ZÁCHRANÁŘ. Plán pro nebezpečí a pro normální provoz Zajištění bezpečnosti v bazénech, na koupalištích a v aquaparcích 1. část

Transkript

1 záchranář 6 / 10 1 ZÁCHRANÁŘ PŘÍLOHA ČASOPISU BAZÉN & SAUNA Č. 11 / PROSINEC 2010 Plán pro nebezpečí a pro normální provoz Zajištění bezpečnosti v bazénech, na koupalištích a v aquaparcích 1. část Bc. Jiří Němec, PaedDr. Tomáš Miler Na jaře tohoto roku byla ministerstvem zdravotnictví České republiky prostřednictvím Hydroprojektu CZ, a. s., vydána Odvětvová technická norma vodního hospodářství TNV Bezpečnost bazénů, koupališť a aquaparků, část 1: Personální zajištění bezpečnosti návštěvníků. Článek 4 tohoto FTVS UK v Praze dokumentu, Základní povinnosti provozovatele, bod 4.2. ukládá provozovatelům, aby zpracovali v rámci provozního řádu pravidla pro zajištění bezpečnosti v daném provozu a pro řešení mimořádných událostí, Plán pro normální provoz a Plán pro nebezpečí. Vzhledem k tomu, že někteří provozovatelé nemají s uvedenou problematikou zkušenosti, rozhodli jsme se ve dvou pokračováních zveřejnit možné vzory těchto dokumentů. V české literatuře týkající se vodního záchranářství se tato problematika řeší v publikacích Záchranář Bezpečnost a záchrana u vody (Vodní záchranná služba ČČK 1996,1999,2007). Od roku 2000 je zpracování těchto dokumentů součástí závěrečných prací ústředních kurzů Vodní záchranné služby ČČK. Účastníci kurzů pro získání kvalifikace Mistr plavčí na základě svého výběru musejí zpracovat Plán pro normální provoz a Plán pro nebezpečí v daném zařízení. Vycházejí ze zkušeností, jak to v daném zařízení ve skutečnosti chodí, a na základě poznatků získaných na kurzu vytvoří vzorové plány. Stejné zadání mají i ti posluchači Fakulty tělesné výchovy a sportu UK v Praze, kteří si vyberou v rámci studia volitelný předmět Vodní záchranář. Toto téma je pro ně kreditní prací. Další text je součástí bakalářské práce Prevence a bezpečnost jako důležitá součást zajištění provozu plaveckých bazénů, aquaparků a letních koupališť autora Jiřího Němce. Obsahuje vzory obou plánů, vždy pro Krytý bazén Sokolov a pro nedaleké koupaliště Michal. V případě Krytého bazénu Sokolov se jedná o středně rozsáhlý krytý areál, plány pro něj vytvořené tudíž obsahují prvky, které lze využít při zajišťování bezpečnosti v malých plaveckých bazénech i v rozsáhlejších aquaparcích s větším množstvím atrakcí. Koupaliště Michal je velmi rozsáhlé přírodní koupaliště s vysokou kapacitou, k němuž navržené plány jsou vzorové pro organizaci záchranného týmu s větším počtem členů operujícím na velké nekryté ploše. PLÁN PRO NORMÁLNÍ PROVOZ KRYTÝ BAZÉN SOKOLOV Charakteristika Krytého bazénu Sokolov Budova Krytého bazénu Sokolov se nachází uprostřed místního parku. Komplex byl kompletně zrekonstruován a rozšířen roku Majitelem i provozovatelem je Sokolovská bytová s.r.o. Areál nabízí návštěvníkům plavecký bazén s pěti dráhami (o rozměrech m a hloubce 0,6 3 m), dva whirlpooly, dětské brouzdaliště, tobogán o délce 93 metrů a skluzavku dlouhou 23 metrů. Odděleně jsou k dispozici sauny, parní komory a rodinné studio, o jejichž čistotu a bezpečnost se stará uklízecí a pokladní personál. Riziková místa a nejčastější poranění Nejnebezpečnější místa a činnosti jsou přehledně znázorněny na obr. 1. Povrch je v celém bazénu, včetně šaten, parních komor aj. dlážděný, tudíž hrozí nebezpečí uklouznutí a případného zranění i v prostorách mimo halu bazénu. Na tyto prostory sice záchranný tým nedohlíží, ovšem poranění zde vzniklá samozřejmě ošetřuje.

