Rozvoj kompetencí učitele estetické výchovy prostřednictvím zážitkové pedagogiky

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Rozvoj kompetencí učitele estetické výchovy prostřednictvím zážitkové pedagogiky"

Transkript

1 Masarykova univerzita v Brně Filozofická fakulta Ústav hudební vědy Učitelství estetické výchovy pro střední školy Rozvoj kompetencí učitele estetické výchovy prostřednictvím zážitkové pedagogiky Magisterská diplomová práce Autor práce: Bc. Alžběta Zezulová Vedoucí práce: Mgr. Antonín Tomek Brno 2015

2 Prohlašuji, že jsem magisterskou práci na téma: Rozvoj kompetencí učitele estetické výchovy prostřednictvím zážitkové pedagogiky zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury. Současně dávám svolení k tomu, aby tato diplomová práce byla umístěna v Ústřední knihovně FF MU a používána ke studijním účelům.. Alžběta Zezulová

3 Ráda bych poděkovala Mgr. Antonínovi Tomkovi za nasměrování, rady a podnětné připomínky při vedení magisterské práce, dále své rodině a kamarádům za podporu a poskytnutou pomoc v průběhu vzniku této práce. Mé poděkování patří také Ing. Vladislavu Zezulovi a ZŠ Hradec nad Svitavou za možnost uvedení mého výukového plánu v praxi.

4 Bibliografický záznam ZEZULOVÁ, Alžběta. Rozvoj kompetencí učitele estetické výchovy prostřednictvím zážitkové pedagogiky. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav hudební vědy, s. Vedoucí diplomové práce Mgr. Antonín Tomek. Anotace Předkládaná diplomová práce na téma Rozvoj kompetencí učitele estetické výchovy prostřednictvím zážitkové pedagogiky pojednává o možnostech využití zážitkové pedagogiky učiteli estetické výchovy. Text je rozčleněn do pěti částí, každá z nich je obsahově i specificky zaměřená. První kapitola se zabývá estetickou výchovou, stanovuje její cíle a věnuje se jejímu vlivu na vývoj osobnosti. Druhá část práce rozebírá jednu z nejdůležitějších vlastností, ke kterým estetická výchova vede kreativitu. Třetí kapitola pojednává o zážitkové pedagogice, jakožto jednomu z vhodných prostředků rozvíjení kreativity učitelů i studentů, a o vhodnosti jejího využití ve vyučování. Ve čtvrté části se práce věnuje osobnosti učitele, jeho kompetencím a možnostem osobního rozvoje. Poslední částí práce je příklad výukového bloku, který propojuje hodiny fyziky, informatiky a esteticko-výtvarné výchovy s prvky zážitkové pedagogiky. Klíčová slova Estetická výchova, kreativita, zážitková pedagogika, kompetence učitele, učitel

5 Annotation The main objective of diploma thesis "Experiential education as a tool for aesthetic education teacher competence development" is exploring the possibilities of using experiential learning by the aesthetics education teachers. The body of the thesis has been divided into five chapters, each one of them touching one aspect from the area of aesthetics education or experiential learning problematics and their combination. The first chapter defines aesthetic education, its targets and studies its effect on personality development. The second chapter focuses mainly on one of the most important traits which aesthetics education tries to find in everyone - creativity. The third chapter touches the subject of experiential pedagogics as a mean of developing the creativity of both teachers and students and it's convenience as an actual tool during class hours. The fourth chapter explores the personality of a teacher, his/her competencies and opportunities for personal development. The last chapter is a practical one - presents an example educational block composing of physics, informatics and aesthetics/art education with experiential education elements. Keywords Aesthetic education, creativity, experiential education, teacher competences, teacher

6 Obsah ÚVOD ESTETICKÁ VÝCHOVA CO JE TEDY ESTETICKÁ VÝCHOVA? TROCHA HISTORIE CÍL, TEDY KAM VLASTNĚ SMĚŘUJEME? Cíle a úkoly Cíle estetické výchovy FUNKCE ESTETICKÉ VÝCHOVY PROSTŘEDKY ESTETICKÉ VÝCHOVY Umění jako prostředek estetické výchovy Prostředí jako prostředek estetické výchovy Práce, hra a sport jako prostředek estetické výchovy ROZDÍLNÉ PŘÍSTUPY K ESTETICKÉ VÝCHOVĚ SOUČASNÉ KONCEPCE ESTETICKÉ VÝCHOVY Shrnutí KREATIVITA CO JE TO KREATIVITA? TEORIE KREATIVITY Soubor dispozic Tvořivost jako soubor stavů a procesů Tvořivost jako soubor dovedností překonávat bariéry Dva druhy tvořivosti TVOŘIVOST UČITELE ZÁŽITKOVÁ PEDAGOGIKA... 33

7 3.1 PŘIBLÍŽENÍ POJMU NĚCO VÍCE Z HISTORIE CO JE TO VLASTNĚ ZÁŽITKOVÁ PEDAGOGIKA? PRVKY ZÁŽITKOVÉ PEDAGOGIKY Osobnost učitele v zážitkové pedagogice Aplikace poznatku Zpětná vazba ZÁŽITKOVĚ PEDAGOGICKÉ PŘÍSTUPY Zážitek UČENÍ SE ZÁŽITKEM Styly učení Chronologie zážitkového učení METODOLOGIE ZÁŽITKOVÉHO UČENÍ ROZVOJ KOMPETENCÍ UČITELE GENERALIZACE O UČITELÍCH KOMPETENCE UČITELE Sebereflexe a sebezdokonalování v pedagogické činnosti učitele Učitelovo pojetí výuky OSOBNOST UČITELE V ZÁŽITKOVÉ PEDAGOGICE KONKRÉTNÍ PŘÍKLAD KREATIVNÍHO A ZÁŽITKOVÉHO UČENÍ Kontext Třída Cíle výukového bloku Rozvíjené kompetence Hodnocení... 62

8 5.6 Rozpis PRŮBĚH REALIZOVANÉ LEKCE ZÁVĚR Shrnutí Resume Resumen SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY PŘÍLOHY Vytvořené obrazy... 79

9 ÚVOD Důležitost a vliv osobnosti učitele na studenty je neoddiskutovatelná. Jen na ní často záleží oblíbenost či neoblíbenost vyučovaného předmětu. V estetické výchově je učitel, vzhledem k povaze tohoto předmětu, ještě důležitější. Nadšení a zápal pro předmět jsou nakažlivé, stejně jako nezájem, lhostejnost a rutina ubíjející. Předkládaná diplomová práce se bude zabývat důležitostí tvůrčího přístupu ve vyučování (nejen) estetické výchovy a možností rozvoje kompetencí učitele prostřednictvím zážitkové pedagogiky. Studium na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity mi dalo mnoho poznatků a inspirovalo mě v mnoha směrech. Na předměty Zážitková pedagogika a prožitková terapie a Osobnostní a sociální výchova ale vzpomínám častěji než na jiné. Přestože jsem se v nich s termínem zážitková pedagogika setkala poprvé, obsah předmětů mi, jako dlouholeté instruktorce dětských letních táborů, úplně cizí nebyl. Zážitková pedagogika učí prostřednictvím hry a zážitku, zahrnuje do procesu učení celou osobnost, učí skrze myšlenky, pocity a fyzickou aktivitu. Jedním z cílů této práce je ukázat, proč je vhodné využít prvků zážitkové pedagogiky ve vyučování. První kapitola se snaží analyzovat estetickou výchovu a její význam ve výchově prostřednictvím rozboru filosofických a pedagogických zdrojů. Ve druhé kapitole se bude zabývat kreativitou. Vymezíme si ji jako pojem a dále budeme syntetizovat jednotlivé přístupy a názory na tvořivost a její problematiku ve školách. Třetí kapitola se bude věnovat zážitkové pedagogice. Uvede ji do historického kontextu, zanalyzuje její prvky a způsob učení zážitkem, který považujeme za hlavní výhodu této metody. Další kapitola se bude zabývat osobností učitele, možností rozvoje jeho kompetencí a jeho rolí v zážitkové pedagogice. Poslední kapitola bude ryze praktická. Předkládá výukový plán Zvukové vlny, který v praxi využívá principy zážitkové pedagogiky. Výukový plán zasahuje do několika předmětů, jedná se o esteticko-výtvarnou výchovu, fyziku a informatiku. 1

