CHLADICÍ TECHNIKA A TEPELNÁ ČERPADLA
|
|
- Stanislava Burešová
- před 9 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 CHLADICÍ TECHNIKA A TEPELNÁ ČERPADLA PODKLADY PRO CVIČENÍ Ing. Miroslav Petrák, Ph.D. Praha 2009 Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
2 Obsah Popis diagramů... 2 Řešené příklady... 4 Parní tabulky chladiva R 134a Diagramy chladiva R 134a Parní tabulky chladiva R 407C Diagramy chladiva R 407C Látkové vlastnosti teplonosných látek Literatura [1] Petrák, J., Dvořák, Z., Klazar, L., Synek, V. Chladivo R 134a. Praha: ČVUT, [2] Liška, A., Novák, P. Kompresory. Praha: ČVUT, 1994, 227 s., 1. vyd. [3] Dvořák, Z. Chladicí technika I. Praha: ČVUT, 1975, 344 s., opravený dotisk. [4] Dvořák, Z. Chladicí technika III (výpočtové podklady). Praha: ČVUT, 1971, 132 s., 2. vyd. [5] Podklady firmy Solvay Fluor GmbH, SRN. [6] Podklady firmy Hoechst AG, SRN. 1
3 Popis diagramů V chladicí technice se používá tepelný diagram log(p) h. Jeho charakteristický tvar je na obr. 1. Chladivo v chladicím oběhu prochází fázemi mokré páry, přehřáté páry i kapaliny, diagram proto postihuje všechny tyto fáze. log(p) K s=konst. h=konst. LMK (') p=konst. t=konst. v=konst. PMK ('') h Obr. 1. Diagram log(p) h Spojnice stavů syté kapaliny vytváří levou mezní křivku (LMK) a její stavy jsou označovány indexem ('). Spojnice stavů syté páry vytváří pravou mezní křivku (PMK) a její stavy jsou označovány indexem ("). Křivky vymezují oblasti kapaliny (vlevo od křivky syté kapaliny), mokré páry (mezi oběma křivkami) a přehřáté páry (napravo od křivky syté páry). Obě křivky se dotýkají v kritickém bodě (K), ve kterém se ztrácejí rozdíly mezi kapalnou a plynou fází. Kritický tlak a kritická teplota patří spolu s kritickým objemem mezi významné fyzikální hodnoty každého chladiva. Každý stav chladiva je jednoznačně popsán základními veličinami, které se nazývají stavové: tlak, teplota, měrný objem (jejich vzájemná závislost je popsána stavovou rovnicí), entalpie a entropie (tzv. energetické stavové veličiny). Jejich průběh v diagramu udávají izobary, izotermy, izochory, izoentalpy a izoentropy. Izobary (křivky konstantního tlaku) jsou vodorovné, neboť tlak je vynášen na svislé ose. Protože tlak syté páry nezávisí na její teplotě lineárně, ale přibližně exponenciálně, je vynášen v logaritmické stupnici, aby byl zajištěn dobrý odečet i při nízkých vypařovacích teplotách. Izoterma (křivka konstantní teploty) má v každé oblasti jiný průběh. V kapalině je svislá a splývá s izoentalpií, neboť kapalina je téměř nestlačitelná a práce potřebná ke zvýšení tlaku kapaliny je v poměru k její tepelné kapacitě velmi malá. Ohřátí kapaliny je tak zanedbatelné. V mokré fázi dochází k přeměně látky z kapalného na plynné skupenství nebo naopak, což se nazývá vypařování nebo kondenzace. U jednodnosložkových látek nebo azeoptropických směsí je tento proces izobaricko-izotermický, takže se při něm teplota nemění. V této oblasti tak u těchto látek splývá izoterma s izobarou. U zeotropických směsí vypařování a kondenzace nejsou izotermické, ale teplota se v průběhu procesu mění, a to tak, že při konstantním tlaku přechodem od kapaliny k páře teplota narůstá a naopak. Rozdíl mezi teplotou syté páry a syté kapaliny při stejném tlaku se nazývá teplotní skluz. Z hlediska průběhu izotermy to znamená, že sytá kapalina o stejné teplotě má vyšší tlak než sytá pára a izoterma v tomto směru klesá. Její průběh je na obr. 1 naznačen čárkovaně. V chladicí technice jsou tato 2
4 chladiva označována R 4xx. Teplotní skluzy se pohybují od téměř zanedbávaných desetin Kelvina (R 404A a R 410A) až po několik Kelvin (R 407C). V plynné fázi (přehřátá pára) izotermy klesají strmě dolů. V nízkých tlacích jsou opět téměř svislé a splývají s izoentalpami, neboť u ideálního plynu měrná tepelná kapacita nezávisí na tlaku. Tomu se u reálných plynů blíží právě stavy při nízkém tlaku. Tento průběh izotermy je dále deformován v blízkosti kritického bodu a nad ním. Na okraj je možné v této souvislosti zmínit, že během vypařovaní nebo kondenzace zeotropických směsí se vzájemně mění složení parní a kapalinové složky, což právě způsobuje změnu teploty varu. Přesné složení obou složek by bylo možné zjistit z rovnovážného diagramu. Jeho znázornění je ale obtížné, neboť se často jedná o třísložkové směsi. Protože na konci procesu je složení chladiva vždy stejné jako na počátku, nevěnuje se tomu v technické praxi žádná pozornost. Izochory (křivky konstantního objemu) mají plochý průběh. Křivky jsou sice spojité (hodnoty na sebe plynule navazují), nikoliv však hladké, neboť u syté páry mají izochory odlišný skon zprava (ze strany přehřáté páry) a zleva (z mokré páry). Izoentalpy (křivky konstantní entalpie) jsou svislé a vyjma základního rastru diagramu se neznázorňují, neboť entalpii je možné odečíst přímo na vodorovné ose. Při znázornění oběhu se izoentalpa využívá pro škrcení, neboť při něm je entalpie látky konstantní. Izoentropy (křivky konstantní entropie) jsou strmé křivky, jejichž strmost (sklon) směrem od kapaliny do páry klesá, takže křivky se stále více pokládají. Entropie slouží k modelování komprese v kompresoru, protože za ideální kompresi je v chladicí technice považována izoentropická komprese (entropie plynu se během komprese nemění). Pokládání izoentrop znamená, že čím větší je přehřátí plynu na sání kompresoru, tím je pro jeho stlačení mezi dvěma danými tlaky zapotřebí více energie (komprese je energeticky náročnější). Diagram log(p) h je tepelný diagram, tzn. lze z něj odečítat jednotková tepla, neboť ty se rovnají rozdílu entalpií chladiva. Z tepelného diagramu lze odečíst práci pouze v jednom jediném případě, a to při izoentropické kompresi. Není-li komprese izoentropická, práce se nerovná rozdílu entalpií chladiva před a po kompresi. V chladicí technice je možné se setkat i s diagramem T s. Jeho charakteristický tvar a typický průběh stavových veličin je znázorněn na obr. 2. T s=konst. LMK (') K p=konst. v=konst. T=konst. Obr. 2. Diagram T s h=konst. PMK ('') s 3
5 Řešené příklady Postup řešení úloh v chladicí technice je ukázán na několika konkrétních příkladech. Vždy postupujeme v tomto pořadí: 1) znázornění oběhu; 2) zakreslení oběhu v tepelném diagramu; 3) zvolení potřebných teplot pomocí teplotních diagramů jednotlivých výměníků tepla; 4) odečtení hodnot z tepelného diagramu; 5) výpočet hlavních parametrů oběhu (obíhajícího množství chladiva, tepelných výkonů jednotlivých výměníků, velikosti kompresoru a jeho příkonu, chladicího, resp. topného faktoru), popř. dalších požadovaných hodnot. Zadání ukázkových příkladů odpovídá praktickým úlohám z praxe. Výkonem (není-li zmíněno jinak), se v chladicí technice myslí chladicí výkon zařízení a u tepelných čerpadel topný výkon. Pro potřeby tohoto předmětu počítáme vždy se sytou parou na výstupu z výparníku. Rovněž zanedbáváme tlakové ztráty v potrubí a výměnících tepla. Příklad 1: Navrhněte chladicí zařízení o výkonu 160 kw pro chlazení vody z teploty 12 C na teplotu 6 C. Chladivo R 134a, vzduchem chlazený kondenzátor. Řešení: 1) schéma oběhu Qk 2 3 P K V RV 1 4 Qo 4
6 2) znázornění oběhu v tepelném diagramu log(p)-h p 3 pk 2 4 po 1 h 3) teplotní digramy výměníků 12 C to=2 C chlazená látka (voda) chladivo 6 C 3-5 K tk=47 C 32 C chladivo chladicí látka (vzduch) 41 C 5-8 K výparník kondenzátor Výparník: voda je chlazena z 12 na 6 C, vypařování musí probíhat při nižší teplotě, než výstupní teplota vody. Při chlazení kapaliny se volí teplotní rozdíl na výparníku cca. 3 až 5 K. Při chlazení vody musí být vypařovací teplota nadnulová, aby chlazená voda ve výparníku nenamrzala, což by mohlo způsobit destrukci výparníku. Proto je vypařovací teplota volena +2 C. Kondenzátor: vzduchem chlazený kondenzátor využívá pro odvod tepla pouze citelné teplo vzduchu, který se tak jeho průchodem ohřívá. Aby teplo samovolně přecházelo z chladiva, musí být kondenzační teplota vyšší než výstupní teplota vzduchu. Obvykle se teplotní rozdíl u vzduchových aparátů na výstupu vzduchu volí 5-8 K. Voleno: ohřev vzduchu z 32 C na 41 C, kondenzační teplota 47 C. 4) odečty stavů z diagramu log(p)-h bod p t h v s (MPa) ( C) (kj.kg -1 ) (m 3.kg -1 ) (kj.kg -1.K -1 ) 1 0, ,7 0,0646 1, ,212 51,8 427,9 1, , ,9 4 0, ,9 5