2 2 záchranář 6 / 10 P R O V O Z N Í P L Á N Y sboru s kvalifikací MP a tří jeho podřízených s hodnostmi PL či ZM. Z nich musí být alespoň jeden PL, neboť pracovníci se ZM mohou obsadit pouze stanoviště ËÎ. MP je taktéž pověřen velením sboru a rozhoduje o činnostech při normálním provozu i při nebezpečí, o krocích podniknutých k odstranění nebezpečí i o rotaci jednotlivých plavčíků. Obr. 1: Schéma rizikových míst a nejčastějších poranění v Krytém bazénu Sokolov Rozmístění stanovišť Stěžejním faktorem ovlivňujícím počet a rozmístění plavčíků v areálu je přítomnost, respektive absence bezpečnostního kamerového systému. Na obrázcích 2 a 3 lze jasně pozorovat rozdíl v počtu a rozmístění potřebných hlídkových stanovišť s využitím kamer a bez nich. Rozmístění stanovišť při dozoru bez kamerového systému Vzhledem k velikosti plaveckého bazénu a přítomnosti dvou atrakcí vytvářejících proudící vodu s vyšší rychlostí než 0,5 m/s (skluzavka a tobogán) musí v jednu chvíli službu konat minimálně jeden Mistr plavčí (MP), jeden Plavčík (PL) a dva pracovníci s kvalifikací Záchranářské minimum (ZM), kteří však mohou být umístěni pouze na stanoviště ËÌÍ. Jednotliví záchranáři musí být rozmístěni na stanovištích ÊËÌÍ dle obr. 2 a hlídat jim přidělenou zónu. Kvůli nutnosti odpočinku a rotace stanovišť však musí být na stanovišti Î přítomen minimálně jeden, lépe však dva další plavčíci. Alespoň jeden z nich musí splňovat kvalifikaci PL. MP (pokud je jich přítomno víc, tak jeden z nich) je ustanoven vedoucím sboru a rozhoduje o činnostech při normálním provozu i při nebezpečí, o krocích podniknutých k odstranění nebezpečí i o rotaci jednotlivých plavčíků. Vybavení záchrannými pomůckami, bezpečnostní zařízení Záchranné pomůcky používané při tonutí v plaveckém bazénu, tedy záchranný pás a podkova nebo kruh, musí být připevněny na podpůrném sloupu mezi stanovišti ÍÎ a na zdi naproti vchodu do ženských šaten, nedaleko stanoviště Ë. Návštěvníkům není dovoleno záchranné pomůcky odepínat, brát do rukou či jakkoliv jinak s nimi manipulovat. Slouží pouze k záchraně tonoucích či zraněných a unavených plavců. Výjimkou jsou plovací desky uložené na zídce u místnosti plavčíků určené učícím se plavcům. Jakémukoliv nepatřičnému zacházení s nimi však musí být ze strany plavčíků včas zabráněno. Ke zjednodušení dozoru nad návštěvníky může i nemusí být nainstalován kamerový systém. Tento plán obsahuje předepsané postupy pro práci s ním i bez něj. Z hlediska náročnosti na personální zabezpečení bez kamer je však instalace kamerového systému doporučena. Páteřní deska (spineboard) musí být buď vyvěšena společně s ostatními záchrannými pomůckami nebo bezpečně uložena na ošetřovně. Vybavení ošetřovny musí odpovídat povinným standardům, stejně jako obsah zde uložené lékárničky. Musí tu být též telefon kvůli možnosti přivolání složek Integrovaného záchranného systému (IZS) a snadného přepojení na pokladnu i mikrofon napojený na místní rozhlas k informování návštěvníků. Na viditelném místě by měly viset klíče od nouzových východů B (pokud nejsou na stanovišti Ë), D a C. Obr. 2: Rozmístění stanovišť plavčíků při dozoru bez kamerového systému. Vysoký počet dozorujících plavčíků je dán nepřehledností a nešťastně řešeným rozložením atrakcí schovaných převážně za sloupy či skluzavkou. Ê plavecký bazén; Ë dojezdy tobogánu a skluzavky, část plaveckého bazénu; Ì (vyvýšené stanoviště): start tobogánu, točité schody; Í whirlpooly a brouzdaliště; Î místnost plavčíka. Rozmístění stanovišť při dozoru s použitím kamerového systému Při zařazení