Buňka VI. Meiosa. Apoptosa. Vesikulární transport. Ústav histologie a embryologie 1. LF UK
|
|
- David Neduchal
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Buňka VI Meiosa. Apoptosa. Vesikulární transport. Ústav histologie a embryologie 1. LF UK Autor: doc. MUDr. Tomáš Kučera, Ph.D. Předmět: Obecná histologie a obecná embryologie, kód B02241 Datum:
2 Meiosa leptoten zygoten pachyten diploten diakinese metafáze I anafáze I telofáze I Lullmann-Rauch: Histologie
3 Porovnání meiosy při i mužsk ské a ženské gametogenesi From T.W.Sadler: Langman s medical embryology, 11th ed., 2010
4 BUNĚČNÁ SMRT APOPTOSA A NEKROSA Proces apoptosy jako programovaná smrt buňky má jako výsledek drobné fragmenty v membránovém obalu (apoptotická tělíska). Proto nevyvolává masivní odpověď obranného systému organismu a stačí je zpravidla fagocytovat makrofágy v místě. Typickým morfologickým znakem je kondenzace chromatinu při jaderném obalu jako výrazný prstenec heterochromatinu. Typickým průvodním znakem je fragmentace jaderné DNA. Proces nekrosy je provázen rozsáhlejším poškozením cytoplasmatické membrány, což vede k vylití cytoplasmy. Ta se stává zdrojem antigenů a vyvolává zánětlivou reakci organismu. Významným morfologickým projevem je invaze buněk zánětlivého infiltrátu (makrofágy, neutrofilní leukocyty). Následuje masivní aktivace imunitního systému, jejímž morfologickým projevem je mobilizace buněk lymfatické řady (především B- a T-lymfocytů). Ross, Pawlina: Histology, 2005
5 APOPTOSA V cytoplazmě je aktivován systém kaspáz enzymů, které iniciují proteolýzu. Startovacím impulzem mohou být: a) poškození zářením, toxiny nebo volnými radikály b) přijetí signálů na receptorech smrti např. TNF, TGF-beta (růst, diferenciace i apoptosa); c) nedostatečný přísun faktorů přežití (růstové faktory EGF, FGF, TGF alfa, aj.) Lullmann-Rauch: Histologie, 2006
6 TVORBA SEKRETU A JEHO VYLUČOVÁNÍ EXOCYTOSA Ross, Pawlina: Histology, 2005
7 MATERIÁLU Z OKOLÍ BUŇKY: ENDOCYTOSA INTERNALIZACE PINOCYTOSA bez výrazné změny povrchu buňky MAKROPINOCYTOSA příjimání velkých objemů tekutin FAGOCYTOSA aktivně se tvoří výběžky buňky, které obklopí částici (např. bakterii) a po splynutí membrán vzniká fagosom Na trávení vstřebaného materiálu podílejí lysosomy Vznikají endolysosomy nebo fagolysosomy
8 ENDOCYTOSA clathrin dependentní caveolae clathrin a caveolin non-dependentní endocytosa
9 CLATHRIN-DEPENDENTNÍ ENDOCYTOSA
10 CLATHRIN-DEPENDENTNÍ ENDOCYTOSA 111 nm Sigismund et al. PNAS February 22, 2005 vol. 102 no
11 FAGOCYTOSA INTERNALIZACE KORPUSKULÁRNÍHO MATERIÁLU Stevens, Lowe: Human Histology, 1996
12 CAVEOLAE - jamky v průměru cca 70nm - hojně v endothelu, tukový buňkách, buňkách hladkého svalu - kromě endocytosy význam pro signalisaci, cesta vstupu virů Henley et al.