7 5) výpočet hlavních parametrů oběhu Q& 0 160,0 1 obíhající množství chladiva m& = = = 1,205 kg.s h1 h4 399,7 266,9 izoentropický příkon kompresoru P ie = m&.( h2 h1 ) = 1,205. ( 427,9 399,7) = 34,0 kw kondenzační výkon Q& k = m&.( h2 h3 ) = 1,205. ( 427,9 266,9) = 194,0 kw Ze zákona o zachování energie pro uzavřený cyklus vyplývá, že energie přivedená do oběhu (za jednotku času) je rovna energii z cyklu odvedené: Q & P ie Q& 0 + = k 160,0 + 34,0 = 194,0 Q chladicí faktor (izoentropický) ε = & ie = = 4, 71 Pie výkonnost kompresoru (skutečná) V & = m&. v 1 = 1,205.0,0646 = 0,0778 m.s = 280,2 m.h Závěr: Tím jsou stanoveny údaje potřebné pro návrh jednotlivých komponentů chladicího zařízení, tj. pro výparník výkon 160 kw a teploty vody 12/6 C; pro kondenzátor výkon 194 kw, kondenzační teplota 47 C a teplota vzduchu 32 C; pro kompresor (skutečná) výkonnost 280,2 m 3.h -1, (teoretický) výkon motoru 34,0 kw; dimenze potrubí z obíhajícího množství chladiva a přípustných rychlostí v jednotlivých částech. Chladicí zařízení pracuje s (teoretickým) chladicím faktorem 4,71, tzn. z jedné kilowatty vložené mechanické energie se teoreticky získá 4,71 kw chladu. Ve skutečnosti méně, neboť skutečná komprese není izoentropická. 1 Příklad 2: Pro oběh z předchozího příkladu určete: a) hmotnostní chladivost b) hmotnostní topivost c) měrnou izoentropickou práci d) objemovou chladivost e) objemovou topivost f) měrný izoentropický příkon h) čerpací poměr i) chladicí faktor Řešení: Schéma zapojení oběhu a odečtené hodnot pro jednotlivé stavy využijeme z předcházejícího příkladu. Překreslen je pouze diagram log(p)-h, protože jsou v něm pro zadaný oběh znázorněny některé veličiny, jejichž hodnoty máme určit. 6
8 2. znázornění oběhu v tepelném diagramu log(p)-h p qk 3 pk 2 4 po qo 1 aie h 5. výpočet hlavních parametrů oběhu hmotnostní chladivost hmotnostní topivost 1 q0 = h1 h4 = 399,7 266,9 = 132,8 kj.kg 1 q k = h2 h3 = 427,9 266,9 = 161,0 kj.kg 1 a ie = h2 h1 = 427,9 399,7 = 28,2 kj.kg měrná izoentropická práce objemová chladivost q0 h1 h4 399,7 266,9 3 q v = = = = 2055,7 kj.m v1 v1 0,0646 objemová topivost h2 h3 427,9 266,9 3 = = 2492,3 kj.m v1 0,0646 měrný izoentropický příkon a ,9 399,7 ie h h Pie = = = = 436,5 kj.m v1 v1 0,0646 čerpací poměr q k h2 h3 427,9 266,9 = = = 1, 21 q0 h1 h4 399,7 266,9 chladicí faktor q0 q h1 h4 399,7 266,9 ε v ie = = = = = 4, 71 aie Pie h2 h1 427,9 399,7 Závěr: Tyto veličiny urychlují návrh chladicího zařízení. Jsou-li jejich hodnoty známé, např. v tabulkové podobě v závislosti na vypařovací a kondenzační teplotě, odpadá při výpočtu chladicího zařízení zdlouhavý odečet hodnot z diagramu (nebo ze softwaru látkových vlastností chladiva). Je-li např. známa objemová chladivost, stanoví se z ní jednoduše a rychle chladicí výkon kompresoru přenásobením jeho výkonností (po zohlednění dopravního součinitele). A analogicky např. u příkonu. 3 7
9 Příklad 3: Pro chladicí zařízení pro podmínky z příkladu 1 určete zlepšení jeho parametrů při použití vzduchem chlazeného dochlazovače. (Zařízení o výkonu 160 kw slouží k chlazení vody 12/6 C, má vzduchem chlazený kondenzátor s návrhovou teplotou vzduchu 32 C, chladivo R 134a). Řešení: 1) schéma oběhu Qk Qd P K V D RV 1 5 Qo 2) znázornění oběhu v tepelném diagramu log(p)-h p 4 3=3' pk 2=2' 5 4' po 1=1' h (čárkovaně je znázorněn Rankinův oběh) 3) teplotní digramy výměníků 12 C to=2 C voda chladivo 6 C 3-5 K tk=47 C 32 C chladivo vzduch 41 C 5-8 K cca. 5 K 37 C 32 C chladivo vzduch 47 C výparník kondenzátor dochlazovač 8
10 Zařízení má stejnou vypařovací i kondenzační teplotou, neboť ty jsou dány teplotními úrovněmi média chlazeného ve výparníku a média pro odvod tepla na kondenzační straně. Podle příkladu 1 byly voleny: vypařovací teplota +2 C a kondenzační teplota 47 C. V dochlazovači je možné podchladit chladivo pouze nad teplotu média sloužícího k odvodu tepla. V tomto případě je to vzduch s návrhovou teplotou 32 C. U něho je reálně možné dosáhnout podchlazení o cca. 5 K nad jeho teplotu, tj. na chladivo na výstupu z dochlazovače bude mít teplotu 37 C. 4) odečty stavů z diagramu log(p)-h bod p t h v s (MPa) ( C) (kj.kg -1 ) (m 3.kg -1 ) (kj.kg -1.K -1 ) 1 0, ,7 0,0646 1, ,212 51,8 427,9 1, , ,9 4 1, ,0 5 0, ,0 4 0, ,9 5) výpočet hlavních parametrů oběhu oběh s dochlazovačem: Q& 0 160,0 1 obíhající množství chladiva m& = = = 1,083 kg.s h1 h5 399,7 252,0 izoentropický příkon kompresoru P ie = m&.( h2 h1 ) = 1,083. ( 427,9 399,7) = 30,5 kw kondenzační výkon Q& k = m&.( h2 h3 ) = 1,083. ( 427,9 266,9) = 174,3 kw výkon dochlazovače Q& d = m&.( h3 h4 ) = 1,083. ( 266,9 252,0) = 16,1 kw Odvod tepla je nyní sice ve dvou výměnících, ale i tak musí platit bilance zachování energie Q & 0 + Pie = Q& k + Q& d 160,0 + 30,5 = & 174,3 + 16,1 Q 0 160,0 chladicí faktor (izoentropický) ε = & ie = = 5, 25 Pie 30, výkonnost kompresoru (skutečná) V & = m&. v 1 = 1,083.0,0646 = 0,070 m.s = 251,9 m.h výsledky (hodnoty pro Rankinův oběh převzaty z příkladu 1): Rankinův oběh Oběh s dochlazovačem chladicí výkon (kw) 160,0 160,0 příkon (izoentropický) (kw) 34,0 30,5 kondenzační výkon (kw) 194,0 174,3 dochlazovací výkon (kw) - 16,1 obíhající množství chladiva (kg.s -1 ) 1,205 1,083 skutečná výkonnost kompresoru (m 3.h -1 ) 280,2 251,9 chladicí faktor (izoentropický) (1) 4,71 5,24 9
11 Závěr: Použití dochlazovače je výhodné vždy, neboť se tím zvyšuje chladicí faktor. Současně klesá obíhající množství chladiva a zmenšuje se tím potřebná velikost kompresoru a dimenze potrubí ve všech částech okruhu. Příklad 4: Určete množství teplé vody ohřáté tepelným čerpadlem vzduch-voda a jeho topný faktor pro teploty vzduchu +20 C a -5 C. Teplá voda se ohřívá z 10 C na teplotu 50 C. Tepelné čerpadlo s chladivem R 134a má kompresor o teoretické výkonnosti 105 m 3.h -1. Pro dopravní součinitel použijte vztah λ = 1,008 0,012. σ d. Řešení: Pozn.: pro danou velikost zařízení (velikost kompresoru) se mají určit jeho parametry (výkon). Zadání je tak obrácené k dosavadním příkladům, u nichž se naopak z požadovaného výkonu stanovovala velikost zařízení. 1) schéma oběhu Qk 2 3 P K V RV 1 4 Qo Předpokládá se použití nejjednoduššího tepelného čerpadla, a to na bázi jednostupňového Rankinova cyklu. Jeho schéma je tudíž totožné s jednostupňovým chladicím zařízením. Jediným rozdílem je způsob řízení: u chladicího zařízení je od teploty chlazené látky, u tepelného čerpadla od teploty ohřívané látky. 2) znázornění oběhu v tepelném diagramu log(p)-h Oba požadované režimy jsou znázorněny do diagramu společně. Protože v obou případech ohříváme vodu na stejnou teplotu, bude i kondenzační teplota v obou případech stejná. Liší se pouze vypařovací teplota (tlak) podle teploty zdrojového vzduchu. 10
12 p 3=3' pk 2 2' po 1 4 po' 4' 1' h 3) teplotní digramy výměníků 20 C to=9 C vzduch chladivo ~6 K ~5 K = -5 C to'=-16 C vzduch chladivo = *) tk=54 C 10 C chladivo voda 50 C 3-5 K výparník výparník kondenzátor *) první přiblížení Ochlazení vzduchu závisí na výkonu zařízení. To platí i pro teplotní rozdíl, který je u výparníku ještě ovlivněn namrzáním (námraza tvoří tepelný odpor proti vedení tepla a s rostoucí tloušťkou námrazy se tak zvětšuje i teplotní rozdíl mezi teplotou vzduchu a teplotou varu chladiva). Pro první přiblížení volíme v obou režimech vypařovací teplotu o 11 K nižší, než je teplota vstupního vzduchu. 4) odečty stavů z diagramu log(p)-h bod p t h v s (MPa) ( C) (kj.kg -1 ) (m 3.kg -1 ) (kj.kg -1.K -1 ) 1 0, ,6 0,0511 1, ,455 58,5 430,3 1, , ,7 4 0, ,7 1 0, ,0 0,1255 1, ,455 62,8 435,5 1, , ,7 4 0, ,7 5) výpočet hlavních parametrů oběhu a) okolní vzduch 20 C p 1,455 dopravní součinitel λ = 1,008 0,012. k d = 1,008 0,012. = 0, 964 p0 0, skutečná výkonnost kompresoru.0,964 0,0281 m. s -1 V& = V& t. λd = =
13 obíhající množství chladiva V& m & = v = 0 1,0281 0,0511 = 0,550 kg.s 1 Q& k = m&. h2 h3 = 0, ,3 277,7 = 83,9 P ie = m&. h2 h1 = 0, ,3 403,6 = Q & 0 = m&. h1 h4 = 0, ,6 277,7 = 69,2 kondenzační výkon ( ) ( ) kw izoentropický příkon kompresoru ( ) ( ) 14,7 kw chladicí výkon ( ) ( ) kw I pro tepelné čerpadlo platí zákon zachování energie Q & P ie Q& 0 + = k 69,2 + 14,7 = 83,9 Q t 83,9 topný faktor (izoentropický) ε, = & t ie = = 5, 71 Pie 14,7 Q& k množství ohřáté teplé vody V& w = = ρ c. t t ( ) ( 50 10) w. w w2 w1 1,81m 3 = 1.h 83, ,18. = 0,502 l.s b) okolní vzduch -5 C p 1,455 dopravní součinitel λ = 1,008 0,012. k d = 1,008 0,012. = 0, 897 p0 0, skutečná výkonnost kompresoru.0,897 0,0262 m. s -1 V& = V& t. λd = = 3600 V& 0, obíhající množství chladiva m & = = = 0,209 kg.s v 1' 0,1255 kondenzační výkon Q& k = m&.( h2 ' h3' ) = 0,209. ( 435,5 277,7) = 33,0 kw izoentropický příkon kompresoru P ie = m&.( h2 ' h1' ) = 0,209. ( 435,5 389,0) = 9,7 kw chladicí výkon Q & 0 = m&.( h1' h4' ) = 0,209. ( 389,0 277,7) = 23,3 kw zákon zachování energie Q & P ie Q& 0 + = k 23,3 + 9,7 = 33,0 Q t 33,0 topný faktor (izoentropický) ε, = & t ie = = 3, 40 Pie 9,7 Q& k 33,0 1 množství ohřáté teplé vody V& w = = = 0,197 l.s ρw. cw. ( tw2 tw1 ) ,18. ( 50 10),71m 3.h 1 = 0 c) výsledky: teplota okolního vzduchu ( C) 20-5 topný výkon (kw) 83,9 33,0 příkon (izoentropický) (kw) 14,7 9,7 chladicí výkon (kw) 69,2 23,2 obíhající množství chladiva (kg.s -1 ) 0,550 0,209 množství ohřáté teplé vody (m 3.h -1 ) 1,81 0,71 topný faktor (izoentropický) (1) 5,71 3,40 1 = = 12