kamerového systému do kontroly bezpečnosti dochází ke snížení nároků na počet dozorujících záchranářů. Přehledné schéma takovéhoto rozestavení ukazuje obr. 4. Zóny ÌÍ, které byly hlídány každá jedním z plavčíků, jsou nyní pod kontrolou stanoviště Î, které se nachází na ošetřovně. Zde službu konající plavčík kontroluje monitor, na který se přenáší obraz ze všech čtyř instalovaných bezpečnostních kamer. Obsazeny tedy musí být v jednu chvíli vždy tři stanoviště ÊËÎ a k dispozici by měl být jeden další záchranář pro umožnění odpočinku a střídání pozic. Je tedy zapotřebí velitele

3 P R O V O Z N Í P L Á N Y záchranář 6 / 10 3 Obr. 3: Rozmístění stanovišť plavčíků při práci s kamerovým systémem. Ê plavecký bazén; Ë dojezdy tobogánu a skluzavky, část plaveckého bazénu; Ì start tobogánu, točité schody, plavčík nahrazen kamerou č. 3; Í whirlpooly a brouzdaliště, plavčík nahrazen kamerou č. 4; Î místnost plavčíka, sledování kamerového systému. I přes poměrně malou pravděpodobnost vzniku požáru je celý komplex vybaven plně automatickými požárními hlásiči, jeden hasicí přístroj je uložen v ošetřovně, druhý v pokladně. Bezpečnost objektu je mimo provoz zajištěna senzory proti vloupání, popřípadě kamerovým systémem, pokud je nainstalován. Systém práce a povinnosti plavčíka na stanovištích V daném bazénu je nejvýhodnější a nejbezpečnější uplatnění intenzivního zónového systému. Rozdělení prostoru do zón jasně znázorňují schémata na obr. 2 pro případ absence kamerového systému, respektive obr. 3 pro případ využívání kamerového systému. Na všech stanovištích je plavčík povinen napomenout návštěvníka při porušení návštěvního řádu, případně vyvést ho při opakovaní přestupku. V takovém případě musí plavčík upozornit ostatní a dohodnout se s nimi na dočasném záskoku po dobu své nepřítomnosti. Ihned po návratu na místo se plavčíci vrátí na původní stanoviště, pokud je byli nuceni dočasně opustit či přesunout. Žádnému z plavčíků není během pobytu na stanovišti povoleno se z něj bez informování MP vzdálit. Při řešení případných sekundárních úkolů plavčík upozorní kolegy a zajistí, aby celý prostor pod jeho dozorem byl neustále pod kontrolou a bezpečný. Povinnosti plavčíka na jednotlivých stanovištích při dozoru bez kamerového systému Přehledně je rozdělení prostoru bazénu do zón bez využití kamer načrtnuto v obr. 3. Stanoviště Ê: Toto stanoviště pokrývá celou plochu plaveckého bazénu. Plavčík je zodpovědný za všechny návštěvníky nacházející se v něm a zčásti i okolo něj. Má právo upozornit návštěvníky, zdá-li se mu bazén přeplněn a musí udržovat pořádek a bezpečí v první, plavecké dráze ohraničené molitanovou linií. Rizikové jsou východy z šaten (uklouznutí na svažujícím se povrchu), boky bazénu (pády, skoky do vody) a nebezpečné je též časté běhání po obvodu bazénu. Stanoviště Ë: Plavčík je na tomto postu zodpovědný za návštěvníky vyjíždějící z tobogánu a skluzavky, částečně vypomáhá s hlídáním jemu blízké části plaveckého bazénu (dle dohody se stanovištěm Ê). Rizikovým faktorem jsou zde návštěvníci přebíhající z výjezdu tobogánu zpět na točité schodiště vzhůru. Pečlivě však musí sledovat především osoby z tobogánu vyjíždějící. Při nepřítomnosti plavčíka na stanovišti Ì (nedostatek personálu, dočasná absence), věnuje větší pozornost schodům a startu tobogánu na úkor části plaveckého bazénu po domluvě se stanovištěm Ê. Plavčík na tomto stanovišti musí mít klíče od nouzového východu B pro případ nutné evakuace. Stanoviště Ì: Zde službu konající plavčík kontroluje nástup návštěvníků do tobogánu. Přestože je