ODBORNÁ ZPRÁVA VYHODNOCENÍ MĚŘENÍ NA MANUÁLNÍCH MONITOROVACÍCH STANICÍCH HAŤ, OSOBLAHA a SUDICE V ROCE 2016

Transkript

1 ODBORNÁ ZPRÁVA VYHODNOCENÍ MĚŘENÍ NA MANUÁLNÍCH MONITOROVACÍCH STANICÍCH HAŤ, OSOBLAHA a SUDICE V ROCE 2016 Datum: březen 2017 Pracoviště: Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava K Myslivně 3/2182, Ostrava-Poruba Zpracovala: Mgr. Blanka Krejčí, tel.: , krejci@chmi.cz, URL:

2 Úvod V roce 2016 probíhalo měření manuálními vzorkovači suspendovaných částic v ovzduší dotované z rozpočtu Moravskoslezského kraje na základě smlouvy ev. č /2016/ŽPZ, uzavřené s Českým hydrometeorologickým ústavem, na třech lokalitách Moravskoslezského kraje. V souladu s cílem zjištění kvality ovzduší v oblasti česko-polské hranice mezi Osoblahou a Bohumínem pro zpřesnění informací o míře transhraničního přenosu znečištění, ve spolupráci při výběru lokalit se Zdravotním ústavem se sídlem v Ostravě a po konzultaci s Oddělením informačního systému kvality ovzduší ČHMÚ, byla měření ČHMÚ umístěna do Hatě, Sudic a Osoblahy. Souběžně probíhala měření Zdravotního ústavu v Bílovci, Bohumíně a ve Vítkově. Na všech třech lokalitách ČHMÚ byly měřeny denní (24hodinové) průměrné koncentrace suspendovaných částic PM10 a nově i PM2,5. V Osoblaze a Sudicích probíhala měření PM10 vždy během pěti dnů šestidenního cyklu, každý šestý den bylo prováděno měření polyaromatických uhlovodíků v suspendovaných částicích PM10 a rovněž jednou za šest dnů vyhodnocení vybraných těžkých kovů v suspendovaných částicích PM10. Výsledky měření PM10 a PM2,5 byly průběžně zveřejňovány na internetové stránce ČHMÚ1. Výsledky všech měření jsou uloženy v Informačním systému kvality ovzduší České republiky a budou zveřejněny v ročenkách znečištění ovzduší2. 1 Výsledky měření v Hati, Osoblaze a Sudicích 2 Roční vyhodnocení úrovně znečištění ovzduší v ČR, tabelární a grafické ročenky: 3

3 1. Měření Obec Hať3 s počtem o přibližně obyvatel, ležící v okrese Opava na úpatí Hlučínské pahorkatiny, se dotýká česko-polské hranice severně od Ostravy. Měřicí stanice se nacházela v areálu čistírny odpadních vod na ulici Lipová na dohled hraničního přechodu v údolí potoka Bečva s liniovou zástavbou plynule přecházející na území polské obce Rudyszwałd (obr. 1 a 2). Od centra Ostravy je Hať vzdálena přibližně 14 km. Lokalita měření je klasifikována jako pozaďová, typ zóny venkovská, s charakteristikou přírodní, zemědělská (tab. 1). Měření zde probíhalo od do Osoblaha je přibližně tisícová obec ležící v nejsevernější části okresu Bruntál v osoblažském výběžku, ze tří stran je obklopena územím Polska4. Obec se nachází vzdušnou čarou přibližně 65 km severozápadně od Ostravy. Odběrové zařízení bylo umístěno u sportovního hřiště v areálu školy na Třešňové ulici (obr. 3 a 4). Za školní budovou se nachází i meteorologická stanice ČHMÚ. Lokalita měření je klasifikována jako pozaďová, typ zóny venkovská, s charakteristikou obytná (tab. 1). Měření probíhalo od do Obec Sudice s hraničním přechodem do Polska leží v okrese Opava uprostřed třebomskosudického výběžku ve zvlněné zemědělské krajině Hlučínské pahorkatiny. Obec se svažuje až do údolí Oldřišovského potoka, 238 až 255 m n. m.5 V obci, vzdálené přibližně 25 km severozápadně od Ostravy, žije asi 600 obyvatel. Měření bylo situováno na pozemku čistírny odpadních vod na ulici Luční (obr. 5 a 6). Lokalita je klasifikována jako pozaďová, zóna venkovská, charakteristika zóny zemědělská, přírodní, podkategorie regionální (tab. 1). Měření probíhalo od do Tab. 1 Lokality s měřením Charakteristika Hať Osoblaha Sudice Severní zem. šířka " " " Východní zem " " délka " Nadmořská výška 207 m 235 m 217 m EOI klasifikace B/R/NA B/R/R B/R/AN-REG Reprezentativnost Oblastní měřítko - Oblastní měřítko - Oblastní měřítko - městské nebo venkov (4 městské nebo venkov (4 městské nebo venkov (4 50 km) 50 km) 50 km) Měření na lokalitách probíhalo denně v období od 6 do 6 hodin UTC (světového času) následujícího dne vzorkovači Sven Leckel MVS 6, Sven Leckel, SEQ 47/50 a Thermo ESM Andersen, FH 95 KF s každodenní výměnou filtrů. Výstupem jsou denní (24hodinové) průměrné koncentrace měřených škodlivin (tab. 2). Měření probíhalo v souladu s pravidly

