Nová politika EU pro dopravní infrastrukturu souvislosti
|
|
- Ilona Bartošová
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 EVROPSKÁ KOMISE ZPRÁVA Brusel 11. září 2014 Nová politika EU pro dopravní infrastrukturu souvislosti Čím se vyznačuje politika EU v oblasti infrastruktury? Doprava má pro evropské hospodářství zásadní význam, bez dobrého spojení nebude Evropa růst ani prosperovat. Nová politika EU v oblasti infrastruktury povede ke vzniku efektivní evropské dopravní sítě spojující 28 členských států, která podpoří jejich růst a konkurenceschopnost. Tato síť propojí východní část Evropy se západní a současný nesourodý dopravní systém nahradí síť skutečně evropská. V důsledku této nové politiky se v období ztrojnásobí výdaje EU na dopravu až na 26 miliard eur. Zároveň budou tyto finanční prostředky soustředěny na financování úzce vymezené nové hlavní sítě. Ta se stane páteří dopravy na jednotném evropském trhu. Díky ní se odstraní špatně průjezdná místa, dojde k modernizaci infrastruktury a zoptimalizuje se přeshraniční doprava pro cestující i podniky po celé EU. Její realizace se bude opírat o devět hlavních dopravních koridorů, na jejichž vytvoření se budou společně podílet členské státy a další subjekty. Tím se soustředí omezené zdroje a dosáhne hmatatelných výsledků. Novou hlavní transevropskou dopravní síť (TEN-T) podpoří komplexní síť tras, které na ni budou navazovat na úrovni regionů a členských států. Cílem je zajistit, aby se do roku 2050 převážná většina evropských občanů a podniků nacházela ve vzdálenosti maximálně 30 minut od této komplexní dopravní sítě. Jako celek nová síť umožní: bezpečnější a méně přetíženou dopravu, snadnější a rychlejší cestování. Proč Evropa potřebuje novou politiku v oblasti infrastruktury? doprava má pro výkonnost evropské ekonomiky zásadní význam, do roku 2050 se u nákladní dopravy očekává růst o 80 % a u osobní dopravy o více než 50 %. pro růst je potřebný obchod a obchod potřebuje dopravu; evropské regiony bez dobrého spojení, nebudou prosperovat. V zásadě existuje pět hlavních problémů, které je třeba řešit na úrovni EU: Chybějící spojení, zejména v přeshraničních úsecích, jež jsou hlavní překážkou volného pohybu zboží a osob v členských státech i mezi nimi a ve vztahu s jejich sousedy. Výrazné rozdíly v kvalitě a dostupnosti infrastruktury mezi jednotlivými členskými státy i uvnitř členských států (špatně průjezdná místa). Zde je zejména zapotřebí zlepšit spojení mezi východní a západní částí Evropy, a to vytvořením nové MEMO/14/525
2 dopravní infrastruktury nebo údržbou, rekonstrukcí či modernizací infrastruktury stávající. Roztříštěnost dopravní infrastruktury mezi jednotlivé druhy dopravy. Pokud jde o vytváření kombinovaných spojení, řada evropských nákladních terminálů, stanic osobní dopravy, vnitrozemských přístavů, námořních přístavů, letišť a městských uzlů není s to plnit tuto úlohu. Jelikož nejsou pro kombinovanou dopravu uzpůsobeny, zůstává její potenciál a schopnost odstranit špatně průjezdná míst místní infrastruktury místa a překlenout chybějící spojení nevyužit. Investice do dopravních infrastruktur by měly přispět k dosažení cílového snížení emisí skleníkových plynů v dopravě o 60 % do roku Členské státy stále uplatňují rozdílná provozní pravidla a požadavky, zejména v oblasti interoperability, což je problém, který významně přispívá ke vzniku různých překážek a špatně průjezdných míst v rámci dopravní infrastruktury. Podrobný popis nové politiky EU v oblasti infrastruktury Nová hlavní síť číselné údaje Hlavní síť propojí: 94 hlavních evropských přístavů s železnicemi a silnicemi, 38 hlavních letišť s významnými městy pomocí železnice, km železničních tratí zmodernizovaných na vysokorychlostní tratě, 35 významných přeshraničních projektů, jejichž cílem je zlepšit průjezdnost. To napomůže ekonomickému fungování jednotného trhu a umožní skutečný volný pohyb zboží a osob v EU. Devět nových koridorů Hlavní inovací je devět realizačních koridorů v hlavní síti. Ty mají pomoci s realizací a rozvojem hlavní sítě. Každý z koridorů musí zahrnovat tři druhy dopravy, tři členské státy a dva přeshraniční úseky. Všechny zúčastněné subjekty a členské státy se budou setkávat v rámci tzv. platforem pro výstavbu koridorů. Jde o řídící strukturu, která bude připravovat a provádět plány stavby koridoru, aby na sebe práce na daném koridoru v různých členských státech a v různých fázích účinně navazovaly. Platformám pro výstavbu devíti koridorů hlavní sítě budou předsedat evropští koordinátoři. Koridory hlavní sítě krátký popis Baltsko-jaderský koridor je jednou z nejdůležitějších transevropských silničních a železničních os. Spojuje Baltské moře s Jaderským a probíhá napříč průmyslovými oblastmi na jihu Polska (Horní Slezsko), Vídní a Bratislavou, východní oblastí Alp a severní Itálií. Jeho součástí jsou důležité železniční projekty jako např. semmeringský patní tunel a koralmská železniční trať v Rakousku, jakož i přeshraniční úseky mezi Polskem, Českou republikou a Slovenskem. Severomořsko-baltský koridor spojuje přístavy na východním pobřeží Baltského moře s přístavy nacházejícími se u Severního moře. Koridor spojí pomocí trajektu Finsko s Estonskem, vytvoří moderní silniční a železniční spojení mezi třemi pobaltskými státy na jedné straně a Polskem, Německem, Nizozemskem a Belgií na straně druhé. Na úseku mezi řekou Odrou a německými, nizozemskými a vlámskými přístavy k němu patří také vnitrozemské vodní cesty, např. tzv. Středoněmecký průplav (Mittelland-Kanal). Nejdůležitějším projektem v jeho rámci je vybudování tratě Rail Baltica s evropským standardním rozchodem kolejí mezi Tallinnem, Rigou, Kaunasem a severovýchodním Polskem. 2