10 Nevím, kolik budoucích učitelů se během svých studií setká se zážitkovou pedagogikou. Možná mnozí v nich využívají ve své práci její prvky nevědomě. Cílem této práce je motivovat učitele k cílenému začlenění principů zážitkové pedagogiky do vlastní pedagogické praxe. 2

11 1 ESTETICKÁ VÝCHOVA V této kapitole se pokusíme nastínit a vymezit pojem estetická výchova. Tento krok je nezbytný k správnému uchopení tohoto pojmu, protože estetická výchova bývá často chápána a vykládána různými způsoby. Nejrozšířenější je její podoba jako předmětu samostatně vyučovaného nebo vyučovaného v rámci hudební a výtvarné výchovy. Estetickou výchovu je ale nutno chápat daleko šířeji, přesahuje do dalších oborů, nejen do těch zřejmých, jako je literatura, dramatická výchova nebo dějepis, ale i do základů společenských věd nebo třeba fyziky. Estetika není jen filosofická disciplína o kráse a jejím působením na člověka, ale zabývá se mnoha oblastmi uměním, historií, sportem, masovými médii, estetikou všedního dne, morálkou, etikou a výchovou. Podobně jako je těžké přesně vymezit estetiku, i estetická výchova se vzpírá přesným definicím. Na českých školách není tento předmět jednoznačně vymezen a její účel možná není mnohým zcela jasný. Proč a jak estetickou výchovu vyučovat a co všechno do ní vůbec patří? Je vůbec možné nějaké vymezení? Nebo je možné, že v tomto případě by přesný okruh učiva byl spíše na škodu? 1.1 CO JE TEDY ESTETICKÁ VÝCHOVA? Podle Pedagogického slovníku zjistíme, že jde o vzdělávací oblast, jejímž úkolem je kultivace hudebního a výtvarného projevu žáků, rozvíjení estetického cítění a schopnosti vnímat estetické hodnoty v přírodě, lidských výtvorech, každodenním životě. Realizuje se ve škole prostřednictvím estetickovýchovných předmětů, v mimovyučovacích a zájmových činnostech a akcemi školy výchovné koncerty, exkurze, návštěvy divadelních představení, výstav, muzeí a galerií. 1 Estetickovýchovné předměty jsou podle Pedagogického slovníku ty, které rozvíjejí estetickou vnímavost, seznamují žáky se základními postupy a technikami umělecké tvorby a podporují jejich kreativitu. 2 Estetickovýchovné předměty podle této definice vyznívají spíše jako předměty výchovy umělecké. Podle Vladimíra Spousty je třeba pojmy estetická výchova a umělecká výchova rozlišovat. Je toho názoru, že jsou to dva odlišné pojmy, které označují jiné stránky výchovného procesu. Rozsah estetické výchovy je obsáhlejší než rozsah umělecké výchovy, která se omezuje PRŮCHA, Jan, Eliška WALTEROVÁ a Jiří MAREŠ. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 2013, 395 s, s. 2 Tamtéž, s

12 na výchovu estetického vztahu k umění a na naučení základů dovedností, jak zacházet s tvořivými prostředky umění. Rozlišují se dvě vzájemně podmiňující polohy, a to výchova k umění a výchova uměním, které ve výchovném procesu probíhají současně. 1 Pro rozlišování umělecké a estetické výchovy je i František Holešovský. Pojem umělecká výchova podle něj zahrnuje jen tu část estetické výchovy, které směřuje k estetickému osvojení si skutečnosti prostřednictvím umělecké činnosti a styku s uměním. 2 Pojem estetická výchova podle Spousty v sobě zahrnuje výchovu estetického vnímání skutečností v umění, ale i mimo něj, tedy v přírodě nebo i v jednání ve společnosti, stejně jako je definována v Pedagogickém slovníku, ale navíc sem přidává i výchovu vkusu, který chápe jako estetiku všedního života. 3 Holešovský do estetické výchovy zahrnuje schopnosti uvedomene vnímať a správne chápať, milovať a hodnotiť krásu vo všetkých jej mnohostranných prejavoch, v skutočnosti aj v prejavoch umenia. Ďalej do nej patrí výchova úsilia a schopnosti vnášať prvky krásna do všetkých stránok života a práce, bojovať proti všetkému nepodařenému a nepěknému a takisto prejavovať sa podľa svojich možností v umení TROCHA HISTORIE Estetická výchova usilující o rozvoj jedince za pomoci umění a krásy se objevuje už od antiky, znovu a znovu v nejrůznějších podobách a teoretických koncepcích i praktických výchovných systémech napříč historií. Je to jedna ze složek harmonické výchovy členů společnosti. Dějiny estetické výchovy skrývají mnoho nejasností a v mnoha směrech jsou málo rozpracované. Je třeba je odlišovat od dějin estetiky na jedné straně a od dějin jednotlivých estetickovýchovných předmětů, jako je literární, výtvarná nebo hudební výchova, na straně druhé. 1 SPOUSTA, Vladimír. Krása, umění a výchova. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1995, 130 s, s HOLEŠOVSKÝ, František. Ciele estetickej výchovy a ich konkretizácia. 1. vyd. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 1967, 260 s. Knižnica priateľov pedagogickej literatúry, s SPOUSTA, Vladimír. Krása, umění a výchova. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1995, 130 s, s HOLEŠOVSKÝ, František. Ciele estetickej výchovy a ich konkretizácia. 1. vyd. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 1967, 260 s. Knižnica priateľov pedagogickej literatúry, s

13 Řecký ideál krásy kalokagathia 1 je ideálem krásy a dobra. Staví vedle složky rozumové, tělesné a mravní i na složce estetické, tedy především na studiu hudby, zpěvu a poezie a na gymnastice, která usiluje i o krásu těla a pohybovou kulturu. Centrem estetické výchovy v Řecku byla především hudba. 2 Řecké slovo pro hudbu µουσική (musikí) neznamenalo to, čím my dnes rozumíme hudbu, etymologicky toto slovo znamená činnosti Múz. Řekové tedy slovem µουσική rozuměli všechna imaginativní využití jazyka a tance. Už pythagorovci v 5. stol. př. n. l. zdůrazňovali význam hudebního umění ve výchově a v hudbě spatřovali nejadekvátnější formu vyjádření světové harmonie. Hudba pro ně ztělesňovala numerické principy a poměry, které se dají nalézt v hudbě, se podle pythagorovců dají najít ve vzdálenostech planet nebo v duších dobrých mužů. Vyzdvihovali také etický a katarzní vliv hudby na lidský charakter. Platon v hudbě viděl jeden ze základních prostředků formování občanského profilu. Hudba podle něj vyjadřuje charakter a duši národa. Ve své Ústavě zmiňuje, že každý člověk má své specifické mentální charakteristiky, které jsou rozeznatelné v mluvě. Podobně i v hudbě slyšet hudbu znamená pokusit se znovu vytvořit původní mentální charakteristiky, tedy student hrající hudbu složenou učitelem se za nějakou dobu stane podobnou osobností jako tento skladatel učitel. 3 Aristoteles zmiňoval především etický význam estetické výchovy. Hudba podle něj směřuje k ctnosti, protože pomáhá vytvářet povahu tím, že nás učí správně se radovat, a tak přispívá k správě života a rozumnosti. 4 Řecké pojetí výchovy ke kráse a k dobru je v mnohém inspirativní. Snaží se o vyvážené rozvíjení ducha i těla a o výchovu rozumných a šťastných lidí, kteří jsou schopni krásu ocenit i vytvářet. 1 καλοκαγαθία kalos znamená krásný, agathos dobrý 2 JŮVA, Vladimír. Estetická výchova a všestranný rozvoj osobnosti: vysokoškolská příručka pro studenty filozofických fakult studijních oborů , a filozofických a pedagogických fakult studijních oborů vyd. Praha: Academia, 1987, 182 s, s GOEHR, Lydia. Philosophy of Music. The New Grove dictionary of music and musicians. 2nd ed. New York: Grove, ISBN , s JŮVA, Vladimír. Estetická výchova a všestranný rozvoj osobnosti: vysokoškolská příručka pro studenty filozofických fakult studijních oborů , a filozofických a pedagogických fakult studijních oborů vyd. Praha: Academia, 1987, 182 s, s