4 Imisního monitoringu ČHMÚ, který je zkušební laboratoří č. L 1460 akreditovanou ČIA, o. p. s. pro zkoušky a odběry uvedené v Příloze Osvědčení o akreditaci (viz v sekci Seznam akreditovaných subjektů). ČHMÚ je autorizován k měření imisí znečišťujících látek Ministerstvem životního prostředí ČR dle osvědčení o autorizaci k měření imisí osvědčení MŽP ČR o autorizaci k měření imisí č. j /ENV /14 ze dne Tab. 2 Metody měření Znečišťující látka Jednotka Metoda měření Suspendované částice PM10 µg.m -3 Gravimetrie Suspendované částice PM2,5 µg.m -3 Gravimetrie Polyaromatické uhlovodíky v PM10 ng.m -3 Plynová chromatografie s hmotnostní detekcí (pro PAH) Těžké kovy v PM10 ng.m -3 Hmotnostní spektrometrie s indukčně vázanou plazmou Při hodnocení výsledků měření byly získané hodnoty porovnávány s imisními limity dle [1] (tab. 3), vycházejícími ze směrnic Evropské Unie [2, 3] a s hodnotami stanovenými ve směrnicích Světové zdravotnické organizace (WHO) pro kvalitu ovzduší [4]. Pro porovnání koncentrací byly využity výsledky měření ve Státní síti imisního monitoringu nejen v Moravskoslezském kraji, ale i z vybraných lokalit sousedících krajů ČR. Dále byla použita dostupná operativní data ze stanic Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě ( a ze stanic imisního monitoringu v jižní části Slezského vojvodství v Polské republice (stacje.katowice. pios.gov.pl/monitoring). Tab. 3 Imisní limity pro ochranu zdraví lidí a maximální počet jejich překročení v µg.m -3 podle zákona 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší Doba průměrování Znečišťující látka 1 hodina Max. denní 8hod. průměr 24 hodin Rok 50 PM10 40 max. 35x za rok PM2,5 25 Benzo[a]pyren 1) As 1) Cd 1) Ni 1) Pb 1) 0.5 1) Celkový obsah v částicích frakce PM 10 5