toto stanoviště vyvýšené, je z něj velmi špatný rozhled a plavčík může sledovat kromě startu tobogánu pouze jeho výjezd a jeden z whirlpoolů. Mezi nejnebezpečnější činnosti v celém areálu se řadí běhání po zdejších dlouhých točitých (a velmi kluzkých) schodech, taktéž neukázněnost návštěvníků na tobogánu (zakázané polohy, nedodržování rozestupů apod.) může způsobit četná, a ne vždy pouze lehká zranění. Stanoviště Í: Pracovník na tomto stanovišti intenzivně sleduje oba whirlpooly a dětské brouzdaliště. Problematická je zde skladba návštěvníků, neboť v brouzdališti velmi často pobíhají ty nejmenší děti a ve whirlpoolech se pohybuje mnoho seniorů. Proto zde dochází k častým pádům, podklouznutí, zakopnutí apod. Stanoviště Î: slouží jako prostor pro odpočinek nehlídkujících plavčíků. Jelikož je zde umístěn telefon pro případné volání kterékoliv složky IZS a mikrofon pro místní rozhlas, stává se z tohoto stanoviště jeden z nejdůležitějších postů v případě vzniku jakéhokoliv vážnějšího nebezpečí. Z toho důvodu zde musí být vždy někdo z plavčíků přítomen. Pokud z jakýchkoli důvodů dojde k přerušení provozu tobogánu, automaticky se ruší stanoviště Ì, jež je v tu chvíli zbytečné. Jednotlivá stanoviště jsou rozestavena tak, aby na sebe plavčíci na stanovištích dobře viděli a mohli snadno komunikovat (kromě stanoviště Ì, které musí informovat záchranář na stanovišti Ë). Povinnosti plavčíka na jednotlivých stanovištích při využití kamerového systému Přehledně je rozdělení prostoru bazénu do zón při využití kamer načrtnuto v obr. 3. Stanoviště Ê: Na tomto stanovišti se povinnosti neliší od povinností zmíněných v odd. a). Stanoviště Ë: Plavčík konající službu na tomto stanovišti je především zodpovědný za bezpečí osob vyjíždějících z tobogánu a skluzavky. Dohlíží též na spořádanou chůzi po točitém schodišti vzhůru a ve spolupráci se stanovištěm Î u kamerového systému dohlíží na spořádané užívání tobogánu (dodržování startu na zelenou, jízda v povolených polohách). Po domluvě se stanovištěm Ê může mít též na starosti část mělčiny plaveckého bazénu. Narušení bezpečnosti v této zóně mají na svědomí především návštěvníci běhající v prostoru dojezdu atrakcí či po kluzkých schodech nahoru k tobogánu. Zde dozorující plavčík musí mít klíče od nouzového východu B pro případ nutné evakuace. Stanoviště ÌÍ: jsou nahrazena kamerami a sledována v místnosti plavčíků záchranářem sledujícím monitor kamerového systému (stanoviště Î)

4 4 záchranář 6 / 10 P R O V O Z N Í P L Á N Y Stanoviště Î: Pracovník vykonávající službu na tomto postu neprovádí hlídku v pravém slova smyslu, nýbrž kontroluje kamerovým systémem především zóny ÌÍ, za které nese částečnou (zóna Ì), potažmo plnou zodpovědnost (zóna Í). V případě zpozorování nepřístojností na startu tobogánu ihned upozorní stanoviště Ë (vizuálně či vysílačkou), se kterým se dělí o dozor nad tímto prostorem. Sekundárně může na monitoru sledovat i zbylý prostor bazénového komplexu. V případě jakékoliv události vyžadující příjezd některé ze složek IZS má povinnost ji ihned telefonem přivolat. Celý krytý bazén je tedy hlídán pouze třemi stanovišti, ze kterých však mají záchranáři výborný přehled o veškerém dění v areálu a která jsou zároveň vzájemně velmi dobře vizuálně dostupná, což zjednodušuje komunikaci mezi nimi. Využití vysílaček je vždy vítáno, v tomto případě však jejich nákup není nezbytný. PLÁN PRO NEBEZPEČÍ KRYTÝ BAZÉN SOKOLOV Tento plán musí znát do detailů každý člen záchranářského personálu a alespoň okrajově každý další pracovník bazénu (pokladní, uklízecí