ANALÝZA POTENCIÁLU CESTOVNÍHO RUCHU VE MĚSTĚ ŠTERNBERK
|
|
- Bedřich Kubíček
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury ANALÝZA POTENCIÁLU CESTOVNÍHO RUCHU VE MĚSTĚ ŠTERNBERK Diplomová práce (bakalářská) Autor: Libor Hejtman, Management volného času Vedoucí práce: Ing. Halina Kotíková, Ph.D. Olomouc 2011
2 Bibliografická identifikace Jméno a příjmení autora: Libor Hejtman Název diplomové práce: Analýza potenciálu cestovního ruchu ve městě Šternberk Pracoviště: Katedra rekreologie Vedoucí diplomové práce: Ing. Halina Kotíková, Ph.D. Rok obhajoby diplomové práce: 2011 Abstrakt: Bakalářská práce se zabývá analýzou potenciálu cestovního ruchu ve městě Šternberk. Jejím cílem je analyzovat současný stav a moţnosti rozvoje cestovního ruchu v této destinaci, a to s vyuţitím sekundárních dat i primárních dat. Primární data jsou získána realizací dotazníkového šetření mezi návštěvníky města. Na základě výsledků je zpracována SWOT analýza, která je základem pro návrh opatření, která povedou k rozvoji cestovního ruchu ve Šternberku. Klíčová slova: Cestovní ruch Potenciál cestovního ruchu Analýza sluţeb Šternberk SWOT analýza Souhlasím s půjčováním diplomové práce v rámci knihovních sluţeb.
3 Bibliographical identification Author s first name and surname: Libor Hejtman Title of the master thesis: Analysis of tourism potential in the town of Sternberk Department: Recreology Supervisor: Ing. Halina Kotíková, Ph.D. The year of presentation: 2011 Abstract: The baccalaureate thesis deals with an analysis of the tourism potential of the town of Šternberk. It is aimed at analysing the current situation and the possibilities of tourism development at this destination, while utilising secondary as well as primary data. The primary data has been acquired through a questionnaire survey conducted on the visitors to the town. Based on the results, a SWOT analysis was compiled laying the foundation for proposing measures leading to the development and furtherance of tourism in Šternberk. Keywords: Tourism Potential of tourism Analysis of services Šternberk SWOT analysis I agree the thesis paper to be lent within the library service.
4 Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracoval samostatně pod vedením Ing. Haliny Kotíkové, Ph.D., uvedl všechny pouţité literární a odborné zdroje a dodrţoval zásady vědecké etiky. V Olomouci dne 13. března 2011
5 Děkuji Ing. Halině Kotíkové, Ph.D., zaměstnankyním Městského úřadu ve Šternberku Mgr. Ireně Černocké, Evě Špundové, kastelánce Státního hradu Šternberk Heleně Gottwaldové, pracovnici informačního centra Haně Tomáškové, tiskové mluvčí AMK Ecce Homo Šternberk Mileně Schärferové, majitelům a vedoucím ubytovacích zařízení, kde byl výzkum realizován, za pomoc a cenné rady, které mi poskytli při zpracování diplomové práce.
6 OBSAH 1 ÚVOD PŘEHLED POZNATKŮ Definice pojmů Cestovní ruch Potenciál cestovního ruchu Podmínky rozvoje cestovního ruchu Návštěvník cestovního ruchu Typologie cestovního ruchu Druhy cestovního ruchu Formy cestovního ruchu CÍL PRÁCE Dílčí cíle práce METODIKA Metoda sekundární analýzy Metoda primární analýzy Anketa Rozhovor Metoda SWOT analýzy ANALÝZA CESTOVNÍHO RUCHU VE ŠTERNBERKU Charakteristika města Demografie Analýza primárního potenciálu Přírodní atraktivity Antropogenní atraktivity Státní hrad Šternberk Bývalý Augustiniánský klášter Nehmotné atraktivity Analýza sekundárního potenciálu Doprava a dopravní dostupnost Ubytovací sluţby Stravovací sluţby Doprovodné programy
7 5.4 Analýza terciárního potenciálu Organizace, řízení a marketing cestovního ruchu Webové stránky Informační centrum Propagační materiály Výsledky dotazníkového šetření Diskuze SWOT analýza NÁVRHY A DOPORUČENÍ ZÁVĚR SOUHRN SUMMARY REFERENČNÍ SEZNAM PŘÍLOHY
8 1 ÚVOD Jiţ čtvrtým rokem pracuji ve městě Šternberk a za tuto dobu jsem si Šternberk skutečně oblíbil. Zprvu jsem vůbec netušil, jak moc je město Šternberk turisty vyhledáváno a to nejen domácími, ale i zahraničními. Město Šternberk má návštěvníkům opravdu co nabídnout. Od historických památek v čele se Státním hradem Šternberk, budovou Expozicí času, přes mnohé kulturní a společenské akce, aţ po světoznámé sportovní závody Ecce Homo, které se konají jiţ přes 100 let. Kaţdý den jsem ve styku s občany, turisty a úředníky města a vidím, jak se den po dni zlepšuje místní cestovní ruch. Pro svou bakalářskou práci jsem si vybral téma analýzy potenciálu cestovního ruchu ve městě Šternberk, abych tak přispěl k ještě většímu zkvalitnění a širšímu rozvoji cestovního ruchu města. V samotné práci se věnuji analýze infrastruktury, nabízených sluţeb, prezentaci regionu na internetu, propagačním materiálům. Do práce jsem zahrnul dotazníkové šetření, předkládané turistům, přijíţdějícím do Šternberka, ke zjištění jejich spokojenosti s cestovním ruchem ve Šternberku a dále ke zjištění názorů vedoucích ke zlepšení sluţeb. To vše směřuje k SWOT analýze a závěru zhodnocení cestovního ruchu ve Šternberku. Právě cestovní ruch přináší nejen finanční prostředky do státní pokladny a městského rozpočtu, ale má nezanedbatelný vliv i na sníţení nezaměstnanosti v regionu, udrţování tradic a kultury. Ovlivňuje místní dopravu, obchodní činnost, kulturu. Vţdyť cestovní ruch patří společně s ropným a automobilovým průmyslem mezi tři nejhlavnější odvětví světového hospodářství. Cestovní ruch bývá často označován jako průmysl bez továrních komínů. Jeho boom vedl k rozvoji sluţeb zajišťujících ubytování a stravování turistů, k rozvoji cestovních kanceláří, škol pro odborné pracovníky, orgánů řízení cestovního ruchu, informačních a reklamních sluţeb pro jeho potřeby, výroby suvenýrů apod. (Hrala, 1997, 7). 8
9 2 PŘEHLED POZNATKŮ Jedná se o teoretickou část, předcházející analýze potenciálu cestovního ruchu města Šternberk. V této kapitole budou definovány pojmy cestovního ruchu. 2.1 Definice pojmů Mezi základní pojmy jsem zahrnul cestovní ruch, potenciál cestovního ruchu, podmínky rozvoje cestovního ruchu, návštěvník cestovního ruchu Cestovní ruch Definice cestovního ruchu není jediná. Záleţí na pojetí autora. V zásadě se však autoři v definici cestovního ruchu nijak dramaticky neodlišují. Za oficiální definici cestovního ruchu je povaţována definice Světové organizace cestovního ruchu (UN WTO), která vymezuje cestovní ruch jako aktivity osob cestujících do míst mimo jejich obvyklé prostředí nebo pobývajících v těchto místech ne déle neţ jeden rok za účelem trávení volného času, podnikáním, či jiným účelem (Pásková & Zelenka, 2002, 45). Shaw & Williams (1996) definici WTO upřesňují, ţe jiným účelem se rozumí návštěvy přátel nebo příbuzných. Někteří autoři mylně povaţují pojem cestovní ruch a výraz cestování za totoţné. Pojem cestovní ruch je však daleko širší. Právě autorka Eva Francová nerozlišuje tyto dva pojmy a uvádí: Cestovní ruch, pokud jde o jeho původní význam, lze povaţovat za jiný výraz pro cestování. Cestovní ruch je spojován s vyuţitím volného času, poznáváním a rekreací. Zahrnuje aktivity osob, které cestují a pobývají v místech mimo jejich obvyklé prostředí (bydliště) po celou dobu nepřesahující jeden rok. V převáţné většině případů za účelem vyplnění volného času. Všeobecnými rysy cestovního ruchu jsou: změna místa, dostatečnost pobytu, nevýdělečná činnost v navštívené zemi (Francová, 2003, 12). I v další zahraniční literatuře se dočteme, ţe cestovní ruch zahrnuje aktivity osob cestujících s pobytem v místech mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší neţ jeden rok za účelem trávení volného času, obchodních nebo jiných účelů, společně s organizací nebo osob, které usnadňují tyto aktivity. To zahrnuje sluţby, které umoţňují a podporují tyto činnosti a poskytovatele těchto sluţeb, veřejného i soukromého sektoru, ať jiţ dodané přímo cestujícím nebo přes prostředníky (Beaver, 2002). 9