5 Obr. 1 Poloha MMS Hať Obr. 2 MMS Hať 6

6 Obr. 3 Poloha MMS Osoblaha Obr. 4 MMS Osoblaha 7

7 Obr. 5 Poloha MMS Sudice Obr. 6 MMS Sudice 8

8 2. Hodnocení Souhrnné statistické vyhodnocení naměřených koncentrací je uvedeno v tabulkách, tučným písmem jsou zvýrazněny nadlimitní hodnoty podle platné legislativy. Koncentrace vyšší než 95. percentil je možno považovat za výjimečně vysoké s četností výskytu do 5 %, koncentrace menší než 5. percentil naopak za koncentrace výjimečně nízké s četností výskytu rovněž do 5 %, koncentrace mezi 25. a 75. percentilem lze z hlediska výskytu považovat za normální pro danou lokalitu, s četností výskytu 50 %. Meziročně došlo v Moravskoslezském kraji v roce 2016 ve vnějším ovzduší k poklesu koncentrací škodlivin s maximy dosahovanými v chladné části roku. V České republice panovaly v porovnání s dlouhodobým průměrem mírně zlepšené rozptylové podmínky. Dobrých rozptylových podmínek bylo celkem 83 %, což představuje 113 % dlouhodobého průměru. Nejméně často se dobré rozptylové podmínky vyskytovaly v prosinci (68 %) a v září (70 %). Naopak nejlepší rozptylové podmínky byly v únoru (100 %), v květnu a srpnu (97 %) a v dubnu (93 %).6 Rok 2016 byl v Moravskoslezském kraji hodnocen jako velmi teplý (teplotně silně nadnormální). Průměrná roční teplota vzduchu byla 8,4 C, což je o 1,4 C více než krajový teplotní normál. Nejteplejším měsícem roku byl červenec s průměrnou teplotou vzduchu 18,3 C a nejchladnějším leden s průměrnou teplotou -2,2 C. Nejvyšší průměrnou roční teplotu vzduchu v kraji (10,2 C) zaznamenala stanice Slezská Ostrava. Nejnižší průměrná roční teplota vzduchu byla na Lysé hoře (3,8 C). Roční úhrn srážek byl v kraji průměrně 839 mm, což je 103 % ročního krajového srážkového normálu.7 Charakter proudění větru na lokalitách je zobrazen prostřednictvím rychlostních větrných růžic, které byly zpracovány pomocí programu CalmetIntegrátor8 (obr. 7 9). Ze změn podílů proudění z jednotlivých směrů při různých rychlostech větru lze usuzovat na změny podílů imisní zátěže z různých typů zdrojů znečišťování ovzduší (vysoká vs. nízká emise apod.) na lokalitě za různých meteorologických podmínek CALMET Integrátor je uživatelské rozhraní pro výpočet stabilitně členěných větrných růžic podle klasifikace Bubník Koldovský. Výpočet větrné růžice se provádí pomocí meteorologického modelu CALMET, který je součástí systému pro disperzní modelování CALPUFF1. Model CALMET obsahuje diagnostický modul pro pole proudění, který na zvolené doméně počítá hodinová, vertikálně členěná pole směru a rychlosti větru a je schopen vypočítat mikrometeorologické charakteristiky mezní vrstvy nad zemským a vodním povrchem. Do modelu vstupují tři základní typy dat: geografická data (matice orografie a land coveru), hodinová meteorologická data z pozemních stanic v blízkém okolí místa výpočtu větrné růžice a sondážní měření. 9

9 Obr. 7 Hať - větrná růžice dle rychlosti proudění větru za období Obr. 8 Osoblaha - větrná růžice dle rychlosti proudění větru za období Obr. 9 Sudice - větrná růžice dle rychlosti proudění větru za období

