Skládkové choroby jablek

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici Skládkové choroby jablek Diplomová práce Vedoucí diplomové práce Vypracovala Dr. Ing. Anna Němcová Bc. Hana Olejníková Lednice 2010

2 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Skládkové choroby jablek vypracovala samostatně a použila jen prameny, které cituji a uvádím v přiloženém soupisu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům. V Lednici, dne... Podpis.....

3 PODĚKOVÁNÍ Tímto bych chtěla poděkovat vedoucí diplomové práce Dr. Ing. Anně Němcové za její odborné vedení, cenné rady a připomínky při zpracování diplomové práce. Dále děkuji všem, kteří mi pomohli cennou radou, také děkuji mé rodině, která mi s trpělivostí pomáhala během celého studia.

4 Obsah 1 Úvod Cíl diplomové práce Literární přehled Charakteristika jádrovin Sklizeň a skladování jablek Skladovací ztráty Sklady a jejich technické vybavení Mikroflóra ovoce Výskyt a rozdělení chorob Skládkové choroby Moniliová hniloba Hořká (gleosporiová) hniloba Modrá hniloba (peniciliová) Skládková strupovitost jádrovin Nektriová rakovina jabloně Alternariová hniloba Černá a Bílá hniloba Fusariová hniloba plodů Jádřincová hniloba Mucorová hniloba Rhizopová hniloba Růžová hniloba Sazovitost a Mušincovitost Šedá hniloba plodů Fyziologické choroby (poruchy) Hnědnutí dužniny zapříčiněné oxidem uhličitým Hnědnutí slupky následkem stárnutí plodů Chladové hnědnutí dužniny Chladová nekróza Jádřincové hnědnutí dužniny Jonathanová skvrnitost Lenticelová skvrnitost Poškození mrazem Rozklad dužniny následkem stárnutí Tvorba alkoholu Ochrana proti houbovým chorobám Materiál a metodika Materiál Popis použitých odrůd Popis plísně Metodika Inokulace plodů Statistické zhodnocení Výsledky a diskuze

5 5.1 Ošetření kyselinou peroctovou Golden Delicious Ošetření vodou o teplotě 57 C Plody bez ošetření Kontrolní plody Statistické zhodnocení Závěr Summary Seznam použité literatury Přílohy

6 Seznam obrázků a grafů v textu Seznam obrázků Obrázek 1 Moniliová hniloba SNOWDON, A, str.12 Obrázek 3 Gloeosporiová hniloba SNOWDON, A, str.14 Obrázek 6 Modrá hniloba SNOWDON, A, str.14 Obrázek 8 Strupovitost SNOWDON, A, str.16 Obrázek 10 Alternáriová hniloba SNOWDON, A, str.17 Obrázek 11 Černá hniloba SNOWDON, A, str.18 Obrázek 14 Jádřincová hniloba SNOWDON, A, str.19 Obrázek 15 Mucorová hniloba SNOWDON, A, str.15 Obrázek 16 Rhizopurová hniloba SNOWDON, A, str.20 Obrázek 17 Růžová hniloba SNOWDON, A, str.21 Obrázek 18 Sazovitost Obrázek 19 Mušincovitost Obrázek 20 Šedá hniloba SNOWDON, A, str.22 Obrázek 20 Hořká skvrnitost Obrázek 21 Hnědnutí dužniny zapříčiněné oxidem uhličitým postharvest.tfrec.wsu.edu/marketdiseases/co2.html...str.23 Obrázek 22 Hnědnutí slupky následkem stárnutí plodů entomology.tfrec.wsu.edu/.../physiol_sns.html...str.24 Obrázek 23 Chladové hnědnutí dužniny Obrázek 24 Chladová nekróza Obrázek 25 Jonathanová skvrnitost Obrázek 26 Lenticelová skvrnitost Obrázek 27 Rozklad dužniny následkem stárnutí

7 Seznam grafů Graf 1: Průměrný nárůst plísně po dobu měření v jednotlivých týdnech po ošetření kyselinou peroctovou...str.39 Graf 2: Průměrný nárůst plísně po dobu měření na jednotlivých plodech ošetřené kyselinou peroctovou...str.40 Graf 3: Průměrný nárůst plísně po dobu měření v jednotlivých týdnech po ošetření vodou o teplotě 57 C...str.41 Graf 4: Průměrný nárůst plísně po dobu měření na jednotlivých plodech ošetřené vodou o teplotě 57 C...str.42 Graf 5: Průměrný nárůst plísně po dobu měření v jednotlivých týdnech na plodech bez ošetření...str.43 Graf 6: Průměrný nárůst plísně po dobu měření na jednotlivých plodech bez ošetření...str.44 Graf 8: Znázornění postupu plísně jednotlivých odrůd během týdenních měření...str.45 Graf 9: Jednotlivá ošetření během pokusu pro odrůdu Jonagold...str.46 Graf 10: Jednotlivá ošetření během pokusu pro odrůdu Golden Delicious...str.47

8 1 Úvod Podle vyhlášky č. 650/2004 Sb. čerstvé ovoce jsou jedlé plody a semena stromů, keřů nebo bylin uváděné do oběhu bezprostředně po sklizni nebo po určité době skladování v syrovém stavu. Ovoce a zelenina ve spojení s mateřskou rostlinou jsou proti rozkladné činnosti chráněny vlastními životními činnostmi, které hmotu za normálních podmínek chrání před jakýmkoliv rozkladem. Po sklizni, kdy se dále nevyvíjí, ale jsou stále živé, se objevují podstatnější změny, podmíněné nejen samotným látkovým složením pletiv, ale i vnějšími činiteli prostředí a to jsou podmínky posklizňového uložení. Příčinou fyzikálně chemických změn nemusí být jen biochemické děje, podmíněné činností enzymatických komplexů, ale i spontánně probíhající procesy zejména mikrobiálního původu, které zhoršují hodnotu a využitelnost těchto potravin. Uchovávání ovoce a zeleniny po sklizni je založeno na principu hemibiozy, stavu v němž je plod, či jiná anatomická část chráněna před rozkladnými činiteli vnitřními i vnějšími svojí přirozenou životní činností. Pletiva si po jistou dobu po sklizni udržují dynamickou rovnováhu látkových složek a enzymů natolik neporušenou, že mohou být skladovány bez zvláštních opatření. Přirozená údržnost se podporuje vhodnou volbou vnějších podmínek, které mohou zvolnit rychlost reakcí mezi jednotlivými látkovými složkami. Existující látkovou rovnováhu významně narušují mikroorganismy tím, že vlastním enzymatickým systémem si zpřístupňují zásobní a výstužné látky rostlinných pletiv, které přeměňují na jednodušší zplodiny. Protože při tomto rozkladu dochází k podstatným ztrátám živin, jakož i k hloubkovým změnám vnějších vlastností hmoty, spojených se značnou nechutností a produkcí látek škodících zdraví, musí být ochranná opaření proti mikrobiálním vlivům podobná opatřením, jež omezují spontánní fyzikálně chemické znehodnocení ovoce a zeleniny. Posklizňové nemoci v ovocnářství způsobují významné ztráty. Infekce plodů patogeny se může vyskytovat buď před sklizní, během sklízení a během následujícího zacházení na skladě. Mikroorganismy tedy zásadně narušují normální posklizňový metabolismus, zejména u plodin již oslabených a znesnadňují jejich obranné reakce na infekci (GOLIÁŠ, 1996; USALL, 2000).

