lidského kapitálu, vzdelávání a trhu práce

Transkript

1 centrope zpráva zamerená na zjištení stavu lidského kapitálu, vzdelávání a trhu práce Shrnutí

2 Partneři regionu centrope Rakousko Spolková země Burgenlandsko Spolková země Dolní Rakousko Spolková země a město Vídeň Město Eisenstadt Město St. Pölten Česká republika Jihomoravský kraj Město Brno Kraj Vysočina (pozorovatel) Maďarsko Region Győr-Moson-Šoproň Region Vas Město Győr Město Šoproň Město Szombathely Slovensko Bratislavský samosprávný kraj Trnavský samosprávný kraj Město Bratislava Město Trnava Agentura regionu centrope Koordinační kancelář centrope I koordinace témat a provozu, komunikace & sekretariát: ARGE centrope c/o Europaforum Wien, Rahlgasse 3/2, A-1060 Vídeň, office@centrope.com Místní kanceláře centrope I řízení projektu na regionální úrovni & centra spolupráce Kancelář v Rakousku I odpovídá za rozvoj znalostního regionu : Regionální management Dolní Rakousko, hermann.hansy@euregio-weinviertel.eu Regionální management Burgenlandsko, daniela.schuster@rmb.co.at Vídeňská podnikatelská agentura, tatzberger@wirtschaftsagentur.at Kancelář v České republice I odpovídá za rozvoj lidského kapitálu HOPE-E.S., v.o.s., pala@euservis.cz Kancelář v Maďarsku I odpovídá za rozvoj územní integrace CEURINA NKft, szokolay.ors@ceurina.hu Kancelář na Slovensku I odpovídá za rozvoj kultury & cestovního ruchu Slovenský Dom Centrope, domcentropy@gmail.com Tato brožura představuje hlavní závěry Zprávy o regionálním rozvoji CENTROPE v oblasti lidského kapitálu, vzdělávání a trhů práce. Konsorcium pilotního projektu centrope capacity Monitorování regionálního rozvoje Rakouský ústav pro ekonomický výzkum Mendelova univerzita v Brně, Provozně ekonomická fakulta Slovenská akademie věd, Ekonomický ústav Maďarská akademie věd, Centrum pro regionální studia, Ústav pro výkum západního Maďarska Vídeňský institut pro mezinárodní ekonomická studia

3 Obsah Úvod: příznivá situace na trhu práce, alespoň z evropského hlediska 3 Pracovní trhy v centrope: strukturální podobnosti a omezené účinky liberalizace 4 Vzdělávání v centrope: vysoký podíl studentů, ale nízká úroveň mobility 8 Politické závěry: překonávání překážek k mobilitě 11 centrope

4 10,0 Obrázek 1: Vývoj míry nezaměstnanosti v centrope ( , v %) 8,0 6,0 4,0 2,0 EU-27 centrope Zdroj: Eurostat. 0, ,0 Obrázek 2: Míra zaměstnanosti v centrope podle věkových skupin (2010, v %) 85,0 EU-27 centrope Zdroj: Eurostat. 75,0 65,0 55,0 45,0 35, ,0 Od 15 do 24 let Od 25 do 34 let Od 35 do 44 let Od 45 do 54 lets Od 55 do 64 let

5 Úvod: příznivá situace na trhu práce, alespoň z evropského hlediska Již první letmý pohled na hlavní makroekonomické souhrnné ukazatele trhu práce ukazují, že centrope je regionem, ve kterém je situace na trhu práce příznivější než je průměr v EU-27. Míra nezaměstnanosti v regionu jako celku se od roku 2000 průběžně v každém roce pohybovala kolem 2 procentních bodů pod evropským průměrem (Obrázek 1). Pokud jde o míru nezaměstnanosti, má většina regionů centrope, v porovnání se svými příslušnými zeměmi, privilegované postavení. Týká se to zejména maďarské a slovenské části centrope, ale i rakouských spolkových zemí Dolního Rakouska a Burgenlandu. Pouze Trnavský kraj a župa Vas vykazovaly v roce 2010 míru nezaměstnanosti vyšší než je průměr v EU-27. Podobné údaje se týkají i růstu zaměstnanosti a míry zaměstnanosti: od roku 2005 (tj. rok po přistoupení Maďarska, Slovenska a České republiky k Evropské unii) rostla zaměstnanost v centrope rychleji (nebo klesala méně) než je průměr v EU, a to po všechny roky s výjimkou roku 2006 a od roku 2004 se souhrnná převaha centrope v růstu zaměstnanosti nad EU-27 rovnala 1,2 procentního bodu (Obrázek 2). Kromě toho celková míra zaměstnanosti v centrope přesáhla průměr v EU o 4,3 procentního bodu. V poslední dekádě zaznamenal trh práce v centrope podstatné institucionální změny. Konkrétně k 1. květnu 2011 byl povolen volný pohyb pracovních síl do Rakouska, a to pro přistěhovalce ze zemí, které přistoupily k Evropské unii v roce centrope se tak alespoň formálně může pochlubit integrovaným trhem práce. V Rakousku se očekávalo, že liberalizace povede ke zvýšenému přílivu zahraniční pracovní síly ze zemí, které přistoupily k Evropské unii v roce 2004, a to zhruba ve výši osob v prvním roce. Tato předpověď se potvrdila. Podle údajů rakouské Správy pracovního trhu vstoupilo do prosince 2011 na trh práce dalších zaměstnanců ze zemí, které přistoupily k Evropské unii v roce Vzhledem k dobré situaci na trhu práce v centrope a zásadním institucionálním změnám, které byly provedeny v loňské roce, je cílem této zprávy zjistit zobecněné skutečnosti, poslední trendy, společné problémy a potenciální okruhy spolupráce mezi jednotlivými regiony centrope v oblasti politiky trhu práce. Tento dokument především uvádí podrobnou analýzu struktury zaměstnanosti a nezaměstnanosti v centrope, rozsah nepřizpůsobení nabídky poptávce na daném území a faktory, které omezují a zvyšují mobilitu studentů v regionu.plné znění této zprávy je možné zdarma stáhnout na internetových stránkách 03

