Organizace redakční práce v obecním zpravodaji (doporučení)

Transkript

1 Organizace redakční práce v obecním zpravodaji (doporučení) Mgr. Michaela Černá - Místní média, o. s. Obecní zpravodaje jsou periodika ryze lokálního charakteru. Tím, že jsou vydávány obcemi (popř. městy či městskými částmi), má ve většině případů na jejich obsah značný vliv vedení místní radnice. V některých případech může tento vliv přerůstat do míry zabraňující objektivnímu informování občanů o dění v obci, které by mělo být hlavní náplní obecního zpravodaje. Následující text stručně shrnuje doporučení pro organizaci redakční práce v obecních zpravodajích tak, aby tato periodika směřovala k větší nezávislosti na lokálních politických elitách a jejich vlivu a naplňovala tak své poslání nezávislého informačního zdroje pro místní občany. Nejčastější problémy obecních zpravodajů z hlediska politického vlivu Nejčastějšími příčinami vedoucí k nízké politické nezávislosti zpravodaje a tím k možné nespokojenosti jeho čtenářů občanů s informovaností ze strany obce, jsou: - politická angažovanost šéfredaktora a redaktorů, - neoddělení redakce od redakční rady, - ustanovení redakce komisí obecní rady a tedy přímá závislost redakční rady na radě obce, - nevyváženost obsahu zpravodaje (přílišná propagace stávajícího politického zastoupení s vyloučením jeho kritiky) - snižování hodnověrnosti kritických článků jejich komentováním koaličními politiky - absence důležitých témat na úkor velkého počtu článků o sportu, kultuře, školách apod. - nepodepisování článků nebo neuvádění (např. politických) funkcí jejich autorů Obecní zpravodaj by měl reprezentovat celou obec, nikoliv pouze radnici. Proto by měl být nestranný a tedy i nezávislý na politickém vedení obce. Tomu může výrazně napomoci oddělení redakce (tvůrčího orgánu) a redakční rady (dozorčího orgánu). Oddělení těchto 2 složek je dobrou praxí jak ve velkých městech, tak i v malých obcích s jen několika stovkami obyvatel. Organizační členění Redakce by vždy měla být oddělena od redakční rady, aby existoval politicky nezávislý výkonný orgán (redakce) a orgán dozorčí (redakční rada). Redakci tvoří šéfredaktor a redaktoři a nezávislost jejich práce je zaručena jejich politickou neangažovaností. Na práci redakce pak dohlíží zvláštní dozorčí orgán (redakční rada). 1

2 Je-li redakční rada komisí rady obce, pak plně spadá pod radu obce, v níž není zastoupena opozice. Takto má na výkon redakční rady a jednotlivých redaktorů přímý vliv vedení obce (koalice). V takovém případě není možné zaručit nestrannost zpravodaje. Redakce a redakční rada by měly být 2 oddělené a samostatně pracující jednotky, přičemž ani 1 z nich by neměla spadat pod vedení obce. Je třeba, aby redakční rada fungovala jako orgán nezávislý na aktuálním politickém vedení radnice. Redakce Redakce funguje jako tým. Lze ji přirovnat k firmě, jejímž šéfem je šéfredaktor. Ten je jako vedoucí či ředitel zodpovědný za celý chod týmu (firmy) a jeho vedení podléhají redaktoři (zaměstnanci), kteří vykonávají tvůrčí práci. Při omezených finančních podmínkách obecního zpravodaje bývá redakce tvořena i jen jednou osobou samotným šéfredaktorem, což je-li šéfredaktor osoba politicky nezávislá, není problematické. Redakce by se měla scházet pravidelně, minimálně před každým jedním vydáním zpravodaje. Šéfredaktor Povinností šéfredaktora je řídit vydávání časopisu. Dohlíží na zpracování aktuálních témat, řídí práci redakce a má poslední slovo v případě sporu o (ne)zveřejnění některého příspěvku nebo jakéhokoliv jiného problému v redakci nebo v časopisu. Šéfredaktor odsouhlasuje finální podobu časopisu před tiskem. Šéfredaktor je zodpovědný za vyváženost názorů ve zpravodaji (např. aby nepřevládala příliš pochvalná či jen kritická vyjádření pouze jedné části politického spektra). Šéfredaktor by měl být volen a odvoláván redakční radou. Šéfredaktor přijímá nové členy redakce na základě doporučení ostatních redaktorů, redakční rady, zastupitelů nebo občanů. Šéfredaktor by nikdy neměl být zároveň starostou, místostarostou, členem rady obce či zastupitelem. Je nejlépe bez politické příslušnosti či napojení na nějaké místní politicky angažované občanské sdružení. Redaktoři Povinností redaktorů je dodávat aktuální, nezaujaté, jazykově korektní články, při jejichž tvorbě dodržují novinářskou etiku (např. uvádějí citace s označením jejich autorů, aniž by některého z nich upřednostňovali, informace si ověřují z více zdrojů apod.). Mezi úkoly redaktorů patří být nestranní, dodávat články včas a v předem domluveném rozsahu a komunikovat se svými kontakty (zdroji, dopisovateli, aktéry). Redaktor je povinen důsledně oddělovat zpravodajství (informativní články např. zpráva, zpravodajská reportáž) a publicistiku (texty s uvedením vlastních názorů např. komentář, glosa, sloupek). Přičemž zpravodajství by mělo vždy převažovat nad publicistikou (názorovými články). 2