10 Kiráľová (2003) uvádí, ţe cestovní ruch je ve větší míře závislý na geografickém prostředí. Podstatou cestovního ruchu je uspokojovat potřeby člověka, a to sluţbami různých činností, jako jsou ubytovací, stravovací, dopravní. V cestovním ruchu se projevuje nejen důsledek sezónnosti, ale i módnosti, tradic a dalšími nepředvídatelnými faktory, kolísavostí mezi poptávkou a nabídkou. Poptávka je ovlivňována příjmem potenciálních účastníků cestovního ruchu, ţivotním stylem, navyšováním volného času a v neposlední řadě cenovou hladinou nabízených sluţeb. Kopšo (1992) se zmiňuje, ţe v cestovním ruchu jde vţdy o specifickou formu osobní potřeby. Uspokojuje potřebu reprodukce fyzických a duševních sil člověka, ke které dochází mimo pracovní a trvalé bydliště za účelem vyuţití volného času různými činnostmi. Rozšířené pojetí CR vychází z vnímání CR jako komplexního procesu, který zasahuje nejen jeho účastníky, ale taky poskytovatele sluţeb, destinace, v nichţ je cestovní ruchu realizován, a tranzitní destinace (Pásková & Zelenka, 2002, 45). Mnozí lidé nepovaţují cestovní ruch za samotné odvětví, ale za činnost, která je výsledkem sluţeb jiných odvětví, jako jsou ubytování, stravování a doprava. Jestliţe výslovně jde o nějaký průmysl cestovního ruchu, pravděpodobně se skládá ze sluţeb pořadatelů zájezdů, tj. cestovních kanceláří (touroperátorů), a cestovních agentur (prodejců) a neexistoval aţ do nástupu moderního cestovního ruchu zaloţeného na souhrnné nabídce více sluţeb (Horner & Swabrooke, 1996, 54) Potenciál cestovního ruchu Pásková & Zelenka (2002) definují potenciál cestovního ruchu, jako souhrnnou hodnotu předpokladů cestovního ruchu ohodnocených na základě bodovací škály, sníţenou o negativní faktory rozvoje cestovního ruchu. Atraktivitami cestovního ruchu se rozumí zajímavé přírodní prostředí, sportovní, kulturní nebo jiná událost, přitahující návštěvníky cestovního ruchu. V zahraniční literatuře se píše o potenciálu cestovního ruchu jako o základním charakteru oblasti, např. atraktivní scenérií nebo garantovaným sluncem. Ne všichni experti jsou zajedno s terminologií potenciálu cestovního ruchu. Někteří uvádí, ţe se jedná o čistě fyzikální vlastnosti, zatímco jiní zde zahrnují i zajímavé kulturní památky nebo dokonce nízké ceny (Beaver, 2002). Kaţdá destinace cestovního ruchu potřebuje mít k dispozici určitý potenciál, a to znamená, ţe musí disponovat určitými předpoklady pro místní rozvoj cestovního ruchu. 10
11 Můţeme říci, ţe rozvoj cestovního ruchu je dán rozdílností podmínek rozvoje cestovního ruchu, především pak diverzifikací v oblasti atraktivit cestovního ruchu. Atraktivity cestovního ruchu představují tzv. primární potenciál cestovního ruchu. Dělí se na přírodní a antropogenní, tedy vytvořené člověkem, které můţeme dále členit na hmotné a nehmotné (Kotíková & Schwarthoffová 2008, 7). Přírodní potenciál: geomorfologický klimatický hydrologický biologický Antropogenní potenciál: hmotný kulturně-historické památky technické památky památky lidové architektury moderní stavby nehmotný historie, kultura tradice, zvyky, obyčeje, mýty, legendy gastronomie akce a události Kotíková & Schwarthoffová (2008) Kiráľová (2003) dělí potenciál cestovního ruchu na přírodní, kulturně-historický a kulturně-společenský. Do přírodního potenciálu zahrnuje geomorfologické, klimatické, hydrologické podmínky, faunu, flóru i chráněné území přírody. Kulturně-historický potenciál obsahuje hrady a zámky, muzea, skanzeny, památky. Do kulturně-společenského potenciálu řadí veletrhy, výstavy, festivaly, sportovní akce, obchodní akce. Tyto tři základní potenciály zahrnuje do primárního hlediska. Uvádí i sekundární hledisko, které obnáší ubytování, stravování, dopravu, doprovodné sluţby. Důleţitou roli potenciálu cestovního ruchu hraje i organizace a řízení cestovního ruchu v daném místě. Jak přistupuje vedení obce, města k přijíţdějícím turistům. Jaké má webové stránky, propagační materiály, zda se v regionu nachází informační centrum. To vše můţeme 11
12 zařadit do terciárního potenciálu, který je neméně důleţitý jako primární a sekundární potenciál Podmínky rozvoje cestovního ruchu Pro samotný rozvoj cestovního ruchu je důleţité dodrţení určitých podmínek, o kterých se Francová (2003, 15-16) zmiňuje: Existenci, rozvoj, směry růstu, fungování nebo stagnaci cestovního ruchu ovlivňuje dodrţení těchto podmínek: a) Ekonomické - rozvoj výrobních sil, ţivotní úroveň, fond volného času, výše příjmů, úroveň cen b) Politické a bezpečnostní - mírové podmínky ţivota, ţádné války a konflikty, neexistence hrozby terorismu, bezpečí c) Ekologické - příznivé přírodní a ţivotní prostředí, čisté ovzduší, příznivé klima - atraktivní rekreační prostor, přírodní krásy d) Demografické - stav a sloţení obyvatelstva, věkové a rodinné sloţení e) Personální zabezpečení - dostatečný počet personálu s odpovídající kvalifikací f) Organizační - infrastruktura, ubytovací kapacity, stravovací zařízení, doprava, sportovně-rekreační zařízení g) Administrativní - víza, pasy, proclení, výměna peněz h) Zdravotní a bezpečnosti - neexistence hrozby nákazy, např. nemocí SARS, dodrţení hygienických podmínek Návštěvník cestovního ruchu Jako návštěvník (visitor) se označuje kaţdá osoba cestující do jiného místa, v němţ nemá trvalé bydliště. Pokud přenocuje, stává se turistou (tourist). Bez přenocování se jedná o jednodenního návštěvníka povaţovaného za výletníka (excursionist, sameday visitor), který v novém místě pobyl méně neţ 24 hodin. Jestliţe jeho pobyt překročí 24 hodin a alespoň jednou přenocuje, stává se krátkodobě pobývajícím turistou (short-term 12
13 tourist). Při větším počtu dnů (3 a více přenocování) se jedná o turistu na dovolené (holidaymaker) (Foret & Foretová, 2001, 16). 2.2 Typologie cestovního ruchu Cestovní ruch lze členit dle druhů a forem cestovního ruchu. Uvádím dvě různá členění typologie cestovního ruchu. První členění dle autorů Vystoupil, Šauer, Holešinská a Metelková (2006) a druhé rozdělení dle Francové (2003) Druhy cestovního ruchu Vystoupil, Šauer, Holešinská a Metelková (2006), člení druhy cestovního ruchu na základě vnějších faktorů. Cestovní ruch dělí dle původu účastníků, počtu účastníků, věku účastníků, délky trvání, dle převahy místa pobytu, dle ročního období, dle způsobu ubytování, dle vlivu na platební bilanci, dle způsobu cestování (organizace) a dle způsobu financování. Podle původu účastníků Podle původu se rozlišuje mezi domácím a zahraničním cestovním ruchem. Občané cestující za pobytem ke strávení volného času mimo jejich trvalý pobyt, aniţ by překročili hranice státu za účelem vyuţití volného času po dobu do jednoho roku, jsou domácí účastníci. Zahraničními účastníky jsou občané, kteří překročí hranice státu. Podle počtu účastníků Podle počtu účastníků jsou tři moţné druhy. První je individuální, týkající se jednotlivce nebo rodiny. Druhý je kolektivní, do níţ řadíme větší skupiny. Závěrečný třetí druh je masový cestovní ruch, týkající se masové účasti turistů. Podle věku účastníků Rozděluje se na mládeţnický a seniorský cestovní ruch. Do mládeţnického cestovního ruchu spadají lidé v rozmezí let, kteří jezdí na dovolenou s rodiči. Ukončením pracovní aktivity se zařazují účastníci do seniorského cestovního ruchu. Podle délky trvání Jedná se o krátkodobý a dlouhodobý pobyt, kdy rozdíl mezi pobyty činí 4 přenocování. Do krátkodobého pobytu patří pasaţérský cestovní ruch tzv. projíţdění, obchodní, výletní bez přenocování a víkendový. Do dlouhodobého pobytu se zařazuje i lázeňský pobyt v obvyklé délce 3 týdnů. 13
