Jelínek a S. Elia ( )

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Jelínek a S. Elia (1668 1720)"

Transkript

1 Orlické hory a Podorlicko 17: (2010) 2011 MGOH Rychnov n. Kn., Issn První superior piaristické koleje v Rychnově nad Kněžnou P. Tobias Thomas Jelínek a S. Elia ( ) Václav Bartůšek Národní archiv, Archivní 4/2257, Praha 4 Chodovec, Jako prvního představitele (superiora) piaristické koleje, která měla vzniknout v Rychnově nad Kněžnou, si povolal její zakladatel hrabě Norbert Leopold Libštejnský z Kolovrat ( ) na zámek do svého rodového sídla tehdejšího významného piaristu, pedagoga, řádového spisovatele, hudebníka i prvotřídního znalce poměrů a vztahů v piaristickém řádu P. Tobiase (=Tobiáše) Thomase (= Tomáše) Jelínka a S. Elia (* Litomyšl, Rychnov nad Kněžnou). Nabízí se otázka, zda byla volba hraběte Norberta z Kolovrat správná, zda byl piarista Tobiáš Tomáš Jelínek skutečně tou osobností, která mohla zdárně zaručit počáteční existenci a úspěšný start i další rozvoj piaristických škol v Rychnově, i jak obstál v nečekaných osudových zvratech, které provázely kolej piaristů v Rychnově nad Kněžnou v době těsně po jejím vzniku a zda Jelínkovi napomohly k vyřešení složité situace v této lokalitě jeho celoživotní zkušenosti. Matěj Jelínek, což bylo civilní jméno P. Tobiáše Tomáše Jelínka a S. Elia, se narodil v Litomyšli v roce 1668, kde tedy tehdy působili piaristé již více než dvacet let. Rodina Jelínků byla v Litomyšli dosti rozšířena a možná, že Matěj mohl mít také sourozence. Příjmení Jelínek se zde vyskytovalo také v pozdějších obdobích. 1/ Většina nadaných chlapců z bohatších rodin obyvatel tohoto města odcházela studovat na zdejší piaristické školy, zejména na gymnázium, a poměrně značný počet z nich vstupoval ve všech obdobích existence do piaristického řádu, kde často dosahovali během svého života významného postavení. Ani mladý Matěj v tomto směru nebyl výjimkou. 2/ Do piaristických škol v Litomyšli mohl začít chodit již ve školním roce 1/ Výzkum v matrikách narozených, jejichž digitalizace probíhá ve Státním oblastním archivu (dále SOA) v Zámrsku, jsem zatím neprováděl. 2/ Životopisné údaje o piaristech (o jejich slibech, dílech apod.) čerpám většinou z edice Fischer, K. A. F: Verzeichnis der Piaristen der deutschen und böhmishen Ordensprovinz. Catalogus generalis provinciae Germanicae et Bohemicae Ordinis Scholarum Piarum. R. Oldenbourg München 1985, 222 s., kde je řazení piaristů podle řádových jmen, uvádí se i soupis jejich prací, avšak pouze na základě druhotných informací z další literatury, především děl Horányi, A.: Scriptores Piarum Scholarum liberaliumque artium magistri, vol. I. II., Budae, a Vinas, T.: Index bio-bibliographicus Scholarum Piarum, qui in universo ordine pietatem, litteras ac scientias sriptis suis foventes ornaverunt, I III, Romae Kvůli horší dostupnosti jsem byl nucen v případě Vinase užít druhotné, ne vždy přesné Fischerovy ciatace. Z pramenů jsem používal v tomto směru zejména Národní archiv (dále NA Praha), Řád piaristů (dále ŘPi), provincie, Catalogus religiosorum scholarum piarum provinciae Bohemiae , č. kn. 28, kde může být zaměněno datum narození s datem křtu a datum úmrtí s datem pohřbu.

2 Orlické hory a Podorlicko 17: (2010) 1676/77, pokud absolvoval třídu nižší aritmetiky a žádnou ze tříd neopakoval, v tom případě by jeho školní docházka mohla začít ještě dříve. 3/ Doklady o jeho docházce do gymnázia litomyšlských škol jsou však přesně známy ze zápisů až ze školního roku 1684/85 z pokračování seznamu studentů piaristických škol v Litomyšli, který se dodnes zachoval. 4/ Tehdy zde navštěvoval předposlední (pátou) třídu gymnázia, která se tehdy nazývala poetika. Měl zde ještě 8 spolužáků a vyučování bylo společné spolu s vyšší třídou rétorikou, kam tehdy chodilo dalších 7 studentů. 5/ Vzhledem k tomu, že se v seznamech studentů vyskytuje např. v parvě minor (dělená 1. třída gymnázia) v tomto školním roce také příjmení Jelínek, např. u o pět let mladšího Matyáše Jelínka z Litomyšle, který navštěvoval vyšší oddělení 1. třídy gymnázia parvy. Možná že se jednalo o Jelínkova blízkého příbuzného nebo dokonce bratra. 6/ Na gymnáziu můžeme najít např. také zápisy o studiu jeho některých mladších kolegů, jako např. pro o tři roky mladšího Heřmana Abstorfského, P. Hermanus a S. Francisco (* Litomyšl, , Litomyšl) ve 4. třídě gymnázia (syntaxi), který patřil též mezi významné filozofy piaristického řádu. 7/ Do následující šesté gymnaziální třídy tzv. rétoriky nastoupil ve školním roce 1685/86. Jeho třídním profesorem, tak se nazýval učitel dvou nejvyšších gymnaziálních tříd, byl P. Valentinus Rybář a S. Maria Magdalena (* Kostelec na Hané, Příbor). V rétorice bylo tehdy v Litomyšli 9 studentů, v poetice 6. Tenkrát již asi mladý Matěj uvažoval o vstupu do piaristického řádu. Proto se rozhodl, jak bývalo v této době v takových případech dobrým zvykem, rétoriku opakovat znovu. Podruhé tedy absolvoval rétoriku litomyšlského piaristického gymnázia ve školním roce 1686/7 se stejným třídním profesorem jako v minulém školním roce. Zápis na prvním místě v seznamu studentů snad může svědčit i o jeho dobrém prospěchu. Tehdy bylo v rétorice pouze 5 a v poetice 6 studentů. Z velmi stručných poznámek vyučujícího vidíme, že duchovní dráhu volil ještě Jelínkův spolužák Tomáš Schitvai z nedalekých Svitav na Moravě, který se stal později cisterciákem. V této době vystřídal rektora litomyšlské piaristické koleje P. Františka Budišala a Purificatione B.V.M. (* Lipník nad Bečvou, Litomyšl), který se stal rektorem piaristické koleje ve Slaném, 8/ ve funkci nový rektor, mladší, avšak asi zkušenější P. Bernardus Bartlík (Bartlicius) a S. Philippo 3/ Školní matriky piaristických škol v Litomyšli z této doby nejsou zachovány. 4/ SOA v Zámrsku, Státní okresní archiv (dále SOkA) Svitavy se sídlem v Litomyšli, Gymnázium Litomyšl I. (dále GL I..), Matrika posluchačů Matricula insinuae et studiosae iuventutis gymnasii Litomysliensis , č. kn. 106, odkud jsem čerpal také ještě další údaje o Jelínkově studiu na gymnáziu v Litomyšli i o jeho pozdějších žácích, z dalších dvou školních roků 1677/78 a 1678/1679 (dále Matricula stud , č. kn. 106). 5/ Ibid., s. 1b. O piaristické pedagogice srv. např. nověji Bartůšek, V.: O studentech a žácích gymnázia ve Slaném, jeho učitelích a příznivcích v prvním období školy v letech Almanach Gymnázia Václava Beneše Třebízského 350 let. Usp. Olga Judlová, Milan Dundr, Slaný 2008, s , kde je uvedena i další literatura (dále jen Almanach). 6/ Matricula stud , č. kn. 106, s. 2a. 7/ Ibid. Biografický slovník českých zemí. (dále BSČZ) ISBN , Praha: Libri 2004, Seš. 1. s. 232 Abstorfský Praha: Libri 2007, Seš. 7, s / Bartůšek, V.: Piaristická kolej ve Slaném a její rektoři. Středočeský sborník historický (dále SSH), 36/2010, ISBN: , ISSN:

3 Bartůšek V.: První superior piaristické koleje v Rychnově nad Kněžnou... Nerio (* Strážnice, Lipník nad Bečvou, asistentem generála piaristického řádu v Římě byl v letech , provinciálem provincie Germania byl v letech ), který byl velmi činnou tvůrčí osobností a stal se jedním z nejvýznamnějších historiků piaristického řádu. 9/ Svým pedagogickým působení i osobním příkladem získal tento významný piarista jistě pro řád mnoho dalších, podobně zaměřených členů. Do piaristického řádu vstoupil Matěj Jelínek a přijal řádové jméno Tobiáš Tomáš (Thomas) a oděv z rukou bývalého řádového provinciála P. Ambrosia Prachovského a S. Ludmila (* 1626 Brno, Litomyšl, provinciálem provincie Germania byl a ), který se velmi zasloužil o rozšiřování piaristického řádu v našich zemích. 10/ Řádové sliby složil v piaristické koleji s noviciátem v Lipníku nad Bečvou. Potom následovalo po několik školních let prohloubení prvotních znalostí získaných v noviciátu na soukromých řádových studiích filozofie, teologie a kanonického práva. 11/ Sám se vzdělával u řádových profesorů a zároveň vyučoval v nižších ročnících řádových škol. Zcela na začátku své činnosti v piaristickém řádu působil F. Tobiáš Thomas Jelínek a S. Elia v piaristické koleji v Kroměříži. Ve školním roce 1688/89. Ve zdejší tehdy nově založené piaristické koleji, jednalo se totiž o třetí zápis se uvedením jmen kroměřížských řeholních kleriků, působil jako učitel nejnižší třídy elementární školy legendy, staral se o pokoje pro hosty a vedl po hudební stránce tzv. II. žákovskou oratoř. 12/ Kroměřížská kolej, založená v roce 1687, patřila mezi nejdůležitější střediska řádu piaristů na Moravě a patřila už po svém vzniku k prostorově nejrozsáhlejším lokalitám piaristů. Jejím zakladatelem byl roku 1687 ve svém letním sídle olomoucký biskup Karel z Liechtensteina-Castelcornu. Latinská zakládací listina koleje se datuje ke dni 6. června, ačkoliv biskup toužil po uvedení piaristů již o čtyři roky dříve. První piaristé dostali jako provizorní bydliště a působiště budovu někdejší zaniklé johanitské komendy (na počátku 17. století zde pobývali františkáni), při níž byl i kostel (původní špitální sv. Jana Křtitele). Časem však bylo třeba vybudovat novou budovu koleje a škol a sehnat pozemky pro zahradu. K novostavbě koleje byl položen základní kámen v roce Budova koleje byla dostavěna až v roce Tehdy byl ještě položen další základní kámen pro stavbu školní budovy dokončené roku Současně se zřízením piaristické koleje zde byl v roce 1688 založen i pěvecký seminář (s nadací pro 12 chlapců). Vzhledem k rozlehlosti provizorních prostor svého ubytování v Kroměříži, mohli snad začít piaristé s výukou v podstatě již ve školním roce 1687/8, ačkoliv většina stavebních úprav těchto prostor někdejšího johanit- 9/ BSČZ, ISBN , Praha: Libri 2005, Seš. 2. s. 232 Bartlík, Praha: Libri 2007; Bartůšek, V.: Bernard Bartlík ( ) nejstarší strážnický historik a významný piarista. Okolo Strážnice. Sborník městského muzea ve Strážnici. 2009, s / Bartůšek, V.: Šíření piaristických kolejí a škol v Čechách, na Moravě a ve Slezsku v 17. a 18. století. Paginae Historie (dále PH), 11/ 2003, s (dále Šíření). 11/ Bartůšek, V.: Výuka teologie v piaristickém řádu v době baroka a příprava na ni s přihlédnutím k českým zemím. In omnibus caritas, Sborník Katolické teologické fakulty, sv. IV., Karolinum, Praha 2001 (dále SKTF), ISBN , s / NA, Řpi, kol. Kroměříž, Seznam členů koleje (Familiae collegii Cremsirensis) , 404 fol., č. kn