6 Pracovní trhy v centrope: strukturální podobnosti a omezené účinky liberalizace 04 Dva společné problémy trhu práce se týkají nízké míry zaměstnanosti starších pracovníků a vysoké míry nezaměstnanosti osob s nižší kvalifikací Přestože situace na trhu práce je v centrope všeobecně dobrá, výsledky této studie upozorňují na některé setrvávající společné problémy politiky trhu práce. Jedním problémem, který je společný téměř pro všechny regiony centrope, je nízká míra zaměstnanosti starších pracovníků (tj. osob ve věku mezi 55 až 64 roky). I když míra zaměstnanosti týkající se všech ostatních věkových a genderových skupin je v centrope v průměru vyšší (o 2 až 9 procentních bodů) než je průměr v EU, u starších pracovníků (ve věku mezi 55 až 64 roky) je však trvale nižší. Navíc se tato zobecněná skutečnost týká všech regionů centrope. Z politického hlediska to nutně vede k závěru, že společné přeshraniční iniciativy v oblasti aktivní politiky trhu práce a vzdělávání, jejichž cílem je zvýšit příležitosti k zaměstnání starších osob, se mohou stát oblastí spolupráce v rámci přeshraniční politiky trhu práce. K vyřešení tohoto problému by činitelé v oblasti pracovního trhu si mohli nejenom vyměňovat své zkušenosti s politikami trhu práce, které jsou na tuto cílovou skupinu zaměřeny, ale mohli by i spolupracovat při navrhování nových účinných opatření pro pracovní trh nebo při vytváření povědomí o potřebě a schopnostech starších pracovníků na trhu práce. Druhým společným problémem je vysoká míra nezaměstnanosti osob s nižší kvalifikací, zejména v české, slovenské a maďarské části centrope. Přestože souhrnná míra nezaměstnanosti je nízká, míra nezaměstnanosti osob s nižší kvalifikací přesáhla v některých regionech centrope 15 %. V české, slovenské a maďarské části centrope se rozdíl v míře nezaměstnanosti mezi vysoce kvalifikovanými osobami a osobami s nízkou kvalifikací pohybuje nad průměrem v EU-27 a vyjadřuje disproporcionální koncentraci problémů souvisejících s nezaměstnaností v centrope u osob s nízkou kvalifikací. Pro zvládnutí boje s nezaměstnaností v regionu jsou proto nutné politiky, které budou zaměřeny na rekvalifikaci a kvalifikaci osob s nižší nebo nízkou kvalifikací. Navíc společnou zobecněnou skutečností, která platí pro všechny regiony centrope, s výjimkou hlavních

