SVĚT OD 20. LET 20. STOLETÍ DO ZAČÁTKU II. SVĚTOVÉ VÁLKY

Transkript

1 NÁSTUP TOTALITNÍCH REŽIMŮ OD 20. LET 20. STOLETÍ Totalitní režim je taková forma vlády, která má nad občany totální (naprostou) kontrolu za účelem zavádění ideologie. Znaky totalitního režimu: jedinec je naprosto podřízen státu cílem je prosadit určitou ideologii a způsobit, aby ji občané přijali (ideologie = výklad světa) odstraňuje samotné základy politické demokracie (potlačuje opozici, existenci více politických stran, svobodné volby) informační monopol (má v rukou sdělovací prostředky) oficiální propaganda převaha policejního státu nad právním řízené hospodářství (podřízeno zájmu státu) potlačení lidských a občanských práv omlouvání i těch největších zločinů a genocidy (vyhlazování) principy vyšších cílů kult osobnosti v čele vůdce, který postupně zavádí režim neomezené diktatury (Německo = Führer, Itálie = Ducce /dúče/) Jako reakce na I. Světovou válku vznikají nová totalitní hnutí fašismus, nacismus a komunismus KOMUNISMUS FAŠISMUS NACISMUS

2 Komunismus = politická ideologie hlásající a požadující společné vlastnictví a odmítající třídní rozdíly mezi lidmi. Nejvlivnějšími teoretiky socialistického hnutí se stali Karl Marx a Friedrich Engels. Komunistický režim se poprvé zformoval v listopadu 1917 v Rusku pod vedením V. L. Lenina, po nástupu J. V. Stalina postupně nastolil i plnou osobní diktaturu. Taktéž vyžadoval bezpodmínečnou poslušnost a vypracoval teorii o zostřování třídního boje za socialismus a ve jménu tohoto hesla zahájila i fyzickou likvidaci nepřátelských tříd a podobně postupoval vůči sebemenšímu náznaku odporu nebo nesouhlasu i uvnitř vládnoucí vrstvy bolševiků. Významné svědectví o masových represích podává ruský spisovatel Alexandr Solženicyn v díle Souostroví Gulag. FAŠIŠMUS Ve 20. letech 20. století se z většiny evropských sociálně demokratických stran oddělily radikální frakce, které se přejmenovaly na komunistické strany. Tyto strany byly pod vlivem Moskvy. Po druhé světové válce se komunismus prosadil i v mnoha jiných zemích včetně Československa, kde komunisté vládli od února 1948 do Fašismus = hnutí, které se zrodilo v Itálii a jehož iniciátorem byl novinář Benito Mussolini. Jeho příznivci se seskupovali v ozbrojených skupinách zvaných bojové svazky (italsky fasci de combattimento [faši] odtud název hnutí). Fašisté se v říjnu 1922 téměř bez boje zmocnili státní moci a Mussolini byl jmenován ministerským předsedou. Mussolini postupně zavedl režim fašistické diktatury byly zrušeny všechny politické strany s výjimkou fašistické, zavedena cenzura tisku, posílena úloha tajné policie, zavedena silná státní kontrola hospodářství. Charakteristika fašismu Nadřazuje zájmy celku (národa, státu) nad zájmy jednotlivce Stojí v opozici vůči demokracii a liberalismu (politický směr opírajícíc se o svobodu jako o nejdůležitější politickou hodnotu) V čele státu požaduje silného vůdce K potlačení opozice využívá násilí, propagandy, manipuluje s fakty a idejemi a zvyšuje kontrolu médií Zdůrazňuje xenofobii (nenávist ke všemu cizímu Postupně se fašismus rozšířil i do ostatních evropských zemí Španělsko, Portugalsko, Polsko. Nacionální socialismus = nacismus = zvláštní forma totalitní ideologie, která byla oficiálně uplatňována diktaturou v Německu v letech (tzv. Třetí říše) prostřednictvím Národně socialistické německé dělnické strany (Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei, NSDAP) vedené Adolfem Hitlerem. Program nacistické strany byl zveřejněn v díle Mein Kampf (Můj boj), které napsal sám Hitler. Teoretickým podkladem Hitlerovy politiky se stal spis W. Rosenberga Mýtus dvacátého století, který otevřeně vyhlašoval rasistická a antisemitská hesla a požadavky. Nacismus čerpá z : Fašismus (vůdcovský princip) Rasistických teorií o nadřazenosti árijské rasy (konflikt mezi vyšší a nižší rasou chce řešit podrobením či likvidací nižší rasy) Socialismus (prvky kolektivismu) Antisemitismus (nepřátelství nebo předpojatost vůči židům)