9 2 Cíl diplomové práce Cílem této diplomové práce bylo prostudovat literaturu týkající se skládkových chorob jablek. V praktické části diplomové práce se zaměřit na optimální provedení inokulace plodů jablek, pravidelně průběžně hodnotit rozvoj infekce, ověřovat možnosti ochrany před šířením choroby a sledovat vliv mikroklimatických podmínek. Získané výsledky statisticky zpracovat, tabelárně a graficky vyhodnotit.

10 3 Literární přehled 3.1 Charakteristika jádrovin Jádrové ovoce patří botanicky do rodu jabloň (Malus domestica, synonyma Pyrus malus, čeleď Rosaceae). Tržním produktem jsou plody (malvice) odrůd jabloně domácí. Do tohoto rodu je zařazeno asi 30 původních druhů a několik desítek druhů hybridních. Jabloň je rod opadavých listnatých stromů z čeledi růžovitých a plodem je jablko - malvice s asi 5-12 semeny v jádřinci, jde o plod dužnatý s tvarem kulovitým, zploštělým, soudkovitým nebo kuželovitým, dozrávající v přírodních podmínkách v období srpna - září. Ovoce mívá různé tvary, které jsou podmíněné odrůdovými vlastnostmi. U ovoce můžeme rozlišit zralost sklizňovou, při které jsou plody lehce odlučitelné od plodonoše, slupka je vybarvená a dostává světlejší odstín, semena hnědnou nebo už jsou hnědá. Zralost konzumní je taková, kdy plody dosahují optimálních chuťových vlastností. Jablka mají své aroma, které tvoří více než 300 různých sloučenin, z nichž nejdůležitějšími složkami jsou C5 kyseliny, alkoholy a estery. U některých odrůd převládají estery u jiných alkoholy (BLAŽEK 2001; KOPEC, BALÍK, 2008; KUTINA, 1992; MOLEROVÁ 2008; VELÍŠEK, HAJŠLOVÁ, 2009). 3.2 Sklizeň a skladování jablek Podle Vyhlášky 650/2004 Sb. se čerstvé ovoce skladuje odděleně v čistých, dobře větratelných prostorách, popřípadě v prostorách s řízenou atmosférou na dřevěných podlážkách. Řada pěstitelů ovoce sklizeň řeší pouze jako technický nebo organizační problém, jehož cílem je včas očesat celou úrodu jablek během podzimního období a dopravit ji do skladu nebo přímo do obchodní organizace.

11 Správná sklizeň je technologicky velmi náročná, protože podstatně ovlivňuje nejen výnos, ale hlavně i kvalitu produkce, kterou lze vyjádřit dosaženou nákupní cenou a celkovou výší ztrát, které rozhodují o konečném hospodářském výsledku. U skladování jablek po sklizni dochází k postupným změnám, jež se projevují především hmotnostními ztrátami, později se snižuje kvalita a nutriční hodnota. Z hlediska skladování, zvláště dlouhodobého, mají prvořadý význam především hmotnostní ztráty. Dochází k prodýchání glycidů, výparu vody, mikrobiálnímu napadení a fyziologickým onemocněním plodů. Ztráty způsobené mikrobiálním napadením a fyziologickými poruchami tvoří při dlouhodobém skladování většinou asi 50% celkových skladovacích ztrát. Závisí na zdravotním stavu plodů, odrůdě, skladovacích podmínkách, stupni poškození plodů apod. Ke skladování je třeba vybírat pouze zdravé plody a zajistit jim vhodné skladovací podmínky (teplotu, vlhkost, složení atmosféry), které nepodporují rozvoj skládkových chorob nebo jablka před naskladněním ošetřit vhodnými fungicidy (BLAŽEK, 2001). Vývoj houbových chorob během posklizňové fáze závisí na skladovacích podmínkách, fyziologickém věku hostitele a obranných mechanismech hostitele. Posklizňový rozklad může být snížený minimalizováním ovocnářských zranění, údržbou přírodního odporu hostitele a zpožděním stárnutí. Ať tak nebo onak, tato prospěšná praxe není obvykle dostatečná k tomu, aby chránila produkt proti plísňové infekci (USALL, 2000) Skladovací ztráty U ovoce přechovávaného po sklizni v čerstvém stavu dochází k postupným změnám. U ovoce mírného pásma se tyto změny projevují především jako hmotnostní ztráty, snižování kvality a nutriční hodnoty. Z hlediska skladovaní, zvláště dlouhodobého, mají prvořadý význam především hmotnostní ztráty (BLAŽEK A KOL., 1998).

12 3.2.2 Sklady a jejich technické vybavení Potřeba uskladnění převážné části produkce vyplývá především ze sezónnosti sklizně ovoce. K tomu dále přistupuje koncentrace výroby do vybraných oblastí, podniků a zdravotní význam konzumu ovoce po celý rok, zejména pak v zimním období, tak i efektivního využití celé produkce ovoce nejen v zimním, ale i v jarním období a minimalizace ztrát. Dlouhodobé skladování ovoce by měly zajišťovat především velké sklady budované v centrech výroby. Toto řešení umožňuje zajistit velmi rychle po sklizni naskladnění a zchlazení ovoce a tím stabilizovat jeho nutriční hodnotu a dosáhnout maximální uchovatelnost. S ohledem na malou přepravní vzdálenost jsou menší nároky na dopravu v době dopravní špičky a navíc se méně poškozují plody během přepravy. Podstatně se sníží velikost ztrát, ke kterým dochází vlivem odbytových potíží a nejlépe se řeší sezónnost sklizně ovoce, soustředěná u jednotlivých druhů do krátkého časového období. Podmínky skladování ovoce jsou většinou kompromisem mezi požadavky na jejich mikrobiologickou a všeobecnou jakost. Vysoká vlhkost vzduchu zabraňuje vysušení, podporuje ale i mikrobiologické kažení. Na druhé straně i nízká teplota skladování zpomalující růst mikroorganismů někdy koliduje s celkovou trvanlivostí, protože pletivo některých druhů nemá rádo snížené teploty. Skladování v prostorách s nucenou úpravou složení atmosféry, její teploty a vlhkosti v CA skladech (Controlle atmosphere), umožňuje zvýšení koncentrace CO 2 a snížení koncentrace O 2. Tato atmosféra umožňuje skladovaní zboží na delší čas. Chování ovoce v době skladování závisí nejen na podmínkách skladování, ale i na podmínkách, při jakých byly pěstované. Řada živočišných škůdců způsobuje poškození ovoce, čímž vytváří brány vstupu nežádoucím, mikrobiálním, fytopatogenním mikroorganismům. Nežádoucí mikroorganismy v nich mohou růst a metabolizovat i v době skladování a způsobit velké hospodářské škody (BLAŽEK A KOL., 1998; GORNER, VALÍK, 2004).