4 Orlické hory a Podorlicko 17: (2010) ského areálu proběhla až později. Od počátku výuky se počítalo s úplným (vyšším šestitřídním) gymnáziem i s kompletní elementární školou (s oběma odděleními aritmetické třídy nižším pro žáky i vyšším pro studenty), avšak nevíme, zda jednotlivé třídy byly otevřeny najednou, či postupně (což je pravděpodobnější). Počet žáků ovšem kolísal a např. v roce 1690 jich zde bylo celkem jen 150. Kroměřížské piaristické školy patřily spolu se školami v Mikulově a v Litomyšli k nejvyhledávanějším v Čechách a na Moravě. Je pochopitelné, že i tak významná řeholní instituce, jakou piaristická kolej v Kroměříži nepochybně byla, si nepochybně činila nárok zúčastnit se dalšího zakládání piaristických kolejí v oblasti Moravy, zejména pokud to souviselo s činností olomouckého biskupství. Zde povolával do nových lokalit piaristy většinou sám olomoucký biskup, kterým tehdy byl Karel z Liechtensteina-Castelcornu. V roce 1690 přišli na takovéto povolání piaristé do poměrně zapadlého městečka Staré Vody a postupně zde zřídili kolej, nižší gymnázium a základní školu s pomocným noviciátem, který se zde udržel poměrně dlouhou dobu. Ze Staré Vody, kde biskup ještě před příchodem piaristů v roce 1688 vybudoval velký kostel, se stalo významné poutní místo. Biskup rovněž využil piaristické školství pro hospodářské i duchovní a kulturní posílení valašské oblasti na svém stolním statku Hukvaldy, kam patřilo i město Příbor. Zde se podařilo na základě jednání vedených od roku 1692 významným piaristickým historikem P. Bernardem Bartlíkem a S. Philippo Nerio, který byl tehdy rektorem piaristické koleje v Kroměříži, přemluvit zdejší měšťany k založení piaristické koleje s elementární školou a šetitřídním gymnáziem. Tyto školy úspěšně konkurovaly poměrně velké farní škole s kantorem a rektorem. Vlastní jednání se realizovala od do Magistrát v Příboře potom uzavřel dohodu s mikulovským provinciálem P. Josephem Brucknerem a S. Catharina a přistoupilo se ke stavbě piaristické koleje, jejímž prvním superiorem se stal tehdy ještě poměrně neznámý, ale již značně ambiciózní vzdělaný P. Bernardus Bartlík a S. Philippo Nerio. 13/ Završením snah na rozšiřování kolejí piaristického řádu za Alpami z hlediska piaristického řádu jako celku se stala generální řádová vizitace na konci 17. století. Nejrozsáhlejší generální vizitace řádu v oblasti někdejší první zaalpské provincie Germanie, kam patřily středoevropské země a další později odštěpené provincie se tenkrát uskutečnily v roce 1695 a Vizitace v roce 1695, kterou prováděl osmý řádový generál P. Joannes Franciscus Foci a S. Petro, který jinak sídlil v Římě při kostele sv. Pantaleona, byla vlastně první vizitací v této oblasti, nepočítáme-li kontrolní a misionářskou činnost zakládajícího člena piaristického řádu blahoslaveného Pietra Casaniho a Nativitate B.M.V. kolem roku 1640 v Čechách, na Moravě a v Polsku. Z českých zemí zasáhla tato vizitace, která se protáhla ještě do roku 1696 moravské piaristické koleje Mikulov, Strážnici, Lipník nad Bečvou, Kroměříž, Příbor a Starou Vodu u Libavé, a to dokonce jak v roce 1695, tak i v následujícím roce. 14/ Jestliže srovnáme datum kroměřížského působení mladého klerika F. Tobiáše Thomase Jelínka a S. Elia s datem jeho obláčky, vidíme, že v piaristické koleji půso- 13/ Šíření 11/ 2003, s / Ibid. 86

5 Bartůšek V.: První superior piaristické koleje v Rychnově nad Kněžnou... bil ještě před tím, než složil řeholní sliby v Lipníku nad Bečvou ( ). Byl novicem ve druhém ročníku řádového noviciátu. Předcházel tak vlastně funkci pomocného noviciátu ve Staré Vodě, kde se tento postup stával běžnou záležitostí tehdejší vyučovací praxe piaristického řádu v pomocném noviciátu, který ve Staré Vodě při poutní koleji s nižším gymnáziem vznikl. Zda byl F. a později P. Tobiáš Thomas a S. Elia přímým svědkem vzniku této piaristické koleje, se mi zatím nepodařilo zjistit, protože neznám přesně všechna místa jeho působení. Mělo by se jednat o lokality, kde vystudoval soukromá řádová učiliště nejspíše v oboru filologie, zcela povinně však v oborech filozofie, která se zpravidla studovala v Litomyšli, v Hornu, ve Slaném, v Kroměříži, případně v Kosmonosech u Mladé Boleslavi, teologie se většinou přednášela v Mikulově, Hornu, a kanonické právo, které se studovalo téměř výhradně v piaristické koleji v Mikulově. V této koleji působil tedy P. Tobiáš asi po jeden až dva školní roky. Došlo k tomu ještě před zde již zmiňovanou generální vizitací piaristického řádu v letech 1695 a 1696, tedy ve školních letech 1694/5 a 1695/6. Ještě před generální vizitací je doloženo také pedagogické působení P. Tobiáše Jelínka a S. Elia v Litomyšli. V tomto místě svého působení strávil Jelínek před odchodem do vyšších řádových funkcí (rektoráty v jednotlivých piaristických kolejích) asi nejvíce času. Ve školním roce 1691/2 zde např. vyučoval v gramatice a v syntaxi zdejšího piaristického gymnázia. 15/ Tehdy byl rektor piaristické koleje v Litomyšli P. Bartoloměj Housenka a S. Josepho (* Litomyšl, Litomyšl), který se pečlivě staral o rozvoj zdejšího řádového studia filozofie nahrazen novým rektorem P. Bernardem Bartíkem a S. Philips Nerio, který sem přišel z Kroměříže. Ten se ještě navíc zabýval řádovou historiografií a historií a odešel odtud v roce 1694 vést řádovou rezidenci do Příbora. 16/ V gramatice (3. třídě gymnázia) se v Litomyšli ve školním roce 1691/2 vzdělávalo celkem 14 a v následující třídě syntaxi celkem 18 žáků. P. Tobiáš Thomas vyučoval tedy celkem dohromady v tomto školním roce 32 studentů závěrečných ročníků nižšího gymnázia. Věk studentů syntaxe kolísal mezi 11 až 17 lety a u žáků gramatiky dosahoval let. Podle pozdějších zápisů v matrice studentů piaristického gymnázia v Litomyšli se dovídáme, že 2 z nich se stali mnichy (1 augustinián a 1 kapucín) a 4 kněžími, což byl příznak asi poměrně velké pedagogické úspěšnosti působení tehdejších učitelů. Nestudovali zde pouze žáci z Litomyšle a jejího blízkého okolí, ale i z jiných míst Čech (např. bližší Ústí nad Orlicí, Rychnov nad Kněžnou nebo vzdálenější Kolín), Moravy (např. blízké Svitavy nebo i vzdálený Uherský Brod) a Slezska (např. Mezilesí). Z Rychnova byl uveden jakýsi student František Miller, o němž se Jelínek mylně domníval, že pocházel z Moravy, jak dokazují opravy, které provedl v zápisu do matriky studentů u jeho jména. 17/ 15/ Srv. Répová, L.: Kulturní a vzdělanostní situace ve městech bývalých okresů Ústí nad Orlicí a Rychnov nad Kněžnou na přelomu 17. a 18. století. Diplomová práce na Fakultě humanitních studií UK Praha, vedoucí V. Bartůšek, obhájeno 2004, 133 s., zvl. s / Štěpánek, J.: Dějiny vyššího gymnasia v Litomyšli., Litomyšl: Vladimír Augusta, 1894, s Ten zřejmě omylem neuvádí ani Jelínka mezi učiteli ústavu srv. seznam na s / Matricula stud , č. kn. 106, s. 25b a 26a. 87

6 Orlické hory a Podorlicko 17: (2010) V piaristické koleji v Litomyšli působil Jelínek i v době, kdy probíhala první generální vizitace zaalpských piaristických kolejí, kterou prováděl řádový piaristický generál a velmi známý reformátor tehdejšího piaristického školství P. Joannes Franciscus Foci a S. Petro v letech 1695 a 1696 a jejímž výsledkem bylo nejen založení piaristické koleje ve Vídni, ale i významná reforma piaristického řádového školství. 18/ V rámci této akce navštívil generál piaristického řádu spolu se zvolenými zástupci pro každou provincii, v našem případě zde Germanii a Polonii, především koleje na Moravě, Slovensku a v Polsku. Vizitace moravských kolejí proběhla až při návratu vizitátorů z Polska a ze Slovenska. Do Mikulova přijeli ze Slovenska od Svätého Jura Navštívili ještě koleje ve Strážnici, v Kroměříži, v Lipníku, v Příboře a ve Staré Vodě u Libavé. Z Moravy odjeli přes Mikulov směrem na piaristickou kolej v rakouském Hornu Nenavštívili vůbec koleje v Čechách. 19/ Do vzdálených kolejí ve Slaném, Kosmonosech u Mladé Boleslavi a Ostrova nad Ohří zaslali pozdravné dopisy rektorům. 20/ Jaká byla komunikace s piaristickou kolejí v Litomyšli, kde byl rektorem zkušený exprovinciál P. Ambrosius Prachovský a S. Ludmila, jsem však v pramenech nemohl zatím najít. Jaké funkce zde P. Tobiáš Jelínek zastával, se můžeme např. dočíst ve stručném katalogu řádových funkcí piaristické provincie Germanie, který byl na rok 1696 kvůli generální visitaci specielně sestaven. Zde je P. Jelínek uveden v piaristické koleji v Litomyšli ve funkcích ředitele kůru, instruktora (učitele) hudby a představeného 1. oratoře. 21/ S P. Tobiášem Jelínkem se můžeme setkat v piaristické koleji v Litomyšli několikrát ještě i později. Zde asi také nejvíce stoupala jeho kariéra. Po výuce v nejvyšší třídě gymnázia rétorice (= 6. třída) stanul i v nejvyšší funkci na střední škole. Byl prefektem, tedy ředitelem škol (gymnázia i elementární školy). Tuto funkci zastával např. ve školním roce 1698/99 a snad i v roce následujícím. Jeho zástupcem byl tehdejší litomyšlský profesor rétoriky P. Aegidius Hecht a S. Ferdinando (* Lipník nad Bečvou, Kroměříž), s nímž se později asi často setkával jako s kolegou v rektorských funkcích. 22/ Odtud byl nejspíše také zván jako expert piaristického řádu k několik let trvajícímu a nakonec neúspěšnému pokusu o zakládání 18/ Tosti, O.: Visitatio generalis et apostolica provinciarum ultramontanarum in Germania et Polonia (1695), Archivum Scholarum Piarum (dále ASP) 38/1995, s (zde je uvedena Morava poprvé), 39/1996, s , 40/1996, s (zde je zahrnuta podruhé i Morava). Jde vlastně o úvod a edici vizitační zprávy. Na začátku a konci této vizitace proběhly i kontroly v některých piaristických kolejí v Itálii, např. Ve Florencii, v Bologni a v Pieve di Cento. Jedním z nejdůležitějších poslání této vizitace však byla jednání o založení koleje ve Vídni 1695 (i 1696 při návratu).; Srv.. Sántha, G.: P. Ioannes Franciscus Foci a S. Petro, octavus Scholarum Piarum Praepositus Generalis. Excerptum e commentario Ephemerides Calasanctianae Vol. XXXII, (1963), n. 4, 5, 6, 7 8, 9 10, 11, Romae / ASP 40/196, s / Ibid., s / Generální archiv řádu piaristů v Římě (dále GAŘP), Catalogus provincie germania Scholarum Piarum pro anno 1696, sign. 9a, s. 10 a, b. 22/ SOA Zámrsk, SOkA Svitavy se sídlem v Litomyšli, Gymnázium Litomyšl I. (dále GL I.), Annotationes domesticae, díl B , s. 107; o Hechtovi srv. zejména Bartůšek, V.: Benešovské gymnázium v prvním období své existence. Sborník vlastivědných prací z Podblanicka (dále SVPP), 43/2003, s

