Sinice "vynález" thylakoidů a fykobilisómů. oxygenní fotosyntéza (proto také oxyfototrofní baktérie) (umějí ovšem i sulfurogenní fotosyntézu)
|
|
- Iveta Navrátilová
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1
2 Proterozoikum
3 Sinice "vynález" thylakoidů a fykobilisómů 6 CO H 2 O C 6 H 12 O O 2 oxygenní fotosyntéza (proto také oxyfototrofní baktérie) (umějí ovšem i sulfurogenní fotosyntézu) fykobilisóm
4 věk sinic 2,5-0,6 Van den Hoek, 1995
5 před 2,5 až 0,6 miliardami let - věk sinic, nebo také boring billion stromatolity dobře dokumentované fosilie kokálních a vláknitých sinic - stáří 2,5 miliardy let
6 Vývoj koncentrace plynů v atmosféře GOE "great oxygenation event"
7 Základní charakteristika sinic - kokální (jednotlivě žijící či koloniální) nebo vláknité stélky - samozřejmě bakteriální stavba buňky se vším všudy - chlorofyl a (a někdy i b, c či d) - u některých veledůležitá schopnost fixace vzdušného dusíku - žijí úplně všude - ve fanerozoiku tzv. statická evoluce fenotypu - rozmnožují se dělením buněk, pohlavní proces nemají - u některých je již znám horizontální přenos DNA plazmidy
8 tři typy fotosyntetického aparátu sinic typ Gloeobacter violaceus - bez thylakoidů, fykobilisómy a pigmenty na plasm. membráně G. violaceus byl izolován z povrchu vápencové skály ve Švýcarsku Je to pravděpodobně nejprimitivnější existující sinice, která představuje jejich nejpůvodnější typ.
9 standardní stav (typ Synechococcus) - thylakoidy, na nich fykobilisómy
10 typ Prochlorococcus (Prochloron, Prochloroccoccus, Prochlorothrix, Acaryochloris) - úplně bez fykobilisómů, s chlororylem b
11 vsuvka: fotosyntetické pigmenty chlorofyly fykobiliny karotenoidy a xanthofyly
12 sinicová fylogeneze 16S rrna sinice a plastidy Nostocales (incl. větvené sinice) plastidy eukaryot Turner et al, 1999, J. Euk. Microbiol. 46: Gloeobacter
13 GOE and cyanobacterial multicellularity Schirrmeister et al., 2013, PNAS
14 evoluce ca 60% sinicových genových rodin je ovlivněna laterálními přenosy Dagan et al., 2013, Genome Biol. Evol. 5:
15 sinice a evoluce plastidů Marin et al., 2005, Protist 156:
16 Sánchez-Baracaldo, 2015, Sci Rep
17 nitrogenační schopnost sinic - zdroj dostupného dusíku pro živé organismy - dusičnany z molekulárního dusíku - v heterocytech (Nostocales), ale ne vždy... (!) Berman-Frank et al., 2003, Res. Microbiol.
18 Fixace vzdušného N 2 fixace = přeměna atmosférického N 2 (N N) na využitelnou formu dusíku (amoniak: NH 4+ ) N H ATP 2 NH 3 + H ADP + 16 P N limitující prvek v moři, nutný pro tvorbu aminokyselin pouze sinice a bakterie mají schopnost fixovat N; sinice zároveň produkují O 2 inaktivuje nitrogenázu prostorová nebo časová separace obou aktivit Mo esenciální prvek pro enzymový komplex nitrogenázy Energeticky nejnáročnější buněčný proces v živé přírodě!
