PRŮBĚH PROCESU VÝSTAVBY

Transkript

1 PRŮBĚH PROCESU VÝSTAVBY limity využití území, územní řízení Autor: Radim Kolář 26. října 2016 Zakončení předmětu Podmínky zápočtu: - povinná účast na přednáškách (max 1 absence) - seminární práce stran Seminární práce: a) investiční záměr (cca 1/4 1/3) b) charakteristika území, limity využití území, vliv stavby na životní prostředí c) postup povolení dle stavebního zákona d) seznam dotčených orgánů státní správy a správců dopravní a technické infrastruktury e) vyplněná žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby Termíny: - odevzdání seminární práce nejpozději do 10:00 v tištěné podobě 1

2 Obsah Dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení: limity využití území dotčené orgány státní správy průzkumy, měření, výpočty stavební zákon termíny - správní řád Dopravní infrastruktura Zákon č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích Silničním ochranným pásmem je prostor ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 m, ve vzdálenosti: dálnice silnice I. třídy nebo místní komunikace I. třídy silnice II. třídy nebo III. třídy a místní komunikace II. třídy. měřeno od osy přilehlého jízdního pásu dálnice anebo od osy větve její křižovatky s jinou pozemní komunikací měřeno od osy vozovky nebo přilehlého jízdního pásu měřeno od osy vozovky nebo od osy přilehlého jízdního pásu 100 m 50 m 15 m 2

3 Dopravní infrastruktura Zabezpečení rozhledu potřebného pro bezpečnost provozu na pozemních komunikacích. V silničním ochranném pásmu na vnitřní straně oblouku silnice a místní komunikace I. nebo II. třídy o poloměru 500 m a menším a v rozhledových trojúhelnících prostorů úrovňových křižovatek těchto pozemních komunikací se nesmí: zřizovat a provozovat jakékoliv objekty vysazovat stromy nebo vysoké keře pěstovat takové kultury, které by svým vzrůstem a s přihlédnutím k úrovni terénu rušily rozhled potřebný pro bezpečnost silničního provozu to neplatí pro lesní porosty s keřovým parkem zajišťující stabilitu okraje lesa Strany rozhledových trojúhelníků úrovňových křižovatek se stanovují: u silnice označené dopravní značkou jako silnice hlavní 100 m u silnice označené dopravní značkou jako silnice vedlejší 55 m Dopravní infrastruktura V silničních ochranných pásmech lze jen na základě povolení vydaného silničním správním úřadem a za podmínek v povolení uvedených: a) provádět stavby, které podle zvláštních předpisů vyžadují povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu, b) provádět terénní úpravy, jimiž by se úroveň terénu snížila nebo zvýšila ve vztahu k niveletě vozovky. Povolení stavby v silničním ochranném pásmu řeší: Ministerstvo dopravy dálnice a rychlostní komunikace Krajské úřady silnice I. třídy Obecní úřad s rozšířenou působností silnice II. a III. třídy, místní komunikace Obce s pověřeným obecním úřadem místní 3

4 Dopravní infrastruktura Vyhláška č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území 25 Vzájemné odstupy staveb (7) Vzdálenost průčelí budov, v nichž jsou okna obytných místností, musí být nejméně 3 m od okraje vozovky silnice nebo místní komunikace; tento požadavek se neuplatní u budov umisťovaných ve stavebních prolukách řadové zástavby a u budov, jejichž umístění stanoví vydaná územně plánovací dokumentace. 26 Výjimky Za podmínek stanovených v 169 stavebního zákona je možná výjimka z ustanovení 20 odst. 3, 5 a 7, 21 odst. 4, 23 odst. 2, 24 odst. 1 a 3, 24a odst. 2 a 3, 25 odst. 2 až 7. Dopravní infrastruktura ČSN Projektování místních komunikací Bezpečnostní odstup nezbytný bezpečnostní prostor mezi skladebními prvky různých druhů navzájem, mezi protisměrnými prvky, nebo mezi skladebními prvky a pevnou překážkou nebo zvýšenou obrubou. 4

