Česká cesta k 600 kg SLZ? Ano, ale s omezeními!

Transkript

1 Jak se rodila lvice ELSA Jedním z důvodů proč jsem před téměř čtyřmi léty změnil zaměstnání a začal pracovat na LAA ČR, byl problém vzletové hmotnosti a dostatečného užitečného zatížení ULL. Chtěl jsem, abych mohl při své hmotnosti (stejně jako mnoho jiných pilotů v ČR) legálně letět ve dvoumístném ULL s respektováním všech hmotnostních limitů což, otevřeně řečeno, se dvěma dospělými osobami v mnoha ULL prakticky téměř nejde. Již od počátku jsem s podporou vedení LAA ČR v tomto směru vedl cílenou diskusi s Odborem civilního letectví Ministerstva dopravy, tak i s Úřadem civilního letectví. Přes počáteční názorové rozdíly, jsme se z pozice pane Fridrichu, ani omylem! dostali do situace, kdy vedeme konstruktivní diskusi s cílem uchovat tradici česko(slovenského) lehkého sportovního letectví, na kterou úspěch SLZ spravovaných LAA ČR bezpochyby navazuje. ELSA se původně pracovně jmenovala SLZA, což znamenalo SLZ amatérsky postavené, se vzletovou hmotností do 600kg, zejména proto, že jsme zkratkou LSA nechtěli zbytečně dráždit. Doba se mezitím změnila, takže jsme zvolili jako název nové kategorie zkratku ELSA, která má naprosto stejný význam jako původní SLZA, jen lépe zní. Pro ty mladší a televizně nevzdělané bych si zde dovolil odkázat na starší televizní seriál, ve kterém vystupovala lvice, která se jmenovala Elsa proto ta lvice v titulku. V roce 2008 zvýšili na Slovensku omezení maximální vzletové hmotnosti až na 560 kg pro ŠLZ, ale způsobem, který pro nás nebyl použitelný. Nicméně nás to přivedlo na myšlenku využít Annexu II bodu c) Nařízení 216/2008, který mluví o amatérsky postavených letadlech. Toto je jediná možnost, kterou jsme mohli využít k tomu, abychom měli 600kg letadla ve správě na národní úrovni. Bohužel ale pouze amatérsky postavená, protože továrně vyrobená letadla nad MTOM 450 kg automaticky spadají do správy Evropské agentury pro bezpečnost civilního letectví EASA. Letos v únoru při zasedání poslaneckého Podvýboru pro letectví a kosmonautiku jsme tuto myšlenku předložili vedení Odboru civilního letectví a vedení ÚCL a tentokrát jsme byli vyzváni předložit konkrétní návrh, což jsme učinili. Výsledkem dalšího jednání byl návrh novely Vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 108/1997 Sb., která zavádí novou subkategorii amatérsky postavených SLZ do MTOM 600 kg. Vyhláška byla 22. listopadu publikována ve Sbírce zákonů a v době zveřejnění tohoto čísla Pilota již nabyla účinnosti. Tím pádem mohla LAA ČR požádat o rozšíření oprávnění pro tuto novou kategorii ELSA. Žádost s návrhem předpisů pro kategorii ELSA byla předána na MD OCL Podle správního řádu nás ministerstvo musí do 30-ti dnů vyrozumět o svém stanovisku. Osobně se domnívám, že šance, že naše oprávnění bude rozšířeno, je vysoká. O podrobnostech nové kategorie informujeme uvnitř tohoto Pilota. Protože ustanovení této nové kategorie bylo společným dílem LAA ČR, MD OCL a ÚCL, požádal jsem ing. Zdeňka Jelínka, zástupce ředitele Odboru civilního letectví a ing. Josefa Radu, generálního ředitele ÚCL o jejich stanoviska. Za sebe, a věřím, že i za většinu členů LAA ČR, bych jim a úřadům, které zastupují, chtěl poděkovat za konstruktivní přístup. Jan Fridrich Viceprezident LAA ČR pro zahraniční záležitosti, průmysl a vnitřní audit Česká cesta k 600 kg SLZ? Ano, ale s omezeními! Milí čtenáři měsíčníku Pilot, dne 22. listopadu 2010 byla v částce 116 Sbírky zákonů uveřejněna vyhláška č. 314/2010 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy a spojů č. 108/1997 Sb., kterou se provádí zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Vyhláškou došlo k rozšíření charakterizačního rámce sportovních létajících zařízení o novou subkategorii letadel, kdy nově se bude ultralehkým letounem rovněž rozumět i letoun konstruovaný maximálně pro dvě osoby, jehož pádová rychlost v případě, že je řízen aerodynamickými prostředky, nepřevyšuje 75 km/h a minimální užitečné zatížení je nejméně 250 kg pro maximální vzletovou hmotnost, která nepřevyšuje 600 