13 3.4 Mikroflóra ovoce Mikroorganismy hrají v přírodě i v životě člověka obrovskou roli, neboť jsou jedním z hlavních činitelů ovlivňujících tvorbu a zachování životního prostředí na naší planetě. Společenství různých mikroorganismů jsou totiž schopna rozložit veškeré přirozené organické látky až k jejich úplné mineralizaci. Nejzávažnější negativní účinek mikroorganismů v přírodě vyplývá z činnosti tzv. patogenních mikroorganismů, které způsobují nemoci člověka, zvířat nebo rostlin (ŠILHÁNKOVÁ, 1995). Dužnina ovoce, zvláště poraněného, nechráněného souvislou slupkou, je vhodným živným prostředím pro rozvoj mikroorganismů. Podíl mikroorganismů při kažení ovoce není rovnoměrný. Poškození bakteriemi není tak významné jako u zeleniny. Typická mikroflóra ovoce se sestává hlavně z kvasinek. Významnou roli při znehodnocení ovoce mají plísně. Složení i množství mikroflóry kolísá značně podle druhu ovoce a je ovlivňováno i podmínkami, za jakých bylo ovoce pěstováno, sklízeno a jaké bylo v době sklizně i před sklizní počasí. Na rozsah kontaminace plodů má značný vliv manipulace při dopravě a čistota obalů, ve kterých je ovoce dováženo. Nevhodnou manipulací a transportem může dojít ke značnému zvýšení mikrobiologické kontaminace. Podstatný rozdíl je mezi mikroflórou zdravých a narušených plodů. Narušené, nahnilé nebo plesnivějící plody mají obsah mikrobů, hlavně kvasinek, bakterií a plísní, velmi vysoký. Proto je důležitá posklizňová kontrola, protože sklizené ovoce je pohotově přístupné ošetření s antagonisty a s množstvím posklizňových patogenů připravených plody nakazit právě skrz zranění (ANONYM 1, 2003; WOJCIECH, 1997). 3.5 Výskyt a rozdělení chorob Skládkové choroby Skládkové choroby se nejvíce vyskytují s dozráváním plodů během skladování. S poklesem skladovacích teplot se snižuje i výskyt skládkových chorob, protože dochází ke zpomalení metabolismu plodů.

14 Během vegetace se může na povrchu jablek hromadit velké množství spor a právě tyto spory mohou být původci houbových hnilob. Tyto spory se na plod dostanou různými způsoby např. od větru přes déšť, hmyz, nemocné stromy, napadené plody, spadané listy, obaly při sklizni. Málo druhů hub je schopno poškodit plody před sklizní, i když infekce se na plodech může vyvíjet ještě na stromě. Po sklizni plodů se citlivost rapidně zvyšuje i v závislosti na procesech posklizňového dozrávání a stárnutí. Tato citlivost je ovlivněna podmínkami pěstování, jakostí, stupněm zralosti, způsobem a délkou skladování plodů. Houbové choroby snadno proniknou do ovoce v konzumní zralosti a způsobí jeho hnití (BLAŽEK, 2001; GUDKOVSKIJ, 1984) Moniliová hniloba Anglický název: Brown rot of fruit Patogen: Sclerotinia fructigena,, S. laxa, M. laxa, Monilia fructigena (Obrázek 2 - přílohy). Výskyt: Je hojně vyskytujícím se původcem hniloby jádrového ovoce. Houba napadá především zralé plody a napadá jak plody dozrávající na stromě, tak i během skladování a po vyskladnění. Původce choroby- vřeckatá houba- proniká do plodů různými poraněními slupky způsobenými mechanickým poškozením, ptactvem, hmyzem apod. Ve většině případech jsou plody infikovány již na stromě. Obrázek 1: Moniliová hniloba (SNOWDON, 1990) Symptomy: Moniliová hniloba se může projevovat ve dvou symptomatických odlišných formách na stromě a před uskladněním se nejčastěji projevuje hnědou hnilobou. Poškozené ovoce opadá nebo zůstává na stromě a mumifikuje se. Kdežto po uskladnění je častější černá hniloba (Obrázek 1). Povrch plodů je leskle černý,

15 kožovitý, nescvrklý a dužnina hnědá až černohnědá. Koncentrické kruhy polštářků se nevytvářejí. Nákaza se jen zřídka přenáší dotykem jednoho plodu s druhým. Biologie: K nákaze obvykle dochází sporami na stromě, které se nejčastěji mohou tvořit na mumifikovaných plodech, které jsou nechané na stromě z minulé sklizně. Vnik nákazy do plodu je poraněním. Ochranná opatření: Ochranná opatření by měla spočívat především v omezení zdrojů infekce v sadech. Velký význam na tuto chorobu má třídění sklizeného ovoce a především jeho okamžité uskladnění při nižších teplotách a i když proti této chorobě není speciální ochrana, je proti ní účinná většina přípravků používaných proti strupovitosti (HLUCHÝ, 1997; GRABOWSKI, 1999; BLAŽEK, 2001; HUSZÁR, HUDEC, 2004; ROD, 2006) Hořká (gleosporiová) hniloba Anglický název: Bitter rot Patogen: Houbový původce je popsán pod řadou latinských názvů (Phlyctaena vagabunda, Pezicula alba, Cryptosporiopsis curvispora, Pezicula malicorticis, Colletotrichum gleosporiodides, Glomerella cingulat) (Obrázek 4 - přílohy). Výskyt: Tato choroba se v chlazených skladech podílí až na 90% všech hnilob, protože se dobře rozvíjí i při nízkých teplotách. Velké ztráty mohou nastat v teplých, vlhkých pěstebních plochách. Vyskytuje se v druhé polovině skladovacího období u jablek i hrušek. Jedná se o infekční chorobu. Infekce se dostává do plodu v létě konidiemi přes lenticely a poranění a zůstává až do doby sklizně latentní. Hořká hniloba je způsobena patogeny, které způsobují rozklad plodů. Vyvíjí se již v sadu před sklizní a nebo již na skladě z počáteční infekce v sadu. Může docházet i ke křížové kontaminaci zraněného ovoce, z výtrusů ovoce již rozkládajícího se a to pak může mít za následek rozklad i zraněných plodů. Symptomy: Příznaky které už mohou být viditelné se objevují až po několikaměsíčním skladování, protože plody ztrácejí přirozenou odolnost. Kolem infikovaných lenticel se pomalu v kruzích šíří ostře ohraničené okrouhlé hnědavé skvrny (Obrázek 3), jejich povrch se prohýbá. Na jednom plodu bývá jedna nebo několik skvrn, které postupem času splývají. Napadené plody se rychle kazí. Napadená dužnina se zbarvuje hnědě,moučnatí a má poměrně pevnou konzistenci, která způsobuje hořkou chuť

16 dužniny. V konečném stupni choroby plody mumifikují. Hniloba se nešíří z jednoho plodu na druhý. Obrázek 3: Gloeosporiová hniloba (SNOWDON, 1990) Biologie: Infekce plodů plísní je již během vegetace na stromě. Plody jsou infikované v období od začátku srpna až do sklizně. Za deštivého počasí se dostanou spory na plody, kde později mohou vyklíčit a prorůst slupku nebo pronikat lenticelami, poškozeními či prasklinami ve slupce. Plody mohou shnít kompletně na stromě. Ochranná opatření: Ochranným opatřením, kterým bychom zamezili rozvoj jsou například fungicidy. Jsou to především pozdní postřiky proti strupovitosti. Výskytu můžeme zabránit odstraněním mrtvého dřeva, sběrem mumifikovaných plodů ze sadu. Chorobu lze do určité míry omezit dřívější sklizní a včasným uložením plodů při nízké teplotě kolem 0 C, a jelikož se gloeosporium rychle množí jsou doporučené sklady s řízenou atmosférou. Také lze použít přípravek Benomyl, ale doporučná aplikace je více jak sedm dnů před sklizní. Máčení jablek v přípravku je považováno za velmi efektivní a účinnější než postřik stromů, ale je zde velmi důležité nepoužívat tento přípravek těsně před skladováním, protože je zde nebezpečí zbytkové koncentrace (BLAŽEK, 2001; BLAŽEK A KOL., 1998; GRABOWSKI, 1999; JANISIEWICZ, 2003; KATSCHINSKI, URBAN, 1977; SNOWDON, 1990; ZACHA, VANEK, NOVÁKOVÁ, 1989) Modrá hniloba (peniciliová) Anglický název: Blue mold rot Patogen: Jako původce choroby je nejčastěji uváděna houba Penicilium expansum (Obrázek 5 - přílohy).