5 Dopravní infrastruktura Příčné uspořádání prostoru místních komunikací Dopravní infrastruktura Zákon č. 266/1994 Sb. o dráhách Ochranné pásmo dráhy tvoří prostor po obou stranách dráhy, jehož hranice jsou vymezeny svislou plochou vedenou u dráhy celostátní a u dráhy regionální 60 m od osy krajní koleje, nejméně však ve vzdálenosti 30 m od hranic obvodu dráhy, u dráhy celostátní, vybudované pro rychlost větší než 160 km/h, 100 m od osy krajní koleje, nejméně však 30 m od hranic obvodu dráhy, u vlečky 30 m od osy krajní koleje, u dráhy tramvajové a dráhy trolejbusové 30 m od osy krajní koleje nebo krajního trolejového drátu. 5

6 Dopravní infrastruktura Projednání souhlasu se stavbou na dráze stavbou v ochranném pásmu dráhy písemnou žádost o souhrnné stanovisko na Správa železniční dopravní cesty, státní organizace (SŽDC, s.o.), Oblastní ředitelství Správy tratí (ST) Správy sdělovací a zabezpečovací techniky (SSZT) Správa elektrotechniky a energetiky (SEE) Správa budov a bytového hospodářství (SBBH) Správa mostů a tunelů (SMT) Oddělení majetkové (OM) Odbor provozu infrastruktury (POI) Stavební správy východ SŽDC, s.o. Olomouc samostatně organizace Českých drah, a.s.: ČD-Telematika, a.s., ČD- Regionální správa majetku Ke stavbám v ochranném pásmu dráhy je nutný souhlas Drážního úřadu. Dopravní infrastruktura Správa železniční dopravní cesty, státní organizace Stavební správa západ Stavební správa východ Sokolovská 278/1955 Nerudova 773 / Praha Olomouc 6

7 Dopravní infrastruktura V ochranném pásmu dráhy lze: zřizovat a provozovat stavby, provádět hornickou činnost a činnost prováděnou hornickým způsobem, provozovat střelnici, skladovat výbušniny, nebezpečné odpady a zřizovat světelné zdroje a barevné plochy zaměnitelné s návěstními znaky jen se souhlasem drážního správního úřadu a za podmínek jím stanovených. Technická infrastruktura ČSN Prostorové uspořádání sítí technického vybavení Kategorizace vedení technického vybavení dle územní působnosti, funkčního a kapacitního významu dle ČSN Prostorové uspořádání sítí technického vybavení: Dálková vedení: 1. kategorie - nadřazená (tranzitní - napájecí) Elektrické silové vedení: 110 kv a vyšších napětí. Komunikační vedení elektronických komunikací: tranzitní přenosová síť. Vodovodní potrubí: přiváděcí řad vodárenské soustavy, přiváděcí řad skupinového vodovodu. Plynovod: potrubí s vysokým tlakem nad 16 barů (VTL) od zdroje plynu do regulační stanice VTL. Tepelné vedení: dálkový napáječ, např. z elektrárny. Stoka: hlavní stoka stokové sítě, stoka mezi dvěma obcemi. 7

8 Technická infrastruktura ČSN Prostorové uspořádání sítí technického vybavení Místní vedení: kategorie 2. kategorie: hlavní (oblastní - zásobovací) Elektrické silové vedení: kabely 22 kv a 35 kv. Komunikační vedení elektronických komunikací: komunikační síť mezi elektronickým komunikačním zařízením veřejné komunikační sítě jako ústředna, resp. její vzdálená účastnická jednotka. Vodovodní potrubí: přiváděcí řad pro jednu obec. Plynovod: potrubí s vysokým tlakem do 16 barů (VTL) nebo středotlaké (STL) z regulační stanice VTL nebo STL. Tepelné vedení: tepelné napáječe v zastavěném území obce. Stoka: hlavní stoka stokové sítě. 3. kategorie: vedlejší (uliční - spotřební) Elektrické silové vedení: kabely 3 kv až 35 kv a kabely 1 kv. Komunikační vedení elektronických komunikací: ostatní veřejné komunikační sítě. Vodovodní potrubí: vodovodní síť. Plynovod: potrubí středotlaké, ev. nízkotlaké (NTL) z regulační stanice VTL nebo STL. Tepelné vedení: rozvodná tepelná síť. Stoka: stoková síť. 4. kategorie: podružná (domovní - přípojková) Technická infrastruktura elektrická energie Zákon č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na obě jeho strany: a) napětí 1 kv až 35 kv včetně 1. vodiče bez izolace 7 m 2. vodiče s izolací základní 2 m 3. závěsná kabelová vedení 1 m b) napětí 35 kv až 110 kv včetně 12 m c) napětí 110 kv až 220 kv včetně 15 m d) napětí 220 kv až 400 kv včetně 20 m e) napětí 400 kv až 30 m f) závěsného kabelového vedení 110 kv 2 m 8