3 Středomořský koridor propojí Iberský poloostrov s maďarsko-ukrajinskou hranicí. Trasa povede podél středomořského pobřeží Španělska a Francie, dále pak napříč Alpami směrem na východ přes severní Itálii, po jaderském pobřeží Slovinska a Chorvatska a dále do Maďarska. Kromě řeky Pád a některých dalších průplavů v severní Itálii tento koridor tvoří silnice a železnice. Klíčové železniční projekty v rámci tohoto koridoru představují spojení Lyon Turín a Benátky Lublaň. Koridor Východ východní Středomoří spojuje námořní rozhraní Severního, Černého a Středozemního moře, čímž umožní optimálně využít dotyčných přístavů a souvisejících mořských dálnic. S pomocí Labe coby vnitrozemské vodní cesty zlepší multimodální propojení mezi severním Německem, Českou republikou, panonskou oblastí a jihovýchodní Evropou. Odtud poputuje dál po moři a propojí Řecko s Kyprem. Skandinávsko-středomořský koridor představuje z hlediska evropského hospodářství klíčovou severojižní osu. Protíná Baltské moře od Finska ke Švédsku a prochází Německem, Alpami a Itálií, spojuje velká městská centra a přístavy ve Skandinávii a v severním Německu a pokračuje přes vysoce průmyslová výrobní střediska jižního Německa, Rakouska a severní Itálie dále k italským přístavům a hlavnímu městu Malty Vallettě. Nejdůležitějšími projekty v tomto koridoru jsou pevné spojení přes Fehmarnovu úžinu a Brennerský tunel, včetně přístupových cest. Koridor pokračuje po moři z jižní Itálie a Sicílie na Maltu. Rýnsko-alpský koridor je jednou z nejfrekventovanějších tras přepravy zboží v Evropě. Vede ze severomořských přístavů Rotterdam a Antverpy přes hlavní hospodářská centra v Porýní a Porúří, Rýnem, Mohanem a Neckarem, dále přes Švýcarsko a milánskou aglomerací v severní Itálii do Janova u Středozemního moře. Součástí tohoto multimodálního koridoru je Rýn jako vnitrozemská vodní cesta. Klíčovými projekty jsou částečně dokončené patní tunely ve Švýcarsku a přístupové cesty k nim v Německu a Itálii. Atlantický koridor spojuje západní část Iberského poloostrova a přístavy Le Havre a Rouen s Paříží a pokračuje dále k Mannheimu a Štrasburku. Tvoří jej vysokorychlostní a paralelní konvenční železniční tratě a také řeka Seina coby vnitrozemská vodní cesta. Klíčovým prvkem tohoto koridoru je jeho námořní rozměr. Severomořsko-středomořský koridor se táhne od Irska a severních oblastí Spojeného království přes Nizozemsko, Belgii a Lucembursko k pobřeží Středozemního moře na jihu Francie. Tento multimodální koridor, jenž zahrnuje vnitrozemské vodní cesty v zemích Beneluxu a ve Francii, se zaměřuje nejen na zlepšení nabídky různých druhů dopravy mezi severomořskými přístavy, povodím Mázy, Rýna, Šeldy, Seiny, Saony a Rhóny a přístavními městy Fos-sur-Mer a Marseille, ale také na lepší propojení Britských ostrovů s evropskou pevninou. Rýnsko-dunajský koridor, jehož páteř tvoří průplav Mohan-Dunaj, spojuje centrální regiony kolem Štrasburku a Frankfurtu přes jižní Německo s Vídní, Bratislavou, Budapeští a nakonec s Černým mořem. Nadto k němu patří významná odbočka spojující Mnichov s Prahou, Žilinou, Košicemi a ukrajinskou hranicí. Těchto devět koridorů představuje zásadní průlom v plánování dopravní infrastruktury. Ze zkušeností vyplývá, že je velmi obtížné realizovat přeshraniční projekty a další dopravní projekty v různých členských státech koordinovaně. Velmi snadno totiž vznikají různé systémy a spoje a další špatně průjezdná místa. Projekty je třeba synchronizovat na obou stranách hranice i v zájmu většího přínosu všech investic. Nové plány koridorů a řídící struktury značně usnadní zavádění nové hlavní sítě. 3
4 Komplexní síť To, co označujeme jako komplexní síť, na regionální a celostátní úrovni bude navazovat na hlavní síť. Tato komplexní síť je nedílnou součástí politiky TEN-T. Z větší části bude spravována samotnými členskými státy, ale menší část prostředků na ni bude vyčleněna z nástroje pro propojení Evropy a samozřejmě také v rámci regionální politiky. Takto funguje subsidiarita v praxi. V plánu je postupně zajistit, aby do roku 2050 byla převážná většina evropských občanů a podniků vzdálena nejvýše 30 minut od této komplexní sítě. Pokud jde o stanovení požadavků, jdou nové hlavní směry TEN-T oproti dřívějšku mnohem dále a zahrnují také komplexní síť, takže za čas výhledově v roce 2050 bude možné propojit velké části této sítě ve smyslu plně interoperabilních a účinných norem pro železnice, elektromobily atd. Financování EU dostupné finanční prostředky a způsob podávání žádostí Z nástroje pro propojení Evropy bude na příští finanční období na dopravní infrastrukturu k dispozici 26 miliard eur, což oproti současnosti představuje trojnásobek finančních prostředků. 80 až 85 % těchto peněz bude použito na financování: prioritních projektů spojených s devíti realizačními koridory hlavní sítě. Prostředky budou k dispozici pro určitý počet dalších dílčích projektů s velkým evropským přínosem pro hlavní síť, průřezových či horizontálních projektů souvisejících většinou s informačními technologiemi jde například o financování projektu SESAR (systém řízení leteckého provozu v rámci jednotného evropského nebe) nebo ERTMS (evropský systém řízení železničního provozu), které musí být používány ve všech hlavních dopravních koridorech. Toto je zvláště důležitá priorita, neboť další inovací nové hlavní sítě je přísnější povinnost dopravních systémů připojit se, tj. zejména investovat do splnění stávajících norem EU, např. pokud jde o jednotný železniční signalizační systém ERTMS. Námořní dálnice coby námořní rozměr transevropské dopravní sítě spadají rovněž pod tuto prioritu. Zbývající financování lze použít na projekty ad hoc, včetně projektů komplexní sítě. Odhaduje se, že výše finančních prostředků, kterých bude na investice do hlavní sítě v období zapotřebí, bude činit 250 miliard eur. Komise bude zveřejňovat pravidelné výzvy k podávání návrhů, aby zaručila, že finanční prostředky z EU získají pouze nejlepší projekty s nejvyšší přidanou hodnotou EU. V rámci nástroje pro propojení Evropy se v období ztrojnásobí výdaje EU na dopravu až na 26 miliard eur. Zároveň budou finanční prostředky určené na dopravu soustředěny na financování úzce vymezené nové hlavní sítě. Nástroj pro propojení Evropy ve svém celku poslouží k financování prioritní infrastruktury EU v oblasti dopravy, energetiky a digitálních širokopásmových sítí. Tento nástroj podpoří klíčové infrastruktury, a posílí tak jednotný trh. Nástroj pro propojení Evropy bude v období disponovat fondem ve výši 33,242 miliardy eur, z nichž 11,305 miliardy eur bude vyhrazeno na investice do dopravních infrastruktur v členských státech, které jsou způsobilé pro financování z Fondu soudržnosti. Způsob přidělování finančních prostředků EU na dopravní infrastrukturu Žadateli budou převážně členské státy. Podle stávající výzvy k podávání nabídek mohou žadatelé předkládat své návrhy do 26. února