7 Bartůšek V.: První superior piaristické koleje v Rychnově nad Kněžnou... piaristických škol v Lysé nad Labem na panství hraběte Františka Antonína Šporka na začátku 18. století. 23/ V Litomyšli a na přelomu 17. a 18. století i v rakouské piaristické koleji v Hornu postoupil P. Tobiáš Tomáš Jelínek a S. Elia ve své pedagogické dráze ještě dále věnoval se na soukromém řádovém piaristickém filozofickém učilišti výchově mladých členů piaristického řádu ve funkci profesora filozofie, případně zastával ještě post prefekta ředitele piaristických škol při koleji. 24/ Filozofii nejen vyučoval, ale v rámci této výuky sepsal, jak bývalo zvykem u některých velmi vzdělaných členů církevních řádů, na základě svých přednášek i několik spisů. K Jelínkovým dílům dochovaným do dnešní doby patří především spis Regiae philosophiae palatinum peripateticum ab ingeniosissimo philosophorum Aristotele e ruderibus suscoitatum ab eruditissimo sanctorum Thoma Aquinatae illustratum et nunc denuo novo florente saeculo a P. Tobia Thoma a S. Elia reseratum. Kniha byla možná napsána v piaristické koleji v Litomyšli a snad též i v Hornu v letech a vydána tiskem u litomyšlského tiskaře Daniela Vojtěcha Kamenického. 25/ Byla rozvržena do tří částí a zabývala se především Aristotelovými spisy Logica, Physica a Metaphysica, tedy i výukou v prvním a druhém ročníku filozofického kursu, případně i části látky navíc. Podrobněji se z filozofického i filologického hlediska v kontextu humanitní výuky v piaristickém řádu zabýval klasický filolog Josef Tříska (+ 2005). 26/ Druhým dílem sepsaným v Litomyšli byla kniha Palestra philosophica sive brevis Christiano-philosopice gerendorum instructio vulgo Philosophia moralis sie Ethica Patris Tobiae Thomae a S. Elia anno Domini Také ji vydal u litomyšlského tiskaře Daniela Vojtěcha Kamenického. 27/ Zde se vlastně věnoval výkladu podle Aristotelova díla Etika. Tato kniha byla rozdělena do tří částí rozložených do dalších kapitol. Látka byla zakončením vyučovacího programu ve filozofických kurzech. Piaristé jí však zpravidla zvláštní ročník výuky, jako tomu bývalo např. v jezuitských řádových filozofických učilištích, nevěnovali. 28/ Učebnice však byla zřejmě způsobem svého zpracování dostupná již i nadaným studentům gymnázia. Byla totiž zpracována formou řečnických cvičení, jak též připomněl Josef Tříska. 29/ S naším předním znalcem v oboru dějin barokní filozofie Stanislavem Sousedíkem lze konstatovat, že publikování těchto dvou spisů litomyšlského piaristického filozofa 23/ Bartůšek, V.: Působení piaristů v Českém ráji v 17. a 18. století. Z Českého ráje a Podkrkonoší (dále ZČRP), 9/ 1966, s ; Šíření, s. 38, pozn. 24; Buben, M. M.: Encyklopedie řádů, kongregací a řeholních společností katolické církve v českých zemích. III. díl, 3. svazek: Řeholní klerikové. Nakladatelství Libri, Praha 2008, ISBN , 183 s. 24/ Srv. Kreschnička, J.: Schola Pia Hornana. Binder aus Zeit der Gründung des Horner Gymnasium Mit Zeichnungen von Profesor Rudolph Görich. Festschrift Niederösterreichischen Landes- Real- und Obergymnasiums in Horn zur Erinnerungan den 250 jährigen Bestand des Gymnasiums in Horn, 88 s., hl. na s / Litomislii in Collegio Montis Oliveti Scholarum Piarum anno 1700 et Typis Daniel Adalberti Kamenicky. 26/ Tříška, J.: Kázání a rétorika litomyšlských piaristů. Litomyšl, duchovní tvář českého města, Litomyšl 1994, s / Litomislii excubat Daniel Adalbertus Kamenicky. 28/ Srv. Bartůšek, V.: Výuka teologie v piaristickém řádu v době baroka..., SKTF, s , zvl. s. 56, / Tříška, J.: Kázání a rétorika litomyšlských piaristů., s. 100 a

8 Orlické hory a Podorlicko 17: (2010) P. Tobiáše Tomáše Jelínka uvolnilo celou plejádu vydání dalších piaristických prací podobného charakteru. 30/ Mezi dalšími piaristickými filozofy, kteří psali podobná díla, můžeme např. najít takové filozofy jako byl např. P. Joannes Walprecht a S. Antonio (* Libořice, Rastadt v Německu), P. Hermanus Absdorfský a S. Francisco, P. Remigius Maschat a S. Erasmo (* Pacov, Lipník nad Bečvou) nebo P. Benignus Böhm a S. Matthaeo (* Prostějov, + 20.? Lipník nad Bečvou). Jelínkovo dílo bylo první svého druhu v českých zemích. Tato vlna, která představuje vlastně spíše kvantitativní než kvalitativní rozvoj tehdejších tomistických studií, proběhla ve středoevropské piaristické provincii Germania zhruba během první čtvrtiny 18. století a přispěla k obohacení tehdejšího společenského života zejména v oblasti filozofického zkoumání a projevila se také následně i v proniknutí piaristické výuky do světské oblasti v rámci výuky filozofie na piaristické koleji v Litomyšli v letech / Stanislav Sousedík dokonce tvrdí, že tato aktivita, která ovšem měla jistý základ v dřívější výukové činnosti v tomto řádu, kde můžeme sledovat cestu této tradice z Itálie do českých zemí, 32/ byla vlastně jakousi předehrou k osvícenství, která ovšem pak u osvícenců vyústila v rozvoj bádání historiografického, nikoliv tomistického, zejména u P. Gelasia Dobnera a S. Catharina (* Praha, Praha) a P. Adaukta Voigta a S. Germano (* Horní Litvínov, Mikulov). 33/ Po pobytu v Hornu se P. Tobiáš Jelínek vrátil asi znovu do Litomyšle. Odtud byl pak v předjaří (10. 3.) roku 1707 povolán do ještě vyšší funkce na místo rektora koleje v nedávno vzniklé (zal. 1688) piaristické koleji v Kosmonosech u Mladé Boleslavi. Do Litomyšle se rád vracel z Kosmonos na častější návštěvy, jako např. v říjnu roku / Kolej byla počátkem 18. století dosti rozsáhlá, obývalo ji asi kolem 18 členů řádu. Studovalo zde přibližně 130 studentů, na gymnáziu zhruba 60 a na elementární škole asi 70 žáků a studentů. 35/ Při své funkci rektora se v Kosmonosech ujal brzy i jedné ze svých hlavních povinností psaní kolejní kroniky nazvané Historia Domus Cosmonosensis. 36/ Zápisy vedl chronologicky, ale u některých událostí 30/ Sousedík, S.: Filozofie v českých zemích mezi středověkem a osvícenstvím. Praha: Vyšehrad, 1997, 296 s. ISBN , hl. s. 246 a / Bartůšek, V.: Výuka teologie v piaristickém řádu v době baroka, SKTF; Srv., GL I., Katalog posluchačů filozofie , č. kn / V rámci výuky filozofie docházelo v 1. polovině 17. století v piaristickém řádu i ke spolupráci s žáky Galilea Galilei. Pro české země srv. ještě nejnověji Bartůšek, V.: Piaristická kolej ve Slaném a její rektoři. SSH. 33/ Sousedík: Filozofie v českých zemích mezi středověkem a osvícenstvím, s / NA Praha, Řpi, kol. Mladá Boleslav, Seznam členů koleje. (Diarium domus Cosmonosensis) , č. kn. 390, s Zápis k / Seznamy studentů z gymnázia a škol v Kosmonosech se dochovaly SOA v Praze, SOkA Mladá Boleslav, GMB, Matrika studentů , č. kn. 5, , č. kn. 6; NA Praha, Řpi, kolej Mladá Boleslav, Katalog III. třídy(sic!) gymnasia (Matricula III. gymnasii Cosmonosensis), , č. kn Srv. V roce 1701/2, kdy měla celá piaristická škola v Kosmonosech celkem 137 žáků (z toho na gymnáziu 58 a na základní škole 79) nebyla aritmetická třída asi vůbec otevřena. V následujícím školním roce 1702/3 bylo na školách u piaristů celkem 192 žáků a studentů. Gymnázium jich mělo 69, základní škola / Ibid., Pamětní kniha Kosmonos, Historiae domus Cosmonossensis. Liber I , 133 fol., (dále HCD I.), zápisy na s

9 Bartůšek V.: První superior piaristické koleje v Rychnově nad Kněžnou... se zdržel déle a věnoval jim větší pozornost. Kromě jednání s vrchností z fundátorského rodu, kterou tehdy byla hraběnka Marie Josefa Černínová, rozená Slavatová, která roku 1708 zemřela a zanechala závěť. 37/ Spisovatele análů také zajímala i další možnosti financování provozu koleje, fundace s břemenem nebo dary (nejen finanční) od příznivců koleje např. od krajského fyzika (sc. lékaře) z Mladé Boleslavi. Začaly se ukazovat potíže hospodářského charakteru a příslib nadace hraběnky Marie Magdaleny Valdštejnové, rozené Černínové z roku 1706 na teologické studium, které zde již dříve zavedl Jelínkův předchůdce rektor P. Thomas Freiheit a S. Michaele (* Znojmo, Slaný), je měla financováním jednoho profesora teologie alespoň částečně zmírnit. 38/ Kronikářově pozornosti se těšily rovněž i mnohé obřady o církevních svátcích a církevní oslavy, např. oslavy Božího Těla apod. Připomíná i dary, které při těchto příležitostech piaristé v Kosmonosech obdrželi. Autor kroniky věnoval pozornost také mimořádným událostem, jako byl např. průjezd arcivévodkyně a snoubenky portugalského krále přes Kosmonosy směrem ku Praze Věnoval se také zprávám o obsazování far v souvislosti se studiem teologie u piaristů, zejména na faře v blízkých Michalovicích, jejíž správa připadla piaristovi P. Casimirovi Holanovi a S. Bartholomeo (* Opava, Mikulov), 39/ který byl v Kosmonosech vicerektorem. V roce 1710 připomněl i požár města Mladé Boleslavi. Na konci tohoto roku se zmiňuje i o pohřbu hraběte Theobalda Černína v Praze na Hradčanech. Jelínkovy zápisy končí po zápisu provinciální vizitace, kterou zde vykonal P. Ignác Kreimel a S. Jacobo v Kosmonosech dne Pak zapisuje do kroniky piaristické koleje v Kosmonosech již někdo jiný, nejspíše následující rektor P. Adalbertus Bernardi a S. Barbara (* Budyně nad Ohří, Benešov), jak nám prozrazuje písmo. 40/ P. Jelínek zde byl ještě uveden jako administrátor fary v Michalovicích. 41/ Tuto funkci vykonával zřejmě P. Tobiáš Tomáš Jelínek asi po dobu jednoho školního roku (1711/12). Jednalo se nejspíše o jakési kratší pozastavení v kariéře. Na podzim (10. října) roku 1712 byl P. Jelínek povolán jako rektor do piaristické koleje ve Slaném, 42/ která byla druhou nejstarší piaristickou kolejí v Čechách (zal. 1658). Jednalo se o kolej zhruba stejně velkou a stejně významnou, jakou byla kolej v Kosmonosech. Po dobu rektorátu P. Tobiáše zde působilo ve školních rocích 1712/ /15 celkem 15 členů řádu. Asi čtyři z nich bývali bratry (označení Fr.), většinou získali svěcení později. Vyučovali v nižších třídách, ale v žádném vyšším 37/ Ibid. s / Srv. Zemek, M., Bombera, J. a Filip, A.: Piaristé v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Prievidza 1992, 328 s., ISBN X., s Moravský zemský archiv Brno, Piaristé Mikulov, E 53, Přehled fundací všech kolejí provincie , inv. č. 23 A 23. Kolej Kosmonosy, Capitalia libera. Zde se uvádí, že tuto fundaci obdrželi piaristé v Kosmonosech až v roce / Tiskař Holan vydal v roce 1702 v Litomyšli tyto filozofické spisy: Prolegomena philosophia rationalis a Capita ex universa Philosophia naturali 40/ HCD s / Ibid. 42/ NA Praha, ŘPi, kol. Slaný, Historia domus Slanensis (dále HDS), č. kn. 556, s

10 Orlické hory a Podorlicko 17: (2010) soukromém řádovém učilišti (např. filozofickém nebo filologickém) nestudovali. 43/ Na školách studovalo v době Jelínkova působení kolem 200 studentů a žáků. Na gymnáziu bývalo ve všech šesti třídách kolem 70 studentů ročně. Na základní škole ve čtyřech třídách bylo asi 130 studentů a žáků. 44/ Ve Slaném prožil P. Jelínek také morovou epidemii, která zde vzplanula v letech 1713 a 1714, jak o ní stručně informuje i piaristická kronika. 45/ Jelínek se při zastávání funkce slánského piaristického rektora musil zabývat určitými problémy, které se v chodu koleje nahromadily, ačkoliv kolej v globálu prosperovala. Problém se týkal především vysvěcení piaristického kostelíku, či spíše kaple při koleji, k níž asi nedocházelo kvůli sporům o určité problémy spojené s dědictvím fundačních nároků a povinností Martiniců vůči piaristické koleji ve Slaném. Podobná byla situace také s dostavbou kolejní kvadratury. 46/ Tyto problémy pak pokračovaly i za nového rektora Theophila Cimmermanna (též Zimmermanna) a S. Amando (* Kladno, Slaný). Dá se předpokládat, že šlo o podobné problémy, které měly i v jiných piaristických kolejích. Týkaly se doložení a schválení zakládací listiny příslušné koleje panovníkem. Navíc chtěl hrabě Adolf Bernard z Martinic použít fundační částky fl. na vyplacení dědictví pro knížete Adama z Lichtenštejna a odmítal koleji levné účtování piva. 47/ To přimělo P. Tobiáše Jelínka, aby odešel do Vídně a dne se zúčastnil audience u císaře Karla VI., kde si sjednal důstojné řešení celého problému. To byla patrně Jelínkova poslední akce ve funkci rektora slánské koleje a pak již většinou přebýval trvale v Rychnově. 48/ V roce 1713 přistoupil rektor P. Tobiáš Tomáš Jelínek k sepsání inventáře hudebnin z archivu piaristické koleje ve Slaném, který je v tomto směru výjimečnou hudební památkou dodnes. 49/ Svou rektorskou činností i předchozí drahou spisovatele filozofa by byl Jelínek k sepsání análů přímo předurčen. Začal je psát spolu se svými dalšími významnými počiny, přepisem hudebního inventáře a pokračováním seznamu členů řádu od roku 1713 Liber familiarum, a dovedl je od založení koje ve Slaném až do roku 1715, avšak psal je tehdejší vicerektor P. Silvestr Koblížek a S. Laurentio (* Olomouc, Kroměříž), který působil ve Slaném v letech V P. Theophilovi Cimmermanovi našel nejspíše velmi dobře připraveného nástupce, který mohl jeho povinnosti po náhodném urychleném odchodu do Rychnova a vynucené přestávce plně převzít. Také on asi sepisoval anály s P. Koblížkem, takže nelze přesně určit, zda byl jejich prvním auto- 43/ Ibid., Liber familiae od 1713, (1732/sic!/ 1767), č. kn. 558, (dále LF) s Původně je uveden název Liber familiarum ac visitationum Dom.[us] Slan.[ensis] ab Anno Protokoly o vizitacích v doby po r zde byly také pochopitelně pravidelně zapisovány. 44/ Bartůšek, V.: O studentech a žácích gymnázia ve Slaném, jeho učitelích a příznivcích v prvním období školy v letech Almanach. Zde se uvádí v roce 1712 celkem 201 studentů (na gymnáziu 67), (na gymnáziu 72) a v roce (na gymnáziu 77). 45/ HDS, s / Neumann, Piaristé a český barok..., s. 113 a / HDS, s. 43 a 44 48/ GAŘP, kol. Slaný, č. kart. 52, Historia domus Slanensis elenchus z roku 1740 (spr. 1745). 49/ Soupis je uložen v SOA v Praze, v SOkA Kladno. 92