17 Obrázek 6: Modrá hniloba (SNOWDON, 1990) Výskyt: Je velmi běžná a také velmi škodlivá. Choroba způsobuje velké škody ke konci skladovacích období a to i proto, že plody ztrácejí odolnost. Způsobuje nejzávažnější ztráty koncem skladovacího období, jakmile plody ztrácejí svou odolnost. V této době postupuje hnilobný proces velmi rychle. Spory hub rodu Penicillium jsou všudy přítomné na povrchu plodů, na obalech i ve vzduchu ve skladech. Houba proniká místy poškození jako jsou otlaky, řezy a vpichy po hmyzu. Symptomy: Hnilobu poznáme podle povrchu plodu, kde jsou světle hnědé až žluté, okrouhlé a ohraničené hnilobné skvrny (Obrázek 6). Postupně se zvětšují, slupka se mírně prohýbá. Hniloba postupuje velmi rychle. Dužnina je hnědá, měkne a podléhá rozkladu. Na poškozených místech jsou nejdříve bělavé, později modrozelené nebo také zelené polštářky houby. V pokročilých fázích výskytu je časté skupinové hnití plodů, kdy dochází k přenosu infekce na zdravé plody. Napadená dužnina má nepříjemný zápach a chuť. Biologie: Houba tvoří povlaky, které obsahují konidiofory a těmi dochází k šíření. K podpoře rozvoje také přispívá pozdě uskladněné plody. Některé druhy P. expansum mohou produkovat mykotoxin patulin. Právě patulin může působit na kvalitu jablečných produktů (jablečná šťáva, jablečný mošt, atd.), protože jej často negativně ovlivňuje svou přítomností. Plody se zraněním, které jsou uloženy při teplotě 0 C, mají během deseti dnů ve zranění přibližně 1.2 kmene bakterií a plody uložené v pěti, deseti nebo dvaceti stupních celsia měly po dvou dnech přibližně 1.4 kmene. Ochranná opatření: Ochranná opatření jsou v prevenci, kterou zahrnuje šetrná sklizeň a posklizňová manipulace a přetřídění ovoce. Výskyt choroby omezíme uskladněním vyzrálého a nepoškozeného ovoce, zajištěním optimálních podmínek skladování, pravidelnou kontrolou a odstraňováním hnijících plodů. Velký význam má pečlivá desinfekce skladů a obalů. Významné je také podle (Usall, 2000) skladování v řízené

18 atmosféře, kdy docházelo k maximálnímu zmenšení rozkladu. Při skladování v 21% kyslíku mělo po 60 dnech 80% plodů dobré výsledky a po 120 dnech 60%. Použití chemické látky thiabendazole, což je fungicid užívaný pro kontrolu nad posklizňovým houbovitým rozkladem jablek, se osvědčil v Kanadě, kde byly plody máčeny ještě před uložením v chladírně a nebo ošetření postřikem v balicích linkách (CHAND-GOYAL, SPOTTS, 1995; HLUCHÝ, 1997; GRABOWSKI, 1999; BARKAI- GOLAN, 2001; BLAŽEK, 2001; ERRAMPALLI, 2006; TOURNAS, 2009) Skládková strupovitost jádrovin Anglický název: Scab Patogen: Venturia inaequalis, Fusicladium dendriticum (Obrázek 7 - přílohy). Obrázek 8: Strupovitost (SNOWDON, 1990) Výskyt: Náchylnost jabloní ke strupovitosti je rozlišná. K citlivým bychom zařadili spíše odrůdy moderní, ale jsou i odrůdy rezistentní. Symptomy: Strupovitost se projevuje na slupce ve formě sotva viditelných teček, které se pomalu zvětšují. Jsou lesklé, černé, poněkud vkleslé a často navzájem splývají (Obrázek 8). Biologie: Vnikání patogena je před sklizní. Patogen je odolný k chladu a i skladování při nízkých teplotách nemusí zastavit rozvoj. Ochranná opatření: Spočívají v použití rezistentních odrůd, výběr lokality, správný řez, likvidace spadaného listí, chemická ochrana od počátku rašení. V organickém jablečném pěstování jsou nejefektivnější fungicidy zahrnující měď a sirné sloučeniny do půdy. Ve Francii dochází ročně až k ošetření fungicidy ročně a může to být

19 nezbytný krok k ovládání onemocnění, v závislosti na roce a regionu. Tato intenzivní ošetření mají záporný dopad na prospěšnou faunu a mohou vést k vývoji škodlivého hmyzu. Abychom se tomuto vyhnuli je třeba do rizikových oblastí využívat např. sázení kultivarů s celkovou rezistencí nebo další možností k dispozici je pro sadaře zasadit kultivar s nízkou choulostivostí k strupovitosti jablek (BLAŽEK, 2001; GRABOWSKI,1999; HLUCHÝ, 1997; KAZDA A KOL., 2001; ROD, 2006; BRUB, 2007; HOLB, 2007) Nektriová rakovina jabloně Anglický název: Nectria canker Patogen: Nectria galligena (vřeckatá houba z třídy Pyrenomycetes), nepohlavní stadium- Cylindrocarpon heteroneum. Symptony: První příznaky choroby se objevují většinou v okolí oček a dochází k odumírání kůry. Houba může napadat i plody. Na jejich povrchu se choroba projevuje hnědou, propadnutou pokožkou a ostrým rozhraním mezi zdravým a napadnutým pletivem. Napadnuté plody podléhají hnilobě, která se může vykytovat i ve skladech, kde se projevuje podobně zhnědnutím pokožky, poklesnutím dužniny pod pokožkou a tvorbou dutin. Biologie: Infekce vzniká nepohlavními sporami (konidiemi) a nebo pohlavními sporami (askosporami). Konidie se tvoří za teplého počasí. Ochaná opatření: Na podzim po opadu listů ošetřete měďnatými přípravky, které chrání jizvy po opadaných listech (vstupní místo pro spory). Z pěstitelských metod se nové sady nedoporučuje zakládat v závětří starých sadů s výskytem choroby, neboť hrozí nebezpečí zvýšeného infekčního tlaku (BOHMER,WOHANKA, 2003; HUSZÁR, HUDEC, 2004).

