NÁVRH OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY

Transkript

1 NÁVRH OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY Změna pásma hygienické ochrany (PHO) v k.ú. Drnholec Městský úřad Mikulov, odbor stavební a životního prostředí, jako věcně příslušný podle ustanovení 104 odst.2 písm.c) a 106 zákona č.254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen vodní zákon ), jako místně příslušný vodoprávní úřad ( dále jen vodoprávní úřad), v souladu s ustanovením 115a vodního zákona a ustanovení zákona č. 500/2004 Sb., správní řád ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád ), Ochranné pásmo hygienické ochrany vodního zdroje bylo stanoveno rozhodnutím Okresního národního výboru v Břeclavi, odboru vodního a lesního hospodářství a zemědělství č.j. vod. 1775/83-235/Ha ze dne , a to: - Ochranné pásmo 1. stupně zahrnuje místo odběru podzemní vody, tj. nynější jímací vrt J-12a//II a jeho nejbližší okolí před možností bezprostředního negativního ovlivnění nebo ohrožení. Toto pásmo bylo stanoveno a oploceno pro dříve využívaný jímací objekt J-12a. OP 1. stupně je vymezeno kolem jímacího území v rozsahu 0,95 ha a je oploceno. Uvnitř oplocení se nacházejí také funkční čerpací stanice ČS Drnholec s původním vrtem S-12, a hydrogeologický průzkumný vrt HV-103. Vstup do areálu vodního zdroje je umožněn uzamykatelnou bránou. Vodní zdroj Drnholec je lokalizován na pozemcích p. č. 8943/1 a 8943/2 v k.ú. Drnholec vlastník Vodovody a kanalizace Břeclav, a.s. Rozsah oplocení areálu OP 1. stupně souhlasí s hranicí pozemku parc.č. 8943/1. Velikost tohoto vymezeného pásma je cca 96 x 95 m. Toto OP je oploceno a opatřeno informačními tabulemi. V OP 1. stupně byly provedeny terénní úpravy a zalesnění borovou monokulturou. Způsob a rozsah ochrany byl stanoven s přihlédnutím ke geologickým a hydrogeologickým podmínkám daného území a k požadavkům okresního hygienika. Rozsah OP 1. stupně je uveden v tabulce č Ochranné pásmo 2. stupně v členění na část vnitřní a na část vnější. Ochranné pásmo 2. stupně zahrnuje plochu o výměře 850 ha, z toho vnitřní PHO 2. stupně zahrnuje plochu o výměře 38,5 ha a vnější PHO 2. stupně zahrnuje plochu o výměře 811,5 ha. Vnitřní PHO 2. stupně je dáno vypočteným rozsahem depresního kužele tj. do vzdálenosti 350 m. V této vzdálenosti nejsou žádné přirozené hranice. PHO by mělo zabezpečovat využívaný zdroj podzemní vody před bakteriologickým znečištěním. PHO 2. stupně vnitřní je v terénu vyznačeno tabulkami. Hranice vnějšího PHO 2. stupně tvoří na severu okraj obce Brod nad Dyjí, stáčí se východním směrem a sleduje jižně rozvodnici až po křižovatku Dobré Pole - Novosedly, dál se lomí západním směrem, prochází obcí Novosedly až na levý břeh řeky Dyje, lomí se severním směrem a sleduje břehovou linii až k okraji obce Brod nad Dyjí. navrhuje se změna v rozsahu: Ochranné pásmo I. stupně. Navrhuji jedno samostatné čtvercové území kolem jímacího objektu J-12a/II o rozměrech 20 x 20 m se středem v ose poklopu armaturní šachty jímacího objektu J12a/II. Ochranné pásmo se nachází v těsné blízkosti čerpací stanice Drnholec. Ochranné pásmo nebude oploceno, ale pouze označeno výstražnou tabulí, protože se nachází v oploceném areálu vodního zdroje. Území ochranného pásma vodního zdroje I. stupně podléhá tzv. speciální ochraně a nelze v něm provádět jakékoliv činnosti, které bezprostředně nesouvisí s běžnou údržbou vodního zdroje, prováděním monitoringu apod. provozovatelem případně osobou provozovatelem pověřenou. Provozovatel je povinen řádně pečovat o jímací objekt a provádět údržbu jímacího území: - vysečenou travní hmotu neponechávat v ochranném pásmu I. stupně, - trvale udržovat označení výstražnými tabulemi, - zajistit trvalé zabezpečení ochrany jímacího objektu proti vstupu nepovolaných osob, 1

2 - odečítat změřené odebrané množství podzemní vody v intervalu 1 x měsíčně, nejlépe poslední den kalendářního měsíce, - archivovat údaje o denních odběrech podzemních vod, - na konci kalendářního roku provést odečet množství odebrané podzemní vody pro poplatková hlášení. Seznam souřadnic (S-JTSK) č.bodu y x poznámka šachta ochranné pásmo ochranné pásmo ochranné pásmo ochranné pásmo Ochranné pásmo II. stupně. Navrhuji jedno samostatné území lokalizované na pozemcích parcelních čísel KN 8943/1 a 8943/2 v k.ú. Drnholec o celkové výměře m 2. Území ochranného pásma vodního zdroje podléhá tzv. obecné ochraně a lze v něm provádět i zemědělskou (hospodářskou) činnost, za předpokladu dodržování platným environmentálních právních předpisů. Vzhledem ke skutečnosti, že území ochranného pásma je oploceno a navíc je situováno na pozemcích ve vlastnictví provozovatele, tak se zde nepředpokládá intenzivní hospodářská činnost. Provozovatel je povinen řádně pečovat o jímací objekt a provádět údržbu jímacího území: - provést rekonstrukci oplocení ochranného pásma, - osadit na hranici ochranného pásma 5 kusů výstražných tabulí, - odstranit výstražné tabule, kterými bylo vymezeno stávající PHO 2.stupně, - trvale udržovat funkční oplocení a označení výstražnými tabulemi, - zajistit provedení probírky lesních dřevin na základě zhodnocení oprávněným lesním hospodářem, - vyřezanou dřevní hmotu odstranit z ochranného pásma II. stupně, - provádět ověřování účinnosti stanoveného ochranného pásma terénními šetřeními a kontrolu plnění podmínek stanovených ve vodním oprávnění pro odběr podzemní vody a stanoveních ochranných pásem, - měřit stav hladiny podzemní vody v jímacím objektu J-12a/II v intervalu 1 x 14 dní, - měřit stav hladiny podzemní vody ve vrtu J-12a (pozorovací objekt) v intervalu 1 x 14 dní, - provádět z jímacího vrtu odběry vzorků a analýzy surové vody v četnosti 6 x ročně (1x za dva měsíce) v průběhu roku provádět pravidelná roční vyhodnocení monitoringu podzemních vod, - po ročním vyhodnocení jakosti podzemních vod za rok 2015 doporučuji provozovateli provádět odběr vzorků a analýzy surové vody z vrtu J-12a/II v následujících letech v četnosti nejméně 4 x ročně Odůvodnění Žadatel, společnost Vodovody a kanalizace Břeclav, a.s., se sídlem Čechova 23, Břeclav, IČ podal dne , pod MUMI u Městského úřadu Mikulov, odbor životního prostředí, vodoprávní úřad, žádost o změnu pásma hygienické ochrany v k.ú. Drnholec. Spolu s touto žádosti žadatel podal žádost MUMI o dodatečné povolení stavby vodního díla - jímací vrt J-12a/II a změnu nakládání s vodami pro tento jímací vrt. Vodoprávní úřad řízení o změně ochranného pásma hygienické ochrany usnesením č.70/2012, ze dne , MUMI přerušil do doby, než se vyřeší předběžná otázka tj. dodatečné povolení pro výše uvedený jímací vrt a změna nakládání s vodami. Dodatečné povolení stavby jímacího vrtu J-12a/II bylo rozhodnutím č.45/2013, ze dne , MUMI povoleno, s NPM