9 Technická infrastruktura elektrická energie Zákon č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) v lesních průsecích volný pruh pozemků o šířce 4 m po jedné straně základů podpěrných bodů nadzemního vedení ochranné pásmo podzemního vedení do napětí 110 kv včetně a vedení řídicí a zabezpečovací techniky činí 1 m po obou stranách krajního kabelu u podzemního vedení o napětí nad 110 kvčiní 3 m po obou stranách krajního kabelu ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti: a) u venkovních elektrických stanic a dále stanic s napětím větším než 52 kv v budovách 20 m vně od oplocení nebo v případě, že stanice není oplocena, 20 m nebo od vnějšího líce obvodového zdiva b) u stožárových elektrických stanic a věžových stanic s venkovním přívodem s převodem napětí z úrovně nad 1 kv a menší než 52 kv na úroveň nízkého napětí 7 m od vnější hrany půdorysu stanice ve všech směrech c) u kompaktních a zděných elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kv a menší než 52 kv na úroveň nízkého napětí 2 m od vnějšího pláště stanice ve všech směrech d) u vestavěných elektrických stanic 1 m vně od obestavění Technická infrastruktura elektrická energie Zákon č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) V ochranném pásmu nadzemního a podzemního vedení, výrobny elektřiny a elektrické stanice je zakázáno: a) zřizovat bez souhlasu vlastníka těchto zařízení stavby či umisťovat konstrukce a jiná podobná zařízení, jakož i uskladňovat hořlavé a výbušné látky, b) provádět bez souhlasu jeho vlastníka zemní práce, c) provádět činnosti, které by mohly ohrozit spolehlivost a bezpečnost provozu těchto zařízení nebo ohrozit život, zdraví či majetek osob, d) provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k těmto zařízením. V ochranném pásmu nadzemního vedení je zakázáno vysazovat chmelnice a nechávat růst porosty nad výšku 3 m. V ochranném pásmu podzemního vedení je zakázáno vysazovat trvalé porosty a přejíždět vedení mechanizmy o celkové hmotnosti nad 6 t. 9

10 Technická infrastruktura komunikační vedení elektronických komunikací Zákon č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích Ochranné pásmo podzemního komunikačního vedení činí 1,5 m po stranách krajního vedení. V ochranném pásmu podzemního komunikačního vedení je zakázáno a) bez souhlasu jeho vlastníka nebo rozhodnutí stavebního úřadu provádět zemní práce nebo terénní úpravy, b) bez souhlasu jeho vlastníka nebo rozhodnutí stavebního úřadu zřizovat stavby či umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení, c) bez souhlasu jeho vlastníka vysazovat trvalé porosty. Technická infrastruktura plynárenské zařízení Zákon č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) Ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od půdorysu plynárenského zařízení měřeno kolmo na jeho obrys, který činí: a) u plynovodů a plynovodních přípojek o tlakové úrovni do 4 bar včetně, umístěných v zastavěném území obce 1 m na obě strany a umístěných mimo zastavěné území obce 2 m na obě strany, b) u plynovodů a plynovodních přípojek nad 4 bar do 40 bar včetně 2 m na obě strany c) u plynovodů nad 40 bar 4 m na obě strany d) u technologických objektů 4 m na každou stranu od objektu e) u sond zásobníku plynu 30 m od osy jejich ústí f) u zásobníků plynu 30 m vně od jejich oplocení 10