3 KOMUNISMUS, FAŠISMUS, NACISMU komunismus fašismus nacismus 1. Ve kterých zemích se nositelé těchto ideologií dostali k moci? 2. Jak se jmenovali jejich vůdcové? Ve kterých letech se tyto režimy dostali k moci? Jakou moc měli vůdcové? Jak lidi s takovou mocí označujeme? Jaké síly udržovaly nastolený režim u moci? Jaký byl vztah těchto ideologií k náboženství? Jaký byl vztah těchto ideologií k soukromému majetku? Koho tyto ideologie označily za svého hlavního nepřítele? Jaký byl vztah těchto ideologií k jiným národům či rasám? Jaký byl vztah těchto k lidským právům a občanským svobodám?

4 VELKÁ HOSPODÁŘSKÁ KRIZE začala 24. října 1929 tzv. černý čtvrtek krachem na newyorské burze krach obchodů s cennými papíry, z akcií se staly bezcenné cáry papíru v důsledku tohoto krachu se zhroutily ekonomiky po celém světě mimo SSSR v době krize si mnoho lidí myslelo, že kapitalismus skončil a že na vině je demokratický systém toho využili fašisté a komunisté, kteří slibovali pád demokracie a nastolení pevných systémů => proto se VHK stala nejen krizí hospodářskou, ale i krizí demokracie, neboť mohlo docházet k nástupům a posílení autoritativních režimů demokratické státy nebyly schopny čelit totalitním ideologiím zastavení amerických úvěrů (to způsobilo rozšíření krize) hlavní příčina: nepoměr mezi poptávkou a nabídkou (krize z nadvýroby) krize postihla všechna odvětví došlo k devalvaci měn (pokles hodnoty) => zastavuje se mezinárodní obchod situace se zhoršovala až do roku 1933 (krize nejhlubší), pád zastaven roku 1934 VHK byla překonána až v polovině 30. Let 20. Století a všeobecně se soudí, že právě ona byla jednou z hlavních příčin druhé světové války k úplnému oživení hospodářství však došlo až na konci 30. Let 20. Století, kdy se státy začaly připravovat na možnou válku armádní zakázky Projevy krize pokles průmyslové výroby o téměř 40% (Německo, Polsko, ČSR), o 46% (USA) docházelo ke hromadění zboží ve skladech nadbytečné zboží se znehodnocovalo (např. v USA se pálila pšenice, obilím se topilo) zhroucení světového obchodu nezaměstnanost 30 až 40 mil. lidí bez práce postihla všechny sociální vrstvy od dělníků po živnostníky ztráta životních perspektiv polozaměstnanost do práce se chodilo pár dnů v týdnu pokles mezd => sociální nepokoje, demonstrace, stávky New Deal, v češtině Nový úděl název souboru opatření a ekonomických a sociálních reforem zavedených v průběhu let během vlády prezidenta Franklina Delano Roosevelta v USA cíl: podpořit, ozdravit a zreformovat státní ekonomiku USA během VHK např. nezaměstnaní byli najímáni na státní stavby (budování přehrad na Tenessee a elektrifikace, budování národních parků), vyplácení státních podpor nezaměstnaným NÁSTUP NACISMU K MOCI V NĚMECKU Poválečná hospodářská krize snížila se průmyslová výroba, velká nezaměstnanost Nespokojenost s poválečnými versailleskými vyrovnáními (silné nacionalistické heslo: odčiníme versailleskou potupu ) Za této situace se vyhrotily i vztahy na politické scéně ubývá hlasů demokratům, ve volbách r zaznamenala velký úspěch Hitlerova strana NSDAP V lednu 1933 jmenuje prezident Paul von Hindenburg Hitlera říšským kancléřem Od prvních měsíců Hitlerovy vlády docházelo k likvidaci všech prvků demokracie a totalitní diktatura postupně pronikla do všech sfér politického, hospodářského i společenského života Všem, kteří se nechtěli smířit s totalitou a nevolili odchod do emigrace (Francie, USA, ČSR), hrozila stálá perzekuce a izolace v koncentračních táborech. V nich byli vězňové dlouho před vypuknutím války nuceni vykonávat vysilující práce při nedostatečné stravě a za zvláště surového a nelidského zacházení.