3 Změna nakládání s vodami pro jímací vrt J-12a/II byla povolena rozhodnutím č.46/2013, ze dne , MUMI , NPM Vodoprávnímu úřadu pominuly překážky bránící v řízení a proto pokračuje v řízení o změně pásma hygienické ochrany v k.ú. Drnholec, jímací vrt J-12a/II, na pozemku p.č. 8943/1. Žadatel spolu s žádostí doložil stanoviska: - Stanovisko Povodí Moravy, s.p., se sídlem Dřevařská 11, Brno, ze dne , zn.: PM020067/ /Pe - Závazné stanovisko Krajské hygienické stanice, JMK, se sídlem Jeřábkova 4, Brno, ze dne , č.j.:khsjm 19753/2012/BV/HOK - Hydrogeologický posudek vypracovaný RNDr.Bc. Danuší Novákovou, č.os.1857/2004 Svou žádost odůvodnil hydrogeologickým posudkem zpracovaným RNDr.Bc.Danuší Novákovou, odpovědnou řešitelkou v oboru hydrogeologie a inženýrské geologie pořadové číslo osvědčení č.1857/2004, z listopadu Hydrogeologický posudek uvádí: K ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti vodárensky využívaného vodního zdroje mělké kvartérní zvodně byla rozhodnutím Okresního národního výboru v Břeclavi, odboru vodního a lesního hospodářství a zemědělství č.j. vod. 1775/83-235/Ha ze dne vyhlášena pásma hygienické ochrany. Pásma hygienické ochrany vod stanovená rozhodnutím č.j. vod. 1775/83-235/Ha byla vázána na odběry podzemních vod 5,48 l.s -1, 473,83 m 3 /den, m 3 /měsíc, které byly povoleny rovněž uvedeným rozhodnutím. Platná ochrana je tzv. plošná, kdy se do jednotlivých stupňů PHO zahrnovalo vždy celé příslušné hydrologické či hydrogeologické povodí vodního zdroje. Po nabytí účinnosti nového zákona o vodách č.254/2001 Sb. nebyla provedena jejich revize na ochranu tzv. zonální, kdy se posuzuje individuální stav a potřeby ochrany v dané lokalitě, tak stávající PHO jsou stále v platnosti do doby, kdy budou zrušena či revidována opatřením obecné povahy. Společnost Vodovody a kanalizace Břeclav, a.s. nepředpokládá obnovení navýšení odběrů podzemních vod z vodního zdroje Drnholec. Ochranná pásma se společnost Vodovody a kanalizace Břeclav, a. s. rozhodla revidovat. Revize ochranných pásem mělkých kvartérních vod vodního zdroje Drnholec dosud nebyla provedena. Ochranná pásma vodního zdroje Drnholec navrhuji stanovit v souladu s platnými právními předpisy na úseku vodního hospodářství tj. 30 zákona č.254/2001 Sb. v aktuálním znění a vyhláškou č. 137/1999 Sb., zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů. Při návrhu ochranných pásem I. stupně a II. stupně vodního zdroje Drnholec vycházím ze zhodnocení přírodních poměrů zejména hydrologických a hydrogeologických podmínek v zájmovém území a způsobu doplňování zásob podzemní vody. Dále vycházím ze zhodnocení technických parametrů jímacího objektů, požadavků na odběry podzemích vod a kvalitu jímaných podzemních vod, analýzu rizik ohrožení vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti vodního zdroje a výsledky hydrodynamických zkoušek jímacího objektu J-12a/II. Popis území a podklady Vodní zdroj Drnholec se nachází v oploceném areálu 950 m VJV od centra městyse Drnholec v k. ú. Drnholec (kód ), v okrese Břeclav (kód CZ0624) a v Jihomoravském kraji (kód CZ062). Pásma hygienické ochrany vod uvedeného vodního zdroje zasahují do k. ú. Drnholec, k.ú. Novosedly na Moravě a k.ú. Brod nad Dyjí. Na jihu PHO 2. stupně vnější se částečně překrývá s PHO 2. stupně vodního zdroje Novosedly, jehož zrušení je předmětem samostatného posudku. Na severu se PHO 2.stupně vnější překrývá s OP vodního zdroje Brod nad Dyjí, jehož revize je předmětem samostatného posudku. Zájmové území je součástí rozsáhlého a vodohospodářsky významného hydrogeologického útvaru svrchní vrstvy 1641 Kvartér Dyje, rajónu 1641 Kvartér Dyje kvartérních a propojených kvartérních a neogenních sedimentů. Vodní zdroj Drnholec je vázán na mělké průlinové kolektory podzemních vod kvartérních fluviálních sedimentů řeky Dyje. Území vodního zdroje se nachází v nadmořské výšce m n. m. Topograficky je zájmové území zachyceno v mapovém listu M A v měřítku 1: Zájmové území zasahuje do vodohospodářských map mapových listů Mikulov a Pohořelice měřítka 1: Pro 3

4 zpracování předmětného HG posudku (tzv. vyjádření) byla použita topografická mapa, geologická mapa, vodohospodářská mapa, mapa hydrogeologické rajonizace a také výřezy z katastrálních map s ortofotomapou atd. Dne provedla řešitelka terénní šetření, v rámci kterého byla provedena prohlídka vodního zdroje Drnholec a pásem hygienické ochrany tohoto vodního zdroje. Další šetření bylo provedeno dne ZÁKLADNÍ INFORMACE O PŘÍRODNÍCH POMĚRECH Na základě geomorfologického členění ČR (Czudek a kol., 1972), stanoveného na podkladě morfometrie, morfostruktury a geneze reliéfu, náleží širší zájmové území do Alpso-himalájského systému, subsystému Karpaty, provincie Západní Karpaty, subprovincie Vněkarpatské sníženiny, oblast Západní vněkarpatské sníženiny, celku Dyjsko-svratecký úval, podcelku Dyjsko-svratecká niva při hranici s Drnholeckou pahorkatinou. Vněkarpatské sníženiny obepínají zevně celé karpatské pohoří. Jsou obvykle považovány za součásti jednotlivých provincií Karpat. Vněkarpatské sníženiny jsou pokryty neogénem, který představuje potektonickou formaci, postiženou především radiální tektonikou a poklesy. Orograficky je možné zkoumanou oblast označit jako rovinu. Z hlediska typu reliéfu se jedná o rovinu akumulačního rázu kvartérních struktur v oblasti nižších fluviálních teras a údolních niv. Území se vyznačuje plochým nížinným reliéfem s měkkými tvary vyvinutými na kvartérních a neogenních sedimentech. Úval je tvořen plochými zaoblenými hřbety z terciérních uloženin, místy rozsáhlými plošinami říčních teras, sprašovými pokryvy a širokými nivami povrchových vodních toků. Reliéf akumulační výrazně převládá nad reliéfem erozně denudačním. Posuzované území vodního zdroje Drnholec je součástí rozsáhlé plošiny říčních teras a široké roviny údolních niv vodního toku Dyje a jeho přítoků. Nadmořská výška lokality je cca 172,0 m n.m. Hydrologicky náleží lokalita do povodí řeky Dyje s hydrologickým číslem (Jevišovka a Dyje od Jevišovky po Svratku). Vlastní lokalita patří do dílčího povodí, které je odvodňováno systémem kanálů do Polního potoka, který je pravostranným přítokem řeky Dyje. Číslo hydrologického pořadí: č Hydrografická síť v zájmovém území je výsledkem dlouholetých antropogenních úprav. Průměrný roční chod vodnosti na Dyji je zaznamenáván v limnigrafické stanici Travní dvůr, která je nejbližší a nejvhodnější pozorovací stanicí pro hodnocené území. Přirozené průtoky v řece Dyji jsou značně ovlivněny realizovanými vodohospodářskými úpravami, kdy v povodí řeky Dyje bylo vybudováno několik vodních nádrží. Realizované vodohospodářské úpravy znamenaly v zájmovém území zejména vybudování Horní novomlýnské nádrže včetně úprav vyústní trati Dyje v úseku Drnholec Jevišovka, což má vliv na změnu odtokových poměrů drobných přítoků řeky Dyje zejména v období povodňových průtoků. Soustava vodních nádrží v horní části povodí řeky Dyje znamená také zrovnoměrnění průtoků v řece Dyji, tzn. snížení maximálních průtoků a zvýšení průtoků minimálních. Lokalita vodního zdroje Drnholec se také zároveň nachází v prostoru, kde je hladina vody v řece Dyji ovlivněna kótou hladiny stálého nadržení Horní nádrže vodního díla Nové Mlýny (170,70 m n.m.). Odtokové poměry v řece Dyji jsou nejvýznamnější příčinou ovlivňující přirozený režim mělkých kvartérních podzemních vod vázaných na fluviální uloženiny, které jsou vodárensky využívané drobnými odběry podzemních vod z domovních studní občany v okolních obcích a z vodního zdroje Drnholec. V členění ČHMÚ podle základního odtoku patří území vodního zdroje Drnholec do bilancované oblasti číslo 15 s názvem Dyjsko-svratecký a Dolnomoravský úval včetně fluviálních sedimentů Podle mapy základního odtoku (Krásný J. a kol, 1982) připadá pro hlubší přirozené zasakování (odtok z pásma nasycení) průměrně 47 mm (1,5 l.s -1.km -2 ), tj. cca 9 % z ročního úhrnu srážek. Zbytek připadá na evapotranspiraci (85 %) a přímý odtok (6 %), tj. povrchový odtok (část vody, která odtéká po zemském povrchu) a hypodermický odtok (část vody, která odteče v bezprostřední vrstvě pod povrchem do vodních toku, aniž dosáhne hladiny podzemní vody). V zájmovém území se nenachází významná vodní plocha. 4