personál, pracovníci bistra atd.). V případě nastalého nebezpečí má (do příjezdu přivolaných složek IZS) nejvyšší rozhodovací pravomoc velitel záchranného sboru a všichni ostatní pracovníci musí poslouchat jeho rozkazy. Každý rok by se mělo provádět cvičení na zjištění jeho nedostatků, nepřesností či vhodnějších postupů při předvídatelném nebezpečí. Na obr. 2 a 3 v Plánu pro normální provoz jsou zakresleny jednotlivé zóny, ve kterých může dojít k úrazu či k jinému zdroji nebezpečí. Na obr. 4 lze zjistit jednotlivé směry evakuace při těch velkých nebezpečích, která vyžadují okamžité vyklizení celého areálu. Malá nebezpečí Za malá nebezpečí jsou považovány situace, při kterých je zapotřebí zásahu pouze jednoho z plavčíků. Jakmile plavčík v akci spatří nebezpečí nebo je na něj upozorněn, ihned a bezpodmínečně informuje vysílačkou velitele sboru a ostatní kolegy. Na základě charakteru daného nebezpečí pak mistr plavčí rozhodne o dalším řešení nastalé situace. Pokud jde o zranění některého z návštěvníků, o případném přivolání ZZS rozhoduje na základě vážnosti poranění. Postup při těchto událostech je stejný u všech stanovišť i nezávisle na faktu, zda-li je kamerový systém použit či nikoliv: Konkrétní plavčík nahlásí problém ostatním členům týmu. MP vyšle na jeho pozici plavčíka, který má momentálně pauzu. Pokud na moment (než dorazí odpočívající plavčík) není daný sektor kontrolován, zaměří se na něj po dohodě plavčíci hlídkující ve vedlejších zónách (respektive pracovník dohlížející na kamerový systém). Na základě akutnosti zjištěného problému vyřeší nebezpečí ihned sám plavčík, který na nebezpečí upozornil, nebo vyčká příchodu kolegy, který se s nebezpečím vypořádá za něj. Po ukončení zásahu se všichni vrátí do svých pozic a pokračují v hlídkové činnosti. Pokud dojde k lehkému poranění některého z návštěvníků mimo prostor bazénu (v šatnách, sauně apod.), postará se o jeho ošetření odpočívající plavčík; buďto si na místo nehody donese z ošetřovny lékárničku nebo si na ošetřovnu přivede zraněného. Velká nebezpečí Velká nebezpečí jsou situace, při nichž je zapotřebí zásahu více než jednoho plavčíka a občas i ostatního personálu. Často při takových událostech dochází k vážným zraněním či ohrožením života. Je důležité, aby každý člen týmu věděl, co je jeho úkolem i co je úkolem ostatních. Z důvodu zabránění panice by na sobě neměl nechat znát nervozitu či nejistotu a naopak vystupovat klidným a uvědomělým dojmem. Plavčík, jenž zjistí závažnou nehodu, smluveným signálem upozorní ostatní (především MP) na nebezpečnou situaci, a musí-li hned zasahovat, vyžádá si asistenci kolegů, kteří jsou nejblíže. Podstatné je, aby se důvod poplachu dozvěděl plavčík na stanovišti Î a klidným, rozvážným hlasem seznámil mikrofonem návštěvníky s nastalou situací, případně je požádal o opuštění vody či je nasměroval za pomoci ostatních v týmu k evakuaci do daných prostor. Pohyb jednotlivých plavčíků v následujících scénářích je pouze orientační, určení, kdo co přesně bude dělat, je závislé hlavně na situaci a rozhodnutí MP, přesto by měly být některé zákonitosti při likvidaci nebezpečí dodrženy. Tonutí či těžce raněná osoba Zjistí-li plavčík Ê vážně zraněnou osobu či tonoucího v plaveckém bazénu, upozorní zbytek týmu na zásah a vyžádá si asistenci. Stanoviště Î ihned volá ZZS a upřesňuje místo nouzového východu D, kudy bude transportován zraněný / tonoucí (tento východ vede na parkoviště). Ihned poté zkontaktuje taktéž telefonicky pokladnu a ostatní personál, aby zvenčí zpřístupnil nouzový východ vedoucí na