PhDr. Petr Winkler Národní ústav duševního zdraví

Transkript

1 1. Setkání znalostní platformy 28. února 2017, Praha PhDr. Petr Winkler Národní ústav duševního zdraví

2 A think tank, policy institute, or research institute is an organization that performs research and advocacy concerning topics such as social policy, political strategy, economics, military, technology, and culture NÁRODNÍ ÚSTAV DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ

3 MERRPS Společenská iniciativa, jejímž cílem je maximální kvalita psychiatrické péče v ČR dosahovaná skrze rozvoj založený na evidenci - Iniciuje a realizuje výzkum - Prosazuje změny v poskytování péče - Sjednocuje stakeholdery - usnadňuje tak jejich činnost a zároveň umocňuje sílu a význam jejich hlasu NÁRODNÍ ÚSTAV DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ

4 Cíl MERRPS DATA Na důkazech založený rozvoj systému psychiatrické péče Analýzy Rozhodování NÁRODNÍ ÚSTAV DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ

5 Na evidenci založenený rozvoj Data 1. - Epidemiologická - Ekonomická 2. - Rutinní - Mimořádná 3. - Agregovaná - Individuální Analýzy 1. - Systémové - Služeb, programů, intervencí 2. - Klinická efektivita - Ekonomická efektivita Rozhodování 1. - Na úrovni systému - Na úrovni poskytovatelů služeb - Na úrovni uživatelů služeb NÁRODNÍ ÚSTAV DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ

6 Práce v MERRPS Využívání a optimalizace datových zdrojů Vytvoření plánu evaluací rutinní a jiné Zahraniční rada Vědecký tým Expertní platforma / Think tank Vytvoření konsensu na metodách - outcomes Trénink evaluátorů Evaluace Identifikace cost-efektivních intervencí Prosazování na důkazech založeného rozvoje 3 roky 36 setkání znalostní platformy NÁRODNÍ ÚSTAV DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ

7 MERRPS: Způsob práce 36 setkání znalostní platformy + zahraniční supervize 4 bloky podle skupin psychiatrických onemocnění Každý blok obsahuje následující témata: 1. Epidemiologická a ekonomická data 2. Výstupy co sledovat a jak 3. Nákladově efektivní intervence ve světě 4. Jaké intervence by bylo vhodné vyzkoušet / zavést + u kterých stávajících provést hodnocení 5. Práce s daty a datovými systémy nástroje, registry atd. 6. Práce s daty a datovými systémy ekonomická data 7. Schválení změn a návrhy na jejich implementaci Dětská a adolescentní Běžná duševní onemocnění Těžká duševní onemocnění Geriatrická psychiatrie

8 Dnešní program 1. Naplánovat setkání do konce roku Březen 30. čtvrtek Duben 18. čtvrtek Květen 25. čtvrtek Červen 22. čtvrtek 1. Vzájemná očekávání 2. Smysl ekonomických evaluací 3. Existující datová základna v ČR NÁRODNÍ ÚSTAV DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ

9 Dnešní program 1. Naplánovat setkání do konce roku 2. Vzájemná očekávání 3. Smysl ekonomických evaluací 4. Existující datová základna v ČR NÁRODNÍ ÚSTAV DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ

10 Dnešní program 1. Naplánovat setkání do konce roku 2. Vzájemná očekávání 3. Smysl ekonomických evaluací 4. Existující datová základna v ČR NÁRODNÍ ÚSTAV DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ

11 Dnešní program 1. Naplánovat setkání do konce roku 2. Vzájemná očekávání 3. Smysl ekonomických evaluací 4. Existující datová základna v ČR NÁRODNÍ ÚSTAV DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ

12 Smysl ekonomických evaluací The central concern of economics is how to use available resources best when these resources are insufficient to meet total needs Robinson BMJ, 1993; 307: => Ekonomie se zabývá alokací zdrojů NÁRODNÍ ÚSTAV DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ

13 Mýty 1 Ekonomická zátěž společnosti v důsledku duševních onemocnění je oproti jiným onemocněním malá Péče o duševní zdraví v ČR je příliš drahá Ekonomie ve zdravotnictví je neetická o poskytnutí zdravotní péče by nemělo být rozhodováno na základě ekonomických argumentů Hlavním cílem ekonomie péče o duševní zdraví je snižování nákladů na péči 5 Ekonomie péče o duševní zdraví je nástrojem pouze pro zdravotní pojišťovny popř. ministerstvo zdravotnictví

14 Mýty 1 Ekonomická zátěž společnosti v důsledku duševních onemocnění je oproti jiným onemocněním malá Péče o duševní zdraví v ČR je příliš drahá Ekonomie ve zdravotnictví je neetická o poskytnutí zdravotní péče by nemělo být rozhodováno na základě ekonomických argumentů Hlavním cílem ekonomie péče o duševní zdraví je snižování nákladů na péči 5 Ekonomie péče o duševní zdraví je nástrojem pouze pro zdravotní pojišťovny popř. ministerstvo zdravotnictví

15 Gustavsson A, et al. Cost of disorders of the brain in Europe Eur Neuropsychopharmacol 2011 EU + NORSKO + ISLAND + ŠVÝCARSKO > 160 milionů lidí zasaženo cca třetina obyvatel 26% všech DALY více než jakákoli jiná skupina onemocnění, více než kdekoli jinde na světě 798 billionů => 1550 per capita 60% přímé náklady (37% přímé zdravotnické, 23% přímé nezdravotnické); 40% nepřímé asociované se ztrátou produktivity u pacientů Zátěž pravděpodobně poroste v důsledku stárnutí obyvatel a dalších trendů

16 Ehler, E., Bednařík, J., Höschl, C., Winkler, P., Suchý, M., & Pátá, M. (2013). Náklady na poruchy mozku v České republice. Cesk Slov Neurol, (2013), 76. ČESKO 10,2 Mld. => per capita

17 CELKOVÉ NÁKLADY 1. DEPRESE 2. DEMENCE 3. PSYCHOTICKÉ PORUCHY 4. ÚZKOSTNÉ PORUCHY 5. ZÁVISLOSTI 6. CÉVNÍ MOZKOVÉ PŘÍHODY 7. MENTÁLNÍ RETARDACE 8. PORUCHY SPÁNKU 9. TRAUMATICKÁ PORANĚNÍ MOZKU 10. PORUCHY OSOBNOSTI KARDIOVASKULÁRNÍ ONEMOCNĚNÍ RAKOVINA ( PPP mil., 2010): 113, ,163 93,927 74,380 65,684 64,053 43,301 35,425 33,013 27,

18 CELKOVÉ NÁKLADY 1. CÉVNÍ MOZKOVÉ PŘÍHODY 2. DEPRESE 3. PSYCHOTICKÉ PORUCHY 4. DEMENCE 5. ÚZKOSTNÉ PORUCHY 6. ZÁVISLOSTI 7. MENTÁLNÍ RETARDACE 8. BOLESTI HLAVY 9. SPÁNKOVÉ PORUCHY 10. PORANĚNÍ MOZKU ( PPP mil., 2010):

19 Nemoci mozku: 14 % DALY celosvětově a 28 % DALY z nepřenositelných chorob Duševní poruchy: 31.7 % YLL sebevražd ročně tj. každých 40 vteřin

20 Global Burden of Disease Study 1990, 2010 DALY jasně rostoucí trend celosvětově (Murray et al., 2012) Depresivní poruchy místo, nárůst o 37 % Úzkostné poruchy místo Alkohol místo Schizofrenie místo Alzheimerova choroba a jiné demence místo Příspěvek potenciálně modifikovatelných rizikových faktorů (Lim et al., 2012) Kouření 2. místo Alkohol 5. místo nárůst o 32% Ostatní drogy 19. místo nárůst o 57%