19 Global glaciations and nitrogenase activity in the oceans Sánchez-Baracaldo et al., 2014, Curr. Biol.
20 větvení sinic tzv. pravé a nepravé
21 aerotopy - jediné intracelulární plynové měchýřky v živé přírodě
22 Příklady diverzity sinic: kokální sinice: Synechocystis Chroococcus
23 Synechococcus occurs in virtually all regions of marine euphotic zone (with some exceptions in Antarctica) (usually less abundant than Prochlorococus) density in the phytoplankton up to 10 6 cells/ml
24 Gloeocapsa Gloeocapsopsis
25 Prochloron symbioza se sumkami obligátní symbiont, nelze ho kultivovat
26 Prochlorococcus dominanta oceanického fytoplanktonu, až 50% primární produkce oceánů, příklad pikoplanktonního organismu
27 mořský fytoplankton úvodní informace - 70% primární produkce na Zemi - čtyři dominantní skupiny: - sinice (Prochlorococcus, Synechococcus) - Haptophyta - Dinophyta - Bacillariophyceae velikost buněk abundance (chl a)
28 oceanický fytoplankton základní obrázek globální struktury
29 další koloniální kokální sinice sladkovodní fytobentos Merismopedia
30 sinicové vodní květy (water blooms) hlavně rody: Microcystis, Planktothrix, Anabaena, Aphanizomenon, Cylindrospermopsis, Nodularia microcystiny hepatotoxické oligopeptidy anatoxiny neurotoxické heterocyklické látky cylindrospermopsiny hepatotoxické saxitoxiny neutoxické limit WHO pro koncentrace microcystinů v pitné vodě max. 1,0 µm.l -1 ČR vyhl. 252/2004 MZd technologické prostředky boje s v.k.: bagrování sedimentů, použití algicidů, umělé provzdušňování, srážení hlinitými solemi (PAX-18) další info: (BÚ AV ČR) - příčiny vzniku, ekologická dynamika, - environmentální význam, cyanotoxiny
31 Microcystis
32 Oscillatoriales: Oscillatoria, Phormidium Arthrospira (Spirulina) eutrofní plankton, vegetační zákaly - sušené čadské koláče dihé
33 Spirulina - Arthospira historie Aztékové sbírali spirulinu už v 16.st. (Mexiko) sběr a sušení spiruliny v okolí Čadského jezera placky dihé
34 heterocytární sinice (Nostocales) Nostoc sinice s heterocyty mají zásadní význam v symbiotických interakcích
35 symbiotické interakce (nostokálních) sinic Geosiphon rozsivky Azolla hlevíky lišejníky cycasy
36 Anabaena (Aphanizomenon)
37 Cylindrospermopsis raciborskii v.k. C. raciborski v severní Argentině teplomilný toxický druh šířící se v posledních 20 letech do Evropy obsahuje hepatotoxické microcystiny a další látky
38 Rivularia R. mesenterica Středozemní moře sladkovodní Rivularia oligotrofní biotopy heteropolární vlákna, bazální heterocyt, slizove kolonie
39 nepravě větvené tradiční rody Tolypothrix Scytonema Petalonema
40 pravě větvené sinice: Hapalosiphon, Stigonema pravé větvení
41 Mastigocladus laminosus extremofilní, termální sinice příklad striktně ekologicky podmíněného geografického rozšíření
http://botany.natur.cuni.cz/algo/predmety.html DOBRONICE Kde se s námi můžete seznámit? MB120T61 Terénní cvičení z botaniky (Field course in Botany) 29.5.-3.6. 2017 Terénní demonstrace základních skupin
VíceBotanika bezcévných rostlin 1. praktické cvičení INFORMACE O ORGANIZACI CVIČENÍ
Botanika bezcévných rostlin 1. praktické cvičení INFORMACE O ORGANIZACI CVIČENÍ cíle praktického cvičení z Botaniky bezcévných rostlin: - na konkrétním materiálu se seznámit s reprezentativními zástupci
VíceBotanika bezcévných rostlin 1. praktické cvičení
Botanika bezcévných rostlin 1. praktické cvičení INFORMACE O ORGANIZACI CVIČENÍ cíl praktického cvičení: na konkrétním materiálu se seznámit s reprezentativními zástupci nejdůležitějších systematických
VíceSinice Cyanobacteria (Cyanophyta, Cyanoprokaryota)
Sinice Cyanobacteria (Cyanophyta, Cyanoprokaryota) Sinice celková charakteristika Sinice jsou velmi drobné a velmi jednoduché autotrofní prokaryotické organizmy. Jsou evolučně nesmírně staré a jsou schopné
VíceCYANOBACTERIA (Cyanophyta) - sinice
CYANOBACTERIA (Cyanophyta) - sinice Sinice jsou velmi drobné a velmi jednoduché autotrofní prokaryotické organismy. Jsou evolučně nesmírně staré a jsou schopné žít téměř ve všech biotopech na zeměkouli.
VíceDeterminační schůzka Centra pro cyanobakterie a jejich toxiny, 9. 2. 2007 Mgr. Lenka Šejnohová, CCT. & Masarykova Univerzita
Sinice vodních květů v ČR Determinační schůzka Centra pro cyanobakterie a jejich toxiny, 9. 2. 2007 Mgr. Lenka Šejnohová, CCT ddělení experimentální fykologie a ekotoxikologie Botanický ústav Akademie
VíceBarbora Chattová. Fylogeneze a diverzita rostlin 1. přednáška Cyanobacteria, Euglenophyta, Dinophyta, Cryptophyta
Barbora Chattová Fylogeneze a diverzita rostlin 1. přednáška Cyanobacteria, Euglenophyta, Dinophyta, Cryptophyta Euglenophyta (krásnoočka) Cryptophyta (skrytěnky) Dinophyta (obrněnky) Chromophyta (hnědé
VíceCo znamená, že jsou sinice prokaryotické organismy, jakou buněčnou součást v nich nikdy nenajdeme?