5 Nástroj pro propojení Evropy je centrálně řízen Evropskou komisí, která stanoví své politické priority a je odpovědná za výběr projektů prostřednictvím otevřených výzev k předkládání návrhů. S celkovým technickým a finančním monitorováním realizace projektů pomáhá Komisi Výkonná agentura pro inovace a sítě (INEA). Členské státy zůstávají odpovědné za provádění projektů. Doprava se v rámci Nástroje pro propojení Evropy bude financovat především prostřednictvím grantů. Aby bylo zajištěno co nejefektivnější využití omezených zdrojů EU, budou tyto granty vyhrazeny pro projekty, které jsou obtížně proveditelné, a to buď z důvodu jejich přeshraniční povahy, nebo velmi dlouhé návratnosti investic. Kromě toho se také využijí finanční nástroje řízené ve spolupráci s pověřenými subjekty. Tím má být vytvořena alternativa k tradiční finanční podpoře formou grantů a dojít k zaplnění mezer ve financování u strategických investic do všech projektů TEN-T společného zájmu. Výběr projektů bude probíhat konkurenčním způsobem. Přitom se bude vycházet z hodnocení, které se skládá ze dvou fází. Z počáteční externí výběrové fáze, za niž budou odpovědní nezávislí odborníci opírající se o soubor standardních kritérií s cílem zajistit transparentnost a rovné zacházení se všemi způsobilými návrhy, na niž naváže fáze interní selekce pod vedením Generálního ředitelství pro mobilitu a dopravu (GŘ MOVE), které bude provádět kvalitativní analýzu celkové hodnoty projektů na rozvoj dopravní politiky EU. Další informace o prioritách této výzvy a výběrového řízení viz roposals_2014.htm Jak spolufinancování funguje? Kolik peněz pochází od členských států a kolik od Evropské unie? Dopravní infrastruktura vyžaduje obrovské investice, přičemž velký podíl těchto prostředků bude vždy pocházet z členských států. Úlohou Evropy, pokud jde o investice a koordinaci, je vytvářet přidanou hodnotu odstraňováním míst se sníženou průchodností, budováním chybějících spojení a prostřednictvím vytváření skutečně evropské dopravní sítě. Běžná míra spolufinancování projektů TEN-T v rámci hlavní sítě bude činit: v případě studií až 50 % spolufinancování ze strany EU, v případě prací až 20 % (například průzkumné práce pro významný tunel), v případě přeshraničních projektů týkajících se spojů na železnicích a vnitrozemských vodních cestách existují určité možnosti podíl spolufinancování zvýšit (až na 40 %), až 50 %, neboť u některých projektů ITS, jako je Evropský systém řízení železničního provozu, lze zvýšit prostředky na podporu členských států, které jsou v přechodné fázi. Podrobnosti, pokud jde o příslušné maximální míry financování pro tuto výzvu, viz níže uvedená tabulka. 5
6 Tabulka: Maximální míry spolufinancování dopravy v rámci Nástroje pro propojení Evropy Ve znění výzev nejsou stanoveny stropy pro maximální částku finančních prostředků, které lze pro každý návrh požadovat. Žadatelům se důrazně doporučuje, aby předložili žádosti pro akce s celkovým požadovaným příspěvkem EU pro způsobilé náklady minimálně ve výši eur na studie a eur na stavební práce. Tam, kde je to možné, by se měly související akce sloučit a předkládat v rámci jednoho návrhu. To však neznamená, že bude docházet k automatickému vyloučení žádostí, které by zůstaly pod uvedenými stropy. Takové žádosti se budou posuzovat případ od případu. Co to vše znamená pro spojení mezi východní a západní částí Evropy? V posledních dvaceti letech bylo dosaženo značného pokroku, pokud jde o zlepšení dopravních spojení mezi západní a východní částí Evropy. Spojení mezi západní a východní 6
7 částí Evropy, která zcela nebo částečně chyběla nebo byla omezena pouze na některé druhy dopravy, se nyní stala součástí nové sítě TEN-T. Napříč EU však přetrvávají výrazné rozdíly v kvalitě a dostupnosti infrastruktury mezi jednotlivými členskými státy i uvnitř členských států (špatně průjezdná místa). Je zejména zapotřebí zlepšit spojení mezi východní a západní částí Evropy, a to vytvořením nové dopravní infrastruktury nebo údržbou, rekonstrukcí či modernizací infrastruktury stávající. Důraz se nyní přenesl z jednotlivých projektů na vytvoření hlavní sítě sestávající ze strategických koridorů, které spojí východní a západní část Evropy, jakož i všechny kouty široké geografické oblasti od Portugalska po Finsko, od pobřeží Skotska až k pobřeží Černého moře. Spojení mezi západní a východní částí Evropy jsou hlavní prioritou nové politiky EU v oblasti infrastruktury. Z hlediska financování bylo vyčleněno minimálně 11,3 miliardy eur pro země podporované v rámci politiky soudržnosti. To se rovná poskytnutí dodatečné podpory s cílem investovat do hlavních spojení mezi západní a východní částí Evropy. Devět koridorů poslouží k realizaci hlavní sítě. Každý z koridorů hlavní sítě musí v sobě zahrnovat tři druhy dopravy, tři členské státy a dva přeshraniční úseky. Z devíti koridorů hlavní sítě jich sedm má skutečný západo-východní dosah: baltskojaderský, severomořsko-baltský, středomořský, atlantický, koridor Východ východní Středomoří, koridor spojující Severní a Středozemní moře a rýnsko-dunajský koridor. Už nyní můžeme konstatovat, že v budoucnosti budou koridory disponující kombinovaným dopravním spojením sahat od východu Evropy na západ a z geograficky okrajových oblastí do centra EU. Několik málo příkladů pro ilustraci: V minulosti neexistoval žádný prioritní projekt na propojení Polska s Německem. V současnosti existují v rámci hlavní sítě tři spojení (Štětín-Berlín, Varšava-Berlín a Drážďany-Vratislav). Spojení Varšava-Berlín je rovněž součástí severomořskobaltského koridoru, který probíhá mezi Rotterdamem a Tallinnem. Žádný prioritní projekt nespojoval německé přístavy se zeměmi střední Evropy (Maďarskem, Českou republikou, Slovenskem, Bulharskem a Rumunskem). Nyní je toto spojení součástí koridoru Východ-východní Středomoří. Slovensko ani Česká republika nebyly účinně spojeny s jižním Německem. Nyní jsou dvě spojení hlavní sítě (Praha-Norimberk-Frankfurt a Praha-Mnichov- Stuttgart) součástí rýnsko-dunajského koridoru. Dunaj byl sám o sobě sice prioritním projektem, ale byl omezen na vnitrozemské vodní cesty. Rýnsko-dunajský koridor nyní zahrne nejen Dunaj, ale zlepší jeho propojení s jinými vnitrozemskými vodními cestami (Rýnem) a doplní jej železnice a silnice, jež spojí střední Evropu s Německem a Francií. Jak se projekty hlavní sítě vybíraly? Vychází se z toho, že přístup ke kvalitní evropské dopravní síti je přínosem pro každou zemi: umožňuje totiž volný pohyb osob a zboží. Touto sítí budou propojeny všechny evropské země. Projekty hlavní sítě, které byly určeny za prioritu financování EU v příštím finančním období ( ), jsou uvedeny v příloze nařízení o propojení Evropy (viz příloha k této zprávě... (odkaz). Tyto projekty jsou pro financování EU v oblasti dopravy v období způsobilé, protože: 7