kg, přičemž tento letoun byl z větší části postaven bez obchodního cíle amatérským stavitelem nebo právnickou osobou sdružující amatérské stavitele. Ač se rozsahem jedná o minimální změnu, tak svým dopadem vyhláška, jak předpokládá Ministerstvo dopravy, bude velikou výzvou pro širokou leteckou veřejnost. Ministerstvo dopravy, zdravě (a hlavně neustále) masírované zástupci Letecké amatérské asociace České republiky, si již delší dobu pohrávalo s myšlenkou, co nejvíce využít možností, které jsou zatím obsaženy v životně důležité Příloze II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008 ze dne 20. února 2008 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví, kterým se ruší směrnice Rady 91/670 EHS, nařízení (ES) č. 1592/2002 a směrnice 2004/36/ES. V této příloze, která vlastně umožňuje existenci českého fenoménu zvaného sportovní létající zařízení, jsou vyjmenovány kategorie letadel, na která se společné požadavky Evropské unie neuplatňují, protože by nebylo vhodné, aby společným pravidlům podléhala všechna letadla, zvláště taková, která mají jednoduchou konstrukci nebo jsou provozována převážně na místních linkách, amatérsky vyrobená letadla, obzvláště vzácná letadla nebo letadla, jež existují pouze v malém počtu. 8 Pilot LAA ČR 12/10

2 Tou poslední možností, kterou šlo teoreticky využít, bylo uvést do života a vnitrostátně provést ustanovení písmene c) Přílohy, které pamatuje na letadla, z nichž alespoň 51 % bylo postaveno amatérem nebo neziskovou organizací amatérů pro jejich vlastní účely a bez obchodního cíle. Nicméně až v nedávných měsících situace dozrála do takové podoby (jak se s oblibou často říká, napříč státní správou bylo dosaženo takové vhodné konstelace personálního obsazení, jakož i osobní odvahy), kdy mohlo být přistoupeno k revizi rozložení sil při výkonu státní správy nad letadly, která se tradičně vymykala obvyklému chápaní magického slovního spojení ultralehký letoun. Čtenáři jistě vědí, že vnitrostátní právní úprava (zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů) pamatuje na regulaci letadel jednoduché konstrukce, která nemusejí podléhat unijní právní úpravě ani úpravě mezinárodní (Příloze 6 k Úmluvě o mezinárodním civilním letectví), přičemž jejich stavba ani provoz nepodléhají bezvýhradně výkonu státní správy ze strany Úřadu pro civilní letectví (dále jen ÚCL ). Státní správu na úseku sportovních létajících zařízení by sice teoreticky měl vykonávat ÚCL, avšak pouze v tom případě, pokud by výkon státní správy nebyl Ministerstvem dopravy přenesen na třetí osobu. Právě s ohledem na specifičnost technické způsobilosti i provozu lehkého konce letadel pro sportovní a rekreační létání je v České republice od roku 2002 zaveden účinný systém založený na úzké spolupráci Ministerstva dopravy s pověřenou právnickou osobou (občanským zájmovým sdružením Leteckou amatérskou asociací České republiky), která vykonává přenesený výkon státní správy nad provozem určité kategorie sportovních létajících zařízení, zejména ultralehkých letounů. Tento osvědčený a nákladově efektivní systém umožňuje při zachování vysokého stupně provozní bezpečnosti i rozvoj letadlové techniky. Do doby předmětné novely vyhlášky však pod sportovní létající zařízení bylo možné podřadit v oblasti letounů toliko ultralehké letouny, které mají maximální vzletovou hmotnost omezenu do 450 kg (resp. 472,5 kg se záchranným systémem). Letadla, jejichž maximální vzletová hmotnost překračovala 450 kg, musela být v souladu se zákonem č. 49/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, osvědčována a dozorována bezvýhradně ze strany ÚCL, přičemž ponechme bez dalšího komentáře možná trochu nevyužitou kategorii experimentálních letadel. K omezením vyplývajícím ze samotné dikce vyhlášky mohu z pozice jejího předkladatele uvést, že 600kg limit maximální vzletové hmotnosti Ministerstvo dopravy považuje při současném stavu vývoje letecké techniky za dostačující, přičemž letadla těžší, a tudíž i výkonnější, by měla již vždy spadat do systému spravovaného ÚCL (resp. Evropskou agenturou pro bezpečnost