11 Bartůšek V.: První superior piaristické koleje v Rychnově nad Kněžnou... rem P. Tobiáš Jelínek nebo P. Theophilus Cimmermann. 50/ Nejspíše spolu určitým způsobem komunikovali. To, že P. Tobiáš Jelínek piaristickou kroniku nepsal, lze alespoň částečně prokázat paleografickým srovnáním písařských rukou v piaristické kronice piaristů v Kosmonosech a ve Slaném. Písmo se výrazně liší v majuskulních písmenech P a L, a tím se vlastně po nové revizi potvrzuje hypotéza vyslovená v tomto směru již dříve. Zdá se tedy, že Koblížkův rukopis se vyskytuje v dokumentech k tomuto období historie piaristické koleje ve Slaném nejčastěji. Jelínkova úloha při vzniku análů piaristické koleje spočívala především v tom, že shromáždil četné doklady archivní povahy pro její psaní. V Rychnově se nemohl jako superior malé piaristické rezidence zabývat v době zakládání psaním jejích análů. Ty vznikly, jak dosvědčují podpisy vizitací v nich, až kolem roku 1734, tedy 20 let po založení residence rychnovských piaristů a psal je nejspíše tehdejší superior P. Fabianus Dušek a S. Paulo (* Landšperk patrně dnešní Lanšperk, Rychnov nad Kněžnou). 51/ Kronika piaristické koleje v Rychnově byla vedena se zhruba dvacetiletým odstupem, avšak autor, zkušený opisovatel análů, využíval kolejního archivu, který jak prozrazují pozdější vpisky do textu, měl sestavit P. Tobiáš Tomáš Jelínek. 52/ Informace zde uvedené jsou pak znova jakoby zopakovány a zrekonstruovány ve třetím díle rychnovské piaristické koleje psaném v období jejího znovuobnovení na počátku 19. století. 53/ Ve Slaném setrval P. Jelínek až do roku 1715, kdy v červnu odešel do nově založené piaristické koleje v Rychnově nad Kněžnou. 54/ Zde s ním hrabě Norbert Libštejnský z Kolovrat počítal na funkci superiopra nové fundace, kterou tehdy velkoryse naplánoval. Pro Jelínka to bylo, jak se zdá, možná překotné rozhodnutí. Neskončilo mu ještě jeho rektorské období ve Slaném, kam se asi chtěl ještě alespoň na krátký čas vrátit. Při provinciální vizitaci, kterou zde prováděl na konci června 1715 provinciál P. Innocentius Braunhoffer a S. Clemente (* , Hustopeče, , Mikulov, provinciálem provincie Germanie, byl v letech ) a jeho sekretář P. Gabrielem Canaterem a S. Maria Lauretana (* Polom, Mikulov, provinciálem provincie Germania byl ) byl přítomen jen Jelínkův zástupce vicerektor P. Silvestr Koblížek a S. Laurentio. 55/ Jelínkovo působení v Rychnově nad Kněžnou se v podstatě shodovalo s dalším postupem vzniku zdejší piaristické koleje. Při sledování jeho působení zde došlo k podrobnějšímu studiu materiálů o vzniku piaristické koleje v Rychnově nad Kněžnou ve světle jiných, dosud v tomto směru málo nebo vůbec nevyužitých pramenů. 50/ Srv. Bartůšek, V.: Piaristická analistika a historiografie a kolej v Benešově v první polovině 18. století. SVPP, 48/2008, s ; Týž heslo In. BSČZ, ISBN , Praha: Libri 2005, Seš. 2. s / Správa Kolovratského zámku v Rychnově nad Kněžnou, Kolejní kronika Rerum Religionis et Residentiae Richnoviensis historia. T (dále RRRR, T 1). 52/ Ibid. s / Správa Kolovratského zámku v Rychnově nad Kněžnou, Kolejní kronika Rerum Religionis et Residentiae Richnoviensis historia. T (dále RRRR, T 3), Ad Partis III. Historieae Domus Richnoviensis Scholarum Piarum Premium., s / Snahy 55/ LF, s. 5,6. 93

12 Orlické hory a Podorlicko 17: (2010) Na základě tohoto průzkumu bylo nutné upravit některé závěry, které jsem dříve jen spíše shrnul a zhodnotil na základě sledování pramenů a literatury regionální povahy pro Rychnov nad Kněžnou. Srovnání s piaristickými kronikami z Kosmonos, Slaného i s materiálem z Generálního archivu piaristů v Římě postavilo materiály uveřejněné o průběhu založení a prvních letech působení piaristické koleje v Rychnově ve studii v minulém čísle sborníku Orlické hory a Podorlicko v části studie o knižním Kolovratském daru do nového úhlu pohledu na historickou skutečnost, který bude ještě nutno po pečlivém průzkumu pramenů a rozšíření jejich počtu alespoň ještě jednou znovu korigovat. 56/ V roce 1709 na konci Bartlíkova provincialátu se totiž otci provinciálovi zdálo účinnější podpořit fundací piaristy v koleji v Kosmonosech, kde byl tehdy, jak víme rektorem P. Jelínek. Kosmonoskou fundaci nedával tedy provinciál příznivcům piaristů za vzor, ale spíše se snažil v Rychnově pro řád získat finance a převést je ve prospěch jiné koleje. Takováto praxe byla v řádu již běžná, např. v letech 1705 a 1706 už po založení koleje v Benešově se uvažovalo, zda by nebylo lepší věnovat tuto fundaci na založení piaristické koleje v Praze, nebo tzv. šternberské fundace určené snad původně na založení koleje v Bechyni. Došlo k tomu také v případě neuskutečněného založení piaristické koleje ve Wittichenau (Kulov v Lužici), v polovině 18. století byla nadace využita později při zakládání kolejí v Německu. 57/ Další jednání o uvedení piaristů do Rychnova nad Kněžnou probíhala s Bartlíkovým nástupcem P. Ignaciem Kreimlem a S. Jacobo (* Dolní Věstonice, nebo Mikulov, provinciálem provincie Germania byl , ). Špatnou hospodářskou situaci koleje v Kosmonosech dokládají i zápisy jejího rektora a kronikáře P. Tobiáše Tomáše Jelínka a S. Elia. 58/ V roce 1711 se stále častěji mezi jednajícími vyskytovaly pochybnosti o prospěšnosti rychnovské koleje a úspěšnosti návrhu na její založení (tzv. projektu). 59/ Hrabě Kolovrat chtěl zřídit kromě koleje také Loretu, podobně jako tomu bylo v Kosmonosech, vypravil se v roce 1712 do italského Loreta a do Říma a zároveň navštívil piaristického generála P. Andrea Boshiho a S. Sebastiano (* Feriliano v Ligurii, Řím, generálem piaristického řádu byl v letech ). 60/ Návštěva byla zřejmě zdařilá, na generála prý zapůsobilo bezprostřední, ale zároveň vytříbené chování hraběte a též jeho cílevědomost. Proto další vyjednávání piaristů o příchodu do Rychnova podpořil. Italská cesta v roce 1712 inspirovala hraběte Norberta také ke zřízení Loretánské kaple v kostele Nejsv. Trojice. Statuta 56/ Bartůšek, V.: Kolovratský dar pražské piaristické knihovně z roku Orlické hory a Podorlicko (dále OHP), 16/2009, s , zvl. s 130 a / Srv. Snahy, s. 41, 47 a / HDC I., s / RRRR, T 1, s / GAŘP, kol. Rychnov, č. kart. 53, Historia domus Richnoviensis (4 s.). O Boschim viz Leodegarius Picanyol: Brevis conspectus historico statisticus Ordinis Scholarum Piarum. Romae: Apud curiam generaliam PP. Scolopi di S. Pantaleo, 1932, 318 s., zvl. s. 15 a 16, srv. též ještě Garms, J.: Materiellen zur Kunsttätigkeit der Gegenreformatorischen Orden in Österreich und anderen Ländern der Habsburgermonarchie bis 1800: VI. Das Archiv des Piaristenordens (Fortsetzung), Römische historische Mitteilungen (dále RMH) 41/1999, s. 206,

13 Bartůšek V.: První superior piaristické koleje v Rychnově nad Kněžnou... této loretánské kaple snad začal hrabě Norbert zpracovávat již u generála v Římě. Jednání v tomto směru probíhala v korespondenci mezi Římem a Rychnovem nad Kněžnou i v následujícím roce / V letech 1713 a 1714 došlo také ke stavbě Lorety, kde architekt Jan Blažej Santini zapojil čelo Santa Casy do průčelní kulisy kostela sv. Trojice. 62/ Vyvrcholením snah hraběte Norberta Leopolda z Kolovrat, který byl vlastně zakladatelem (fundátorem) koleje, se stal nejspíše rok Na základě dokumentů uložených v generálním archivu piaristického řádu se dá usuzovat, že obraz pro Loretu byl dokončen a slavnostně předán kolem / Kapli slavnostně vysvětil tehdejší královéhradecký biskup Jan Adam Vratislav z Mitrovic (+ 1733). Na první loretánskou slavnost přijeli podle autora rychnovské piaristické kroniky, který uvádí její konání o den dříve, také hosté P. Bernard Bartík a S. Philips Nerio, rektor piaristické koleje v Lipníku nad Bečvou, exprovinciál a exasistent generála, P. David Blodig (Polodig) a S. Carolo Boromeo (* Svitavy, ?), rektor piaristické koleje v Litomyšli, P. Stephanus Hornick a S. Sigismundo (* Zlakovice, ?) a P. Biedermann a S. Cecilia (* Český Krumlov, kolej sv. Josefa ve Vídni). Ke schválení založení škol generálem piaristického řádu došlo v roce 1715, jak uvedl správně i nejstarší piaristický rychnovský kronikář. Proč se tedy uvádí vznik piaristických škol v Rychnově i zdejšího gymnázia o rok dříve? Tehdy v roce 1714 došlo k dohodě mezi piaristickým provinciálem a hrabětem Norbertem Libštejnským z Kolovrat. 64/ Ta vznikla, jak uvádí autor třetího dílu piaristické kroniky, kterým byl tehdejší rektor v roce obnovené piaristické koleje v Rychnově P. Eustach Frubin a S. Anna (* Uhlířské? Janovice, Rychnov nad Kněžnou) nebo jeho nástupci, 65/ a zhruba za rok se jednalo o její schválení generálem řádu. Existují tedy dvě data, která se spolu ve významu zaměňují. 66/ Podle pramenů z piaristické koleje ve Slaném, že P. Tobiáš Tomáš Jelínek přišel do Rychnova nad Kněžnou až v roce V Rychnovské piaristické kronice je doloženo, že hrabě Kolovrat, když listinu o schválení projektu piaristické koleje dlouho neobdržel, se rozhodl znovu navštívit řádového generála v Římě v domě u sv. Pantaleona v Římě, kam odjel v srpnu Nelze přesně zjistit, zda to již nebyl Jelínek, kdo hraběte k této cestě podněcoval. Dějiny rychnovské piaristické koleje se tedy vlastně do zhruba do poloviny roku 1715 vyvíjely bez přítomnosti P. Jelínka v Rychnově nad Kněžnou. Ten přišel sem v roce 1715 ke konci jara (4. června). Kolej ve Slaném zůstala asi měsíc bez rektora, 61/ RRRR, T 1, s / Bukovský, J.: Loretánské kaple v Čechách a na Moravě. Libri. Praha 2000, ISBN , s / J. Garms, J.: RMH, s / Diccionario enciclopedico escolapio I. (dále DENES I), Presencia de Escuélas Pías, Madrid 1990, 902 s., heslo o Rychnově (Reichenau) zpracoval na s. 702 významný piaristický historik P. Claudio Vilá Palá (* Calders, , Barcelona). NA Praha, ŘPi, kolej Rychnov n. Kn., Nadační majetkové záležitosti , č. kart / NA Praha, ŘPi, kolej Rychnov, Ibid.; Srv. též Bartůšek, V.: Významný rychnovský piarista řádový provinciál P. František Friese a S. Gerardo. OHP, 14/2007, s / Březina, K.: Dějiny rychnovského gymnázia. Rychnov n. Kn. 1924, 94 s a přílohy (dále DRK), zvl. s. 4, pozn