5 POPIS VODNÍHO ZDROJE A VODNCH DĚL Za účelem zjištění kvantity a kvality podzemních vod pro zásobování skupinového vodovodu obce Drnholce a okolí byl v letech proveden hydrogeologický průzkum fluviálních sedimentů v aluviálních sedimentech řeky Dyje a Jevišovky v rámci akce Drnholec vodovod. Hydrogeologický průzkum prováděl Geologický průzkum n.p. Praha (Ptáčková D., 1959). V rámci průzkumných prací bylo provedeno celkem 28 hydrogeologických vrtů, z nichž 22 bylo lokalizováno v údolní nivě řek Dyje a Jevišovky (vrty řady S a D) a 4 z nich byly vystrojeny jako definitivní jímací objekty. Dalších 6 vrtů bylo odvrtáno na terasách (vrty řady T). Na nejvydatnějších 8 objektech byly provedeny poloprovozní čerpací zkoušky a odvrtány hydrogeologické kříže. Po hydrogeologickém vyhodnocení jednotlivých hydrogeologických vrtů byly podle chemismu a fyzikálních vlastností podzemních vod doporučeny k dalšímu využití vrty S-12 pro zásobování obce Drnholec, vrty D-10 a S-9 pro zásobování Novosedel a D-2 pro zásobování Jevišovky. Vrt S-12 byl v rámci HG průzkumu vyhodnocen jako nejperspektivnější a byl tehdejším investorem nabídnut obci Drnholec jako zdroj vody pro vybudování skupinového vodovodu. V roce 1964 byla v rámci stavby Vodovodu Drnholec I. etapa vybudována čerpací stanice nad vrtem S-12, oplocen areál vodního zdroje, vybudován výtlačný a zásobovací řad a vodojem. Vodní zdroj byl v provozu od roku Stavba byla uvedena do trvalého užívání až rozhodnutím č.j. vod. 3932/7-405/K ze dne společně s rozvodnou vodovodní sítí v obci Drnholec. Z důvodu nepravidelných odběrů podzemních vod a zřejmě i z důvodu přetěžování vrtu docházelo k jeho zapískování a snížení vydatnosti. Z tohoto důvodu byl v bezprostřední blízkosti vrtu S-12 vyhlouben vrt J-12a, který byl v roce 1971 uveden do provozu a využíván jako zdroj vody pro zásobování obce Drnholec pitnou vodou, a to až do roku Jímací vrt J-12a byl realizován na základě projektu geologických prací (Pavliš R., 1971) vypracovaných n.p. Vodní zdroje Praha. Vrt J-12a je situován v těsné blízkosti čerpací stanice. Vrt je vystrojen jako trubní studna do konečné hloubky 11,2 m ocelovou zárubnicí DN 630 s můstkovou perforací v aktivní části 6,2 9,2 m p.t. Prostor mezi vnější stěnou zárubnice a stěnou vrtu je opatřen štěrkovým obsypem od 6,2 do 9,2 m p.t. Výše je prostor mezi vnější stěnou zárubnice a stěnou vrtu zajílován. Nad vrtem byla vybudována betonová šachtice, která je vyvedena 1,5 m nad terén a kolem šachtice je proveden obsyp. V obsypu vrtu jsou umístěny 2 pozorovací vrty P1 a P2 DN 63, v nichž byla prováděna režimní měření hladiny podzemní vody. Jímaná podzemní voda byla čerpána na vodojem (VDJ) Drnholec. Severovýchodně od čerpací stanice je situován hydrogeologický průzkumný vrt HV-103, kterým byly ověřeny neogénní zvodně velmi nízké vydatnosti. V roce 2000 byl v oploceném areálu vodního zdroje vybudován hydrogeologický průzkumný vrt J- 12a/II do hloubky 9,6 m, který je od roku 2000 využíván jako jímací objekt namísto jímacího objektu J-12a. Vrt je vystrojen jako jímací trubní studna do konečné hloubky 9,6 m ocelovou zárubnicí anticoro DN 324. V hloubce 6,4-7,6 m je umístěn UGI filtr DN 300/360. Prostor mezi vnější stěnou vrtu a zárubnicí je do hloubky 3,0 zajílován. V hloubce 3,0 3,5 m je proveden pískových přechod. Od hloubky 3,5 m je prostor mezi stěnou vrtu a zárubnicí opatřen štěrkovým obsypem frakce 4/8 mm. Nad vrtem byla vybudována armaturní šachta pro osazení technologie čerpání podzemní vody do čerpací stanice. Hladina podzemní vody byla navrtána v hloubce 3,3 m a ustálila se 2,1 m pod terénem. Popisné a technické údaje VZ Drnholec Název vodního zdroje Okres Kraj Katastrální území Místo odběru Drnholec Břeclav Jihomoravský Drnholec pozemek parc.č. KN 8943/1 v k.ú. Drnholec; Hydrologické pořadí vlastník Vodovody a kanalizace Břeclav, a.s. LV 503 5

6 Hydrologický útvar Hydrogeologický rajón Kvartér Dyje 1641 Kvartér Dyje Vlastník Vodovody a kanalizace Břeclav, a.s., IČ: Provozovatel Vodovody a kanalizace Břeclav, a.s., IČ: Výčet a popis jímacích objektů typ hloubka terén při realizaci terén nynější horní okraj armaturní šachty vrtu profil vrtu profil výstroje druh výstroje perforace Typ vodního zdroje Doklady o povolení užívání stavby Ochranné pásmo Kvalita podzemní vody J-12a/II jímací vrt 1 kus 9,6 171,8 m n.m. 171,22 m n.m. 172,07 m n.m mm 324 mm ocelová zárubnice anticoro 6,42-7,6 UGI filtr 300/360 mm Kartografický podklad (měřítko) M A (1 : ) další podrobnosti o hydrogeologickém vrtech v areálu vodního zdroje Drnholec jsou uvedeny v tabulce č.24 Kvartérní mělký průlinový - jímací vrt S-12, čerpací stanice nad vrtem, vymezení ochranného rajónu včetně oplocení bylo uvedeno do trvalého užívání rozhodnutím Okresního národního výboru v Břeclavi, OVLHZ č.j. Vod. 3932/71-405/K ze dne k jímacímu vrtu J-12a nebylo dohledáno rozhodnutí o povolení stavby a uvedení stavby do trvalého užívání - hydrogeologický průzkumný vrt J-12a/II byl povolen v rámci hydrogeologických průzkumných prací rozhodnutím Okresního úřadu Břeclav, RŽP č.j.vod. 1929/ /Bi ze dne k zapojení jímacího vrtů J-12a/II nebylo dohledáno rozhodnutí o povolení stavby a uvedení stavby do trvalého užívání, bylo povoleno dodatečné povolení stavby vč. změny nakládání s vodami Městským úřadem Mikulov, vodoprávní úřad - pásma hygienické ochrany vod (PHO) 1. stupně a 2. stupně vnitřní i vnější byla stanovena rozhodnutím Okresního národního výboru v Břeclavi, OVLHZ č.j.vod. 1775/83-235/Ha ze dne rozsah ochranných pásem je uveden v čl. 12, tabulkách č.20 a 21 - kvalita jímaných podzemních vod je ovlivňována pravděpodobně zemědělskou činností - přípustné koncentrace znečištění jsou překračovány u dusičnanů - podrobnosti o jakosti jímaných podzemních vod jsou uvedeny v čl. 7 a tabulkách 16, 17 a 18 Po vybudování nového přivaděče z ČS Mušlov do VDJ Březí a propojení skupinového vodovodu Lednice-Mikulov se skupinovým vodovodem Novosedly je pro zásobování obyvatel Drnholce pitnou vodou částečně dodávána upravená voda z vodního zdroje Lednice, která je z čerpací stanice Novosedly čerpána na VDJ Novosedly, odtud je přiváděna do ČS Drnholec a následně přes VDJ Drnholec do rozvodné vodovodní sítě v obci. 6

7 Porovnání odběrů podzemní vody v letech Jednotka * m 3 /rok l.s -1 2,1 2,55 2,77 2,47 2,49 2,61 2,53 1,66 1,54 1,53 % povoleného odběru 73,7 89,5 97,2 86,7 87,4 91,6 88,8 58,2 54,0 53,7 * údaje roku 2011 vychází z přesných údajů o odebrané podzemní vodě za I XI/2001 a měsíc XII je odhadem dle odběrů v prosinci roku 2010 Po změně systému zásobování skupinového vodovodu Novosedly pitnou vodou a ukončení odběrů podzemních vod z vodního zdroje Novosedly a Nový Přerov je od roku 2008 používána k zásobování obce Drnholec částečně i upravená podzemní voda z vodního zdroje Lednice. Odběr podzemní vody z vodního zdroje Drnholec v letech odpovídá množství něco málo přes 50 % povoleného odběru. Ani měsíční průměry nepřesahují 2,5 l.s -1. Přehled denních odběrů podzemní vody 11/2011 Datum/jednotka m 3 /den l.s -1 1,36 1,46 1,39 1,35 1,31 1,58 1,43 1,39 1,38 1,31 1,41 1,39 1,57 1,40 1,42 Datum/jednotka m 3 /den l.s -1 1,40 1,36 1,48 1,47 1,48 1,48 1,38 1,36 1,47 1,47 1,43 1,63 1,78 1,60 1,46 Dle sdělení vlastníka a provozovatele (VaK Břeclav) se navyšování odběrů podzemních vod z vodního zdroje Drnholec nepředpokládá. Vodní zdroj Drnholec bude sloužit i nadále k zásobování obec Drnholec pitnou vodou, zejména však bude sloužit jako rezervní zdroj vody pro obec Drnholec v období zvýšených vodárenských odběrů či v případě krátkodobých havarijních situací na systému zásobování Novosedelska pitnou vodou. HLADINY PODZEMNÍCH VOD Dle údajů poskytnutých provozovatelem probíhala systematická režimní sledování hloubky hladiny podzemních vod ve vodním zdroji Drnholec v letech , přesněji od do Režimní měření byla prováděna na tehdejším jímacím objektu J-12a a pozorovacích objektech P1 a P2 od