letectví). Nárůstem maximální vzletové hmotnosti ze 450 kg na 600 kg, při omezení maximálního instalovaného výkonu pohonné jednotky, by nemělo dojít k výraznému nárůstu provozních rychlostí. Hmotnostní nárůst by měl být využit ve prospěch zesílení pevnostní struktury těchto zařízení. Uplatnění nově zavedeného požadavku na 250 kg neseného užitečného nákladu vytváří dále záruku, že nastavené limity nebudou překračovány. Tyto skutečnosti lze považovat za zásadní přínos inherentní bezpečnosti konstrukce i provozu nové subkategorie sportovních létajících zařízení. Rovněž tak pojem amatérský stavitel nebylo nutné v textu vyhlášky podrobněji specifikovat, neboť jej lze dostatečně vyložit gramaticky. Rozumět se jím bude osoba, která sestavuje letadlo z jeho jednotlivých komponentů pro vlastní zálibu a nikoli jako součást svého povolání (výkonu své odborné profese). Aby bylo možno zabránit tomu, že dotčená osoba bude stavět letadla za účelem dosahování zisku, vyhláška výslovně vylučuje stavbu letadel s obchodním cílem. Pokud si tedy Letecká amatérská asociace České republiky požádá o rozšíření svého pověření k výkonu státní správy (což očekávám), budou moci být veškeré výhody stávajícího systému státní správy, tj. minimální dodatečné fiskální nároky, funkční a osvědčené elementy systému výroby, údržby, jakož i provozu sportovních létajících zařízení, aplikovány i pro novou subkategorii letadel. Samozřejmostí je, že bude využit stávající právní rámec daný částí sedmou zákona č. 49/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, přičemž na novou subkategorii letadel se nebudou vztahovat žádné výhody jdoucí nad rámec zákona. To znamená, že s nimi nebude možné provozovat obchodní leteckou dopravu ani letecké práce atd. Typickým uživatelem nové právní úpravy by tedy měl být amatérský individuální stavitel, který individuálně staví letadlo dle vlastního návrhu, případně letadlo ze stavebnice či podle zakoupených plánů, tj. individuální stavitel preferující pořízení sportovního létajícího zařízení převážně vlastními silami, ať již z důvodu ekonomických, nebo osobně motivačních. Podrobná předpisová základna (stavebně-technická, provozní apod.), kterou musí Letecká amatérská asociace České republiky předložit ke schválení Ministerstvu dopravy v rámci své žádosti o rozšíření pověření k přenesenému výkonu státní správy pro novou subkategorii letadel, bude vycházet ze zkušeností se správou sportovních létajících zařízení v České republice, jakož i zkušeností zahraničních, representovaných souborem mezinárodních technických norem. Základním stavebním předpisem bude předpis používaný pro LSA F2245 a jiné předpisy ASTM skombinované s domácími zkušenostmi, jakož i navrhovaným připravovaným unijním předpisem CS-LSA. V ideálním případě docílíme citlivé aplikace použitelných prvků amerického systému LSA (Light Sport Aircraft), skombinovanými s osvědčeným systémem správy sportovních létajících zařízení v České republice. Samozřejmě, že Ministerstvo dopravy rovněž očekává, že bude existovat pouze omezený počet technických inspektorů, kteří se schvalováním nové subkategorie letadel budou zabývat. Měli by to být inspektoři s dlouholetou praxí, jakož i bezkonfliktní spoluprací s pověřenou osobou (Leteckou amatérskou asociací České republiky). Ministerstvo dopravy rovněž očekává, že novela vyhlášky sekundárně pozitivně přispěje k rozšíření výrobního či vývojového portfolia malých a středních podnikatelů (výrobců letecké techniky) o komponenty, které amatérský stavitel při individuální stavbě použije (motory, vrtule, díly draku, přístroje, základní materiál atd.). Co říci závěrem? Ačkoli cesta k přijetí nové právní úpravy byla velice trnitá (došlo i na zasílání ových výhružek jejím autorům), jsem pevně přesvědčen o její smysluplnosti a využitelnosti, jakož i pozitivním přínosu leteckému průmyslu, který od doby fungování Evropské agentury pro bezpečnost letectví nemá v České republice zrovna na růžích ustláno. Nicméně je mou povinností rovněž upozornit, že v případě prokázání úmyslného obcházení nabídnutého systému nebude Ministerstvo dopravy váhat nejen s odebráním pověření vydaného osobě vykonávající přenesený výkon státní správy, ale rovněž se zrušením této právní úpravy. Úspěšnost nových sportovních létajících zařízení tedy bude z větší části záviset na uvážlivém přístupu jejich uživatelů. Zdeněk Jelínek, MD Autor je zástupcem ředitele odboru civilního letectví Ministerstva dopravy Pilot LAA ČR 12/10 9