parkoviště. Do této chvíle odpočívající plavčík s lékárničkou přispěchává na pomoc již zasahující jedničce a postiženému podávají společně první pomoc. Mají-li zasahující plavčíci podezření na poranění páteře, plavčík Ë odepíná spineboard ode zdi, přináší ho na místo zásahu a nabádá návštěvníky, aby opustili plavecký bazén, popřípadě aby pomohli s transportem zraněného. Plavčík Î vyhlásí mikrofonem uzavření tobogánu i skluzavky, uklidní ostatní návštěvníky a požádá je o zachování klidu a nevyužívání vodních atrakcí dokud není zraněný / tonoucí ošetřen a odvezen ZZS. Plavčíci ze stanovišť ÌÍ (pokud jsou přítomni) dle potřeby vypomáhají s první pomocí a transportem nebo kontrolují ostatní návštěvníky bazénu. Pokud jde o vážně zraněného mimo plavecký bazén, stanoviště Î má povinnosti stejné bezpodmínečnou nutností je informovat ZZS. Odpočívající plavčík bere ihned z ošetřovny lékárničku a běží pomáhat s poskytováním první pomoci. Plavčík Ê mezitím uklidňuje ostatní návštěvníky, popřípadě jim v případě nutnosti rozkáže opustit plavecký bazén a sám se přidá k již zasahujícím kolegům. Poškození zařízení ohrožující zdraví či život Pokud někdo z plavčíků zaregistruje poškození tobogánu či skluzavky, ihned ji uzavře nebo závadu sdělí kolegovi odpovědnému za její chod a ten ji uzavře sám. Následně je závada nahlášena stanovišti Î, které vše oznámí návštěvníkům a pokladně. Do kompletního odstranění závady není možno atrakci zprovoznit. Jedná-li se o zařízení, jehož nefunkčnost znemožňuje vstup do vody či bez kterého nemá smysl udržovat celý areál v chodu (čištění vody, cirkulace vody apod.), oznámí to stanoviště Î mikrofonem návštěvníkům a požádá je o opuštění prostoru bazénu. Ostatní plavčíci dohlédnou na spořádané plnění příkazu. Bazén se z technických důvodů uzavírá. Výpadek proudu / osvětlení Při výpadku proudu a tudíž i osvětlení stanoviště Î rozsvítí náhradní světla, upozorní mikrofonem návštěvníky, aby zůstali v klidu, a zavolá opraváře. Pokud se záložní zdroje nerozsvítí a venku je již šero nebo noc, požádá všechny osoby v areálu, aby

5 P R O V O Z N Í P L Á N Y záchranář 6 / 10 5 opustili vodu a čekali na příkazy. Všichni plavčíci si na ošetřovně rozeberou baterky a spořádaně navedou návštěvníky do šaten. Pozor na vyklizení všech částí bazénu! Náhlé zhoršení kvality vody Cizorodá jedovatá látka ve vodě: Plavčík, který zjistí tuto náhlou závadu, ihned upozorní ostatní (důležité je informovat MP) na nebezpečí. MP po uvážení může nechat vyhlásit stanovištěm Î upozornění pro návštěvníky, aby nepoužívali vodních atrakcí ani nevstupovali do bazénů či je rovnou požádá o opuštění prostoru bazénu šatnami s důrazem na nepoužívání sprch a ostatních zařízení s vodou. Stanoviště Î poté zavolá zdravotnickou záchrannou službu kvůli případným reakcím návštěvníků na kontakt s látkou a ihned nato i hygienickou stanici. Ostatní nezaúkolovaní plavčíci mezitím dozírají na spořádané plnění příkazů. Jeden z plavčíků, kterého určí MP, osobně upozorňuje pokladnu, aby nepřijímala další návštěvníky, a zajistí příchod údržby. Bazén se do zjištění závady a jejího odstranění uzavírá. Menší znečištění (špína či znečištění návštěvníky): Po zjištění této závady plavčík, který má danou zónu na starosti, požádá návštěvníky v prostoru znečištění o opuštění vody a osprchování, oznámí stanovišti Î, že se prostor znečištění dočasně uzavírá, ten tuto informaci vyhlásí rozhlasem a zkontaktuje úklidový personál. Pokud byl ve spojení se znečištěním porušen návštěvní řád, má plavčík právo podle uvážení návštěvníka/y napomenout či