13 TRANSCYTOSA 4. Exocytosou vyloučené siga (sekreční) s částí receptoru lysosom pozdní endosom 3. transport přes formu časného endosomu 2. pohlcení navázaných IgA clathrinem zprostředkovanou endocytosou IgA receptory pro IgA 1. navázání IgA
14 BUNĚČNÉ INKLUSE Produkty metabolismu a depozita různého původu sloužící jako rezervní látky Glykogen - hepatocyty, kardiomyocyty (PAS reakce s kontrolním testem, Bestův karmín) Lipidy - adipocyty, buňky produkující steroidy, buňky mazových žláz (barvivy rozpustnými v tucích - olejová červeň, sudanová řada) Proteiny - Reinkeho krystaly v Leydigových buňkách Pigmenty barevné látky a) exogenní - prach, uhlíkaté částice (alveolární makrofágy) - lipochromy (karotenoidy - žlutá barva tukové tkáně) b) endogenní - hematogenní - hemosiderin (železo obsahující hnědavý pigment) -ferritin(proteinový komplex obsahující Fe) - melanin - melanosomy, melanocyty (hnědočerný pigment), pigmentový epithel sítnice - lipofuscin (žlutohnědý pigment - pig. z opotřebování) vzniká ze sekundárních lysosomů - reziduální tělíska - lutein (žluté tělísko)
15 PROTEINOVÁ INKLUSE parakrystalické uspořádání proteinu (žlutá šipka) intermediární filamenta jádro mitochondrie Elektronogram J.Martínek
16 MELANOCYT (pokožka) výběžky (V), tělo (T), melanin (šipky) V V T V Elektronogram J. Martínek
17 WK Ovalle, PC Nahirney, Netter s Essential Histology, 2008
18 LIPOFUSCIN (pigment z opotřebování) terciární lysosomy (L); intermediární filamenta (šipka) L Elektronogram J. Martínek
19 BUNĚČNÉ INKLUSE - střádání metabolitů nebo depozit různých látek GLYKOGEN (hepatocyty, kardiomyocyty); průkaz PAS reakcí s kontrolou PROTEINY Reinkeho krystaly V Leydigových Buňkách; elektronogram Mikrofotografie: Sbírka ÚHIEM LIPIDY (adipocyty, buňky produkující steroidní hormony, mazové žlázy; barviva na tuk
20 PIGMENTY - barevné látky Prachové částice (alvelární makrofágy) Melanin -hnědý pigment (pigmentový epithel sítnice); melanocyt Lipofuscin - hnědožlutý pigment (spinální ganglion); ze sekundárních lysosomů - depozita částečně ztráveného materiálu Mikrofotografie: Sbírka ÚHIEM
21 Hemosiderin - makrofágy lipidové kapénky -játra (olejová červeň) Mikrofotografie Z. Jirsová Mikrofotografie: Sbírka ÚHIEM
22 LEYDIGOVA BUŇKA - lipidové kapénky (L); mitochondrie s tubulárními kristami (M) L M Elektronogram - Z. Jirsová
Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii
Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta Buňka. Stavba a funkce buněčné membrány. Transmembránový transport. Membránové organely, buněčné kompartmenty. Ústav pro histologii a embryologii Doc. MUDr.
VíceAntigeny. Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu
Antigeny Hlavní histokompatibilitní komplex a prezentace antigenu Antigeny Antigeny: kompletní (imunogen) - imunogennost - specificita nekompletní (hapten) - specificita antigenní determinanty (epitopy)
VíceCYTOLOGIE 3. týden. Jádro a jeho komponenty Buněčný cyklus, mitosa, meiosa. Ústav histologie a embryologie
CYTOLOGIE 3. týden Jádro a jeho komponenty Buněčný cyklus, mitosa, meiosa Ústav histologie a embryologie MUDr. Radomíra Vagnerová, CSc. Předmět: Obecná histologie a obecná embryologie 02241 Přednášky 2.
VíceFyziologie AUTOFAGIE. MUDr. JAN VARADY KARIM FNO
Fyziologie AUTOFAGIE MUDr. JAN VARADY KARIM FNO 29.1.2019 Autofagie?? Autofagie Self-eating Regulovaný katabolický jev Degradace a recyklace buněčných cytoplasmatických komponent: malfunkční a staré proteiny,
VíceCytologie. Přednáška 2010
Cytologie Přednáška 2010 Buňka 1.Velikost 6 200 µm, průměrná velikost 20um 2. JÁDRO a CYTOPLAZMA 3. ORGANELY (membránové) 4. CYTOPLAZMATICKÉ INKLUZE 5. CYTOSKELET 6. Funkční systémy eukaryotické buňky:
VíceVÝVOJ POHLAVNÍCH BUNĚK OOGENESE A SPERMATOGENESE OPLOZENÍ, RÝHOVÁNÍ, VÝVOJ BLASTOCYSTY
VÝVOJ POHLAVNÍCH BUNĚK OOGENESE A SPERMATOGENESE OPLOZENÍ, RÝHOVÁNÍ, VÝVOJ BLASTOCYSTY ÚHIEM 1. LF UK v PRAZE Předmět: B02241 Obecná histologie a obecná embryologie Akademický rok 2013 2014 POUZE PRO OSOBNÍ
VíceBUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:
BUNĚČ ĚČNÁ STAVBA ŽIVÝCH ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA: Prokaryota, eukaryota, viry, bakterie, živočišná buňka, rostlinná buňka, organely buněčné jádro, cytoplazma, plazmatická membrána, buněčná stěna, ribozom,
VíceEndocytóza o regulovaný transport látek v buňce