14 Věnujeme-li prostor antickému Řecku, byl by hřích nezmínit Jana Amose Komenského, českého učitele národů. Je to sice velký časový skok od antiky do 17. století, ale není cílem této práce zpracovávat dějiny estetické výchovy, pouze přiblížit její historickou tradici. Dílo Jana Amose Komenského je největší pedagogickou syntézou 17. století. Jeho základní požadavek tedy rozvíjet žáky všestranně je jakýmsi navázáním na antickou tradici. Dítě se má podle Komenského rozvíjet v umělecké oblasti už v předškolním věku, má ochutnávat básnictví tím, že se učí jednoduché verše, má se učit zpívat různé melodie. Komenský radí rodičům, aby sledovali estetickou stránku mluvy dítěte, snažili se jej vést k vhodné gestikulaci a k náležitému přednesu. Poznávání literatury, učení se řečnictví a hudbě pak prostupuje všemi stupni Komenského pojetí školy. Pěstování umění jako neodmyslitelné součásti všeobecného vzdělání je pro Komenského tak samozřejmé, že si nikdy neklade otázku, zda vůbec umění patří do škol. 1 Estetickovýchovné snahy mají v České republice dlouhou tradici. Jedním z prvních průkopníků byl Miroslav Tyrš ( ). Přestože si ho většina z nás spojí spíše se založením Sokola a s tělovýchovou, Tyrš si jako výchovného prostředku velice vážil i umění. V duchu antické tradice viděl klíč k dokonalé výchově mládeže ve snaze o harmonii tělesnou i duševní. Významným prostředkem ideové a mravní výchovy mu bylo právě umění, ve kterém viděl zároveň i důležitý činitel národního uvědomění. Ve svém pojetí tělesné výchovy zdůrazňoval estetické zřetele kulturu a ladnost pohybů, estetiku hromadných tělovýchovných vystoupení. Otakar Hostinský ( ) je nejen jedním z nejvýznamnějších českých estetiků, ale zároveň je považován za zakladatele české teorie estetické výchovy. Ve svém spisu Umění a společnost předložil systematickou analýzu společenských funkcí umění a promyšlenou 1 JŮVA, Vladimír. Estetická výchova a všestranný rozvoj osobnosti: vysokoškolská příručka pro studenty filozofických fakult studijních oborů , a filozofických a pedagogických fakult studijních oborů vyd. Praha: Academia, 1987, 182 s, s

15 koncepci estetické výchovy ve společnosti. 1 Umělecké nazírání je podle něj dovršením umělecké výchovy, ne jejím základem a východiskem. 2 Estetická výchova je podle Hostinského procesem, který započne už v rodině, pokračuje v období školní docházky a dále v celém následujícím životě. Hlavní podmínku v úspěšnosti školní estetické výchovy vidí Hostinský v estetickém vzdělání učitelů. 3 Historií estetické výchovy v Čechách bychom se mohli zabývat ještě dlouho, věnovali se jí estéti jako Josef Patočka, Jiří Václav Klíma, Bohumil Markalous, Otakar Kádner, Antonín Sychra a mnozí další. My se však přesuneme k další části této práce, tedy k cílům estetické výchovy. 1.3 CÍL, TEDY KAM VLASTNĚ SMĚŘUJEME? Než si stanovíme cíle estetické výchovy, musíme si položit otázku, co je to cíl v rámci pedagogiky. První část této kapitoly se věnuje ryze praktickým otázkám k cílům a úkolům vyučování. Druhá část se pak věnuje už jen cílům estetické výchovy. Co je to tedy pedagogický cíl? Podle Pedagogické encyklopedie patří cíle výchovy a vzdělávání k nejdůležitějším pedagogickým kategoriím, neboť vymezují edukační záměry a naznačují směr žádoucích postupů. Tím do značné míry předurčují výsledky, jichž má být výchovou a vzděláváním dosaženo. Cíle výchovy a vzdělávání tedy označují zamýšlené změny v rozvoji individua, kterých je dosahováno prostřednictvím výchovně-vzdělávacích aktivit. V obecném cíli vzdělání jsou vyjádřeny potřeby společnosti i jednotlivce. 4 1 JŮVA, Vladimír. Estetická výchova a všestranný rozvoj osobnosti: vysokoškolská příručka pro studenty filozofických fakult studijních oborů , a filozofických a pedagogických fakult studijních oborů vyd. Praha: Academia, 1987, 182 s, s MARKALOUS, Bohumil. Estetika praktického života. První. Praha: Odeon, 1989, s JŮVA, Vladimír. Estetická výchova: vývoj, pojetí, perspektivy. Brno: Paido, 1995, s PRŮCHA, Jan (ed.). Pedagogická encyklopedie. Vyd. 1. Praha: Portál, 2009, 935 s. ISBN , s

16 1.3.1 Cíle a úkoly Cíl je zamýšlená změna v učení a rozvoji žáka (ve vědomostech, dovednostech, vlastnostech, hodnotových orientacích, osobnostním a sociálním rozvoji jedince), kterých má být dosaženo výukou. 1 Je to tedy dosažení jakéhosi předem vytyčeného ideálu. Obecný cíl by měl být stručně a jasně formulován a měl by vyjádřit vše, čeho chce učitel dosáhnout. Například: Vytvářet příležitosti k tvůrčímu sebevyjádření žáků. Zpravidla není možné dosáhnout těchto cílů stoprocentně, bývají široce pojaté, ukazují spíš směr, ke kterému se učitel chce ubírat, a jako takové jsou nezbytné. Obecné cíle mohou vyplývat z učebních osnov, předmětového kurikula nebo z výukového programu. O většině svých cílů nicméně rozhodují učitelé sami. Jde v nich o to, čeho se při vyučování snaží dosáhnout. 2 Přestože je obecný cíl nezbytný a ukazuje cestu, kam se ubírat, nemůže stanovit, jak ho dosáhneme. Učitelovy záměry musejí být stanoveny konkrétněji. Takto podrobně formulované cíle se nazývají konkrétní úkoly, výstupy výuky nebo učební požadavky. Jsou to formulace popisující schopnosti, kterým se mají žáci naučit. Například: Žák by měl umět rozeznat expresionistická díla od impresionistických. Je vhodné orientovat cíle k procesu osvojování poznatků spíše než k výkladu. Kdyby měl učitel učební požadavek vysvětlit a demonstrovat žákům rozdíly mezi impresionismem a expresionismem, je zřejmé, že tento cíl může být splněn, aniž by se žáci ve skutečnosti něčemu naučili. Formulovat cíle tímto způsobem přináší učiteli celou řadu výhod. Ujasní si, co mají žáci procvičovat, a dokáže tak lépe odhadnout, jaké učební činnosti budou nejvhodnější. Zároveň dokáže mnohem jednodušeji posoudit, zda jsou jeho hodiny úspěšné. Když přesně ví, co by žáci měli umět, je snazší hodnotit, zda to skutečně dovedou. 1 VALIŠOVÁ. A., KASÍKOVÁ, H. a kol. Pedagogika pro učitele. Praha: Grada, 2007, s PETTY, Geoffrey. Moderní vyučování. Vyd. 2. Praha: Portál, 2002, 380 s. ISBN , s

17 Důležité je, aby učební požadavky přesně udávaly pozorovatelný výkon žáků a nezaměřovaly se na činnost učitele, nýbrž na schopnosti, které si žáci během učení osvojí. Je proto vhodné stanovovat si krátkodobé cíle a snažit se je formulovat tak, aby bylo možné určit, zda cíle bylo nebo nebylo dosaženo Klasifikace konkrétních úkolů B. S. Bloom v knize Taxonomy of Educational Objectives klasifikoval proces učení do tří sfér. V rámci každé sféry rozlišuje schopnosti a dovednosti žáků podle různého typu a obtížnosti, vychází přitom z koncepce vzdělávacích úkolů. Ve stručnosti si zde představíme tyto tři sféry učení a jejich další rozdělení. Kognitivní doména (Intelektuální znalosti a způsobilosti) Znalosti: umět popsat, vybavit si, vyjmenovat, rozeznat, Porozumění: umět vysvětlit, popsat důvody, rozpoznat příčiny, doložit, Aplikace: umět použít, aplikovat, sestavit, vybrat, Analýza: umět uvést podrobnosti, specifikovat, vyjmenovat části celku, přirovnat, porovnat, rozlišit mezi, Syntéza: umět shrnout, zobecnit, dokázat, utřídit, navrhnout, sestrojit, vysvětlit důvody, Hodnocení: umět posoudit, vyhodnotit, uvést argumenty pro a proti, podrobit kritice, Aktivní doména Týká se pozornosti, zájmů, estetického cítění, morálních a etických postojů, názorů, pocitů, hodnot. Například: naslouchat, ocenit důležitost, získat o něčem podvědomí, citově na něco reagovat, vnímat estetickou hodnotu, vidět morální dilema, Psychomotorická doména Do této sféry patří senzomotorické dovednosti, činnosti týkající se smyslového vnímání, pohybů a vzájemné koordinace vjemů s pohyby PETTY, Geoffrey. Moderní vyučování. Vyd. 2. Praha: Portál, 2002, 380 s. ISBN , s