14 Podle převahy místa pobytu Do tohoto druhu cestovního ruchu jsou zahrnuty pobyty s určitým zaměřením sluţeb. Patří sem venkovský cestovní ruch, městský cestovní ruch, horský cestovní ruch, přímořský cestovní ruch, lázeňský cestovní ruch apod. Podle ročního období Je všeobecně známé, ţe cestovní ruch má sezónní charakter. Proto je rozlišení na letní cestovní ruch, zimní cestovní ruch, cestovní ruch v hlavní sezóně a mimosezónní cestovní ruch. Podle způsobu ubytování Podle rozhodnutí, jaké si účastník vybere ubytování, rozlišujeme hotelový cestovní ruch, kde jsou účastníci ubytováni v hromadném ubytovacím zařízení se zajištěnými stravovacími sluţbami a parahotelový cestovní ruch, tedy místa, kde jsou turisté ubytováni v kempech, chatkách, karavanu apod. Podle vlivu na platební bilanci Jedná se o ekonomické hledisko, které vstupuje do platební bilance státu. Mluvíme o mezinárodním cestovním ruchu a jeho přínosu pro stát. Jestliţe příjmy z cestovního ruchu zahraničních turistů jsou vyšší, neţ výdaje hovoříme o aktivním cestovním ruchu. Pokud ovšem výdaje cestovního ruchu převyšují příjmy, tedy kdy domácí obyvatelé odjíţdějí do zahraničí, hovoříme o pasivním cestovním ruchu. Podle způsobu cestování (organizace) Podle organizování cesty rozlišujeme cestovní ruch organizovaný a neorganizovaný. Jestliţe nám cestu s pobytem zajišťuje cestovní kancelář či cestovní agentura, hovoříme o organizovaném cestovním ruchu. Pokud si účastník cestovního ruchu zajišťuje jednotlivé sluţby sám, hovoříme o neorganizovaném cestovním ruchu. Podle způsobu financování Jestliţe si účastník hradí sám všechny výdaje spojené s cestovním ruchem, jedná se o komerční cestovní ruch. V případě, kdy dochází k částečné spoluúčasti výdajů, hovoříme o sociálním cestovním ruchu. Jedná se například o ozdravné pobyty, dětské tábory. 14
15 Vystoupil et al. uvádí, ţe výše popsané členění druhů cestovního ruchu není kompletní. Doplňují jej různé smíšené druhy, které nelze jednoznačně přiřadit k jednomu druhu. Poněkud odlišně rozděluje druhy cestovního ruchu Francová (2003), která člení druhy cestovního ruchu podle místa realizace, podle způsobu účasti a formy úhrady nákladů, podle způsobu a organizace zabezpečení průběhu, podle délky účasti. Podle místa realizace: Domácí nedochází k překračování území své země Zahraniční zahrnuje příjezdy a výjezdy účastníků příslušného státu a dále se člení na: Aktivní příjezd a pobyt zahraničních turistů v domácí zemi Pasivní vycestování občanů do zahraničí Tranzitní průjezd státu bez pobytu Mezinárodní souhrn veškerého zahraničního cestovního ruchu Podle způsobu účasti a formy úhrady nákladů: Volný účastník si sám hradí cestu a rozhoduje o jejím zabezpečení Vázaný za účastníka hradí cestu úplně nebo z části jiný subjekt, který takto rozhoduje Podle způsobu a organizace zabezpečení průběhu Organizovaný pobyt s cestou zajišťuje cestovní kancelář. Dále se dělí na: Individuální účastník cestuje sám nebo s rodinou Skupinový cestuje celý kolektiv Neorganizovaný účastník si cestování s pobytem a sluţbami zajišťuje sám, popř. zčásti vyuţívá sluţby cestovní kanceláře nebo agentury Podle délky účasti Krátkodobý pobyt do 3 dnů mimo místo trvalého bydliště Dlouhodobý pobyt delší neţ 3 dny, ne však delší neţ 6 měsíců 15
16 2.2.2 Formy cestovního ruchu Klíčovým slovem formy cestovního ruchu je motivace návštěvníka. Jedná se o motivy kulturní, sportovní, společenské a další, jejichţ cílem je uspokojit potřeby účastníka. Vystoupil, Šauer, Holešinská a Metelková (2006), rozdělují formy cestovního ruchu na rekreační, kulturní, společensky orientované, sportovní, ekonomicky orientované, a specificky orientované. Rekreační cestovní ruch Jedná se o nejstarší a nejrozšířenější formu cestovního ruchu. Cílem rekreační formy je fyzická a psychická regenerace. Do této formy zařazujeme příměstskou rekreaci, pobyty na dovolené a lázeňské pobyty. Příměstskou rekreací rozumíme rekreaci v zázemí měst a to vyhledáváním parků, lesů, vodních ploch, ale můţeme zde zařadit i víkendové chataření a chalupaření. Zpravidla v dosahu veřejné dopravy. Lázně jsou převáţně vyhledávány za účelem regenerace. Novým trendem jsou preventivně-zdravotní a kondiční pobyty. Kulturní cestovní ruch Hlavním cílem kulturního cestovního ruchu je poznávání jiných kultur, tradic, zvyků apod. Patří zde vzdělávací cestovní ruch, kde jsou účastníci motivováni ziskem znalostí navštívené destinace. Další formou kulturního cestovního ruchu je náboţenský cestovní ruch. Zahrnuje prohlídku religiózních památek, tedy kostelů, hřbitovů, katedrál apod. Společensky orientovaný cestovní ruch Mezi nejrozšířenější formu patří návštěva příbuzných a známých, kdy návštěvníci společně navštíví kulturní památku, zajdou na veletrh apod. Další společenskou formou je klubový cestovní ruch, který spojuje účastníky společnými zálibami, zájmy. Sportovní cestovní ruch Můţeme jej rozdělit na: Aktivně orientovaný zaměřen na pobyt se sportovní náplní s cílem posílení zdraví a prohloubení morální vlastnosti člověka, např. turistika, vodáctví apod. Pasivně orientovaný sportovní diváctví, návštěva sportovní akce mimo bydliště účastníka 16
17 Ekonomicky orientovaný cestovní ruch Patří zde obchodní cestovní ruch, zahrnující obchodně zaměřené cesty za účelem jednání mezi organizacemi. Druhou formou ekonomicky orientovaného cestovního ruchu je kongresový cestovní ruch. Zahrnuje účast na seminářích, kongresech, s výsledkem výměny informací. Třetí formou je cestovní ruch veletrhů a výstav, kde jsou prezentovány produkty s cílem zaujmout účastníky, budoucí zákazníky. Čtvrtou formou je incentivní cestovní ruch, mnohdy nazýván jako motivační a je vyuţíván vedením firmy jako stimul k pracovnímu výkonu. Náklady spojené s incentivní formou převáţně hradí zaměstnavatel. Můţe se jednat např. o dovolenou pro nejlepší pracovníky, školící programy spojené s rekreačním programem apod. Specificky orientovaný cestovní ruch Jedná se o různá specifika vyhledávaná účastníky. Řadíme zde politický cestovní ruch, nákupní cestovní ruch apod. Politický cestovní ruch je představován diplomaty a cestovním ruchem v souvislosti s politickými akcemi, jako jsou shromáţdění, sjezdy, mítinky. Nákupní cestovní ruch uskutečňují účastníci na základě motivace záţitku a proţitků z nakupování zboţí v dané destinaci. Nákup je podpořen dobovou atmosférou apod. Francová (2003) při rozdělování forem cestovního ruchu vychází ze zaměření turismu na uspokojování konkrétních potřeb účastníka. Francová uvádí základní formy cestovního ruchu a specifické formy cestovního ruchu. Základní formy cestovního ruchu Rekreační nejrozšířenější forma vedoucí k obnově fyzických a psychických sil Kulturně-poznávací účastníci si zvyšují kulturní a odbornou znalost, cílem jsou památky, výstavy apod. Sportovně-turistický Lázeňsko-léčebný cílem je relaxace a péče o zdraví Specifické formy cestovního ruchu Specifických forem cestování existuje jiţ v dnešní době celá řada, od těch klasických aţ po ty nejmodernější, jeţ jsou výsledkem nastupujících trendů a ţivotního stylu obyvatel. Jsou odvozeny od konkrétní činnosti, která je příčinou, proč se člověk rozhodne cestovat CR mládeţe 17