20 Alternariová hniloba Anglický název: Alternaria rot Patogen: Alternariovou hnilobu způsobuje houba Alternaria tenuis, Alternaria alternata či Alternaria kikuchiana (Obrázek 9 - přílohy). Rychlé šíření je po vyskladnění a dopravě. Kontakt s a po dozrání i lenticelami. infekcí je již na stromě, pronikaní je poškozenými místy Obrázek 10: Alternáriová hniloba (SNOWDON, 1990) Symptomy: První místa napadení se projevují jako tmavohnědá nebo černá (Obrázek 10) a nejčastější je výskyt kolem poškozené slupky. Altenariová hniloba poškodí jádřinec a může se rozšiřovat k dužnině. Biologie: Tato houba je schopna přežít v půdě. Poškození plodů může být přes poranění či hmyzí bodnutí. Některé metabolity patogena mohou být toxické nejen pro zvířata, ale lidi. Ochranná opatření: Abychom se zbavili této houby, nebo ji alespoň částečně vyloučily, sklízíme v daném termínu a uskladňujeme jakostní plody (GUDKOVSKIJ, 1984; SNOWDON, 1990) Černá a Bílá hniloba Anglický název: Black rot, White rot Patogen: Botryosphaeria obtusa (Obrázek 12 - přílohy) hniloby. Bílá hniloba je nazývaná Botryosphaeria ribis. je příčinou vzniku černé

21 Obrázek 11: Černá hniloba (SNOWDON, 1990) Symptomy: Obě tyto nemoci mají první příznaky ve formě malých hnědých skvrn na pokožce plodu, které se zvětšují (Obrázek 11) často mírně propadlé. Bílá se projevuje měknutím dužniny, bělavým vzhledem. Biologie: Napadení plodů je skrze poškození, vpichy hmyzu, lenticelami. Mladé ovoce je odolnější. Při nízkých skladovacích teplotách okolo 0 C je rozšiřování sníženo. Ochranná opatření: Plody obecně trpí významnými ztrátami skrze houbové choroby po sklizni. Posklizňová aplikace syntetických fungicidů jsou hlavní metody užívané pro boj s těmito nemocemi a tak ochranou je aplikace posklizňových fungicidů (SNOWDON, 1990; TEIXIDO, 1999) Fusariová hniloba plodů Anglický název: Fusarium rot Patogen: Fusarium sp. způsobuje jádřincovou nebo vnější hnilobu plodů. Symptomy: Na povrchu plodu jsou příznaky hniloby. Nachází se i uvnitř plodu a je patrná až po rozřezání. Jestliže má patogen dobré podmínky rozrůstá se od středu do dužniny, která hnědne a je měkká. Biologie: K nákaze dochází již během vegetace např. kališními lístky, poraněním. Ochranná opatření: Šetrné zacházení při manipulaci s plody, aby nedošlo k poranění (CEPONIS, MCCOLLOCH, 2005; HLUCHÝ, 1997; PIERSON, ZACHA, VANEK, NOVÁKOVÁ,1989) Jádřincová hniloba Anglický název: Core rot, Moldy core

22 Patogen: Jádřincová hniloba je choroba infekční, způsobují ji houby Alternaria alternata (Obrázek 13 - přílohy), dále pak Aspergillus niger, Fusarium sp., Peniicillium funiculosum, Pezicula malicorticis, Phoma sp., Phomopsis mali, Pleospora herbarum a Trichothecium roseum. Houba napadá jádřinec. Symptomy: Jak již z názvu plyne, jedná se o zasažení jádřince patogenem. Od jádřince se může rozšiřovat do okolí dužniny (Obrázek 14). Plíseň může odstartovat již na stromě. Obrázek 14: Jádřincová hniloba (SNOWDON, 1990) Biologie: Houby napadají umírající květní části při kvetení, také se mohou vyskytovat až ve skladu, pronikání je i kalichem. Ochranná opatření: Ochranné opatření se provádí již v sadě fungicidy. Ochrana se provádí v sadech fungicidními postřiky. Ovoce uskladňovat zdravé, čisté, nepoškozené (GRABOWSKI, 1999; SNOWDON, 1990) Mucorová hniloba Anglický název: Mucor rot Patogen: U této choroby je nebezpečí, že se může vyvinout u mnoha odrůd jablek. Je způsobena houbou Mucor piriformis. Obrázek 15: Mucorová hniloba (SNOWDON, 1990) Symptomy: Poškození se může projevit kdekoliv na nebo v plodu. Projevuje se hnědě (Obrázek 15) až světle hnědě. Dále je měkká, vodnatá.

23 Biologie: Poškození plodu vzniká infekcí pokožky. Houba může být několik týdnů nečinná, ale od napadení a rozvoje je schopná rozšiřovat se i za teploty 0 C. Ochranná opatření: Při sklizni se vyhýbat vlhkému počasí. Přepravní bedny a vše s čím přijde do styku musí být čisté. Důležitá je i šetrné zacházení při manipulaci (SNOWDON, 1990) Rhizopová hniloba Anglický název: Rhizopus rot Patogen: Dvě formy výskytu Rhizopus oryzae a Rhizopus stolonife. Symptomy: Příznaky nákazy jsou hnědé, měkké skvrnky, mají rychlý rozvoj za pokojové teploty. Vznik bílých vláken (Obrázek 16). Příčným řezem odhalíme semena zahalená plísní. Obrázek 16: Rhizopová hniloba (SNOWDON, 1990) Biologie: Rozvoj infekce dochází spíše na plodech, které jsou již poraněné, přezrálé. Nebezpečí u této nemoci je že se může přenášet i na okolní zdravé plody. Ochranná opatření: Ochranná opatření spočívají ve sklizni zralých plodů a správné manipulace. Využití fungicidů a skladování při nízkých teplotách (SNOWDON, 1990; VINAS, 1997) Růžová hniloba Anglický název: Pink mold rot Patogen:. Způsobuje ji houba Trichotecium roseum. Symptomy: Tato choroba je patrná až na skladovaných plodech. Růžová plíseň je infekční. Dužnina má hořkou chuť. Často vzniká jedna skvrna, která se zvětšuje a zrůžoví. Napadá dužninu a pletiva hnědnou (Obrázek 17).

24 Obrázek 17: Růžová hniloba (SNOWDON, 1990) Biologie: Houba se nachází v půdě, spory jsou roznášeny větrem, vodou a hmyzem. Po sklizení jsou plody náchylné, a to se prohlubuje s délkou skladování. Ochranná opatření: Ochranná opatření spočívají v ošetření fungicidy. Důležité je i šetrné zacházení. Skladování při nízkých teplotách zabraňuje šíření infekce a také ošetření teplou vodou (SNOWDON, 1990; GRABOWSKI, 1999) Sazovitost a Mušincovitost Anglický název: Sooty blotch, Flyspeck Patogen: Sazovitost a mušincovitost se projevují na povrchu plodů. Negativně ovlivňují skladovatelnost. Největší patrnost je u světlých plodů. Symptomy: Plody které jsou postižené sazovitostí olivově-hnědé až sazovité (Obrázek 18). mají na svém povrchu skvrny Obrázek 18: Mazovitost (MOLNÁR, 2001) Tato vada je pouze na povrchu plodu a tak ji lze z povrchu odstranit. Mušincovitost vyniká ostře černými lesklými skvrnami na povrchu plodu (Obrázek 19). Naštěstí poškození je jen povrchové a houba neproniká pod slupku a nepoškozuje dužninu, pouze ovlivňuje vzhled.

25 Obrázek 19: Mušincovitost (ENGELBRECHT, 2007) Biologie: Patogenem těchto tečkovitých skvrnek je mikroskopická houba, která žije pouze ve voskové vrstvičce na povrchu slupky a hlouběji neproniká. šíří se za vlhkého a nebo naopak suchého počasí. Mušincovitost a sazovitost se mohou vyskytovat samostatně, ale také i pohromadě Ochranná opatření: Ochranné opatření jak zamezit výskytu těchto chorob je vytvořit jim takové podmínky, které pro ně budou nepříznivé, např. lokality slunné, teplé a vzdušné a prosvětlovat korunu (HLUCHÝ, 1997; JOCKEY, YODER, 1997; ROD, 2006) Šedá hniloba plodů Anglický název: Grey mold rot Patogen: Způsobená houbou Botryotinia fuckeliana, konidiální stádium Botrytis cinerea. Symptomy: Způsobuje, že slupka je bez lesku a dužnina může moučnatět. Místo infekce je ohraničeno světle hnědou skvrnou a ta se rozšiřuje (Obrázek 20). Obrázek 20: Šedá hniloba (ANONYM, 2005) Napadení je na červených plodech bez barvy a na žlutých tmavší. Části plodu, které jsou napadeny hnilobou jsou pružné, kyselkavé chuti,uvolňující šťávu. Biologie: Plody jsou napadené již na stromě. Riziko infekce je možné i při manipulaci s plody.