7 Pracovní trhy v centrope: strukturální podobnosti a omezené účinky liberalizace Tabulka 1: Míra nezaměstnanosti podle dosaženého vzdělání: v centrope a EU-27 (2010, v %) EU-27 centrope Vyšší středoškolské a další vzdělání po ukončení střední školy, ne však vysokoškolské 15,8 15,3 První a druhý stupeň vysokoškolského vzdělání 9,0 8,0 První a druhý stupeň vysokoškolského vzdělání 5,4 3,4 Zdroj: Eurostat. měst regionů Vídně a Bratislavy, je silné zaměření se na lidské zdroje se střední kvalifikací, což se rovněž odráží v silné průmyslové základně centrope. Téměř 70 % ekonomicky aktivních osob v regionu (oproti 48,6 % k průměru v EU) dosáhlo středního vzdělání (odborné nebo vyšší středoškolské). Podíváme-li se na zaměstnanost podle povolání, tento rozdíl zůstává, ale je nepatrně menší. To má pozitivní dopad na vzdělávací systém centrope, neboť studenti získávají odbornost, kterou lze uplatnit i v nadřazených povoláních. Garance a zvýšení zaměstnatelnosti pracovní síly se středním vzděláním je proto důležitým předpokladem pro trvalou úspěšnost trhu práce v regionu, což by se mělo odrazit i v přeshraničních programech (viz níže). Vysoký podíl nezaměstnanosti v důsledku nepřizpůsobení nabídky poptávce je dalším důležitým společným problémem Nepřizpůsobení se poptávce po kvalifikaci (tj. různá úroveň nabídky pracovních sil a poptávky po odborných profesích) i nepřizpůsobení se trhu na úrovni regionu (tj. různá úroveň nabídky pracovních sil a poptávky v regionech) značně přispívají k nezaměstnanosti v regionu. Především složka nezaměstnanosti, která spočívá v nepřizpůsobení se poptávce na úrovni regionu, signalizuje nedostatečnou (přeshraniční) mobilitu. Naše analýza, která využila Nástroje pro monitorování pracovního trhu v centrope ke shromáždění údajů o nezaměstnanosti a volných pracovních místech, byla schopna tuto složku nepřizpůsobení se poptávce na daném území kvantifikovat. V centrope se předpokládala plná mobilita pracovních sil a následně byl vypočten maximální podíl nezaměstnanosti u deseti vybraných skupin povolání. Tato analýza ukazuje na značnou nestejnorodost v rozložení nabídky a poptávky po pracovní síle v centrope. Procento nezaměstnanosti v centrope pohybující se mezi 4,9 % (u specialistů IT) a 22,7 % (u operátorů CNC) by v roce 2010 a 2011 v průměru a podle zvoleného povolání zmizelo za předpokladu, že v regionu nastane plná mobilita pracovních sil. I když plná mobilita je nepochybně nereálným předpokladem, vysoké a trvalé nepřizpůsobení nabídky poptávce v regionu v centrope, a to dokonce u přesně definovaných profesí, ukazuje na stále existující překážky v mobilitě v regionu a upozorňuje na potenciální příjmy, které by mohly vzniknout za předpokladu, že se uvnitř centrope zlepší migrace a dojíždění za prací (a tím i mobilita pracovních sil). Navíc průměrná míra nepřizpůsobení nabídky poptávce v letech 2010 a 2011 ukazuje, že toto nepřizpůsobení se poptávce po profesích odpovídá za vyšší než 20 % celkovou nezaměstnanost řezníků a sociálních pracovníků a za 10 % až 20 % nezaměstnanost svářečů, zedníků, řidičů, operátorů CNC a pracovníků logistiky. To podtrhuje nutnost zvýšení přeshraniční mobility pro osoby se střední kvalifikací získanou v učebním oboru. 05

8 Pracovní trhy v centrope: strukturální podobnosti a omezené účinky liberalizace kuchař 9,7 číšník 6,3 řezník 22,7 sociální pracovník/péče 22,0 operátor CNC 19,0 Obrázek 3: Podíl nezaměstnanosti v důsledku nepřizpůsobení nabídky poptávce na úrovni regionu a volná pracovní místa v centrope ve vybraných profesích (v %) svářeč 11,2 Zdroj: Kancelář centrope v České republice, Nástroj pro monitorování pracovního tru. Poznámka: tabulka uvádí průměrné hodnoty za čtvrtletí roku 2010 a zedník 14,5 4,9 specialista IT řidič 13,8 pracovník v logistice 12,6 Tabulka 2: Očekávané zvýšení objemu zahraničních pracovníků v Rakousku pocházejících ze zemí, které přistoupily k EU v roce 2004 (květen 2011-leden 2012) Absolutní v % pracovníků Celková změna v Rakousku ,7 z toho - muži ,9 - ženy ,5 - přistěhovalci ,4 - dojíždějící osoby ,3 - do Burgenlandu ,7 - do Dolního Rakouska ,9 - do Vídně , z České republiky ,0 - ze Slovenska ,1 - z Maďarska ,3 Zdroje: AMS Erwerbskarrierenmonitoring, výpočty WIFO.