8 Graf č.1 Režimní měření v letech ,00 JÚ DRNHOLEC - jímací objekt J 12 A a blízké pozorvací vrty P1 a P2 - režimní měření hladiny podzemní vody-rok J 12 A P1 P2 max.snížení 168,50 hladina podzemní vody [m n.m.] 168,00 167,50 167,00 166,50 166, V dalších letech režimní měření hladiny podzemních vod nebyly ve vodním zdroji Drnholec součástí vodárenského využívání podzemních vod. Hladiny podzemních vod byly ve vodním zdroji Drnholec systematicky měřeny pouze v období provádění hydrodynamických zkoušek (krátkodobých a dlouhodobých čerpacích zkoušek a stoupacích zkoušek) při provádění hydrogeologických prací a ověřovaní hydrogeologických průzkumných vrtů S- 12 (Ptáčková D., 1959), J-12a (Pavliš R., 1971) a J-12a/II (Fiala M., 2000). Hladina podzemní vody ve vrtu J-12a/II byla navrtána v hloubce 3,3 m a ustálila se 2,1 m pod terénem. Na vrtu J-12a/II proběhla krátkodobá samostatná čerpací zkouška v délce 2 dny s následnou 2-denní stoupací zkouškou v období od do Dva dny před zahájením čerpací zkoušky se uskutečnilo režimní měření hladiny podzemní vody. V průběhu hydrodynamických zkoušek byla měřena úroveň hladiny podzemní vody v pozorovacích vrtech J-12a a HV-103. Vrt J-12a byl trvale pod odběrem. Jako odměrný bod sloužil po celou dobu zkoušek u vrtu J-12a/II horní okraj zárubnice, u vrtu J-12a horní okraj betonové šachtice. Čerpaní se uskutečnilo při konstantní vydatnosti Q = 4,0 l.s -1. V následujících tabulkách č.9 a 10 jsou uvedeny vybrané údaje o pohybu hladin podzemní vody v průběhu čerpací a stoupací zkoušky (Fiala M., 2000). Tabulka č.11 Výsledky krátkodobé čerpací zkoušky na jímacím vrtu J-12a/II Vrt 0=h1 1' 10' 1 hod. 6 hod. 11 hod. 24 hod. 30 hod. 48 hod = h2 h1 h2 J-12a/II 1 2,84 2,94 3,46 3,53 3,60 3,64 3,68 3,70 3,76-0,92 J-12a 4, ,11 5,13 5,20 5,31 5,30-0,44 HV-103 1, ,26 1,26 1,26 1,26 1,25 + 0,01 Tabulka č.12 Výsledky stoupací zkoušky na jímacím vrtu J-12a/II Vrt 0=h1 1' 10' 1 hod. 8 hod. 11 hod. 24 hod. 30 hod. 48 hod = h2 h1 h2 J-12a/II 1 3,76 3,42 3,15 3,04 2,94 2,93 2,90 2,88 2,87 0,89 J-12a 5, ,83 4,86 4,96 4,87 4,92 4,96 0,34 HV-103 1, ,24 1,24 1,24 1,24 1,25 1,24 0,01 8

9 Rozdíl hladiny podzemní vody před zahájením čerpací zkoušky a na konci stoupací zkoušky činil u vrtu J-12a/II -0,03 m. U tehdy využívaného vrtu J-12a byla hladina po 2 hodinách již o 0,08 m výše, dále však v důsledku odběru mírně poklesla. Hladina podzemní vody ve vrtu HV-103 nebyla krátkodobou čerpací zkouškou ovlivněna. Odebírané množství podzemní vody z vrtu J-12a v průběhu krátkodobé čerpací zkoušky se pohybovalo v intervalu Q = 3,82 5,49 l.s -1. Průměrná vydatnost byla 4,45 l.s -1. Samostatná dlouhodobá čerpací zkouška na vrtu J-12a/II v déle 21 dní proběhla v období od do Čerpáno bylo na 3 deprese hladiny podzemní vody. Dva dny před zahájením čerpání proběhlo měření hladiny podzemní vody ve vrtech vrtů J-12a/II, J-12a, HV-103 a HV-501. V průběhu režimního měření bylo z vrtu J-12a odebíráno průměrné množství podzemní vody Qø= 3,46 l.s -1. I.deprese. Po dobu 7 dní bylo z vrtu J-12a/II čerpáno při konstantním snížení 1,0 m tj. na úroveň 3,84 m od odměrného bodu. Vydatnost z počáteční hodnoty 4,42 l.s -1 průběžně poklesla a konci deprese byla dokumentována hodnota 3,90 l.s -1. Rozdíl činil -0,52 l.s -1. K úplnému ustálení nedošlo. Specifická vydatnost v závěru deprese byla q= 3,90 l.s -1.m -1. Hladina podzemní vody ve vrtu J-12a se v důsledku průměrného odběru 3,86 l.s -1 pohybovala v intervalu 4,94 5,48 m p.t. Hladiny podzemních vod v pozorovacích vrtech HV-103 a HV-501 nebyly během I. deprese čerpaní ovlivněny. II.deprese. V době od do tj. 10 dní bylo z vrtu J-12a/II čerpáno při konstantním snížení hladiny podzemní vody o 1,5 m tj. na úroveň hladiny 4,34 m od odměrného bodu. Vydatnost z počáteční hodnoty 6,25 l.s -1 průběžně poklesla a v konci deprese se prakticky ustálila na hodnotě 5,88 l.s -1. Rozdíl činil 0,37 l.s -1. Specifická vydatnost v závěru deprese byla q= 3,92 l.s -1.m -1. Hladina podzemní vody ve vrtu J-12a se v důsledku průměrného odběru 3,12 l.s -1 pohybovala v intervalu 5,13-5,39 p.t. Hladiny podzemní vody v pozorovacích vrtech HV-103 a HV-501 nebyly během II. deprese ovlivněny. III. deprese. Po dobu 4 dnů bylo z vrtu J-12a/II čerpáno, tak jako u I. deprese, při konstantním snížení 1,0 m tj. na úroveň 3,84 m od odměrného bodu. Vydatnost z počáteční hodnoty 3,57 l.s -1 pozvolna narůstala a v konci deprese se ustálila na hodnotě 3,66 l.s -1. Specifická vydatnost v závěru deprese byla q=3,66 l.s - 1.m -1. Hladina podzemní vody ve vrtu J-12a se v důsledku průměrného odběru 3,3 l.s -1 pohybovala v intervalu 4,76 4,84 m. Hladiny podzemních vod ve vrtech HV-103 a HV-501 nebyly, tak jako u I. deprese a II. deprese čerpáním ovlivněny. JAKOST JÍMANÝCH PODZEMNÍCH VOD Podzemní vody zájmového území náleží k vadózním vodám, z hlediska genetického pak jde o vody atmosférogenní, jejichž chemické vlastnosti jsou dále ovlivňovány hlavně mineralogicko-petrografickým charakterem hydrogeologického kolektoru, který je budován terasovými štěrkopísky, v nichž převládá křemen a horniny s převahou silikátových minerálů, takže základním mineralizačním procesem je hydrolytický rozklad silikátů (lze tudíž tyto podzemní vody označit rovněž jako petrogenní a silikátogenní). Hlavním faktorem, ovlivňujícím negativně kvalitu podzemních vod terasových akumulací, je absence účinné krycí vrstvy, což vede ke znečišťování podzemních vod z povrchu území v oblasti intenzivního zemědělského hospodaření, kam bezesporu zájmové území náleží. Z toho důvodu pak může docházet k plošné kontaminaci (především v důsledku nadměrného používání průmyslových hnojiv), což se obvykle projevuje vzrůstem celkové mineralizace, koncentrace síranů a především dusičnanů. Během vodárenského využívání vodního zdroje Drnholec byla dostatečná pozornost věnována sledování fyzikálních, chemických i biologických parametrů jímané podzemní vody, a to zejména po smíšení na ČS Drnholec. V průběhu vodárenského využívání podzemních vod z vodního zdroje Drnholec v letech 1987 až 1996 z jímacího vrtu J-12a docházelo ke snižování obsahu dusičnanů v jímané podzemní vodě (1988 prům. 71,7 mg/l; 1994 prům. 23,9 mg/l). Naopak ostatní ukazatele jsou v uvedeném období poměrně stabilní. Roční průměrné vysoké obsahy síranů se pohybují v rozmezí od 273 mg/l (1996) do 369 mg/l (1994). Roční průměrné hodnoty manganu se pohybují v rozmezí od 0,026 (1994) do 0,160 mg/l (1988). Významné snížení obsahu dusičnanů od roku 1991 nelze jednoznačně vysvětlit. Od roku 1994 nižší obsahy dusičnanů pravděpodobně souvisí s velkým snížením množství jímané podzemní vody. Odběry podzemních vod z jímacího vrtu J-12a byly ukončeny v roce Také hodnoty síranů za celé sledované 9