10 2.1. Suspendované částice PM10 Limitní průměrná roční koncentrace 40 µg.m -3 nebyla překročena ani na jedné z hodnocených lokalit (82 % hodnoty ročního imisního limitu bylo dosaženo v Hati, 53 % v Osoblaze a 65 % v Sudicích). Roční průměrné koncentrace PM10 na lokalitách Osoblaha a Sudice dosáhly podprůměrných hodnot vzhledem k průměrné roční koncentraci Moravskoslezského kraje v roce 2016 se zahrnutím všech typů lokalit (73 % v Osoblaze, 90 % v Sudicích); v Hati dosáhla průměrná roční koncentrace úrovně 114 % krajové hodnoty. Doporučená limitní hodnota roční průměrné koncentrace 20 µg.m -3 pro suspendované částice PM10 dle WHO [4] byla překročena na všech třech lokalitách (tab. 4). Počet dnů s překročením hodnoty denního imisního limitu 50 µg.m -3 (přičemž přípustný počet překročení je 35 v kalendářním roce dle [1]) byl v Hati 55, v Osoblaze 5 a v Sudicích 25. Na lokalitě Hať tedy došlo k překročení tohoto imisního limitu. V Osoblaze a v Sudicích k překročení limitu nedošlo. Roční výtěžnost měření PM10 sice byla vzhledem k šestidennímu cyklu odběru PAH na obou lokalitách na úrovni 80 %, pokud by ale měření probíhalo každý den v roce a počet dnů s překročením by se proto odpovídajícím způsobem zvýšil (odhadem na 6, resp. 31 dnů), k překročení imisního limitu by zde s největší pravděpodobností v roce 2016 nedošlo. Nelze vyloučit, že v imisně nepříznivějších letech by v Sudicích mohlo k překračování tohoto imisního limitu docházet. Nadlimitní denní průměrné koncentrace se vyskytovaly většinou v chladné polovině roku, nicméně v Hati a v Sudicích bylo v několika případech dosaženo nadlimitní denní koncentrace v měsících dubnu až září (tab. 4). Ačkoliv se průměrné roční koncentrace částic v kraji na většině stanic opět meziročně snížily, v aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek bez Třinecka byly z důvodu vysokých koncentrací suspendovaných částic PM10 v lednu 2016 vyhlášeny dvě smogové situace trvající celkově 298 hodin. V zóně Moravskoslezsko a v části aglomerace zahrnující Třinecko došlo v lednu k vyhlášení jedné smogové situace pro PM10 v délce trvání 32, resp. 31 hodin. V Hati a Sudicích byly maximální roční 24hodinové koncentrace (184,8 a 161,9 µg.m -3 ) naměřeny během lednové smogové situace; v Osoblaze byla nejvyšší roční 24hodinová koncentrace 70,1 µg.m -3 naměřena 27. února. K překročení hodnot denních průměrných koncentrací odpovídajících informativní a regulační prahové hodnotě PM10 pro posuzování podmínek vzniku smogových situací [1] v Osoblaze nedošlo; v Hati v chladné polovině roku došlo v 10 případech, v Sudicích ve dvou případech k překročení dvojnásobku hodnoty denního imisního limitu µg.m -3. V Hati došlo čtyřikrát a v Sudicích jedenkrát k překročení trojnásobku této hodnoty µg.m -3 (tab. 4). V porovnání s jednotlivými lokalitami Státní sítě imisního monitoringu ČHMÚ, resp. stanicemi dalších organizací monitorujícími kvalitu ovzduší na území severní Moravy a Slezska a v přilehlé části polského příhraničí, byla průměrná roční koncentrace na lokalitě Hať porovnatelná s lokalitami Šunychl a Český Těšín (rovněž ležícími v oblasti česko-polské hranice) a Ostrava-Přívoz (průmyslová lokalita). Koncentrace zde byla nižší než na nejznečištěnějších lokalitách kraje, resp. ČR ve Věřňovicích a v Ostravě-Radvanicích ZÚ, ale vyšší než na pozaďových lokalitách v Ostravě. Průměrná roční koncentrace PM10 v Sudicích byla na srovnatelné úrovni jako v Opavě, v Bělotíně a dalších lokalitách v Olomouckém kraji, 11