18 Například: plachtit, kreslit, modelovat, házet, Dílčí úkoly Dílčí úkoly představují něco mezi obecným cílem a konkrétním učebním požadavkem. Nazývají se také krátkodobé cíle. Příklad: Seznámit žáky se základními myšlenkami expresionismu. Záměr vyjádřený tímto způsobem by měl zahrnovat jak látku samotnou, tak způsob, jakým bude zpracována. Stanovené cíle by měly být jasné a srozumitelné. Příklad: Vnímat estetickou hodnotu Händelova oratoria Mesiáš. Tyto dílčí cíle pomáhají učiteli při vytváření konkrétních cílů. Obecný cíl může zahrnovat mnoho dílčích úkolů a z každého dílčího úkolu se dá odvodit řada konkrétních učebních požadavků. Dílčí úkoly se dají rozdělit na dva hlavní typy, a to úkoly rozvíjející a zvládací. Zvládací úkoly Jsou to často úkoly relativně snadné. Spadají do kognitivní domény a zahrnují většinou jen vědomosti a porozumění. Jsou stanoveny tak, aby je dokázali zvládnout všichni žáci, bývá to minimum, které musí žák splnit, aby prospěl. Dosažení zvládacích cílů je dáno tím, jak dlouho o ně usilujeme, spíše než vrozenými schopnostmi, nadáním a vlohami. Jsou konstruovány tak, aby je dokázal splnit každý, pokud se bude dostatečně snažit. Konkrétní cíle odvozené od zvládacích úkolů obvykle vyžadují schopnosti a dovednosti, které si žáci dokáží osvojit během krátkého časového úseku a je možné snadno a objektivně hodnotit každého žáka pomocí jednoduchého testu. Příklad: Vyjmenujte hlavní části jednoduché buňky. Tyto úkoly umožňují učiteli ocenit i slabší žáky, dát jim motivaci a pocit úspěchu, což je nesmírně důležité PETTY, Geoffrey. Moderní vyučování. Vyd. 2. Praha: Portál, 2002, 380 s. ISBN , s

19 Rozvíjející úkoly Těchto úkolů často nebývá úplně dosaženo. Závisí na předchozím učení, vyžadují intelektuální dovednosti vyššího řádu, k jejich dosažení musí žáci vynaložit mimořádné úsilí, a než je zlepšení v jejich práci patrné, trvá to delší dobu. Příklad: Zhodnoťte význam vysoké zaměstnanosti v západních zemích Evropy. Význam rozvíjejících úkolů spočívá v jejich schopnosti podnítit individuální vývoj žáků a dát příležitost těm talentovanějším. Učitel může očekávat spíše postupný vývoj schopností a dovedností žáků než úplné zvládnutí cíle. Tyto úkoly je těžší hodnotit. Žádný rozvíjející úkol se nedá rozdělit do vyčerpávajícího výčtu učebních požadavků, jedná se o víc než jen pouhý souhrn částí. Obvykle však jde stanovit alespoň reprezentativní vzorek učebních požadavků, které by si měl žák osvojit ve chvíli, kdy cíle dosáhne. Ve vyučování by měly v ideálním případě být zastoupeny jak rozvíjející, tak zvládací cíle, zejména jsou-li ve třídě velké rozdíly mezi schopnostmi a dovednostmi jednotlivých žáků. Učitel by měl registrovat, oceňovat a hodnotit jak rozvíjející, tak zvládací cíle Vyšší cíle Problém může nastat v okamžiku, kdy se učitel soustředí výhradně na učební výsledky žáků. Může to znamenat zanedbání důležitých dovedností, které sice nejsou v osnovách jeho předmětu, ale mají všeobecné uplatnění a vztahují se ke každé vyučovací hodině. Je to například rozvíjení tvůrčího myšlení žáků, snaha naučit je logicky uvažovat a učit se. Neměl by zapomínat žáky motivovat, podněcovat jejich zájmy, ocenit je. Zároveň nesmí zapomínat na takové věci, jako je etika, radost, krása a lidský duch. 2 Vytyčování pedagogických cílů pomůže budoucímu učiteli lépe plánovat vyučovací hodiny a zároveň dosahovat stanovené cíle. Pracuje s nimi ve všech fázích výuky, tedy při plánování, na začátku vyučovací hodiny, v jejím průběhu i na jejím konci. Cíl je třeba chápat PETTY, Geoffrey. Moderní vyučování. Vyd. 2. Praha: Portál, 2002, 380 s. ISBN , s Tamtéž, s

20 jako ideální představu předpokládaných výsledků, jejich srovnání s tím, čeho bylo ve výuce dosaženo, poskytuje učiteli cenný ukazatel toho, na kolik je jeho práce úspěšná Cíle estetické výchovy Na tomto místě se dostáváme k cílům estetické výchovy. Jaké jsou tyto cíle? Názor na ně se v současné pedagogické teorii i praxi často liší. Jednotlivé koncepce často zahrnují jen několik stránek z komplexního estetickovýchovného procesu. Obvykle ji redukují jen na výchovu uměleckou, nebo naopak vyzdvihují mimouměleckou oblast (estetika přírody, prostředí, ), někdy bývá přeceňována receptivní nebo naopak aktivní stránka této výchovy, jednostranně jsou zdůrazňovány její teoretické nebo jen praktické aspekty. 1 Vladimír Spousta ve své knize Krása, umění a výchova říká, že je třeba stanovit cíle estetické výchovy na základě tří aspektů. První z nich je poznání základních uměleckých etap, národních a světových děl, tvůrců, interpretů a uměleckých vývojových etap. Dalším aspektem je rozvoj vnímání, prožívání a hodnocení krásy umělecké i neumělecké. Sem patří ocenění přírody, prostředí, práce a života, rozvoj uměleckých schopností a dovedností v oblasti výtvarné, hudební, pohybové a literární. Posledním aspektem je zušlechtění cítění, myšlení, chování, jednání a také zdokonalení krásou uměleckou a mimouměleckou. Spousta říká, že všechny tyto cíle jsou stejně významné a každý pokus o preferování některého cíle či úkolu by svědčil o nepochopení principu komplexnosti estetickovýchovného působení. 2 Vladimír Jůva rozděluje cíle estetické výchovy do několika základních skupin: Systematicky rozvíjet adekvátní estetická vnímání, chápání, citové prožívání a hodnocení 1 JŮVA, Vladimír. Estetická výchova a všestranný rozvoj osobnosti: vysokoškolská příručka pro studenty filozofických fakult studijních oborů , a filozofických a pedagogických fakult studijních oborů vyd. Praha: Academia, 1987, 182 s, s SPOUSTA, Vladimír. Krása, umění a výchova. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1995, 130 s, s