9 Pracovní trhy v centrope: strukturální podobnosti a omezené účinky liberalizace Volný pohyb pracovních sil vedl ke zvýšení imigrace do Rakouska, přesto signály o negativním vlivu na trh práce jsou ojedinělé Nízká přeshraniční a vnitřní mobilita v centrope na všech úrovních odborné kvalifikace je jedním z hlavních důvodů, které přispívají k trvalé nezaměstnanosti. 1. května 2011 se však institucionální systém, který ovlivňoval přeshraniční mobilitu pracovních sil v centrope, výrazně změnil, neboť skončilo přechodné období s omezeným volným pohybem pracovníků. Od tohoto dne mohli občané ze zemí, které se připojily k Evropské unii 1. května 2004, a kteří předtím potřebovali pro legální práci v Rakousku povolení, přijmout pracovní místo bez plnění jakýchkoliv dalších právních podmínek. Přestože je nepochybně ještě příliš brzy plně analyzovat rozsah a strukturu další přeshraniční mobility, která byla touto liberalizací vyvolána, poznatky z databáze monitorování pracovního trhu Správy pracovního trhu (AMS) v Rakousku naznačují, že se objem zahraničních pracovníků ze zemí, které přistoupily k Evropské unii v roce 2004, a kteří jsou v současné době v Rakousku zaměstnaní, zvýšil do ledna 2012 zhruba o osob (nebo-li přibližně o 0,7 % všech pracovníků) v porovnání s května 2011 se institucionální systém, který ovlivňoval přeshraniční mobilitu pracovních sil v centrope, výrazně změnil... květnem Celkem vzato, migrace se tak vyvíjela podle prognóz provedených v období před liberalizací. Z těchto nových pracovníků bylo zhruba dojíždějících osob; kromě toho více než polovina dojíždějících a přistěhovalců (13 500) se usadila v rakouské části centrope, kde v tomto období především Burgenland zaznamenal výrazný příliv (rovnající se 1,7 % jeho pracovních sil). Velkou část těchto nových zahraničních pracovníků ze sousedních zemí, kteří jsou nyní v Rakousku zaměstnáni (kolem ), tvořili občané Maďarska. Analýza poměru mezi nezaměstnaností a volnými pracovními místy u deseti vybraných profesí (viz výše) ukazuje, že od druhého čtvrtletí 2010 však žádný všeobecný a jasně viditelný dopad v důsledku zvýšené migrace nenastal, ani ve vysílajících, ani v přijímajících zemích. V Dolním Rakousku se od května 2011 (tj. ve druhém, třetím a čtvrtém čtvrtletí 2011) poměr nezaměstnanost/volná pracovní místa znatelně zvýšil u profese zedník (přibližně o 10 nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo) v porovnání se stejným čtvrtletím v roce 2010, zatímco v Burgenlandu se podobný trend objevil u profese kuchař (1,6 nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo), číšník (2,0 nezaměstnaní na jedno volné pracovní místo) a řidič (0,5 nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo); naopak pouze malý dopad je znatelný ve Vídni. Navíc se poměr mezi nezaměstnaností a volnými pracovními místy v důležitých vysílajících regionech maďarské části centrope snížil jen minimálně. Dopad imigrace do Rakouska na pracovní trh od 1. května 2011 se tedy soustředil na jednotlivá odvětví (například stavebnictví a gastronomii) a jednotlivé regiony (zejména Burgenland), aniž by vedl k nějakému podstatnému celkovému zhoršení situace na trhu práce. 07

10 Vzdělávání v centrope: vysoký podíl studentů, ale nízká úroveň mobility Silný univerzitní systém je v centrope páteří vzdělávacího systému Nízká míra zapojení do celoživotního vzdělávání je v centrope společným problémem 08 Posouzení vzdělávacího systému v centrope, které vychází z dostupných údajů Eurostatu a údajů ze studií jednotlivých zemí, ukazuje, že univerzitní systém v porovnání s dalšími regiony Evropské unie je rozhodně jednou z nejdůležitějších výhod centrope. V tomto regionu připadá na jednoho obyvatele více univerzitních studentů než je průměr v Evropské unii (téměř 5 % populace centrope, oproti 4 % populace Evropské unie, studuje na univerzitě), počet studentů se v poslední dekádě v centrope rovněž zvýšil rychleji (o 30 %) ve srovnání s průměrem v EU-27 (o 7 %) a region stále více nabývá nadnárodního významu jako centrum univerzitního Zvýšení spolupráce mezi vysokými školami vzdělání. Kromě toho může pomoci zvýšit podíl studentů doktorského studijního komparativní výhodu regionu jako celku. programu je vyšší než je průměr v Evropské unii (0,3 % v centrope v porovnání s 0,1 % v průměru EU-27). Další součásti vzdělávacího systému v centrope však ukazují na jasnou nevýhodu ve srovnání s EU-27. Týká se to především celoživotního vzdělávání, kde je zapojení v české, slovenské a maďarské části centrope, a dokonce i v Rakousku, stále velmi nízké a zaostává za nejvyspělejšími zeměmi. V roce 2010 se zapojilo do některé z forem formálního vzdělávání pouze 8,3 % populace centrope ve věku od 25 do 65 let, zatímco procentní podíl v EU-27 představoval 9,1 %; v některých nejvyspělejších evropských ekonomikách (například ve Finsku a Švédsku) bylo do těchto aktivit zapojeno více než 20 % populace. Podíl aktivit v oblasti celoživotního vzdělávání ukázal v jednotlivých částech centrope podstatné rozdíly, v rozmezí od 17,4 % ve Vídni a 9,9 % v Burgenlandu, až po 6 % v Bratislavě a českých částech centrope a méně než 3 % ve zbývajících slovenských a maďarských regionech centrope. Z tohoto důvodu má centrope značný prostor pro zlepšování v oblasti implementace strategií celoživotního vzdělávání. Společné iniciativy ke zvýšení zapojení do celoživotního vzdělávání by se tak mohly v centrope stát další oblastí spolupráce.