18 CR seniorů Kongresový CR Lovecký CR Mototuristický CR Cykloturistický CR Venkovský CR neboli ekoagroturistika Náboţenský CR neboli poutní turistika Nákupní turistika Dobrodruţný CR, spojený např. s adrenalinovými sporty Incentivní CR, tzn. pobídkový CR, za odměnu Veletrţní CR účelem bývá návštěva výstavy, veletrhu Erotický, potratový CR Příhraniční CR Povodňový CR negativní jev společnosti Dámský CR Sázkový (hazardní) CR - cílem je návštěva dané země buďto za účelem vsazení si tiketu loterie nebo návštěvy herny, kasina (Francová, 2003, 32-33) V typologii cestovního ruchu, tedy v členění cestovního ruchu na druhy a formy se přikláním k teorii Vystoupila et al., kterou pouţiji v práci. 18
19 3 CÍL PRÁCE Cílem mé bakalářské práce je provést analýzu potenciálu cestovního ruchu ve městě Šternberk, a to s vyuţitím sekundárních dat i primárních dat. 3.1 Dílčí cíle práce Pro dosaţení hlavního cíle práce jsem si určil tyto dílčí cíle: 1. Navázání kontaktu se subjekty zabývajícími se cestovním ruchem ve Šternberku 2. Provedení analýzy cestovního ruchu ve Šternberku obsahující analýzy primárního, sekundárního a terciárního potenciálu ve Šternberku 3. Provedení dotazníkového šetření přijíţdějících turistů 4. Provedení SWOT analýzy 5. Návrh opatření Ad 1. Navázání kontaktů s: - zaměstnanci Městského úřadu Šternberk zabývajícími se rozvojem cestovního ruchu - zaměstnanci informačního centra Šternberk - zaměstnanci historických a kulturních památek - majiteli ubytovacích zařízení Ad 2. Provedení analýzy cestovního ruchu ve Šternberku - analýza primárního potenciálu - analýza dopravy a dopravní dostupnosti, ubytovacích, stravovacích a doprovodných sluţeb - analýza organizace a řízení cestovního ruchu ve Šternberku Ad 3. Provedení dotazníkového šetření turistů - příprava anketních dotazníků, realizování dotazníkového šetření - analýza získaných dat Ad 4. Provedení SWOT analýzy - analýza silných a slabých stránek, příleţitostí a hrozeb Ad 5. Návrh opatření - vedoucí k rozvoji cestovního ruchu ve Šternberku 19
20 4 METODIKA Pro zpracování bakalářské práce jsem zvolil metodu primární analýzy dat dotazování, metodu sekundární analýzy a SWOT analýzu. Metodou rozumíme určitý pracovní postup směřující k dosaţení stanoveného cíle (Čihovský, 2006, 10). Je to souhrn konkrétních technik. Jandourek (2001, 21) definuje analýzu jako Postup zkoumání vztahů (např. závislostí), při kterém je celek rozloţen na jednotlivé prvky podle předmětu badatelova zájmu. V případě mé bakalářské práce se jedná o celkovou analýzu potenciálu cestovního ruchu ve městě Šternberk, která je rozloţena na jednotlivé analýzy: primární, sekundární a terciární. Analýza je podrobněji popsána v kapitole Metoda sekundární analýzy Metoda sekundární analýzy spočívá v analýze jiţ existujících dat, která byla sbírána pro potřebu jiných subjektů. V rámci analýzy situace bychom měli nejprve hledat sekundární informace, abychom se přesvědčili, zda-by nebylo moţné problém vyřešit bez náročnějšího a draţšího shromaţďování informací primárních (Kozel, 2006, 77). Mezi nevýhody patří zastaralé, nespolehlivé a neaplikovatelné příliš obecné informace. Metodu jsem vyuţil pro zjištění statistických čísel z broţur vydaných městem Šternberk a internetového portálu Českého statistického úřadu. 4.2 Metoda primární analýzy Jedná se o sběr informací uskutečněný poprvé, za vyuţití jiných metod oproti sekundární analýze (Kozel, 2006). Pouţil jsem metodu dotazování za pouţití technik anketa a rozhovor. Hlavní třídu metod sběru dat v empirickém výzkumu představuje vyprávění, kladení otázek lidem nebo získávání jejich odpovědí na určitý stimul a zaznamenávání takto vznikajících informací. Dotazování zahrnuje obecně různé typy rozhovorů, dotazníků a pouţívání škál a testů (Hendl, 1999, 98) Anketa Anketa je technika, která se příliš neodlišuje od techniky dotazník. Zich (1976, 184) o anketě píše Anketa je zvláštním případem pouţití dotazníku pro potřeby sociologického výzkumu. Setkáváme se s názorem, který chápe anketu jako výzkumný prostředek, jímţ se badatel obrací na individuálně neurčené osoby. Z hlediska techniky chápeme, jako nástroj prvotního zjišťování dat není mezi anketou a dotazníkem podstatný rozdíl. Obě techniky 20
21 registrují data v podobě odpovědí na kladené otázky. Zásadní rozdíl mezi anketou a dotazníkem je, ţe v případě dotazníku se obracíme na adresně určenou část populace (jmenovitě), zatímco anketou zasahujeme jen určitou část předem neidentifikovatelných lidí (Zich, 1976, 185). I Kahuda (1965, 43) se o anketě zmiňuje, ţe je to taková písemná výzkumná technika, která uţívá zásad ostatních technik převáţně zásad platných pro standardizovaný dotazník, pokud jde o volbu, strukturu a zpracování otázek. Z toho jsem při sestavování anketního dotazníku vycházel. Většina výhod dotazníku je shodná s výhodami ankety. Například výhody dotazníku a potaţmo ankety, které uvádí Disman (2002, 141) vysoce efektivní technika, která můţe postihnout veliký počet jedinců při relativně malých nákladech v poměrně krátkém čase. Jak dotazník, tak i anketa zaručuje respondentům anonymitu. Mezi nevýhody ankety patří neověřitelnost správnosti odpovědí respondentů, malá návratnost. Do anketního dotazníku jsem formuloval otázky uzavřené, otevřené a polozavřené, jak je tomu i při tvorbě dotazníku. Řezanková (2007) rozlišuje uzavřené otázky na alternativní, tedy nabízející dvě varianty, a otázky selektivní čili nabízející více neţ dvě varianty. U otevřených otázek dotazovaný zcela volně odpovídá. U polouzavřené otázky si respondent můţe vybrat odpověď z nabízených moţností nebo uvede svou odlišnou variantu. Základem pro sestavení dotazníku se stal jiţ vytvořený dotazník České centrály cestovního ruchu portálu který jsem modifikoval. Anketní dotazník byl mimo češtiny zároveň přeloţen do angličtiny a němčiny. Anketní dotazníky jsem rozmístil do šesti míst: Hotel M***, penzion U Hradu, penzion Věţka, Autocamp Šternberk, a dále na Státní hrad Šternberk a informačního centra ve Šternberku. Dotazníky byly k dispozici od 1. srpna 2010 do 31. října Celkem jsem umístil 400 anketních dotazníků. Vyplněných dotazníků se mi vrátilo 132, kdy 108 bylo českých, 15 německých a 9 anglických. Výsledky dotazníkového šetření jsou uvedeny v samostatné kapitole Analýza spokojenosti turistů ve Šternberku a příloze č Rozhovor Výzkumný rozhovor je ucelená soustava ústního jednání mezi dotazovatelem a dotazovaným, v němţ výzkumník získává informace prostřednictvím otázek, směřujících k zjištění skutečností vztahujících se ke zkoumané společenské realitě (Schneider, 1990, 55). Vedl jsem nestandardizované rozhovory s pracovníky Města Šternberk, zabývajícími se rozvojem cestovního ruchu, evidencí obyvatel, zaměstnanci informačního centra Šternberk, dále odpovědnými osobami historických a kulturních památek, majiteli ubytovacích a 21