SINICE METODICKÝ LIST PRO UČITELE (STŘEDNÍ ŠKOLY) řešení doplňující otázky/úkolu z pracovního listu doplňující informace k tomu, co žáci uvidí v mikroskopu a je vhodné je na to upozornit doplňující informace,
VíceMgr. Šárka Bidmanová, Ph.D.
Mgr. Šárka Bidmanová, Ph.D. Loschmidtovy laboratoře, Ústav experimentální biologie Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita 77580@mail.muni.cz 1. Úvod do studia mikrobiologie 2. Archea 3. Bakterie
VíceCZ.1.07/1.5.00/34.1013
Datum: 30. 12. 2012 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.1013 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_269 Škola: Akademie - VOŠ, Gymn. a SOŠUP Světlá nad
VíceCo znamená, že jsou sinice prokaryotické organismy, jakou buněčnou součást v nich nikdy nenajdeme?
SINICE PRACOVNÍ LIST PRO STŘEDNÍ ŠKOLY Sinice (Cyanobacteria, někdy také Cyanophyta) představují skupinu prokaryotických organismů, které si ve své evoluci vytvořily fotosyntetický aparát a jsou tudíž
VíceSinice Cyanobacteria (Cyanophyta, Cyanoprokaryota)
Sinice Cyanobacteria (Cyanophyta, Cyanoprokaryota) Sinice celková charakteristika Sinice jsou velmi drobné a velmi jednoduché autotrofní prokaryotické organizmy. Jsou evolučně nesmírně staré a jsou schopné
VíceBarbora Chattová. Fylogeneze a diverzita rostlin: řasy a sinice
Barbora Chattová Fylogeneze a diverzita rostlin: řasy a sinice Euglenophyta (krásnoočka) Cryptophyta (skrytěnky) Dinophyta (obrněnky) Chromophyta (hnědé řasy) Rhodophyta (ruduchy) Chlorophyta (zelené řasy)
VíceBotanika bezcévných rostlin pro učitele 1. praktické cvičení
Botanika bezcévných rostlin pro učitele 1. praktické cvičení INFORMACE O ORGANIZACI CVIČENÍ cíl praktického cvičení: na konkrétním materiálu se seznámit s reprezentativními zástupci nejdůležitějších systematických
VíceWorld of Plants Sources for Botanical Courses
Botanika 2 Prokarya Impérium Prokarya (Prokaryota) jediná říše Bacteria (bakterie) jednobuněčné organismy stélky jednobuněčné nebo vláknité žijí jednotlivě nebo v koloniích patří k nejstarším a nejrozšířenějším
VíceDeterminace sinic vodních květů v ČR Polyfázický přístup on species level
Determinace sinic vodních květů v ČR Polyfázický přístup on species level Determinační praktikum PřF UK, 19. 11. 2007 Mgr. Lenka Šejnohová, Botanický ústav AVČR, Brno Oddělení experimentální fykologie
VíceVzdělávání středoškolských pedagogů a studentů středních škol jako nástroj ke zvyšování kvality výuky přírodovědných předmětů CZ.1.07/1.1.00/14.
Vzdělávání středoškolských pedagogů a studentů středních škol jako nástroj ke zvyšování kvality výuky přírodovědných předmětů CZ.1.07/1.1.00/14.0016 Kapitoly z biologie sinic a řas Petr Hašler Katedra
VíceSINICE RUDUCHY. Štěpánka Žárová Petra Červienková
SINICE RUDUCHY Štěpánka Žárová Petra Červienková EUBACTERIA, CYANOPHYCEAE prokaryotické fototrofní organismy kokální či vláknitá stélka zásobní látka sinicový škrob BUNĚČNÁ STĚNA pevná, vrstevnatá, gramnegativní
VíceN 2 + 8[H] + 16 ATP 2NH 3 + H 2 + 16ADP + 16P i
1. Fixace N 2 v širším kontextu Biologická fixace vzdušného dusíku představuje z hlediska globální bilance N 2 důležitý proces jímž je plynný dusík asimilován do živé biomasy. Z povahy vazby mezi atomy
VíceHydrochemie přírodní organické látky (huminové látky, AOM)
Hydrochemie přírodní organické látky (huminové látky, AM) 1 Přírodní organické látky NM (Natural rganic Matter) - významná součást povrchových vod dělení podle velikosti částic: rozpuštěné - DM (Dissolved
VíceEutrofizace Acidifikace
Eutrofizace Acidifikace Eutrofizace Eutrofizace Atkins (1923), Juday (1926), Fischer (1924) fosfor limitujícím prvkem, přidání způsobilo vzestup rybí produkce X dusík, draslík 60. léta 20. století vodní
Víceprimární producenti: řasy, sinice, vodní rostliny konkurence o zdroje mikrobiální smyčka
primární producenti: řasy, sinice, vodní rostliny konkurence o zdroje mikrobiální smyčka přirozená jezera (ledovcová, tektonická, ) tůně rybníky přehradní nádrže umělé tůně (lomy, pískovny) Dělení stojatých