11 Vzdělávání v centrope: vysoký podíl studentů, ale nízká úroveň mobility Mobilita studentů je v centrope nízká a většinou směřuje do jiných zemí Dobrá výkonnost univerzitního systému v centrope, co do výuky, zvýšené spolupráce mezi univerzitami, stejně jako i zvýšeného podílu iniciativ v oblasti studentských výměn, by mohla tento systém dále posilovat a pomáhat podporovat komparativní výhodu regionu jako celku. Abychom mohli posoudit potenciál mobility studentů, provedli jsme mezi studenty v centrope průzkum chování v oblasti mobility. Výsledky ukázaly, že většina studentů, která se do průzkumu zapojila, dosud nepokračovala ve studijním programu v zahraničí. Celkem pouze 7 % dotázaných uvedlo, že předtím studovali v zahraničí. Vyšší počet, než jejich kolegové z České republiky a ze Slovenska, vykazovali studenti z Rakouska a Maďarska (Obrázek 4). Naopak téměř polovina respondentů (43 %) uvedla, že do budoucna vážně uvažuje o studiu v zahraničí, pouze čeští studenti byli tomu mnohem méně nakloněni. Tento údaj vyjadřuje vysoký potenciál mobility mezi studenty v centrope. Nicméně nejpreferovanějšími zeměmi pro takové zahraniční pobyty jsou Velká Británie, Německo, Finsko, Francie a Spojené státy americké, zatímco další země v centrope nejsou pro studenty centrope tak atraktivní. Ochotu zvážit studium v další zemi centrope projevilo pouze 16,6 % dotázaných, a to v rakouské části centrope, 15,8 % studentů ve slovenských regionech centrope a 10,5 % respondentů v českých regionech centrope. Pouze jediným regionem, ve kterém jsou studenti více nakloněni studiu v jiných zemích centrope, je maďarská část centrope, kde 38,1 % dotázaných si dovede představit absolvovat studijní program v Rakousku; 11,9 % na Slovensku; a 7,1 % v České republice. 60 % Obrázek 4: Předchozí a plánovaná mobilita studentů v centrope (pozitivní odpovědi v %) Zdroj: Průzkum mezi studenty Mendlovy univerzity v Brně, 2011 (celková velikost vzorku: studentů). 50 % studenti, kteří studovali v zahraničí studenti, kteří plánují studovat v zahraničí 40 % % 20 % % 12 0 % rakouská část centrope maďarská část centrope 5 slovenská část centrope 7 7 česká část centrope centrope celkem 09

12 Vzdělávání v centrope: vysoký podíl studentů, ale nízká úroveň mobility Nízká prestiž univerzit a větší přitažlivost vzdálenějších, anglicky mluvících lokalit jsou hlavní důvody proč nestudovat v centrope I když nejčastěji uváděnými důvody proč studovat v zahraničí bylo získání větších zkušeností, zlepšení jazykových znalostí a možnost navázat nové zahraniční kontakty, mnoho respondentů rovněž uvedlo, že univerzity v centrope nejsou pro ně atraktivní, protože by chtěli upřednostnit studium v anglicky mluvící zemi (mezi 32 % a 49 % dotázaných), protože se domnívají, že univerzity v centrope nejsou známé a mají nízkou prestiž nebo předpokládají horší kvalitu výuky (mezi 29 % a 44 % respondentů) nebo preferují destinace, které jsou vzdálenější (mezi 12 % a 40 %). Pouze málo studentů (mezi 2 % a 7 %) uvádělo problémy s nedostatkem výměnných programů nebo bilaterálních dohod v oblasti studentských výměn v centrope. Konkurenceschopnost centrope jako cílové destinace pro studijní pobyty v zahraničí tak rozhodně závisí na prestiži jeho univerzit a nabízených možnostech studovat v angličtině. Zvýšení prestiže univerzit a poskytování většího množství vzdělávacích programů v anglickém jazyce je proto pro podporu studentské mobility v regionu velmi důležité. V tomto směru příklady z Finska nebo Nizozemska, které jsou malými zeměmi s jazyky, kterými se mluví jen málo, ale jsou pro studenty centrope, kteří jsou ochotni studovat v zahraničí, atraktivnější než země v centrope samotné, ukazují, že tato politika může být opravdu úspěšná. Tabulka 3: Důvody, proč si studenti nevybírají centrope jako místo studia (pozitivní odpovědi v %, odpovědi s více možnostmi jsou možné) Studenti z... Rakousko Slovensko Česká Maďarsko republika Upřednostňuji studium v anglicky mluvících zemích. 31,6 47,4 48,5 42,9 Nepovažuji univerzity v regionu za známé a dostatečně prestižní. Nepovažuji univerzity v regionu za dostatečně kvalitní. Nedostatek bilaterálních dohod mezi vybranými univerzitami. Upřednostňují studium ve vzdálenějším místě od domova. Zdroj: Průzkum mezi studenty Mendlovy univerzity v Brně, ,8 19,3 18,2 14,3 21,0 19,3 18,1 14,3 7,0 1,8 5,0 4,8 14,0 33,3 40,0 11,9 10