22 stravovacích zařízení. Čihovský (2006, 17) uvádí Nestandardizovaný rozhovor představuje volnou rozpravu na dané (zkoumané) téma a Zich (1976, 176) doplňuje Krajní formou nestandardizovaného rozhovoru je volný rozhovor, označující způsob rozhovoru zaloţený na vzájemném popovídání bez předem vymezeného programu. Záznamy rozhovorů jsou uvedeny v přílohách č. 3 aţ č Metoda SWOT analýzy Jedná se o souhrnnou analýzu vnitřních a vnějších předpokladů, nazývanou téţ analýzou marketingového prostředí (Foret & Foretová, 2001). SWOT analýza, název je odvozen z anglického Strenghts silné stránky, Weaknesses slabé stránky, Opportunities příleţitosti a Threats hrozby. Jedná se o metodu silných a slabých stránek města. Ukazuje na to, kde je město silné a kde naopak má slabiny. Mezi silné stránky patří pestrost nabídky, atraktivity, dobrá dopravní dostupnost, kvalitní sluţby. Naopak mezi slabé stránky patří špatná dopravní dostupnost, neodpovídající sluţby, vysoké ceny, zdevastovaná příroda, apod. Třetím bodem je příleţitost, která se nám naskytuje s rozvojem cestovního ruchu, objevení nového trţního segmentu, znovuzavedení tradic, apod. Čtvrtým bodem, který nesmíme opomenout, jsou hrozby, rizika, kterým musíme být připraveni čelit. Můţe nastat pokles návštěvnosti, přijít ekonomická krize či politický zásah. Analýzou SWOT se určí, v jakém stavu se město nachází. Na základě vyhodnocení začneme nejdříve posilovat silné stránky a vyuţívat příleţitostí, které se na trhu vytvářejí. Následně se snaţíme odstranit slabé stránky a bráníme se hrozbám (Čertík et al., 2001). Výsledky SWOT analýzy jsou prezentovány v samotné kapitole SWOT analýza. 22
PROJEKTY ROP Střední Morava turistická destinace Moravská jantarová stezka
Střední Morava Sdružení cestovního ruchu PROJEKTY ROP Střední Morava turistická destinace Moravská jantarová stezka Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí
VíceProfil domácího turisty (zima 2009/2010)
Profil domácího turisty (zima 2009/2010) Bc. Petra Paduchová CzechTourism EDEN Cíl: Zjistit profil domácích návštěvníků / turistů v krajích / regionech České republiky Termín projektu: 2009 2014 Způsob
VíceMonitoring návštěvníků v turistickém regionu Jižní Morava. Porovnání léto 2005 léto 2006
Monitoring návštěvníků v turistickém regionu Jižní Morava Porovnání léto léto 6 www.gfk.cz www.czechtourism.cz Agenda Parametry projektu Hlavní výsledky Shrnutí Parametry projektu Monitoring návštěvníků
VíceMonitoring návštěvníků v turistickém regionu Jižní Morava. Vyhodnocení etapy léto 2006
Monitoring návštěvníků v turistickém regionu Jižní Morava Vyhodnocení etapy léto 2006 www.gfk.cz www.czechtourism.cz Agenda 1 Parametry projektu 2 3 Hlavní výsledky Shrnutí 1 Parametry projektu Monitoring
VíceMonitoring návštěvnosti JMK
Monitoring návštěvnosti JMK Doc. RNDr. Jiří Vystoupil, CSc. Ing. Martin Šauer, Ph.D. Katedra regionální ekonomie a správy 1 Struktura původu respondentů n = 2 080 zahraniční 17,6 % domácí 82,4 % Rusko
VíceX. Cestovní ruch. moderního životního stylu
Kap 10-2003.qxd 10.1.2003 14:53 Page 213 213 Cestování součást moderního životního stylu Cestovní ruch se ve druhé polovině dvacátého století prosadil jako nejvýraznější společenský, kulturní i ekonomický
VíceDatabáze CzechTourism
Monitoring návštěvníků v turistickém regionu Severní Morava a Slezsko Vyhodnocení etapy zima 2006/2007 www.gfk.cz www.czechtourism.cz Agenda 1 Parametry projektu 2 3 Hlavní výsledky Shrnutí 1 Parametry
VícePOUTNÍ TURISMUS JAKO PŘÍLEŽITOST PRO OBNOVU PAMÁTEK I KOMUNIKACI CÍRKVE
POUTNÍ TURISMUS JAKO PŘÍLEŽITOST PRO OBNOVU PAMÁTEK I KOMUNIKACI CÍRKVE Štěpán Sittek Arcibiskupství olomoucké Církev a turismus Poslání Církve: uchovávat a vykládat zjevené pravdy Boží, hlásat evangelium,
VíceMONITORING NÁVŠTĚVNÍKŮ TURISTICKÉHO REGIONU SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO TABULKOVÁ PŘÍLOHA
MONITORING NÁVŠTĚVNÍKŮ TURISTICKÉHO REGIONU SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO TABULKOVÁ PŘÍLOHA Vyhodnocovací tabulky za celý soubor od r. 2001 výběrový soubor 3 598 respondentů: Kontingenční tabulky podle třídících
VíceMarketing atraktivit Marketing dlouhodobě udržitelného rozvoje Marketing ubytovacích služeb. Marketing cestovních kanceláří
Marketing atraktivit Vybrané aplikace marketingu cestovního ruchu: Marketing atraktivit Marketing destinací Marketing dlouhodobě udržitelného rozvoje Marketing ubytovacích služeb Marketing lodní a letecká
VíceVELKÉ LOSINY - WELLNESS HOTEL DIANA, TERMÁLY NAPLNO 2017
VELKÉ LOSINY - WELLNESS HOTEL DIANA, TERMÁLY NAPLNO 2017 4 - denní zájezd Oblíbený wellness hotel. Bazén v budově + whirpool + sauna + fitness = zdarma. Poznejte sílu losinské termální vody. Široká nabídka
VíceMarketing destinací ední Morava a Jeseníky
Marketing destinací Středn ední Morava a Jeseníky A.Křetínská Olomoucký kraj, oddělení cestovního ruchu Ing. H. Kotíková, Ph.D Katedra rekreologie FTK UP, Olomouc RNDr. I. Marek m-ark Marketing a reklama
Více9. REKREACE 9.1 HRADECKO
9.1 HRADECKO - rekreační osady na Orlici - zahrádkářské kolonie - rozlehlé rekreační lesy včetně vybavenosti (veřejná tábořiště, naučné stezky, hradiště) - rekreační plochy ve vazbě na vodní plochy (např.
VíceKampaň Česko země příběhů. Martin Šlajchrt _
Kampaň Česko země příběhů Martin Šlajchrt _ Domácí cestovní ruch - jaký je aktuální stav 9.12.2013 2 Základní charakteristiky pobytu Jaký je návštěvník turistických regionů v ČR? Kategorie Podíl návštěvníků
VíceDatabáze CzechTourism
Monitoring návštěvníků v turistickém regionu Plzeňsko Vyhodnocení etapy zima 2006/2007 www.gfk.cz www.czechtourism.cz Agenda 1 Parametry projektu 2 3 Hlavní výsledky Shrnutí 1 Parametry projektu Monitoring
VíceIntegrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše
Integrovaná strategie rozvoje regionu Krkonoše Pracovní skupina Cestovní ruch 18. 12. 2012 ISRR Krkonoše Cíl: analyzovat aktuální situace regionu Krkonoše identifikovat rozvojové problémy Krkonoš navrhnout
VíceProfil návštěvníka města Olomouce: Trendy
Profil návštěvníka města Olomouce: Trendy 2017 2018 Katedra rekreologie Fakulta tělesné kultury Univerzita Palackého v Olomouci Tř. Míru 117 771 11 Olomouc 2018 Zpracovali: Univerzita Palackého v Olomouci
VíceŠkola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: Číslo projektu: Název projektu školy: Šablona III/2: EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Výuka s ICT na SŠ obchodní České
VícePŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH
PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH 2009-2015 Srpen 2013 / Jan Tuček / STEM/MARK, a.s. Souhrnné výsledky za 1. pololetí 2013 Typ návštěvníka 1. pololetí 2013 1. pololetí 2012 A. Zahraniční turista 39,0 % 39,5 % B.