3 Redaktor by se nikdy neměl nechat ovlivňovat vedením obce, zastupiteli ani jinými vlivnými osobami, např. podnikateli. Redaktorem může být kterýkoliv člověk bez ohledu na jeho bydliště (např. z blízkých okolních obcí), zásadně by však neměl být zároveň starostou, místostarostou, členem obecní rady, zastupitelem obce nebo např. tajemníkem obecního úřadu. Počet redaktorů není omezen. Redakci může tvořit i velký počet redaktorů (např. 10). Záleží vždy na velikosti obce a jejích možnostech. Redakční rada Vedle redakce je třeba, aby fungovala zcela samostatná redakční rada, která dohlíží na kvalitu zpravodaje (tak, jako ve firmě dozorčí / správní rada). Redakční rada má zájem na dobrém fungování zpravodaje, proto ji ideálně tvoří z jedné části volení zastupitelé, z (větší) části pak obyvatelé obce. Redakční radě by měl být odpovědný pouze šéfredaktor (a členové redakční rady tak teoreticky nemohou přímo ovlivňovat individuální práci redaktorů). Mezi povinnosti redakční rady patří dohlížet na kvalitu zpravodaje (shází se proto alespoň jednou ročně) a podávat šéfredaktorovi doporučení na změny v obecním zpravodaji. Redakční rada volí a odvolává šéfredaktora. Redakční rada tvoří pravidla pro vydávání periodika vč. např. ceníku inzerce. Redakční radu může volit např. zastupitelstvo, nejlépe podle předem stanoveného klíče. (Redakční rada může být např. složena částečně z místních obyvatel a částečně ze zastupitelů obce. Zastupitelé pak mohou být do redakční rady vybrání např. podle politické příslušnosti dobrou zkušeností je vybrat za každou jednu zvolenou politickou stranu jednoho zastupitele do redakční rady.) Je nutné, aby byli v redakční radě zastoupeni koaliční i opoziční zastupitelé. Redakční rada by měla být volena vždy s omezeným mandátem (např. 2 roky) tak, aby se volba členů redakční rady neshodovala s termínem komunálních voleb. Člen redakční rady může být volen opakovaně. Členem redakční rady může být kterýkoliv místní občan, není však vhodné, aby jím byli starosta, místostarostové a radní. Počet zastupitelů v redakční radě by měl být vždy nižší než počet občanů, kteří nejsou politicky organizováni, ale mají zájem o věci veřejné. Pakliže některý z členů redakční rady stane ve vedení obce, je vhodné zvolit za něj do redakční rady náhradníka. Obsah zpravodaje Rozlišování publicistiky od zpravodajství V tisku je třeba uvádět informace nestranné (zpravodajské bez uvedení osobních názorů autorů) i publicistické (komentáře a názory konkrétních autorů). Je ale bezpodmínečně nutné tyto dva styly 3

4 rozlišovat a vždy čtenáři jasně říci, kde najde nezávislé informace a kde se již dočte názory konkrétních osob (rozdělováním do jasně označených rubrik, důsledným podepisováním autorů včetně jejich funkcí atd.) Čtenář se tak vždy jasně dozví, co je nestranná a z více zdrojů ověřená informace a co je názor jedince a není tak maten nebo uváděn v omyl. Zároveň je ale třeba dbát na vyváženost publicistické části zpravodaje. Je-li tedy otištěn něčí názor k určitému činu nějaké osoby nebo k nějakému problému, je vhodné umožnit protistraně uvést svůj názor (v adekvátní délce) ještě ve stejném vydání zpravodaje. Taková praxe se však nesmí zvrtnout v jednosměrné komentování nepříjemných kritických článků vedením obce, které má přirozenou tendenci se obhajovat. Měla by pouze zaručit vyváženost ve smyslu zastoupení názorů všech zainteresovaných stran (koalice, opozice, občanů). Zpravodajství by mělo vždy převažovat nad publicistikou. Ani ve zpravodajství by neměla být některá instituce upřednostňovaná před druhou např. nepřiměřeným množstvím článků pouze o ní. (Např. 5 článků o jedné MŠ a jen 1 článek o druhé MŠ, jsou-li obě obdobně aktivní.) Otiskování příspěvků Rozhodne-li se redakce dávat prostor pro články od externích autorů (dopisovatelů), není ani přes toto rozhodnutí povinností redakce otisknout veškeré došlé příspěvky. Šéfredaktor může např. upřednostnit zpracování tématu nezávisle redaktorem. Mezi důvody k neuveřejnění došlého příspěvku patří např. následující situace: - Článek je urážející, prokazatelně nepravdivý, obsahuje vulgarismy apod. - Článek je nepřiměřeně dlouhý nebo obsahuje příliš mnoho hrubek. - Jedná se o reklamu. - Téma je irelevantní (např. nesouvisí s obcí nebo je příliš marginální). - Článek je zcela nesrozumitelný (odborný jazyk, nejasnost tématu apod.) - Téma zpracovává sám redaktor (zde je vhodné spolupracovat). - Článek poslal anonym. Články, které z jakéhokoliv důvody nebyly otištěny v obecním zpravodaji, je možné zpřístupnit k nahlédnutí např. na internetových stránkách obce nebo je vytištěné nechat k dispozici v podatelně obecního úřadu, kde se k nim dostane každý, koho mohou zajímat. O důvodech k možnému neuveřejnění článku, ale také o předem daných pravidlech pro psaní textů (limity délky, uzávěrky, povinnost uvést autorství, nepsat nepravdy atd.) by měli být dopisovatelé vždy předem informování (např. zveřejněním pravidel pro přispívání do obecního zpravodaje na internetu). 4