21 Umělecká díla mohou obohatit pouze tehdy, dovede-li je člověk pozorně a správně vnímat, když dokáže zachytit ideje jednotlivých uměleckých děl a smysl použitých uměleckých vyjadřovacích prostředků tedy když dílu úměrně svým schopnostem a životním i uměleckým zkušenostem porozumí. Systematická výchova estetického vnímání, chápání, citového prožívání a hodnocení je výchozí a specifický cíl estetické výchovy. Je to cíl formativní. Seznámit se základními uměleckými díly národní a světové kultury, s jejich tvůrci a interprety a s hlavními etapami vývoje umění Estetický rozvoj člověka probíhá v neustálém kontaktu s díly literárními, výtvarnými, hudebními, dramatickými, filmovými a tanečními. Tento druhý hlavní cíl je cíl materiální a svou povahou těsně souvisí s cílem předchozím. Při poznávání uměleckých děl se rozvíjí schopnost adekvátně vnímat, chápat, citově prožívat a hodnotit umění. Rozvíjet uměleckou tvořivost v oblasti všech druhů umění Tímto Jůva myslí schopnost být dobrým čtenářem, dokázat recitovat, dramatizovat, vyprávět, tvořit literární díla. V oblasti výtvarné to znamená umět kreslit, malovat, modelovat a konstruovat, v oblasti hudební dokázat zpívat, hrát na nějaký hudební nástroj, komponovat. Doporučuje rozvíjet i oblast taneční. Nejúčinnější cesta k hlubšímu poznání a pochopení jednotlivých druhů umění je skrze vlastní uměleckou činnost. Nejdůležitější moment tady představuje rozvoj tvořivosti jedince, v němž se často vidí ústřední cíl estetické výchovy vůbec. Tvůrčí rozvoj v estetické a umělecké oblasti vede k posílení důvěry ve vlastní schopnosti a snaha vytvářet nové má hluboký pozitivní přenos do celé oblasti životního konání jedince. Uměním a estetickou hodnotou reality obohacovat poznání, rozvíjet ideově morální stránku osobnosti a zušlechťovat její myšlení a cítění, její chování i její pracovní a jiné činnosti Tento cíl je na rozdíl od předchozích cílů velmi obecný. Okruh představ o přírodě, společnosti a mezilidských vztazích se rozšiřuje poznáváním uměleckých děl a estetické stránky přírody a života společnosti. 13

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA SEMINÁRNÍ PRÁCE (ÚVOD DO MODERNÍ PEDAGOGIKY) VÝCHOVA LENKA FIALOVÁ VÝŽIVAČLOVĚKA 2004/2005 4.ROČNÍK OBSAH 1. Základní pojmy 2. Výchova 3. Funkce výchovy 4. Činitelé výchovy POUŽITÁ LITERATURA 1. J. Průcha,

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

KURIKULUM - OBSAH VZDĚLÁNÍ. Školní pedagogika Jaro 2012 H. Filová, kat. pedagogiky PdF MU

KURIKULUM - OBSAH VZDĚLÁNÍ. Školní pedagogika Jaro 2012 H. Filová, kat. pedagogiky PdF MU KURIKULUM - OBSAH VZDĚLÁNÍ Školní pedagogika Jaro 2012 H. Filová, kat. pedagogiky PdF MU VSTUPNÍ OTÁZKY: Co je vzdělávací kurikulum Co ovlivňuje podobu kurikula (edukační teorie a jejich vliv na výběr

Více

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova 4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Hudební výchova spadá spolu

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce 7 UMĚNÍ A KULTURA UČEBNÍ OSNOVY 7. 3 Výtvarné činnosti Časová dotace 7. ročník 1 hodina 8. ročník 1 hodina 9. ročník 1 hodina Celková časová dotace je 3 hodiny. Charakteristika: Žáci si tento předmět vybírají

Více

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Výtvarná výchova 4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Výtvarný výchova spadá spolu

Více

Základní pedagogické kategorie a pojmy (pracovní podkladový materiál k výuce, zpracovala K. Vlčková)

Základní pedagogické kategorie a pojmy (pracovní podkladový materiál k výuce, zpracovala K. Vlčková) EDUKACE Základní pedagogické kategorie a pojmy (pracovní podkladový materiál k výuce, zpracovala K. Vlčková) = výchova - v širším slova smyslu (výchova + vzdělávání), častěji používaný termín, ale nejednoznačný

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

Cíle základního vzdělávání

Cíle základního vzdělávání Cíle základního vzdělávání 1 Základní vzdělávání má žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence a poskytnout spolehlivý základ všeobecného vzdělání orientovaného zejména na situace blízké

Více

16. Hudební výchova 195

16. Hudební výchova 195 16. Hudební výchova 195 Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova Vyučovací předmět: Hudební výchova 1. NÁZEV VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: HUDEBNÍ VÝCHOVA 2. CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu výtvarná výchova

Charakteristika vyučovacího předmětu výtvarná výchova Charakteristika vyučovacího předmětu výtvarná výchova Obsahové vymezení Výtvarný obor navazuje na výtvarnou výchovu základní školy a vychází ze vzdělávacího obsahu Výtvarného oboru v RVP G. Časové vymezení

Více

UČEBNÍ OSNOVY. Jazyk a jazyková komunikace Německý jazyk

UČEBNÍ OSNOVY. Jazyk a jazyková komunikace Německý jazyk UČEBNÍ OSNOVY Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět: Jazyk a jazyková komunikace Německý jazyk Charakteristika předmětu Vyučovací předmět Německý jazyk přispívá k chápání a objevování skutečností, které

Více

Kritéria evaluace elektrotechnické a elektronické stavebnice

Kritéria evaluace elektrotechnické a elektronické stavebnice Kritéria evaluace elektrotechnické a elektronické stavebnice Čestmír Serafín, Lenka Partíková Souhrn Hodnocení učebních pomůcek používaných ve vyučovacím procesu patří mezi základní kompetence učitele.

Více

I. JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE

I. JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE I. JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace zaujímá stěžejní postavení ve výchovně vzdělávacím procesu. Dobrá úroveň jazykové kultury

Více

Využití DV jako intervenční metody v DD Marie Pavlovská

Využití DV jako intervenční metody v DD Marie Pavlovská Využití DV jako intervenční metody v DD Marie Pavlovská Intervenční dimenze dramatické výchovy Dramatická výchova/ve speciální pedagogice dramika je pedagogickou disciplínou, která - využívá metody dramatického

Více

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 9.2. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní pedagogika

Více

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy: 4.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Charakteristika předmětu Matematika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast matematika

Více

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět:: Etická výchova A. Charakteristika vyučovacího předmětu a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Etická výchova je volitelným předmětem, který je realizován v rozsahu dvou

Více

I ÚVOD DO PEDAGOGIKY...

I ÚVOD DO PEDAGOGIKY... Obsah 5 OBSAH PŘEDMLUVA............................................ 7 I ÚVOD DO PEDAGOGIKY.............................. 9 II PEDAGOGIKA VOLNÉHO ČASU....................... 25 III PŘEDŠKOLNÍ PEDAGOGIKA..........................

Více

Mateřská škola Ostrava Plesná, příspěvková organizace, Dobroslavická 42/4 725 27 Ostrava Plesná

Mateřská škola Ostrava Plesná, příspěvková organizace, Dobroslavická 42/4 725 27 Ostrava Plesná Školní rok 2013/2014 1. INTEGROVANÝ BLOK Název integrovaného bloku: Učím se žít s druhými HLAVNÍ VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ ZÁMĚR adaptace a seznámení se s organizací dne a vnitřními podmínkami MŠ učení se základním

Více

Cizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk)

Cizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Cizí jazyk Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Charakteristika vyučovacího předmětu Další cizí jazyk je doplňující vzdělávací obor, jehož obsah je doplňující a rozšiřující. Konkrétním

Více

Cvičení v anglickém jazyce

Cvičení v anglickém jazyce Počet vyučovacích hodin za týden 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 0 0 0 0 0 0 2 2 2 6 Volitelný Volitelný Volitelný Celkem Název předmětu Oblast

Více

Cíle vyučování zeměpisu

Cíle vyučování zeměpisu Cíle vyučování zeměpisu stanovení si jasných, jednoznačných a dosažitelných cílů by mělo určovat základní obsahové prvky učiva teprve poté je vhodné se ptát na prostředky cíle obsah prostředky základní

Více

6.30 Ekologický seminář

6.30 Ekologický seminář VZDĚLÁVACÍ OBLAST : VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: Člověk a příroda Přírodopis 6.30 Ekologický seminář CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Ekologický seminář je volitelným předmětem, který se zaměřuje na rozšíření

Více

Specializace z dramatické výchovy ročník TÉMA CASOVÁ DOTACE

Specializace z dramatické výchovy ročník TÉMA CASOVÁ DOTACE Specializace z dramatické výchovy ročník TÉMA 2 Základy teorie vysvětlí pojem dramatická výchova, předmět dramatické výchovy, její vztah k dramatické výchovy charakterizuje její kontext a využití ve estetické

Více

Buchtová Eva, Staňková Barbora

Buchtová Eva, Staňková Barbora Buchtová Eva, Staňková Barbora Pomoz mi, abych to dokázalo samo děti mají rozdílné učební schopnosti a nadání Hlavní myšlenky Marie Montessori děti nemusí k dosažení stejného cíle postupovat stejným tempem

Více

Obsah Etické výchovy se skládá z následujících témat, která podmiňují a podporují pozitivní vývoj osobnosti žáka:

Obsah Etické výchovy se skládá z následujících témat, která podmiňují a podporují pozitivní vývoj osobnosti žáka: 4.4.4. Etická výchova Etická výchova (EtV) je doplňujícím vzdělávacím oborem, který se zaměřuje na systematické a metodicky propracované osvojování sociálních dovedností u žáků na základě zážitkové metody

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Vychovat šťastné a spokojené dítě pro nás znamená vychovat zdravého, vyrovnaného člověka, který si váží sám sebe, ale i druhých lidí. ROK S KRÁLÍKY Z KLOBOUKU Náš cíl: BOBEM A

Více

Malá didaktika innostního u ení.