5 Nejvyšší vedení NSDAP: Adolf Hitler ( ) byl německý nacistický politik, vůdce NSDAP, od 1933 kancléř, jakožto vůdce vybudoval v Německu totalitní státní, byl odpovědný za genocidu některých skupin obyvatelstva, zejména holocaust Židů a vyvražďování postižených a brutální pronásledování dalších skupin osob. Svou agresivní politikou zprvu dosahoval územní zisky a ústupky jiných států, r napadením Polska vyvolal světovou válku, v níž Německo utrpělo drtivou porážku. Hermann Wilhelm Göring ( , sebevražda) byl německý nacistický politi a válečný zločinec, původně letec, pak poslanec a předseda říšského sněmu, zakladatel gestapa, ministr letectví, vrchní velitel Luftwaffe, říšský maršál, zástupce Hitlera po většinu druhé světové války Heinrich Luitpold Himmler ( ) byl vůdce SS, šéf gestapa, velitel zbraní SS, ministr vnitra a organizátor hromadného vyvražďování Židů, holokaustu. Za své zločiny nebyl nikdy souzen, na konci války spáchal sebevraždu Rudolf Hess ( ) byl německý nacistický politik, během I. Světové války sloužil u letky a byl vyznamenám železným křížem, po válce byl odsouzen k doživotnímu vězení, Hess zemřel až roku 1987, pravděpodobně se oběsil, pohřben byl ve Wunsiedelu, kde se u jeho hrobu konají každoročně akce neonacistů. Paul Joseph Goebbels ( , sebevražda) byl jeden z nejvyšších nacistických představitelů a válečných zločinců, byl říšským ministrem propagandy, zmocněncem pro vedení totální války a jeden z nejbližších spolupracovníků Adolfa Hitlera. Hitler jej ve své závěti určil svým nástupcem ve funkci říšského kancléře, jímž byl jeden den. Noc dlouhých nožů v červnu 1934 povraždily oddíly SS (Schutzstaffel, česky Ochranný oddíl) na Hitlerův rozkaz tisíc příslušníků oddílů SA (Sturmabteilung, česky úderné či útočné oddíly), dva generály a několik dalších politiků, kteří byli Hitlerovi nepohodlní od této doby převzaly elitní oddíly SS roli obávané mocenské síly nacistické Třetí říše Bezprostředním vykonavatelem policejní zvůle se stala státní tajná policie gestapo (Geheime Staatspolizei, česky Tajná státní policie) Po smrti Hindenburga se Hitler postavil do čela státu jako vůdce a říšský kancléř Postupně zaveden systém řízeného hospodářství zaměřeno hlavně na zbrojní výrobu SS cílem připravit Německo co nejdříve na novou válku, která by vedla k ovládnutí Evropy Krize, která postihla ve 30. letech Evropu, se Německo kvůli zbrojení vyhnula využito v propagandě Růst německého průmyslu posiloval ambice Německa Systematická ideologická převýchova celého národa rysy: nenávist k demokracii, kult vůdce a války, nacionalismus a do důsledku dovedený rasismus (šíření myšlenek o nadřazenosti árijské rasy, o německém nadčlověku) Nejdříve postiženi němečtí Židé nacisté je zbavili občanské rovnoprávnosti, nesměli vykonávat řadu povolání, byli vyřazeni ze škol, měli oddělené obchody V září 1935 vyhlášen zákon o ochraně německé krve a německé cti, který se stal součástí rasistických Norimberských zákonů, jež uzákonily státem preferovaný antisemitismus Vrcholem něm. Antisemitismu tzv. Křišťálová noc v listopadu 1938 během ní rozpoutali nacisté koordinovanou vlnu násilí proti Židům, byly páleny synagogy, vyrabovány židovské obchody, mnoho Židů zabito nebo zraněno první neomezený pogrom, který nacisté rozpoutali (pogromy /z ruského gromit ve významu pustošit, drtit / jsou rasové nepokoje zaměřené proti Židům) Nacistická kulturní politika vše, co odporovalo nacistické ideologii, potíráno, vydavatelství přešla pod státní kontrolu, závadné knihy byly veřejně páleny, celá řada spisovatelů odešla do emigrace (Thomas Mann, Erich Maria Remarque) K propagandě systematicky využíván film, rádio i sport