14 Závěr: Parametry tepelného čerpadla jsou, stejně jako u chladicího zařízení, závislé na vnějších podmínkách prostřednictvím vypařovací a kondenzační teploty. Ani u tepelného čerpadla nestačí pouze udat výkon nebo příkon, ale je též nutné uvést podmínky, pro něž tento údaj platí. Z příkladu je patrné, že parametry tepelného čerpadla jsou velmi proměnlivé. Mění-li se během provozu podmínky na zdrojové straně (např. teplota vzduchu, půdy nebo i zdrojové vody) nebo je-li naopak proměnlivá kondenzační strana (např. při vytápění s ekvitermní regulací), nelze provoz tepelného čerpadla simulovat jedním výpočtem s nějakými průměrnými hodnotami, ale je nutné počítat pro každou dvojici podmínek (vypařovací + kondenzační strana) samostatně a sumarizovat pomocí četností během provozu. Poznámka: V daném případě byl topný faktor vztažen opět na idealizovaný izoentropický příkon kompresoru. U skutečného (reálného) tepelného čerpadla bude skutečný příkon vyšší a tedy i reálně dosažený topný faktor nižší. Jak vyplývá z příkladu, s poklesem teploty zdrojového média (v tomto případě venkovního vzduchu) klesá také chladicí výkon tepelného čerpadla. Při konstantním průtoku zdrojového média výparníkem se tak snižuje jeho ochlazení. Oba tyto faktory ovlivňují samozřejmě i vypařovací teplotu. Neplatí tak prvotní předpoklad, že teplotní rozdíl mezi teplotou zdrojového média na vstupu do výparníku a vypařovací teplotou je konstantní. Skutečnou vypařovací teplotu je možné pro každý provozní bod určit až ze zdlouhavé iterace. 13
15 R 134a termodynamické vlastnosti sytá kapalina a sytá pára t p ρ' ρ" v' v" h' l h" s' s" C MPa kg.m -3 kg.m -3 dm 3.kg -1 dm 3.kg -1 kj.kg -1 kj.kg -1 kj.kg -1 kj/kg.k kj/kg.k -30 0, ,0 4,43 0, ,88 160,77 219,54 380,31 0,8480 1, , ,0 4,84 0, ,73 163,31 218,25 381,56 0,8585 1, , ,0 5,28 0, ,51 165,85 216,94 382,80 0,8689 1, , ,0 5,51 0, ,56 167,13 216,29 383,42 0,8741 1, , ,0 5,75 0, ,00 168,41 215,63 384,04 0,8793 1, , ,9 6,25 0, ,00 170,98 214,30 385,28 0,8896 1, , ,7 6,79 0, ,33 173,56 212,95 386,51 0,8999 1, , ,5 7,36 0, ,86 176,15 211,58 387,73 0,9101 1, , ,3 7,97 0, ,46 178,75 210,20 388,95 0,9203 1, , ,2 8,29 0, ,62 180,06 209,51 389,56 0,9254 1, , ,1 8,62 0, ,00 181,36 208,81 390,17 0,9304 1, , ,7 9,31 0, ,39 183,99 207,39 391,38 0,9405 1, , ,4 10,05 0,753 99,54 186,63 205,95 392,58 0,9505 1, , ,0 10,82 0,757 92,38 189,28 204,50 393,78 0,9605 1, , ,5 11,65 0,761 85,83 191,94 203,03 394,97 0,9705 1, , ,3 12,08 0,763 82,76 193,27 202,29 395,56 0,9754 1, , ,0 12,53 0,765 79,83 194,61 201,54 396,15 0,9804 1, , ,4 13,45 0,768 74,33 197,30 200,03 397,32 0,9902 1, , ,8 14,43 0,772 69,28 200,00 198,49 398,49 1,0000 1, , ,1 15,47 0,776 64,64 202,70 196,95 399,65 1,0098 1, , ,4 16,57 0,780 60,36 205,42 195,38 400,80 1,0195 1, , ,0 17,14 0,782 58,35 206,79 194,58 401,37 1,0243 1, , ,6 17,72 0,785 56,42 208,15 193,78 401,94 1,0292 1, , ,7 18,94 0,789 52,79 210,90 192,17 403,07 1,0388 1, , ,8 20,23 0,793 49,43 213,65 190,54 404,19 1,0484 1, , ,8 21,59 0,798 46,32 216,42 188,88 405,30 1,0580 1, , ,7 23,02 0,802 43,44 219,19 187,20 406,39 1,0675 1, , ,1 23,76 0,804 42,08 220,58 186,35 406,94 1,0723 1, , ,5 24,53 0,807 40,77 221,98 185,50 407,48 1,0770 1, , ,3 26,11 0,811 38,30 224,78 183,77 408,55 1,0865 1, , ,0 27,78 0,816 35,99 227,59 182,02 409,61 1,0960 1, , ,6 29,54 0,821 33,85 230,41 180,25 410,66 1,1054 1, , ,1 31,39 0,826 31,86 233,25 178,44 411,69 1,1148 1, , ,3 32,35 0,829 30,91 234,67 177,53 412,20 1,1195 1, , ,5 33,33 0,832 30,00 236,09 176,61 412,71 1,1242 1, , ,8 35,38 0,837 28,27 238,96 174,75 413,71 1,1336 1, , ,0 37,53 0,842 26,65 241,83 172,86 414,69 1,1429 1, , ,1 39,79 0,848 25,13 244,72 170,94 415,66 1,1523 1, , ,0 42,16 0,854 23,72 247,62 168,99 416,61 1,1616 1, , ,0 43,40 0,857 23,04 249,08 168,00 417,07 1,1663 1, , ,9 44,66 0,860 22,39 250,54 167,00 417,54 1,1710 1, , ,6 47,29 0,866 21,15 253,48 164,97 418,44 1,1804 1,
16 R 134a termodynamické vlastnosti sytá kapalina a sytá pára t p ρ' ρ" v' v" h' l h" s' s" C MPa kg.m -3 kg.m -3 dm 3.kg -1 dm 3.kg -1 kj.kg -1 kj.kg -1 kj.kg -1 kj/kg.k kj/kg.k 40 1, ,2 50,06 0,872 19,98 256,43 162,90 419,33 1,1897 1, , ,7 52,97 0,879 18,88 259,40 160,79 420,19 1,1991 1, , ,0 56,03 0,886 17,85 262,40 158,63 421,03 1,2085 1, , ,6 57,62 0,889 17,36 263,90 157,54 421,44 1,2132 1, , ,1 59,25 0,893 16,88 265,41 156,43 421,84 1,2179 1, , ,1 62,64 0,900 15,96 268,45 154,17 422,63 1,2273 1, , ,9 66,21 0,908 15,10 271,52 151,86 423,38 1,2367 1, , ,5 69,98 0,915 14,29 274,62 149,49 424,10 1,2462 1, , ,9 73,95 0,923 13,52 277,74 147,05 424,79 1,2557 1, , ,0 76,02 0,928 13,15 279,32 145,81 425,12 1,2605 1, , ,1 78,15 0,932 12,80 280,90 144,54 425,44 1,2653 1, , ,0 82,59 0,941 12,11 284,10 141,96 426,06 1,2749 1, , ,7 87,28 0,950 11,46 287,33 139,30 426,63 1,2845 1, , ,1 92,24 0,960 10,84 290,60 136,55 427,15 1,2942 1, , ,2 97,51 0,970 10,26 293,92 133,71 427,63 1,3040 1, , ,7 100,27 0,975 9,97 295,60 132,25 427,84 1,3089 1, , ,0 103,11 0,980 9,70 297,29 130,76 428,05 1,3138 1, , ,4 109,06 0,992 9,17 300,71 127,70 428,41 1,3237 1, , ,4 115,41 1,004 8,66 304,18 124,52 428,71 1,3337 1, , ,0 122,20 1,016 8,18 307,72 121,21 428,93 1,3438 1, , ,1 129,47 1,030 7,72 311,32 117,76 429,07 1,3539 1, , ,4 133,30 1,037 7,50 313,14 115,97 429,11 1,3590 1, , ,6 137,28 1,044 7,28 314,99 114,14 429,13 1,3642 1, , ,5 145,71 1,060 6,86 318,73 110,35 429,08 1,3745 1, , ,7 154,85 1,077 6,46 322,56 106,37 428,93 1,3850 1, , ,0 164,79 1,095 6,07 326,47 102,17 428,64 1,3955 1, , ,4 175,69 1,116 5,69 330,47 97,72 428,19 1,4062 1, , ,6 181,54 1,127 5,51 332,51 95,40 427,91 1,4116 1, , ,5 187,71 1,138 5,33 334,57 93,01 427,57 1,4170 1, , ,2 201,11 1,164 4,97 338,77 87,97 426,74 1,4280 1, , ,1 216,21 1,193 4,63 343,08 82,56 425,64 1,4391 1,
17 R 134a termodynamické vlastnosti přehřátá pára t" = -20 C p" = 0,1327 MPa t" = -15 C p" = 0,1639 MPa t" = -10 C p" = 0,2006 MPa t v h s t v h s t v h s C dm 3.kg -1 kj.kg -1 kj/kg.k C dm 3.kg -1 kj.kg -1 kj/kg.k C dm 3.kg -1 kj.kg -1 kj/kg.k ,33 386,51 1, ,62 389,56 1, ,54 392,58 1, ,87 390,53 1, ,54 393,68 1, ,99 396,79 1, ,37 394,59 1, ,43 397,82 1, ,41 401,02 1, ,83 398,67 1, ,29 401,98 1, ,79 405,27 1, ,27 402,78 1, ,12 406,17 1, ,14 409,54 1, ,67 406,93 1, ,92 410,39 1, ,47 413,83 1, ,05 411,10 1, ,70 414,64 1, ,78 418,16 1, ,41 415,31 1, ,45 418,92 1, ,07 422,51 1, ,74 419,55 1, ,19 423,23 1, ,33 426,89 1, ,06 423,83 1, ,91 427,57 1, ,59 431,30 1, ,36 428,14 1, ,61 431,94 1, ,82 435,74 1, ,64 432,49 1, ,30 436,35 1, ,05 440,21 1, ,91 436,87 1, ,97 440,80 1, ,26 444,72 1, ,17 441,29 1, ,63 445,28 1, ,46 449,26 1, ,41 445,75 1, ,28 449,79 1, ,64 453,84 1, ,65 450,24 1, ,93 454,34 1, ,82 458,44 1, ,87 454,77 1, ,56 458,93 1, ,00 463,09 1, ,09 459,34 1, ,18 463,55 1, ,16 467,77 1, ,29 463,94 2, ,80 468,21 1, ,31 472,48 1, ,49 468,59 2, ,41 472,91 2, ,46 477,23 2,0068 t" = -5 C p" = 0,2433 MPa t" = 0 C p" = 0,2928 MPa t" = 5 C p" = 0,3497 MPa t v h s t v h s t v h s C dm 3.kg -1 kj.kg -1 kj/kg.k C dm 3.kg -1 kj.kg -1 kj/kg.k C dm 3.kg -1 kj.kg -1 kj/kg.k -5 82,76 395,56 1, ,28 398,49 1, ,35 401,37 1, ,83 399,87 1, ,05 402,90 1, ,88 405,89 1, ,87 404,19 1, ,79 407,32 1, ,37 410,41 1, ,88 408,52 1, ,49 411,75 1, ,84 414,93 1, ,86 412,88 1, ,18 416,19 1, ,29 419,47 1, ,82 417,26 1, ,84 420,65 1, ,71 424,02 1, ,75 421,66 1, ,48 425,13 1, ,11 428,58 1, ,67 426,08 1, ,10 429,64 1, ,49 433,17 1, ,57 430,54 1, ,70 434,16 1, ,86 437,77 1, ,45 435,02 1, ,30 438,72 1, ,22 442,40 1, ,32 439,53 1, ,87 443,30 1, ,56 447,05 1, ,18 444,07 1, ,44 447,90 1, ,89 451,73 1, ,02 448,64 1, ,99 452,54 1, ,21 456,43 1, ,86 453,24 1, ,54 457,21 1, ,52 461,16 1, ,68 457,87 1, ,07 461,90 1, ,83 465,92 1, ,50 462,54 1, ,60 466,63 1, ,12 470,71 1, ,31 467,24 1, ,12 471,39 1, ,41 475,54 1, ,11 471,98 1, ,63 476,19 1, ,69 480,39 1, ,90 476,75 1, ,13 481,01 1, ,96 485,27 1, ,69 481,55 2, ,63 485,88 2, ,23 490,19 1,