21 Global Burden of Disease Study 1990, 2010 Příčiny úmrtí - YLL (Lozano et al., 2012) Sebevraždy 4. místo u lidí mezi lety Počet let žitých s onemocněním - YLD (Vos et al., 2012) Depresivní poruchy 2. místo, nárůst o 37 % Úzkostné poruchy 7. místo, nárůst o 37% Drogy (mimo alkohol a tabák) 12. místo, nárůst o 40 % Alkohol 15. místo, nárůst o 32 % Schizofrenie 16. místo, nárůst o 48 % Bipolární afektivní porucha 18. místo, nárůst o 41% Alzheimerova choroba a jiné demence místo, nárůst o 80%

22 Mýty 1 Ekonomická zátěž společnosti v důsledku duševních onemocnění je oproti jiným onemocněním malá Péče o duševní zdraví v ČR je příliš drahá Ekonomie ve zdravotnictví je neetická o poskytnutí zdravotní péče by nemělo být rozhodováno na základě ekonomických argumentů Hlavním cílem ekonomie péče o duševní zdraví je snižování nákladů na péči 5 Ekonomie péče o duševní zdraví je nástrojem pouze pro zdravotní pojišťovny popř. ministerstvo zdravotnictví

23 % z HDP do zdravotnictví EU15 ø 10,34% EU13 ø 7,14% ČR 7,64% $PPP na osobu EU15 $2513 EU13 $1064 ČR $1329 % ze zdravotnictví do oblasti duševního zdraví Ø EU15 7,9% Ø EU13 5,1% Ø ČR 2,91% $PPP na osobu EU15 $199 EU13 $54 ČR $39

24 Mýty 1 Ekonomická zátěž společnosti v důsledku duševních onemocnění je oproti jiným onemocněním malá Péče o duševní zdraví v ČR je příliš drahá Ekonomie ve zdravotnictví je neetická o poskytnutí zdravotní péče by nemělo být rozhodováno na základě ekonomických argumentů Hlavním cílem ekonomie péče o duševní zdraví je snižování nákladů na péči 5 Ekonomie péče o duševní zdraví je nástrojem pouze pro zdravotní pojišťovny popř. ministerstvo zdravotnictví

25 Alokace zdrojů Nutnost činit rozhodnutí co budeme financovat a proč Příklady: Měl by praktický lékař skenovat každého pacienta pro deprese a sebevražedné jednání? Měla by být lidem s mírnou depresí předepisována psychoterapie, farmakoterapie nebo obojí? Mělo by být několik lekcí mindfulness dostupné každému člověku zdarma jako prevence úzkosti a deprese?

26 Alokace zdrojů Nutnost činit rozhodnutí co budeme financovat a proč Rozhodnutí mohou být učiněna na základě: - Známostí - tzv. jánabráchysmus - Tradice - za co jsme utráceli vždycky - Strachu - co nám hrozí, pokud někam peníze nealokujeme - ztráta místa, kamarádů, mediální humbuk... - Evidence kde dosáhneme nejlepšího poměru cena/výkon, výkon = zdravotní a sociální benefit

27 Mýty 1 Ekonomická zátěž společnosti v důsledku duševních onemocnění je oproti jiným onemocněním malá Péče o duševní zdraví v ČR je příliš drahá Ekonomie ve zdravotnictví je neetická o poskytnutí zdravotní péče by nemělo být rozhodováno na základě ekonomických argumentů Hlavním cílem ekonomie péče o duševní zdraví je snižování nákladů na péči 5 Ekonomie péče o duševní zdraví je nástrojem pouze pro zdravotní pojišťovny popř. ministerstvo zdravotnictví