VíceEkonomický přínos cykloturistiky na Jižní Moravě a ve Weinviertelu
Ekonomický přínos cykloturistiky na Jižní Moravě a ve Weinviertelu Objednatel: Jihomoravský kraj Dodavatel: Monitoring návštěvnosti s.r.o. Financováno z programu Evropská územní spolupráce Rakousko - Česká
Více1. Varianta prohlídkový zámek + galerie. 2. Varianta prohlídkový zámek + hotel. 3. Varianta prohlídkový zámek + seniorský program
Zámek Brtnice Program investora pro vyhledávací studii k jednotlivým variantám využití zámku v Brtnici. 1. Varianta prohlídkový zámek + galerie Využití celého zámku jako universálního turistického cíle
VíceTURISTICKÝ RUCH NA CHRUDIMSKU-HLINECKU
TURISTICKÝ RUCH NA CHRUDIMSKU-HLINECKU HLINECKU Prezentace závěrů výzkumného šetření DUBEN 2009 Realizováno za podpory Heřmanova 22, CZ 170 00 PRAHA 7 Tel.: +420 220 190 580 Fax: +420 220 190 590 E-Mail:
VíceStatistika návštěvnosti města Český Krumlov za rok 2011
Statistika návštěvnosti města Český Krumlov za rok 2011 Českokrumlovský rozvojový fond, spol. s.r.o. Úsek cestovního ruchu Destinační management Náměstí Svornosti 2 381 01 Český Krumlov www.ckrumlov.cz/destination
VíceVenkovská turistika v České republice
Venkovská turistika v České republice Rudolf Zeipelt, Ludmila Dömeová, Andrea Jindrová Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta provozně ekonomická Bořetice 2011 1 Venkovská turistika v České republice
VícePříprava Koncepce CR Jihočeského kraje Mgr. Vladimíra Vyhnálková
Příprava Koncepce CR Jihočeského kraje 2014-2020 Mgr. Vladimíra Vyhnálková Kdo tvoří koncepci cestovního ruchu Jihočeského kraje? Kdo ji píše? KOLEGIUM CESTOVNÍHO RUCHU poradní orgán hejtmana Jčk, rozšířené
VíceING. ZUZANA EKRTOVÁ Zpracováno dne: 8. 1. 2013
Označení materiálu: VY_32_INOVACE_EKRZU_EKONOMIKA2_16 Název materiálu: CESTOVNÍ RUCH Tematická oblast: Ekonomika, 2. ročník Anotace: Prezentace charakterizuje žákům podstatu a členění cestovního ruchu
VíceDestinační management turistické oblasti Jeseníky (Jeseníky-východ) Odborná konference Ostrava 1.3. 2012
Destinační management turistické oblasti Jeseníky (Jeseníky-východ) Odborná konference Ostrava 1.3. 2012 1 1. Vytvoření prováděcího dokumentu v souladu s marketingovou strategií a AP 2011/2012 2. Institucionalizace
VíceDomácí cestovní ruch v Jihočeském kraji
Domácí cestovní ruch v Jihočeském kraji Obsah prezentace Vývoj návštěvnosti domácími turisty Profil návštěvníků Jižních Čech Výzkumy CzechTourism 2 Vývoj návštěvnosti domácími turisty Domácí turisté v
VíceKampaň na podporu českých hor. 3. 11. 2015 Ing. Markéta Vogelová _. v rámci projektu Česko naše destinace
Kampaň na podporu českých hor 3. 11. 2015 Ing. Markéta Vogelová _ v rámci projektu Česko naše destinace Projekt Česko naše destinace Cíle Marketingový: netradiční inspirace na expedici do destinací ČR
VíceProfil návštěvníka města Olomouce
Profil návštěvníka města Olomouce -VÝZKUMNÁ ZPRÁVA- Autoři: Mgr. Zdeněk Hamřík, Ph.D. Mgr. Miroslav Rončák Ing. Vladimír Hobza Katedra rekreologie,, UPOZORNĚNÍ: ÚDAJE OBSAŽENÉ V TÉTO ZPRÁVĚ JSOU MAJETKEM
VíceOhře spojuje atraktivity pro děti i dospělé. 3G, marketing CR města Louny Komise cestovního ruchu Louny. Jan Vaic, člen komise
Ohře spojuje atraktivity pro děti i dospělé 3G, marketing CR města Louny Komise cestovního ruchu Louny Jan Vaic, člen komise Komise CR v Lounech Poradní orgán Rady Města Loun 6 členů, odborníků se zkušenostmi
VícePředpoklady pro rozvoj CR - charakteristika potřeb
Předpoklady pro rozvoj CR - charakteristika potřeb Iveta Hennetmairová Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr.
VíceAktivity a záměry Olomouckého kraje v oblasti cestovního ruchu
Aktivity a záměry Olomouckého kraje v oblasti cestovního ruchu Konference Společně správným směrem spolupráce s partnery i médii Vyhodnocení činnosti v letech 2008 2009 a nástin další spolupráce Ostrava
VíceMaturitní okruhy pro 1.KŠPA Kladno, s.r.o. Technika služeb cestovního ruchu. Cestovní ruch
Maturitní okruhy pro 1KŠPA Kladno, sro Předmět Typ zkoušky Obor Forma Období Technika služeb cestovního ruchu Profilová ústní Cestovní ruch Denní MZ2019 1 Vymezení základních pojmů z oblasti Cestovního
VícePro koho je studie ekonomického dopadu vhodná?
Pro koho je studie ekonomického dopadu vhodná? Ekonomické dopady generuje každá organizace i každý jednotlivec, lze je tedy spočítat pro jakýkoli subjekt. Ve světě bývají studie ekonomického dopadu zpracovávány
VíceNový Wellness & Sport Hotel v CHKO Železné Hory, Pardubický kraj
ZÁKLADNÍ INFORMAČNÍ MEMORANDUM Nový Wellness & Sport Hotel v CHKO Železné Hory, Pardubický kraj Management Contract Smlouva o řízení Česká republika Zpracoval Labartt Hospitality s.r.o. (Pouze pro určené
VíceDatabáze CzechTourism
Monitoring návštěvníků v turistickém regionu Severozápadní Čechy Vyhodnocení etapy zima 2005/2006 www.gfk.cz www.czechtourism.cz Agenda 1 Parametry projektu 2 3 Hlavní výsledky Shrnutí 1 Parametry projektu
VíceDatabáze CzechTourism
Monitoring návštěvníků v turistických regionech ČR Vyhodnocení etapy zima 06/07 www.gfk.cz www.czechtourism.cz Agenda 1 Parametry projektu 2 3 Hlavní výsledky Shrnutí 1 Parametry projektu Monitoring návštěvníků
VíceŠkola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: Číslo projektu: Název projektu školy: Šablona III/2: EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Výuka s ICT na SŠ obchodní České
VícePŘEDNÁŠKA č. 10. Cestovní ruch a rekreace
PŘEDNÁŠKA č. 10 Cestovní ruch a rekreace Základní charakteristika cestovního ruchu v ČR počet přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních v roce 2009 v ČR meziročně klesl o šest procent na 36,9 milionu
VíceRegion soudržnosti NUTS II Střední Morava. Model IPRM a IPRÚ
Region soudržnosti NUTS II Střední Morava Model IPRM a IPRÚ IPRM-integrovaný plán rozvoje města Východiska na úrovni EU a ČR - Legislativa pro období 2007-2013 důraz na integrovaný přístup a tlak velkých
VíceTrendy na straně domácí a zahraniční klientely. Ing. Rostislav Vondruška ČCCR - CzechTourism Hospitality & Tourism Summit Praha, 12.4.
Trendy na straně domácí a zahraniční klientely Ing. Rostislav Vondruška ČCCR - CzechTourism Hospitality & Tourism Summit Praha, 2.4.202 Světové trendy v cestovním ruchu 2 Trendy ve spotřebním chování /2
VíceDatabáze CzechTourism
Monitoring návštěvníků v turistickém regionu Východní Čechy Vyhodnocení etapy zima 2006/2007 www.gfk.cz www.czechtourism.cz Agenda 1 Parametry projektu 2 3 Hlavní výsledky Shrnutí 1 Parametry projektu
VíceSWOT Analýza. BM region o.p.s. 1
SWOT ANALÝZA BM region o.p.s. 1 OBSAH OBSAH... 2 ÚVOD... 2 1. OBYVATELSTVO A OBČANSKÁ VYBAVENOST... 3 2. TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 4 3. PODNIKÁNÍ... 5 4. CESTOVNÍ RUCH... 6 ÚVOD SWOT analýza
VíceVyužívání jihočeských. rybníků k rekreačním. účelům. Zuzana Dvořáková Líšková Dagmar Škodová Parmová. Výzkum podpořen Jihočeským krajem a Beleco z.s.
Využívání jihočeských rybníků k rekreačním účelům Zuzana Dvořáková Líšková Dagmar Škodová Parmová Katedra regionálního managementu Ekonomická fakulta, JCU Výzkum podpořen Jihočeským krajem a Beleco z.s.