14 Orlické hory a Podorlicko 17: (2010) protože P. Theophilus Cimmermann tam přišel až / O něco dříve před ním přišli do Rychnova další dva členové řádu P. Stephanus Hornick a S. Sigismundo a P. Honorius Biedermann a S. Cecilia, kteří zde vlastně zůstali od března, kdy se zúčastnili loretánské slavnosti. 68/ Zda již tito řeholníci v Rychnově vyučovali, nelze zatím dokázat. Budoucí fundace byla určena celkem pro 13 řeholníků a hrabě zdolával překážky pro zahájení činnosti koleje a škol v Rychnově postupně. Administrativa spojená se vznikem koleje i škol zabírala tedy prvním rychnovským piaristům asi nejvíce času. Po návratu z Říma usiloval energický zakladatel i o získání fary pro piaristy, avšak v roce 1716 náhle zemřel, právě, když se připravoval na cestu do Vídně, aby novou fundaci schválil císař Karel VI. Zanechal svým nástupcům hrabatům Františku Karlovi II. a Norbertu Vincencovi kromě mnoha problémů s nedořešenými stavbami zámku v Rychnově a malostranského paláce v Praze i velkolepý, ale značně nákladný a právně nezajištěný projekt piaristické koleje se třemi piaristy ubytovanými na rychnovském zámku. Dědictví se ujal především hrabě František Karel II. Libštejnský z Kolovrat, kterému se snažil pomáhat ještě stále snad jen designovaný a na rektorech z koleje v Litomyšli závislý superior rychnovské rezidence P. Tobias Thomas. Ten doporučil dopisem z roku 1717, aby byla postavena nová budova koleje pro 7 řeholníků v co nejkratší době. 69/ Piaristé se přestěhovali do domu v zámecké zahradě, kde provozovali zatím soukromou výuku až do otevření části nové školní budovy v roce 1719, kdy se nová rezidence osamostatnila i jako právní subjekt. Jelínek byl jmenován plnoprávným superiorem a zbavil se dozoru piaristického rektora v Litomyšli nad novou fundací. 70/ Litomyšlským rektorem byl tehdy P. Josef Ditrich a S. Georgio (* Svitavy, + 17, Strážnice). Výuku tehdy obstarávali P. Albertus Backer a S. Cruce (* Mladá Boleslav, Stará Voda), který vyučoval v počátečních latinských třídách a P. Simon Honzátko a Matre Dei (* , Příbor). Budova piaristické koleje, kterou projektoval stejně jako rychnovský zámek a kostel Jan Blažej Santini, byla dostavěna roku 1724, toho už se ovšem piaristický představený P. Jelínek nedožil. Zemřel v květnu v roce 1720 ve věku 52 let. Slavnostně ji otevřel až jeho nástupce P. Augustinus Odrobina a S. Monica. V knihách zemřelých piaristů, kde se stručně hodnotil jejich život při připomínce zádušní mše, která se za ně sloužila, byl P. Tobiáš Tomáš Jelínek a S. Elia oceňován jako významný pedagog, filozof a teolog. Velmi kladně byla hodnocena jeho činnost jako představeného piaristických kolejí, nejvíce v Rychnově nad Kněžnou. 71/ Jelínkova díla si všímali, především filozofických spisů, již od 18. století, někteří významní biografové piaristického řádu. Věnoval se mu např. významný český piaristický životopisec P. Josef Schaller a S. Josepho (* Konopiště, Praha) ve svém díle Kurze Lebensbeschreibungen. Vydal ho František Jeřábek v Praze 67/ HDS, s / Sedláček, A.: Rychnov nad Kněžnou. J. Otto, Praha 1871, s. 64 a / Správa Kolovratského zámku v Rychnově nad Kněžnou, archiv hrabat z Kolovrat. 70/ RRRR, T 1, s / NA Praha, Řpi, kol. Mladá Boleslav, Seznam zemřelých členů řádu, Catalogus mortuorum, č. kn. 350, s

15 Bartůšek V.: První superior piaristické koleje v Rychnově nad Kněžnou... v roce / Podobně si jeho spisů všímal i maďarský piaristický životopisec Horányi, Alexius. Scriptores Scholarum Piarum Liberaliumque artium magistri I, II., Pešť 1808 a / Později ho ještě připomíná piaristický básník a historik Thomas Vinas (* Mataró, Barcelona) třídílném spise Index biobibliograficus, který byl vydán v Římě. 74/ Vinas byl sám velmi významnou osobností piaristického řádu. 75/ Významný řádový historik a biograf Leodegarius Picaniol (* Moyá u Barcelony, Sabadell u Barcelony) ve svém díle Rerum Latinarum scriptores ex Ordine Scholarum Piarum. 76/ Ohlas Jelínkova díla můžeme dnes velmi stručně zaznamenat i na internetových stránkách. 77/ Jestliže si hrabě Norbert Leopold Libštejnský z Kolovrat skutečně vybral Jelínka za prvního superiora piaristické koleje, určitě měl již tehdy zkušenosti, za které by se nemusil stydět ani současný psycholog či manažer. Právě Jelínek, sám jakoby byl předurčený svou praktickou průpravou ve funkci rektora piaristických kolejí v Kosmonosech i ve Slaném, splňoval všechny požadavky, aby dovedl do zdárného konce jednání o vzniku koleje, která vlastně svým způsobem v podmínkách, ve kterých působila, naději na zářnou budoucnost neměla. Na druhé straně založila a uchovala gymnaziální tradice, tam kde by jinak vznikaly jen těžko, a otevřela v tomto směru i budoucí cesty pro jiné městské lokality podobného charakteru, jakými byly např. v 18. století Hustopeče nebo Kyjov na Moravě. V tom tkví i dosud skrytý význam Jelínkovy osobnosti. Můžeme ho obdivovat nejen jako filozofa, historika a historiografa a pedagoga, ale především i jako zkušeného praktika organizátora piaristického řádu v českých zemích. Souhrn P. Tobiáš Thomas Jelínek a S. Elia (* Litomyšl, Rychnov nad Kněžnou) patřil mezi vynikající skupinu členů piaristického řádu z Čech, z nichž se mnozí věnovali při své pedagogické činnosti i jiným humanitním vědám, především filozofii a teologii. Při výkonu funkce rektora v piaristických kolejích v Kosmonosech ( ) a ve Slaném ( ) se seznámil se základy historiografie a pořádání archivů piaristického řádu. Svými celoživotními zkušenostmi pomohl 72/ Schaller, J.: Kurze Lebensbeschreibungen jener verstorbenen gelehrten Männer aus dem Orden der Frommen Schulen, die sich durch ihr Talent und besondere verdienste um die Literatur und Wissenschaften von der Errichtung dieses Institutes bis auf gegenwärtige Zeiten vorzüglich ausgezeichet haben. František Jeřábek, Praha Stránkování podle normy kolace je [9], VIII, 178 s. Jelínek je uveden na s / I. díl s. 74/ Vinas, T.: Index bio-bibliographicus Scholarum Piarum qui in universo ordine pietatem, litteras ac scientias scriptis suis foventes ornaverunt, I III. Romae, O Vinasovi srv. Bartůšek, V.: Thomas Vinas, básník piarista ( ). In: Listy filologické, 122, 1999, č s / Diccionario enciclopedico escolapio II. Biografías de escolapios. Salamanca: Ediciones Calasanctias 1983, 589 s. ISBN ; s. 570 a / Picanyol, L.: Rerum Latinarum scriptores ex Ordine Scholarum Piarum. Romae 1956, Editiones Calasanctianae, 237 s., Jelínek na s. 40 a / Např. 97

16 Orlické hory a Podorlicko 17: (2010) zachovat nově vznikající piaristickou kolej v Rychnově nad Kněžnou i po smrti jejího zakladatele hraběte Norberta Leopolda Libštejnského z Kolovrat (+ 1716), a tím výrazně přispět ke vzniku gymnaziální tradice v tomto městě, která trvá dodnes. Summary Thomas P. Tobias Jelinek and S. Elia (* Litomyšl Rychnov nad Kněžnou) was one of the outstanding group of members Piarist order from the Bohemia, Moravia and Austria many of whom spent in educational activities and other humanities and philosophy, especially theology. In exercising the functions of the Rector Piarist Collegien in Kosmonosy ( ) and in Slaný ( ) became acquainted with the basics of historiography and organization of archive Piarist order. Its lifetime experience helped keep emerging Piarist College in Rychnov Kněžnou over after the death of its founder, Count Norbert Leopold Libštejnský of Kolovrat (+ 1716) and thus significantly contribute to the emergence of grammar school tradition in this city, which continues to this day. 98

VÝZNAMNÝ RYCHNOVSKÝ PIARISTA ŘÁDOVÝ PROVINCIÁL P. FRANTIŠEK FRIESE A S. GERARDO

VÝZNAMNÝ RYCHNOVSKÝ PIARISTA ŘÁDOVÝ PROVINCIÁL P. FRANTIŠEK FRIESE A S. GERARDO VÝZNAMNÝ RYCHNOVSKÝ PIARISTA ŘÁDOVÝ PROVINCIÁL P. FRANTIŠEK FRIESE A S. GERARDO Václav Bartůšek 2007 MGOH RYCHNOV N. KN., ISSN 0475 0640 Národní archiv Praha, Archivní 4, 140 00 Praha 4 Chodovec, e mail:

Více

260 let vzdělávání v Panské

260 let vzdělávání v Panské 260 let vzdělávání v Panské 2015 Jiří Machač www.panska.cz Obsah 1 Budova bývalého piaristického gymnázia (Panská ulice) 2 1.1 František Křížík..................................... 2 1.2 Piaristé.........................................

Více

Bibliografie cyrilometodějské literatury z fondu valašskokloboucké farní knihovny

Bibliografie cyrilometodějské literatury z fondu valašskokloboucké farní knihovny Bibliografie cyrilometodějské literatury z fondu valašskokloboucké farní knihovny Monografie Bagin, A.: Apoštolové Slovanů Cyril a Metoděj. Praha : Česká katolická Charita, 1982. 164 s. Bartůněk, V.: Soluňští

Více

Regionální vlastivědná periodika v Bibliografii dějin Českých zemí Václava Horčáková

Regionální vlastivědná periodika v Bibliografii dějin Českých zemí Václava Horčáková Regionální vlastivědná periodika v Bibliografii dějin Českých zemí Václava Horčáková Regionální vlastivědná periodika a jejich místo v historiografii Vlašim 24. 25. listopadu 2011 Bibliografie dějin Českých

Více

PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI

PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI Odkaz J. A. Komenského. Tradice a výzvy české vzdělanosti Evropě PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI STŘEDNÍ ŠKOLY Pokyny ke zpracování: Jednotlivé tematické celky jsou v expozici rozlišeny barevně. Na otázku

Více

Očekávaný výstup: Žáci si uvědomí, že člověk během staletí vybudoval množství krásných architektonických objektů. Zopakují si a doplní hlavní znaky

Očekávaný výstup: Žáci si uvědomí, že člověk během staletí vybudoval množství krásných architektonických objektů. Zopakují si a doplní hlavní znaky České památky v UNESCU Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice Projekt č. CZ. 1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. Dumu: VY_32_INOVACE_15_18 Tematický celek: Umění a kultura Autor: PaedDr.