3 Vyjádření generálního ředitele ÚCL Vážení čtenáři leteckého časopisu Pilot, Oblast sportovního a rekreačního létání je podle mého názoru jedním z nejkrásnějších létání, jaké si může uživatel vzdušného prostoru dovolit. Jedná se o aktivitu pro vlastní potěšení, pro radost a pro odpočinek a pro opravdové prožití letu. Nejčastěji je u nás tento druh létání provozován s malými letadly nebo sportovními létajícími zařízeními. Z čistě strohého administrativního pohledu je to pak oblast, která je na rozhraní aplikace požadavků mezinárodních, uplatňovaných v České republice Úřadem pro civilní letectví, nebo požadavků národních, aplikovaných Ministerstvem dopravy prostřednictvím Letecké amatérské asociace. Rád bych touto cestou ubezpečil všechny čtenáře, že Úřad pro civilní letectví plně podporuje a bude podporovat letectví a létání na všech úrovních! Ať chceme nebo nechceme, měli bychom si uvědomit, že letectví v naší republice má takovou tradici, a že je nežádoucí, aby jednotlivé druhy uplatňovaly bezohledně svoje specifické zájmy nad jinými. Z našeho pohledu je pak velmi důležité uvědomit si, a správně identifikovat, rozdíl v přístupu, který by měl být nastaven pro různé kategorie. Jistě se všichni shodneme, že jiný postup plnění požadavků je třeba vyžadovat v oblasti velké obchodní letecké dopravy, jiné postupy jsou důležité pro zájmové létání. Tento přístup by proto měl být nastaven individuálně pro každou oblast letectví. Přitom je však třeba mít neustále na paměti, že fyzikální zákony, počasí a skutečnost, že po každém vzletu by mělo následovat bezpečné přistání, platí pro každého, ať se jedná o pilota dopravního letadla, nadzvukové stíhačky, pilota s licencí PPL a nebo licencí od LAA. Skloubit dohromady všechny požadavky, které jsou pro konkrétní typy létání a letadla ty nejdůležitější, je vždy náročné. Kategorie ELSA, tedy kategorie Experimentálního LSA, je jednou z možností, ve které lze rozvoj určité oblasti letectví, respektive stavby letadel pro druh lehkého létání, sladit s plněním předpisových požadavků. V rámci této kategorie je umožněno provádět stavby letadel, kdy alespoň 51% stavby je provedeno amatérem, nebo neziskovou organizací amatérů pro jejich vlastní účely a bez obchodního cíle. Tolik strohé předpisové vyjádření. Za touto větou se skrývá možnost provést stavbu i letadla právě v kategorii LSA a to na národní úrovni. Tím celý proces nebude podléhat pravidlům daným Evropskou agenturou pro bezpečnost letectví. Jak jsem již zmínil, přístup k dozoru nad takovou stavbou musí být individuální a v každém případě se jedná o proces náročný nejen na čas. Ambicí Úřadu pro civilní letectví v žádném případě není tento proces zajišťovat úřadem samotným. Právě proto, že se jedná o proces na národní úrovni, může být dozor zajištěn organizací plně akreditovanou v rámci stanovených podmínek, tedy LAA ČR. Tato akreditace obecně přináší nejenom právo posuzovat v zastoupení úřadu způsobilost letadel, ale i povinnost dbát na dodržování všech pravidel v letectví a také zachovávat a pravidelně prokazovat, že organizace má pro svou práci podmínky takové, jak byly nastaveny při úvodním pověření pro dozor nad kategorií UL do 450 kg.. Nám všem pak zbývá věřit, že tento postup zainteresovaných složek umožní další plodnou spolupráci. Ing Josef Rada, ředitel Úřadu pro civilní letectví (Téměř) Vše co byste chtěli a měli vědět o ELSA Na webu LAA ČR a v předchozích článcích Vás informujeme o vzniku nové kategorie ELSA. V tomto článku bych čtenáře rád seznámil s dalšími podrobnostmi o nové kategorii a pokusil se zodpovědět otázky, které mnohé určitě napadnou. Co je to ELSA? ELSA je kategorie amatérsky