11 nižší než v oblasti Ostravsko-Karvinska. Průměrná roční koncentrace v Osoblaze byla porovnatelná s pozaďovými lokalitami s obdobnou charakteristikou v oblasti Moravskoslezských Beskyd, např. se stanicí Čeladná (obr. 12). Vzhledem k průměrným oblastním koncentracím v Moravskoslezském kraji i přilehlé jižní části polského příhraničí dosahovaly průměrné měsíční koncentrace na stanici Hať s výjimkou srpna nadprůměrných hodnot, v Sudicích se často blížily průměrným oblastním koncentracím. V Osoblaze byly průměrné měsíční koncentrace během celého roku nižší než oblastní průměry (75 90 % průměrné měsíční koncentrace v Moravskoslezském kraji). Roční chod znečištění PM10 měl v roce 2016 typický průběh, maximální měsíční průměrné koncentrace byly naměřeny v lednu a v prosinci (obr. 11) Suspendované částice PM2,5 V roce platila pro průměrnou roční koncentraci PM2,5 limitní hodnota 25 µg.m -3. K jejímu překročení došlo na lokalitě Hať (26,3 µg.m -3 ). Průměrná roční koncentrace v Osoblaze (13,9 µg.m -3 ) dosáhla úrovně 56 % platného imisního limitu, v Sudicích (19,9 µg.m - 3 ) 79 %. V porovnání s ročním imisním limitem platným od roku 2020 by se roční průměrná koncentrace v Sudicích těsně přiblížila nově stanovené limitní hodnotě. Doporučená limitní hodnota roční průměrné koncentrace 10 µg.m -3 pro suspendované částice PM2,5 dle WHO [4] byla překročena na všech třech lokalitách (tab. 5). V porovnání průměrných ročních koncentrací s lokalitami stacionárního imisního monitoringu (obr. 13), byla průměrná roční koncentrace PM2,5 na lokalitě Hať srovnatelná s lokalitami Český Těšín, Havířov a Ostrava-Přívoz. Koncentrace zde byla nižší než na nejznečištěnějších lokalitách kraje, tedy i ČR, v oblasti hraničního toku Olše ve Věřňovicích a v Petrovicích u Karviné a na průmyslové lokalitě v Ostravě-Radvanicích ZÚ, ovšem vyšší než na pozaďových lokalitách v Ostravě a dalších lokalitách v okrese Karviná. Průměrná roční koncentrace PM2,5 v Sudicích patřila k nejnižším, koncentrace v Osoblaze byla nejnižší mezi hodnocenými lokalitami s dostupným měřením. Srovnatelná průměrná roční koncentrace byla naměřena na pozaďové lokalitě Olomouckého kraje Dolní Studénky na Šumpersku. 9 Od se hodnota ročního imisního limitu PM 2,5 mění na 20 µg.m -3 12

12 Tab. 4 Statistické charakteristiky koncentrací PM10 v µg.m -3, 2016 Charakteristika Rok Teplé období roku Chladná období roku Hať Osoblaha Sudice Hať Osoblaha Sudice Hať Osoblaha Sudice Počet měření Průměr Minimum percentil percentil percentil percentil Maximum N > N > N > N > % > % > % > % > Tab. 5 Statistické charakteristiky koncentrací PM2,5 v µg.m -3, 2016 Charakteristika Rok Teplé období roku Chladná období roku Hať Osoblaha Sudice Hať Osoblaha Sudice Hať Osoblaha Sudice Počet měření Průměr Minimum percentil percentil percentil percentil Maximum N > N > N > % > % > % >

13 Obr. 10 Denní koncentrace PM10 a PM2,5 v roce 2016 Obr. 11 Roční chod průměrných měsíčních koncentrací PM10 a teploty10 v Moravskoslezském kraji v roce Průměrná teplota naměřená na automatických stanicích imisního monitoringu ČHMÚ. 14

14 Obr. 12 Průměrná roční koncentrace PM10 Obr. 13 Průměrná roční koncentrace PM2,5 15

15 2.3. Polyaromatické uhlovodíky Na lokalitách Osoblaha a Sudice bylo v roce 2016 v šestidenním cyklu prováděno stanovení polyaromatických uhlovodíků (PAH) v suspendovaných částicích PM10. U těchto látek se projevuje výrazný roční chod velkým rozdílem mezi koncentracemi měřenými v teplé a chladné polovině roku (obr. 14 a 15). Podíl průměrných koncentrací jednotlivých stanovovaných látek naměřených v teplém období tvořil v průměrech za chladné období roku 11 až 38 %. Mezi stanicemi nebyly významnější rozdíly v poměrném zastoupení jednotlivých polyaromátů. (tab. 6). Roční imisní limit pro celkový obsah benzo[a]pyrenu v částicích PM10 pro ochranu lidského zdraví 1 ng.m -3 byl překročen na obou hodnocených lokalitách - v Osoblaze (1,8 ng.m -3 ) i v Sudicích (3,0 ng.m -3 ). Na obou lokalitách přibližně polovina všech denních vzorků překračovala koncentrační úroveň 1 ng.m -3. K překračování tohoto limitu docházelo i na všech stacionárních lokalitách Státní sítě imisního monitoringu v Moravskoslezském a Olomouckém kraji, kde je benzo[a]pyren stanovován (tab. 7). Průměrná roční koncentrace benzo[a]pyrenu v Osoblaze patřila mezi nižší krajové hodnoty, byla srovnatelná s výsledky z některých pozaďových městských lokalit. Koncentrace v Sudicích se vyrovnala hodnotě naměřené na průmyslové lokalitě Ostrava-Přívoz, byla nižší než na ostatních průmyslových lokalitách v Ostravě, ovšem vyšší než na pozaďové ostravské lokalitě v Ostravě-Porubě. Stejně jako v případě PM10, došlo u benzo[a]pyrenu na lokalitách s dlouhodobým monitoringem v Moravskoslezském kraji s výjimkou průmyslové lokality Ostrava-Radvanice ZÚ k meziročnímu poklesu koncentrací. Obr. 14 Denní koncentrace benzo[a]pyrenu v chladné polovině roku 2016 Obr. 15 Denní koncentrace benzo[a]pyrenu v teplé polovině roku