8 splňují kritéria stanovená v metodice pro hlavní síť (dále v textu jsou uvedeny informace ohledně metod a kritérií), mají vysokou přidanou hodnotu EU, jsou připraveny k provedení v letech 2014 až Úkolem členských států je předložit podrobné návrhy Komisi a na základě toho budou přiděleny prostředky. K tomu by mělo dojít již začátkem roku Přesná výše dostupného financování EU závisí také na podrobnostech vnitrostátních návrhů. Příspěvek EU na rozsáhlý projekt v oblasti dopravní infrastruktury bude za normálních okolností činit zhruba 20 % investičních nákladů za každé sedmileté rozpočtové období. Příspěvek na individuální studie může být až 50 % a u studií a stavebních prací v případě přeshraničních projektů může dosahovat až 40 %. Zbývající prostředky věnují členské státy, regionální orgány nebo soukromí investoři. U minimálně 11,3 miliardy eur vyčleněných pro členské státy, jež jsou způsobilé v rámci Fondu soudržnosti, se může spolufinancování zvýšit maximálně na 85 %. Co patří mezi přísnější požadavky na hlavní síť? Projekty, které získají finanční prostředky na financování hlavní sítě, budou muset splnit náročné technické požadavky, které je třeba uplatnit. Je logické, že zejména u hlavní sítě musí být technické požadavky interoperabilní napříč celým systémem. To například znamená, že ERTMS (evropský systém řízení železničního provozu), tedy základní inteligentní dopravní systém řízení vlaků, musí být uplatňován všude. Rovněž musí v celé síti platit normy bezpečnosti silničního provozu, pokud jde o požadavky na bezpečnost tunelů a silnic, a je rovněž třeba zajistit provázanost inteligentních dopravních systémů ( ITS ). V budoucnu je při případném budování infrastruktury dobíjecích míst pro elektromobily logicky třeba sledovat společné normy, aby automobily mohly tato místa používat v celé síti. Jak získat 250 miliard EUR, které jsou na hlavní síť zapotřebí? Částka ve výši 31,7 miliardy eur přidělená na dopravu v rámci nástroje pro propojení Evropy ve víceletém finančním rámci bude ve skutečnosti působit jako počáteční kapitál, který má stimulovat další investice členských států na dokončení složitých přeshraničních spojení a vytvoření spojů, které by možná jinak nikdy nevznikly. Financování TEN-T má velice silný pákový účinek. Zkušenosti z posledních let ukazují, že každý milion eur vynaložený na evropské úrovni přinese 5 milionů eur od vlád členských států a 20 milionů eur ze soukromého sektoru. Kromě toho nyní existuje možnost získat nové prostředky od soukromého sektoru prostřednictvím inovačních nástrojů financování, jako jsou např. projektové dluhopisy. Jak přispívá nová TEN-T ke splnění ekologických cílů? Síť TEN-T je hlavním nástrojem dopravní politiky ke splnění obecného cíle, kterým je snížit emise z dopravy do roku 2050 o 60 % (viz bílá kniha věnovaná vývoji dopravy zveřejněná v roce 2011). TEN-T je ve své podstatě sítí kombinovaných druhů dopravy, která umožňuje významný přesun cestujících a nákladu ze silnic na železnice a jiné druhy dopravy. Dříve než získají finanční prostředky od EU, prochází všechny projekty TEN-T přísným posouzením dopadu na životní prostředí. Musí splnit všechny požadavky z hlediska plánování a udržitelnosti stanovené v právních předpisech EU v oblasti životního prostředí. Souvislosti politiky TEN-T Cílem politiky transevropských sítí je zavést dopravní infrastrukturu a spojení, jež jsou základem jednotného trhu, zajistit volný pohyb zboží a osob a podpořit růst, zaměstnanost 8
9 a konkurenceschopnost EU. V minulosti se dopravní systémy v Evropě vyvíjely převážně na úrovni jednotlivých států. To vedlo k nedostatečným nebo chybějícím dopravním spojením na hranicích nebo na hlavních koridorech. Nedostatečná dopravní spojení jsou na překážku hospodářskému růstu. Od 90. let minulého století se v rámci politiky TEN-T soustředily finanční prostředky EU na podporu rozvoje klíčových evropských infrastrukturních projektů. Bylo dosaženo mnoha důležitých úspěchů. Především vzhledem k obtížnému finančnímu období však vyvstává potřeba přesunout výdaje EU v oblasti dopravy tam, kde přinesou nejvyšší přidanou hodnotu, tj. na vytvoření silné evropské hlavní sítě. IP/14/988 Coordinators CVs Country fiches 9
Nová politika EU v oblasti dopravní infrastruktury souvislosti
EVROPSKÁ KOMISE ZPRÁVA Brusel 17. října 2013 Nová politika EU v oblasti dopravní infrastruktury souvislosti Čím se vyznačuje politika EU v oblasti infrastruktury? Doprava má pro evropské hospodářství zásadní
VícePropojená Evropa: Nová hlavní dopravní síť EU
MEMO/11/706 V Bruselu dne 19. října 2011 Propojená Evropa: Nová hlavní dopravní síť EU Komise dnes přijala návrh, jehož cílem je přetvořit stávající nesourodý systém evropských silnic, železnic, letišť
VíceNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY A JEJICH VLIV NA ROZVOJ ŽELEZNIČNÍ SÍTĚ V ČR
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY A JEJICH VLIV NA ROZVOJ ŽELEZNIČNÍ SÍTĚ V ČR Ing. Petr Kolář SŽDC, GŘ, Odbor strategie 1. ÚVOD Železniční doprava v České republice má své začátky na počátku 19. století.
VíceZákladní informace o rozšiřování schengenského prostoru
MEMO/07/618 V Bruselu, 20. prosince 2007 Základní informace o rozšiřování schengenského prostoru Dne 14. června 1985 podepsaly vlády Belgie, Německa, Francie, Lucemburska a Nizozemska v Schengenu, malém
VíceČR a transevropská dopravní síť (TEN-T) Ing. Luděk Sosna Ph.D. ředitel odboru Strategie Ministerstvo dopravy
ČR a transevropská dopravní síť (TEN-T) Ing. Luděk Sosna Ph.D. ředitel odboru Strategie Ministerstvo dopravy Historický vývoj politiky TEN-T 1996 Rozhodnutí č. 1692/1996/ES Cílem vytvoření evropské multimodální
VícePříloha 4 Synergie a komplementarity s ostatními operačními programy
Příloha 4 Synergie a komplementarity s ostatními operačními programy Tab.1 Operační program Doprava Integrovaný regionální operační program Tematický cíl a investiční priorita TC: Podpora udržitelné dopravy
VícePříloha č. 1: Vstupní soubor dat pro země EU 1. část
Příloha č. 1: Vstupní soubor dat pro země EU 1. část Reálný HDP na obyvatele v Eurech Belgie 27500 27700 27800 28600 29000 29500 30200 30200 29200 29600 29800 29009 Bulharsko 2300 2500 2600 2800 3000 3200
VíceIng. Vít Sedmidubský Odbor strategie Ministerstvo dopravy
Priority rozvoje transevropské, národní a regionální dopravní sítě ve světle kohezní politiky Ing. Vít Sedmidubský Odbor strategie Ministerstvo dopravy Východiska rozvoje dopravního sektoru Strategie Evropa
Více(Oznámení) SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ KOMISE (2008/C 141/13) Úvod. posilovat nadnárodní mobilitu osob pracujících v odvětví kultury,
7.6.2008 C 141/27 V (Oznámení) SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ KOMISE Výzva k předkládání návrhů 2008 Program Kultura (2007 2013) Provádění akcí programu: víceleté projekty spolupráce; akce spolupráce; zvláštní akce (třetí
VíceShrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020
EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální
VíceRada Evropské unie Brusel 18. května 2017 (OR. en)
Rada Evropské unie Brusel 18. května 2017 (OR. en) 9438/17 ADD 1 MAP 12 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Datum přijetí: 17. května 2017 Příjemce: Jordi AYET PUIGARNAU, ředitel, za generálního tajemníka Evropské
VíceInformační přehled 3 KAM PENÍZE PŮJDOU?