postavených aerodynamicky řízených letounů - v podstatě jde o amatérsky postavené LSA letadlo o vzletové hmotnosti do 600 kg na základě Annexu II paragrafu c) nařízení Evropské komise č 216/2008. Pro jejich pilotování, provoz a údržbu budou platit stávající předpisy pro SLZ vydávané LAA ČR. Co je to Annex II Annex II je přílohou Nařízení Evropské komise č 216/2008. Udává letadla, která jsou vyjmuta z pravomoci Nařízení 216/2008 tedy ze správy Evropské agentury pro bezpečnost civilního letectví - EASA a které podléhají národní legislativě. Čím se ELSA liší od SLZ? Stručně lze říci, že nová kategorie ELSA se liší od stávající kategorie SLZ pouze jiným stavebním předpisem (definicí a omezeními), pro vše ostatní využívá již zavedený systém správy LAA ČR: Letová způsobilost Vytvořen nový předpis ELSA-A, který vychází z F2245, CS-LSA, CS-VLA a UL 2. Licencování Používá stávající systém pro ULL. Provoz Používá stávající pravidla pro provoz UL. Neakrobatické lety VFR den. Využívá stávajících ploch pro SLZ a letišť, pokud to umožňuje letová příručka letadla a umožňují to všeobecná pravidla. Údržba Založena na údržbě pilotem podle schválené provozní a údržbové příručky. Pravidelné prohlídky pro prodloužení letové způsobilosti prováděné schváleným technikem LAA ČR. Prodlužování platnosti technického průkazu bude provádět dle postupů platných pro SLZ rejstřík LAA ČR. 10 Pilot LAA ČR 12/10

4 Jakými předpisy se řídí? Zavádí se dva nové předpisy: 1. ELSA-A - Stavební předpis, pro potřeby kategorie ELSA je předpis UL-2 nahrazen předpisem ELSA-A. Po dobu zkušebního období bude kategorie ELSA po stránce stavebního předpisu nezávislá na klasickém ULL do 450kg. 2. ELSA-D - doplňuje předpis ELSA-A, udává provozní odlišnosti kategorie ELSA od předpisů pro SLZ. Tento předpis je vydán formou Doplňku stávajících předpisů pro SLZ, hlavně z důvodu získání dostatečných zkušeností s provozem ELSA a současně nechceme narušit stávající strukturu předpisů. Jinými slovy pokud by praxe přinesla problémy, tyto problémy nesmí ovlivnit stávající SLZ. Všechny ostatní předpisy pro provoz, údržbu, licencování, výcvik, plochy SLZ atd., platné pro SLZ jsou platné i pro kategorii ELSA. Jak lze předpisy ELSA získat? Předpisy v tomto okamžiku dokončujeme a po jejich schválení Ministerstvem dopravy ČR budou publikovány na webu LAA ČR a v časopise Pilot. Stavební předpis ELSA-A obsahuje naše definice a speciální požadavky, ale odvolává se na příslušné celosvětové ASTM standardy, podobně jako to dělá EASA navrhovaný CS-LSA. Protože ASTM jsou placené normy a nemohou se volně šířit, vstoupila LAA ČR v jednání s vedením ASTM International a vyjednala pro ČR výhodné ceny, včetně českého překladu relevantních ASTM norem. Předpisy ELSA-A a ELSA-D nebudou zpoplatňovány. Stavitel si ale bude muset před začátkem stavby koupit sadu ASTM předpisů, aby měl veškeré informace. Pro členy LAA ČR je předpokládaná cena sady předpisů cca 1000 Kč. Součástí této sady bude i konsolidovaná česká verze předpisu ELSA-A to znamená, že stavitel ji bude mít k dispozici v čitelné a přehledné formě. Jak je kategorie ELSA vymezena? ELSA není totožná s americkým LSA. Umožňuje použití zatahovacích podvozků a stavitelných vrtulí. Přesné vymezení kategorie je dáno předpisem ELSA-A, který akceptuje většinu podmínek letové způsobilosti z předpisu ASTM F2245 (pozor! F2245 neobsahuje definici LSA!), což je předpis, který je v USA používán pro LSA kategorii. Předpis rovněž bere v úvahu požadavky uvedené v návrhu předpisu CS-LSA navrženého EASA. Požadavky letové způsobilosti ELSA- A mohou být použity pro aerodynamicky řízené SLZ postavené individuálním stavitelem, a to podle vlastního návrhu, nebo ze stavebnice splňující následující požadavky: (a) Maximální vzletová hmotnost nepřesahuje 600 kg (včetně případného záchranného systému). (b) Pádová rychlost v přistávací konfiguraci (V S0 ) není větší než 75 km/h (40,5 kts) CAS při maximální vzletové hmotnosti a nejkritičtější poloze těžiště. (c) Maximálně dvoumístné. (d) S jedním neturbínovým motorem a vrtulí. (e) Nepřetlakovanou