10 období se významně liší od údajů zjištěných v roce 2000, při ověřování vydatnosti nového jímacího vrtu J-12a/II, který je od vrtu J-12a vzdálen cca 10 m. Od konce roku 2000 je jímána podzemní voda z jímacího vrtu J-12a/II. Při ověřování vydatnosti jímacího vrtu J12a/II byly zjištěny obsahy dusičnanů 23,5 mg/l před zahájením čerpací zkoušky a 50,1 mg/l po ukončení poloprovozní zkoušky. Hydrodynamické zkoušky na vrtu J-12a/II probíhaly za souběžného odebíraní podzemních vod z jímacího vrtu J-12a, takže v průběhu těchto zkoušek bylo odebíráno z vodního zdroje kolem 8 l.s -1, což by svědčilo o nárůstu jak dusičnanů, tak síranů (164 mg/l před čerpací zkouškou; 230 mg/l po čerpací zkoušce). Vlastní souběh jímaní podzemních vod z jímacích vrtů J-12a a 12a/II probíhal pouze při ověřovacích hydrodynamických zkouškách jímacího vrtu J-12a/II na podzim Po uvedení vrtu J-12a/II do trvalého provozu byl jímací vrt J-12a odstaven. Přípustné koncentrace překračovala jímaná podzemní voda obsahem dusičnanů, kdy se roční průměrné hodnoty pohybovaly v rozmezí od 59,8 mg/1 v roce 2008) do 76,2 mg/l v roce Maximální koncentrace dusičnanů se pohybovaly od 66 mg/l v roce 2011 do 86 mg/l v roce 2004, minimální koncentrace dusičnanů v jednotlivých letech dokumentovaného období se pohybovaly od 49,1 mg/l v roce 2011 do 67 mg/l v roce Ve všech případech byly přípustné koncentrace dusičnanů (50 mg/l) překročeny. Roční průměrné hodnoty obsahu síranů kolísaly v rozmezí od 164 mg/l v r do 270 mg/l v roce Maximální obsahy síranů v jednotlivých letech dosahovaly velikostí od 181 mg/l v roce 2011 do 370 mg/l v roce Minimální obsahy síranů se pohybovaly od 150 mg/l v roce 2011 do 225 mg/l v roce I průměrné obsahy síranů přesáhly přípustnou koncentraci (250 mg/l) v letech 2002 a U manganu kolísaly roční průměrné obsahy od 0,025 mg/l v r do 0,15 mg/l v roce 2002, maximální koncentrace se v jednotlivých letech pohybovaly od 0,031 mg/l v roce 2011 do 0,22 mg/l v roce Minimální obsahy manganu dosahovaly hodnot v rozsahu od 0 mg/l v roce 2011 do 0,11 mg/l v roce Z důvodu, že v letech nebyla analyzována jímaná podzemní voda z vrtu J12a/II, ale směsná surová voda z vodních zdrojů Drnholec, Novosedly a Nový Přerov, nelze přesně objektivně vyhodnotit trendy v obsazích jednotlivých ukazatelů jakosti podzemních vod v tomto jímacím vrtu J-12a/II. Údaje o kvalitě jímané podzemní vody z VZ Drnholec v roce 2011 (vrt J 12a/II) Název ukazatele jednotka Průměr 2011 Limit Teplota C 10,6 10,6 11,4 12,6 13,1 11,6 ph 7,5 7,4 7,3 7,3 7,3 7,4 9,5 Konduktivita ms/m ,6 98,1 98,8 98,6 100,2 125 Amonné ionty mg/l <0,05 <0,05 <0,05 <0,05 <0,05 <0,05 0,50 Dusitany mg/l <0,002 <0,002 <0,002 <0,006 <0,006 <0 0,50 Dusičnany mg/l 61 65,3 62, ,1 60,8 50 CHSK-Mn mg/l 0,58 0,45 0,48 0,64 0,42 0,51 3,0 Fe mg/l 0,012 <0,01 0,027 <0,02 0,039 0,015 0,2 Mn mg/l <0,02 <0,02 0,031 0,03 0,023 0,025 0,05 Vápník hořčík a mmol/l 5,04 5,06 4,94 4,9 4,95 4,98 3,5 chloridy mg/l Sírany mg/l e-coli KTJ/100ml Kult. 22 C org KTJ/ml

11 Limitujícím faktorem vodárenského využití jímaných podzemních vod z vodního zdroje Drnholec je jejich kvalita, především však obsah dusičnanů. I když obsahy dusičnanů jsou v roce 2011 na hranici limitů, tak v případě zvýšení odběrů podzemních vod z vodního zdroje Drnholec lze očekávat, že tyto odběry by znamenaly i zvýšení obsahu dusičnanů. Z tohoto důvodu navrhuji odběry podzemních vod v rozsahu, jak je uvedeno výše a požadavky na dodávku pitné vody do obce Drnholec je nadále nutné vykrývat upravenou pitnou vodou z vodního zdroje Lednice. Pro objektivní zhodnocení vývoje jakosti podzemních vod z vodního zdroje Drnholec je nezbytné nadále provádět odběry surové vody přímo z jímacího vrtu J-12a/II. Provozovatel vodovodu je v souladu s ustanovením 13, odst.3 zákona č.274/2001 Sb. povinen provádět odběry vzorků surové vody v místě odběru a provádět jejich rozbory a celkové výsledky v předepsané formě předávat krajskému úřadu jednou ročně do 31. března za předchozí kalendářní rok. Pro vodní zdroj Drnholec doporučuji provádět odběry vzorků a analýzy surové vody v četnosti 6 krát ročně (1 x za 2 měsíce) v průběhu roku Po ročním vyhodnocení jakosti podzemních vod za rok 2015 doporučuji provozovateli provádět odběr vzorků a analýzy surové vody v intervalu nejméně 4 x ročně. Potenciální zdroje znečištění využívaného zdroje podzemních vod: - intenzivní zemědělské hospodaření v blízkosti vodního zdroje s vlivy hluboké orby, hnojení a používání dalších chemických látek a přípravků, - v širším okolí vodního zdroje nelze vyloučit běžnou manipulaci s látkami závadnými vodám - havarijní situace na komunikacích s únikem látek závadných vodám, - mimořádná povodeň způsobená havárií vodního díla ve vyšší části povodí řeky Dyje resp. Jevišovky - havarijní situace na stožárové trafostanici umístěné ve vzdálenosti 40 m od jímacího objektu. V blízkosti vodního zdroje se nacházející pouze drobné recipienty, z nichž nejsou prováděny odběry povrchových vod. V současné době nejsou v bezprostředním okolí vodního zdroje Drnholec realizovány odběry podzemního vod z kvartérní zvodně, které by ovlivnily přirozené hydrogeologické poměry vodního zdroje, vyjma odběrů prováděných provozovatelem přímo z vodního zdroje na základě platného vodního oprávnění. OCHRANNÁ PÁSMA VODNÍCH ZDROJŮ K ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti vodárensky využívaného vodního zdroje mělké kvartérní zvodně byla rozhodnutím Okresního národního výboru v Břeclavi, odboru vodního a lesního hospodářství a zemědělství č.j. vod. 1775/83-235/Ha ze dne vyhlášena pásma hygienické ochrany. Při jejich návrhu se vycházelo ze Směrnice č. 51/1979 o základních hygienických zásadách pro stanovení, vymezení a využívání ochranných pásem vodních zdrojů určených k hromadnému zásobování pitnou a užitkovou vodou a pro zřizování vodárenských nádrží. Jako hlavní hydrogeologický podklad pro vyhlášení pásem hygienické ochrany byl využit elaborát Drnholec hydrogeologický posudek pro stanovení pásem hygienické ochrany (Henešová D., 1981). Na základě tohoto posouzení bylo provedeno vymezení a vyznačení pásem hygienické ochrany vodního zdroje Drnholec. Ochranné pásmo 1. stupně zahrnuje místo odběru podzemní vody, tj. nynější jímací vrt J-12a//II a jeho nejbližší okolí před možností bezprostředního negativního ovlivnění nebo ohrožení. Toto pásmo bylo stanoveno a oploceno pro dříve využívaný jímací objekt J-12a. OP 1. stupně je vymezeno kolem jímacího území v rozsahu 0,95 ha a je oploceno. Uvnitř oplocení se nacházejí také funkční čerpací stanice ČS Drnholec s původním vrtem S-12, a hydrogeologický průzkumný vrt HV-103. Vstup do areálu vodního zdroje je umožněn uzamykatelnou bránou. Vodní zdroj Drnholec je lokalizován na pozemcích p. č. 8943/1 a 8943/2 v k.ú. Drnholec vlastník Vodovody a kanalizace Břeclav, a.s. Rozsah oplocení areálu OP 1. stupně souhlasí s hranicí pozemku parc.č. 8943/1. Velikost tohoto vymezeného pásma je cca 96 x 95 m. Toto OP je oploceno a opatřeno informačními tabulemi. V OP 1. stupně byly provedeny terénní 11