Informační přehled 3 KAM PENÍZE PŮJDOU? Investiční plán pro Evropu bude balíčkem opatření, jímž se po dobu příštích tří let (2015-2017) uvolní investice z veřejného i soukromého sektoru do reálné ekonomiky
VíceCesta vpřed s pomocí finančních nástrojů ESIF. Fond soudržnosti. Finanční nástroje
Cesta vpřed s pomocí finančních nástrojů ESIF Fond soudržnosti 2 spolufinancované ze zdrojů Fondu soudržnosti jsou udržitelným a efektivním způsobem investic do posilování hospodářské, sociální a územní
VícePRÁVNÍ ZÁKLAD CÍLE VÝSLEDKY
TRANSEVROPSKÉ SÍTĚ HLAVNÍ SMĚRY Smlouva o fungování Evropské unie (SFEU) zachovává transevropské sítě v odvětví dopravy, energetiky a telekomunikací. Tyto sítě byly poprvé zmíněny v Maastrichtské smlouvě
VíceOperační program Doprava 2014-2020
Operační program Doprava 2014-2020 Ministerstvo dopravy ČR Operační program Doprava 2014-2020 hlavní cíle OPD 2014-2020 navazuje na OPD 2007-2013, struktura bude jiná, přidány nové podporovatelné oblasti
VíceENERGETICKÉ PRIORITY PRO EVROPU
ENERGETICKÉ PRIORITY PRO EVROPU Prezentace pana J.M. Barrosa, předsedy Evropské komise, na zasedání Evropské rady dne 4. února 2011 Obsah 1 I. Proč na energetické politice záleží II. Proč musíme jednat
VíceDelegace naleznou v příloze dokument COM(2017) 37 final.
Rada Evropské unie Brusel 3. února 2017 (OR. en) 5908/17 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Datum přijetí: 1. února 2017 Příjemce: Č. dok. Komise: COM(2017) 37 final Předmět: CLIMA 22 ENV 97 ENER 37 IND 25
VíceVysokorychlostní železniční tratě
Vysokorychlostní železniční tratě L u k á š T ý f a Ústav dopravních systémů (K612) Téma č. 4 Evropská síť vysokorychlostních tratí Anotace: Vývoj evropské sítě VRT Transevropské dopravní sítě Klíčové
VíceJak fungují evropské dotace
Jak fungují evropské dotace Ing. Marcela Tomášová m.tomasova@regionhranicko.cz 14. října 2008 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Základní principy získávání
VíceNAPOJENÍ TROJZEMÍ cz/d/pl NA EVROPSKOU ŽELEZNIČNÍ SÍŤ
TRANS-BORDERS NAPOJENÍ TROJZEMÍ cz/d/pl NA EVROPSKOU ŽELEZNIČNÍ SÍŤ Projekt je podpořen z programu Interreg CENTRAL EUROPE, který napomáhá spolupráci při společných výzvách ve střední Evropě. S rozpočtem
VícePříprava kohezní politiky pro období 2014-2020 Výroční fórum ACRI Štiřín 8. listopadu 2012
Příprava kohezní politiky pro období 2014-2020 Výroční fórum ACRI Štiřín 8. listopadu 2012 Směrodatné dokumenty EU I Evropa 2020 (III 2010) Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění
VíceRada Evropské unie Brusel 14. října 2016 (OR. en)
Rada Evropské unie Brusel 14. října 2016 (OR. en) 13231/16 POZNÁMKA K BODU I/A Odesílatel: Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Generální sekretariát Rady Výbor stálých zástupců / Rada 12390/16
Více*+, -+. / 0( & -.7,7 8 (((!# / (' 9., /,.: (; #< # #$ (((!# / "
!"!#$ %" &' ( ) *+, -+. / 0(123! " ## $%%%& %' 45 6& -.7,7 8 (((!# / (' 9., /,.: (; #< # #$ (((!# / " * = < & ' ; '.: '. 9'= '= -+. > 8= '7 :' ' '.8 55, 5' 9'= '= -?7 +., '+.8 @ A:.. =. 0(1237 7 : :' @.
VíceMožnosti financování projektů dopravní infrastruktury. Ing. Jiří Fuchs Semily 16.9.2014
Možnosti financování projektů dopravní infrastruktury Ing. Jiří Fuchs Semily 16.9.2014 CYRRUS ADVISORY, a.s. Provozujeme největší informační portály o dotacích www.dotacni.info a www.dotacni-noviny.cz
VíceEVROPSKÁ UNIE ENERGETIKA & DOPRAVA V ČÍSLECH. Část doprava
EVROPSKÁ UNIE ENERGETIKA & DOPRAVA V ČÍSLECH 2004 Část doprava Kapitola 5: Infrastruktura Evropská komise Generální ředitelství pro energetiku a dopravu ve spolupráci s Eurostatem 1.5.1 Železnice: hustota
VíceMEMO Doprava 2050: hlavní úkoly a klíčová opatření
MEMO/11/197 V Bruselu dne 28. března 2011 MEMO Doprava 2050: hlavní úkoly a klíčová opatření Proč je důležitá Doprava má zásadní význam pro naše hospodářství a společnost. Mobilita je životně důležitá
Více10105/19 ds/tj/vmu 1 TREE.2
Brusel 1. července 2019 (OR. en) 10105/19 PV CONS 30 TRANS 374 TELECOM 253 ENER 323 NÁVRH ZÁPISU Z JEDNÁNÍ RADA EVROPSKÉ UNIE (Doprava, telekomunikace a energetika) 6. a 7. června 2019 10105/19 ds/tj/vmu
VíceRámce pro zavádění ITS na evropské i národní úrovni
Zahájení diskuse na téma: Role a očekávaný přínos inteligentních dopravních systémů Rámce pro zavádění ITS na evropské i národní úrovni Martin Pichl vedoucí oddělení ITS Odbor kosmických technologií a
VícePGI 2. Evropská rada Brusel 19. června 2018 (OR. en) EUCO 7/1/18 REV 1
Evropská rada Brusel 19. června 2018 (OR. en) Interinstitucionální spisy: 2017/0900 (NLE) 2013/0900 (NLE) EUCO 7/1/18 REV 1 INST 92 POLGEN 23 CO EUR 8 PRÁVNÍ AKTY Předmět: ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ RADY, kterým
VícePostavení českého trhu práce v rámci EU
29. 4. 2016 Postavení českého trhu práce v rámci EU Pravidelná analýza se zaměřuje na mezinárodní porovnání vybraných indikátorů trhu práce v členských zemích EU. Téměř ve všech zemích EU28 se ve 4. čtvrtletí
VíceFINANCOVÁNÍ TRANSEVROPSKÝCH SÍTÍ
FINANCOVÁNÍ TRANSEVROPSKÝCH SÍTÍ Realizace transevropských sítí (TEN) je financována částečně Evropskou unií a částečně členskými státy. Finanční podpora EU slouží jako katalyzátor, přičemž většinu finančních
VíceGeografie České republiky. Doprava
Geografie České republiky Doprava Doprava Poloha ČR uvnitř Evropy usnadňuje rozvoj dopravy a dopravních cest Rozsáhlá dopravní infrastruktura co do rozsahu dopravních sítí (výsledek roztříštěnosti sídelní