kabinou (f) Letoun s pevnými křídly (g) Minimální užitečné zatížení ne menší než: 250 kg pro max. vzletovou hmotnost 600 kg a 150 kg pro max. vzletovou hmotnost menší nebo rovnu 450 kg. Hodnota užitečného zatížení pro max. vzletové hmotnosti mezi 450 kg a 600 kg se určí interpolací (h) Maximální výkon motoru 89 kw (120k) Co nás vedlo k tomuto vymezení? Po technické stránce se UL-2 a F2245 zásadně neliší. Rozdíl je v definici Použitelnost (pádová rychlost, MTOM a užitečné zatížení, atd.) Abychom byli do budoucna co nejkompatibilnější i s CS-LSA (tj. předpis, který navrhuje EASA a který také používá F2245), použili jsme poslední nám dostupný návrh předpisu, kde EASA stanovuje požadavky nad rámec F2245, a ty, o kterých jsme usoudili, že jsou relevantní pro amatérsky stavěná SLZ, jsme do předpisu ELSA-A zapracovali. Aby nedocházelo k opakování problémů s maximální vzletovou hmotností ULL, je v předpisu ELSA-A zaveden požadavek na užitečné zatížení 250kg (při MTOM 600 Kg), což by mělo problém eliminovat. Podobně je omezen výkon motoru na 120 koní tak, aby se letové výkony pohybovaly v přijatelných mezích. Cílem ELSA není v žádném případě zvyšovat výkony SLZ, zejména ne dosahované rychlosti! Cílem této nové kategorie je řešit problém s nedostatečným užitečným zatížením stávajících ULL a z toho vyplývajícím možným přetěžováním. Na základě toho, že 60 procent letadel v rejstříku LAA ČR je amatérsky postavených, se nám podařilo udělat první nutný krok, který by mohl přinést řešení v otázce hmotností alespoň pro amatérsky postavená SLZ. Může být ELSA jednomístná? Ano může. Definice nerozlišuje mezi jednomístným nebo dvoumístným ELSA. Myslím si, že tuto možnost využijí hlavně stavitelé historických replik. Od kdy bude ELSA platit? O rozšíření oprávnění LAA ČR již požádala, v současnosti dokončujeme práci na předpisech. Předpokládám tedy, že koncem ledna bude možné oficiálně zažádat o stavbu prvních ELSA. Je platnost ELSA nějak omezena? Je stanovena zkušební doba platnosti předpisů ELSA, která je 3 roky od jejich zavedení. Během této doby se budou průběžně vyhodnocovat zkušenosti z provozu. Po této době předpokládáme, že kategorie ELSA bude plně zapracována do předpisů LAA ČR, to znamená, že bude zrušen doplněk ELSA-D a změny se provedou přímo v příslušných předpisech. Na základě zkušeností se stavebním předpisem ELSA-A může výhledově dojít k nahrazení UL-2 předpisem ELSA-A. Pro která letadla je ELSA určena? Předpokládá se použití pro nově stavěné letouny s případnou možností převést i některá již dokončená a registrovaná letadla s technickým průkazem Z (prototyp) a A (jednotlivě vyráběná SLZ s použitím stavebnice či výrobní dokumentace SLZ, majícího typový průkaz LAA ČR) za předpokladu, že majitel prokáže splnění požadavků předpisu ELSA-A až po jím navrženou vzletovou hmotnost rovnou nebo menší, než 600 kg. Je možné stavět i z továrně vyrobené stavebnice. Výrobce stavebnice připraví seznam prací tak, aby bylo dodrženo pravidlo 51%. Rozsah rozpracovanosti stavebnice bude podléhat schválení LAA ČR. Jak bude definována rozpracovanost stavebnice? Rozsah stavebnice, který navrhne výrobce, bude muset být schválen LAA ČR. Předpokládáme, že bude možné použít tzv. Quick built stavebnice tzn. drak téměř hotový, stavitel instaluje motor, motorové kryty, řízení, podvozek, připevní koncové oblouky, dokončí interiér, palubní desku, dokončí povrchovou úpravu, atd. Může mi letadlo postavit na zakázku ze stavebnice firma? NE, bohužel ne. ELSA je určena amatérským stavitelům, kteří jsou ochotni se na stavbě svého letadla podílet. Jinak to, bohužel, na základě evropských zákonů nejde. Kolektiv stavitelů může nicméně založit neziskové sdružení a pro své členy letadla vyrobit. Výslovně upozorňuji, že nebude dovoleno fixlovat s rozsahem práce stavitele myslím tím obvyklou praxi z USA, kdy se stavitel několikrát vyfotí s vrtačkou a převezme si hotové letadlo, které vyrobil někdo jiný takováto praxe by nás dovedla do velkých problémů. Žádáme Vás proto, abyste se hned od začátku drželi pravidel, která jsou pro ELSA nastavena na základě mantinelů evropské legislativy. Pokud někdo začne typicky českým způsobem vymýšlet způsoby, jak pravidla Pilot LAA ČR 12/10 11