Více

Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK Doba reformace Německo: zakladatel reformace v Německu a současně její ideologický představitel byl Martin Luther odmítal scholastickou filozofii jeho spor s katolickou církví vyvrcholil v r. 1517, kdy

Více

Člověk v lidském společenství Hmotná a duchovní kultura

Člověk v lidském společenství Hmotná a duchovní kultura Označení materiálu: VY_32_INOVACE_ZSV_0112 Autor: Tematický celek: Mgr. Martina Kaňovská Základy společenských věd Datum: 3.11.2012 Učivo (téma): Člověk v lidském společenství Hmotná a duchovní kultura

Více

Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea

Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea Peča Václav, JUDr. (1869-1945) Prozatímní inventární seznam NAD č. 640 evidenční pomůcka č. 198 Honzáková Valerie Praha 1971 JUDr. Václav Peča

Více

DUM č. 17 v sadě. 21. Ze-3 Kraje ČR

DUM č. 17 v sadě. 21. Ze-3 Kraje ČR projekt GML Brno Docens DUM č. 17 v sadě 21. Ze-3 Kraje ČR Autor: Drahomír Hlaváč Datum: 05.03.2014 Ročník: 3. ročníky Anotace DUMu: Kraje České republiky, památky UNESCO v krajích ČR Materiály jsou určeny

Více

pamětní deska na rodný dům Pavla Kristiána koldína

pamětní deska na rodný dům Pavla Kristiána koldína Václav Fiala pamětní deska na rodný dům Pavla Kristiána koldína v Klatovech Carrarský mramor, 155 x 500 cm Klatovy, Pražská 23 2012 Čeněk Vosmík: Pavel Kristián z Koldína, 1924 umělý kámen, schodiště klatovské

Více

PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI ZÁKLADNÍ ŠKOLY

PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI ZÁKLADNÍ ŠKOLY Odkaz J. A. Komenského. Tradice a výzvy české vzdělanosti Evropě PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI ZÁKLADNÍ ŠKOLY Pokyny ke zpracování: Jednotlivé tematické celky jsou v expozici rozlišeny barevně. Na otázku

Více

Již v roce 1881 dala královna Saská Karola postavit na počest své matky Louisy, princezny z Vasů, chudobinec pro 12 chudých panství moraveckého.

Již v roce 1881 dala královna Saská Karola postavit na počest své matky Louisy, princezny z Vasů, chudobinec pro 12 chudých panství moraveckého. Již v roce 1881 dala královna Saská Karola postavit na počest své matky Louisy, princezny z Vasů, chudobinec pro 12 chudých panství moraveckého. K ošetřování chudých a nemocných a k vedení chudobince povolala

Více

PŘEMYSLOVSKÝ STÁT. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_inovace/6_337 22. 3. 2012

PŘEMYSLOVSKÝ STÁT. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_inovace/6_337 22. 3. 2012 PŘEMYSLOVSKÝ STÁT Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_inovace/6_337 22. 3. 2012 Anotace: Jazyk: Prezentace s počátky vzniku českého státu, vláda přemyslovských knížat Prezentace slouží k názornému výkladu

Více

ENArC European Network on Archival Cooperation. Projekt Monasterium v České republice

ENArC European Network on Archival Cooperation. Projekt Monasterium v České republice ENArC European Network on Archival Cooperation Projekt Monasterium v České republice Jitka Křečková Národní archiv v Praze www.nacr.cz www.monasterium.net ICARUS základní cíle a aktivity: Mezinárodní

Více

J. A. Komenský. Kdo to byl Komenský a o co usiloval?

J. A. Komenský. Kdo to byl Komenský a o co usiloval? Kdo to byl Komenský a o co usiloval? Životopis Jan Amos Komenský (latinsky Comenius) se narodil 28. března 1592 na jihovýchodní Moravě. Byl posledním biskupem Jednoty bratrské. Místo jeho narození není

Více

Základní devítiletá škola Terešov (1862) 1867-1961

Základní devítiletá škola Terešov (1862) 1867-1961 Základní devítiletá škola Terešov (1862) 1867-1961 EL NAD 416 209 I. Vývoj původce archivního souboru Před zřízením školy byl Terešov přiškolen k Drahoňově Újezdu, zdejší škola byla založena v roce 1845

Více

Smlouva byla schválena 1972, v platnost vstoupila 1975 1975 ČSSR, 1990 ČSFR, 1993 přešla úmluva na ČR Hlavním posláním Úmluvy je povinnost smluvního

Smlouva byla schválena 1972, v platnost vstoupila 1975 1975 ČSSR, 1990 ČSFR, 1993 přešla úmluva na ČR Hlavním posláním Úmluvy je povinnost smluvního Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví The Convention concerning the Protection of World Cultural and Natural Heritage. Smlouva byla schválena 1972, v platnost vstoupila 1975 1975

Více

Pracovní list k exkurzi. Královská cesta + fotodokumentace

Pracovní list k exkurzi. Královská cesta + fotodokumentace Pracovní list k exkurzi Královská cesta + fotodokumentace Čp 07/04 Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Cílová skupina: Klíčová slova: Očekávaný výstup: Člověk a svět práce Pracovní činnosti

Více

PhDr. Marek Perůtka narozen 1957 v Prostějově kontakt: perutka@ffnw.upol.cz

PhDr. Marek Perůtka narozen 1957 v Prostějově kontakt: perutka@ffnw.upol.cz PhDr. Marek Perůtka narozen 1957 v Prostějově kontakt: perutka@ffnw.upol.cz 1972 1976, Gymnázium Jiřího Wolkra v Prostějově 1976 1981, učitelský obor čeština výtvarná výchova, Filozofická fakulta, Univerzita

Více

Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea. Vetter Quido, prof.

Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea. Vetter Quido, prof. Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea Vetter Quido, prof. (1910-1960) Prozatímní inventární seznam NAD č. 577 evidenční pomůcka č. 215 Honzáková Valerie Praha 1971 Prof. Quido Vetter

Více

PAVEL BALCÁREK KARDINÁL FRANTIŠEK. DlTRICHŠTEJN 1570-1636

PAVEL BALCÁREK KARDINÁL FRANTIŠEK. DlTRICHŠTEJN 1570-1636 PAVEL BALCÁREK KARDINÁL FRANTIŠEK DlTRICHŠTEJN 1570-1636 GUBERNATOR MORAVY OBSAH Úvodem 1. Mládí a původ kardinála. Jeho nástup do služeb církve. 13 2. Ditrichštejn kardinálem a biskupem. 30 3. Ditrichštejnův

Více

Nové Město na Moravě. Historie a současnost část I.

Nové Město na Moravě. Historie a současnost část I. Nové Město na Moravě Historie a současnost část I. VY_32_INOVACE_ZE_ŠT_08 Digitální učební materiál Sada: Evropa Téma: Nové Město na Moravě-Historie a současnost 1 Předmět: Zeměpis Autor: Mgr. Benešová

Více

DNY OTEVŘENÝCH DVEŘÍ. Potvrzení o účasti na dnech otevřených dveří získají návštěvníci u přednášejících

DNY OTEVŘENÝCH DVEŘÍ. Potvrzení o účasti na dnech otevřených dveří získají návštěvníci u přednášejících DNY OTEVŘENÝCH DVEŘÍ Katedra dějin umění Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci nabízí ve dnech 18. - 21. 11. 2014 všem zájemcům o studium dějin umění volný vstup do přednášek, seminářů a

Více

Inventáře Archivu hlavního města Prahy OBECNÁ ŠKOLA PRAHA XI. - HRDLOŘEZY, POD TÁBOREM 300 1932-1948. Inventář. (NAD č.: 2652) (Č.

Inventáře Archivu hlavního města Prahy OBECNÁ ŠKOLA PRAHA XI. - HRDLOŘEZY, POD TÁBOREM 300 1932-1948. Inventář. (NAD č.: 2652) (Č. Inventáře Archivu hlavního města Prahy 090400/03 OBECNÁ ŠKOLA PRAHA XI. - HRDLOŘEZY, POD TÁBOREM 300 1932-1948 Inventář (NAD č.: 2652) (Č. pomůcky: 496) Petra Krátká Praha 2009 Obecná škola Praha XI. Hrdlořezy,

Více

KRONIKA JIMRAMOVA 1996. Obrazová dokumentace

KRONIKA JIMRAMOVA 1996. Obrazová dokumentace KRONIKA JIMRAMOVA 1996 Obrazová dokumentace Výstavba nové haly a.s. GAMA Oprava fasády č.p. 41 Nová prodejna v Dolní ulici Čistička odpadních vod Kabelizace telefonní sítě Kabelizace telefonní sítě Žabárna

Více

Kostel Nanebevzetí Panny Marie. Kostel sv. Jana Nepomuckého

Kostel Nanebevzetí Panny Marie. Kostel sv. Jana Nepomuckého Kostel Nanebevzetí Panny Marie Staroměstské náměstí, Římskokatolická církev Bohoslužby neděle 9.00, 10.30 (se zaměřením na děti) a 18.00 Kostel, uzavírající svým průčelím Staroměstské náměstí spolu s budovou

Více

Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea

Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea Kadeřávek František, prof. Ing. Dr. (1920-1960) Prozatímní inventární seznam NAD č. 465 evidenční pomůcka č. 172 Honzáková Valerie Praha 1971

Více

Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea. Paulus Jan (13. 5. 1855 8. 2. 1922)

Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea. Paulus Jan (13. 5. 1855 8. 2. 1922) Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea Paulus Jan (13. 5. 1855 8. 2. 1922) (1865-1921 [1977]) INVENTÁŘ NAD č. 756 evidenční pomůcka č. 306 PhDr. Zdeněk Vácha Praha 2008-2009 Obsah:

Více

A je tu Středočeský kraj. Tu to prezentaci vytvořila Irena Havlíčková Zš a Mš Hrubý Jeseník okres Nymburk

A je tu Středočeský kraj. Tu to prezentaci vytvořila Irena Havlíčková Zš a Mš Hrubý Jeseník okres Nymburk A je tu Středočeský kraj Tu to prezentaci vytvořila Irena Havlíčková Zš a Mš Hrubý Jeseník okres Nymburk Hrady a zámky Karštejn Jeden z nejznámějších českých hradů byl postaven v letech 1348 1367 na příkaz

Více

Datum: 17. 5. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.

Datum: 17. 5. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34. Datum: 17. 5. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.1013 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_350 Škola: Akademie VOŠ, Gymn. a SOŠUP Světlá nad Sázavou

Více

Kulturní dědictví regionu z pohledu genealogie

Kulturní dědictví regionu z pohledu genealogie Kulturní dědictví regionu z pohledu genealogie Studium regionu a historie jednotlivých rodin tvorba rodokmenu Novohradská kovárna Ve dnech 12.10., 9. a 23. 11 2013 od 12,00 hod. do 18,00 hod. Lektor: Olga

Více

Biblická škola CBH Studium při pobočce BTS. Základy křesťanské víry. Praktické vzdělávání. Blokové studium a Workshopy. Odborné vzdělávání

Biblická škola CBH Studium při pobočce BTS. Základy křesťanské víry. Praktické vzdělávání. Blokové studium a Workshopy. Odborné vzdělávání Základy křesťanské víry Modul I. (vyučování před křtem / 12. lekcí) Modul II. (vyučování pro členy / 12. lekcí) Modul III. (vyučování pro vedoucí / 12. lekcí) Biblická škola CBH Studium při pobočce BTS

Více

Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea. Ing. dr. Josef Rybák

Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea. Ing. dr. Josef Rybák Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea Ing. dr. Josef Rybák (1885-1938) INVENTÁŘ NAD č. 700 evidenční pomůcka č. 257 Miroslav Balcar Praha 2004 Ing. dr. Josef Rybák Od roku 1904 vrchní

Více

Malostranské náměstí dolní část bývalá Malostranská záložna č.p. 40

Malostranské náměstí dolní část bývalá Malostranská záložna č.p. 40 bývalá Malostranská záložna č.p. 40 Víš, co byla záložna? a) spořitelna půjčovaly se zde a ukládaly peníze b) zastavárna půjčovaly se zde peníze výměnou za zboží 1 bývalá Malostranská záložna č.p. 40 -

Více

Historické fondy MZK a. spolupráce. Jitka Machová Moravská zemská knihovna v Brně machova@mzk.cz

Historické fondy MZK a. spolupráce. Jitka Machová Moravská zemská knihovna v Brně machova@mzk.cz Historické fondy MZK a zpracování,výhled a možnosti spolupráce Jitka Machová Moravská zemská knihovna v Brně machova@mzk.cz Obsah Historie knihovny a jejích fondů Přehled historických sbírek MZK Zpracování

Více

Putování po archivech (nejen) za rodovou historií

Putování po archivech (nejen) za rodovou historií Putování po archivech (nejen) za rodovou historií Pokud se rozhodnete popátrat v minulosti své rodiny a sestavit si i vlastní rodokmen, čekají vás návštěvy archivů. Zde se dá dohledat historie několika

Více

JOHANN RADON a počítačová tomografie

JOHANN RADON a počítačová tomografie JOHANN RADON a počítačová tomografie Alena Šolcová 26. listopadu 2013 Dětství Narodil se 16. prosince 1887 v Děčíně. Rodiče: Anton a Anna, otec bankovní úředník. Vyrůstal s dcerami otce z prvního manželství.