26 Ochranná opatření: Vyvarování se této hnilobě je skladovat zdravé plody v řízené atmosféře (GUDKOVSKIJ, 1984; SNOWDON, 1990; GRABOWSKI, 1999) Fyziologické choroby (poruchy) Hlavní příčinou znehodnocování a celkových ztrát skladovaného ovoce zůstávají stále fyziologické choroby a poruchy, které jsou způsobené většinou nesouladem v přísunu poměru i potřebě živin a vláhy a nevhodnými skladovacími podmínkami. Zákeřnost fyziologických chorob spočívá v jejich těžkém odhalení, protože na první pohled mnohé z nich nesignalizují znaky choroby. Příznaky, např. barevné změny, skvrny a jiné, se zjistí až při vyskladnění (HOŘČIN, BRINDZA, 2007) Hnědnutí dužniny zapříčiněné oxidem uhličitým Anglický název: Carbon dioxide injury Výskyt: Poškození je způsobeno několika faktory jako je nízký obsah kyslíku, nezralost a vlhkost na slupce ovoce. Symptomy: Poškození je nejen na povrchu, ale i uvnitř (Obrázek 21). Poškozená dužnina časem tmavne. Biologie: Je způsobena složením atmosféry ve skladu. Je způsobená vysokou koncentrací oxidu uhličitého. Citlivost se zvyšuje s dozráváním a velikostí ovoce, pozdějším zchlazením, malou skladovací teplotou a minimem kyslíku Obrázek 21: Hnědnutí dužniny zapříčiněné oxidem uhličitým (ANONYM, 2005) Ochranná opatření: Kontrolovat koncentrace oxidu uhličitého (BLAŽEK, 2001; GUDKOVSKIJ, 1984).

27 Hnědnutí slupky následkem stárnutí plodů Anglický název: Senescent scald Biologie: Setkáme se s ní při dlouhodobém skladování, u některých odrůd se můžeme setkat s hnědnutím slupky. Hnědnutí se projevuje na horní části plodu, později se rozšiřuje i na bocích (Obrázek 22). Obrázek 22: Hnědnutí slupky následkem stárnutí plodů (ANONYM, 2005) Ochranná opatření: Hnědnutí slupky zabráníme sklizní plodů ve správném stupni zralosti, včasnému zchlazení a skladováním v regulované atmosféře (GUDKOVSKIJ, 1984) Chladové hnědnutí dužniny Anglický název: Low temperature breakdown Výskyt: Je zapříčiněna při skladování plodů v nízkých teplotách. Symptomy: Vyskytuje se nejprve tesně pod slupkou, později postupuje i hlouběji do plodu. Toto hnědnutí nemusí být na vnější části patrné, i když už je plod uvnitř silně napaden. Slupka je bez lesku, tmavne (Obrázek 23) a stává se vodnatou a průsvitnou. Obrázek 23: Chladové hnědnutí dužniny (CLINE, 2009) Biologie: Velké množství kyseliny octové v plodech je příčinou choroby. Při teplotách nad 3 C se s touto chorobou nesetkáme.

28 Ochranná opatření: Abychom vyloučili výskyt této choroby zajišťujeme správné teploty a vlhkost skladování (GOLIÁŠ, 1996; GUDKOVSKIJ, 1984) Chladová nekróza Anglický název: Soft scald Výskyt: Toto onemocnění je rozdílné s onemocněním skládkového hnědnutí slupky. Obrázek 24: Chladová nekróza (ANONYM, 2005) Symptomy: Choroba se projevuje na povrchu plodů v podobě prohloubených nestejnoměrných skvrnek a hnědé tkáně (Obrázek 24). Dužnina plodu je poškozena hloubkově a je světlá, měkká, vlhká. Vznik závisí na teplotě skladování, která by neměla být nízká, ale závisí i na pěstování, fyziologii plodů, skladování. Biologie: Dobré podmínky pro vznik chladové nekrózy nastávají při uložení plodů do teploty nižší 2,2 C. Vývoj je rychlý, ale po vyskladnění z chladírny zastaví svůj vývoj. Ochranná opatření: Zaměření se na sklizeň ve správné zralosti, rychlé zchlazení a skladování v řízené atmosféře (GUDKOVSKIJ, 1984) Jádřincové hnědnutí dužniny Anglický název: Core flush Výskyt: Vzniká při skladování za nízkých teplot. Symptomy: Jak již z názvu vyplívá hniloba se projevuje kolem jádřince hnědnutím. Hnědnutí může zasáhnout i celý plod. Zbarvení dužniny v okolí jádřince je od hnědožlutého až růžovo-hnědého. Biologie: Příčinou onemocnění jsou nízké teploty a výskyt se projevuje až začátkem února. Deštivé počasí při zrání plodů je také rizikové.

29 Ochranná opatření: Ochranným opatřením je skladovat při správných teplotách a sklízet ve správné zralosti (GOLIÁŠ, 1996; GUDKOVSKIJ, 1984) Jonathanová skvrnitost Anglický název: Jonathan spot Výskyt: Název pro tuto chorobu vznikl, protože byla poprvé zjištěna u odrůdy Jonathan. Ale výskyt je i u jiných odrůd. Symptomy: Rozeznáme ji podle nestejnoměrných a hnědých skvrn kolem lenticel (Obrázek 25). Dužnina pod skvrnami je bez poškození. Setkáme se s ní u stopky a kolem středu plodu. Obrázek 25: Jonathánová skvrnitost (ANONYM, 2005) Biologie: Toto poškození je patrné až po sklizni, zejména během skladování a po vyskladnění. Ochranná opatření: Sklízíme ve správné zralosti a skladujeme při nízkých teplotách (0-2 C). Jestliže budeme plody skladovat v řízené atmosféře předejdeme vzniku skvrnitosti (GOLIÁŠ, 1996; GUDKOVSKIJ, 1984) Lenticelová skvrnitost Anglický název: Lenticel blotch pit Symptomy: Na plodech se objevují hnědé, až hnědočerné skvrny okrouhlého tvaru (Obrázek 26). Tyto skvrny jsou ohraničeny a propadlejší. Poškození je patrné ve vrchní vrstvě dužniny, těsně pod slupkou a v okolí kalichu.