Malá didaktika innostního u ení. 1. Malá didaktika činnostního učení. / Zdena Rosecká. -- 2., upr. a dopl. vyd. Brno: Tvořivá škola 2006. 98 s. -- cze. ISBN 80-903397-2-7 činná škola; vzdělávání; vyučovací metoda; vzdělávací program;

Více

Specializace z dramatické výchovy ročník TÉMA CASOVÁ DOTACE

Specializace z dramatické výchovy ročník TÉMA CASOVÁ DOTACE Specializace z dramatické výchovy ročník TÉMA 2 Základy teorie vysvětlí pojem dramatická výchova, dramatické výchovy charakterizuje její kontext a využití ve výchově a vzdělávání; vymezí obsah dramatické

Více

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy Klíčové kompetence Jako jeden z nosných prvků reformy Klíčové kompetence Podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání má základní vzdělávání žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové

Více

VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ V OBLASTI

VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ V OBLASTI PROJEKT ZŠ ZLATÉ HORY UČÍME SE MODERNĚ, UČÍME SE PRO ŽIVOT! CZ.1.07/1.1.26/02.0020 VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGŮ V OBLASTI PROJEKTOVÉ VÝUKY DIDAKTICKÉ ZÁSADY PŘI TVORBĚ PROJEKTOVÝCH ÚKOLŮ Mgr. Michal Sedláček, Ph.D.

Více

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání, Základní škola Krásného 24

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání, Základní škola Krásného 24 Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání, Základní škola Krásného 24 Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Anglický jazyk rozšířená výuka 1. stupeň Výuka je zaměřena převážně

Více

ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU

ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU Vzdělávání na I. stupni základního studia je sedmileté a je určeno žákům, kteří dosáhli věku 7 let. Tato věková hranice platí bez ohledu na skutečnost, zdali žák navštěvoval

Více

Výchovné a vzdělávací postupy vedoucí k utváření klíčových kompetencí:

Výchovné a vzdělávací postupy vedoucí k utváření klíčových kompetencí: Volitelný předmět KONVERZACE AJ Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Vyučovací předmět Konverzace v anglickém jazyce vychází ze vzdělávacího oboru Cizí jazyk

Více

Nikolić Aleksandra Matěj Martin

Nikolić Aleksandra Matěj Martin POSTAVENÍ Í PEDAGOGIKY MEZI VĚDAMI Nikolić Aleksandra Matěj Martin PŮVOD NÁZVU Paidagogos = pais + agein Pais = dítě Agein = vést průvodce dětí, často vzdělaný otrok pečoval o výchovu dětí ze zámožných

Více

Část V. Osnovy. II. stupeň KAPITOLA XX - DĚJEPISNÁ PRAKTIKA

Část V. Osnovy. II. stupeň KAPITOLA XX - DĚJEPISNÁ PRAKTIKA Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor - vyučovací předmět: Dějepisná praktika 1. CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU DĚJEPIS Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Část V. Osnovy

Více

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy Jako jeden z nosných prvků reformy Klíčové kompetence Podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání má základní vzdělávání žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence. Pojem

Více

6.24 Literární seminář volitelný předmět

6.24 Literární seminář volitelný předmět VZDĚLÁVACÍ OBLAST : VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: Jazyk a jazyková komunikace Český jazyk a literatura 6.24 Literární seminář volitelný předmět CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Literární seminář je jako

Více

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH 4.9.40. Psychologie Dvouletý volitelný předmět PSYCHOLOGIE (pro 3. ročník, septima) navazuje na základní okruhy probírané v hodinách ZSV. Zaměřuje se na rozšíření poznatků jak teoretických psychologických

Více

Cíle a obsah vyučování zeměpisu

Cíle a obsah vyučování zeměpisu Cíle a obsah vyučování zeměpisu stanovení si jasných, jednoznačných a dosažitelných cílů by mělo určovat základní obsahové prvky učiva teprve poté je vhodné se ptát na prostředky cíle obsah prostředky

Více

VZDĚLÁVACÍ OBLAST UMĚNÍ A KULTURA VZDĚLÁVACÍ OBOR HUDEBNÍ VÝCHOVA VYUČOVACÍ PŘEDMĚT HUDEBNÍ VÝCHOVA

VZDĚLÁVACÍ OBLAST UMĚNÍ A KULTURA VZDĚLÁVACÍ OBOR HUDEBNÍ VÝCHOVA VYUČOVACÍ PŘEDMĚT HUDEBNÍ VÝCHOVA VZDĚLÁVACÍ OBLAST UMĚNÍ A KULTURA VZDĚLÁVACÍ OBOR HUDEBNÍ VÝCHOVA VYUČOVACÍ PŘEDMĚT HUDEBNÍ VÝCHOVA Charakteristika vyučovacího předmětu na 2. stupni ZŠ: Hudební výchova svým obsahem navazuje na vzdělávací

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova

4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova 4.6 Vzdělávací oblast Umění a kultura 4.6.2 Výtvarná výchova 1. 2. 3. 4. Hodinová dotace Výtvarná výchova 2 2 2 2 Realizuje obsah vzdělávacího oboru Výtvarná výchova RVP ZV. Výuka probíhá ve dvouhodinových

Více

UMĚNÍ A KULTURA Charakteristika vzdělávací oblasti

UMĚNÍ A KULTURA Charakteristika vzdělávací oblasti UMĚNÍ A KULTURA Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Umění a kultura umožňuje žákům jiné než pouze racionální poznávání světa a odráží nezastupitelnou součást lidské existence umění a kulturu.

Více

Výtvarná výchova. Charakteristika vyučovacího předmětu. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvíjení klíčových kompetencí žáků

Výtvarná výchova. Charakteristika vyučovacího předmětu. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvíjení klíčových kompetencí žáků Vzdělávací obor: Výtvarná výchova Obsahové, časové a organizační vymezení Výtvarná výchova Charakteristika vyučovacího předmětu 1. 5. ročník 2 hodiny týdně Vzdělávací obor Výtvarná výchova zahrnuje využití

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí, s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního prostředí.

Více

Hudební výchova ročník TÉMA

Hudební výchova ročník TÉMA Hudební výchova ročník TÉMA 1-4 Hudební a hudebně pohybová výchova 1-4 dovedností dětí orientuje se v současné hudební kultuře a její historii; analyzuje hudební díla z hlediska jejich historického zařazení,

Více

6.34 Společenskovědní seminář

6.34 Společenskovědní seminář VZDĚLÁVACÍ OBLAST: VZDĚLÁVACÍ OBOR: VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: Člověk a společnost Výchova k občanství 6.34 Společenskovědní seminář CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU: Společenskovědní seminář je volitelným předmětem,

Více

CÍLE VE VÝUCE. Co nás čeká? RNDr. Milan Šmídl, Ph.D Funkce cílů (k čemu slouží) Vlastnosti cílů (jaké jsou požadavky)

CÍLE VE VÝUCE. Co nás čeká? RNDr. Milan Šmídl, Ph.D Funkce cílů (k čemu slouží) Vlastnosti cílů (jaké jsou požadavky) CÍLE VE VÝUCE RNDr. Milan Šmídl, Ph.D. Funkce cílů (k čemu slouží) Co nás čeká? Vlastnosti cílů (jaké jsou požadavky) Stanovení cílů (postup a chyby) Taxonomie (typy) cílů Kognitivní Afektivní Psychomotorické

Více

TR(2) Tabulka rovin ČG - 4. a 5. ročník ZŠ

TR(2) Tabulka rovin ČG - 4. a 5. ročník ZŠ TR(2) Tabulka rovin ČG - 4. a 5. ročník ZŠ I Rovina čtenářské gramotnosti Vztah ke čtení Kritéria Vnímání čtení jako zdroje vnitřních zážitků a prožitků. Indikátory 1 Žák je podněcován k četbě i ve svém