VíceMarketingový plán 2019
Marketingový plán 2019 Zkrácená verze - Jde o výtah klíčových částí plánu ve vztahu k partnerským eventům Plná verze MP2019: https://czechtourism.cz/nase-sluzbypro-vas/marketingovy-plan/ _ 07.09.2018 1
VíceStatistika návštěvnosti za rok 2010 Ubytování roku 2010 nárůstu lůžkové kapacity 4 568 lůžek počet přenocování v roce 2010 vzrostl
Statistika návštěvnosti za rok 2010 Destinační management sleduje statistické ukazatele návštěvnosti již od roku 1994. Jedná se především o data týkající se počtu přenocování turistů, obsazenosti parkovišť,
VíceStatistika návštěvnosti města Český Krumlov za rok 2013
Statistika návštěvnosti města Český Krumlov za rok 2013 Českokrumlovský rozvojový fond, spol. s.r.o. Úsek cestovního ruchu Destinační management Náměstí Svornosti 2 38101 Český Krumlov www.ckrumlov.cz/destination
VíceNABÍDKA FESTIVALOVÝCH BALÍČKŮ
2016 Svátky Písní Olomouc 2016 NABÍDKA FESTIVALOVÝCH BALÍČKŮ 1 44. Mezinárodní festival pěveckých sborů Svátky písní 2016 Pobytové balíčky Cestovní náklady, ubytování a stravování si hradí každý sbor na
VíceOpatření E 1.1 Podpora přípravy a tvorby programů a produktů cestovního ruchu
Opatření E 1.1 Podpora přípravy a tvorby programů a produktů cestovního ruchu ucelená nabídka turistických programů a produktů zaměřených na různé tematické oblasti nabídka turistických programů a produktů
VíceMarketingové aktivity a formy spolupráce k propagaci turistického regionu Východní Morava
Marketingové aktivity a formy spolupráce k propagaci turistického regionu Východní Morava Konference CESTOVNÍM RUCHEM K POZNÁVÁNÍ A PROSPERITĚ Valašské Meziříčí 24. 2. 2011 Centrála cestovního ruchu Východní
VícePRAHA. Podpora cestovního ruchu ze strukturálních fondů Krátké zhodnocení přínosu strukturálních fondů pro rozvoj cestovního ruchu
4.10.2012 PRAHA Podpora cestovního ruchu ze strukturálních fondů Krátké zhodnocení přínosu strukturálních fondů pro rozvoj cestovního ruchu Osnova prezentace Co se podařilo zrealizovat v oblasti podpory
VíceDatabáze CzechTourism
Monitoring návštěvníků v turistických regionech ČR Vyhodnocení etapy www.gfk.cz www.czechtourism.cz Agenda 1 Parametry projektu 2 3 Hlavní výsledky Shrnutí 1 Parametry projektu Monitoring návštěvníků v
VícePanství Bechyně. Významnou součástí nabídky Panství Bechyně je ubytování v několika lokacích.
Panství Bechyně Panství Bechyně Společnost Panství Bechyně s.r.o. Vám nabízí široké spektrum služeb, a to nejen pronájem konferenčních a školicích prostor, ale také zajištění programu, koordinace akcí,
VíceŠkola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: Číslo projektu: Název projektu školy: Šablona III/2: EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Výuka s ICT na SŠ obchodní České
VíceCestovní ruch v Národním parku České. Švýcarsko. Riziko nebo příleţitost? Česko-saské Švýcarsko. www.npcs.cz. Cestovní ruch v NP České.
Česko-saské Cestovní ruch Cestovní ruch v Národním parku České Riziko nebo příleţitost? Česko-saské Cestovní ruch Michaela Andělová České o.p.s. Mgr. Richard Nagel Správa NP České Česko-saské Cestovní
VíceTvorba produktů a balíčků cestovního ruchu
Tvorba produktů a balíčků cestovního ruchu Simona Fink Turistické centrum VHS Regen Důležitým aspektem při tvorbě balíčků je: 1. profil destinace Od roku 1989 neustále stoupá návštěvnost turistického regionu
VíceMagni Cesty s příběhem
Cesty s příběhem Magni Cesty s příběhem ROZVOJ POZNÁVACÍHO A KULTURNÍHO CESTOVNÍHO RUCHU MĚST A REGIONŮ PRO DOMÁCÍ A ZAHRANIČNÍ TURISTY HelpTour - Agentura pro rozvoj cestovního ruchu Ing. Marek Toušek
VíceKRKONOŠE. HORSKÁ UBYTOVÁNÍ\l
KRKONOŠE Rozkládají se v severovýchodních Čechách na hranici mezi Českou republikou a Polskem. Česká část Krkonoš je rozlehlejší a členitější oproti polské.krkonoše jsou nejznámějším pohořím v České republice
VíceRegionální operační program NUTS II Severozápad
Regionální operační program NUTS II Severozápad CHRÁM CHMELE A PIVA 1 Chrám Chmele a Piva 2 3 Identifikace zdroje spolufinancování projektu Regionální operační program NUTS II Severozápad 2. výzva Priorita
VíceAktuální data statistiky cestovního ruchu
Aktuální data statistiky cestovního ruchu MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Ing. Margit Beníčková, Ing. Pavel Vančura Hlavní body prezentace: projekty na zkvalitnění statistických
VíceŠkola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: Číslo projektu: Název projektu školy: Šablona III/2: EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Výuka s ICT na SŠ obchodní České
VíceTabulkové vyhodnocení vlivů. na životní prostředí
Tabulkové vyhodnocení vlivů opatření prioritních os 1, 2 a 3 na životní prostředí Tabulka se vztahuje ke kapitole 7.3. textu vyhodnocení, v němž jsou také podrobně popsány metody hodnocení. V rámci legendy
VíceSešit je členěn do jedenácti částí, z nichž každá představuje jiný pohled na vyhodnocovaná data.
SEŠIT II ŠETŘENÍ A VYHODNOCENÍ STATISTICKÝCH DAT NÁVŠTĚVNOSTI V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Tabulky a grafy všech návštěvníků listopad 2009 V tomto sešitě jsou umístěny tabulky, grafy a hodnocení, které vychází
VíceUniverzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní Ústav veřejné správy a práva. Michaela Kadlecová
Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní Ústav veřejné správy a práva Analýza a potenciální moţnosti rozvoje cestovního ruchu ve vybraném regionu Michaela Kadlecová Bakalářská práce 2012 PROHLÁŠENÍ
VícePodpora cestovního ruchu z ROP Strední Cechy
Podpora cestovního ruchu z ROP Strední Cechy Vážení žadatelé, v oblasti cestovního ruchu, nastává jedinečná možnost, jak zrealizovat vaše vize na území Středočeského kraje. Dotace z EU Vám usnadní start
VíceKonference Semináře Firemní akce
Konference Semináře Firemní akce Orea Resort Devět Skal*** Vysočina Žďárské vrchy Lokalita Hotel byl postaven vedle původního turistického hotelu pana Chocholáče - dnes zrekonstruovaná Milovská restaurace.
VíceNabídka ubytovacího areálu Hotel Cristal*** v Železném Brodu ulice Vaněčkova 200
Nabídka ubytovacího areálu Hotel Cristal*** v Železném Brodu ulice Vaněčkova 200 Budova hotelu: Leží na vlastním pozemku. Sestává z hlavní budovy, dvorního traktu a budovy tzv. ubytovny. V současné době
VíceStrategie rozvoje cestovního ruchu v Kraji Vysočina na období
Strategie rozvoje cestovního ruchu v Kraji Vysočina na období 2017 2025 Mgr. Lukáš Dědič PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Člen skupiny PAAC CONSORTIUM Web: rozvoj-obce.cz Email: info@rozvoj-obce.cz
VíceVHODNÉ AKTIVITY. rekonstrukce, revitalizace a jiná opatření k zachování a obnově přírodních a kulturních atraktivit
PRIORITNÍ OSA 2 ROZVOJ POTENCIÁLU PŘÍRODNÍCH A KULTURNÍCH ZDROJŮ PRO PODPORU ZAMĚSTNANOSTI VHODNÉ AKTIVITY Detailní specifikace aktivit podporovaných v rámci prioritní osy 2 Rozvoj potenciálu přírodních
VíceInformace o projektech realizovaných z IOP odborem cestovního ruchu
Informace o projektech realizovaných z IOP odborem cestovního ruchu Odbor cestovního ruchu bude v následujícím programovacím období realizovat v rámci IOP projekty zaměřené na kvalitu služeb v cestovním
VíceCestovní ruch. VY_32_INOVACE_Z.3.25 PaedDr. Alena Vondráčková 2.pololetí školního roku 2012/2013
Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická
VíceMonitoring návštěvníků v turistickém regionu Jižní Morava. Vyhodnocení etapy léto 2005
Monitoring návštěvníků v turistickém regionu Jižní Morava Vyhodnocení etapy www.gfk.cz www.czechtourism.cz Agenda 1 Parametry projektu 2 3 Hlavní výsledky Shrnutí 1 Parametry projektu Monitoring návštěvníků
VíceSOŠ a SOU SUŠICE. U Kapličky 761 342 01 Sušice tel.: 376 524 662 fax: 376 524 190
SOŠ a SOU SUŠICE U Kapličky 761 342 01 Sušice tel.: 376 524 662 fax: 376 524 190 CESTOVNÍ RUCH UPLATNĚNÍ V CESTOVNÍM RUCH 1)Ekonomická oblast 2)Cestovní ruch EKONOMICKÁ OBLAST Uplatnění jako středoškolsky
VíceČ E S K Á Z E M Ě D Ě L S K Á U N I V E R Z I T A V P R A Z E
Č E S K Á Z E M Ě D Ě L S K Á U N I V E R Z I T A V P R A Z E PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA KATEDRA ŘÍZENÍ TEZE K DIPLOMOVÉ P R Á C I na téma Cestovní ruch a venkovská turistika ve vybraném regionu VEDOUCÍ
VíceSešit je členěn do jedenácti částí, z nichž každá představuje jiný pohled na vyhodnocovaná data.