30 Obrázek 26: Lenticelová skvrnitost (ANONYM, 2005) Biologie: Tato choroba se může projevovat již před sklizní, ale i delším skladování nebo po skladování. Vznik je důsledkem poruchy látkové výměny jako je dýchání a nedostatek živin a špatné počasí. Vznik této choroby je při malém množství vápníku a špatným poměrem vápníku, draslík a dusíku. Ochranná opatření: Ochranným opatřením, které by vedlo ke snížení výskytu této choroby, je vyrovnaná výživa a optimalizace plodnosti (GOLIÁŠ, 1996; GUDKOVSKIJ, 1984) Poškození mrazem Anglický název: Frost, freezing injury Symptomy: Důsledkem nízkých teplot mají plody nepravidelný tvar, vzhled,tvar i chuť. Při dlouhém působení mrazu může dojít k úplnému ztmavnutí. Když je poškození jen slabé nedohází k tmavnutí, ale může se změnit konzistence dužniny. Biologie: K tomuto poškození dochází jestliže je teplota pod bodem mrazu. Míra poškození plodů závisí na odrůdě, pěstebních podmínkách,stavu plodu. Při poškození mrazem může nastat přeměna vody v led a po následném rozmrznutí už buňky neobnoví své životní pochody. Ochranná opatření: Zabránit tomuto poškození můžeme kontrolou teploty na doporučené úrovni pro jednotlivé druhy a odrůdy (GOLIÁŠ, 1996; GUDKOVSKIJ, 1984) Rozklad dužniny následkem stárnutí Anglický název: Senescent breakdown Výskyt: Nejčastěji u plodů, které jsou náchylnější, především později sklizené a velké.

31 Symptomy: Projevují se na dužnině, která ztrácí svou konzistenci je suchá, moučnatá, bez vůně a chuti (Obrázek 27). Napadené plody jsou lehké a snadno se promáčknou a na obvodu mohou praskat. Biologie: Rozklad dužniny může záviset i na obsahu vápníku a fosforu v plodech. Při nízkém obsahu vápníku jsou procesy stárnutí a rozkladu urychleny. Obrázek 27: Rozklad dužniny následkem stárnutí (ANONYM, 2005) Ochranná opatření: K zabránění nebo alespoň k minimalizování této choroby je zapotřebí sklízet plody v optimální zralosti a dodržovat skladovací podmínky (GUDKOVSKIJ, 1984; SNOWDON, 1990) Tvorba alkoholu Anglický název: Alcohol formation Výskyt: K tomuto problému dochází pokud mají plody nedostatek kyslíku. Symptomy: K poznání této poruchy slouží kvasná vůně dužniny. Pokud bychom tuto poruchu zachytili za včasu tak symptomy na vzduchu zmizí. Při silném působení je dužnina i slupka růžovo-hnědá. Ochranná opatření: Plody ve skladech neuzavírat do beden bez otvorů, větrat. Zajistit, aby plody nepřestaly dýchat např. důsledkem voskování (SNOWDON, 1990). 3.6 Ochrana proti houbovým chorobám

32 Většina potravin je vhodnou živnou půdou pro mikroorganismy, a proto musí být proti jejich rozkladné činnosti během sklizně, zpracování, skladování a distribuce chráněna. Za určitých podmínek mohou některé organismy způsobit na pěstovaných plodinách a produktech z nich vyrobených velké škody. K omezeni těchto škod se využívá celá řada opatření. K hubení škodlivých organismů se využívají metody nepřímé a přímé. Nepřímé metody jsou takové, kterými se vytváří nepříznivé prostředí pro rozvoj škodlivých organismů a které mají spíše preventivní charakter. K metodám přímým, kterými je možno škůdce hubit, patří zejména chemické, biologické, fyzikální a mechanické prostředky regulace škodlivých organismů a jejich kombinace. K chemické ochraně patří aplikace syntetických fungicidů, které jsou jako primární prostředky k ovládání posklizňových nemocí, ačkoli použití chemikálií se stává stále více omezené kvůli starostem o životní prostředí a zdraví, stejně jako cena vyvíjení nových pesticidů. Fungicidy byly nejefektivnější ovládací prostředky nad posklizňovými nemocemi na ovoci po mnoho let. Ale spotřebitelé vytvářejí tlaky na snížení používání hubících prostředků. Biologický boj používaný proti mikrobiálním antagonistům je považované za žádoucí alternativu i vzhledem k používání chemikálií. Řada bakterií, vláknitých hub a kvasinek jsou schopny chránit ovoce proti posklizňovým patogenům. Mechanické hubení škodlivých organismů je nejstarší a poměrně účinný způsob ochrany rostlin, je však pracné a náročné na pracovní sílu. Lze ho proto doporučit při pěstování rostlin na malých plochách nebo u některých speciálních plodin, kde je nutné se vyhnout používání chemických přípravků (PULKRABEK,1994; PENTOSE, 1994; VINAS, 1997; CONWAY, 2007; ŠILHÁNKOVÁ, 2008) Chemická ochrana

33 Chemická ochrana by se měla používat, jestliže již není možno použít jinou metodu ochrany. Aplikace chemických přípravků se provádí jen při takovém poškození, které rostlina není schopna regenerací vyrovnat, takže bez náležitého ošetření by došlo k ekonomicky významným ztrátám. Při chemické ochraně rostlin se používají látky, které jsou většinou zdraví škodlivé nebo dokonce jedovaté a jejich neodborná aplikace na velké plochy může způsobit značné hospodářské a ekologické škody. Proto je používání těchto látek regulováno zákony, nařízeními vlády a vyhláškami. Chemické prostředky používané v boji proti nežádoucím mikroorganismům nesmějí nepříznivě ovlivňovat potraviny (např. chuť), výrobní nebo okolní prostředí (např. zápachem), zdraví zaměstnanců nebo konzumentů a ani poškozovat zařízení. Chemickou látkou, která je určena pro kontrolování posklizňových onemocnění může být fungicidní a nebo baktericidní prostředek jenž usmrcuje houby, bakterie nebo látka zabraňující a brzdící množení houbového a bakteriálního rozvoje. Při použití chemikálií by mělo dojít ke přímému kontaktu s nežádoucími patogeny. Aplikování chemického ošetření může být provedeno různými způsoby, v různém načasování. Aplikace ošetření by mohla být jako předsklizňová preventivní, dále aplikování přímo na poli, nebo v sadu. Aplikování chemických látek jako posklizňová preventivní ochrana před infekcí, která se může vyskytovat například prostřednictvím zranění a následuje vyhubení nebo zmírnění již vyskytující se infekce. Také jako prevence jejich vývoje a šíření až během skladování. Pokud použijeme předsklizňové chemické ošetření setkáme se s problémem, že možnost kontroly posklizňovými desinfekcemi je velice malá, protože většina fungicidů není schopna pronikat hluboko do pletiv a tak ovlivňovat hluboce uložené infekce. Efektivní cesta k redukci infekce založené na poli je aplikace širokého spektra ochranných fungicidů při vývoji plodů na rostlině, aby se předešlo vyklíčení spory nebo infekci přes lenticely nebo zbytku květu na plodu. V praxi jsou předsklizňové fungicidy aplikovány společně s předsklizňovým ošetřením proti škůdcům. Polní ošetření jsou všeobecně méně efektivní než ošetření posklizňová. Jestliže se plody ovoce, které jsou již poraněné úspěšně vyhnou během sklizně nebo přepravy infekcím, jsou neustále vystaveny přímému kontaktu s patogenem i během balení nebo skladování. Zranění bychom mohli minimalizovat šetrným