VíceEkologie a evoluce sinic v archaiku a proterozoiku. Petr Dvořák, Katedra botaniky PřF UP
Ekologie a evoluce sinic v archaiku a proterozoiku Petr Dvořák, Katedra botaniky PřF UP Metanogeny Krátce o mně Obsah prezentace Co jsou sinice? Genom sinic, distribuce, morfologie Rekonstrukce evoluce
VíceMikroskopické stanovení sinic
Mikroskopické stanovení sinic Státní zdravotní ústav, 28.6.2012 Petr Pumann Státní zdravotní ústav Rozpoznat řasy od sinic Woronichinia naegeliana Botryococcus (zelená řasa) Státní zdravotní ústav Důležité
VíceZákladní mikrobiologický rozbor vody
Základní mikrobiologický rozbor vody Cíl: Stanovit celkový počet psychrofilních a mezofilních bakterií univerzální médium Stanovit indikátorové skupiny bakterií selektivní média (Endo agar, SB agar, mfc
VíceOddělení: HAPTOPHYTA (PRYMNESIOPHYTA)
HYDROBOTANIKA Oddělení: HAPTOPHYTA (PRYMNESIOPHYTA) Celková charakteristika Relativně malá skupinka co do počtu druhů (500 recentních druhů v 50 rodech), ale zejména mořští zástupci mají značný ekologický
VíceOddělení: HAPTOPHYTA (PRYMNESIOPHYTA)
HYDROBOTANIKA Oddělení: HAPTOPHYTA (PRYMNESIOPHYTA) Celková charakteristika Relativně malá skupinka co do počtu druhů (500 recentních druhů v 50 rodech), ale zejména mořští zástupci mají značný ekologický
VíceVyhodnocení PT # V/10/2005 Stanovení mikroskopického obrazu v koupalištích ve volné přírodě a stanovení chlorofylu-a
Vyhodnocení PT # V//5 Stanovení mikroskopického obrazu v koupalištích ve volné přírodě a stanovení chlorofylu-a Petr Pumann..5 upravená prezentace pro zveřejnění na internetu Počet účastníků stanovení
VíceURČOVÁNÍ SINIC A ŘAS Jak na to? Logicky a jednoduše stačí se pozorně v klidu dívat a srovnávat
URČOVÁNÍ SINIC A ŘAS Jak na to? Logicky a jednoduše stačí se pozorně v klidu dívat a srovnávat RNDr. Lenka Šejnohová, Ph.D. Mikrobiologický ústav Akademie věd ČR, Třeboň www.alga.cz eustigmatos@gmail.com
VíceOddělení: CRYPTOPHYTA
HYDROBOTANIKA Oddělení: CRYPTOPHYTA Celková charakteristika Jsou to volně žijící bičíkovci, mořští i sladkovodní, důležití jsou zejména pro plankton jarních stojatých vod. Oddělení: CRYPTOPHYTA Stavba
VíceVliv teploty na růst
Vliv teploty na růst Zdroje živin, limitující prvky. Modely příjmu živin (Monod, Droop). Kompetice, kompetiční vyloučení, koexistence (Tilmanův model). Mixotrofie. Změny abundance v přírodních podmínkách
VíceUNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FARMACEUTICKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ KATEDRA FARMAKOGNOSIE. Bakalářská práce
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FARMACEUTICKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ KATEDRA FARMAKOGNOSIE Bakalářská práce MOŽNOSTI VYUŽITÍ SINIC VE FARMACII A DALŠÍCH ODVĚTVÍCH Anežka Holznerová Vedoucí katedry: Doc. RNDr.
VíceVoda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku
Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 9: Voda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku Koloběh dusíku Dusík je jedním z hlavních biogenních prvků Hlavní zásobník : atmosféra, plynný
VíceKoloběh látek v přírodě - koloběh dusíku
Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku Globální oběh látek v přírodě se žádná látka nevyskytuje stále na jednom místě díky různým činitelům (voda, vítr..) se látky dostávají do pohybu oběhu - cyklu N
VíceTřída: RAPHIDOPHYCEAE
HYDROBOTANIKA Třída: RAPHIDOPHYCEAE Celková charakteristika Malá skupina jednobuněčných bičíkovců zahrnuje jen devět rodů. Jejich buňky jsou poměrně velké (až 100 µm). Žijí jak ve sladké vodě, tak i v
VíceEkologie invazních sinic a řas
Ekologie invazních sinic a řas aneb smrt v kapce vody Petr DVOŘÁK 2010 Katedra botaniky Algologická laboratoř Outline Úvod základní dělenířas Vektory Sekundární metabolity a toxiny Allelopatie Invazní
VíceSINICE. Kde se vzaly? Co jsou to sinice? cyanobakterie (sinice) a řasy přirozená součást života ve vod. nádržích. důsledek eutrofizace.