11 Technická infrastruktura plynárenské zařízení V ochranném pásmu i mimo ně je každý povinen zdržet se jednání, kterým by mohl poškodit plynárenskou soustavu nebo omezit nebo ohrozit její bezpečný a spolehlivý provoz a veškeré činnosti musí být prováděny tak, aby nedošlo k poškození energetických zařízení. Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde-li k ohrožení života, zdraví, bezpečnosti nebo majetku osob, fyzická nebo právnická osoba provozující příslušnou plynárenskou soustavu nebo přímý plynovod, těžební plynovod, plynovodní přípojku nebo zásobník plynu a) stanoví písemně podmínky pro realizaci veřejně prospěšné stavby, pokud stavebník prokáže nezbytnost jejího umístění v ochranném pásmu, b) udělí písemný souhlas se stavební činností, umísťováním staveb, neuvedených v písmenu a), zemními pracemi, zřizováním skládek a uskladňováním materiálu v ochranném pásmu; souhlas musí obsahovat podmínky, za kterých byl udělen. Vysazování trvalých porostů kořenících do větší hloubky než 20 cm nad povrch plynovodu ve volném pruhu pozemků o šířce 2 m na obě strany od osy plynovodu, vlastní telekomunikační sítě nebo plynovodní přípojky a ve volném prostoru pozemku o poloměru 15 m od osy ústí sondy zásobníku plynu lze pouze na základě souhlasu provozovatele přepravní soustavy, provozovatele distribuční soustavy, provozovatele zásobníku plynu nebo provozovatele přípojky. Technická infrastruktura plynárenské zařízení Bezpečnostní pásma určena k zamezení nebo zmírnění účinků případných havárií plynových zařízení a k ochraně života, zdraví, bezpečnosti a majetku osob. souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od půdorysu plynového zařízení měřeno kolmo na jeho obrys. pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde-li k ohrožení života, zdraví, bezpečnosti nebo zdraví osob, lze v bezpečnostním pásmu a) realizovat veřejně prospěšnou stavbu, pokud stavebník prokáže nezbytnost jejího umístění v bezpečnostním pásmu, jen na základě podmínek stanovených fyzickou nebo právnickou osobou, která odpovídá za provoz příslušného plynového zařízení, b) umístit stavbu, neuvedenou v písmenu a), pouze po předchozím písemném souhlasu fyzické nebo právnické osoby, která odpovídá za provoz příslušného plynového zařízení. 11

12 Bezpečnostní pásma plynových zařízení Technická infrastruktura plynárenské druh zařízení: zařízení Zásobníky (od vnějšího okraje areálu zásobníku) mimo samostatně umístěných sond Sondy zásobníku plynu (vzdálenost od osy jejich ústí) s tlakem do 100 barů / nad 100 barů Tlakové zásobníky zkapalněných plynů do vnitřního objemu velikost pásma: 250 m 80 / 150 m 5 m 3 až 20 m 3 / 20 m 3 až 100 m 3 / 100 m 3 až 250 m 3 / 250 m 3 až 500 m 3 / 20/40/60/100/ 500 m 3 až 1000 m 3 / 1000 m 3 až 3000 m 3 / nad 3000 m 3 150/200/300 m Plynojemy (vzdálenost od vnějšího obvodu technologických objektů) do 100 m 3 / nad 100 m 3 Plnírny plynů Zkapalňovací stanice stlačených plynů Odpařovací stanice zkapalněných plynů Kompresorové stanice Regulační stanice vysokotlaké o tlakové úrovni 4 až 40 barů včetně Regulační stanice s tlakem nad 40 barů Vysokotlaké plynovody a plynovodní přípojky o tlakové úrovni 4 až 40 barů včetně do DN 100 včetně nad DN 100 do DN 300 včetně nad DN 300 do DN 500 včetně nad DN 500 Vysokotlaké plynovody a plynovodní přípojky s tlakem nad 40 barů do DN 100 včetně nad DN 100 do DN 300 včetně nad DN 300 do DN 500 včetně nad DN 500 do DN 700 včetně nad DN / 50 m 100 m 100 m 100 m 200 m 10 m 20 m 8 m 10 m 15 m 20 m 8 m 15 m 70 m 110 m 160 m Technická infrastruktura tepelná energie Zákon č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) souvislý prostor určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a ochraně života, zdraví, bezpečnosti a majetku osob vymezeno svislými rovinami vedenými po obou stranách zařízení na výrobu či rozvod tepelné energie ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo k tomuto zařízení a vodorovnou rovinou, vedenou pod zařízením pro výrobu nebo rozvod tepelné energie ve svislé vzdálenosti, měřené kolmo k tomuto zařízení a činí 2,5 m v ochranném pásmu i mimo ně je každý povinen zdržet se jednání, kterým by mohl poškodit zařízení pro výrobu nebo rozvod tepelné energie nebo omezit nebo ohrozit jeho bezpečný a spolehlivý provoz a veškeré činnosti musí být prováděny tak, aby nedošlo k poškození zařízení pro výrobu nebo rozvod tepelné energie. pro realizaci veřejně prospěšné stavby, pokud se prokáže nezbytnost jejího umístění v ochranném pásmu, stanoví provozovatel tohoto zařízení podmínky. ostatní stavební činnosti, umisťování staveb, zemní práce, uskladňování materiálu, zřizování skládek a vysazování trvalých porostů v ochranných pásmech je možno provádět pouze po předchozím písemném souhlasu provozovatele tohoto zařízení 12