. Endocytóza o regulovaný transport látek v buňce Exocytóza BUNĚČNÝ CYKLUS OMNIS CELLULA ET CELLULA - buňka vzniká jen z buňky Sled akcí, ve kterých buňka zdvojí svůj obsah a pak se rozdělí systém regulace
VíceCytologie I, stavba buňky
Cytologie I, stavba buňky Ústav pro histologii a embryologii Předmět: Histologie a embryologie 1, B01131, obor Zubní lékařství Datum přednášky: 1.10.2013 Buňka je základní strukturální a funkční jednotka
Více- v interfázi dále viditelné - jadérko, jaderný skelet, jaderný obal
Buňka buňka : 10-30 mikrometrů největší buňka : vajíčko životnost : hodiny: leukocyty, erytrocyty: 110 130 dní, hepatocyty: 1 2 roky, celý život organismu: neuron počet bb v těle: 30 biliónů pojem buňka
VíceZáklady buněčné biologie
Maturitní otázka č. 8 Základy buněčné biologie vypracovalo přírodozpytné sympózium LP, AM & DK na konferenci v Praze, 1. Máje 2014 Buňka (cellula) je nejmenší známý útvar, který je schopný všech životních
VíceBUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ
BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ SPOLEČNÉ ZNAKY ŽIVÉHO - schopnost získávat energii z živin pro své životní potřeby - síla aktivně odpovídat na změny prostředí - možnost růstu, diferenciace a reprodukce
VícePŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE
PŘEDMLUVA 8 1. ZÁKLADY HISTOLOGICKÉ TECHNIKY 9 1.1 Světelný mikroskop a příprava vzorků pro vyšetření (D. Horký) 9 1.1.1 Světelný mikroskop 9 1.1.2 Zásady správného mikroskopování 10 1.1.3 Nejčastější
VíceSTRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK
STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK EUKARYOTICKÉ ORGANELY Jádro Ribozomy Endoplazmatické retikulum Golgiho aparát Lysozomy Endozomy Mitochondrie Plastidy Vakuola Cytoskelet Vznik eukaryotického jádra Jaderný
VíceNejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost
BUŇKA Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence Buňka je schopna uskutečňovat základní funkce organismu: obrázky použity z Nečas: BIOLOGIE LIDSKÉ TĚLO Alberts: ZÁKLADY BUNĚČNÉ BIOLOGIE
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání
VíceSTRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK
STRUKTURA EUKARYONTNÍCH BUNĚK EUKARYOTICKÉ ORGANELY Jádro Ribozomy Endoplazmatické retikulum Golgiho aparát Lysozomy Endozomy Mitochondrie Plastidy Vakuola Cytoskelet Vznik eukaryotického jádra Jaderný
VíceSpecifická imunitní odpověd. Veřejné zdravotnictví
Specifická imunitní odpověd Veřejné zdravotnictví MHC molekuly glykoproteiny exprimovány na všech jaderných buňkách (MHC I) nebo jenom na antigen prezentujících buňkách (MHC II) u lidí označovány jako
VíceInovace studia molekulární. a buněčné biologie
Inovace studia molekulární I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním
VíceNEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY. Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly
NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly RIBOSOMY Částice složené z rrna a proteinů, skládají se z velké kulovité
VíceStavba dřeva. Základy cytologie. přednáška
Základy cytologie přednáška Buňka definice, charakteristika strana 2 2 Buňky základní strukturální a funkční jednotky živých organismů Základní charakteristiky buněk rozmanitost (diverzita) - např. rostlinná
Více44 somatických chromozomů pohlavní hormony (X,Y) 46 chromozomů
Buněčný cyklus MUDr.Kateřina Kapounková Inovace studijního oboru Regenerace a výţiva ve sportu (CZ.107/2.2.00/15.0209) 1 DNA,geny genom = soubor všech genů a všechna DNA buňky; kompletní genetický materiál
VíceObr.1.Předpokládané varianty místa vzniku tukové kapky (TAG nebo ChE)
Obr.1.Předpokládané varianty místa vzniku tukové kapky (TAG nebo ChE) primárně cytosolární vznik lipidní kapky při zevníml listu edoplasmatického retikula (kontakt s membránou ser je pouze fokální) lumen
VíceBUNĚČNÝ CYKLUS. OMNIS CELLULA ET CELLULA - buňka vzniká jen z buňky. Sled akcí, ve kterých buňka zdvojí svůj obsah a pak se rozdělí
(1 BUNĚČNÝ CYKLUS BUNĚČNÝ CYKLUS OMNIS CELLULA ET CELLULA - buňka vzniká jen z buňky Sled akcí, ve kterých buňka zdvojí svůj obsah a pak se rozdělí systém regulace kontrolní body molekulární brzdy Jednobuněčné
VíceBuňky, tkáně, orgány, soustavy
Lidská buňka buněčné organely a struktury: Jádro Endoplazmatické retikulum Goldiho aparát Mitochondrie Lysozomy Centrioly Cytoskelet Cytoplazma Cytoplazmatická membrána Buněčné jádro Jadérko Karyoplazma