18 R 134a termodynamické vlastnosti přehřátá pára t" = 10 C p" = 0,4146 MPa t" = 15 C p" = 0,4884 MPa t" = 20 C p" = 0,5717 MPa t v h s t v h s t v h s C dm 3.kg -1 kj.kg -1 kj/kg.k C dm 3.kg -1 kj.kg -1 kj/kg.k C dm 3.kg -1 kj.kg -1 kj/kg.k 10 49,43 404,19 1, ,08 406,94 1, ,99 409,61 1, ,76 408,82 1, ,25 411,69 1, ,03 414,50 1, ,06 413,45 1, ,39 416,44 1, ,04 419,36 1, ,33 418,08 1, ,50 421,17 1, ,02 424,21 1, ,58 422,71 1, ,59 425,90 1, ,98 429,05 1, ,80 427,35 1, ,66 430,64 1, ,92 433,89 1, ,01 432,00 1, ,71 435,38 1, ,84 438,72 1, ,21 436,67 1, ,75 440,13 1, ,74 443,56 1, ,38 441,35 1, ,77 444,90 1, ,64 448,42 1, ,55 446,05 1, ,78 449,68 1, ,52 453,28 1, ,70 450,78 1, ,77 454,49 1, ,38 458,16 1, ,84 455,53 1, ,76 459,31 1, ,24 463,06 1, ,97 460,30 1, ,74 464,15 1, ,09 467,98 1, ,10 465,10 1, ,71 469,02 1, ,93 472,92 1, ,21 469,93 1, ,67 473,91 1, ,77 477,88 1, ,32 474,78 1, ,62 478,83 1, ,60 482,87 1, ,42 479,66 1, ,57 483,78 1, ,42 487,88 1, ,51 484,58 1, ,51 488,76 1, ,23 492,92 1, ,60 489,52 1, ,44 493,76 1, ,04 497,98 1, ,68 494,50 1, ,37 498,79 1, ,84 503,08 1,9935 t" = 25 C p" = 0,6654 MPa t" = 30 C p" = 0,7702 MPa t" = 35 C p" = 0,8870 MPa t v h s t v h s t v h s C dm 3.kg -1 kj.kg -1 kj/kg.k C dm 3.kg -1 kj.kg -1 kj/kg.k C dm 3.kg -1 kj.kg -1 kj/kg.k 25 30,91 412,20 1, ,65 414,69 1, ,04 417,07 1, ,84 417,23 1, ,48 419,88 1, ,80 422,43 1, ,74 422,22 1, ,29 425,01 1, ,54 427,71 1, ,61 427,19 1, ,07 430,10 1, ,24 432,94 1, ,46 432,14 1, ,83 435,17 1, ,92 438,14 1, ,29 437,08 1, ,57 440,22 1, ,59 443,30 1, ,11 442,02 1, ,30 445,26 1, ,24 448,45 1, ,90 446,95 1, ,01 450,30 1, ,87 453,59 1, ,69 451,90 1, ,70 455,33 1, ,49 458,72 1, ,46 456,85 1, ,39 460,37 1, ,10 463,85 1, ,23 461,81 1, ,06 465,42 1, ,70 468,98 1, ,98 466,78 1, ,73 470,47 1, ,29 474,13 1, ,72 471,78 1, ,38 475,54 1, ,88 479,28 1, ,46 476,79 1, ,03 480,63 1, ,45 484,44 1, ,19 481,82 1, ,67 485,74 1, ,02 489,62 1, ,91 486,88 1, ,31 490,86 1, ,58 494,82 1, ,63 491,95 1, ,94 496,01 1, ,14 500,03 1, ,34 497,06 1, ,56 501,18 1, ,69 505,27 1, ,04 502,19 1, ,18 506,37 1, ,24 510,53 1, ,75 507,34 1, ,80 511,59 1, ,78 515,81 1,
19 R 134a termodynamické vlastnosti přehřátá pára t" = 40 C p" = 1,0166 MPa t" = 45 C p" = 1,1599 MPa t" = 50 C p" = 1,3179 MPa t v h s t v h s t v h s C dm 3.kg -1 kj.kg -1 kj/kg.k C dm 3.kg -1 kj.kg -1 kj/kg.k C dm 3.kg -1 kj.kg -1 kj/kg.k 40 19,98 419,33 1, ,36 421,44 1, ,10 423,38 1, ,68 424,87 1, ,01 427,18 1, ,71 429,36 1, ,35 430,31 1, ,62 432,81 1, ,28 435,19 1, ,99 435,69 1, ,21 438,35 1, ,83 440,91 1, ,61 441,02 1, ,78 443,83 1, ,35 446,54 1, ,21 446,31 1, ,32 449,25 1, ,85 452,11 1, ,79 451,58 1, ,86 454,64 1, ,34 457,62 1, ,36 456,82 1, ,37 460,00 1, ,81 463,10 1, ,92 462,06 1, ,88 465,34 1, ,27 468,55 1, ,47 467,28 1, ,37 470,66 1, ,71 473,99 1, ,01 472,51 1, ,85 475,98 1, ,15 479,41 1, ,53 477,74 1, ,33 481,30 1, ,58 484,82 1, ,05 482,97 1, ,80 486,62 1, ,00 490,23 1, ,57 488,21 1, ,26 491,95 1, ,42 495,64 1, ,07 493,47 1, ,71 497,29 1, ,83 501,06 1, ,57 498,74 1, ,16 502,63 1, ,23 506,49 1, ,07 504,03 1, ,60 508,00 1, ,63 511,92 1, ,56 509,34 1, ,04 513,37 1, ,02 517,38 1, ,05 514,67 1, ,47 518,77 1, ,41 522,84 1, ,53 520,01 1, ,90 524,19 1, ,79 528,33 1,9922 t" = 55 C p" = 1,4915 MPa t" = 60 C p" = 1,6818 MPa t" = 65 C p" = 1,8898 MPa t v h s t v h s t v h s C dm 3.kg -1 kj.kg -1 kj/kg.k C dm 3.kg -1 kj.kg -1 kj/kg.k C dm 3.kg -1 kj.kg -1 kj/kg.k 55 13,15 425,12 1, ,46 426,63 1, ,97 427,84 1, ,73 431,37 1, ,01 433,20 1, ,51 434,80 1, ,27 437,43 1, ,52 439,52 1, ,99 441,42 1, ,77 443,34 1, ,99 445,65 1, ,44 447,80 1, ,26 449,15 1, ,44 451,64 1, ,87 454,01 1, ,72 454,87 1, ,87 457,53 1, ,27 460,08 1, ,17 460,52 1, ,29 463,34 1, ,65 466,05 1, ,60 466,13 1, ,68 469,08 1, ,02 471,94 1, ,02 471,70 1, ,07 474,78 1, ,38 477,77 1, ,42 477,25 1, ,44 480,44 1, ,72 483,55 1, ,82 482,77 1, ,81 486,07 1, ,06 489,30 1, ,21 488,28 1, ,17 491,68 1, ,39 495,02 1, ,60 493,78 1, ,52 497,28 1, ,71 500,73 1, ,97 499,28 1, ,86 502,88 1, ,02 506,42 1, ,34 504,79 1, ,20 508,47 1, ,33 512,10 1, ,71 510,30 1, ,53 514,06 1, ,63 517,78 1, ,07 515,81 1, ,85 519,66 1, ,93 523,46 1, ,42 521,34 1, ,17 525,27 1, ,22 529,15 1, ,77 526,88 1, ,49 530,88 1, ,51 534,84 1, ,12 532,44 1, ,81 536,51 1, ,80 540,55 1,
20 R 134a hmotnostní chladivost t 0 q 0 (kj.kg -1 ) pro t k ( C) ( C) ,72 145,64 138, ,96 146,89 139,73 132, ,21 148,13 140,97 133,72 126, ,83 148,75 141,59 134,34 126, ,45 149,37 142,21 134,96 127, ,69 150,61 143,45 136,20 128,85 121, ,92 151,84 144,68 137,43 130,08 122,60 114, ,14 153,06 145,90 138,66 131,30 123,83 116, ,36 154,28 147,12 139,88 132,52 125,05 117,43 109, ,97 154,89 147,73 140,48 133,13 125,66 118,04 110, ,58 155,50 148,34 141,09 133,74 126,27 118,65 110,85 102, ,79 156,71 149,55 142,30 134,95 127,48 119,86 112,06 104, ,99 157,91 150,75 143,50 136,15 128,68 121,06 113,26 105, ,19 159,11 151,95 144,70 137,35 129,88 122,26 114,46 106,45 89, ,38 160,30 153,14 145,89 138,54 131,07 123,45 115,65 107,64 90, ,97 160,89 153,73 146,48 139,13 131,66 124,04 116,24 108,23 91, ,56 161,48 154,32 147,07 139,72 132,25 124,63 116,83 108,82 91, ,73 162,66 155,50 148,25 140,90 133,42 125,80 118,01 110,00 93, ,90 163,82 156,66 149,41 142,06 134,59 126,97 119,17 111,16 94, ,06 164,98 157,82 150,57 143,22 135,75 128,13 120,33 112,32 95, ,21 166,13 158,97 151,72 144,37 136,90 129,28 121,48 113,47 96, ,78 166,70 159,54 152,29 144,94 137,47 129,85 122,05 114,04 97, ,35 167,27 160,11 152,86 145,51 138,04 130,42 122,62 114,61 97, ,48 168,40 161,24 153,99 146,64 139,16 131,55 123,75 115,74 98, ,60 169,52 162,36 155,11 147,76 140,28 132,66 124,87 116,86 100, ,63 163,47 156,22 148,87 141,39 133,77 125,98 117,97 101, ,72 164,56 157,32 149,96 142,49 134,87 127,08 119,06 102, ,27 165,11 157,86 150,51 143,03 135,42 127,62 119,61 102, ,81 165,65 158,40 151,05 143,58 135,96 128,16 120,15 103, ,72 159,47 152,12 144,65 137,03 129,23 121,22 104, ,78 160,53 153,18 145,71 138,09 130,29 122,28 105, ,58 154,23 146,76 139,14 131,34 123,33 106, ,61 155,26 147,79 140,17 132,37 124,36 107, ,12 155,77 148,30 140,68 132,88 124,87 108, ,63 156,28 148,80 141,19 133,39 125,38 108, ,28 149,81 142,19 134,39 126,38 109, ,26 150,79 143,17 135,37 127,36 110,51 19
21 R 134a objemová chladivost t 0 q v (kj.m -3 ) pro t k ( C) ( C) ,1 644,8 613, ,8 710,5 675,9 640, ,0 781,6 743,9 705,6 666, ,3 819,3 779,9 739,9 699, ,1 858,4 817,3 775,6 733, ,6 941,3 896,6 851,3 805,3 758, ,6 1030,6 982,0 932,8 882,9 832,2 780, ,7 1126,6 1073,9 1020,5 966,4 911,4 855, ,2 1229,8 1172,7 1114,9 1056,3 996,8 936,0 873, ,9 1284,2 1224,8 1164,7 1103,8 1041,8 978,6 914, ,5 1340,5 1278,8 1216,3 1152,9 1088,5 1022,8 955,6 886, ,2 1459,2 1392,6 1325,1 1256,6 1187,0 1116,1 1043,5 968, ,5 1586,4 1514,4 1441,6 1367,8 1292,7 1216,1 1137,8 1057, ,0 1722,3 1644,8 1566,4 1486,8 1405,9 1323,4 1239,0 1152,3 969, ,1 1867,7 1784,2 1699,8 1614,1 1527,1 1438,3 1347,5 1254,1 1057, ,5 1944,0 1857,5 1769,9 1681,1 1590,8 1498,7 1404,5 1307,7 1104, ,5 2022,8 1933,1 1842,3 1750,2 1656,6 1561,2 1463,5 1363,2 1152, ,5 2188,3 2092,0 1994,5 1895,5 1795,0 1692,5 1587,6 1479,9 1253, ,8 2364,6 2261,3 2156,7 2050,6 1942,7 1832,7 1720,2 1604,6 1361, ,9 2552,4 2441,6 2329,5 2215,8 2100,1 1982,3 1861,7 1737,7 1477, ,4 2752,2 2633,6 2513,5 2391,7 2267,9 2141,7 2012,5 1879,8 1600, ,0 2856,7 2734,0 2609,8 2483,8 2355,8 2225,2 2091,6 1954,3 1665, ,0 2964,5 2837,6 2709,2 2578,9 2446,4 2311,4 2173,2 2031,2 1732, ,2 3190,1 3054,5 2917,2 2777,9 2636,3 2492,0 2344,3 2192,6 1873, ,8 3429,6 3284,7 3138,1 2989,3 2838,1 2684,0 2526,3 2364,2 2023, ,6 3529,0 3372,5 3213,8 3052,5 2888,0 2719,7 2546,8 2182, ,9 3788,1 3621,2 3452,0 3280,0 3104,6 2925,2 2740,8 2352, ,5 3923,4 3751,1 3576,5 3398,9 3217,8 3032,6 2842,2 2441, ,2 4062,7 3884,9 3704,6 3521,3 3334,4 3143,2 2946,8 2533, ,5 4164,2 3972,2 3777,1 3578,1 3374,6 3165,4 2725, ,3 4459,9 4255,7 4048,0 3836,4 3619,8 3397,3 2929, ,9 4555,7 4335,0 4109,9 3879,6 3643,0 3145, ,0 4873,2 4638,7 4399,5 4154,8 3903,4 3374, ,6 5038,8 4797,0 4550,6 4298,4 4039,3 3494, ,0 5209,0 4959,9 4705,9 4446,1 4179,1 3617, ,9 5299,6 5030,0 4754,2 4470,9 3874, ,0 5658,6 5372,7 5080,1 4779,5 4147,0 20
22 R 134a (izoentropický) chladicí faktor t 0 ε ie (1) pro t k ( C) ( C) ,88 3,41 3, ,11 3,60 3,18 2, ,36 3,81 3,35 2,96 2, ,50 3,92 3,44 3,04 2, ,64 4,04 3,54 3,12 2, ,94 4,28 3,74 3,29 2,91 2, ,28 4,55 3,96 3,47 3,06 2,70 2, ,65 4,85 4,20 3,67 3,23 2,85 2, ,06 5,17 4,46 3,88 3,40 3,00 2,64 2, ,29 5,34 4,60 4,00 3,50 3,07 2,71 2, ,53 5,53 4,74 4,12 3,60 3,16 2,78 2,45 2, ,05 5,92 5,06 4,37 3,80 3,33 2,92 2,57 2, ,64 6,36 5,40 4,64 4,03 3,51 3,08 2,70 2, ,31 6,86 5,78 4,94 4,27 3,71 3,25 2,84 2,49 1,89-6 9,09 7,42 6,20 5,27 4,53 3,93 3,43 3,00 2,62 1,98-5 9,53 7,73 6,43 5,45 4,67 4,05 3,52 3,08 2,69 2, ,01 8,06 6,67 5,63 4,82 4,17 3,62 3,16 2,76 2, ,08 8,79 7,21 6,04 5,14 4,42 3,83 3,33 2,90 2, ,38 9,65 7,81 6,49 5,49 4,70 4,06 3,52 3,06 2, ,96 10,65 8,50 7,00 5,88 5,00 4,30 3,72 3,23 2, ,94 11,84 9,30 7,57 6,31 5,34 4,57 3,94 3,41 2, ,13 12,53 9,75 7,89 6,54 5,52 4,71 4,06 3,50 2, ,49 13,29 10,24 8,22 6,79 5,71 4,86 4,18 3,60 2, ,90 15,08 11,34 8,97 7,33 6,12 5,18 4,43 3,81 2, ,66 17,34 12,67 9,84 7,95 6,58 5,54 4,71 4,04 2, ,31 14,29 10,87 8,65 7,09 5,93 5,02 4,29 3, ,36 16,32 12,09 9,47 7,68 6,37 5,36 4,56 3, ,99 17,54 12,79 9,92 8,00 6,60 5,54 4,70 3, ,20 18,93 13,57 10,42 8,34 6,86 5,73 4,85 3, ,41 15,39 11,55 9,10 7,41 6,15 5,17 3, ,29 17,72 12,90 9,99 8,03 6,61 5,53 3, ,75 14,55 11,03 8,75 7,13 5,92 4, ,88 16,62 12,27 9,57 7,72 6,36 4, ,57 17,87 12,99 10,03 8,04 6,60 4, ,86 19,29 13,78 10,54 8,39 6,85 4, ,84 15,64 11,68 9,16 7,40 5, ,82 18,00 13,05 10,06 8,03 5,43 21
23 22
24 23