13 Technická infrastruktura produktovody Technická infrastruktura vodovodních řadů a kanalizačních stok prostor v bezprostřední blízkosti vodovodních řadů a kanalizačních stok určený k zajištění jejich provozuschopnosti. jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu a) u řadů a stok do průměru 500 mm včetně, 1,5 m b) u řadů a stok nad průměr 500 mm, 2,5 m c) u řadů nebo stok o průměru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti podle písmene a) nebo b) od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m. V ochranném pásmu vodovodního řadu nebo kanalizační stoky lze a) provádět zemní práce, stavby, umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení či provádět činnosti, které omezují přístup k vodovodnímu řadu nebo kanalizační stoce nebo které by mohly ohrozit jejich technický stav nebo plynulé provozování, b) vysazovat trvalé porosty, c) provádět skládky mimo skládek jakéhokoliv odpadu, d) provádět terénní úpravy, jen s písemným souhlasem vlastníka vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatele 13

14 Technická infrastruktura studny Nejmenší vzdálenost studny od zdrojů možného znečištění pro málo prostupné prostředí takto: a) žumpy, malé čistírny, kanalizační přípojky 12 m, b) nádrže tekutých paliv pro individuální vytápění umístěné v obytné budově nebo samostatné pomocné budově 7 m, c) chlévy, močůvkové jímky a hnojiště při drobném ustájení jednotlivých kusů hospodářských zvířat 10 m, d) veřejné pozemní komunikace 12 m, e) individuální umývací plochy motorových vozidel a od nich vedoucí odtokové potrubí a strouhy 15 m. Nejmenší vzdálenost studny od zdrojů možného znečištění pro prostupné prostředí takto: a) žumpy, malé čistírny, kanalizační přípojky 30 m, b) nádrže tekutých paliv pro individuální vytápění umístěné v obytné budově nebo samostatné pomocné budově 20 m, c) chlévy, močůvkové jímky a hnojiště při drobném ustájení jednotlivých kusů hospodářských zvířat 25 m, d) veřejné pozemní komunikace 30 m, e) individuální umývací plochy motorových vozidel a od nich vedoucí odtokové potrubí a strouhy 40 m. Technická infrastruktura vodní toky Správci vodních toků mohou při výkonu správy vodního toku, pokud je to nezbytně nutné a po předchozím projednání s vlastníky pozemků užívat pozemků sousedících s korytem vodního toku, a to a) u vodních toků, které jsou vodními cestami dopravně významnými, nejvýše v šířce do 10 m od břehové čáry, b) u ostatních významných vodních toků jiných než pod písmenem a) nejvýše v šířce do 8 m od břehové čáry, c) u drobných vodních toků nejvýše v šířce do 6 m od břehové čáry. 14

15 15

16 Krematoria a veřejné pohřebiště Zákon č. 256/2001 Sb. o pohřebnictví Ochranné pásmo okolo krematoria se zřizuje v šíři nejméně 100 m. Stavební úřad může v tomto ochranném pásmu zakázat nebo omezit provádění staveb, jejich změny a činnosti, které by byly ohrožovány provozem krematoria nebo by mohly ohrozit jeho provoz. Ochranné pásmo okolo veřejných pohřebišť se zřizuje v šíři nejméně 100 m. Stavební úřad může v tomto ochranném pásmu zakázat nebo omezit provádění staveb, jejich změny nebo činnosti, které by byly ohrožovány provozem veřejného pohřebiště nebo by mohly ohrozit řádný provoz veřejného pohřebiště nebo jeho důstojnost. Životní prostředí ochranná pásma vodních zdrojů Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) k ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti zdrojů podzemních nebo povrchových vod využívaných nebo využitelných pro zásobování pitnou vodou s průměrným odběrem více než m3 za rok a zdrojů podzemní vody pro výrobu balené kojenecké vody nebo pramenité vody stanoví vodoprávní úřad ochranná pásma opatřením obecné povahy. stanovení ochranných pásem je vždy veřejným zájmem. dělí se na ochranná pásma I. stupně slouží k ochraně vodního zdroje v bezprostředním okolí jímacího nebo odběrného zařízení, a ochranná pásma II. stupně slouží k ochraně vodního zdroje v územích stanovených vodoprávním úřadem tak, aby nedocházelo k ohrožení jeho vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti 16