VíceVýstavba terminálu kombinované dopravy v Břeclavi a napojení vodní cesty Dunaj ČR
Česká republika Národní strategie pro Fond soudržnosti období 2004-2006 - Sektor dopravy - PŘEHLEDNÝ POPIS PROJEKTU Výstavba terminálu kombinované dopravy v Břeclavi a napojení vodní cesty Dunaj ČR I Projekt
VíceOperační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu
Materiál pro domácí přípravu žáků: Název programu: Název projektu: Registrační číslo projektu: Předmět: Ročník: Téma učivo: Učební pomůcky: VY_05_Z7E_7 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost
VíceRM PROJEKTU. Ing. LADISLAV ŠPAČEK CSc. SCHP ČR BRATISLAVA
RM PROJEKTU CHEMLOG T&T Ing. LADISLAV ŠPAČEK CSc. SCHP ČR 26.02.2013 BRATISLAVA ZÁVĚRY STUDIE PROVEDITELNOSTI PROJEKTU CHEMLOG V rámci chemického průmyslu existuje potenciál na zvýšení objemů kombinovaných
VícePříprava Operačního programu Doprava 2014-2020
Příprava Operačního programu Doprava 2014-2020 Operační program Doprava 2014-2020 hlavní cíle Operační program Doprava 2014-2020 navazuje na Operační program Doprava 207-2013, avšak jeho struktura bude
VícePŘÍLOHA SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 21.12.2016 COM(2016) 829 final ANNEX 1 PŘÍLOHA SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Přizpůsobení stropu vlastních zdrojů a stropu prostředků na závazky v souvislosti
VíceSDĚLENÍ KOMISE. Budování hlavní dopravní sítě: Koridory hlavní sítě a Nástroj pro propojení Evropy. {SWD(2013) 542 final}
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 7.1.2014 COM(2013) 940 final SDĚLENÍ KOMISE Budování hlavní dopravní sítě: Koridory hlavní sítě a Nástroj pro propojení Evropy {SWD(2013) 542 final} CS CS SDĚLENÍ KOMISE Budování
VíceOperační program Doprava 2014-2020 dosažený stav přípravy a srovnání s Operačním programem Doprava 2007-2013
Operační program Doprava 2014-2020 dosažený stav přípravy a srovnání s Operačním programem Doprava 2007-2013 Operační program Doprava 2014-2020 hlavní cíle Operační program Doprava 2014-2020 navazuje na
VíceVeřejná konzultace ohledně využívání fondů EU v oblasti strategické infrastruktury
Veřejná konzultace ohledně využívání fondů EU v oblasti strategické infrastruktury Vyplnění polí označených * je povinné. Úvod Silnější Unie musí mít k dispozici dostatečné finanční prostředky, aby mohla
VíceKOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE RADĚ, EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 13.3.2007 KOM(2007) 94 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE RADĚ, EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Transevropská
Víceje tvořen navzájem provázanými složkami: část prostoru upravená či používaná pro dopravu (pohyb dopravních prostředků)
Dopravní systém je tvořen navzájem provázanými složkami: 1. Dopravní prostředky soubor pohyblivých zařízení 2. Dopravní cesty část prostoru upravená či používaná pro dopravu (pohyb dopravních prostředků)
Vícejednání Zastupitelstva města Ústí nad Labem
jednání Zastupitelstva města Ústí nad Labem dne: 30. 5. 2016 bod programu: 4 Věc: Projekt FABIANA zapojení města do projektu v rámci programu CENTRAL EUROPE Důvod předložení: Zapojení města do mezinárodního
VíceProgramy v programovém období 2014-2020. Autor: Ing. Denisa Veselá
Programy v programovém období 2014-2020 Autor: Ing. Denisa Veselá Pro nadcházející programové období 2014-2020 jsou připravovány nové programy, které budou spolufinancovány z Evropských strukturálních
Více2
2 Úvod Je třeba přijmout opatření ke zmírnění závažných obtíží, jimž členské státy, zejména regionální a místní orgány, čelí při provádění a řízení činností v souvislosti s územní spoluprací v rámci rozdílných
VíceTransevropská osa BALT- JADRAN
Transevropská osa BALT- JADRAN a BATCo Balticko Adriatická dopravní spolupráce Prezentaci zpracovalo leden 2012 Obsah 1) Co je Balticko Jaderská osa 2) Přínosy dopravní osy pro rozvoj přilehlých regionů
VíceTEN-E (transevropská energetická síť)
ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE Brno, květen 2014 Ing. Zdeňka Kučerová Porada s kraji 5. 6. 2014 TEN-E (transevropská energetická síť) Legislativa EU NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 347/2013 ze dne
VíceAdriatic CESKY ˇ. European TEN-T Core Network
The Baltic Adriatic Axis Element CESKY ˇ of the future European TEN-T Core Network Transevropské dopravní síteˇ Na základě Maastrichtské dohody z roku 1992 Evropská unie (EU) v roce 1996 vydala Pokyny
VíceRada Evropské unie Brusel 17. června 2016 (OR. en)
Rada Evropské unie Brusel 17. června 2016 (OR. en) 9586/16 BUDGET 15 DŮVODOVÁ ZPRÁVA Předmět: Návrh opravného rozpočtu č. 2 k souhrnnému rozpočtu na rok 2016: zahrnutí přebytku za rozpočtový rok 2015 -
VíceBudoucnost kohezní politiky EU
Budoucnost kohezní politiky EU Daniela Grabmüllerová Stanislav Cysař Ministerstvo pro místní rozvoj Rozpočet a finanční vize obcí, měst a krajů Praha, 23. září 2010 Klíčové milníky - EU Schválení Strategie
VíceZáklady dopravní politiky jsou obsaženy již v Římských smlouvách, které zavádějí společná pravidla mezinárodní dopravy, volný přístup k poskytování
Filip Zelenka Základy dopravní politiky jsou obsaženy již v Římských smlouvách, které zavádějí společná pravidla mezinárodní dopravy, volný přístup k poskytování dopravních služeb pro všechny členské státy
VíceÚřední věstník Evropské unie L 165 I. Právní předpisy. Nelegislativní akty. Ročník července České vydání.