16 Tab. 6 Statistické charakteristiky koncentrací polyaromatických uhlovodíků v ng.m -3, 2016 Charakteristika Fl FEN A FLU PYR Osoblaha Počet měření Rok Průměr Minimum percentil percentil percentil percentil Maximum Sudice Počet měření Rok Průměr Minimum percentil percentil percentil percentil Maximum Osoblaha Teplé období roku Počet měření Průměr Minimum percentil percentil percentil percentil Maximum Sudice Teplé období roku Počet měření Průměr Minimum percentil percentil percentil percentil Maximum Osoblaha Chladná období roku Počet měření Průměr Minimum percentil percentil percentil percentil Maximum Sudice Chladná období roku Počet měření Průměr Minimum percentil percentil percentil percentil Maximum BaA CRY BbF BjF BkF BaP I123cdP DBahA BghiPRL COR 17

17 Tab. 7 Porovnání koncentrací benzo[a]pyrenu s lokalitami stacionárního imisního monitoringu 2016 Průměrná roční koncentrace [ng.m -3 ] Osoblaha 1,8 Sudice 3,0 Os.-Přívoz 3,0 Os.-Poruba/ČHMÚ 2,2 Os.-Radvanice ZÚ 9,0 Os.-Radvanice OZO ZÚ 4,6 Os.-Mar. Hory ZÚ 1,9 Český Těšín 3,3 Studénka 2,4 Olomouc-Hejčín 1, Těžké kovy V roce 2016 probíhalo měření obsahu těžkých (toxických) kovů v suspendovaných částicích PM10 každý 6. den na lokalitách Osoblaha a Sudice11. Naměřené průměrné roční koncentrace veličin se stanoveným imisním limitem byly na obou stanicích výrazně podlimitní (tab. 8), přičemž koncentrace v Osoblaze byly nižší než v Sudicích. Průměrné roční koncentrace olova, zinku, mědi, niklu, železa, manganu, vanadu a chromu byly na obou stanicích nižší než na většině stacionárních lokalit imisní sítě v Moravskoslezském kraji, s výjimkou vrcholových horských lokalit. Koncentrace arzenu a kobaltu byly na obou hodnocených lokalitách srovnatelné s koncentrační úrovní měřenou na lokalitách okraje aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek. 11 Verifikovaná data budou k dispozici přibližně v polovině roku 2017 a budou zveřejněna v ročence znečištění ovzduší v ČR. 18

18 Tab. 8 Statistické charakteristiky koncentrací těžkých kovů v PM10 v ng.m -3, 2016 Charakteristika Vanad Chrom Mangan Železo Kobalt Nikl Měď Zinek Arzen Selen Kadmium Olovo Osoblaha Počet měření Rok Průměr Minimum percentil percentil percentil percentil Maximum Sudice Počet měření Rok Průměr Minimum percentil percentil percentil percentil Maximum limit ROK Osoblaha Teplé období roku Počet měření Průměr Minimum percentil percentil percentil percentil Maximum Sudice Teplé období roku Počet měření Průměr Minimum percentil percentil percentil percentil Maximum Osoblaha Chladná období roku Počet měření Průměr Minimum percentil percentil percentil percentil Maximum Sudice Chladná období roku Počet měření Průměr Minimum percentil percentil percentil percentil Maximum