Kde se vzaly? SINICE charakteristika cyanotoxiny prevence masového rozvoje možnosti jeho omezení odstraňování cyanotoxinů vodárenskými technologiemi cyanobakterie (sinice) a řasy přirozená součást života
VíceHYDROBOTANIKA. CHLOROPHYTA zelené řasy
HYDROBOTANIKA CHLOROPHYTA zelené řasy ODDĚLENÍ: CHLOROPHYTA - zelené řasy Zelené řasy jsou velice široká skupina. Její příslušníci mají všechny druhy stélek, jen rhizopodiální typ se vyskytuje pouze jako
VíceVliv abiotických a biotických stresorů na vlastnosti rostlin 2015, ČZU Praha
Vliv abiotických a biotických stresorů na vlastnosti rostlin 2015, ČZU Praha Sándor T. Forczek #, Josef Holík #, Luděk Rederer &, Václav Koza & # Ústav experimantální botaniky AV ČR, v.v.i. & Povodí Labe
VíceVěc: Metodické doporučení SZÚ Národního referenčního centra pro pitnou vodu k ukazateli microcystin-lr a vyhlášce č. 252/2004 Sb.
STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV Datum: 31.5.2005 Naše čís. jednací: Vaše čís. jednací: CHŽP-326/05 Věc: Metodické doporučení SZÚ Národního referenčního centra pro pitnou vodu k ukazateli microcystin-lr a vyhlášce
VíceSinice v koupacích vodách ČR v letech
Sinice v koupacích vodách ČR v letech 26 216 Petr Pumann, Filip Kothan, Tereza Pouzarová Vodárenská biologie 217 1. 2. 2. 217, Praha Problémy spojené s kvalitou přírodní koupacích vod Zdravotně významné
VíceHYDROBOTANIKA. CHLOROPHYTA zelené řasy
HYDROBOTANIKA CHLOROPHYTA zelené řasy ODDĚLENÍ: CHLOROPHYTA - zelené řasy Zelené řasy jsou velice široká skupina. Její příslušníci mají všechny druhy stélek, jen rhizopodiální typ se vyskytuje pouze jako
VíceFotosyntézu lze schematicky vyjádřit: hv CO H 2 O (CH 2 O)+ O 2 + H 2 O. Rozčlenění pochodů v chloroplastu na membránové a enzymové:
Fotosyntéza Fotosyntézu lze schematicky vyjádřit: hv CO 2 + 2 H 2 O (CH 2 O)+ O 2 + H 2 O Rozčlenění pochodů v chloroplastu na membránové a enzymové: Kde všude jsou fotosyntetické organismy? 2013 Yoon
VíceSinice. Botanický ústav Akademie věd ČR. (Oddělení experimentální fykologie a ekotoxikologie) Masarykova univerzita Brno
Sinice ČR: Centrum pro cyanobakterie a jejich toxiny Botanický ústav Akademie věd ČR (Oddělení experimentální fykologie a ekotoxikologie) Masarykova univerzita Brno (Výzkumné centrum RECETOX a pracovní
VíceRůzné metody hodnocení kvantit fytoplanktonu, fixace vzorků podle taxonomické skupiny a účelu. & Masarykova Univerzita
Různé metody hodnocení kvantit fytoplanktonu, fixace vzorků podle taxonomické skupiny a účelu Lenka Šejnohová & kol. Determinační schůzka CCT, 8. 9. 2006 Oddělení experimentální fykologie a ekotoxikologie
VíceFylogenetický strom - BACTERIA. Strom je odvozen na základě sekvence 16S ribozomální RNA (
Sinice Fylogenetický strom - BACTERIA Strom je odvozen na základě sekvence 16S ribozomální RNA (http:/rdp.cme.msu.edu) Kmen CYANOBACTERIA (CYANOPHYTA) - SINICE patří de facto mezi gramnegativní baktérie