VíceČíslo a název projektu Číslo a název šablony
Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZE_1.05
VíceSchéma rostlinné buňky
Rostlinná buňka 1 2 3 5 vakuola 4 5 6 Rostlinná buňka je eukaryotní buňkou se základními charakteristikami tohoto typu buňky. Krom toho má některé charakteristiky typické pro rostlinné buňky, jako je předevšímř
VícePřehled tkání. Pojivová tkáň, složky pojivové tkáně, mezibuněčná hmota
Přehled tkání. Pojivová tkáň, složky pojivové tkáně, mezibuněčná hmota Ústav pro histologii a embryologii Předmět: Histologie a embryologie 1, B01131, obor Zubní lékařství Datum přednášky: 15.10.2013 K
VíceRegulace glykémie. Jana Mačáková
Regulace glykémie Jana Mačáková Katedra fyziologie a patofyziologie LF OU Ústav patologické fyziologie LF UP Název projektu: Tvorba a ověření e-learningového prostředí pro integraci výuky preklinických
VíceKREVNÍ ELEMENTY, PLAZMA. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
KREVNÍ ELEMENTY, PLAZMA Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2010 Mgr. Jitka Fuchsová KREV Červená, neprůhledná, vazká tekutina Skládá
VíceBuněčné dělení ŘÍZENÍ BUNĚČNÉHO CYKLU
BUNĚČNÝ CYKLUS Buněčné dělení Cykliny a na cyklinech závislé proteinkinázy (Cyclin- Dependent Protein Kinases; Cdk-proteinkinázy) - proteiny, které jsou součástí řídícího systému buněčného cyklu 8 cyklinů
VíceModul IB. Histochemie. CBO Odd. histologie a embryologie. MUDr. Martin Špaček
Modul IB Histochemie CBO Odd. histologie a embryologie MUDr. Martin Špaček Histochemie Histologická metoda užívaná k průkazu různých látek přímo v tkáních a buňkách Histochemie Katalytická histochemie
VíceSvalová tkáň, kontraktilní aparát, mechanismus kontrakce
Svalová tkáň, kontraktilní aparát, mechanismus kontrakce Ústav pro histologii a embryologii Předmět: Histologie a embryologie 1, B01131, obor Zubní lékařství Datum přednášky: 22.10.2013 Svalová tkáň má
VíceUniverzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta
Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta Tkáň svalová. Obecná charakteristika hladké a příčně pruhované svaloviny (kosterní a srdeční). Funkční morfologie myofibrily. Mechanismus kontrakce. Stavba
VíceHISTOLOGIE A MIKROSKOPICKÁ ANATOMIE PRO BAKALÁŘE
OBSAH 1. STAVBA BUŇKY (S. Čech, D. Horký) 10 1.1 Stavba biologické membrány 11 1.2 Buněčná membrána a povrch buňky 12 1.2.1 Mikroklky a stereocilie 12 1.2.2 Řasinky (kinocilie) 13 1.2.3 Bičík, flagellum
VíceTEST:Bc-1314-BLG Varianta:0 Tisknuto:18/06/2013 ------------------------------------------------------------------------------------------ 1.
TEST:Bc-1314-BLG Varianta:0 Tisknuto:18/06/2013 1. Genotyp je 1) soubor genů, které jsou uloženy v rámci 1 buněčného jádra 2) soubor pozorovatelných vnějších znaků 3) soubor všech genů organismu 4) soubor
Více8 cyklinů (A, B, C, D, E, F, G a H) - v jednotlivých fázích buněčného cyklu jsou přítomny určité typy cyklinů
Buněč ěčné dělení BUNĚČ ĚČNÝ CYKLUS ŘÍZENÍ BUNĚČ ĚČNÉHO CYKLU cykliny a na cyklinech závislé proteinkinázy (Cyclin-Dependent Protein Kinases; Cdk-proteinkinázy) - proteiny, které jsou součástí řídícího
VíceSpecializace buněčných povrchů Spojení buněk Molekulární koncepce biologického motoru
Specializace buněčných povrchů Spojení buněk Molekulární koncepce biologického motoru Ústav histologie a embryologie Doc. MUDr. Zuzana Jirsová, CSc. Předmět: Obecná histologie a obecná embryologie B02241
VíceČásti postižených tkání či orgánů / záněty, benigní či
Zdravotnická laboratoř VELAB s.r.o. LP 01 příloha 1: Seznam vyšetření laboratoře Název vyšetření: Cervikovaginální histologické vyšetření a diagnostika PAP Metoda slouží k záchytu prekanceróz a malignity
VíceApoptóza Onkogeny. Srbová Martina
Apoptóza Onkogeny Srbová Martina Buněčný cyklus Regulace buněčného cyklu 1. Cyklin-dependentní kináza (Cdk) cyclin Regulace buněčného cyklu 2. Retinoblastomový protein (prb) E2F Regulace buněčného cyklu
VíceÚvod do biologie rostlin Buňka ROSTLINNÁ BUŇKA
Slide 1a ROSTLINNÁ BUŇKA Slide 1b Specifické součásti ROSTLINNÁ BUŇKA Slide 1c Specifické součásti ROSTLINNÁ BUŇKA buněčná stěna Slide 1d Specifické součásti ROSTLINNÁ BUŇKA buněčná stěna plasmodesmy Slide
VíceBiologie I. Buňka II. Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings
Biologie I Buňka II Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings BUŇKA II centrioly, ribosomy, jádro endomembránový systém semiautonomní organely peroxisomy
VíceVÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ
FUNKCE PROTEINŮ 1 VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ Příklad: protein: dystrofin onemocnění: Duchenneova svalová dystrofie 2 3 4 FUNKCE PROTEINŮ: 1. Vztah struktury a funkce proteinů 2. Rodiny proteinů
Vícevysoká schopnost regenerace (ze zachovalých buněk)
JÁTRA Jaterní buňky vysoká schopnost regenerace (ze zachovalých buněk) po resekci 50 60 % jaterní tkáně dorostou lidská játra do předoperační velikosti během několika měsíců (přesný mechanismus neznáme)
VíceVýskyt MHC molekul. RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. ajor istocompatibility omplex. Funkce MHC glykoproteinů
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc = ajor istocompatibility omplex Skupina genů na 6. chromozomu (u člověka) Kódují membránové glykoproteiny, tzv. MHC molekuly, MHC molekuly
VíceOrganizace buňky Cytoplasmatická membrána a specializace buněčného povrchu
Rychlý přehled Cytologie Organizace buňky Cytoplasmatická membrána a specializace buněčného povrchu II Cytoskelet Kontakty buněk Buněčné organely a základní cytoplasma - cytosol Buněčné jádro, buněčný
VíceZáklady histologie. prof. MUDr. RNDr. Jaroslav Slípka, DrSc. Recenzovaly: doc. MUDr. Jitka Kočová, CSc. doc. RNDr. Viera Pospíšilová, CSc.
Základy histologie prof. MUDr. RNDr. Jaroslav Slípka, DrSc. Recenzovaly: doc. MUDr. Jitka Kočová, CSc. doc. RNDr. Viera Pospíšilová, CSc. Vydala Univerzita Karlova v Praze Nakladatelství Karolinum jako
VíceBiologie 11, 2014/2015, Ivan Literák BUNĚČNÝ CYKLUS A JEHO REGULACE
Biologie 11, 2014/2015, Ivan Literák BUNĚČNÝ CYKLUS A JEHO REGULACE BUNĚČNÝ CYKLUS PROGRAMOVANÁ BUNĚČNÁ SMRT KONTINUITA ŽIVOTA: R. R. Virchow: Virchow: buňka buňka z buňky, z buňky, živočich živočich z
VíceBiologie 12, 2017/2018, Ivo Papoušek, Ivan Literák BUNĚČNÝ CYKLUS A JEHO REGULACE
Biologie 12, 2017/2018, Ivo Papoušek, Ivan Literák BUNĚČNÝ CYKLUS A JEHO REGULACE BUNĚČNÝ CYKLUS PROGRAMOVANÁ BUNĚČNÁ SMRT KONTINUITA ŽIVOTA: R. R. Virchow: Virchow: buňka buňka z buňky, z buňky, živočich
Více1/II. Cvičení 2: ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA, PROTOZOA Jméno: TVAR BUNĚK NERVOVÁ BUŇKA
Cvičení 2: ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA, PROTOZOA Jméno: Skupina: TVAR BUNĚK NERVOVÁ BUŇKA Trvalý preparát: mícha Vyhledejte nervové buňky (neurony) ve ventrálních rozích šedé hmoty míšní. Pozorujte při zvětšení, zakreslete
Více- pokrývá tělo, odděluje vnitřní prostředí organismu od vnějšího prostředí - dospělý člověk 1,6 1,8 m 2
Kůže (cutis) - pokrývá tělo, odděluje vnitřní prostředí organismu od vnějšího prostředí - dospělý člověk 1,6 1,8 m 2 funkce: 1) ochrana chemická, mechanická, fyzikální 2) udržování stálé tělesné teploty
VícePropojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 Charakteristika chromozomové výbavy 2n = 46,XY Karyotyp - Karyogram - Idiogram
VíceProjekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry
VíceIMUNOGENETIKA I. Imunologie. nauka o obraných schopnostech organismu. imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány
IMUNOGENETIKA I Imunologie nauka o obraných schopnostech organismu imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány lymfatická tkáň thymus Imunita reakce organismu proti cizorodým
VíceŽenský pohlavní systém
Ženský pohlavní systém 419 Ženský pohlavní systém Oogonia primordiální zárodečná buňka z epiblastu - ve stěně žloutkového váčku migrace do základu gonád mitotické dělení pod vlivem medulárního rete ovarii
VícePREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU
PREZENTACE ANTIGENU A REGULACE NA ÚROVNI Th (A DALŠÍCH) LYMFOCYTŮ PREZENTACE ANTIGENU Podstata prezentace antigenu (MHC restrikce) byla objevena v roce 1974 V současnosti je zřejmé, že to je jeden z klíčových
VíceKrev a míza. Napsal uživatel Zemanová Veronika Pondělí, 01 Březen 2010 12:07
Krev je součástí vnitřního prostředí organizmu, je hlavní mimobuněčnou tekutinou. Zajišťuje životní pochody v buňkách, účastní se pochodů, jež vytvářejí a udržují stálé vnitřní prostředí v organizmu, přímo
VíceKaryokineze. Amitóza. Mitóza. Meióza. Dělení jádra. Předchází dělení buňky Dochází k rozdělení genetické informace u mateřské buňky.