Úřední věstník Evropské unie L 165 I České vydání Právní předpisy Ročník 61 2. července 2018 Obsah II Nelegislativní akty ROZHODNUTÍ Rozhodnutí Evropské rady (EU) 2018/937 ze dne 28. června 2018, kterým
VíceSDĚLENÍ KOMISE RADĚ. Finanční informace o Evropském rozvojovém fondu. Evropský rozvojový fond (ERF): prognózy závazků, plateb a příspěvků
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 14.6.2017 COM(2017) 299 final SDĚLENÍ KOMISE RADĚ Finanční informace o Evropském rozvojovém fondu Evropský rozvojový fond (ERF): prognózy závazků, plateb a příspěvků CS CS
VíceJak fungují evropské dotace
Jak fungují evropské dotace Jan Balek j.balek@regionhranicko.cz Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Základní principy získávání dotací Osnova prezentace:
VíceNávrh ROZHODNUTÍ RADY
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 8.12.2014 COM(2014) 721 final 2014/0345 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o zmocnění Belgie, Polska a Rakouska k ratifikaci Budapešťské úmluvy o smlouvě o přepravě zboží po vnitrozemských
VíceZŠ Brno, Řehořova 3 Já a společnost. Výchova k občanství 6-9. ročník III
ZŠ Brno, Řehořova 3 Já a společnost Výchova k občanství 6-9. ročník III2-12-04 Výchova k občanství EVROPSKÁ UNIE - Historie Mgr. Vilém Nejezchleb Evropská unie http://www.euroesprit.org/ EU - HISTORIE
VíceEvropská makroregionální spolupráce a Dunajská strategie
Brusel 13. 4. 2010 Evropská makroregionální spolupráce a Dunajská strategie Ing. Jaroslav Drozd náměstek hejtmana Zlínského kraje 2 OBSAH PREZENTACE 1. Tradice a zkušenosti s územní spoluprací 2. Region
VíceLitva logistické aspekty. Teritoriální setkání ICC ČR 19.února 2019
Litva logistické aspekty Teritoriální setkání ICC ČR 19.února 2019 Litva, Litva, oficiálně Litevská republika, je nejjižnější a největší ze tří pobaltských zemí na jihovýchodním pobřeží Baltského moře.
VíceKoncepce modernizace železniční sítě v ČR
Koncepce modernizace železniční sítě v ČR Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Praha, 27. listopadu 2014 Vstupy do koncepce požadavky na infrastrukturu z dopravního trhu nákladní doprava osobní regionální
VíceDOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY
DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY Co to je dopravní politika deklaruje co stát (EU atd.) musí a chce v oblasti dopravy udělat vytváří se na delší plánovací období (např. ČR 2007 2013, EU 2001 2010)
VícePostavení českého trhu práce v rámci EU
29. 7. 2016 Postavení českého trhu práce v rámci EU Pravidelná analýza se zaměřuje na mezinárodní porovnání vybraných indikátorů trhu práce v členských zemích EU. V 1. čtvrtletí roku 2016 se téměř ve všech
VícePřehled aktualit v oblasti migrace. za období od do
Přehled aktualit v oblasti migrace za období od 1. 1. do 31. 1. 2016 VNĚJŠÍ ROZMĚR Mgr. Eva Tetourová Ing. Mgr. Martin Kuta VNĚJŠÍ ROZMĚR Financování projektů podél vnější hranice EU EK oznámila uvolnění
VíceV Bruselu dne COM(2017) 622 final SDĚLENÍ KOMISE RADĚ
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 25.10.2017 COM(2017) 622 final SDĚLENÍ KOMISE RADĚ Evropský rozvojový fond (EDF): prognózy závazků, plateb a příspěvků členských států na období let 2017, 2018, 2019 a nezávazné
VíceNÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2012/2150(INI)
EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Hospodářský a měnový výbor 18. 7. 2012 2012/2150(INI) NÁVRH ZPRÁVY o evropském semestru pro koordinaci hospodářských politik: provádění priorit pro rok 2012 (2012/2150(INI))
VíceEVROPSKÁ RADA Brusel 31. května 2013 (OR. en)
EVROPSKÁ RADA Brusel 31. května 2013 (OR. en) Interinstitucionální spis: 2013/0900 (NLE) EUCO 110/13 INST 234 POLGEN 69 OC 295 PRÁVNÍ AKTY Předmět: NÁVRH ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ RADY, kterým se stanoví složení
VíceHodnotící tabulka jednotného trhu
Hodnotící tabulka jednotného trhu Výsledky členských států Česká republika (Sledované období: 2015) Transpozice právních předpisů Transpoziční deficit: 0,8 % (v minulé zprávě: 0,5 %) další zvýšení, nyní
VíceEvropská Unie. Bohdálek Kamil
Evropská Unie Bohdálek Kamil 5. 5. 2014 Historie EU Evropská unie vznikla roku 1992 1952 Vznik Evropského sdružení uhlí a oceli 1957 ESUO zakládá Evropské hospodářské společenství 1992Podepsání smlouvy
VíceOperační program Doprava a udržitelná městská mobilita. Mgr. Michal Ulrich Ministerstvo dopravy ČR
Operační program Doprava 2014-2020 a udržitelná městská mobilita Mgr. Michal Ulrich Ministerstvo dopravy ČR Operační program Doprava 2014-2020 hlavní cíle Operační program Doprava 2014-2020 navazuje na
VíceFinancování dopravy z Operačního programu Doprava 2014-2020
Financování dopravy z Operačního programu Doprava 2014-2020 Ministerstvo dopravy ČR Operační program Doprava 2014-2020 hlavní cíle OPD 2014-2020 navazuje na OPD 2007-2013, struktura je však odlišná, přidány
VíceIng. Václav Fencl, CSc.