25 R 407C termodynamické vlastnosti sytá kapalina a sytá pára t p' p" ρ' ρ" v' v" h' h" s' s" C MPa MPa kg.m -3 kg.m -3 dm 3.kg -1 dm 3.kg -1 kj.kg -1 kj.kg -1 kj/kg.k kj/kg.k -40 0,121 0, ,5 3,97 0, ,60 145,82 387,20 0,7872 1, ,133 0, ,2 4,37 0, ,99 148,41 388,37 0,7984 1, ,145 0, ,0 4,79 0, ,78 151,01 389,52 0,8094 1, ,152 0, ,8 5,01 0, ,49 152,32 390,10 0,8150 1, ,158 0, ,7 5,24 0, ,69 153,63 390,67 0,8205 1, ,173 0, ,4 5,73 0, ,47 156,25 391,81 0,8314 1, ,188 0, ,0 6,25 0, ,88 158,89 392,94 0,8424 1, ,204 0, ,5 6,81 0, ,74 161,55 394,07 0,8532 1, ,222 0, ,1 7,41 0, ,89 164,21 395,18 0,8640 1, ,231 0, ,8 7,73 0, ,40 165,55 395,74 0,8694 1, ,240 0, ,5 8,05 0, ,18 166,89 396,29 0,8748 1, ,260 0, ,9 8,74 0, ,47 169,59 397,38 0,8855 1, ,281 0, ,3 9,46 0, ,67 172,29 398,47 0,8961 1, ,303 0, ,6 10,24 0,769 97,68 175,01 399,54 0,9067 1, ,326 0, ,9 11,06 0,773 90,40 177,75 400,61 0,9172 1, ,339 0, ,5 11,49 0,775 87,01 179,12 401,14 0,9225 1, ,351 0, ,1 11,94 0,778 83,77 180,50 401,66 0,9277 1, ,377 0, ,2 12,87 0,782 77,72 183,26 402,70 0,9382 1, ,405 0, ,3 13,85 0,786 72,18 186,03 403,73 0,9486 1, ,434 0, ,3 14,90 0,790 67,12 188,82 404,75 0,9589 1, ,465 0, ,2 16,01 0,795 62,47 191,62 405,75 0,9692 1, ,481 0, ,7 16,59 0,797 60,29 193,02 406,25 0,9744 1, ,498 0, ,1 17,18 0,799 58,20 194,43 406,75 0,9795 1, ,532 0, ,9 18,42 0,804 54,28 197,26 407,72 0,9898 1, ,568 0, ,6 19,74 0,809 50,67 200,00 408,69 1,0000 1, ,606 0, ,3 21,12 0,813 47,34 202,94 409,63 1,0102 1, ,645 0, ,8 22,59 0,818 44,27 205,80 410,57 1,0203 1, ,666 0, ,1 23,35 0,821 42,82 207,24 411,03 1,0254 1, ,687 0, ,3 24,14 0,824 41,43 208,67 411,48 1,0305 1, ,730 0, ,7 25,77 0,829 38,80 211,56 412,38 1,0406 1, ,776 0, ,9 27,49 0,834 36,37 214,46 413,26 1,0507 1, ,823 0, ,1 29,31 0,840 34,11 217,37 414,13 1,0607 1, ,873 0, ,2 31,23 0,845 32,02 220,29 414,97 1,0708 1, ,899 0, ,2 32,23 0,848 31,03 221,76 415,39 1,0758 1, ,925 0, ,2 33,25 0,851 30,07 223,23 415,80 1,0808 1, ,979 0, ,0 35,39 0,857 28,26 226,18 416,60 1,0909 1, ,036 0, ,8 37,63 0,863 26,57 229,15 417,38 1,1009 1, ,095 0, ,4 40,00 0,869 25,00 232,13 418,14 1,1109 1, ,156 0, ,8 42,50 0,876 23,53 235,13 418,88 1,1210 1, ,188 1, ,5 43,80 0,879 22,83 236,64 419,23 1,1260 1, ,220 1, ,2 45,14 0,882 22,16 238,15 419,59 1,1310 1, ,287 1, ,4 47,91 0,889 20,87 241,19 420,27 1,1410 1,
26 R 407C termodynamické vlastnosti sytá kapalina a sytá pára t p' p" ρ' ρ" v' v" h' h" s' s" C MPa MPa kg.m -3 kg.m -3 dm 3.kg -1 dm 3.kg -1 kj.kg -1 kj.kg -1 kj/kg.k kj/kg.k 30 1,356 1, ,4 50,84 0,897 19,67 244,26 420,92 1,1511 1, ,428 1, ,2 53,93 0,904 18,54 247,34 421,55 1,1611 1, ,503 1, ,9 57,19 0,912 17,48 250,46 422,14 1,1712 1, ,541 1, ,2 58,89 0,916 16,98 252,02 422,42 1,1763 1, ,580 1, ,4 60,64 0,920 16,49 253,60 422,70 1,1813 1, ,661 1, ,7 64,28 0,928 15,56 256,77 423,22 1,1915 1, ,745 1, ,7 68,12 0,937 14,68 259,98 423,71 1,2016 1, ,831 1, ,6 72,19 0,946 13,85 263,22 424,15 1,2118 1, ,921 1, ,1 76,49 0,955 13,07 266,50 424,55 1,2221 1, ,967 1, ,8 78,74 0,960 12,70 268,16 424,73 1,2272 1, ,014 1, ,4 81,06 0,965 12,34 269,83 424,90 1,2323 1, ,111 1, ,5 85,90 0,975 11,64 273,21 425,20 1,2427 1, ,210 1, ,1 91,04 0,986 10,98 276,64 425,45 1,2530 1, ,314 2, ,5 96,52 0,998 10,36 280,13 425,63 1,2635 1, ,421 2, ,4 102,35 1,010 9,77 283,68 425,75 1,2740 1, ,475 2, ,3 105,41 1,016 9,49 285,48 425,78 1,2792 1, ,531 2, ,0 108,58 1,023 9,21 287,30 425,80 1,2845 1, ,645 2, ,0 115,25 1,036 8,68 290,99 425,76 1,2951 1, ,763 2, ,5 122,41 1,051 8,17 294,76 425,64 1,3058 1, ,885 2, ,5 130,11 1,067 7,69 298,61 425,41 1,3166 1, ,010 2, ,7 138,44 1,084 7,22 302,56 425,08 1,3275 1, ,075 2, ,0 142,86 1,093 7,00 304,57 424,86 1,3330 1, ,140 2, ,2 147,48 1,102 6,78 306,61 424,61 1,3384 1, ,274 3, ,7 157,34 1,123 6,36 310,76 424,00 1,3495 1, ,412 3, ,2 168,17 1,145 5,95 315,03 423,21 1,3606 1, ,555 3, ,3 180,17 1,171 5,55 319,43 422,21 1,3719 1, ,701 3, ,8 193,59 1,199 5,17 323,95 420,96 1,3833 1, ,776 3, ,8 200,95 1,215 4,98 326,27 420,22 1,3890 1, ,852 3, ,3 208,82 1,233 4,79 328,62 419,38 1,3948 1, ,008 3, ,9 226,45 1,272 4,42 333,44 417,39 1,4064 1, ,168 3, ,5 247,43 1,322 4,04 338,42 414,81 1,4181 1,
27 R 407C termodynamické vlastnosti přehřátá pára t" = -25 C p" = 0,1740 MPa t" = -20 C p" = 0,2152 MPa t" = -15 C p" = 0,2637 MPa t v h s t v h s t v h s C dm 3.kg -1 kj.kg -1 kj/kg.k C dm 3.kg -1 kj.kg -1 kj/kg.k C dm 3.kg -1 kj.kg -1 kj/kg.k ,40 395,74 1, ,67 398,47 1, ,01 401,14 1, ,67 399,80 1, ,38 402,63 1, ,28 405,41 1, ,89 403,87 1, ,05 406,80 1, ,51 409,68 1, ,08 407,95 1, ,68 410,98 1, ,71 413,95 1, ,23 412,06 1, ,28 415,17 1, ,87 418,24 1, ,35 416,18 1, ,85 419,37 1, ,01 422,53 1, ,44 420,33 1, ,39 423,60 1, ,12 426,84 1, ,51 424,49 1, ,91 427,84 1, ,21 431,16 1, ,56 428,69 1, ,40 432,11 1, ,28 435,51 1, ,58 432,91 1, ,88 436,40 1, ,33 439,87 1, ,59 437,16 1, ,34 440,72 1, ,37 444,26 1, ,57 441,43 1, ,79 445,06 1, ,39 448,67 1, ,55 445,74 1, ,22 449,44 1, ,40 453,11 1, ,51 450,08 2, ,64 453,84 1, ,40 457,58 1, ,46 454,45 2, ,04 458,27 2, ,38 462,07 2, ,39 458,85 2, ,44 462,73 2, ,36 466,60 2, ,32 463,28 2, ,82 467,22 2, ,33 471,15 2, ,23 467,75 2, ,20 471,75 2, ,29 475,73 2, ,14 472,25 2, ,57 476,31 2, ,24 480,35 2, ,04 476,79 2, ,93 480,90 2, ,18 484,99 2,0701 t" = -10 C p" = 0,3203 MPa t" = -5 C p" = 0,3858 MPa t" = 0 C p" = 0,4611 MPa t v h s t v h s t v h s C dm 3.kg -1 kj.kg -1 kj/kg.k C dm 3.kg -1 kj.kg -1 kj/kg.k C dm 3.kg -1 kj.kg -1 kj/kg.k ,18 403,73 1, ,29 406,25 1, ,67 408,69 1, ,11 408,12 1, ,94 410,76 1, ,10 413,33 1, ,99 412,50 1, ,55 415,26 1, ,48 417,94 1, ,85 416,88 1, ,13 419,74 1, ,84 422,54 1, ,67 421,25 1, ,68 424,22 1, ,18 427,13 1, ,47 425,64 1, ,21 428,70 1, ,48 431,71 1, ,24 430,04 1, ,71 433,19 1, ,77 436,29 1, ,99 434,44 1, ,19 437,69 1, ,04 440,88 1, ,73 438,87 1, ,66 442,19 1, ,29 445,47 1, ,44 443,31 1, ,11 446,71 1, ,53 450,08 1, ,15 447,77 1, ,55 451,25 1, ,75 454,70 1, ,84 452,26 1, ,97 455,81 1, ,96 459,33 1, ,51 456,77 1, ,38 460,39 1, ,16 463,99 1, ,18 461,30 1, ,79 464,99 1, ,35 468,66 1, ,83 465,86 1, ,18 469,62 1, ,54 473,36 1, ,48 470,44 2, ,56 474,27 2, ,71 478,07 1, ,11 475,06 2, ,94 478,95 2, ,87 482,82 2, ,74 479,70 2, ,31 483,65 2, ,03 487,58 2, ,37 484,38 2, ,67 488,39 2, ,18 492,38 2, ,98 489,08 2, ,02 493,15 2, ,33 497,20 2,
28 R 407C termodynamické vlastnosti přehřátá pára t" = 5 C p" = 0,5471 MPa t" = 10 C p" = 0,6449 MPa t" = 15 C p" = 0,7555 MPa t v h s t v h s t v h s C dm 3.kg -1 kj.kg -1 kj/kg.k C dm 3.kg -1 kj.kg -1 kj/kg.k C dm 3.kg -1 kj.kg -1 kj/kg.k 5 42,82 411,03 1, ,37 413,26 1, ,03 415,39 1, ,07 415,81 1, ,47 418,20 1, ,00 420,49 1, ,28 420,56 1, ,53 423,08 1, ,94 425,52 1, ,46 425,27 1, ,56 427,93 1, ,86 430,50 1, ,61 429,98 1, ,57 432,75 1, ,75 435,45 1, ,74 434,66 1, ,56 437,55 1, ,62 440,37 1, ,85 439,35 1, ,53 442,34 1, ,46 445,27 1, ,95 444,03 1, ,48 447,12 1, ,30 450,15 1, ,03 448,71 1, ,41 451,90 1, ,12 455,03 1, ,09 453,40 1, ,34 456,68 1, ,92 459,90 1, ,14 458,10 1, ,24 461,46 1, ,71 464,78 1, ,18 462,82 1, ,14 466,26 1, ,50 469,66 1, ,21 467,55 1, ,03 471,07 1, ,27 474,55 1, ,23 472,29 1, ,91 475,89 1, ,03 479,45 1, ,24 477,06 1, ,78 480,73 1, ,79 484,36 1, ,24 481,85 1, ,65 485,59 1, ,54 489,29 1, ,24 486,66 2, ,50 490,47 2, ,29 494,24 1, ,23 491,49 2, ,36 495,37 2, ,02 499,21 2, ,21 496,35 2, ,20 500,29 2, ,76 504,20 2, ,19 501,23 2, ,04 505,23 2, ,48 509,21 2,0380 t" = 20 C p" = 0,8798 MPa t" = 25 C p" = 1,0192 MPa t" = 30 C p" = 1,1747 MPa t v h s t v h s t v h s C dm 3.kg -1 kj.kg -1 kj/kg.k C dm 3.kg -1 kj.kg -1 kj/kg.k C dm 3.kg -1 kj.kg -1 kj/kg.k 20 26,57 417,38 1, ,83 419,23 1, ,67 420,92 1, ,45 422,66 1, ,62 424,71 1, ,39 426,61 1, ,29 427,86 1, ,38 430,08 1, ,08 432,18 1, ,10 432,99 1, ,11 435,37 1, ,74 437,63 1, ,89 438,07 1, ,82 440,59 1, ,38 443,01 1, ,66 443,11 1, ,51 445,77 1, ,00 448,33 1, ,41 448,12 1, ,18 450,90 1, ,60 453,59 1, ,15 453,12 1, ,83 456,01 1, ,18 458,82 1, ,87 458,09 1, ,47 461,10 1, ,76 464,02 1, ,58 463,07 1, ,10 466,17 1, ,32 469,20 1, ,27 468,03 1, ,71 471,23 1, ,86 474,37 1, ,96 473,00 1, ,32 476,29 1, ,40 479,52 1, ,64 477,98 1, ,92 481,36 1, ,93 484,68 1, ,31 482,96 1, ,51 486,42 1, ,46 489,83 1, ,97 487,95 1, ,09 491,49 1, ,98 494,98 1, ,63 492,96 1, ,67 496,58 1, ,49 500,15 1, ,27 497,98 1, ,24 501,67 1, ,99 505,32 1, ,92 503,02 2, ,80 506,78 2, ,49 510,50 2, ,56 508,07 2, ,36 511,91 2, ,98 515,70 2, ,19 513,15 2, ,92 517,05 2, ,48 520,91 2,
Zpracování teorie 2010/11 2011/12
Zpracování teorie 2010/11 2011/12 Cykly Děje Proudění (turbíny) počet v: roce 2010/11 a roce 2011/12 Chladící zařízení (nakreslete cyklus a nakreslete schéma)... zde 13 + 2 (15) Izochorický děj páry (nakreslit
Svaz chladící a klimatizační techniky ve spolupráci s firmou Schiessl, s.r.o. Pro certifikaci dle Nařízení 303/2008/EK. 2010-01 Ing.