SEŠIT III ŠETŘENÍ A VYHODNOCENÍ STATISTICKÝCH DAT NÁVŠTĚVNÍKŮ UBYTOVANÝCH V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Tabulky a grafy ubytovaných návštěvníků listopad 2009 V tomto sešitě jsou umístěny tabulky, grafy a hodnocení,
VíceSPORT. Vážení přátelé, nabízíme Vám možnost uspořádání sportovního soustředění v Děčíně.
Vážení přátelé, nabízíme Vám možnost uspořádání sportovního soustředění v Děčíně. K dispozice je pro Vás připraven zimní stadion, aquapark s ubytováním a sportovištěm, fotbalové hřiště, tělocvična nebo
VíceREKREAČNÍ OBLAST OLEŠNÁ. Fórum cestovního ruchu turistické oblasti BESKYDY-VALAŠSKO 2014
REKREAČNÍ OBLAST OLEŠNÁ Fórum cestovního ruchu turistické oblasti BESKYDY-VALAŠSKO 2014 Hukvaldy, 28. března 2014 OLEŠNÁ HISTORIE Vodní nádrž Olešná vybudována na řece Olešná 1960-1964 celkový objem nádrže
VíceNárodní konference Venkov - Hospoda. 16.10.2014 Pavel Moulis
Národní konference Venkov - Hospoda 16.10.2014 Pavel Moulis HOSPODA - z historie Hospoda = pán domu Venkovské hospody neboli šenky jsou známy už z dob ranného středověku S rozvojem obchodu zájezdní hostince
VíceSituační analýza Muzea hraček Lednice
JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Divadelní fakulta Katedra Dramatických umění Ateliér Divadelního manažerství a jevištní technologie Divadelní manažerství se zaměřením na produkční management
VíceINVESTICE DO CESTOVNÍHO RUCHU
INVESTICE DO CESTOVNÍHO RUCHU Příjmy z cestovního ruchu jsou vždy významnou složkou ekonomického fungování regionů, a proto se investice do cestovního ruchu (CR) vyplatí nejen krajům, ale i podnikatelským
VíceZimní stadion Ostrov
Zimní stadion Ostrov Tréninkové pobyty a soustředění v Ostrově Vážení manažeři sportovních klubů, sportovci a obchodní přátelé, Rádi bychom Vám představili možnosti Zimního stadionu v Ostrově u Karlových
VíceMINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR. Aleš Hozdecký
Příjezdový cestovní ruch 2009 až 2015 MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR INTEGROVANÝ OPERAČNÍ PROGRAM Aleš Hozdecký Systém statistických projektů MMR MMR ČR realizuje prostřednictvím Integrovaného operačního
VícePodpora obcí s rozšířenou působností z ROP Střední Morava v programovém období
Podpora obcí s rozšířenou působností z ROP Střední Morava v programovém období 007-0 Workshop pro zástupce ORP Olomouckého kraje. 9. 05 ROP Střední Morava Regionální operační program regionu soudržnosti
VíceVýsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči
Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči Vydala: Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj Zpracovala: Zora Pištěcká http://www.timur.cz 2010 1.
VíceStatistické šetření ubytovacích zařízení cestovního ruchu, cestovních kanceláří a cestovních agentur na území ČR
Statistické šetření ubytovacích zařízení cestovního ruchu, cestovních kanceláří a cestovních agentur na území ČR 2. FÁZE ŠETŘENÍ UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ 1. FÁZE ŠETŘENÍ CK / CA 1 Projekt a jeho cíle Popis
VíceMarketing cestovního ruchu
Marketing cestovního ruchu Iveta Hennetmairová Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Iveta Hennetmairová, DiS.
VíceStrategický plán města Plzně marketing města a cestovní ruch. 17. března 2016
Strategický plán města Plzně marketing města a cestovní ruch 17. března 2016 Marketing města obecně: proces zaměřený na uspokojování potřeb zákazníků město: maximum co nejkvalitnějších služeb za co nejnižší
VícePŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH
PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH 2009-2015 Květen 2013 / Markéta Hájková / STEM/MARK, a.s. Souhrnné výsledky za 1. čtvrtletí 2013 Typ návštěvníka 1Q 2013 1Q 2012 A. Zahraniční turista 39,1 % 39,8 % B. Jednodenní
VíceANALÝZA POTŘEB UŽIVATELŮ STATISTIKY
ANALÝZA POTŘEB UŽIVATELŮ STATISTIKY VYBRANÝCH SEKTORŮ CESTOVNÍHO RUCHU NA ÚZEMÍ ČR Prezentace Praha, 30. srpna 2010 Předmětné sektory a jednotlivé fáze projektu Předmětné sektory Hromadná a individuální
VíceNáměstí Republiky 33 Kladruby 349 01 Stříbro
Školicí a ubytovací středisko IAT v Náměstí Republiky 33 Kladruby 349 01 Stříbro v v Školicí středisko Vážený zákazníku, rádi bychom Vaší firmě nabídli prostory, zázemí a služby pro školení, porady a semináře
VícePŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH
PŘÍJEZDOVÝ CESTOVNÍ RUCH 2009-2015 Listopad 2012 / Markéta Hájková / STEM/MARK, a.s. Souhrnné výsledky za. čtvrtletí 2012 Obsah prezentace A. Příjezdový cestovní ruch ČR - podrobné výsledky za Q 2012 -
VíceStrategický plán rozvoje městyse Jedovnice
Strategický plán rozvoje městyse Jedovnice Únor 2019 Městys Jedovnice leží v Jihomoravském kraj, okresu Blansko, v krásném prostředí Moravského krasu. Katastrální území je 14,2 km 2 a k 31. 12. 2018 má
VíceLÁZNĚ KEHIDAKUSTÁNY - KEHIDA THERMAL HOTEL, ČERSTVÁ NOVINKA 2015, 2, 3 NEBO 4 NOCI
LÁZNĚ KEHIDAKUSTÁNY - KEHIDA THERMAL HOTEL, ČERSTVÁ NOVINKA 2015, 2, 3 NEBO 4 NOCI 3,4,5 - denní zájezd Moderní lázeňský areál s komfortním hotelovým wellness blízko Balatonu a Hévízu. Vnitřní a venkovní
VíceSWOT Analýza. BM region o.p.s. 1
SWOT ANALÝZA BM region o.p.s. 1 OBSAH OBSAH... 2 ÚVOD... 2 1. OBYVATELSTVO A OBČANSKÁ VYBAVENOST... 3 2. TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA... 4 3. PODNIKÁNÍ... 5 4. CESTOVNÍ RUCH... 6 ÚVOD SWOT analýza
VíceHLAVNÍ SCHÉMA ROZVOJOVÝCH OPATŘENÍ A AKTIVIT K JEJICH NAPLNĚNÍ
HLAVNÍ SCHÉMA ROZVOJOVÝCH OPATŘENÍ A AKTIVIT K JEJICH NAPLNĚNÍ Strategická vize Turistická oblast Ostravsko moderní centrum živé kultury, zábavy a sportu s unikátními industriálními atraktivitami nabízející
VíceHOTEL ŠUMAVA *** Vítejte!
HOTEL ŠUMAVA *** Vítejte! HOTEL ŠUMAVA *** Hotel Šumava***, Kašperské Hory se nachází v klidném prostředí horského lesa u Zlatého potoka v Amálině údolí, v srdci Národního parku Šumava. Je umístěn 1,5
VícePodpora cykloturistiky v Kraji Vysočina
16.12.2011 1 Podpora cykloturistiky v Kraji Vysočina Tomáš Čihák, Vysočina Tourism Mojmírovce, 7. 12. 2011 16.12.2011 2 Stávající stav Strategie rozvoje cestovního ruchu v Kraji Vysočina na období 2008
VíceFormální požadavky na zpracování bakalářské práce
- 1 - Formální požadavky na zpracování bakalářské práce Minimální rozsah 40 stran Řádkování Řádkování 1,5 Písmo Velikost 12, Times New Roman Okraje Horní okraj stránky 25 mm, dolní okraj stránky 25 mm,
Více