v případě nutnosti vyvést. Pokud se jedná o znečištění plaveckého bazénu, postup je stejný jako u zjištění jedovaté látky ve vodě (viz výše) s výjimkou možného použití sprch. Bazén se v tom případě do vyčištění uzavírá. Ohrožení toxickými plyny/evakuace budovy Schéma rozdělení prostoru bazénu do evakuačních zón, umístění únikových východů a pozice jednotlivých plavčíků při evakuaci viz obr. 4. Pokud je z jakéhokoliv důvodu nařízena evakuace budovy, stanoviště Î ohlásí rozhlasem nutnou evakuaci celé budovy a ujistí se, zda pokladna slyšela. Personál pokladny musí ihned uvědomit úklidový personál, aby začal vyklízet šatny. Plavčík Ê ihned začne navádět návštěvníky v zóně A k nouzovému východu A (tedy skrze pokladny a bistro k hlavnímu vchodu), plavčík Ë (případně za pomoci plavčíka Ì) odemkne únikový východ B a směřuje k němu všechny návštěvníky nacházející se v evakuační zóně B. Plavčík Î po oznámení evakuace na ovládacím panelu vypne atrakce a osvětlení (pokud není venku tma), odemkne nouzový východ C a odvede jím všechny návštěvníky z přilehlé evakuační zóny C (za případné pomoci plavčíka Í). Návštěvníci z whirlpoolu u místnosti plavčíků a z hluboké části plaveckého bazénu jsou odvedeni plavčíkem, který v době poplachu odpočíval (na schématu označen jako velké O), k nouzovému východu D u mužských šaten a tudy ven na parkoviště. Po vyvedení návštěvníků k východu D v době poplachu odpočívající plavčík vejde do pánských šaten, zkontroluje s úklidovým personálem, zda někdo v šatnách nezůstal a opustí budovu únikovým východem skrze pokladny. Totéž provede plavčík Ê v dámských šatnách. Plavčík Ë vyjde jako poslední východem B, plavčík Î jako poslední východem C. Pracovníci pokladny vyklidí recepci, personál občerstvení vyklidí bistro všichni odtud odcházejí hlavním vchodem. Úklidový personál se rozdělí na poloviny, každá z nich projde jednu ze šaten a nasměruje všechny návštěvníky odtud k pokladnám. Evakuace musí být rychlá a účinná, každý musí vědět, za kterou část bazénu je zodpovědný. Hledání ztracené osoby Pokud dojde ke ztracení osoby, vyhlásí stanoviště Î jméno hledané osoby a místo, kam se má dostavit. Je velmi nepravděpodobné, že by se někdo ztratil a nebylo možné ho najít po delší dobu. Pokud však k této situaci dojde, jeden z plavčíků nacházejících se na ošetřovně zkontaktuje policii. Požár I přes poměrně malé riziko vzniku požáru je celý komplex vybaven požárními hlásiči. Vypukne-li v prostoru bazénu či šaten požár, plavčík Î upozorňuje ostatní plavčíky na nebezpečí, ihned volá hasiče a poté upozorňuje pokladnu. Mezitím odpočívající plavčík bere v místností plavčíků hasicí přístroj a snaží se požár uhasit či alespoň zastavit jeho šíření. Na pokladně jeden z pokladních bere též hasicí přístroj a vydává se mu na pomoc. Ostatní plavčíci mezitím klidným vystupováním vzbudí v návštěvnících pocit bezpečí. Pokud dojde k rozšíření požáru či zamoření bazénu kouřem, přistoupí se k evakuaci celé budovy. Výtržnost ohrožující život Při náznaku jakékoliv výtržnosti, která by ohrožovala na zdraví či na životě (použití zbraní či násilné chování jednoho či několika návštěvníků) volá plavčík Î policii a ZZS. Nemá-li možnost zvednout telefon, doběhne plavčík ze stanoviště Ê k pokladně, která výtržnost ohlásí policii a ZZS. Do jejich příjezdu se tým plavčíků pokusí uklidnit výtržníka či výtržníky a zároveň dostat z jeho nebo jejich dosahu co nejvíce návštěvníků. Dokončení příště Obr. 4: Rozdělení prostoru bazénu do evakuačních zón, doporučené pozice plavčíků a směr pohybu návštěvníků při evakuaci