19 Shrnutí Výsledky naměřené na třech vybraných lokalitách Moravskoslezského kraje v oblasti českopolské hranice v roce 2016 velmi dobře ilustrují klesající gradient koncentrací suspendovaných částic od znečištěného jádra ostravsko-karvinské aglomerace směrem na severozápad. Zatímco se stanice Hať z hlediska hodnocení počtu dnů s nadlimitní denní průměrnou koncentrací PM10 v roce 2016 zařadila mezi deset nejznečištěnějších lokalit v ČR a imisní limit zde byl překročen, na lokalitě Sudice nedošlo k překročení přípustného počtu dnů s nadlimitní denní průměrnou koncentrací PM10 a v Osoblaze byl tento počet dnů oproti Sudicím pětinový. Nicméně i zde k výskytu dnů s překročením denního limitu docházelo. Obdobně je možné hodnotit průměrné roční koncentrace PM10 i PM2,5 v kontextu celého kraje. Limitní průměrná roční koncentrace PM10 nebyla překročena ani na jedné z hodnocených lokalit (82 % hodnoty ročního imisního limitu bylo dosaženo v Hati, 53 % v Osoblaze a 65 % v Sudicích). Roční průměrné koncentrace PM10 na lokalitách Osoblaha a Sudice dosáhly podprůměrných hodnot vzhledem k průměrné roční koncentraci Moravskoslezského kraje v roce 2016 se zahrnutím všech typů lokalit (73 % v Osoblaze, 90 % v Sudicích); v Hati dosáhla průměrná roční koncentrace úrovně 114 % krajové hodnoty. K překročení ročního imisního limitu PM2,5 došlo na lokalitě Hať. Průměrná roční koncentrace benzo[a]pyrenu v částicích PM10 jako indikátoru kontaminace prostředí karcinogenní organickou látkou, pro kterou je celospolečensky akceptovatelná úroveň karcinogenního rizika daná imisním limitem 1 ng.m -3, byla nadlimitní na obou lokalitách s měřením této škodliviny (1,8 ng.m -3 v Osoblaze a 3,0 ng.m -3 v Sudicích). Výsledné koncentrace těžkých kovů v PM10 měřené v roce 2016 byly na obou posuzovaných lokalitách výrazně podlimitní a byly nižší než na stacionárních lokalitách v Moravskoslezském kraji, s výjimkou vrcholových horských stanic. Literatura [1] ČR, Zákon č. 201/2012 Sb. ze dne 2. května 2012 o ochraně ovzduší. [2] EC, Directive 2004/107/EC of the European Parliament and of the Council of 15 December 2004 relating to arsenic, cadmium, mercury, nickel and polycyclic aromatic hydrocarbons in ambient air. OJ L 23, , page [3] EC, Directive 2008/50/EC of the European Parliament and of the Council of 21 May 2008 on ambient air quality and cleaner air for Europe. OJ L 152, , page 1 44 [4] WHO, Air quality guidelines for particulate matter, ozone, nitrogen dioxide and sulfur dioxide. Global update Summary of risk assessment. World Health Organization WHO/SDE/PHE/OEH/

20 Vysvětlivky (použité zkratky) % relativní počet, relativní četnost I XII měsíce v roce A antracen BaA benzo[a]antracen BaP benzo[a]pyren BbF benzo[b]fluoranten BghiPRL BjF benzo[g,h,i]perylen benzo[j]fluoranten BkF benzo[k]fluoranten COR koronen CRY chrysen ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav DBahA dibenzo[a,h]antracen FEN fenantren Fl fluoren FLU fluoranten CH chladná období (měsíce říjen až prosinec a leden až březen) I123cdP indeno[1,2,3-cd]pyren MMS manuální monitorovací stanice N absolutní počet PAH, PAHs polyaromatické uhlovodíky (nebo jejich suma) PM 10 suspendované částice PM10 PYR pyren TE teplé období respektive teplá polovina roku (měsíce duben až září) TK těžké kovy WHO Světová zdravotnická organizace 21