Svaz chladící a klimatizační techniky ve spolupráci s firmou Schiessl, s.r.o Diagram chladícího okruhu Pro certifikaci dle Nařízení 303/2008/EK 2010-01 Ing. Jiří Brož Úvod k prezentaci Tato jednoduchá
Termodynamika par. Rovnovážný diagram látky 1 pevná fáze, 2 kapalná fáze, 3 plynná fáze
ermodynamika par Fázové změny látky: Přivádíme-li pevné fázi látky teplo, dochází při jisté teplotě a tlaku ke změně pevné fáze na fázi kapalnou (tání) Jestliže spojíme body tání při různých tlacích, získáme
Ing. Jan Sedlář Matematický model chladicího zařízení s odtáváním výparníku ODBORNÁ KONFERENCE SCHKT 26. LEDNA 2016, HOTEL STEP, PRAHA
Ing. Jan Sedlář Matematický model chladicího zařízení s odtáváním výparníku ODBORNÁ KONFERENCE SCHKT 26. LEDNA 216, HOTEL STEP, PRAHA UCEEB ČVUT Fakulta strojní Ústav energetiky Výuka Vývoj tepelných čerpadel
VÍCE-VÝMĚNÍKOVÁ TEPELNÁ ČERPADLA
VÍCE-VÝMĚNÍKOVÁ TEPELNÁ ČERPADLA ForArch 2015 Ing. Jan Sedlář, Univerzitní Centrum Energeticky Efektivních Budov České Vysoké Učení Technické v Praze OBSAH Motivace k vývoji tepelných čerpadel pokročilejších
Jednotlivým bodům (n,2,a,e,k) z blokového schématu odpovídají body na T-s a h-s diagramu:
Elektroenergetika 1 (A1B15EN1) 3. cvičení Příklad 1: Rankin-Clausiův cyklus Vypočtěte tepelnou účinnost teoretického Clausius-Rankinova parního oběhu, jsou-li admisní parametry páry tlak p a = 80.10 5
Blokové schéma Clausius-Rankinova (C-R) cyklu s přihříváním páry je na obrázku.
Příklad 1: Přihřívání páry Teoretický parní oběh s přihříváním páry pracuje s následujícími parametry: Admisní tlak páry p a = 10 MPa a teplota t a = 530 C. Tlak páry po expanzi ve vysokotlaké části turbíny
ÚSPORY ENERGIE PŘI CHLAZENÍ VENKOVNÍHO VZDUCHU
2. Konference Klimatizace a větrání 212 OS 1 Klimatizace a větrání STP 212 ÚSPORY ENERGIE PŘI CHLAZENÍ VENKOVNÍHO VZDUCHU Vladimír Zmrhal ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ústav techniky prostředí Vladimir.Zmrhal@fs.cvut.cz
Elektroenergetika 1. Termodynamika a termodynamické oběhy
Termodynamika a termodynamické oběhy Termodynamika Popisuje procesy, které zahrnují změny teploty, přeměny energie a vzájemný vztah mezi tepelnou energií a mechanickou prací Opakování fyziky Termodynamický
Blokové schéma Clausius-Rankinova (C-R) cyklu s přihříváním páry je na obrázku.
Elektroenergetika 1 (A1B15EN1) 4. cvičení Příklad 1: Přihřívání páry Teoretický parní oběh s přihříváním páry pracuje s následujícími parametry: Admisní tlak páry p a = 10 MPa a teplota t a = 530 C. Tlak
Poznámky k cvičením z termomechaniky Cvičení 10.
Příklad 1 Topné těleso o objemu 0,5 [m 3 ], naplněné sytou párou o tlaku 0,15 [MPa], bylo odstaveno. Po nějaké době vychladlo na teplotu 30 C. Určete množství uvolněného tepla a konečný stav páry v tělese.
Poznámky k semináři z termomechaniky Grafy vody a vodní páry
Příklad 1 Sytá pára o tlaku 1 [MPa] expanduje izotermicky na tlak 0,1 [MPa]. Znázorněte v diagramech vody a vodní páry. Jelikož se jedná o izotermický děj, je výhodné použít diagram T-s. Dále máme v zadání,
VYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŽENÝRSTVÍ cvičení 11
UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY VYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŽENÝRSTVÍ cvičení 11 Termodynamika reálných plynů část 1 Hana Charvátová, Dagmar Janáčová Zlín 2013 Tento studijní
TEPELNÉ ČERPADLO S ODVODEM TEPLA NA TŘECH ÚROVNÍCH
Konference Alternativní zdroje energie 0. až. července 0 Kroměříž TEPELNÉ ČERPADLO S ODVODEM TEPLA NA TŘECH ÚROVNÍCH Michal Broum, Jan Sedlář, Bořivoj Šourek, Tomáš Matuška Regulus spol. s.r.o. Univerzitní
Cvičení z termomechaniky Cvičení 7.
Příklad 1 Vypočítejte účinnost a výkon Humpreyoho spalovacího cyklu bez regenerace, když látkou porovnávacího oběhu je vzduch. Cyklus nakreslete v p-v a T-s diagramu. Dáno: T 1 = 300 [K]; τ = T 1 = 4;
Tepelnáčerpadla, pracovní látky, principy, zdroje, zapojení, příklady využití 1. Pracovní látky - chladiva
Tepelnáčerpadla, pracovní látky, principy, zdroje, zapojení, příklady využití 1. Pracovní látky - chladiva Pracovní látkou tepelného čerpadla je látka, která v oběhu tepelného čerpadla přijímá teplo při
TECHNICKÉ INFORMACE. Alfea. tepelné čerpadlo vzduch/voda
TECHNICKÉ INFORMACE Alfea tepelné čerpadlo vzduch/voda Alfea řez kondenzátorem 2 Atlantic Alfea - technické informace 2014 LT Alfea tepelné čerpadlo vzduch / voda údaje elektro Typ 11,4 A 11 A - - - Typ
VYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŢENÝRSTVÍ cvičení 12
UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY VYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŢENÝRSTVÍ cvičení 2 Termodynamika reálných plynů část 2 Hana Charvátová, Dagmar Janáčová Zlín 203 Tento studijní
Elektroenergetika 1. Termodynamika
Elektroenergetika 1 Termodynamika Termodynamika Popisuje procesy, které zahrnují změny teploty, přeměny energie a vzájemný vztah mezi tepelnou energií a mechanickou prací Opakování fyziky Termodynamický
Jak správně provést retrofit. Když se to dělá správně, potom všechno funguje 2014
Jak správně provést retrofit Když se to dělá správně, potom všechno funguje 2014 Výzva poslední doby-náhrada chladiv R404A Jako náhrada za R404a jsou preferována chladiva R407A a R407F Problém teploty
PROCESY V TECHNICE BUDOV 8
UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY PROCESY V TECHNICE BUDOV 8 Dagmar Janáčová, Hana Charvátová Zlín 2013 Tento studijní materiál vznikl za finanční podpory Evropského sociálního
12. Termomechanika par, Clausiova-Clapeyronova rovnice, parní tabulky, základni termodynamické děje v oblasti par
1/18 12. Termomechanika par, Clausiova-Clapeyronova rovnice, parní tabulky, základni termodynamické děje v oblasti par Příklad: 12.1, 12.2, 12.3, 12.4, 12.5, 12.6, 12.7, 12.8, 12.9, 12.10, 12.11, 12.12,
Příklad 1: Bilance turbíny. Řešení:
Příklad 1: Bilance turbíny Spočítejte, kolik kg páry za sekundu je potřeba pro dosažení výkonu 100 MW po dobu 1 sek. Vstupní teplota a tlak do turbíny jsou 560 C a 16 MPa, výstupní teplota mokré páry za
Nová technologie pro vysokoteplotní tepelná čerpadla
Nová technologie pro vysokoteplotní tepelná čerpadla Autor: Ing. Vladimír Macháček Jednookruhová nízkoteplotní tepelná čerpadla vzduch-voda a jejich porovnání s novým kaskádovým řešením vysokoteplotního
CHLADÍCÍ ZAŘÍZENÍ. Obr. č. VIII-1 Kompresorový chladící oběh
CHLADÍCÍ ZAŘÍZENÍ 01. Zadání cvičení - proveďte měření tepelných výkonů chladícího kompresoru. Při měření respektujte ČSN 14 06 13. Ze změřených veličin vyhodnoťte hmotnostní chladivost, chladící výkon,
TEPELNÁ ČERPADLA SE ZVÝŠENOU EFEKTIVITOU
Energeticky efektivní budovy sympozium Společnosti pro techniku prostředí. října, Buštěhrad TEPELNÁ ČERPADLA SE ZVÝŠENOU EFEKTIVITOU Michal Broum ), Jan Sedlář ) ) Regulus, s.r.o. ) Energetické systémy
5.4 Adiabatický děj Polytropický děj Porovnání dějů Základy tepelných cyklů První zákon termodynamiky pro cykly 42 6.
OBSAH Předmluva 9 I. ZÁKLADY TERMODYNAMIKY 10 1. Základní pojmy 10 1.1 Termodynamická soustava 10 1.2 Energie, teplo, práce 10 1.3 Stavy látek 11 1.4 Veličiny popisující stavy látek 12 1.5 Úlohy technické
Termomechanika 5. přednáška
Termomechanika 5. přednáška Miroslav Holeček, Jan Vychytil Upozornění: Tato prezentace slouží výhradně pro výukové účely Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni. Byla sestavena autory s využitím
KLIMATIZACE A PRŮMYSLOVÁ VZDUCHOTECHNIKA VYBRANÉ PŘÍKLADY KE CVIČENÍ I.