5 obcházet, bude to brzy znamenat konec této kategorie! Kdo bude stavbu dozorovat? Stavba a uvádění ELSA do provozu bude dozorováno vybranou skupinou proškolených inspektorů techniky LAA ČR. Zkušební lety budou provádět vybraní zkušební piloti. Jejich výběr a školení provede hlavní inspektor technik spolu s hlavním inspektorem provozu ULL LAA ČR. Jak poznám, že jde o letadlo kategorie ELSA? ELSA bude mít registrační značku odlišnou od ULL. O její podobě v současnosti jednáme. Jaký pilotní průkaz potřebuji pro ELSA? Potřebujete pilotní průkaz ULL vydávaný LAA ČR. Toto je podle mne jedna z hlavních výhod této kategorie, která podle mého názoru otvírá další prostor pro rozvoj SLZ v ČR. Je možné provádět na ELSA výcvik? Ano, za stejných podmínek které platí pro SLZ s typovým průkazem Z a A. Je možné s ELSA vlekat? Ano, za stejných podmínek, které dnes platí pro vlekání se SLZ. Tzn. prakticky bude možné vlekat pouze s ELSA postavenými z továrně vyrobené stavebnice, která bude obsahovat zástavbu schváleného vlečného zařízení. Komentář hlavního technika LAA ČR Když nám v roce 1998 nařídil ÚCL, abychom převzali výborný německý předpis BFU 1995 pro kategorii UL, tak jsme věděli, že bude velký problém s překračováním maximální vzletové hmotnosti letadel. Předpis umožnil prázdnou hmotnost letadla cca 300 kg při max. vzletové 450 kg. Ale vše špatné je někdy pro dobrou věc. Díky tomu se umožnilo českým výrobcům stavět letadla na povolené hmotnostní hranici, která byla stále dokonalejší a umožnila obrovský rozmach výroby ultralehkých letadel, jaký má ve světě těžko hledatelkou obdobu. Tím se naše republika zařadila mezi největší a nejpokrokovější výrobce UL letadel na světě a ihned po spuštění kategorie SLZ v USA zachytila nástup této obchodně úspěšné kategorie. Přestože výrobci mají v každé letové příručce tučně vytištěné upozornění, že maximální letovou hmotnost 450 kg nelze překročit, majitelé tato letadla kupují (s vědomím tohoto omezení) a provozují je tak, jak je provozují. Letadla jsou často přetěžována nad zákonný limit s rizikem postihů těchto pilotů. Většina těchto letadel továrně vyráběných (nemluvě o amatérských) je dimenzována na vyšší max. vzletovou hmotnost už z toho důvodu, že nikdo nekonstruuje úplně nadoraz a raději má určitou rezervu v pevnosti. Nakonec provoz stovek letounů to potvrzuje, přestože jsou letadla přetěžována, nedošlo k žádným problémům s pevností za provozu způsobeným poddimenzováním konstrukce. Zavedením kategorie ELSA (díky za to jak ministerským úředníkům, tak řediteli ÚCL a jeho spolupracovníkům) bude alespoň u tohoto segmentu letadel vyřešen problém s překračováním MTOW. Tato kategorie má svá omezení a hlavním cílem je umožnit rekreační a sportovní létání, létání pro radost, jak má ve svém mottu LAA, nikoliv hon za rychlostí. Váhový limit max. vzletové hmotnosti umožní postavit letadlo bez výrazných technických problémů s dostatečně velkou užitečnou hmotností 250 kg. Technický úsek spolu s technickou komisí bude náležitě dohlížet na vybrané inspektory techniky, kteří budou dozorovat stavbu a uvádět letadla do provozu, aby byly předepsané limity dodrženy. Prostě nedovolíme, aby se nám tato kategorie vymkla z rukou. Proto také připravujeme pravidla tak, abychom měli kontrolu nad stavbou každého letounu. Menší problém vidím u stavebnic typově schválených letounů, které budou výrobní firmy nabízet svým zákazníkům. Firmy budou muset docertifikovat typ, prokázat, že vyhoví technickým požadavkům předpisu F Zde bude pro každý typ letounu stanoveno, jakou rozpracovanost stavebnice ještě bude možné akceptovat. A věřím, že každá prodaná stavebnice v současné tíživé ekonomické situaci firmám ekonomicky pomůže. Pokud jde o letadla, která jsou již v provozu a jsou postavená amatérsky, tak zde máme tři možnosti. a) Letadla postavená podle typové dokumentace: Držitel typového certifikátu provede docertifikaci a samozřejmě si za to