Více

VIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ

VIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ VIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ Charakteristika vzdělávací oblasti Tato vzdělávací oblast zaujímá významné místo mezi naukovými a estetickými předměty, jelikož se orientuje na komplexní pojetí lidského zdraví. Vytváří

Více

VÝTVARNÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika předmětu

VÝTVARNÁ VÝCHOVA. A/ Charakteristika předmětu VÝTVARNÁ VÝCHOVA A/ Charakteristika předmětu Obsahové vymezení Vyučovací předmět Výtvarná výchova rozvíjí tvořivé schopnosti, které žáci získali na prvním stupni ve vyučovacím předmětu Tvořivost a prostřednictvím

Více

II. MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE

II. MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE II. MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE Charakteristika vzdělávací oblasti Tato oblast je v našem vzdělávání zastoupena jedním předmětem matematikou, od 1. do 9. ročníku. Podle vývoje dětské psychiky a zejména

Více

Organizace výuky, podmínky zápočtu a zkoušky. Vyučovací metody formy a metody vyučování. Vyučovací jednotka, praktické dokumenty ve výuce

Organizace výuky, podmínky zápočtu a zkoušky. Vyučovací metody formy a metody vyučování. Vyučovací jednotka, praktické dokumenty ve výuce 1 4.10. 2 11.10.* 3 18.10. 4 25.10. * datum téma Organizace výuky, podmínky zápočtu a zkoušky. Pravidla prezentace Vyučovací metody formy a metody vyučování Vyučovací jednotka, praktické dokumenty ve výuce

Více

Výtvarná výchova - Kvinta, 1. ročník

Výtvarná výchova - Kvinta, 1. ročník Výtvarná výchova - Kvinta, 1. ročník Výtvarný obor Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence

Více

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání legislativně vymezené, obsahově stanovené a časově ohraničené úseky vzdělávání, které odpovídají vzdělávání podle daného rámcového vzdělávacího programu integrace vzdělávacího

Více

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE Rytmus, o.s. duben 2012 Doc. PhDr.Marie Černá, CSc ZÁKLADNÍ POJMY VZDĚLÁVÁNÍ VZDĚLANOST VZDĚLÁNÍ VZDĚLAVATENOST EDUKACE VÝCHOVA VÝUKA VYUČOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ = PROCES jehož výsledkem

Více

Název akce: JAK VYUŽÍVAT KRITICKÉ MYŠLENÍ PŘI PŘÍPRAVĚ LEKCÍ A PRACOVNÍCH LISTŮ

Název akce: JAK VYUŽÍVAT KRITICKÉ MYŠLENÍ PŘI PŘÍPRAVĚ LEKCÍ A PRACOVNÍCH LISTŮ Název akce: JAK VYUŽÍVAT KRITICKÉ MYŠLENÍ PŘI PŘÍPRAVĚ LEKCÍ A PRACOVNÍCH LISTŮ (Hradec Králové, SVK, 15.4.2011) PhDr. Jana Doležalová, Ph.D. I. EVOKACE: V čem vidíte pozitiva a negativa pracovních listů?

Více

Německý jazyk. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu (specifické informace o předmětu důležité pro jeho realizaci)

Německý jazyk. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu (specifické informace o předmětu důležité pro jeho realizaci) Počet vyučovacích hodin za týden 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 0 0 0 0 0 0 2 2 2 6 Volitelný Volitelný Volitelný Celkem Název předmětu Oblast

Více

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA Pedagogickopsychologická diagnostika je učitelův nástroj poznání podmínek, průběhu a výsledků řízeného procesu. Snaží se o poznání příčin, které učiteli umožní na základě

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PLNÁ POHODY

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PLNÁ POHODY Základní škola a mateřská škola Veleň, Hlavní 46, 20533 Mratín, okres Praha východ, IČO 71004530,telefon/fax 283931292 ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PLNÁ POHODY UČEBNÍ OSNOVY VZDĚLÁVACÍ OBLAST: Umění

Více

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby.

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby. Rozumová výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Rozumová výchova je vyučován v 1. až 10.ročníku ZŠS v časové dotaci 5 hodin týdně. V každém ročníku jsou přidány 2 disponibilní hodiny.

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. Školní klub

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. Školní klub LAUDEROVA MATEŘSKÁ ŠKOLA, ZÁKLADNÍ ŠKOLA A GYMNÁZIUM PŘI ŽIDOVSKÉ OBCI V PRAZE Belgická 25, Praha 2, 120 00, tel. 246 080 784 5, www.lauder.cz, skola@lauder.cz ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Školní klub IČ:

Více

I. Potřeba pedagogické diagnostiky

I. Potřeba pedagogické diagnostiky I. Potřeba pedagogické diagnostiky S platností RVP ZV od roku 2007/2008 se začíná vzdělávání a výchova v základní škole realizovat prostřednictvím kurikulárního dokumentu, jehož cílem je vybavit žáka potřebnými

Více

Hudební výchova ročník TÉMA

Hudební výchova ročník TÉMA Hudební výchova CASOVÁ DOTACE 1- Hudební a hudebně pohybová výchova 1- dovedností dětí 1- VÝSTUP žák: orientuje se v současné hudební kultuře a její historii; analyzuje hudební díla z hlediska jejich historického

Více

4.6. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Fyzika Charakteristika vyučovacího předmětu Fyzika

4.6. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Fyzika Charakteristika vyučovacího předmětu Fyzika 4.6. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Fyzika 4.6.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Fyzika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Fyzika spadá spolu s chemií, přírodopisem a

Více

Co Vás čeká aneb přehled témat přednášek... Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1

Co Vás čeká aneb přehled témat přednášek... Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1 Co Vás čeká aneb přehled témat přednášek... Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1 1. Pedagogika jako věda dělení, vývoj a současné postavení 2. Výchova, vychovatel a vychovávaný - základní činitelé výchovného

Více

Jak efektivně přednášet v době e-learningu

Jak efektivně přednášet v době e-learningu ČVUT v Praze Fakulta elektrotechnická Jak efektivně přednášet v době e-learningu David Vaněček Masarykův ústav vyšších studií Katedra inženýrské pedagogiky Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme

Více

5. 11. Pracovní činnosti

5. 11. Pracovní činnosti 5. 11. Pracovní činnosti Obsah stránka 5.11.1. Charakteristika vyučovacího předmětu 2 5.11.2. Začlenění průřezových témat 2 5.11.3. Zaměření na klíčové kompetence 2 5.11.4. Formy a metody práce 3 5.11.5.

Více

BIOLOGIE EL OBČAN V DEMOKRATICKÉ SPOLEČNOSTI

BIOLOGIE EL OBČAN V DEMOKRATICKÉ SPOLEČNOSTI BIOLOGIE EL OBČAN V DEMOKRATICKÉ SPOLEČNOSTI CHARAKTERISTIKA TÉMATU Výchova k demokratickému občanství se zaměřuje na vytváření a upevňování takových postojů a hodnotové orientace žáků, které jsou potřebné

Více

I. Sekaniny1804 Hudební výchova

I. Sekaniny1804 Hudební výchova Hudební výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, organizační a časové vymezení Vyučovací předmět Hudební výchova je součástí vzdělávací oblasti Umění a kultura. Hudba nás provází celým životem

Více

KREATIVITA UČITELE JAKO VÝRAZNÁ HODNOTA VÝCHOVNÉHO PROCESU

KREATIVITA UČITELE JAKO VÝRAZNÁ HODNOTA VÝCHOVNÉHO PROCESU KREATIVITA UČITELE JAKO VÝRAZNÁ HODNOTA VÝCHOVNÉHO PROCESU Referát na podkladě článku Václava Darmovzala uveřejněného v Pedagogické orientaci č. 2, z roku 1997 Zpracovala: Bc. Alexandra Ambrožová Říjen,

Více

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region)

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region) NÁŠ SVĚT Vyučovací předmět Náš svět se vyučuje jako samostatný předmět v prvním až třetím ročníku a jako vyučovací blok přírodovědných a vlastivědných poznatků v čtvrtém a pátém ročníku. Zastoupení v jednotlivých