Více

CZ.1.07/1.4.00/21.1920

CZ.1.07/1.4.00/21.1920 JAN HUS Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_30_20 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: Miroslav Finger Datum

Více

OBCHODNÍ AKADEMIE V UHERSKÉM HRADIŠTI ÚTŘIVÉČKO Č. 3

OBCHODNÍ AKADEMIE V UHERSKÉM HRADIŠTI ÚTŘIVÉČKO Č. 3 OBCHODNÍ AKADEMIE V UHERSKÉM HRADIŠTI ÚTŘIVÉČKO Č. 3 2014 Milé spolužačky a milí spolužáci, v měsíci lednu 2014 jste všichni ve svých ročnících zahájili letní semestr. O průběhu zimního semestru jste mohli

Více

Stanislava Vrbková 100 let muzejnictví v Mikulově

Stanislava Vrbková 100 let muzejnictví v Mikulově Stanislava Vrbková 100 let muzejnictví v Mikulově Pomyslný základní kámen mikulovského muzea byl položen před 100 lety a pomyslně na něj poklepali pánové založivší v roce 1913 muzejní spolek. Podnět k

Více

září 2013 Světová a česká literatura od starověku po 18. století 4. ročník gymnázia (vyšší stupeň)

září 2013 Světová a česká literatura od starověku po 18. století 4. ročník gymnázia (vyšší stupeň) Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

Škola: náboženská, nebo světská?

Škola: náboženská, nebo světská? Škola: náboženská, nebo světská? Židovské identity 77 92 Židovská škola v Lužích, do roku 1905 Židovské muzeum v Praze Škola, schopnost číst a psát, a proto i porozumět náboženským textům, patřila k významným

Více

Bibliografie (výběr) Benedikta XVI.

Bibliografie (výběr) Benedikta XVI. Bibliografie (výběr) Benedikta XVI. Apoštol Ježíše Krista: promluvy o svatém Pavlovi. V Kostelním Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2009. 139 s. Jazyk originálu: Benedetto XVI, In cammino sotto la guida

Více

ID žáka Jméno Škola Př. 1 Př. 2 Př. 3 Př. 4 Př. 5 1 Radovan Základní škola, Ostrava- Poruba, J. Šoupala 1609, příspěvková organizace 0 0 0 0 2 2 Jan

ID žáka Jméno Škola Př. 1 Př. 2 Př. 3 Př. 4 Př. 5 1 Radovan Základní škola, Ostrava- Poruba, J. Šoupala 1609, příspěvková organizace 0 0 0 0 2 2 Jan ID žáka Jméno Škola Př. 1 Př. 2 Př. 3 Př. 4 Př. 5 1 Radovan Základní škola, Ostrava- Poruba, J. Šoupala 1609, příspěvková organizace 0 0 0 0 2 2 Jan Základní škola, Ostrava- Poruba, J. Šoupala 1609, příspěvková

Více

Úplný název pracoviště ÚFO

Úplný název pracoviště ÚFO Číslo pracoviště Číslo ÚFO Úplný název pracoviště ÚFO číslo územního pracoviště číslo krajského FU Finanční úřad pro hlavní město Prahu 451 2001 Územní pracoviště pro Prahu 1 451 2002 Územní pracoviště

Více

Hostivické pamětní knihy a kroniky

Hostivické pamětní knihy a kroniky Hostivické pamětní knihy a kroniky Hostivice, březen 2009 Pamětní knihy a kroniky představují zajímavý zdroj informací o historii Hostivice, i když k některým tvrzením je třeba přistupovat obezřetně. V

Více

Seznam prospektů v Bílých Poličanech (aktualizován k 8.4.2011)

Seznam prospektů v Bílých Poličanech (aktualizován k 8.4.2011) Seznam prospektů v Bílých Poličanech (aktualizován k 8.4.2011) Brožury Adršpašsko-Teplické skály Anenské slatinné lázně, Lázně Bělohrad Brány Orlických hor Cesta kamene turistický produkt Cestujeme po

Více

Testy pro obor Prezentace a ochrana kulturního dědictví Historický ústav Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové

Testy pro obor Prezentace a ochrana kulturního dědictví Historický ústav Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové Testy pro obor Prezentace a ochrana kulturního dědictví Historický ústav Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové Varianta A Jméno uchazeče datum narození..... Bydliště (vč.psč)...... Absolvoval střední

Více

Příloha č. 5 Rámcové smlouvy Seznam Pověřujících zadavatelů

Příloha č. 5 Rámcové smlouvy Seznam Pověřujících zadavatelů Příloha č. 5 Rámcové smlouvy Seznam Pověřujících zadavatelů Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest BENJAMÍN, p.o. Bytová správa MV s.p.o. CENIA - česká informační agentura životního prostředí

Více

SDH Žamberk. Údaje o stříkačce

SDH Žamberk. Údaje o stříkačce Údaje o stříkačce SDH Žamberk Ani Žamberk nebyl ušetřen zkázy způsobené ohněm, a proto se jeho občané snažili vytvářet ochranu proti tomuto živlu. Staré kroniky zaznamenávají rok 1572, kdy město lehlo

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: Číslo projektu: Název projektu školy: Šablona III/2: EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Výuka s ICT na SŠ obchodní České

Více

UNESCO SVĚTOVÉ DĚDICTVÍ ČESKÉ PAMÁTKY NA SEZNAMU UNESCO

UNESCO SVĚTOVÉ DĚDICTVÍ ČESKÉ PAMÁTKY NA SEZNAMU UNESCO UNESCO SVĚTOVÉ DĚDICTVÍ ČESKÉ PAMÁTKY NA SEZNAMU UNESCO UNESCO (United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization) 1972 generální konference UNESCO přijala v Paříţi Úmluvu o ochraně světového

Více

PRACOVNÍ SETKÁNÍ S PEDAGOGY ZAHRANIČNÍCH ŠKOL

PRACOVNÍ SETKÁNÍ S PEDAGOGY ZAHRANIČNÍCH ŠKOL PRACOVNÍ SETKÁNÍ S PEDAGOGY ZAHRANIČNÍCH ŠKOL Německo 18. 20. března 2010 Realschule v Hilposteinu (partnerská škola Obchodní akademie Rakovník) Ţáci od 5. do 10. třídy (11 17 let) Počet ţáků 1 030 Průměrný

Více

ADAM VÁCLAV MICHNA Z OTRADOVIC LOUTNA ČESKÁ TIŠTĚNÝ PART PRVNÍCH HOUSLÍ VE SLÁNSKÉM MUZEUM. Památky Slaného a Slánska ( )

ADAM VÁCLAV MICHNA Z OTRADOVIC LOUTNA ČESKÁ TIŠTĚNÝ PART PRVNÍCH HOUSLÍ VE SLÁNSKÉM MUZEUM. Památky Slaného a Slánska ( ) ADAM VÁCLAV MICHNA Z OTRADOVIC LOUTNA ČESKÁ TIŠTĚNÝ PART PRVNÍCH HOUSLÍ VE SLÁNSKÉM MUZEUM Památky Slaného a Slánska ( ) P Památky Slaného a Slánska (11) ravděpodobně nejznámější sbírkou českého baroka

Více

Svědectví map. Informace o projektu NZM, FLD-ČZU a archivů České republiky

Svědectví map. Informace o projektu NZM, FLD-ČZU a archivů České republiky Svědectví map Informace o projektu NZM, FLD-ČZU a archivů České republiky Autoři: Prof. Ing. Ivan Roček, CSc. Ing. Petr Fencl od třetího dílu PhDr. Vladimír Waage Spolupracující instituce: NZM Praha, FLD

Více

České církevní instituce v Římě

České církevní instituce v Římě České církevní instituce v Římě Český hospic, česká kolej pro bohoslovce zvaná Bohemicum resp. Nepomucenum, exilové vydavatelství Křesťanská akademie a poutní dům Velehrad to jsou čtyři nejvýznamnější

Více

JAK SI VYTVOŘIT VLASTNÍ RODOKMEN. Žatčany, 19. dubna 2013

JAK SI VYTVOŘIT VLASTNÍ RODOKMEN. Žatčany, 19. dubna 2013 JAK SI VYTVOŘIT VLASTNÍ RODOKMEN Žatčany, 19. dubna 2013 Zpracoval: Radek Hemala, duben 2013 PŘÍPRAVA PODKLADŮ rodné a křestní listy, oddací listy, úmrtní listy, domovské listy, občanské doklady dědické

Více

VY_32_INOVACE_ZE_ŠT_03 Digitální učební materiál Sada: Evropa Téma: Okresní města ČR Autor: Mgr. Benešová Šustrová Helena Předmět: Zeměpis Ročník: 3.

VY_32_INOVACE_ZE_ŠT_03 Digitální učební materiál Sada: Evropa Téma: Okresní města ČR Autor: Mgr. Benešová Šustrová Helena Předmět: Zeměpis Ročník: 3. Okresní města ČR VY_32_INOVACE_ZE_ŠT_03 Digitální učební materiál Sada: Evropa Téma: Okresní města ČR Autor: Mgr. Benešová Šustrová Helena Předmět: Zeměpis Ročník: 3. roč. NG Využití: Učební materiál pro

Více

Zápis ze zasedání Akreditační komise oboru Anesteziologie a intenzivní medicína ze dne 12.4.2010 Ministerstvo zdravotnictví

Zápis ze zasedání Akreditační komise oboru Anesteziologie a intenzivní medicína ze dne 12.4.2010 Ministerstvo zdravotnictví Zápis ze zasedání Akreditační komise oboru Anesteziologie a intenzivní medicína ze dne 12.4.2010 Ministerstvo zdravotnictví Přítomni: abecedně, prof. MUDr. Karel Cvachovec, CSc., MBA, prof. MUDr. Vladimír

Více

Rainer Kreissl a Rakovnické Sudety. pohled na Děkov od hřbitova (podzim 2015)

Rainer Kreissl a Rakovnické Sudety. pohled na Děkov od hřbitova (podzim 2015) Rainer Kreissl a Rakovnické Sudety pohled na Děkov od hřbitova (podzim 2015) Rainer Kreissl (13. 4. 1924 Děkov 23. 6. 2005 Mnichov) Syn německého statkáře a obchodníka s chmelem z Děkova. Absolvent hospodářské

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_4IS Ověření ve výuce Třída 8. A Datum: 12. 6. 2013 Pořadové číslo 20 1 Vědci Předmět: Ročník: Jméno autora: Fyzika

Více

ÚVOD DO STUDIA DĚJEPISU

ÚVOD DO STUDIA DĚJEPISU ÚVOD DO STUDIA DĚJEPISU TÉMA: OSOBNOSTI ČESKÝCH DĚJIN - OPAKOVÁNÍ Zdroje: OSOBNOSTI ČESKÝCH DĚJIN SÁMO francký kupec, 7.st., sjednotil slovanské kmeny proti Avarům první státní útvar na našem území KONSTANTIN

Více

Za tajemstvím lesních kostelů

Za tajemstvím lesních kostelů 1. Přečti si krátký text o reformaci na Těšínsku a vyber správný údaj z dvojice výrazů psaných kurzívou. 2. Reformace se dostala na Těšínsko již v roce 1528 1628 a měla zde poklidný a konzervativní ráz.

Více

VZÁJEMNĚ SE PODPORUJÍCÍ SPOLEK LIDUMIL KOMÁROV

VZÁJEMNĚ SE PODPORUJÍCÍ SPOLEK LIDUMIL KOMÁROV Státní oblastní archiv v Praze Státní okresní archiv Beroun VZÁJEMNĚ SE PODPORUJÍCÍ SPOLEK LIDUMIL KOMÁROV 1882 1950 INVENTÁŘ Číslo listu NAD: 742 Evidenční číslo pomůcky: 822 Kateřina Fryaufová Beroun

Více

David Mikoláš (2013)

David Mikoláš (2013) David Mikoláš (2013) Typologie pramenů 1. Písemné prameny 2. Kartografické prameny 3. Ikonografické prameny 4. Plány 5. Hmotné prameny 6. Další informativní prameny 2 1. Písemné prameny 1. 1 Prameny diplomatického

Více

Putování po archivech (nejen) za rodovou historií (pokračování)

Putování po archivech (nejen) za rodovou historií (pokračování) Putování po archivech (nejen) za rodovou historií (pokračování) Upozornění pro případné zájemce: Archiv v Zámrsku započal s digitalizací matrik, které poté bude možno prohlížet přes internet. --------

Více

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. RENESANCE A VĚK ROZUMU Renesance kulturní znovuzrození

Více

HISTORIE DRUŽEBNÍCH SETKÁNÍ

HISTORIE DRUŽEBNÍCH SETKÁNÍ HISTORIE DRUŽEBNÍCH SETKÁNÍ Zborovice 1973 2013 Tesárske Mlyňany 1972 / 1973 1973 / 1974 zahájení družební spolupráce v prosinci roku 1972, dopisování kolektivů dětí 4 členové pedagogického sboru ze Zborovic

Více

Císařovna Marie Terezie

Císařovna Marie Terezie Císařovna Marie Terezie Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_08 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: Mgr. Gabriela

Více

T. G. Masaryk. FORMA VZDĚLÁVACÍHO MATERIÁLU pracovní list pro žáka

T. G. Masaryk. FORMA VZDĚLÁVACÍHO MATERIÁLU pracovní list pro žáka T. G. Masaryk AUTOR Mgr. Jana Hrubá OČEKÁVANÝ VÝSTUP na základě přečteného textu stručně charakterizuje osobnost T. G. Masaryka, zjistí některé události týkající se života této významné osobnosti - porozumění

Více

Hlavní výbor České pedagogické společnosti

Hlavní výbor České pedagogické společnosti Hlavní výbor České pedagogické společnosti Na posledním sjezdu konaném v Českých Budějovicích dne 26. března 2015 byli do hlavního výboru zvoleni tito členové: doc. PhDr. Tomáš Čech, Ph. D. předseda Absolvent

Více

Historie české správy. SPRÁVA V OBDOBÍ 1848 1918 3. část

Historie české správy. SPRÁVA V OBDOBÍ 1848 1918 3. část Historie české správy SPRÁVA V OBDOBÍ 1848 1918 3. část Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Metodický pokyn SOŠ InterDact s.r.o. Most Mgr.