VíceTŘÍDA: TREBOUXIOPHYCEAE Tato třída začala být uznávána teprve nedávno (původně pod názvem Pleurastrophyceae) a neustále se ukazuje, že do ní spadají
TŘÍDA: TREBOUXIOPHYCEAE Tato třída začala být uznávána teprve nedávno (původně pod názvem Pleurastrophyceae) a neustále se ukazuje, že do ní spadají nové a nové rody. Stavbou stélek a rozmnožováním i ekologií
VíceFotobionti aneb lišejník není jen houba, ale i řasa. Ondřej Peksa
Fotobionti aneb lišejník není jen houba, ale i řasa Ondřej Peksa Lišejníky definice lišejníku podvojný (komplexní) organismus složený z houby (mykobionta) a fotosyntetizujícího partnera (fotobionta) Stélka
VíceUNIVERZITA KARLOVA V PRAZE. Sinice výskyt, produkované látky a dopady na zdraví
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FARMACEUTICKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ Katedra farmakognozie Bakalářská práce Sinice výskyt, produkované látky a dopady na zdraví (rešeršní práce) Školitelka: RNDr. Anna Polášková
VíceProblematika hodnocení výskytu sinic a fytoplanktonu
Problematika hodnocení výskytu sinic a fytoplanktonu Seminář Laboratorní metody, vzorkování a způsoby hodnocení povrchových vod ke koupání Výzkumný vodohospodářský T.G.M., v.v.i., 29.4.214 Petr Pumann
Více1- Úvod do fotosyntézy
1- Úvod do fotosyntézy Prof. RNDr. Petr Ilík, Ph.D. KBF a CRH, PřF UP FS energetická bilance na povrch Země dopadá 2/10 10 energie ze Slunce z toho 30% odraz do kosmu 47% teplo 23% odpar vody 0.02% pro
Vícetrubicovitá pletivná vláknitá, větvená vláknitá
ŘASY METODICKÝ LIST PRO UČITELE (STŘEDNÍ ŠKOLY) řešení doplňující otázky/úkolu z pracovního listu doplňující informace k tomu, co žáci uvidí v mikroskopu a je vhodné je na to upozornit doplňující informace,
Více05 Biogeochemické cykly
05 Biogeochemické cykly Ekologie Ing. Lucie Kochánková, Ph.D. Prvky hlavními - biogenními prvky: C, H, O, N, S a P v menších množstvích prvky: Fe, Na, K, Ca, Cl atd. ve stopových množstvích I, Se atd.
VíceTřída: RAPHIDOPHYCEAE
HYDROBOTANIKA Třída: RAPHIDOPHYCEAE Celková charakteristika Malá skupina jednobuněčných bičíkovců zahrnuje jen devět rodů. Jejich buňky jsou poměrně velké (až 100 µm). Žijí jak ve sladké vodě, tak i v
VíceEkologické nároky sinic a faktory ovlivňující jejich výskyt v různých typech nádrží
Ekologické nároky sinic a faktory ovlivňující jejich výskyt v různých typech nádrží Mgr. Pavel Rosendorf Úvod Koupací vody, tedy přesněji řečeno koupací oblasti (vymezené vyhláškou č. 159/2003 Sb., aktualizované
VíceSINICE hrozba pro pitnou vodu
SINICE hrozba pro pitnou vodu doc. RNDr. Martin Pivokonský, Ph.D. https://www.novinky.cz/zena/zdravi/308092-koupani-ve-vode-znecistene-sinicemi-muze-bytvelmi-nebezpecne.html Týden vědy a techniky 2016
VíceAnotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou organismů s nepravým buněčným jádrem bakterií a
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou organismů s nepravým buněčným jádrem bakterií a sinic. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu.