Karyokineze Dělení jádra Předchází dělení buňky Dochází k rozdělení genetické informace u mateřské buňky Druhy karyokineze Amitóza Mitóza Meióza Amitóza Přímé dělení jádra Genetická informace je rozdělena
VíceStárnutí organismu Fyziologické hodnoty odchylky během stárnutí
Stárnutí organismu Stárnutí organismu Fyziologické hodnoty odchylky během stárnutí poklesy funkcí se liší mezi orgánovými systémy Některé projevy stárnutí ovlivňuje výživa Diagnostické metody odlišují
Více(Vývojová biologie) Embryologie. Jiří Pacherník
(Vývojová biologie) Embryologie Jiří Pacherník jipa@sci.muni.cz Podpořeno projektem FRVŠ 524/2011 buňka -> tkáně -> orgány -> organismus / jedinec Základní procesy na buněčné úrovni dělení buněk proliferace
VíceKrev, složení krve, formované krevní elementy
Krev, složení krve, formované krevní elementy Ústav pro histologii a embryologii Předmět: Histologie a embryologie 1, B01131, obor Zubní lékařství Datum přednášky: 5.11.2013 SLOŽENÍ Celkový objem krve
VíceAMPK AMP) Tomáš Kuc era. Ústav lékar ské chemie a klinické biochemie 2. lékar ská fakulta, Univerzita Karlova v Praze
AMPK (KINASA AKTIVOVANÁ AMP) Tomáš Kuc era Ústav lékar ské chemie a klinické biochemie 2. lékar ská fakulta, Univerzita Karlova v Praze 2013 AMPK PROTEINKINASA AKTIVOVANÁ AMP přítomna ve všech eukaryotních
VíceTéma: MORFOLOGIE ŢIVOČIŠNÝCH BUNĚK
Téma: MORFOLOGIE ŢIVOČIŠNÝCH BUNĚK ŢIVÉ SOUSTAVY Nebuňečné (priony, viroidy, viry) Buněčné (jedno- i mnohobuněčné organismy) PROKARYOTICKÝ TYP BUNĚK 1-10 µm Archebakterie Eubakterie (bakterie a sinice)
VíceKREV. SLOŽENÍ A FUNKCE PERIFERNÍ KRVE Krevní plasma, homeostasa, nárazníkové systémy, regulační mechanismy Charakteristika krevních elementů
KREV SLOŽENÍ A FUNKCE PERIFERNÍ KRVE Krevní plasma, homeostasa, nárazníkové systémy, regulační mechanismy Charakteristika krevních elementů Ústav histologie a embryologie MUDr. Radomíra Vagnerová, CSc.
Vícehttp://www.accessexcellence.org/ab/gg/chromosome.html
3. cvičení Buněčný cyklus Mitóza Modifikace mitózy 1 DNA, chromosom genetická informace organismu chromosom = strukturní podoba DNA během dělení (mitózy) řetězec DNA (chromonema) histony další enzymatické
VíceHEMOPOESA. Periody krvetvorby, kmenové a progenitorové buňky; regulace hemopoesy. Ústav histologie a embryologie
HEMOPOESA Periody krvetvorby, kmenové a progenitorové buňky; regulace hemopoesy Ústav histologie a embryologie MUDr. Radomíra Vagnerová, CSc. Předmět: Obecná histologie a obecná embryologie B02241 Přednášky
VíceKrev hem, hema sanquis
Krev Krev hem, hema - řec., sanquis - lat. Opakování: Vnitřní prostředí člověka - musí být stálé. Tekutiny sloužící metabolismu: - krev (přenos plynů, živin atd.) - tkáňový mok (metabolismus buněk) - lymfa
VíceDUM č. 1 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika
projekt GML Brno Docens DUM č. 1 v sadě 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika Autor: Martin Krejčí Datum: 02.06.2014 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: Charakteristika buněčného cyklu eukaryot
VíceEpitely jako bariery 142
Epitely jako bariery 142 Difuzní bariera Epitely umožňují kompartmentizaci extracelulárního prostoru Příklady: střevo, ledviny, exokrinní žlázy, kapiláry mozku (hematoencefalická bariera), plexus choroideus
VíceKŮŽE SILNÉHO TYPU KŮŽE S VLASY AXILLA NEHET MLÉČNÁŽLÁZA
KŮŽE SILNÉHO TYPU KŮŽE S VLASY AXILLA NEHET MLÉČNÁŽLÁZA Ústav histologie a embryologie MUDr. Jana Šrajerová Předmět: Praktická mikroskopie B02242 Prezentace je určena výhradně pro osobní studium studentů
VíceVariabilita takto vytvořených molekul se odhaduje na , což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě GENETICKÝ ZÁKLAD TĚŽKÉHO ŘETĚZCE
PROTILÁTKY Specifické rozpoznání v imunitním systému zprostředkují speciální proteinové molekuly jediné, které nejsou vytvářeny podle genetické matrice, ale nahodilým přeskupováním genových segmentů GENETICKÝ
VíceProkaryota x Eukaryota. Vibrio cholerae
Živočišná buňka Prokaryota x Eukaryota Vibrio cholerae Dělení živočišných buněk: buňky jednobuněčných organismů (volně žijící samostatné jednotky) buňky mnohobuněčných větší morfologické i funkční celky
VíceMorfologie krvinek 607
Morfologie krvinek 607 Krev Objem krve přibližně 5,5 L Hematokrit - objem erytrocytů v procentech: 35 45% u žen, 40 50% u mužů 1% leukocyty a trombocyty (buffy coat) Zbytek plasma (voda, anorganické soli,
VíceRenaissance Triple Set. Formula 3 KOMPLEX S ANTIOXIDANTY PRODLUŽTE SI MLÁDÍ!