12 úpravy a zalesnění borovou monokulturou. Způsob a rozsah ochrany byl stanoven s přihlédnutím ke geologickým a hydrogeologickým podmínkám daného území a k požadavkům okresního hygienika. Pro kvantitativní a kvalitativní ochranu vodního zdroje bylo stanoveno ochranné pásmo 2. stupně v členění na část vnitřní a na část vnější. Ochranné pásmo 2. stupně zahrnuje plochu o výměře 850 ha, z toho vnitřní PHO 2. stupně zahrnuje plochu o výměře 38,5 ha a vnější PHO 2. stupně zahrnuje plochu o výměře 811,5 ha. Vnitřní PHO 2. stupně je dáno vypočteným rozsahem depresního kužele tj. do vzdálenosti 350 m. V této vzdálenosti nejsou žádné přirozené hranice. PHO by mělo zabezpečovat využívaný zdroj podzemní vody před bakteriologickým znečištěním. PHO 2. stupně vnitřní je v terénu vyznačeno tabulkami. Hranice vnějšího PHO 2. stupně tvoří na severu okraj obce Brod nad Dyjí, stáčí se východním směrem a sleduje jižně rozvodnici až po křižovatku Dobré Pole - Novosedly, dál se lomí západním směrem, prochází obcí Novosedly až na levý břeh řeky Dyje, lomí se severním směrem a sleduje břehovou linii až k okraji obce Brod nad Dyjí. V PHO jednotlivých stupňů jsou stanoveny odlišné podmínky hospodaření, které určovala tehdejší platná směrnice č.51/1979. Hlavní podmínky pro hospodářskou činnost v PHO vodního zdroje Drnholec jsou stanoveny v dokumentaci Zásady pro zemědělskou činnost a další opatření v PHO vodního zdroj Drnholec. Platná ochrana byla tzv. plošná, nebo také pásová, kdy se do jednotlivých stupňů PHO zahrnovalo vždy celé příslušné hydrologické či hydrogeologické povodí vodního zdroje. I když odběry podzemních vod byly podstatně omezeny a po nabytí účinnosti nového zákona o vodách č.254/2001 Sb. nebyla provedena jejich revize na ochranu tzv. zonální, kdy se posuzuje individuální stav a potřeby ochrany v dané lokalitě, tak stávající PHO jsou stále v platnosti do doby, kdy budou zrušena či revidována opatřením obecné povahy. Tabulka č. 20 PHO I. stupně vodního zdroje Drnholec Název vodního zdroje Typ ochranného pásma Katastrální území Dotčené pozemky Drnholec pásmo hygienické ochrany vod 1. stupně Drnholec parc.č. 8943/1 a 8943/2 v k.ú. Drnholec; vlastník: Vodovody a kanalizace Břeclav, a.s., LV Popis ochranného pásma Jedno samostatné území kolem jímacího objektu J-12a/II o rozměru cca 96 x 95m Situace ochranného pásma PHO 12

13 Technická opatření povinná pro vlastníka vodního zdroje vyplývající ze změny rozsahu PHO I. stupně Společnost Vodovody a kanalizace Břeclav, a.s. zajistí likvidaci hydrogeologických vrtů podle projektu geologických prací, který není součástí tohoto posudku. Pásma hygienické ochrany vod stanovená rozhodnutím č.j. vod. 1775/83-235/Ha ze dne byla vázána na odběry podzemních vod 5,48 l.s -1, 473,83 m 3 /den, m 3 /měsíc, které byly povoleny rovněž uvedeným rozhodnutím. V současné době je zejména z důvodu kvality využíván vodní zdroj Drnholec pouze částečně. K pokrytí denní spotřeby pitné vody v obci Drnholec je využívána pitná voda upravená na ÚV Lednice z vodního zdroje Lednice, kde je dostatečná kapacita pro zásobování oblasti Novosedelska pitnou vodou. Stávající odběry z vodního zdroje Drnholec jsou uvedeny v tabulkách č.8 a 9. Podzemní voda jímaná z jímacího vrtu J-12a/II je odebírána dle sdělní provozovatele při okamžité vydatnosti 3,0 l.s-1, ale odběr neprobíhá kontinuálně. Poměr ředění jímané podzemní vody z vodního zdroj Drnholec a dodávané upravené vody z vodního zdroje Lednice je 1 : 2,6 až 2,8. Tabulka č. 21 PHO II. stupně vodního zdroje Drnholec Název vodního zdroje Typ ochranného pásma Katastrální území Situace ochranných pásem Novosedly pásmo hygienické ochrany vod 2. stupně Brod nad Dyjí, Drnholec, Novosedly PHO 2. stupně vnější PHO 2. stupně vnitřní Technická opatření povinná pro vlastníka vodního zdroje vyplývající ze změny rozsahu PHO II. stupně Provozní opatření povinná pro provozovatele vodního zdroje vyplývající ze změny rozsahu PHO II. stupně Společnost Vodovody a kanalizace Břeclav, a.s. zajistí likvidaci hydrogeologických vrtů podle projektu geologických prací, který není součástí tohoto posudku. Společnost Vodovody a kanalizace Břeclav, a.s. zajistí odstranění výstražných tabulí v původních hranicích ochranného pásma. O změně rozsahu pásem hygienické ochrany vod budou informovány orgány územního plánování. 13

14 Společnost Vodovody a kanalizace Břeclav, a.s. nepředpokládá obnovení navýšení odběrů podzemních vod z vodního zdroje Drnholec. Ochranná pásma se provozovatel rozhodl revidovat. Revize ochranných pásem mělkých kvartérních vod VZ Drnholec dosud nebyla provedena. Ochranná pásma vodního zdroje Drnholec navrhuji v souladu s platnými právními předpisy na úseku vodního hospodářství, tj. 30 zákona č.254/2001 Sb. v aktuálním znění a vyhláškou č. 137/1999 Sb., zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů. K ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti zdrojů podzemních vod využívaných nebo využitelných pro zásobování pitnou vodou s průměrným odběrem více než m 3 za rok stanoví vodoprávní úřad ochranná pásma opatřením obecné povahy. Stanovení ochranných pásem je vždy veřejným zájmem. Podle současné právní úpravy stanoví příslušný vodoprávní úřad ochranná pásma vodních zdrojů opatřením obecné povahy jako speciálním aktem správního orgánu ve smyslu ustanovení zákona č. 500/2004 Sb., správní řád ve znění pozdějších předpisů. Ačkoliv cílem je stále ochrana vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti vodních zdrojů, která je veřejným zájmem, procesní postup je zcela rozdílný. Současná právní úprava ukládá vodoprávním úřadům určitým procesním postupem stanovit činnosti, jinak legální a v jiných místech přípustné, poškozující nebo ohrožující vydatnost, jakost a zdravotní nezávadnost vodních zdrojů. Dále stanoví kompetenci vodoprávních úřadů stanovit konkrétní technická opatření, která jsou v ochranných pásmech vodních zdrojů povinny provést osoby oprávněné k odběrům podzemních vod. Kromě toho je dána kompetence vodoprávních úřadů určit v opatření obecné povahy, jimž se ochranná pásma stanoví, rozsah, způsob a dobu omezení užívání pozemků a staveb v těchto ochranných pásmech ležících. Ochranná pásma se dělí na ochranná pásma I. stupně, která slouží k ochraně vodního zdroje v bezprostředním okolí jímacího nebo odběrného zařízení, a ochranná pásma II. stupně, která slouží k ochraně vodního zdroje v územích stanovených vodoprávním úřadem tak, aby nedocházelo k ohrožení jeho vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti. Ochranné pásmo I. stupně stanoví vodoprávní úřad jako souvislé území u zdrojů podzemní vody s minimální vzdáleností hranice jeho vymezení 10 m od odběrného zařízení. Ochranné pásmo II. stupně se stanoví vně ochranného pásma I. stupně; může být tvořeno jedním souvislým nebo více od sebe oddělenými územími v rámci hydrologického povodí nebo hydrogeologického rajónu. Podklady pro rozhodnutí o stanovení či změně ochranných pásem: a) popisné a technické údaje o vodním zdroji a odběru vody z něho; viz. předcházející čl. 4,5,6 a 7 tohoto posudku, b) charakteristika území navrhovaných ochranných pásem ve vztahu k hydrologickému povodí nebo hydrogeologickému rajónu vodního zdroje; viz. předcházející čl. 2, 3, a 8 tohoto posudku, c) analýza rizik ohrožení vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti vodního zdroje; viz. předcházející čl. 9 tohoto posudku d) návrh stanovení ochranných pásem a jeho zdůvodnění jsou uvedeny v následujících tabulkách č. 22 a 23. Při návrhu ochranných pásem vodního zdroje I. stupně a II. stupně vycházím ze zhodnocení přírodních poměrů, zejména hydrologických a hydrogeologických podmínek zájmového území a způsobu doplňování zásob podzemní vody. Dále vycházím ze zhodnocení technických parametrů jímacího objektu, požadavků na odběry podzemích vod a kvalitu jímané podzemní vody, analýzu rizik ohrožení vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti vodního zdroje a výsledky hydrodynamických zkoušek jímacího objektu J-12a/II. 14