13 Politické závěry: překonávání překážek k mobilitě V souhrnu se zdá, že nejdůležitějším a i velmi logickým zjištěním této studie je to, že státní hranice v centrope představují pro mobilitu stále velkou překážku, a to bez ohledu na to, na kterou část populace je analýza zaměřena. Týká se to jak mobility studentů, kde se atraktivita centrope vzhledem k ostatním regionům jeví jako další problém, tak i mobility pracovních sil, kde údaje ukazují, že nedostatečná regionální mobilita zvyšuje celkovou nezaměstnanost v centrope. Proto jsou nutná opatření na všech úrovních vzdělání, která povedou ke zmírnění překážek pro přeshraniční mobilitu. enter the growth market. enter centrope. 11

14 Politické závěry: překonávání překážek k mobilitě Lepší vyhledávání přeshraničních pracovních příležitostí by mohlo zamezit nezaměstnanosti vyvolané nepřizpůsobením nabídky poptávce a zvýšit přeshraniční pracovní mobilitu. S ohledem na mobilitu pracovních sil je především nutné říct, že regionální nezaměstnanost, způsobená nepřizpůsobením se poptávce, je stále problémem, a to i přes uvolnění podmínek pro přeshraniční dojíždění a volný pohyb pracovníků s účinností od 1. května 2011, které skutečně v rámci centrope zvýšilo přeshraniční mobilitu pracovních sil. Lepší vyhledávání přeshraničních pracovních příležitostí je tak přirozeným výchozím bodem politik zaměřených na snižování nezaměstnanosti v regionu. Logickým subjektem, který by měl být do této spolupráce zapojen, jsou úřady práce, neboť systémy úřadů práce odpovídají ve všech zemích centrope i za pracovní umístění, a proto jsou pro tuto činnost nejvhodnější. Rozhovory, které jsme v průběhu tohoto projektu prováděli s regionálními organizacemi úřadů práce, ukazují, že přeshraničnímu vyhledávání pracovních příležitostí v současné době brání dlouhý seznam praktických problémů: velmi často je nutné před zahájením intenzivnější spolupráce v oblasti vyhledávání pracovních příležitostí navrhnout metodu výměny dat a administrativní postupy. Kromě toho některé problémy vznikají kvůli jemným rozdílům ve vzdělávacích systémech, což vede k určité nejistotě, zda konkrétní osoba má či nemá kvalifikaci pro pracovní místo v jiné zemi. To platí především pro odborné vzdělání, kde není vždy jasné, zda osoby, které mají stejné formální vzdělání, získaly odbornost s podobným obsahem. Cílem řady projektů v současné době je proto zlepšení předpokladů pro přeshraniční pracovní umísťování. Tyto aktivity by mohly přinést potencionálně značné výsledky v podobě celkového snížení nezaměstnanosti v centrope. Navíc současné úsilí o zlepšení předpokladů pro přeshraniční pracovní umísťování by mělo nadále pokračovat a dále se rozšiřovat. Výměna nejlepších praktických postupů a koordinování aktivní politiky trhu práce by mohly zlepšit situaci jednotlivých cílových skupin Bez ohledu na vyhledávání pracovních příležitostí samotné, aktivní politiky v oblasti trhu práce nabízejí i velký potenciál pro spolupráci. Kromě úřadů práce by se mohly některé regionální součásti působící na trhu práce (zejména územní dohody o zaměstnanosti nebo regionální organizace) zapojit do spolupráce jako partneři. Předchozí relevantní zkušenosti ukazují, že tato spolupráce by se však měla zaměřit na specifické cílové skupiny, stejně tak by měla zahrnovat určitou výměnu zkušeností mezi organizacemi, neboť účastníci pokračujících aktivit v oblasti spolupráce obvykle tuto skutečnost vnímají velmi pozitivně. Znamená to navrhnout a realizovat pro specifické cílové skupiny další opatření v oblastech, kde lze předpokládat, že přinesou největší prospěch (například s ohledem na minoritní skupiny jiných států, které žijí v zemích centrope), a to jako jednu důležitou aktivitu v přeshraniční politice trhu práce; další aktivitou je navržení a realizace dalších opatření v oblastech, kde společné problémy pracovního trhu trápí region (například integrace starších pracovníků a osob s nízkou kvalifikací). Kromě toho lepší koordinace při využívání stávající infrastruktury (například vzdělávací střediska), stejně jako i výměna nejlepších praktických postupů s ohledem na tyto cílové skupiny, mohou podobně nabídnout oblasti pro intenzivnější a přínosnější spolupráci. 12