17 Životní prostředí ochranná pásma vodních zdrojů Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) Ochranné pásmo I. stupně stanoví vodoprávní úřad jako souvislé území: a) u vodárenských nádrží a u dalších nádrží určených výhradně pro zásobování pitnou vodou minimálně pro celou plochu hladiny nádrže při maximálním vzdutí b) u ostatních nádrží s vodárenským využitím než uvedených pod písmenem a) s minimální vzdáleností hranice jeho vymezení na hladině nádrže 100 m od odběrného zařízení c) u vodních toků 1. s jezovým vzdutím na břehu odběru minimálně v délce 200 m nad místem odběru proti proudu, po proudu do vzdálenosti 100 m nebo k hraně vzdouvacího objektu a šířce ochranného pásma 15 m, ve vodním toku zahrnuje minimálně jednu polovinu jeho šířky v místě odběru, 2. bez jezového vzdutí na břehu odběru minimálně v délce 200 m nad místem odběru proti proudu, po proudu do vzdálenosti 50 m od místa odběru a šířce ochranného pásma 15 m, ve vodním toku zahrnuje minimálně jednu třetinu jeho šířky v místě odběru, d) u zdrojů podzemní vody s minimální vzdáleností hranice jeho vymezení 10 m od odběrného zařízení e) v ostatních případech individuálně Životní prostředí ochranná pásma vodních zdrojů Zákon č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) do ochranného pásma I. stupně je zakázán vstup a vjezd to neplatí pro osoby, které mají právo vodu z vodního zdroje odebírat, a u vodárenských nádrží pro osoby, které tato vodní díla vlastní vodoprávní úřad může stanovit rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy i další výjimky ze zákazu vstupu a vjezdu v ochranném pásmu I. a II. stupně je zakázáno provádět činnosti poškozující nebo ohrožující vydatnost, jakost nebo zdravotní nezávadnost vodního zdroje, jejichž rozsah je vymezen v opatření obecné povahy o stanovení nebo změně ochranného pásma 17

18 Limity využití území mapy Životní prostředí ochranná pásma vodních zdrojů 18

19 Životní prostředí ochranná pásma vodních zdrojů Životní prostředí ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů Zákon č. 164/2001 Sb. o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon) k ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti zdrojů podzemních nebo k ochraně zdroje před činnostmi, které mohou nepříznivě ovlivnit jeho chemické, fyzikální a mikrobiologické vlastnosti, jeho zdravotní nezávadnost, jakož i zásoby a vydatnost zdroje 19

20 Životní prostředí ochranná pásma lesa Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně některých zákonů (lesní zákon) 3 - Pozemky určené k plnění funkcí lesa Pozemky určené k plnění funkcí lesa jsou a) pozemky s lesními porosty a plochy, na nichž byly lesní porosty odstraněny za účelem obnovy, lesní průseky a nezpevněné lesní cesty, nejsou-li širší než 4 m, a pozemky, na nichž byly lesní porosty dočasně odstraněny na základě rozhodnutí orgánu státní správy lesů podle 13 odst. 1 tohoto zákona (dále jen "lesní pozemky") 14 - Zpracování a projednání návrhů dokumentací 2) rozhodne stavební úřad jen se souhlasem příslušného orgánu státní správy lesů, který může svůj souhlas vázat na splnění podmínek. Tohoto souhlasu je třeba i k dotčení pozemků do vzdálenosti 50 m od okraje lesa. Životní prostředí ochranná pásma lesa Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně některých zákonů (lesní zákon) 20