Renaissance Triple Set. Formula 3 KOMPLEX S ANTIOXIDANTY PRODLUŽTE SI MLÁDÍ! CO JSOU VOLNÉ RADIKÁLY? VOLNÉ RADIKÁLY jsou reaktivní formy kyslíku, obvykle toxického charakteru. PROČ POVAŽUJEME VOLNÉ RADIKÁLY
Více- význam: ochranná funkce, dodává buňce tvar. jádro = karyon, je vyplněné karyoplazmou ( polotekutá tekutina )
Otázka: Buňka a dělení buněk Předmět: Biologie Přidal(a): Štěpán Buňka - cytologie = nauka o buňce - rostlinná a živočišná buňka jsou eukaryotické buňky Stavba rostlinné (eukaryotické) buňky: buněčná stěna
VíceNeurulace. Vývoj ektodermu.
Neurulace. Vývoj ektodermu. Ústav pro histologii a embryologii 1.LF Univerzity Karlovy Přednášející: Doc. MUDr. Tomáš Kučera, Ph.D. Předmět: Obecná histologie a obecná embryologie, kód B02241 Datum: 19.12.2013
VíceKomplementový systém a nespecifická imunita. Jana Novotná Ústav lékařské chemie a biochemie 2 LF UK
Komplementový systém a nespecifická imunita Jana Novotná Ústav lékařské chemie a biochemie 2 LF UK IMUNITA = OBRANA 1. Rozpoznání vlastní a cizí 2. Specifičnost imunitní odpovědi 3. Paměť zachování specifických
VíceBuňky, tkáně, orgány, orgánové soustavy. Petr Vaňhara Ústav histologie a embryologie LF MU
Buňky, tkáně, orgány, orgánové soustavy Petr Vaňhara Ústav histologie a embryologie LF MU Dnešní přednáška: Koncept uspořádání tkání Embryonální vznik tkání Typy tkání a jejich klasifikace Orgánové soustavy
VíceRNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc Výukové materiály: http://www.zoologie.upol.cz/osoby/fellnerova.htm Prezentace navazuje na základní znalosti Biochemie a cytologie. Bezprostředně
VíceKŮŽE A JEJÍ DETOXIKACE
KŮŽE A JEJÍ DETOXIKACE Ing. Vladimír Jelínek KŮŽE Největší orgán lidského těla (její plocha u dospělého člověka činí 1,5 až 2 m 2 ) Kůže nás odděluje a chrání od okolního světa Zajišťuje nám styk s okolním
VíceNespecifické složky buněčné imunity. M.Průcha
Nespecifické složky buněčné imunity M.Průcha Nespecifická imunita Vzájemná provázanost nespecifické přirozené a adaptivní specifické imunity Lymfatické orgány a tkáně Imunokompetentní buňky Nespecifická
VíceÚvod do preklinické medicíny NORMÁLNÍ FYZIOLOGIE. Jan Mareš a kol.
Úvod do preklinické medicíny NORMÁLNÍ FYZIOLOGIE Jan Mareš a kol. Praha Univerzita Karlova v Praze 3. lékařská fakulta 2013 Úvod do preklinické medicíny: Normální fyziologie Vedoucí autorského kolektivu
Vícenejsou vytvářeny podle genetické přeskupováním genových segmentů Variabilita takto vytvořených což je více než skutečný počet sloučenin v přírodě
PROTILÁTKY Specifické rozpoznání v imunitním systému zprostředkují speciální proteinové molekuly jediné, které nejsou vytvářeny podle genetické matrice, ale nahodilým přeskupováním genových segmentů Variabilita
VíceStavba buněk, organely, buněčné typy BST2
Stavba buněk, organely, buněčné typy BST2 Buňka Nejmenší částice protoplasmy schopná samostatné existence Prokaryotická buňka (nucleoid) Bakterie, (0,1 do 15μm). Nejmenší jsou bakterie rodu Mycoplasma
VíceCo nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno
Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno Brno, 17.5.2011 Izidor (Easy Door) Osnova přednášky 1. Proč nás rakovina tolik zajímá?