15 Politické závěry: překonávání překážek k mobilitě Spolupráce vzdělávacích institucí by mohla zvýšit zapojení do celoživotního vzdělávání Nízká míra zapojení do celoživotního vzdělávání v mnoha regionech centrope nabízí další oblast pro potenciální spolupráci poskytovatelů vzdělání, například škol a institucí zaměřených na vzdělávání dospělých. Zde by se mohlo využít zkušeností, zpracovaných do souboru strategií učícího se regionu a formulovaných a realizovaných v rámci rakouského programu pro rozvoj venkova, k zavedení obdobných, ale místně zaměřených aktivit v přeshraničním kontextu. Celkově výsledky tohoto programu ukazují, že lepší koordinovanost poskytovatelů vzdělání v rámci regionu (školy a instituce zaměřené na vzdělávání dospělých) v oblastech, jako je například otevírací a provozní doba nebo společná opatření pro vytváření povědomí, poskytuje možnosti, jak levněji podporovat přípravu obyvatelstva na zapojení se do těchto vzdělávacích opatření. Lepší koordinace vyžaduje nástroje pro monitorování přeshraničních trhů práce Lepší koordinace, bez ohledu na její konkrétní formy, bude rovněž vyžadovat společné nástroje pro monitorování regionálních politik v oblasti trhu práce. Dostatečně kvalitní údaje v dostatečném objemu jsou většinou k dispozici, aby tak umožnily přijímat na národní úrovni operativní rozhodnutí o řízení trhu práce. V přeshraničním kontextu však rozdíly v definicích a nesrovnatelnosti údajů velmi často způsobují, že národní zdroje jsou pro každodenní práci řídicích subjektů nepoužitelné. Navrhování datových zdrojů, které jsou aktuální a dostatečně srovnatelné, aby byly pro operativní rozhodování užitečné, tak zůstávají v centrope velkým problémem. Iniciativy, které se v současné době snaží navrhnout tento typ údajů, jako je například Nástroj pro monitorování trhu práce v této studii, by měly proto pokračovat a dále se rozšiřovat. Je třeba usilovat, aby univerzity v centrope byly pro zahraniční studenty atraktivnější Dále, mobilita studentů na všech úrovních vzdělání zůstává dalším problémem centrope. V tomto ohledu výsledky naší studie upozorňují na řadu možných opatření. Pokud jde o úroveň vysokoškolského vzdělání, nedávný průzkum mezi studenty ukazuje na vysoký potenciál mobility studentů v centrope. Aby se zvýšila mobilita studentů, je třeba v centrope rozšířit studijní programy v anglickém jazyce; regionální úřady by dále mohly podporovat politiky, které přispějí ke zlepšení pověsti univerzit v centrope, a to prostřednictvím vzdělávacích veletrhů a burz pracovních příležitostí, společných workshopů a konferencí nebo organizováním studentských soutěží, stejně jako i využitím existujících partnerství mezi městy a regiony s cílem podpořit výměnné programy studentů a učitelů mezi univerzitami a školami v centrope. Mobilita studentů by mohla být v centrope dále přímo podporována formou stipendií a výzkumných stipendijních pobytů. 13

16 Politické závěry: překonávání překážek k mobilitě Mobilitu studentů je nutné podporovat na všech úrovních středoškolského vzdělání Dále je nutné podporovat i mobilitu studentů na úrovni středoškolského vzdělání. I když zde mohou být použity obdobné nástroje jako v případě vysokoškolské úrovně, požadavky se mohou lišit zejména u odborných a učňovských škol. Zaměříme-li se na studenty či žáky, kteří nezamýšlejí pokračovat v univerzitním studijním programu, nemělo by se zanedbávat vzdělání v cizích jazycích, kromě angličtiny - a to zejména s ohledem na jazyky, kterými se mluví v sousedních zemích. Kromě podpory přeshraničních exkurzí a vzdělávacích cest mohlo by přeshraniční stipendium, plně či částečně financované regionálními a městskými úřady, přispět k tomu, že mobilita bude přitažlivější. 14