potom od jednotlivých stavitelů nechá zaplatit. b) Letadla, jejichž výrobce již neexistuje, nebo držitel typového průkazu nebude mít zájem, nebo odbornou zdatnost na certifikování: Bude záležet na jednotlivých majitelích, (a ti se již hlásí), případně sdruženích takových majitelů, aby si našli odborně zdatného člověka, který letoun přepočítá, provede dostatečné průkazy a doporučení úprav, aby letoun vyhověl požadavkům přepisu. c) Amatérsky postavené prototypy (těchto případů není mnoho): Průkazy požadované pro uvedení na vyšší hmotnost si zajistí stavitel, případně si majitel někoho najme, aby mu to udělal. U řady letadel nebude vyčerpán využitelný limit MTOW 600 kg. Pro většinu letadel v provozu bude stačit kg k tomu, aby se výrazně zvýšilo užitečné zatížení. Při hmotnosti prázdného letounu kolem kg (tak se to skutečně někdy pohybuje) výše uvedený limit zajistí užitečné zatížení kg, což je významným pokrokem oproti užitečné hmotnosti kg. Ještě poznámka: v této kategorii již není žádný váhový bonus na montáž integrovaného raketového záchranného systému. Každý, kdo půjde do převedení letounu (Z, A) z UL do kategorie ELSA musí počítat s tím, že to nebude ani zadarmo pokud půjde o finance, tak ani pokud půjde o různé technické úpravy, které budou případně vyžadovány. A také to bude vyžadovat nějaký čas. Kolik, to nikdo nevíme, protože jsme všichni společně na jedné startovní čáře. Kolegové piloti, vlastníci letadel, mějte s námi trpělivost, protože pravidla tvoříme, a když se dělá na něčem novém, tak se občas třeba může něco měnit, zpřísňovat, nebo uvolňovat, jak nám bude praktický život ukazovat. Tak vzhůru k další metám našeho malého letectví! Ještě jednou díky Ing. Štolcovi a Ing.Jelínkovi z Ministerstva dopravy a Ing. Radovi, řediteli ÚCL za velkou vstřícnost a podporu. Václav Chvála Hlavní technik LAA ČR 12 Pilot LAA ČR 12/10

6 Mohu s ELSA letět do zahraničí? V počátečním období není vhodné komplikovat situaci lety do zahraničí. Provoz ELSA se po zkušební dobu omezuje jen na lety v rámci vzdušného prostoru ČR. Samozřejmě, že platí obecné pravidlo, že lety do zahraničí jsou možné pouze se souhlasem zahraničních leteckých úřadů, za splnění podmínek letu do zahraničí je zodpovědný pilot. Neplatí tedy běžná hostovací pravidla, na která jste zvyklí při letech do některých zemí (např. Německo, Francie) s tradičním 450kg SLZ. Jak je to se zákonným pojištěním? Max. vzletová hmotnost ELSA předpokládá překročení limitu 500kg. Vzhledem k tomu nebude platit výluka ze směrnice EC785 o válce a terorismu. Pojištění se tedy očekává stejné jako pro letadla o hmotnosti do 1000 kg. LAA ČR již zahájila jednání s pojišťovnami v této záležitosti a pro rok 2011 máme zajištěnou pro naše členy nabídku takového pojištění viz nabídka pojištění v Bulletinu v tomto vydání Pilota. Pro rok 2011 je cena zákonného pojištění pro ELSA Kč. Proč se ELSA netýká továrně postavených letadel? Z důvodů nutnosti zůstat v Annexu II nebylo možné zavést LSA pro továrně vyrobená hotová letadla to prostě za stávající Evropské legislativy bohužel nejde. Věřte, že na řešení pro továrně vyrobené LSA intenzivně pracujeme, je to však problém, který nelze řešit jen v rámci ČR, ale musíme spolupracovat a také spolupracujeme s ostatními organizacemi v Evropě. Závěrem bych chtěl otevřeně říci, že se domnívám, že v rámci ČR jsme s ELSA dosáhli maxima možného. ELSA vznikla na základě strategické dohody vedení MD OCL, ÚCL a LAA ČR - všechny tři strany chtějí, aby ELSA fungovala, ale pokud se nebudou v praxi naplňovat očekávání zejména ze strany bezpečnosti provozu, budeme brzy tahat za kratší konec provazu. Nezavdávejme k tomu, prosím, příčinu. Fotosoutěž listopad Fotografie... AVIATIK obchod pro všechny piloty Hodně chuti a energie do případné stavby Vám přeje Jan Fridrich, fridrich@laacr.cz PS. V případě, že se mi nepodařilo odpovědět na dotazy, které Vás napadají, prosím zašlete mi je em. Ve spolupráci techniky se na ně pokusíme odpovědět a založit tak databanku dotazů a odpovědí, které budeme publikovat na internetu. Pilot LAA ČR 12/10 13