VíceEXTRACELULÁRNÍ SIGNÁLNÍ MOLEKULY
EXTRACELULÁRNÍ SIGNÁLNÍ MOLEKULY 1 VÝZNAM EXTRACELULÁRNÍCH SIGNÁLNÍCH MOLEKUL V MEDICÍNĚ Příklad: Extracelulární signální molekula: NO Funkce: regulace vazodilatace (nitroglycerin, viagra) 2 3 EXTRACELULÁRNÍ
VíceBuňka V. Jádro. Buněčný cyklus a buněčné dělení (mitosa). Ústav histologie a embryologie 1. LF UK
Buňka V Jádro. Buněčný cyklus a buněčné dělení (mitosa). Ústav histologie a embryologie 1. LF UK Autor: doc. MUDr. Tomáš Kučera, Ph.D. Předmět: Obecná histologie a obecná embryologie, kód B02241 Datum:
VíceOBRANA ORGANISMU základní mechanismy LYMFATICKÉ ORGÁNY stavba a funkce
OBRANA ORGANISMU základní mechanismy LYMFATICKÉ ORGÁNY stavba a funkce ÚHIEM 1. LF UK v PRAZE Předmět: Obecná histologie a obecná embryologie B01307 Akademický rok 2013 14 POUZE PRO OSOBNÍ PŘÍPRAVU STUDENTŮ
VíceBuňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308
Buňka Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: 27. 10. 2012 Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308 Číslo projektu Číslo materiálu CZ.1.07/1.5.00/34.0702 VY_32_INOVACE_BIO.prima.02_buňka Škola Gymnázium, Třeboň, Na Sadech
VíceAplikované vědy. Hraniční obory o ţivotě
BIOLOGICKÉ VĚDY Podle zkoumaného organismu Mikrobiologie (viry, bakterie) Mykologie (houby) Botanika (rostliny) Zoologie (zvířata) Antropologie (člověk) Hydrobiologie (vodní organismy) Pedologie (půda)
VíceMUDr Zdeněk Pospíšil
MUDr Zdeněk Pospíšil Imunita Charakteristika-soubor buněk,molekul a humorálních faktorů majících schopnost rozlišit cizorodé látky a odstranit je /rozeznává vlastní od cizích/ Zajišťuje-homeostazu,obranyschopnost
VíceÚvod do mikrobiologie
Úvod do mikrobiologie 1. Lidské infekční patogeny Subcelulární Prokaryotické o. Eukaryotické o. Živočichové Priony Chlamydie Houby Červi Viry Rickettsie Protozoa Členovci Mykoplasmata Klasické bakterie
VíceKosmetika a kosmetologie Přednáška 3 Kůže jako předmět kosmetické péče I
Kosmetika a kosmetologie Přednáška 3 Kůže jako předmět kosmetické péče I Přednáška byla připravena v rámci projektu Evropského sociálního fondu, operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost s
VíceVÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ
REGULACE APOPTÓZY 1 VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ Příklad: Regulace apoptózy: protein p53 je klíčová molekula regulace buněčného cyklu a regulace apoptózy Onemocnění: více než polovina (70-75%) nádorů
VícePřehled regresivních změn
Přehled regresivních změn Regresivní změny Nekrózy Gangrény Apoptóza Atrofie Dystrofie Progresivní změny Hyperplasie Hypertrofie Regenerace Metaplasie Metalaxie Dysplasie Neoplasie Regresivní změny Nekrózy
VíceVýuka histologie pro studenty fyzioterapie, optometrie a ortoptiky
Výuka histologie pro studenty fyzioterapie, optometrie a ortoptiky Prof. MUDr. RNDr. Svatopluk Čech, DrSc. MUDr. Irena Lauschová, Ph.D. FYZI přednášky, praktika mikrosk. sál budova A1, přízemí, mikrosk.
VíceMETABOLISMUS SACHARIDŮ
METABOLISMUS SACHARIDŮ PRINCIP Rozštěpené sacharidy vstřebávání střevní sliznicí do krevního oběhu dopraveny vrátnicovou žílou do jater. V játrech enzymaticky hexózy štěpeny na GLUKÓZU vyplavována do krve
VíceSystém HLA a prezentace antigenu. Ústav imunologie UK 2.LF a FN Motol
Systém HLA a prezentace antigenu Ústav imunologie UK 2.LF a FN Motol Struktura a funkce HLA historie struktura HLA genů a molekul funkce HLA molekul nomenklatura HLA systému HLA asociace s nemocemi prezentace
VíceOBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM
Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_04_BI2 OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM Základní znaky: není vrozená specificky rozpoznává cizorodé látky ( antigeny) vyznačuje se
Více