Pracovní program 2013 Udržitelná pozemní doprava Ing. Václav Fencl, CSc. Základní údaje: Zveřejnění pracovního programu: neoficiálně již 14.6.2012, oficiálně bude zveřejněno ve věstníku EC dne 10.7.2012
VíceObsah TAF TSI: Komunikace ŽP/PI a zákonné povinnosti
5. regionální seminář agentury ERA zaměřený na technické specifikace pro interoperabilitu týkající se subsystému Využití telematiky v nákladní dopravě (TAF TSI) Obsah TAF TSI: Komunikace ŽP/PI a zákonné
VíceZpráva o provádění finančních nástrojů v Integrovaném regionálním operačním programu v roce 2015
Zpráva o provádění finančních nástrojů v Integrovaném regionálním operačním programu v roce 2015 ŘO IROP, jak uvádí Programový dokument IROP, plánuje využití finančního nástroje ve specifickém cíli 2.5
Více(Text s významem pro EHP) s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na první odstavec článku 156 této smlouvy,
Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 884/2004/ES ze dne 29. dubna 2004, kterým se mění rozhodnutí č. 1692/96/ES o hlavních směrech Společenství pro rozvoj transevropské dopravní sítě (Text s významem
VíceEvropské ETCS koridory a ETCS v České republice
Úvod Evropské ETCS koridory a ETCS v České republice Ing. Petr Varadinov SŽDC, Odbor koncepce a strategie Mezi základní cíle Evropského společenství (dále jen ES) patří zajistit volný pohyb osob, zboží
VíceOperační program Doprava širší kontext a podpora inteligentních řešení dopravních problémů
Operační program Doprava 2014-2020 širší kontext a podpora inteligentních řešení dopravních problémů Mgr. Michal Ulrich Ministerstvo dopravy ČR Základní údaje Celková alokace cca 4,7 mld. EUR největší
VíceCS Jednotná v rozmanitosti CS A8-0048/21. Pozměňovací návrh. Jordi Solé za skupinu Verts/ALE
8.3.2018 A8-0048/21 21 Bod odůvodnění D a (nový) Da. vzhledem k tomu, že podle článku 8 SFEU se EU zavázala k podpoře rovnosti žen a mužů a k začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do všech svých činností
VíceEvropská politika. soudržnosti. Návrhy Evropské komise. Politika. soudržnosti
Evropská politika soudržnosti 2014 2020 Návrhy Evropské komise Politika soudržnosti Struktura prezentace 1. Jaký je dopad politiky soudržnosti EU? 2. Proč Komise navrhuje změny pro roky 2014-2020? 3. Jaké
VíceOP Doprava Veřejná doprava ON LINE Praha
OP Doprava 2014-2020 Veřejná doprava ON LINE Praha 23. 11. 2016 OP Doprava 2014 2020 (OPD2) Celková alokace cca 4,7 mld. EUR největší operační program v ČR Financován z Fondu soudržnosti (FS) a z Evropského
VícePOLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020
INTEGROVANÉ TERITORIÁLNÍ INVESTICE POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014 2020 V prosinci 2013 Rada Evropské unie formálně schválila nová pravidla a právní předpisy upravující další kolo investic v rámci politiky soudržnosti
VíceEVROPSKÁ UNIE ENERGETIKA & DOPRAVA V ČÍSLECH. Část doprava
EVROPSKÁ UNIE ENERGETIKA & DOPRAVA V ČÍSLECH 2002 Část doprava Kapitola 2: Infrastruktura Evropská komise Generální ředitelství pro energetiku a dopravu ve spolupráci s Eurostatem Železnice 1.2.1 Železnice:
VíceDOPORUČENÍ KOMISE. ze dne o výzkumné iniciativě společného plánování Zdravá a produktivní moře a oceány (2011/EU)
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 16.9.2011 K(2011) 6362 v konečném znění DOPORUČENÍ KOMISE ze dne 16.9.2011 o výzkumné iniciativě společného plánování Zdravá a produktivní moře a oceány (2011/EU) DOPORUČENÍ
VíceINSTITUCE A ORGÁNY EU
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 INSTITUCE A ORGÁNY EU 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Instituce a orgány
VíceOP Doprava Inteligentní mobilita ve městech a regionech Pardubice
OP Doprava 2014-2020 Inteligentní mobilita ve městech a regionech Pardubice 20. 10. 2016 OP Doprava 2014 2020 (OPD2) Celková alokace cca 4,7 mld. EUR největší operační program v ČR Financován z Fondu soudržnosti
VícePLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu
PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu Petr Kurfürst Brno, 13.10.2014 PLÁN UDRŽITELNÉ MĚSTSKÉ MOBILITY: Představení konceptu Účel Oblast působnosti Přínosy Hlavní rysy Cyklus SUMP podle
VíceL 158/356 Úřední věstník Evropské unie
L 158/356 Úřední věstník Evropské unie 10.6.2013 SMĚRNICE RADY 2013/22/EU ze dne 13. května 2013, kterou se v důsledku přistoupení Chorvatské republiky upravují některé směrnice v oblasti dopravní politiky
VíceV Bruselu dne COM(2016) 618 final ZPRÁVA KOMISE
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 23.9.2016 COM(2016) 618 final ZPRÁVA KOMISE Zpráva k usnadnění výpočtu množství přiděleného Evropské unii a zpráva k usnadnění výpočtu společného množství přiděleného Unii,
VícePostavení českého trhu práce v rámci EU
29. 7. 2015 Postavení českého trhu práce v rámci EU Pravidelná analýza trhu práce se zaměřuje na mezinárodní srovnání indikátorů strategie zaměstnanosti - Evropa 2020. Pro splnění cíle ohledně zvýšení
VíceŘešení tranzitní dopravy kolem Prahy
Řešení tranzitní dopravy kolem Prahy Tranzitní vs. městská doprava SOKP je součástí transevropské dopravní sítě TEN-T multimodálního koridoru č. IV, jejíž základní principy jsou definovány v rozhodnutí
VíceNázev projektu: Poznáváme sebe a svět, chceme poznat více
Název projektu: Poznáváme sebe a svět, chceme poznat více Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2970 Identifikátor materiálu Název klíčové aktivity Vzdělávací oblast Vzdělávací předmět / obor Tematický
VícePotřeba vypracovat Strategický plán rozvoje ITS pro ČR
Potřeba vypracovat Strategický plán rozvoje ITS pro ČR Roman Srp Sdružení pro dopravní telematiku V Praze dne 23.11.2010 Prezentace pozičního dokumentu pro Ministerstvo dopravy ČR Obsah prezentace Stručně
VícePŘÍLOHA. Pět dimenzí energetické unie: poznámky k politice na úrovni členských států a EU
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 1.2.2017 COM(2017) 53 final ANNEX 2 PŘÍLOHA Pět dimenzí energetické unie: poznámky k politice na úrovni členských států a EU SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU
VíceRada Evropské unie Brusel 17. března 2016 (OR. en)
Rada Evropské unie Brusel 17. března 2016 (OR. en) Interinstitucionální spis: 2014/0013 (NLE) 15436/15 AGRI 684 AGRIORG 101 PRÁVNÍ PŘEDPISY A JINÉ AKTY Předmět: NAŘÍZENÍ RADY, kterým se mění nařízení (EU)
VíceVýbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů NÁVRH STANOVISKA. Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů
EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů 29. 5. 2012 2011/0299(COD) NÁVRH STANOVISKA Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku
VíceOperační program doprava Přehled priorit a opatření
Operační program doprava Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Modernizace železniční sítě TEN-T... 2 Prioritní osa 2 - Výstavba a modernizace dálniční silniční
VíceLegislativa v ČR i zahraničí
Legislativa v ČR i zahraničí Publikováno: 7. 3. 2007 Kromě toho, že v jednotlivých zemích existují různé přírodní, ekonomické, sociální a technické podmínky, které zapříčiňují rozdílný stav bezpečnosti
VíceNevyužit. Ostrava 14. 6. 2011 Ing. Josef Bosáček
Nevyužit ité potenciály možných řešení v dálkovd lkové a regionáln lní dopravě v ČR, SR a vzájemn jemné dopravě mezi nimi Ostrava 14. 6. 2011 Ing. Josef Bosáček Historie rychlé dálkové dopravy v Československu
Více11254/14 in/zc/kno 1 DGG 2B
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 24. června 2014 (OR. en) 11254/14 POZNÁMKA K BODU I/A Odesílatel: Pracovní skupina pro strukturální opatření Příjemce: Předmět: Výbor stálých zástupců (část I)/Rada FIN 435 FSTR
VíceNávrh NAŘÍZENÍ RADY,
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 7.11.2013 COM(2013) 771 final 2013/0379 (NLE) Návrh NAŘÍZENÍ RADY, kterým se s účinností k 1. červenci 2013 upravují opravné koeficienty použitelné na odměny a důchody (bývalých)
Víces tím související rušení některých nerentabilních tratí v socialistických zemích zvýhodňování železnice před silniční dopravou
od poč. 2. polovina 20. století urychlení poklesu významu železnice ve vyspělých zemích s tržním hospodářství (jiná situace v socialistickém táboře) především v souvislosti s růstem silniční dopravy s
Více