17 Příloha 1: Tabulka s údaji o trhu práce v centrope centrope EU-27 Údaje na úrovni NUTS 3 Míra nezaměstnanosti v roce ,7 % 7,0 % Míra nezaměstnanosti v roce ,4 % 8,9 % Míra nezaměstnanosti v roce ,5 % 9,6 % Růst zaměstnanosti v roce ,5 % 1,2 % Růst zaměstnanosti v roce ,9 % - 1,7 % Růst zaměstnanosti v roce ,0 % - 0,6 % Údaje na úrovni NUTS 2 * Míry zaměstnanosti (2010) Míra zaměstnanosti, celkem 64,7 % 60,4 % Míra zaměstnanosti, muži 71,5 % 68,6 % Míra aměstnanosti, ženy 58,3 % 58,3 % Míra zaměstnanosti podle věkových skupin (2010) Věk od 15 do 24 let 38,5 % 36,1 % Věk od 25 do 34 let 77,8 % 73,3 % Věk od 35 do 44 let 85,4 % 76,4 % Věk od 45 do 54 let 79,9 % 70,9 % Věk od 55 do 64 let 29,8 % 36,3 % Podíl částečně zaměstnaných v celkové zaměstnanosti (2010) Celkem 12,8 % 19,2 % Muži 5,8 % 8,7 % Ženy 21,1 % 31,9 % Dosažené vzdělání ekonomicky aktivní populace (2010) Předškolní, základní a nižší středoškolské vzdělání 10,2 % 23,7 % Vyšší středoškolské a další vzdělání po ukončení střední školy, ne však vysokoškolské vzdělání 69,5 % 48,6 % První a druhý stupeň vysokoškolského vzdělání 20,4 % 27,7 % Struktura povolání zaměstnané populace (2009)** Profese s vysokou kvalifikací 38,1 % 38,8 % zákonodárci, nejvyšší činitelé & manažeři 6,5 % 8,4 % odborníci 11,3 % 13,9 % technici 20,3 % 16,5 % Profese se střední kvalifikací 53,6 % 51,3 % úředníci 10,6 % 10,7 % pracovníci ve službách & prodeji 13,3 % 13,9 % kvalifikovaní pracovníci v zemědělství 2,7 % 4,3 % řemeslníci a pracovníci v souvisejících obchodních službách 15,5 % 14,0 % provozovatelé zařízení a obsluha strojů 11,5 % 8,5 % Profese s nízkou kvalifikací 8,3 % 9,8 % základní profese 8,3 % 9,8 % 15

18 Příloha 1: Tabulka s údaji o trhu práce v centrope (pokračování) Údaje na úrovni NUTS 2 * centrope Míra nezaměstnanosti podle dosaženého vzdělání (2010) Předškolní, základní a nižší středoškolské vzdělání 15,3 % 15,8 % Vyšší středoškolské a další vzdělání po ukončení střední školy, ne však vysokoškolské vzdělání 8,0 % 9,0 % První a druhý stupeň vysokoškolského vzdělání 3,4 % 5,4 % Dojíždějící osoby v % populace (2010) přes hranice 1,8 % 0.7 % v rámci země 10,3 % 6,6 % Údaje o vzdělávacím systému Univerzitní studenti v % populace 4,8 % 3,8 % Zvýšení počtu univerzitních studentů, ,0 % 7,0 % Podíl studentů druhého stupně vysokoškolského studia v populaci 0,3 % 0,1 % Studijní obory studentů vysokoškolského studia (podíl celkem, 2009) Pedagogické vzdělávání 10,8 % 7,6 % Humanitní vědy, jazyky, umění 11,6 % 10,8 % Cizí jazyky 4,8 % 3,8 % Společenské vědy 38,7 % 40,6 % Věda, matematika 2,2 % 2,6 % Vědy o životě 3,5 % 3,7 % Fyzika 2,2 % 3,2 % Informatika a aplikace 5,3 % 5,6 % Strojírenství, výroba a stavebnictví 3,6 % 1,9 % Zemědělství a veterinární lékařství 10,8 % 13,7 % Zdraví a sociální péče 5,3 % 4,4 % Míra zapojení do celoživotního vzdělávání (2010) 8,3 % 9,1 % Zdroj: Eurostat. * Údaje úrovně NUTS 2 zahrnují regiony úrovně NUTS 3, které nejsou součástí centrope. ** Údaje jsou převzaty ze souborů mikrodat z Přehledu pracovních sil v Evropské unii. Tabulka s údaji o trhu práce v centrope (pokračování) EU-27 16

19 Červenec 2012 Úplné znění zprávy je k dispozici ke stažení na Podporováno z fondů Evropské unie CENTRAL EUROPE Tiráž Vydala agentura centrope pro centrope capacity partnership. Za obsah odpovídají: Karol Frank (EU-SAV), Peter Huber (WIFO, koordinátor), Luděk Kouba (MENDELU), Mihaly Lados (WHRI), Roman Römisch (WIIW), Petr Rozmahel (MENDELU). Redakční úprava: Johannes Lutter, Europaforum Wien Sazba a ilustrace: claramonti grafik, Vídeň, Tisk: Simply More Printing, Vídeň

20 meet europe. meet centrope.