15 Tabulka č. 22 Název vodního zdroje Typ ochranného pásma Katastrální území Dotčené pozemky Popis ochranného pásma Vymezení ochranného pásma I. stupně Zdůvodnění ochranného pásma: Situace ochranného pásma Drnholec Ochranné pásmo vodního zdroje I. stupně Drnholec Část pozemku parc. č. KN 8943/1; vlastník Vodovody a kanalizace Břeclav, a.s., Jedno samostatné čtvercové území kolem jímacího objektu J12a/II o rozměrech 20 x 20 m se středem v ose poklopu armaturní šachty jímacího objektu J12a/II. Ochranné pásmo se nachází v těsné blízkosti čerpací stanice Drnholec. Ochranné pásmo nebude oploceno, ale pouze označeno výstražnou tabulí, protože se nachází v oploceném areálu vodního zdroje. Bezprostřední ochrana jímacího objektu, který svým zabezpečením zabraňuje možnosti znečištění mělké kvartérní zvodně povrchovým znečištěním, případně znemožňuje bezprostřední komunikaci povrchových vod s mělkou kvartérní zvodní. Katastrální situace ochranného pásma je přílohou č. 3 tohoto posudku OP I. stupně vrt J-12a/II Návrh vyznačení ochranného pásma v terénu: Ochranné pásmo bude v terénu vyznačeno 1 kusem výstražné tabule, která bude umístěna na budovu čerpací stanic Drnholec. Doporučuji smaltovanou tabuli. Vzhled výstražné tabule: Vodovody a kanalizace Břeclav, a.s. VODNÍ ZDROJ ochranné pásmo I. stupně VSTUP ZAKÁZÁN Činnosti poškozující nebo ohrožující vydatnost, jakost a zdravotní nezávadnost vodních zdrojů Technická opatření povinná pro provozovatele Provozní opatření povinná pro Území ochranného pásma vodního zdroje I. stupně podléhá tzv. speciální ochraně a nelze v něm provádět jakékoliv činnosti, které bezprostředně nesouvisí s běžnou údržbou vodního zdroje, prováděním monitoringu apod. provozovatelem případně osobou provozovatelem pověřenou. Provozovatel je povinen: - osadit 1 kus výstražné tabule na budovu ČS - řádně pečovat o jímací objekt a provádět údržbu jímacího území 15

16 provozovatele Návrh ověřování účinnosti ochrany vodního zdroje ochrannými pásmy Rozsah, způsob a doba omezení užívání pozemků ležících v ochranném pásmu - vysečenou travní hmotu neponechávat v ochranném pásmu I. stupně - trvale udržovat označení výstražnými tabulemi - zajistit trvalé zabezpečení ochrany jímacího objektu proti vstupu nepovolaných osob - odečítat změřené odebrané množství podzemní vody v intervalu 1 x měsíčně, nejlépe poslední den kalendářního měsíce - archivovat údaje o denních odběrech podzemních vod - na konci kalendářního roku provést odečet množství odebrané podzemní vody pro poplatková hlášení - provádět odběry podzemních vod a jejich rozbory v souladu s vyhláškou č. 252/2004 Sb. Pro rok 2012 doporučuji provádět analýzy surové vody v četnosti 6 krát ročně (1 x za 2 měsíce). Po ročním vyhodnocení jakosti podzemních vod doporučuji provozovateli provádět odběr vzorků a analýzy surové vody v intervalu nejméně 4 x ročně - provádět režimní měření úrovně hladiny podzemní vody z jímacího objektu v intervalu 1 x 14 dnů (nejlépe ve středu) - vyhodnocovat monitoring v intervalu 1 x ročně - ochranné pásmo je situováno na pozemku provozovatele - vymezená část pozemku ochranného pásma bude sloužit výhradně k zajištění ochrany vodního zdroje po dobu existence vodního díla a platnosti vodního oprávnění Při stanovení hranice ochranného pásma II. stupně nepostupuji podle výpočtu vzdálenosti 50-denního zdržení vody v horninovém prostředí, ale vycházím z výpočtu dosahu depresního kužele při navrhovaných odběrech podzemních vod, které činí Q = 3,5 l.s -1. Pro výpočet rozsahu deprese hladiny podzemní vody při čerpání vycházím ze Sichardtova empirického vztahu: R = S. k f. (m) R dosah deprese (m) S snížení hladiny podzemní vody k f koeficient filtrace (m.s -1 ) Pro výpočet používám hodnoty zjištěné při hydrodynamické zkoušce ve vrtu J-12a/II (Fiala M, 2000). V tomto případě jsem do uvedeného vzorce doplnila následující údaje: - průměrný koeficient filtrace ověřený při hydrodynamických zkouškách činil 9, m.s -1, - zjištěné snížení při 3. depresi při průměrném odběru Q = 3,66 l.s -1 bylo 1 m. Po dosazení uvedených údajů vypočtený dosah deprese činí 91 m od jímacího objektu. Odebíraná množství při hydrodynamických zkouškách zhruba odpovídají návrhu maximálních odběrů pro další období. Areál vodního zdroje Drnholec se v současné době nachází na pozemcích parc.č. 8943/1 a 8943/2 v k.ú. Drnholec, které jsou ve vlastnictví provozovatele. Jedná se o zhruba čtvercové území o rozměrech 96 x 95 m a přibližně v jeho centru se nachází ČS Drnholec. Jímací objekt J-12a/II je situován cca 12 m S od ČS. Jímací vrt je na pozemku umístěn asymetricky 60 m S od vstupní brány. Kruh o poloměru 91 m odpovídající dosahu deprese zahrnuje celý areál vodního zdroje Drnholec a zasahuje i do okolních pozemků. Deprese při snížení podzemní vody o 1 m a vydatnosti zdroje Q = 3,66 l.s -1 zasahuje do pozemků, na kterých se nachází orná půda (SV a Z), les (S) a neobdělávaný úhor (J,V). Z jímacího vrtu J-12a/II je již povoleno průměrné množství (Q = 2,5 l.s -1 ) a maximální množství (Q = 3,5 l,s -1 ) a nečerpá kontinuálně, ale průměrný denní odběr činí Q = 1,5 l.s -1. Proto i rozsah deprese bude po 16

17 většinu menších odběrů podzemní vody z jímacího vrtu menší a nebude tak zásadněji zasahovat mimo níže navrhované oplocené území ochranného pásma II. stupně. Kvalita vody se nezlepší stanovením rozsáhlých OP s přísnými podmínkami speciální ochrany. Areál vodního zdroje Drnholec je v majetku provozovatele. Pokud bude speciální ochrana provozovatelem vodního zdroje dodržována ve stávajícím oploceném areálu vodního zdroje, tak je ochrana vodního zdroje dostatečná. Navrhované nové vymezení ochranného pásma II. stupně je popsáno v následující tabulce č. 23. Obr.č. 1 Dosah deprese Tabulka č. 23 Vymezení ochranného pásma II. stupně Název vodního zdroje Drnholec Typ ochranného pásma Ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně Katastrální území Drnholec Dotčené pozemky parc. č. KN 8943/1;vlastník Vodovody a kanalizace Břeclav, a.s., 9108 m 2 parc. č. KN 8943/2;vlastník Vodovody a kanalizace Břeclav, a.s.; 31 m 2 Navrhované ochranné pásmo II. stupně má výměru celkem 9139 m 2 včetně ochranného pásma I. stupně. Popis ochranného pásma Jedno samostatné území nepravidelného tvaru v hranicích pozemku parc.č. KN 8943/1. Ochranné pásmo je přístupné po obslužné komunikaci. Ochranné pásmo bude oploceno a označeno výstražnými tabulemi v množství 5 kusů po 17