6 SVĚT PŘED II. SVĚTOVOU VÁLKOU První ohnisko válečného konfliktu vzniklo ve východní Asii, kdy Japonsko v září 1931 zahájilo otevřenou agresi proti Číně, tak začala nevyhlášená čínsko-japonská válka, která trvala až do roku 1945 Největší ohrožení světového míru vznik bloku Osy Berlín Řím Tokio Nacistické Německo se okamžitě po 30. lednu 1933 postavilo do čela států, které trvaly na revizi mírových smluv a hrozily, že si nové uspořádání světa přejí i za cenu války. Německo vědomě porušilo versailleskou smlouvu, když zavedlo v březnu 1935 brannou povinnost V říjnu1935 zaútočila Itálie na Etiopii (Habeš) kvůli africkým územím Okupace Habeše znamenala ve svých důsledcích pobídku k dalším agresivním útokům. Ukázalo se totiž, že Společnost národů zůstává vůči fašistickým agresím bezmocná a činnost organizace je vážně ochromena v situaci, kdy západní demokratické velmoci začaly dávat přednost politice appeasementu, tj. politice usmiřování a ústupků útočníkovi Anšlus Rakouska politika usmiřování přivedla Hitlera k rozhodnutí, že s realizací svých útočných plánů může bez obav začít. První bylo na řadě Rakousko a jeho připojení k Německu. Hitler přitom zdůrazňoval, že jde především o sjednocení všech Němců v jednom státě. Přípravy na přepadení ČSR Hitler požadoval, aby ČSR odstoupila Německu pohraniční území, obývané především německým obyvatelstvem. Hlavní československý spojenec, Francie, nehodlal kvůli ČSR riskovat válku s Německem, proto nedodržela spojeneckou smlouvu, a dokonce spolu s Velkou Británií naléhala, aby ČSR Hitlerovi vyhověla a pomohla zachránit evropský mír. V září 1938 československá krize vyvrcholila Hitler požadoval okamžité odstoupení pohraničních oblastí zvaných Sudety, kde žilo více jak 50% Němců, a zároveň naléhal, aby ČSR odstoupila území i Polsku a Maďarsku Proto ČSR vyhlásila 23. září 1938 všeobecnou mobilizaci s vědomím, že splnění Hitlerových požadavků by znamenalo konec suverenity. Na návrh Mussoliniho se v noci z 29. na 30. Září sešli v Mnichově vedoucí představitelé Velké Británie (Chamberlain), Francie (Daladier), Itálie a Německa. Výsledkem jejich jednání byla Mnichovská dohoda podepsaná 30. září Jejím obsahem bylo rozhodnutí, že ČSR odstoupí Německu svá pohraniční území Československá vláda a prezident Beneš byli nuceni dohodu přijmout. Mnichovská dohoda byla hrubým porušením zásad mezinárodního práva Hitler se cítil posílen a deklaraci mezi Francií, Velkou Británií a Německem o tom, že sporné otázky se budou řešit formou jednání, považoval za nezávaznou. Druhá republika období mezi mnichovskou dohodou a vznikem protektorátu (v listopadu 1938 prezidentem Emil Hácha) Dne 14. března 1939 vznikl samostatný Slovenský stát pod patronací Německa. Hácha a ministr zahraničí Fr. Chvalovský jsou po silném nátlaku v Berlíně donuceni podepsat souhlas s okupací českých zemí dne 15. března 1939 byly obsazeny české země 16. března vytvořen Protektorát Čechy a Morava. Dalším objektem německé agrese se mělo stát Polsko diplomatická vyjednávání Hitler odmítl, neboť se rozhodl pro použití vojenského řešení psalo se 1. Září 1939 a hodinové ručičky ukazovaly čas 4 hodiny a 45 minut. POJMY K ZAPAMATOVÁNÍ Protektorát (z latinského slova protectio, ochrana) je určité území, které je chráněno nějakým státem, případně je pod jeho nedobrovolnou správou Anšlus připojení určitého území Třetí říše (německy Drittes Reich) označení německého státu v době, kdy byl ovládán nacisty, tedy od Hitlerova jmenování německým kancléřem 30. ledna 1933 do bezpodmínečné kapitulace Německa ve druhé světové válce 8. května 1945.

7 NÁPOVĚDA 1. NEVILLE CHAMBERLAIN 2. EDUARD BENEŠ 3. HERMANN GÖRING 4. HEINRICH HIMMLER 5. REINHARD HEYDRICH 6. BENITO MUSSOLINI 7. ADOLF HITLER 8. JOSEPH GOEBBELS