VíceHodnocení rozborů vody v přírodních koupalištích
Hodnocení rozborů vody v přírodních koupalištích Petr Pumann konzultační den SZÚ Hodnocení rozborů vody Praha 3.5.2007 Co považujeme za přírodní koupací vody? různě průtočné nádrže zatopené lomy řeky koupaliště
VíceFylogeneze a morfologie bezcévných rostlin 4. praktické cvičení. Přehled pozorovaných objektů
Fylogeneze a morfologie bezcévných rostlin 4. praktické cvičení ŘÍŠE: Chromista Přehled pozorovaných objektů ODDĚLENÍ: Heterocontophyta (syn. Chromophyta) TŘÍDA: Bacillariophyceae podtřída: Coscinodiscophycidae
VíceSdružení Flos Aquae SLEDOVÁNÍ ZMĚN V MNOŽSTVÍ A SLOŽENÍ FYTOPLANKTONNÍCH SPOLEČENSTEV V BRNĚNSKÉ ÚDOLNÍ NÁDRŽI V OBDOBÍ KVĚTEN ŘÍJEN 2010
Sdružení Flos Aquae SLEDOVÁNÍ ZMĚN V MNOŽSTVÍ A SLOŽENÍ FYTOPLANKTONNÍCH SPOLEČENSTEV V BRNĚNSKÉ ÚDOLNÍ NÁDRŽI V OBDOBÍ KVĚTEN ŘÍJEN 21 Autorský kolektiv: Ing. Eliška Maršálková, Ph.D. Doc. Ing. Radovan
VíceŘASY PRACOVNÍ LIST PRO STŘEDNÍ ŠKOLY
ŘASY PRACOVNÍ LIST PRO STŘEDNÍ ŠKOLY Řasy (dříve nesprávně označovány jako podříše nižších rostlin v rámci rostlinné říše) představují velmi různorodou skupinu organismů od několika mikrometrů velkých
VíceMonitoring toxických sinic ve vodárenských nádržích ČR (tradiční a nové toxiny)
Monitoring toxických sinic ve vodárenských nádržích ČR (tradiční a nové toxiny) Luděk Bláha, Blahoslav Maršálek & kol. Centrum pro Cyanobakterie a jejich Toxiny Botanický ústav AVČR, v.v.i., Brno www.sinice.cz
VíceEvoluce (nejen) rostlinné buňky Martin Potocký laboratoř buněčné biologie ÚEB AV ČR, v.v.i. potocky@ueb.cas.cz http://www.ueb.cas.cz Evoluce rostlinné buňky Vznik a evoluce eukaryotních organismů strom
VíceSLEDOVÁNÍ ZMĚN V MNOŽSTVÍ A SLOŽENÍ FYTOPLANKTONNÍCH SPOLEČENSTEV BRNĚNSKÉ PŘEHRADY V OBDOBÍ KVĚTEN ŘÍJEN 2008
Centrum pro cyanobakterie a jejich toxiny & Sdružení Flos Aquae SLEDOVÁNÍ ZMĚN V MNOŽSTVÍ A SLOŽENÍ FYTOPLANKTONNÍCH SPOLEČENSTEV BRNĚNSKÉ PŘEHRADY V OBDOBÍ KVĚTEN ŘÍJEN 28 Autorský kolektiv: Doc. Ing.
VíceTŘÍDA: TREBOUXIOPHYCEAE Tato třída začala být uznávána teprve nedávno (původně pod názvem Pleurastrophyceae) a neustále se ukazuje, že do ní spadají
TŘÍDA: TREBOUXIOPHYCEAE Tato třída začala být uznávána teprve nedávno (původně pod názvem Pleurastrophyceae) a neustále se ukazuje, že do ní spadají nové a nové rody. Stavbou stélek a rozmnožováním i ekologií
VíceSinice a řasy v životním prostředí našich ryb
Petr Hašler: Sinice a řasy v životním prostředí našich ryb 1 Sinice a řasy v životním prostředí našich ryb Petr H a š l e r Algologická laboratoř, Katedra botaniky, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Palackého
VíceBotanika bezcévných rostlin 9. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů
Botanika bezcévných rostlin 9. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů ŘÍŠE: Plantae ODDĚLENÍ: Glaucophyta TŘÍDA: Glaucophyceae Glaucocystis (PP) ODDĚLENÍ: Rhodophyta TŘÍDA: Bangiophyceae Porphyridium
Více4 ROKY HYDROBIOLOGA NA MOSTECKÉM JEZEŘE
4 ROKY HYDROBIOLOGA NA MOSTECKÉM JEZEŘE JANA ŘÍHOVÁ AMBROŽOVÁ, BARBORA KOFROŇOVÁ VŠCHT ÚTVP TECHNICKÁ 5, PRAHA 6 UJEP FŽP KPV KRÁLOVA VÝŠINA 7, ÚSTÍ NAD LABEM V rámci řešeného projektu TA ČR č. TA 01020592,
VíceON-LINE KVANTIFIKACE SINIC V SUROVÉ VODĚ
ON-LINE KVANTIFIKACE SINIC V SUROVÉ VODĚ Mgr. ZLATICA NOVOTNÁ Doc. Ing. BLAHOSLAV MARŠÁLEK, CSc. Ing. MARTIN TRTÍLEK Ing. TOMÁŠ RATAJ CENTRUM PRO CYANOBAKTERIE A JEJICH TOXINY, BÚ AVČR Photon System Instrument,
VíceJevy a organismy pozorovatelné pouhým okem
Jevy a organismy pozorovatelné pouhým okem Determinační kurz 2013 Bohuslavice, 10.-13.6.2013 Petr Pumann Moto: Pro posouzení rizika nezáleží na tom, zda je napočítáno např. 191 360 buněk/ml nebo odhadnuto
VíceUmí provozní laboratoře určovat planktonní sinice?