18 Zdůvodnění ochranného pásma: Situace ochranného pásma obvodu ochranného pásma. Ochranné pásmo začíná u brány do areálu vodního zdroje a pokračuje severozápadním 57 m, zde se láme a směřuje SV směrem k lesíku 96 m, zde se láme a pokračuje JV směrem 94 m, zde se láme JZ směrem ke křižovatce 96 m, zde se láme SZ 39 m ke vstupní bráně do areálu vodního zdroje. Preventivní ochrana jímacího objektu a vodního zdroje. Netýká se žádného stávajícího plošného nebo bodového zdroje znečištění. Preventivní podmínky jsou zde navrhovány proti dalším, významným odběrům vody, které by ovlivnily kvalitativní i kvantitativní poměry kolem jímacího objektu nebo které by byly příčinou vzniku bodových zdrojů ohrožení. Katastrální situace ochranného pásma je přílohou č. 3 tohoto posudku Návrh vyznačení ochranného pásma v terénu: Ochranné pásmo bude v terénu vyznačeno 5 kusy výstražných tabulí, které budou umístěny na vstupní bráně a plotových sloupcích. Doporučuji smaltované tabule. Vzhled výstražné tabule: Vodovody a kanalizace Břeclav, a.s. VODNÍ ZDROJ ochranné pásmo II. stupně VSTUP ZAKÁZÁN Činnosti poškozující nebo ohrožující vydatnost, jakost a zdravotní nezávadnost vodních zdrojů Technická opatření povinná pro držitele vodního oprávnění (provozovatele) Provozní opatření povinná pro provozovatele Území ochranného pásma vodního zdroje podléhá tzv. obecné ochraně a lze v něm provádět i zemědělskou (hospodářskou) činnost, za předpokladu dodržování platných environmentálních právních předpisů. Vzhledem ke skutečnosti, že území ochranného pásma je situováno na pozemcích ve vlastnictví provozovatele, tak se zde nepředpokládá intenzivní hospodářská činnost. Provozovatel je povinen: - provést rekonstrukci oplocení ochranného pásma - osadit na hranici ochranného pásma 5 kusů výstražných tabulí - odstranit výstražné tabule, kterými bylo vymezeno stávající PHO 2.stupně - trvale udržovat funkční oplocení a označení výstražnými tabulemi - zajistit provedení probírky lesních dřevin na základě zhodnocení oprávněným lesním hospodářem 18

19 Návrh ověřování účinnosti ochrany vodního zdroje ochrannými pásmy provozovatele Rozsah, způsob a dobu omezení užívání pozemků a staveb v těchto ochranných pásmech ležících - vyřezanou dřevní hmotu odstranit z ochranného pásma - provádět ověřování účinnosti stanoveného ochranného pásma terénními šetřeními a kontrolu plnění podmínek stanovených ve vodním oprávnění pro odběr podzemní vody a stanovených ochranných pásem - měřit stav hladiny podzemní vody v jímacím objektu J-12a/II v intervalu 1 x 14 dní - měřit stav hladiny podzemní vody ve vrtu J-12a v intervalu 1 x 14 dní - provádět z jímacího vrtu odběry vzorků a analýzy surové vody v četnosti 6 x ročně (1 x za 2 měsíce) v průběhu roku provádět pravidelná roční vyhodnocení monitoringu podzemních vod po ročním vyhodnocení jakosti podzemních vod za rok 2015 doporučuji provozovateli provádět odběr vzorků a analýzy surové vod v četnosti nejméně 4 x ročně Po dobu existence vodního díla a platnosti vodního oprávnění k odběru podzemních vod je zakázáno: - povolovat další odběry podzemní vody z kvartérní zvodně v ochranných pásmech vodního zdroje - realizovat terénní práce charakteru výkopů do hloubky větší než 2 m - provádět stavební činnost, která bezprostředně nesouvisí s udržovacími pracemi a opravami stavebních objektů a vodních děl v ochranném pásmu vodního zdroje - provádět změny v hospodaření na pozemcích Dlouhodobá kvalita jímané podzemní vody bude detailněji ověřena až prováděním monitoringu podzemních vod v následujícím období. Vzhledem k charakteru zvodně a množství odebíraných podzemních vod lze předpokládat, že kvalita vody bude stabilní s mírným ovlivněním antropogenní činností. Zvodeň vykazuje mírné vlivy plošné kontaminace z aplikace hnojiv při zemědělském hospodaření na okolních pozemcích. Pro činnosti v ochranném pásmu 2. stupně vodního zdroje je nutné striktně vyžadovat hydrogeologické posouzení pro činnosti s látkami závadnými vodám, stavební činnosti a případně nové odběry vody. Vzhledem k charakteru vlastnických vztahů tyto činnosti nelze očekávat. Velkou důležitost je nutné také přikládat monitorovací činnosti provozovatele vodního zdroje ke sledování vývoje kvality pozemních vod, zejména vyhodnocení prováděných monitorovacích činností. NÁVRH NA VYUŽITÍ A LIKVIDACI JÍMACÍCH A HYDROGEOLOGICKÝH OBJEKTŮ Při hydrogeologických průzkumných pracích, které byly prováděny před vybudováním vodního zdroje a v průběhu jeho provozování, bylo vyhloubeno několik průzkumných hydrogeologických jímacích. Seznam hydrogeologických vrtů je uveden v následující tabulce č. 24. Tabulka č.24 VZ Drnholec technické údaje o průzkumných vrtech objekt S-12 J-12a J-12a/II HV-103 Celková hloubka (m) Kóta (m n.m.) terénu Horního okraje zárubnice Profil vrtného otvoru Definitivní výstroj profil (mm) 19 druh Perforace v hloubce (od-do m) Rok vybud ování 8,50 171,75 172, ocelová zárubnice 3,00-7, ,2 171,75 172, ocelová zárubnice 6,20-9, ,6 171,80 172, /360 ocelová zárubnice anticoro poznámka dříve využívaný jímací vrt dříve využívaný jímací vrt 6,4-7, jímací vrt 148,0 171,8 172,01 508/ /108 ocelová zárubnice HG průzkumný vrt

20 Některé širokoprofilové objekty mají charakter jímacích vrtů (S-12, J-12a, J-12a/II) a byly vodárensky využívány jako definitivní jímací objekty. Prohlídka jednotlivých objektů byla provedena dne Ze 4 hydrogeologických vrtů, které jsou situovány v areálu vodního zdroje Drnholec doporučuji zrušit pouze vrt HV-103. Tabulka č. 25 VZ Drnholec vlastnické vztahy k hydrogeologickým vrtům objekt Vlastník S-12 J-12a J-12a/II HV-103 Vodovody a kanalizace Břeclav, a.s. Vodovody a kanalizace Břeclav, a.s. Vodovody a kanalizace Břeclav, a.s. Vodovody a kanalizace Břeclav, a.s. Likvidace hydrogeologických průzkumných jímacích i pozorovacích vrtů musí být provedena v souladu se zákonem č. 62/1988 Sb., o geologických pracích v aktuálním znění, ve znění pozdějších předpisů a vyhlášek MŽP ČR č. 368/2004 Sb., o geologické dokumentaci a č. 369/2004 Sb. o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací. Na likvidaci vrtů je nutné zpracovat projekt geologických prací v souladu s ustanovením 4, 5 a 14 vyhlášky č. 369/2004 Sb. O likvidaci musí být vypracována závěrečná zpráva, která by měla obsahovat popis a dokumentaci skutečně provedených prací. Vlastní technické práce spojené s likvidací vrtů musí být provedeny v souladu se směrnicí Českého geologického úřadu č.8/1985 o likvidaci vrtů. Likvidace vrtů by měla být provedena záhozem horninovým materiálem, který neznečistí zvodeň podzemních vod a nenaruší životní prostředí. V první I.etapě bude třeba odstranit výstroj vrtů, a to buď jejím vytažením nebo odkopáním od hloubky minimálně jednoho metru pod povrch terénu a odříznutím výstroje. Vrtný otvor je třeba řádně vyplnit vhodným horninovým materiálem, kterým nemůže být kontaminována podzemní voda. Za optimální se považuje použití jednak propustných písčitých až štěrkopísčitých sedimentů (ve spodní části vrtného otvoru), jednak nepropustných jílovitých zemin (jílovitých hlín, jílů), a to od povrchu terénu do hloubky minimálně dvou metrů. Vrty musí být likvidovány tak, aby se pozemek, kde byl vrt vybudován, uvedl do pokud možno původního stavu. Vrty, které nebudou likvidovány, je třeba opatřit vhodným uzávěrem s 1,5 m vysokou signalizační tyčí. Nadzemní část výstroje by měla být barevně natřena a opatřena označením vrtu. ZÁVĚREČNÉ ZHODNOCENÍ Cílem této práce je zpracování odborného posouzení dle vyhlášky č. 137/1999 Sb., kterou se stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů, které má sloužit jako nezbytný podklad pro příslušný vodoprávní úřad k rozhodnutí o změně ochranných pásem dle 30, odst. 1 a odst. 10 zákona č.254/2001 Sb., o vodách ve znění pozdějších předpisů a zpracování tzv. vyjádření osoby s odbornou způsobilostí. Přírodní poměry Nezbytné pro zpracování tohoto hydrogeologického posudku (tzv. vyjádření) bylo zejména zhodnocení hydrogeologických poměrů zájmového území. Pro poznání hydrogeologických poměrů sloužily jednak různé archivní údaje o geologických poměrech v blízkém i širším okolí vodních zdrojů, výsledky vlastních terénních šetření a údaje poskytnuté provozovatelem stávajícího vodního zdroje Drnholec tj. společností Vodovody a kanalizace Břeclav, a.s. 20