Více

Kdo stál v čele vysoké školy v Pardubicích?

Kdo stál v čele vysoké školy v Pardubicích? Kdo stál v čele vysoké školy v Pardubicích? Vysoká škola chemická v Pardubicích vznikla Vládním nařízením č. 81 z 27. června 1950. Výuka byla zahájena 15. října 1950 v adaptovaných prostorách pekařské

Více

Kvíz (Mgr. Lucie Vychodilová, 2012) VY_32_INOVACE_VYC24

Kvíz (Mgr. Lucie Vychodilová, 2012) VY_32_INOVACE_VYC24 Kvíz (Mgr. Lucie Vychodilová, 2012) VY_32_INOVACE_VYC24 Období: Osobnosti: Dílo: Najdi: chybu 1 1 1 1 2 2 2 2 3 3 3 3 4 4 4 4 5 5 5 5 Kdy se začalo projevovat baroko? Od poloviny 16. století do poloviny

Více

qwertyuiopasdfghjklzxcvbnmq ertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwer tyuiopasdfghjklzxcvbnmqwerty uiopasdfghjklzxcvbnmqwertyui opasdfghjklzxcvbnmqwertyuiop

qwertyuiopasdfghjklzxcvbnmq ertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwer tyuiopasdfghjklzxcvbnmqwerty uiopasdfghjklzxcvbnmqwertyui opasdfghjklzxcvbnmqwertyuiop qwertyuiopasdfghjklzxcvbnmq wertyuiopasdfghjklzxcvbnmqw ertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwer tyuiopasdfghjklzxcvbnmqwerty Terezín uiopasdfghjklzxcvbnmqwertyui setkaní s pamětnicí 28.4.2011 opasdfghjklzxcvbnmqwertyuiop

Více

ŘÍMSKÉ CÍSAŘSTVÍ. Základní škola Kladno, Vašatova 1438 Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr.

ŘÍMSKÉ CÍSAŘSTVÍ. Základní škola Kladno, Vašatova 1438 Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. S2 VY_32_INOVACE_D_379 ŘÍMSKÉ CÍSAŘSTVÍ Autor: Taťjana Horáková, Mgr. Použití: 6. ročník Datum vypracování: 4. 5. 2013 Datum pilotáže: 22. 5. 2013 Metodika: pomocí prezentace, učebnice a mapy seznámit

Více

Christian Andreas Doppler. MUDr. Olga Gimunová, Ph.D KARIM, FN Brno, LF MU

Christian Andreas Doppler. MUDr. Olga Gimunová, Ph.D KARIM, FN Brno, LF MU Christian Andreas Doppler MUDr. Olga Gimunová, Ph.D KARIM, FN Brno, LF MU Prudce rostoucí využití ultrazvuku v technických oborech a v medicíně je spojeno se jménem Christiana Dopplera. 29.11.1803 Salzburg

Více

V roce 1919 byl povolán jako jediný v úvahu přicházející kandidát na post profesora tehdy se tvořící Vysoké školy zvěrolékařské v Brně, která byla

V roce 1919 byl povolán jako jediný v úvahu přicházející kandidát na post profesora tehdy se tvořící Vysoké školy zvěrolékařské v Brně, která byla prof. Antonín Hrůza Prof. AntonínHrůza se narodil 1. ledna 1865 v Plzni. Rodina Hrůzova zde bydlela na nádraží. Otec prof. Hrůzy byl poštovním expeditorem, s čímž souvisela i lokalita jejich bydliště,

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVY STŘEDNÍCH ŠKOL Z 19. STOLETÍ A JEJICH ZPRACOVÁNÍ V NK ČR

VÝROČNÍ ZPRÁVY STŘEDNÍCH ŠKOL Z 19. STOLETÍ A JEJICH ZPRACOVÁNÍ V NK ČR VÝROČNÍ ZPRÁVY STŘEDNÍCH ŠKOL Z 19. STOLETÍ A JEJICH ZPRACOVÁNÍ V NK ČR Zdenka Bosáková Současný stav zpracování fondu 19. století v NK ČR V Oddělení jmenného popisu NK ČR probíhá již několik let retrospektivní

Více

Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea. Živanský Bohdan, Dr.

Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea. Živanský Bohdan, Dr. Národní technické muzeum Archiv Národního technického muzea Živanský Bohdan, Dr. (1900-1947) Inventář NAD č. 434 evidenční pomůcka č. 155 Čakrtová Eva Praha 1955 Dr. Bohdan Živanský Narodil se v Brně

Více

Chronologický přehled osobností, které ovlivňovaly chod vysoké školy v Pardubicích v jejím čele:

Chronologický přehled osobností, které ovlivňovaly chod vysoké školy v Pardubicích v jejím čele: Chronologický přehled osobností, které ovlivňovaly chod vysoké školy v Pardubicích v jejím čele: Ing. Jaroslav Hnídek, zmocněnec pro Vysokou školu chemickou v Pardubicích 1950-1951 DĚKANI prof. RNDr. Vilém

Více

VY_32_INOVACE_6Kuch. Karel IV.

VY_32_INOVACE_6Kuch. Karel IV. Základní škola Zdounky, okres Kroměříž, příspěvková organizace 768 02 Zdounky 59 tel.: 573 365 130, fax.: 573 365 939, email: skola@zszdounky.cz Označení VY_32_INOVACE_6Kuch Název vzdělávacího materiálu

Více

Publikační činnost. za léta 2004-2013

Publikační činnost. za léta 2004-2013 NÁRODNÍ ARCHIV Publikační činnost Národního archivu a jeho pracovníků za léta 2004-2013 NÁRODNÍ ARCHIV Publikační činnost Národního archivu a jeho pracovníků za léta 2004-2013 Souhrnný soubor pro ročníky

Více

Název školy. Označení. VY_32_INOVACE_09_Česká vesnická próza

Název školy. Označení. VY_32_INOVACE_09_Česká vesnická próza Název školy Základní škola a Mateřská škola Tatenice Číslo projektu CZ. 1.07 Název šablony klíčové Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti aktivity ICT Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací

Více

Původní Název FÚ Nové Číslo. číslo územního. FÚ FÚ pracoviště. 284 ÚP BOSKOVICE Územní pracoviště v Boskovicích 461 3007

Původní Název FÚ Nové Číslo. číslo územního. FÚ FÚ pracoviště. 284 ÚP BOSKOVICE Územní pracoviště v Boskovicích 461 3007 Původní Název FÚ Nové Číslo číslo číslo územního FÚ FÚ pracoviště 284 ÚP BOSKOVICE Územní pracoviště v Boskovicích 461 3007 358 ÚP BRUNTÁL Územní pracoviště v Bruntále 463 3205 35 ÚP ČESKÝ BROD Územní

Více

Autumn Archival School 2008

Autumn Archival School 2008 Mgr. Michaela Škvírová Moravský zemský archiv v Brně Autumn Archival School 2008 (Podzimní archivní škola 2008) Terst, 16.-23. listopadu 2008 Jak jsem se o projektu dozvěděla? IIAS-->Archivní správa MV-->Národní

Více

2.STŘEDOVĚKÁ LITERATURA

2.STŘEDOVĚKÁ LITERATURA 2.STŘEDOVĚKÁ LITERATURA C)Počátky našeho písemnictví 5)Literatura předhusitská a husitská (konec 14. století - polovina 15.století) C) POČÁTKY NAŠEHO PÍSEMNICTVÍ (polovina 9.století- počátek 15.století)

Více

V Y K Ř I Č N Í K. Ročník: XVIII. ČASOPIS ZŠ Čáslav - náměstí ŠKOLNÍ ROK: 2014/2015 Číslo 6

V Y K Ř I Č N Í K. Ročník: XVIII. ČASOPIS ZŠ Čáslav - náměstí ŠKOLNÍ ROK: 2014/2015 Číslo 6 V Y K Ř I Č N Í K Ročník: XVIII. ČASOPIS ZŠ Čáslav - náměstí ŠKOLNÍ ROK: 2014/2015 Číslo 6 Souboj čtenářů Naše šesté třídy a dalších 68 třídních kolektivů z celé České republiky se letos zapojilo do Soutěže

Více

Postavení učitelů ve společnosti, odměňování ve školství Historický vývoj postavení učitelů v českých zemích J.A. Komenský učitel národů zabýval se reformami školství Jediným učitelem hodným tohoto jména

Více

Seznam prospektů v Bílých Poličanech (aktualizován k 1. 1. 2014)

Seznam prospektů v Bílých Poličanech (aktualizován k 1. 1. 2014) Brožury (větší letáky) Adršpašsko-Teplické skály Anenské slatinné lázně, Lázně Bělohrad Brány Orlických hor Cesta kamene turistický produkt Seznam prospektů v Bílých Poličanech (aktualizován k 1. 1. 2014)

Více

Od počátku k současnosti DĚJINY KNIHOVEN

Od počátku k současnosti DĚJINY KNIHOVEN Od počátku k současnosti DĚJINY KNIHOVEN Knihovna = dokumenty Písmo a písemnictví (paleografie) Předstupeň písma např. piktografy, uzlové, klínové, hieroglyfy Vznik písma před cca 5000 lety Materiály kámen,

Více

PRACOVNÍ LIST 2. STUPEŇ ZŠ

PRACOVNÍ LIST 2. STUPEŇ ZŠ PRACOVNÍ LIST 2. STUPEŇ ZŠ Milý návštěvníku, jsem velmi rád, že Tě mohu přivítat v Muzeu Karlova mostu. Jméno mé jest Bruncvík, a jestliže se pozorně projdeš po Karlově mostě, jistě padne Tvůj pohled i

Více

RENESANCE. Karel Švuger DVK/ 3. ročník. Červen 2012 Obrazová dokumentace, pojmy, chronologie, rysy, vývoj VY_32_INOVACE_DVK22/04

RENESANCE. Karel Švuger DVK/ 3. ročník. Červen 2012 Obrazová dokumentace, pojmy, chronologie, rysy, vývoj VY_32_INOVACE_DVK22/04 RENESANCE Karel Švuger DVK/ 3. ročník VY_32_INOVACE_DVK22/04 Červen 2012 Obrazová dokumentace, pojmy, chronologie, rysy, vývoj Vybraná historická data 1431 upálena Panna Orleánská (Jana z Arku) 1450 Jan

Více

Výroční zpráva Archivu Židovského muzea v Praze. za rok 2013

Výroční zpráva Archivu Židovského muzea v Praze. za rok 2013 Výroční zpráva Archivu Židovského muzea v Praze za rok 2013 Sídlo archivu a kontakty: Stroupežnického 32, 150 00 Praha 5 tel. +420 222 749 211, + 420 257 311 492 Zřizovatel: Židovské muzeum v Praze, U

Více

Návštěva Izraele aneb návrat do školních lavic

Návštěva Izraele aneb návrat do školních lavic Návštěva Izraele aneb návrat do školních lavic Můj projekt na téma holocaustu nastartovala uskutečněná výstava Zmizelí sousedé, kterou jsem zorganizovala na přelomu měsíce února a března roku 2011 na naší

Více

Cesta napříč regionem

Cesta napříč regionem Autor: Mgr. Marcela Langerová Karty míst Moravskotřebovska a jevíčska 1 Třebařov První písemná zmínka je z roku 1267. Kostel Nejsvětější Trojice Boží muka Sousoší Nejsvětější Trojice http://www.trebarov.cz/images/morfeoshow/

Více

Ke dni 1. 1. 2001 se stal vedoucím Archivu Pražského hradu Mgr. Martin Halata.

Ke dni 1. 1. 2001 se stal vedoucím Archivu Pražského hradu Mgr. Martin Halata. Zpráva o činnosti Archivu Pražského hradu v roce 2001 Personální situace Ke dni 1. 1. 2001 se stal vedoucím Archivu Pražského hradu Mgr. Martin Halata. Uvolněné místo odborného správce sbírky plánové dokumentace

Více

Kdo stál v čele vysoké školy v Pardubicích v uplynulých 60 letech? Prvním děkanem Vysoké školy chemické v Pardubicích byl jmenován

Kdo stál v čele vysoké školy v Pardubicích v uplynulých 60 letech? Prvním děkanem Vysoké školy chemické v Pardubicích byl jmenován Kdo stál v čele vysoké školy v Pardubicích v uplynulých 60 letech? Vysoká škola chemická v Pardubicích vznikla Vládním nařízením č. 81 z 27. června 1950. Výuka byla zahájena 15. října 1950 v adaptovaných

Více