28 Evidence kde dosáhneme nejlepšího poměru cena/výkon, výkon = zdravotní a sociální benefit Ekonomovo kritérium pro alokaci zdrojů je efektivita K neefektivní alokaci zdrojů dochází tam, kde by zdroje mohli být alokovány tak, že by zdravotní/sociální benefity byly větší Alokace zdrojů, tedy financování jedné intervence/služby/programu znamená, že nevzniknou benefity, které by vznikly, kdyby byla financována jiná intervence/služba/program financována nebude Ekonomické evaluace = komparativní analýza alternativních možností v obou sférách nákladů a výnosů (konsekvence ve smyslu zdravotních a sociálních benefitů) Základním úkolem je identifikovat, měřit, oceňovat a porovnávat všechny relevantní náklady a výnosy (konsekvence)

29 KLÍČ Je hodnoceno obojí náklady a výnosy? NE ANO Obsahuje studie komparaci dvou nebo více alternativ? NE Zvažuje pouze konsekvence Zvažuje pouze náklady 1A Parciální evaluace 1B 2 Parciální evaluace Popis výsledků Popis nákladů Popis poměru náklady/výnosy ANO 3A Parciální evaluace 3B 4 Úplná evaluace Hodnocení efektivity nebo efektivnosti Analýza nákladů Cost-minimization ana Cost-efectiveness ana Cost-utility analýza Cost-benefit analýza

30 Mýty 1 Ekonomická zátěž společnosti v důsledku duševních onemocnění je oproti jiným onemocněním malá Péče o duševní zdraví v ČR je příliš drahá Ekonomie ve zdravotnictví je neetická o poskytnutí zdravotní péče by nemělo být rozhodováno na základě ekonomických argumentů Hlavním cílem ekonomie péče o duševní zdraví je snižování nákladů na péči 5 Ekonomie péče o duševní zdraví je nástrojem pouze pro zdravotní pojišťovny popř. ministerstvo zdravotnictví

31

32 Závěr Ekonomie péče o duševní zdraví je důležitý nástroj pro rozvoj systému psychiatrické péče a jeho transformaci tak, abychom maximalizovali přínos vynaložených zdrojů pro lidi s duševním onemocněním, jejich blízké a společnost jako celek.

33 Dnešní program 1. Naplánovat setkání do konce roku 2. Vzájemná očekávání 3. Smysl ekonomických evaluací 4. Existující datová základna v ČR NÁRODNÍ ÚSTAV DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ

34 Datová základna psychiatrické péče v ČR Data 1. - Epidemiologická - Ekonomická 2. - Rutinní - Mimořádná 3. - Agregovaná - Individuální Rutinní - ÚZIS ekonomická a epidemiologická - ČSÚ Mimořádná - Poskytovatelé služeb zdravotních i sociálních - Zdravotní pojišťovny - Jednotlivá šetření - MINI 2005/ CZEPOS 2015/ NÁRODNÍ ÚSTAV DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ

35 CZEPOS NÁZEV PROJEKTU CZEch Psychosis Outcome Study CÍLE PROJEKTU odhadnout náklady na psychózy v České republice vytvořit související ekonomický model pro reformu PP METODOLOGIE VÝZKUMNÉ NÁSTROJE prospektivní kohortová studie 4 řízené rozhovory v intervalu 3 měsíců lůžková péče (118 resp., 11 zařízení) komunitní péče (136 resp, 8 poskytovalů soc. služeb ze 7 krajů) SKPS EQ-5D CAN GAF

36 Datová základna psychiatrické péče v ČR Přehled hlavních zdrojů dat dostupných pro projekt MERRPS v současné době Mgr. Karolína Mladá Národní ústav duševního zdraví

37 Datová základna psychiatrické péče v ČR Data 1. - Epidemiologická - Ekonomická 2. - Rutinní - Mimořádná 3. - Agregovaná - Individuální Rutinní - ÚZIS ekonomická a epidemiologická - ČSÚ Mimořádná - Poskytovatelé služeb zdravotních i sociálních - Zdravotní pojišťovny - Jednotlivá šetření - MINI 2005/ CZEPOS 2015/ NÁRODNÍ ÚSTAV DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ

38 Datová základna psychiatrické péče v ČR Data 1. - Epidemiologická - Ekonomická 2. - Rutinní - Mimořádná 3. - Agregovaná - Individuální Rutinní - ÚZIS ekonomická a epidemiologická - ČSÚ Mimořádná - Poskytovatelé služeb zdravotních i sociálních - Zdravotní pojišťovny - Jednotlivá šetření - MINI 2005/ CZEPOS 2015/ NÁRODNÍ ÚSTAV DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ

39 Datová základna psychiatrické péče v ČR Rutinně sbíraná data Agregovaná data ročenky Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) zveřejněné na jeho webových stránkách I. Lůžková péče počty hospitalizací, pacientů, pracovníků II. Ambulantní péče počty ošetření, pacientů, pracovníků Individuální data 1) Data od poskytovatelů zdravotnické péče (přes ÚZIS) = databáze hospitalizací 2) Data o zemřelých (přes ČSÚ a ÚZIS) = databáze úmrtí NÁRODNÍ ÚSTAV DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ

40 Datová základna psychiatrické péče v ČR Rutinně sbíraná data Agregovaná data ročenky Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) zveřejněné na jeho webových stránkách I. Lůžková péče počty hospitalizací, pacientů, pracovníků II. Ambulantní péče počty ošetření, pacientů, pracovníků Individuální data 1) Data od poskytovatelů zdravotnické péče (přes ÚZIS) = databáze hospitalizací 2) Data o zemřelých (přes ČSÚ a ÚZIS) = databáze úmrtí NÁRODNÍ ÚSTAV DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ

41 Individuální rutinně sbíraná data Registry ÚZIS 1) Databáze hospitalizací 2) Databáze úmrtí dostupná pro roky 1994 až 2015 celý sběr spravuje ÚZIS (pod MZ) NUDZ dostává na základě dohody o předání dat pro vědecké účely NÁRODNÍ ÚSTAV DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ

42 Individuální rutinně sbíraná data Registry ÚZIS 1) Databáze hospitalizací cca 2,3 milionu všech hospitalizací ročně 2) Databáze úmrtí cca psychiatrických záznamů ročně dostupná pro roky 1994 až 2015 celý sběr spravuje ÚZIS (pod MZ) NUDZ dostává na základě dohody o předání dat pro vědecké účely NÁRODNÍ ÚSTAV DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ

43 1) Databáze hospitalizací Jak vzniká? Lékař vyplní při propuštění pacienta hlášenku o hospitalizaci: NÁRODNÍ ÚSTAV DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ

44 1) Databáze hospitalizací Jak vzniká? 1x do měsíce zaslání všech údajů z elektronického informačního systému zdravotnického zařízení na ÚZIS Průběžné kontroly na straně ÚZIS Po uzavření roku velká validace ÚZIS Rozdělení dat podle zdravotnických oborů -> ročenky Databáze individuálních záznamů o psychiatrických hospitalizacích Zašifrování rodných čísel Předání pracovníkům z NUDZ NÁRODNÍ ÚSTAV DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ

45 1) Databáze hospitalizací Jak vzniká? Hlášenka o hospitalizaci Databáze Databázové záznamy o hospitalizacích NÁRODNÍ ÚSTAV DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ

46 1) Databáze hospitalizací Co obsahuje? Celkem cca 100 charakteristik každé hospitalizace Nejdůležitější pro analýzu: Rodné číslo (anonymizované v ÚZIS) Věk při propuštění, resp. přijetí Pohlaví, zaměstnání, rodinný stav Datum přijetí a propuštění Délka hospitalizace Hlavní a vedlejší diagnóza Druh zdravotnického zařízení Kraj bydliště a kraj hospitalizace Způsob přijetí a propuštění Možnost propojit na data z databáze zemřelých NÁRODNÍ ÚSTAV DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ

47 1) Databáze hospitalizací Individuální rutinně sbíraná data Registry ÚZIS 2) Databáze úmrtí cca záznamů ročně dostupná pro roky 1994 až 2015 celý sběr spravuje ÚZIS (pod MZ) NUDZ dostává na základě dohody o předání dat pro vědecké účely NÁRODNÍ ÚSTAV DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ

48 2) Databáze hospitalizací Jak vzniká? Lékař vyplní po úmrtí list o prohlídce zemřelého: NÁRODNÍ ÚSTAV DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ

49 2) Databáze hospitalizací Jak vzniká? Databázové záznamy o úmrtích NÁRODNÍ ÚSTAV DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ

50 Využití registrových dat Propojení údajů o hospitalizacích s údaji o úmrtích, na základě anonymizováného RČ Popis systému lůžkové psychiatrické péče Follow-up a retrospektivní kohortové studie Příklady analyzovaných jevů: Riziko rehospitalizace pacientů propuštěných z psychiatrického zařízení návratnost pacientů, efektivita léčby Riziko sebevraždy po propuštění z psychiatrické lůžkové léčby návazná péče, preventivní programy Úmrtnost lidí hospitalizovaných v historii pro duševní onemocnění ztracené roky života, vyhodnocení ekonom. ztráty pro společnost NÁRODNÍ ÚSTAV DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ

51 Využití registrových dat Limitace Informace pouze o ukončených hospitalizacích - Kdo byl v daném období ve zdravotnickém zařízení? Nelze propojit na data z psychiatrických ambulancí - Kdo docházel k ambulantnímu lékaři? Nelze propojit na data o farmakologické léčbě - Kdo užíval psychiatrické léky? Chybí informace o využívání sociálních služeb Informace pouze o těch, kteří využívají psychiatrickou péči Neucelený obrázek o systému a kompletní populaci ČR Potřeba i populačních studií NÁRODNÍ ÚSTAV DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ

52 Datová základna psychiatrické péče v ČR Data 1. - Epidemiologická - Ekonomická 2. - Rutinní - Mimořádná 3. - Agregovaná - Individuální Rutinní - ÚZIS ekonomická a epidemiologická - ČSÚ Mimořádná - Poskytovatelé služeb zdravotních i sociálních - Zdravotní pojišťovny - Jednotlivá šetření - Populační MINI 2005/ CZEPOS 2015/ NÁRODNÍ ÚSTAV DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ

53 Populační šetření MINI 2005/2006 Uskutečněné Psychiatrickým centrem Praha (dnešní NUDZ) Vzorek 3300 respondentů, reprezentativní pro populaci ČR Osobně vedený rozhovor Dotazy na tělesné i duševní zdraví Stěžejní část = psychiatrický diagnostický dotazník Mini International Neuropsychiatric Interview (MINI) NÁRODNÍ ÚSTAV DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ

54 Populační šetření MINI 2005/2006 prevalence duševních onemocnění v obecné populaci 05/06 Depresivní fáze Periodická depresivní porucha Depresivní fáze s prvky melancholie Dysthymie - perzistentní afektonická porucha Riziko sebevraždy Manie v současné fázi Manie v minulosti Agorafobie Sociální fóbie Obsedantně kompulzivní porucha Post traumatická stresová porucha Závislost na alkoholu Škodlivé užívání alkoholu Závislost na drogách a psychoaktiv. látkách Škodlivé užívání drog a psychoaktiv. látek Psychotická porucha - celoživotní Psychotická porucha - současná Poruchy nálady s psychotickými příznaky Mentální anorexie Mentální bulímie Generalizovaná úzkostná porucha Disociální porucha osobnosti NÁRODNÍ ÚSTAV DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ

55 Populační šetření MINI 2017 připravované opakování šetření v roce 2017 prevalence duševních onemocnění v obecné populaci ČR analýza změn v celé populaci po 11 letech + porovnání s vývojem lůžkové a ambulantní péče (data ÚZIS) NÁRODNÍ ÚSTAV DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