KLIMATIZACE A PRŮMYSLOVÁ VZDUCHOTECHNIKA VYBRANÉ PŘÍKLADY KE CVIČENÍ I. Ing. Jan Schwarzer, Ph.D.. Praha 2011 Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti 1 Obsah 1 Obsah... 2 2 Označení...3
ANALÝZA TRANSKRITICKÉHO CHLADÍCÍHO OBĚHU S OXIDEM UHLIČITÝM SVOČ FST 2009
ANALÝZA TRANSKRITICKÉHO CHLADÍCÍHO OBĚHU S OXIDEM UHLIČITÝM SVOČ FST 2009 Jan Fuks, Západočeská univerzita v Plzni, Univerzitní 8, 306 14 Plzeň Česká republika ABSTRAKT Moderní chladicí systémy musí splňovat
Cvičení z termomechaniky Cvičení 7 Seminář z termomechaniky
Příklad 1 Plynová turbína pracuje dle Ericsson-Braytonova oběhu. Kompresor nasává 0,05 [kg.s- 1 ] vzduchu (individuální plynová konstanta 287,04 [J.kg -1 K -1 ]; Poissonova konstanta 1,4 o tlaku 0,12 [MPa]
Zvyšování vstupních parametrů
CARNOTIZACE Zvyšování vstupních parametrů TTT + vyšší tepelná účinnost ZVYŠOVÁNÍ ÚČINNOSTI R-C CYKLU - roste vlhkost páry na konci expanze (snížení η td, příp. eroze lopatek) - vyšší tlaky = větší nároky
Příklad 1: V tlakové nádobě o objemu 0,23 m 3 jsou 2 kg vodní páry o tlaku 1,6 MPa. Určete, jestli je pára sytá, mokrá nebo přehřátá, teplotu,
Příklad 1: V tlakové nádobě o objemu 0,23 m 3 jsou 2 kg vodní páry o tlaku 1,6 MPa. Určete, jestli je pára sytá, mokrá nebo přehřátá, teplotu, případně suchost a měrnou entalpii páry. Příklad 2: Entalpická
PROCESY V TECHNICE BUDOV 9
UNIVERZIA OMÁŠE BAI VE ZLÍNĚ FAKULA APLIKOVANÉ INFORMAIKY PROCESY V ECHNICE BUDOV 9 ermodynamika reálných plynů (2. část) Dagmar Janáčová, Hana Charvátová Zlín 2013 ento studijní materiál vznikl za finanční
Zásobování teplem. Cvičení Ing. Martin NEUŽIL, Ph. D Ústav Energetiky ČVUT FS Technická Praha 6
Zásobování teplem Cvičení 2 2015 Ing. Martin NEUŽIL, Ph. D Ústav Energetiky ČVUT FS Technická 4 166 07 Praha 6 Měření tlaku (1 bar = 100 kpa = 1000 mbar) x Bar Přetlak Absolutní tlak 1 Bar Atmosférický
TEPELNÁ ČERPADLA VZUCH - VODA
TEPELNÁ ČERPADLA VZUCH - VODA www.hokkaido.cz Budoucnost patří ekologickému a ekonomickému vytápění Tepelné čerpadlo vzduch - voda Omezení emisí CO 2 Spotřeba energie Životní prostředí Principem každého
Tepelná čerpadla. princip funkce topný faktor typy tepelných čerpadel hodnocení provozu tepelných čerpadel otopné soustavy
Tepelná čerpadla princip funkce topný faktor typy tepelných čerpadel hodnocení provozu tepelných čerpadel otopné soustavy Tepelná čerpadla zařízen zení k získz skávání využiteln itelné tepelné energie
VÝHODY A NEVÝHODY PNEUMATICKÝCH MECHANISMŮ
VÝHODY A NEVÝHODY PNEUMATICKÝCH MECHANISMŮ Výhody: medium (vzduch) se nachází všude kolem nás možnost využití centrální výroby stlačeného vzduchu v závodě kompresor nemusí pracovat nepřetržitě (stlačený
Technické údaje SI 75TER+
Technické údaje SI 75TER+ Informace o zařízení SI 75TER+ Provedení - Zdroj tepla Solanky - Provedení Univerzální konstrukce reverzibilní - Regulace WPM 2007 integrovaný - Místo instalace Indoor - Výkonnostní
Technické údaje SI 130TUR+
Technické údaje SI 13TUR+ Informace o zařízení SI 13TUR+ Provedení - Zdroj tepla Solanky - Provedení Univerzální konstrukce reverzibilní - Regulace WPM EconR integrovaný - Výpočet teplotního množství integrovaný
TOSHIBA ESTIA TEPELNÁ ČERPADLA VZDUCH-VODA
TOSHIBA ESTIA TEPELNÁ ČERPADLA VZDUCH-VODA Systém Estia představuje tepelná čerpadla vzduch-voda s extrémně vysokou účinností, která přinášejí do vaší domácnosti velmi nízké náklady na topení, na ohřev
Návod k výpočtovému nástroji pro hodnocení soustav s tepelnými čerpadly
Návod k výpočtovému nástroji pro hodnocení soustav s tepelnými čerpadly Úvod Výpočtový nástroj má sloužit jako pomůcka pro posuzovatele soustav s tepelnými čerpadly. List 1/2 slouží pro zadání vstupních
CVIČENÍ 1 - část 2: MOLLIÉRŮV DIAGRAM A ZMĚNY STAVU VLHKÉHO VZDUCHU
CVIČENÍ 1 - část 2: MOLLIÉRŮV DIAGRAM A ZMĚNY STAVU VLHKÉHO VZDUCHU Co to je Molliérův diagram? - grafický nástroj pro zpracování izobarických změn stavů vlhkého vzduchu - diagram je sestaven pro konstantní
Termodynamika. T [K ]=t [ 0 C] 273,15 T [ K ]= t [ 0 C] termodynamická teplota: Stavy hmoty. jednotka: 1 K (kelvin) = 1/273,16 část termodynamické
Termodynamika termodynamická teplota: Stavy hmoty jednotka: 1 K (kelvin) = 1/273,16 část termodynamické teploty trojného bodu vody (273,16 K = 0,01 o C). 0 o C = 273,15 K T [K ]=t [ 0 C] 273,15 T [ K ]=
h nadmořská výška [m]
Katedra prostředí staveb a TZB KLIMATIZACE, VĚTRÁNÍ Cvičení pro navazující magisterské studium studijního oboru Prostředí staveb Cvičení č. 1 Zpracoval: Ing. Zdeněk GALDA Nové výukové moduly vznikly za
TZB - VZDUCHOTECHNIKA
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ JIŘÍ HIRŠ, GÜNTER GEBAUER TZB - VZDUCHOTECHNIKA MODUL BT0-10 CHLAZENÍ PRO KLIMATIZACI STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA Název
2.4 Stavové chování směsí plynů Ideální směs Ideální směs reálných plynů Stavové rovnice pro plynné směsi
1. ZÁKLADNÍ POJMY 1.1 Systém a okolí 1.2 Vlastnosti systému 1.3 Vybrané základní veličiny 1.3.1 Množství 1.3.2 Délka 1.3.2 Délka 1.4 Vybrané odvozené veličiny 1.4.1 Objem 1.4.2 Hustota 1.4.3 Tlak 1.4.4
Názvosloví Kvalita Výroba Kondenzace Teplosměnná plocha
Názvosloví Kvalita Výroba Kondenzace Teplosměnná plocha Názvosloví páry Pro správné pochopení funkce parních systémů musíme znát základní pojmy spojené s párou. Entalpie Celková energie, příslušná danému
1/5. 9. Kompresory a pneumatické motory. Příklad: 9.1, 9.2, 9.3, 9.4, 9.5, 9.6, 9.7, 9.8, 9.9, 9.10, 9.11, 9.12, 9.13, 9.14, 9.15, 9.16, 9.
1/5 9. Kompresory a pneumatické motory Příklad: 9.1, 9.2, 9.3, 9.4, 9.5, 9.6, 9.7, 9.8, 9.9, 9.10, 9.11, 9.12, 9.13, 9.14, 9.15, 9.16, 9.17 Příklad 9.1 Dvojčinný vzduchový kompresor bez škodného prostoru,
Termomechanika 8. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček
Termomechanika 8. přednáška Doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček Upozornění: Tato prezentace slouží výhradně pro výukové účely Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni. Byla sestavena autorem s využitím
TI Řada Termostatické - expanzní ventily
Technické údaje Termostatické expanzní ventily ALCO řady TI s vyměnitelnými tryskami jsou určeny pro řízení nástřiku chladiva v menších chladících zařízeních, jako je chlazený nábytek, malé sklady chlazené
TEPELNÁ ČERPADLA VZUCH - VODA
TEPELNÁ ČERPDL VZUCH - VOD www.hokkaido.cz Budoucnost patří ekologickému a ekonomickému vytápění Tepelné čerpadlo vzduch - voda Principem každého tepelného čerpadla vzduch - voda je přenos tepla z venkovního
Dimenzování vodní otopné soustavy - etážová soustava s nuceným oběhem -
ČVUT v PRAZE, Fakulta stavební - katedra technických zařízení budov Dimenzování vodní otopné soustavy - etážová soustava s nuceným oběhem - Ing. Stanislav Frolík, Ph.D. Ing. Roman Musil, Ph.D. katedra
KLIMATIZACE A PRŮMYSLOVÁ VZDUCHOTECHNIKA VYBRANÝ PŘÍKLAD KE CVIČENÍ II.
KLIMATIZACE A PRŮMYSLOVÁ VZDUCHOTECHNIKA VYBRANÝ PŘÍKLAD KE CVIČENÍ II. (DIMENZOVÁNÍ VĚTRACÍHO ZAŘÍZENÍ BAZÉNU) Ing. Jan Schwarzer, Ph.D.. Praha 2011 Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší
Výroba páry - kotelna, teplárna, elektrárna Rozvod páry do místa spotřeby páry Využívání páry v místě spotřeby Vracení kondenzátu do místa výroby páry
Úvod Znalosti - klíč k úspěchu Materiál přeložil a připravil Ing. Martin NEUŽIL, Ph.D. SPIRAX SARCO spol. s r.o. V Korytech (areál nádraží ČD) 100 00 Praha 10 - Strašnice tel.: 274 00 13 51, fax: 274 00
Chlazení kapalin. řada WDE. www.jdk.cz. CT120_CZ WDE (Rev.04-11)
Chlazení kapalin řada WDE www.jdk.cz CT120_CZ WDE (Rev.04-11) Technický popis WDE-S1K je řada kompaktních chladičů kapalin (chillerů) s nerezovým deskovým výparníkem a se zabudovanou akumulační nádobou
Technické údaje LA 60TUR+
Technické údaje LA TUR+ Informace o zařízení LA TUR+ Provedení - Zdroj tepla Venkovní vzduch - Provedení Univerzální konstrukce reverzibilní - Regulace - Výpočet teplotního množství integrovaný - Místo
1/ Vlhký vzduch
1/5 16. Vlhký vzduch Příklad: 16.1, 16.2, 16.3, 16.4, 16.5, 16.6, 16.7, 16.8, 16.9, 16.10, 16.11, 16.12, 16.13, 16.14, 16.15, 16.16, 16.17, 16.18, 16.19, 16.20, 16.21, 16.22, 16.23 Příklad 16.1 Teplota
Kogenerační jednotka se spalovací turbínou o výkonu 2500 kw. Stanislav Veselý, Alexander Tóth
KOTLE A ENERGETICKÁ ZAŘÍZENÍ 2011 BRNO 14.3. až 26.3. 2011 Kogenerační jednotka se spalovací turbínou o výkonu 2500 kw Stanislav Veselý, Alexander Tóth EKOL, spol. s r.o., Brno Kogenerační jednotka se
LOGO. Struktura a vlastnosti plynů Ideální plyn
Struktura a vlastnosti plynů Ideální plyn Ideální plyn Protože popsat chování plynů je nad naše možnosti, zavádíme zjednodušený model tzv. ideálního plynu, který má tyto vlastnosti: Částice ideálního plynu
EU peníze středním školám digitální učební materiál
EU peníze středním školám digitální učební materiál Číslo projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Tematická oblast, název DUMu: Autor: CZ.1.07/1.5.00/34.0515 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky
Parní turbíny Rovnotlaký stupeň
Parní turbíny Dominanci parních turbín v energetickém průmyslu vyvolaly provozní a ekonomické výhody,zejména: Menší investiční náklady, hmotnost a obestavěný prostor, vztažený na jednotku výkonu. Možnost
CVIČENÍ 3: VLHKÝ VZDUCH A MOLLIÉRŮV DIAGRAM
CVIČENÍ 3: VLHKÝ VZDUCH A MOLLIÉRŮV DIAGRAM Co to je vlhký vzduch? - vlhký vzduch je směsí suchého vzduchu a vodní páry okupující společný objem - vodní pára ve směsi může měnit formu z plynné na kapalnou
Mechanické regulátory tlaku
Mechanické regulátory tlaku 102 Regulátory tlaku Základní údaje a technické informace Regulátory výkonu Regulátory výkonu typu ACP a CPHE jsou regulátory obtoku horkých par a slouží k úpravě chladícího
Obsah: ÚVOD:... 4 TEPELNÉ ČERPADLO... 5 PRINCIP TEPELNÉHO ČERPADLA VZDUCH- VODA... 6 9 DŮVODŮ, PROČ TOPIT TEPELNÝM ČERPADLEM... 7
Obsah: ÚVOD:... 4 TEPELNÉ ČERPADLO... 5 PRINCIP TEPELNÉHO ČERPADLA VZDUCH- VODA... 6 9 DŮVODŮ, PROČ TOPIT TEPELNÝM ČERPADLEM... 7 KOLIK UŠETŘÍ TEPELNÉ ČERPADLO?... 8 VLASTNÍ ZKUŠENOSTI?... 9 TEPELNÉ ČERPADLO
SHF Čtyřcestné ventily TECHNICKÉ ÚDAJE
Čtyřcestné elektromagnetické ventily se používají zejména v tepelných čerpadlech pro záměnu činnosti výměníků tepla. Záměnou lze činnost chlazení vystřídat s činností vytápění. Vlastnosti Naprostá těsnost
Termomechanika 5. přednáška Michal Hoznedl
Termomechanika 5. přednáška Michal Hoznedl Upozornění: Tato prezentace slouží výhradně pro výukové účely Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni. Byla sestavena autory s využitím citovaných zdrojů
Jednotky s regulací výkonu
Jednotky s regulací výkonu řada VARIABLE kompresory scroll www.jdk.cz Technický popis Kompresor Řada kondenzačních a kompresorových jednotek Variable používá hermetické kompresory typu scroll. Kondenzační
Dnes jsou kompresory skrol Copeland vyráběny v moderních výrobních závodech v Belgii, Severním Irsku, ve Spojených Státech, Thajsku a Číně.