Více

pochopení jazyka jako prostředku historického a kulturního vývoje národa, a důležitého sjednocujícího činitele národního společenství

pochopení jazyka jako prostředku historického a kulturního vývoje národa, a důležitého sjednocujícího činitele národního společenství JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE vyučovací předmět - ANGLICKÝ JAZYK Charakteristika vyučovacího předmětu Cizí jazyk a Další cizí jazykpřispívají k chápání a objevování skutečností, které přesahují oblast zkušeností

Více

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU GEOGRAFIE (VYŠŠÍ STUPEŇ OSMILETÉHO GYMNÁZIA)

CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU GEOGRAFIE (VYŠŠÍ STUPEŇ OSMILETÉHO GYMNÁZIA) CHARAKTERISTIKA PŘEDMĚTU GEOGRAFIE (VYŠŠÍ STUPEŇ OSMILETÉHO GYMNÁIA) 1. Obsahové vymezení V předmětu geografie se realizuje obsah vzdělávacího oboru Geografie, část vzdělávacího oboru Geologie a části

Více

Učební osnovy pracovní

Učební osnovy pracovní ZV Základní vzdělávání 2 týdně, povinný Rostliny v prostředí Žák: uvědomí si a zaznamená tvary, barvy a linie sleduje základní přírodní zákonitosti ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA Ekosystémy Prvouka Prvouka -

Více

ESTETICKÁ VÝCHOVA VÝTVARNÁ

ESTETICKÁ VÝCHOVA VÝTVARNÁ Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Charakteristika předmětu ESTETICKÁ VÝCHOVA VÝTVARNÁ Předmět ESTETICKÁ VÝCHOVA VÝTVARNÁ spadá do vzdělávací oblasti Umění a kultura, která umožňuje žákům

Více

Časové a organizační vymezení

Časové a organizační vymezení Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Vyučovací předmět Týdenní hodinové dotace Časové a organizační vymezení Matematika a její aplikace Matematika a její aplikace Matematika 1. stupeň 2. stupeň 1. ročník

Více

Metody výuky jako podpůrná opatření

Metody výuky jako podpůrná opatření Metody výuky jako podpůrná opatření Mgr. Anna Doubková PaedDr. Karel Tomek Mgr. Anna Doubková, PaedDr. Karel Tomek www.annadoubkova.cz; www.kareltomek.cz Mgr. Anna Doubková, PaedDr. Karel Tomek www.annadoubkova.cz;

Více

Příloha č. 1. Podrobný rozpis podporovaných aktivit

Příloha č. 1. Podrobný rozpis podporovaných aktivit Příloha č. 1 k výzvě č. 01 pro oblast podpory 1.2 - Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Podrobný rozpis podporovaných aktivit Podporovaná aktivita:

Více

A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět: VÝTVARNÉ ČINNOSTI A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Volitelný předmět Výtvarné činnosti má časovou dotaci 2 hodiny v u. Výuka

Více

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Determinace osobnosti Základní psychologie - obecná psychologie - psychologie osobnosti - sociální psychologie - vývojová psychologie Psychopatologie

Více

Vzdělávací obsah 1. stupeň

Vzdělávací obsah 1. stupeň Příloha č. 2 Opatření ministryně školství, mládeže a tělovýchovy, kterým se mění Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, č. j. 12586/2009-22 ETICKÁ VÝCHOVA DOPLŇUJÍCÍ VZDĚLÁVACÍ OBOR Obsah

Více

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie 4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu

Více

3. UČEBNÍ PLÁN 3. 1. Systém výuky

3. UČEBNÍ PLÁN 3. 1. Systém výuky 3. UČEBNÍ PLÁN 3. 1. Systém výuky Výuka podle ŠVP probíhá v 1. 9. postupném ročníku ZŠ. ŠVP (RVP) rozlišuje tři vzdělávací období: 1. období 1. 3. ročník 2. období 4. 5. ročník 3. období 6. 9. ročník.

Více

- rozumí křesťanským symbolům, se kterými se setkává v kultuře a umění

- rozumí křesťanským symbolům, se kterými se setkává v kultuře a umění Nepovinný předmět 5.26 VYUČOVACÍ PŘEDMĚT: NÁBOŽENSTVÍ OBSAHOVÉ, ČASOVÉ A ORGANIZAČNÍ VYMEZENÍ Charakteristika vyučovacího předmětu: Předmět náboženství rozvíjí a podporuje základní předpoklady křesťanského

Více

4.1.2. Vzdělávací oblast : Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk

4.1.2. Vzdělávací oblast : Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk 4.1.2. Vzdělávací oblast : Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Anglický jazyk 1.Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Cílem vzdělávání předmětu

Více

Základy pedagogiky a didaktiky

Základy pedagogiky a didaktiky Základy pedagogiky a didaktiky Pedagogika Pedagogika je věda zabývající se výchovou a vzdělání. První systém pedagogických poznatků a zásad vytvořil J.Á. Komenský a jako samostatný vědní obor existuje

Více

PLÁN VÝCHOVY, PÉČE A VZDĚLÁVÁNÍ. Dětská skupina Malíček

PLÁN VÝCHOVY, PÉČE A VZDĚLÁVÁNÍ. Dětská skupina Malíček PLÁN VÝCHOVY, PÉČE A VZDĚLÁVÁNÍ Dětská skupina Malíček Při definování Plánu výchovy, péče a vzdělávání jsme se inspirovali v Rámcovém programu pro předškolní vzdělávání. Začlenili jsme zde také filozofie,

Více

Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce

Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Pracovní činnosti Charakteristika vyučovacího předmětu 2.stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení Časová dotace v učebním plánu je 1 vyučovací hodina týdně.

Více

Ukázka charakteristiky předmětu Jazyk a jazyková komunikace z pracovní verze ŠVP ZŠ pro sluchově postižené, Holečkova ul., Praha 5

Ukázka charakteristiky předmětu Jazyk a jazyková komunikace z pracovní verze ŠVP ZŠ pro sluchově postižené, Holečkova ul., Praha 5 Ukázka charakteristiky předmětu Jazyk a jazyková komunikace z pracovní verze ŠVP ZŠ pro sluchově postižené, Holečkova ul., Praha 5 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vyučovacího předmětu Předmět

Více

KURIKULÁRNÍ REFORMA RÁMCOVÉ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY. et al.

KURIKULÁRNÍ REFORMA RÁMCOVÉ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY. et al. KURIKULÁRNÍ REFORMA RÁMCOVÉ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY et al. 1 VÝCHODISKA ( AXIOMY ) REFORMY a) zvýšení vzdělávací autonomie škol umožnit školám svobodnější rozhodování, pokud jde především o volbu vzdělávacích

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA MISTRA JANA HUSA A MATEŘSKÁ ŠKOLA HUSINEC Kostnická ulice 227 Telefon: ZŠ 388331234 Husinec PSČ 384 21

ZÁKLADNÍ ŠKOLA MISTRA JANA HUSA A MATEŘSKÁ ŠKOLA HUSINEC Kostnická ulice 227 Telefon: ZŠ 388331234 Husinec PSČ 384 21 ZÁKLADNÍ ŠKOLA MISTRA JANA HUSA A MATEŘSKÁ ŠKOLA HUSINEC Kostnická ulice 227 Telefon: ZŠ 388331234 Husinec PSČ 384 21 MŠ ŠJ 388331127 388331418 IČO 47 258 365 E-mail: reditel@zshusinec.cz www.zshusinec.cz

Více

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení VYUČOVÁNÍ Metody, organizační formy, hodnocení Co je vyučování Vyučování je forma cílevědomého a systematického vzdělávání a výchovy dětí, mládeže a dospělých. Tato forma je naplňována vzájemnou součinností

Více

Hodnocení a klasifikace při výuce F na SŠ. Jiří Tesař

Hodnocení a klasifikace při výuce F na SŠ. Jiří Tesař Hodnocení a klasifikace při výuce F na SŠ Jiří Tesař Hodnocení a klasifikace Většinou nejneoblíbenější činnost učitele: stresové a konfliktní situace musí se rychle rozhodnout musí zdůvodnit své rozhodnutí

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Základní vize Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí,s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního

Více

Příklad dobré praxe VIII

Příklad dobré praxe VIII Projekt Další vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti kariérového poradenství CZ 1.07/1.3.00/08.0181 Příklad dobré praxe VIII pro průřezové téma Člověk a svět práce Mgr. Miroslav Široký

Více

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI OBSAH Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI 1. Psychologie, její role a význam v procesu vzdělávání 16 1.1 Současné pojetí psychologie ve vzdělávání 16

Více