21 Životní prostředí záplavová území záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad omezení při využití záplavových území a zákazy v jejich aktivních zónách pro umisťování a povolování staveb Záplavová čára křivka odpovídající průsečnici hladiny vody se zemským povrchem při zaplavení území povodní. Záplavové území území vymezené záplavovou čárou. Záplavové území nejvyšší zaznamenané přirozené povodně území, které je vymezeno záplavovou čárou, odpovídající nejvyšší historicky zaznamenané a dokumentované hladině vody při přirozené povodni. Aktivní zóna záplavového území území v zastavěných územích obcí a v zastavitelných plochách podle územních plánů, jež při povodni odvádí rozhodující část celkového průtoku, a tak bezprostředně ohrožuje život, zdraví a majetek lidí. Periodicita povodně 5, 20 a 100 let výskyt povodně, který je dosažen nebo překročen průměrně jedenkrát za 5, 20 a 100 let. Povodeň vs. záplava Záplava - zatopení pozemku při vystoupení vody z břehu toku za povodně - může nastat vlivem přívalových dešťů nebo rychlého tání sněhu - také protržením hráze vodní nádrže apod. - nastává též při vystoupení podzemní vody nad povrch - mění zásadně půdní podnebí Povodeň přechodné stoupnutí hladiny vody ve vodním toku nad úroveň břehu, způsobené náhlým zvětšením průtoku vody, např. z dešťů, tání sněhu nebo zmenšením průtočnosti koryta Zdroj: Bioklimatologický slovník : terminologický a explikativní. Praha : Academia,

22 Životní prostředí záplavová území příklad Oblasti s potenciálně významným povodňovým rizikem Zdroj: 22

23 Oblasti s potenciálně významným povodňovým rizikem Zdroj: Metodika tvorby map povodňového nebezpečí a povodňových rizik, Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.Masaryka, v.v.i., Praha 2009, 2012 Limity využití území zvláště chráněná území Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny Národní park Chráněná krajinná oblast Národní přírodní rezervace Přírodní rezervace Národní přírodní památka Přírodní památka Ochrana krajinného rázu Ochrana přechodně chráněných ploch Ochrana paleontologických nálezů Evropsky významná lokalita Ptačí oblast Smluvně chráněné území Ochrana jeskyní a souvisejících krasových jevů Je-li třeba zabezpečit zvláště chráněná území, s výjimkou chráněné krajinné oblasti, před rušivými vlivy z okolí, může být pro ně vyhlášeno ochranné pásmo, ve kterém lze vymezit činnosti a zásahy, které jsou vázány na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody. Výměra zvláště chráněného území nezahrnuje výměru ochranného pásma. 23

24 Limity využití území Zvláště chráněná území Limity využití území Zvláště chráněná území 24

25 Limity využití území Mezinárodně významné části přírody Limity využití území všeob. ochrana krajiny Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny Územní systém ekologické stability (ÚSES) je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se nadregionální, regionální a místní systém ekologické stability 25

26 Limity využití území všeob. ochrana krajiny Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny Významný krajinný prvek Přírodní park Památné stromy Dřeviny rostoucí mimo les Limity využití území geologie Vyhláška č. 364/1992 Sb., o chráněných ložiskových územích Chráněná ložisková území Dobývací prostor Chráněná území pro zvláštní zásahy do zemské kůry Prognózní zdroje vyhrazených nerostů Území se zvláštními poměry geologické stavby 26

27 Limity využití území ochrana památek Zákon č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči Památkové rezervace Území, jehož charakter a prostředí určuje soubor nemovitých kulturních památek, popřípadě archeologických nálezů, může vláda České republiky nařízením prohlásit jako celek za památkovou rezervaci a stanovit podmínky pro zabezpečení její ochrany. Tyto podmínky se mohou v potřebném rozsahu vztahovat i na nemovitosti na území památkové rezervace, které nejsou kulturními památkami. Vláda České republiky nařízením stanoví obecné podmínky zabezpečování státní památkové péče v památkových rezervacích. Památkové zóny Území sídelního útvaru nebo jeho části s menším podílem kulturních památek, historické prostředí nebo část krajinného celku, které vykazují významné kulturní hodnoty, může Ministerstvo kultury po projednání s krajským úřadem prohlásit opatřením obecné povahy za památkovou zónu a určit podmínky její ochrany. Podrobnosti o prohlašování památkových zón stanoví obecně závazný právní předpis. Limity využití území ochrana památek Zákon č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči 27

28 Limity využití území ochrana památek Limity využití území ochrana památek Zákon č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči 28

29 Limity využití území ochrana památek Např.: Vyhláška č. 475/1992 Sb. o prohlášení území bojiště bitvy u Slavkova za památkovou zónu 29