34 sklizením, tříděním, balením a dopravou. Možným místem infekce jsou přirozené otvory plodů, jako jsou lenticely, stomata, jejichž citlivost k infekci je zvýšená poraněním nebo po mytí ve vodě. Pro využití posklizňových chemických ošetření musí být plody poškozeny a toto poškození vzniká od různých poranění, která jsou vytvořená během sklizně, manipulace, balení a která jsou hlavním místem zásahu pro patogeny. Využít ochranu chemickými přípravky před infekcí poraněním vede ke značnému snížení hnilob ve skladu. Používanými přípravky jsou: Biphenyl (diphenyl), Sodium ortho-fenylfenolát, Sec butylamin, Captan, Dicloran. Druhou skupinou jsou přirozené chemické směsi: Acetaldehyd, Ethanol, Esenciální oleje a rostlinné extrakty a Aloe vera (BARKAI- GOLAN, 2001; PULKRABEK,1994; ŠILHÁNKOVÁ, 2008) Fyzikální ochrana Chemická ošetření použitá na zahradnických produktech, mohou být škodlivá pro spotřebitele. To může mít za následek to, že tato chemická ošetření a použití chemikálií se nahradí využíváním prostředků fyzikálních. Fyzikální prostředky se mohou kombinovat i s mechanickými zákroky. Do fyzikální ochrany můžeme zařadit tepelné ošetření. Tepelné ošetření spočívá např. v máčení nebo omývání plodů teplou vodou, kdy se mohou využít detergenční prostředky, které mají vysokou smáčivost, emulgují odstraňované zbytky a ničí přítomné mikroorganismy. Působení horké vody je považováno za účinné při zpomalování působení a vývoji patogenů a dokáže ovlivnit vnímavost ovoce k infekci. Velmi efektivní je pokles při působení horké vody, která má teplotu 52 C už jen na 1minutu, zpomaluje poměr hnití přibližně o 15%. Dále to mohou být prostředky jako užití horké páry, suchého vzduchu nebo ošetřování infračerveným nebo mikrovlnným zářením. V praxi se nejčastěji setkáváme s použitím teplé vody či horké páry. Dalším ochranným opatřením je ionizující záření. Pro prodloužení uchovatelnosti čerstvého ovoce a zeleniny bylo studováno několik možností využívání ionizujícího záření. Jedna ze studií byla hlavně zaměřena na tři principy.

35 Jsou to kontrola posklizňových chorob, oddálení zrání, stárnoucích procesů a kontrola zamoření škůdci. Ochranné opatření ultrafialové (UV) záření ničí rostlinné DNA a působí na hlavní fyziologické procesy. Používá se především pro povrchovou sterilaci prostorů, jež jsou z mikrobiologického hlediska zvlášť choulostivé (BARKAI-GOLAN, 2001; ŠILHÁNKOVÁ, 2008; OLESEN, 2003) Biologická ochrana Při biologické ochraně, neboli bioochraně, se cíleně využívá užitečných organismů k přirozené regulaci populace škůdců. K biologické ochraně se využívají organismy, které jsou přirozenými nepřáteli nebo antagonisty škodlivých organismů a působí proti posklizňovým patogenům. Antagonizmus mezi mikroorganismy je vyskytující se jev, zahrnující vztah mezi houbami a bakteriemi, které přirozeně obývají půdu a přežívají v různých rostlinných orgánech (BARKAI-GOLAN, 2001; PULKRABEK,1994). Používané mikroorganismy: Mikroorganismus Candida sake působí proti několika dalším jako jsou Penicilium expansum, Botrytis cinerea, Rhizopus stolonifer. Dále Geotrichum candidum působí proti P. expansum, B. cinerea, R. stolonifer, Phialophthora malorum. Mikroorganismus Bacillus subtilis společně s Pseudomonas cepacia brzdí B. cinerea a P. expansum. Bacillus subtilis v kombinaci s Rhodotorula glutinis a Aureobasidium pollulans působí proti P. expansum, B. cinerea, P. malorum, Alternaria alternata, Pezicula malicorticis, Cladosporium berbarum (Barkai-Golan, 2001).

36 4 Materiál a metodika Diplomová práce na téma skládkové choroby jablek byla prakticky zpracována od října roku 2009, kdy byl k dispozici materiál pro praktickou část, až do března roku 2010, kdy byla většina plodů znehodnocena rozvojem plísně. Principem práce bylo hodnocení rozvoje plísně na dvou odrůdách jablek, které byly touto plísní záměrně nakaženy. Obě odrůdy byly naočkovány plísní Gloeosporium album. Po dvanácti dnech byly ošetřeny vodou o teplotě 57 C a kyselinou peroctovou, aby následné napadení plísní bylo co nejmenší. Jablka byla po ošetření uložena do chladírenské komory, kde byla v pravidelných časových intervalech kontrolována. 4.1 Materiál V této diplomové práci, která se zabývá skládkovými chorobami jablek, byly použity dvě odrůdy jablek. Tyty odrůdy byly získány ze sadů ve Velkých Němčicích. Plíseň, která byla použita pro očkování se získala z ústavu agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin v Brně Popis použitých odrůd Získané plody pro pokus pocházely ze sadů v Němčicích a tvořily je dvě odrůdy jablek Golden Delicious a Jonagold. Golden Delicious Plod je středně velký, velkost však kolísá v závislosti na násadě plodu a zdravotním stavu stromů. Tvar je vysoce kulovitý až kulovitý, ke kalichu mírně zúžený. Slupka je většinou hladká, suchá, matně lesklá. Základní barva je zelenožlutá, později zlatožlutá, někdy s narůžovělým až slabě oranžovým líčkem. Stopka je dlouhá, tenčí, pružná, zdřevnatělá. Stopečná jamka je širší, hluboká, prorezivělá či zelenavá. Kalich je uzavřený, středně veliký. Předností jsou vysoké úrody a vynikající chuťové vlastnosti.

37 Pro tuto odrůdu byl určen tvarový koeficient 0,95. Povrch plodu má být hladký a nežebernatý. Textura dužniny je žádána jemná, šťavnatá, křuplavá, křehká, lámavá, přiměřeně pevná, nerozbředlá. Moučnatění je zcela nežádoucí. Slupka má být bez skvrn, jemná, přiměřené tuhosti a tloušťky (BLAŽEK,1995; HRIČOVSKÝ A KOL., 2002; KOPEC, BALÍK, 2008; KUTINA A KOL., 1992). Jonagold Plod je středně velký až větší. Tvar je pravidelný, kulovitý, někdy s mírnými žebry. Slupka je hladká, mírně mastná, středně tlustá a středně pevná. Základní barvu zelenavě žlutou, později zlatou. Krycí barva je oranžově červená, v různém stupni rozšířená. Stopka je dlouhá, tenčí až středně tlustá. Stopečná jamka je poměrně široká, zčásti prorezivělá. Kalich je menší, zavřený. Dužnina je středně pevná, jemné konzistence, šťavnatá. Plodnost je vysoká, vyžaduje probírku plodu (HRUŠOVSKÝ A KOL., 2002, KUTINA A KOL., 1992) Popis plísně Očkovalo se plísní Gloeosporium album. Plíseň se získala z plodů, kde se již hniloba projevila a odebrala se kultura. Podle (MÝLOVÁ, 2007) se z plodů, kde se již tato hniloba projevila, odebere kultura. Pro kultivaci se využívá bramborosacharózový agar. Patogenní funkci má většinou nepohlavní stadium houby. Netvoří-li houba spory ale pouze mycelium, je nutné ji přeočkovat na jinou živnou půdu (sladinový agar nebo čistý vodní agar). Netvoří-li se spory ani při přeočkování, použije se UV záření. Mikroorganizmy způsobující hnilobu Gloeosporiovou neboli hořkou hnilobu způsobuje hned několik mikroorganizmů, které se původně řadily do rodu Gloeosporium. Pezicula je rodové jméno používané pro pohlavní (teleomorfní) stádium houby. Pezicula malicorticis je pohlavním stadiem houby, jejíž nepohlavní (anamorfní) stadium se označuje několika synonymy: Gloeosporium malicorticis Cordl, G. perennans Zeller & Childs, Cryptosporiopsis