5 Informace z obecního úřadu Obecní zpravodaj by měl vždy obsahovat i informace z obecního úřadu (např. zápis z jednání zastupitelstva nebo jednání výborů, informace o poplatcích, odpadech, sociálních službách, volbách, pozvánky na jednání úřadů atd.). Je volbou redaktora, zda otiskne článek dodaný úřadem, nebo zda informaci uvede jinou formou (např. napíše z jednání, jemuž byl přítomen, vlastní zpravodajskou reportáž namísto otisknutí zápisu z jednání, nebo např. shrne pozvánky na akce do tabulkového přehledu apod.). Autorství Každý příspěvek musí být podepsán konkrétním autorem. Každý text musí být označen jménem autora (nebo v případě redaktorů značkou, která je vysvětlena v tiráži) a uvedením jeho funkce (např. učitel / členka SDH / redaktor / podnikatelka / vedoucí finančního výboru apod.) Z podpisu musí být vždy zřejmé, kdo uváděné informace nastřádal a jaký úhel pohledu tak mohl zaujmout (tedy nejenom jméno osoby, ale i z jaké pozice píše). Etika Dodržování etických norem (ač není právně vymahatelné) je nezbytné v každé novinářské práci. Aby bylo zajištěno dodržování etiky redaktory, je vhodné přijmout za vlastní Etický kodex Syndikátu novinářů ČR. Protože je ale obecní zpravodaj specifickým druhem média (jeho vydavatelem je obec, je čistě lokálním médiem), je vhodné (nikoliv však nutné), aby ustanovil vlastní etický kodex s důrazem na politickou nezávislost práce redaktorů. Kvalitní práce redakce Na práci redakce by v prvé řadě neměla být znát propojenost redaktorů s jakoukoliv politickou či občanskou iniciativou v obci. Je třeba, aby redaktoři byli nejenom formálně nezávislí, ale i nezávisle pracovali (nenechali se ovlivňovat vlivnými osobami politiky, podnikateli, zástupci zájmových sdružení apod. nebo neuplatňovali své vlastní zájmy). Je vhodné zapojit do redakce i mezi přispěvovatele širokou škálu lidí různých profesí. Zajištěna je tak nejenom větší názorová různorodost, ale také pokrytí většího spektra témat lidmi s různými zkušenostmi či různou hloubkou znalosti rozličných témat. Struktura obsahu Za výše uvedených podmínek, by mělo být udrženo zastoupení všech součástí zpravodaje: 5

6 - zprávy z obecního úřadu (informace z jednání zastupitelstva, obecní rady či výborů, informace o poplatcích, sociálních službách, volbách, pozvánky na jednání atd.), apod. - aktuální témata týkající se obce a jejího okolí (zde je prostor i pro názory a komentáře), - informace ze společenského, kulturního, sportovního, školního a spolkového dění v obci, z jejího okolí či její historie atd. - popř. reklama (není nutná, ale napomáhá financování zpravodaje); pokud je otiskována, musí být ze zákona vždy zřetelně označená jako inzerce. Je třeba dbát na to, aby jedna z těchto 4 složek nepřevažovala příliš výrazně nad jinými. Častou zkušeností je např. zahlcování zpravodaje články a kultuře, sportu či školství na úkor zpracování velkých témat týkajících se obce, která by měla dostat poměrnou část prostoru. Závěrem Tento soubor doporučení není vyčerpávajícím popisem pravidel pro tvorbu obecního zpravodaje. Shrnuje pouze informace o vhodné formě organizace redakce a spolu s nimi uvádí vybrané body týkající se obsahu zpravodaje. Další informace k tvorbě obecních zpravodajů (např. informace o zákonech vztahujících se k obecním zpravodajům, o novinářské etice či o základech žurnalistiky a další) lze najít např. na 6