Úvod Kompresory skrol Copeland Výrobní program kompresorů skrol Copeland je výsledkem rozsáhlého výzkumu a vývoje, který probíhá již od roku 1979. Vynaložené úsilí vedlo k zavedení do výroby moderních
Bilance sborníku kondenzátu
Bilance sborníku kondenzátu Vliv způsobu potrubního zapojení na bilanci hmotovou a tepelnou Příklad VLP prosinec 2001 P. Hoffman Do sborníku jsou přivedeny dva kondenzáty z různých zařízení, např. ze zrničů
přednáška č. 6 Elektrárny B1M15ENY Tepelné oběhy: Stavové změny Typy oběhů Možnosti zvýšení účinnosti Ing. Jan Špetlík, Ph.D.
Elektrárny B1M15ENY přednáška č. 6 Tepelné oběhy: Stavové změny Typy oběhů Možnosti zvýšení účinnosti Ing. Jan Špetlík, Ph.D. ČVUT FEL Katedra elektroenergetiky E-mail: spetlij@fel.cvut.cz Termodynamika:
Ideální plyn. Stavová rovnice Děje v ideálním plynu Práce plynu, Kruhový děj, Tepelné motory
Struktura a vlastnosti plynů Ideální plyn Vlastnosti ideálního plynu: Ideální plyn Stavová rovnice Děje v ideálním plynu Práce plynu, Kruhový děj, epelné motory rozměry molekul jsou ve srovnání se střední
Alfea. tepelné čerpadlo vzduch/voda TECHNICKÉ INFORMACE. Extensa Extensa Duo Excellia Excellia Duo Hybrid Duo Gas Hybrid Duo Oil. www.alfea.
Alfea tepelné čerpadlo vzduch/voda TECHNICKÉ INFORMACE Extensa Extensa Duo Excellia Excellia Duo Hybrid Duo Gas Hybrid Duo Oil www.alfea.cz Alfea OBSAH OBSAH: Úvod... 3 Topný výkon tepelných čerpadel...
Tepelná technika. Teorie tepelného zpracování Doc. Ing. Karel Daďourek, CSc Technická univerzita v Liberci 2007
Tepelná technika Teorie tepelného zpracování Doc. Ing. Karel Daďourek, CSc Technická univerzita v Liberci 2007 Tepelné konstanty technických látek Základní vztahy Pro proces sdílení tepla platí základní
Univerzita obrany. Měření na výměníku tepla K-216. Laboratorní cvičení z předmětu TERMOMECHANIKA. Protokol obsahuje 13 listů. Vypracoval: Vít Havránek
Univerzita obrany K-216 Laboratorní cvičení z předmětu TERMOMECHANIKA Měření na výměníku tepla Protokol obsahuje 13 listů Vypracoval: Vít Havránek Studijní skupina: 21-3LRT-C Datum zpracování: 7.5.2011
ZMĚNY SKUPENSTVÍ LÁTEK
ZMĚNY SKUPENSTVÍ LÁTEK TÁNÍ A TUHNUTÍ - OSNOVA Kapilární jevy příklad Skupenské přeměny látek Tání a tuhnutí Teorie s video experimentem Příklad KAPILÁRNÍ JEVY - OPAKOVÁNÍ KAPILÁRNÍ JEVY - PŘÍKLAD Jak
KLIMATIZAČNÍ JEDNOTKA S INTEGROVANÝM TEPELNÝM ČERPADLEM
KLIMATIZAČNÍ JEDNOTKA S INTEGROVANÝM TEPELNÝM ČERPADLEM 2 KLIMATIZAČNÍ JEDNOTKA S INTEGROVANÝM TEPELNÝM ČERPADLEM Popis jednotky: Klimatizační jednotka s integrovaným tepelným čerpadlem je variantou standardních
TX2 TX3 EXPANZNÍ VENTILY TX2/3. Vlastnosti. Zvláštní provedení
Str. 1 z 11 Termostatické expanzní ventily ALCO TX2 a TX3 byly vyvinuty zejména pro využití v klimatizaci a tepelných čerpadlech. TX2 a TX3 jsou ideální řešení pro všechna použití, kde je požadován ventil
MAZACÍ SOUSTAVA MOTORU
MAZACÍ SOUSTAVA MOTORU Hlavním úkolem mazací soustavy je zásobovat všechna kluzná uložení dostatečným množstvím oleje o příslušné teplotě (viskozitě) a tlaku. Standardní je oběhové tlakové mazání). Potřebné
DX KIT2. JOHNSON CONTROLS INTERNATIONAL, spol. s r.o.
2018 2019 DX KIT2 JOHNSON CONTROLS INTERNATIONAL, spol. s r.o. DX KIT série 2 je sestava složená z řídicí jednotky a expanzního ventilu, která umožňuje připojení zařízení jiných výrobců obsahující tepelné
Chlazení kapalin. řada WDC. www.jdk.cz. CT125_CZ WDC (Rev.04-11)
Chlazení kapalin řada WDC www.jdk.cz CT_CZ WDC (Rev.0-) Technický popis WDC-S1K je řada kompaktních průtokových chladičů kapalin (chillerů) s nerezovým deskovým výměníkem. Jednotka je vhodná pro umístění
Elektrárny část II. Tepelné elektrárny. Ing. M. Bešta
Tepelné elektrárny 1) Kondenzační elektrárny uhelné K výrobě elektrické energie se využívá tepelné energie uvolněné z uhlí spalováním. Teplo uvolněné spalováním se využívá k výrobě přehřáté (ostré) páry.
23_ 2 24_ 2 25_ 2 26_ 4 27_ 5 28_ 5 29_ 5 30_ 7 31_
Obsah 23_ Změny skupenství... 2 24_ Tání... 2 25_ Skupenské teplo tání... 2 26_ Anomálie vody... 4 27_ Vypařování... 5 28_ Var... 5 29_ Kapalnění... 5 30_ Jak určíš skupenství látky?... 7 31_ Tepelné motory:...
TEPELNÁ ČERPADLA. Bořivoj Šourek Ústav techniky prostředí, Fakulta strojní ČVUT v Praze
TEPELNÁ ČERPADLA Bořivoj Šourek Ústav techniky prostředí, Fakulta strojní ČVUT v Praze Základy tepelných čerpadel 1 Venkovní (primární) okruh 2 Výstup z výparníku 3 Vstup do kondenzátoru 4 Vnitřní (sekundární
Zjednodušená měsíční bilance tepelné soustavy s tepelným čerpadlem BilanceTC 2017/v2
Zjednodušená měsíční bilance tepelné soustavy s tepelným čerpadlem BilanceTC 2017/v2 Tomáš Matuška Fakulta strojní, České vysoké učení technické v Praze Univerzitní centrum energeticky efektivních budov,
DOPRAVNÍ A ZDVIHACÍ STROJE
OBSAH 1 DOPRAVNÍ A ZDVIHACÍ STROJE (V. Kemka).............. 9 1.1 Zdvihadla a jeřáby....................................... 11 1.1.1 Rozdělení a charakteristika zdvihadel......................... 11 1.1.2
Klimatizační systémy a chlazení pro vzduchotechniku
AT 02 TZB II a technická infrastruktura LS 2012 Klimatizační systémy a chlazení pro vzduchotechniku 11. Přednáška Ing. Olga Rubinová, Ph.D. 1 Harmonogram AT02 t. část Přednáška Cvičení 1 UT Mikroklima
TYPY KOTLŮ, JEJICH DĚLENÍ PODLE VYBRANÝCH HLEDISEK. Kotel horkovodní. Typy kotlů 7.12.2015. dělení z hlediska:
Typy kotlů TYPY KOTLŮ, JEJICH DĚLENÍ PODLE VYBRANÝCH HLEDISEK dělení z hlediska: pracovního média a charakteru jeho proudění ve výparníku druhu spalovaného paliva, způsobu jeho spalování a druhu ohniště
SKUPENSKÉ PŘEMĚNY POJMY K ZOPAKOVÁNÍ. Testové úlohy varianta A
Škola: Autor: DUM: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Téma: Masarykovo gymnázium Vsetín Mgr. Jitka Novosadová MGV_F_SS_3S3_D11_Z_OPAK_T_Skupenske_premeny_T Člověk a příroda Fyzika Skupenské přeměny Opakování
Hydraulické posouzení vzduchospalinové cesty. ustálený a neustálený stav
Hydraulické posouzení vzduchospalinové cesty ustálený a neustálený stav Přednáška č. 8 Komínový tah 1 Princip vytvoření statického tahu - mezní křivky A a B Zobrazení teoretického podtlaku a přetlaku ve
Termodynamika materiálů. Vztahy a přeměny různých druhů energie při termodynamických dějích podmínky nutné pro uskutečnění fázových přeměn
Termodynamika materiálů Vztahy a přeměny různých druhů energie při termodynamických dějích podmínky nutné pro uskutečnění fázových přeměn Důležité konstanty Standartní podmínky Avogadrovo číslo N A = 6,023.10
Do známky zkoušky rovnocenným podílem započítávají získané body ze zápočtového testu.
Podmínky pro získání zápočtu a zkoušky z předmětu Chemicko-inženýrská termodynamika pro zpracování ropy Zápočet je udělen, pokud student splní zápočtový test alespoň na 50 %. Zápočtový test obsahuje 3
Kontrolní otázky k 1. přednášce z TM
Kontrolní otázky k 1. přednášce z TM 1. Jak závisí hodnota izobarického součinitele objemové roztažnosti ideálního plynu na teplotě a jak na tlaku? Odvoďte. 2. Jak závisí hodnota izochorického součinitele
Kondenzační a kompresorové
Kondenzační a kompresorové jednotky Copeland ZF a ZF EVI - mrazírny www.jdk.cz Obsah Všeobecná charakteristika 2 Systém značení 3 Výkony 4 Kondenzační jednotky - přehled typů 5 R404A 6 R448A, R449A, R407F
Energetické vzdělávání. prof. Ing. Ingrid Šenitková, CSc.
Energetické vzdělávání prof. Ing. Ingrid Šenitková, CSc. Kontrola klimatizačních systémů Podnikat v energetických odvětvích na území ČR lze na základě zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon) ve znění
PROCESY V TECHNICE BUDOV 11
UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY PROCESY V TECHNICE BUDOV 11 Dagmar Janáčová, Hana Charvátová, Zlín 2013 Tento studijní materiál vznikl za finanční podpory Evropského sociálního
INOVACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZAMĚŘENÉ NA VYUŽÍVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ PRO 21. STOLETÍ A NA JEJICH DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
INOVACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZAMĚŘENÉ NA VYUŽÍVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ PRO 21. STOLETÍ A NA JEJICH DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ CZ.1.07/1.1.00/08.0010 TEPELNÁ ČERPADLA ING. JAROSLAV
Závěsné kotle. Modul: Kondenzační kotle. Verze: 03 VU 156/5-7, 216/5-7, 276/5-7 ecotec exclusive 03-Z2
Verze: 0 VU /-, /-, /- ecotec exclusive 0-Z Pohled na ovládací panel kotle Závěsné kondenzační kotle ecotec exclusive jsou výjimečné svým modulačním rozsahem výkonu. - VU /-...,9 -, kw - VU /-...,9 -,
TERMOMECHANIKA 1. Základní pojmy
1 FSI VUT v Brně, Energetický ústav Odbor termomechaniky a techniky prostředí prof. Ing. Milan Pavelek, CSc. TERMOMECHANIKA 1. Základní pojmy OSNOVA 1. KAPITOLY Termodynamická soustava Energie, teplo,
1 Tepelná čerpadla Genia Air Split
1 Tepelná čerpadla Genia Air Split Kombinace s tepelným čerpadlem Přehled kombinací s tepelným čerpadlem Genia Air Split Tepelné čerpadlo Hydraulické moduly Regulátor Genia Air Split (1) GeniaSet Split