Umí provozní laboratoře určovat planktonní sinice? Petr Pumann, Tereza Pouzarová Vodárenská biologie 2019 5.2.2019, Praha Planktonní sinice v ČR V ČR 10 rodů se 42 druhy sinic vodních květů (Komárek, 1996)
VíceHYDROBOTANIKA. Oddělení: DINOPHYTA
HYDROBOTANIKA Oddělení: DINOPHYTA Celková charakteristika Většinou jsou to bičíkovci, jen velmi vzácně mají rhizopodiální, kokální nebo trichální organizaci stélky. Mají velmi mnoho specifických rysů pancíř,
VíceZáklady limnologie pro vzorkaře
Základy limnologie pro vzorkaře Seminář Vzorkování přírodních koupališť (co všechno by vzorkař mohl/měl znát) Státní zdravotní ústav, 10.5.2012 Petr Pumann (s vydatnou pomocí prezentací Jindry Durase)
VíceBUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ
BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ SPOLEČNÉ ZNAKY ŽIVÉHO - schopnost získávat energii z živin pro své životní potřeby - síla aktivně odpovídat na změny prostředí - možnost růstu, diferenciace a reprodukce
VíceŽivot ve stojatých vodách : mikrobiální smyčka v potravních sítích
Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 19: Život ve stojatých vodách : mikrobiální smyčka v potravních sítích Mikroorganismy a jejich funkce v ekosystému Ačkoliv funkce mikroorganismů v rozkladných
VícePT#V/9/2006 Stanovení mikroskopického obrazu v koupalištích ve volné přírodě a stanovení chlorofylu-a
PT#V/9/2006 Stanovení mikroskopického obrazu v koupalištích ve volné přírodě a stanovení chlorofylu-a Petr Pumann Praha 30.11.2006 upraveno pro publikaci na internetu Nová literatura Hindák CD zelené řasy
VíceMetody kvantifikace fytoplanktonu a revidovaná ČSN 75 7717
Metody kvantifikace fytoplanktonu a revidovaná ČSN 75 7717 Petr Pumann, Lenka Šejnohová Determinační schůzka CCT 15.5.2009, Brno upraveno pro publikaci na internetu Metody pro stanovení fytoplanktonu mikroskopické
VíceTŘÍDA: TREBOUXIOPHYCEAE
TREBOUXIOPHYCEAE TŘÍDA: TREBOUXIOPHYCEAE Tato třída je zatím nejméně jasnou skupinou v novém systému zelených řas. Podle fragmentárních poznatků jsou do třídy Pleurastrophyceae řazeny kokální a vláknité
VícePseudanabaena a tenké vláknité
7. PŘÍLOHY Tabulka 10: Hostivař 20.8.2008 - vláknité sinice rozlišené, počet Aphanizomenon, Planktothrix, Raphidiopsis Pseudanabaena a tenké vláknité sinice Anabaena součet počtu buněk vláknitých sinic
VíceŘasy a sinice ve vodárenství
Řasy a sinice ve vodárenství Sinice a řasy ve vodárenské a hygienické praxi Přírodovědecká fakulta UK, 28.-29.3.2009 Petr Pumann, Rizikové faktory v pitné vodě Je dobré uvědomit, že sinice a řasy nejsou
VíceDominanty fytoplanktonu nádrží vzniklých ve zbytkových jámách po povrchové těžbě hnědého uhlí Olga Skácelová
Dominanty fytoplanktonu nádrží vzniklých ve zbytkových jámách po povrchové těžbě hnědého uhlí Olga Skácelová katedra botaniky Přírodovědecká fakulta Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích oskacelova@prf.jcu.cz
VíceBUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:
BUNĚČ ĚČNÁ STAVBA ŽIVÝCH ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA: Prokaryota, eukaryota, viry, bakterie, živočišná buňka, rostlinná buňka, organely buněčné jádro, cytoplazma, plazmatická membrána, buněčná stěna, ribozom,
VíceJaro 2010 Kateřina Slavíčková
Jaro 2010 Kateřina Slavíčková Biogenní prvky Organismy se liší od anorganického okolí mimo jiné i složením prvků. Některé prvky, které jsou v zemské kůře zastoupeny hojně (např. hliník), organismus buď
VíceStavba dřeva. Základy cytologie. přednáška
Základy cytologie přednáška Buňka definice, charakteristika strana 2 2 Buňky základní strukturální a funkční jednotky živých organismů Základní charakteristiky buněk rozmanitost (diverzita) - např. rostlinná
VíceDěkuji za pozornost. & Masarykova Univerzita
Výskyt invazní toxické sinice Cylindrospermopsis raciborskii v ČR Děkuji za pozornost Mgr. Lenka Šejnohová a kol. Centrum pro cyanobakterie a jejich toxiny + spolupracující organizace Vodárenská biologie,
VíceCYLINDROSPERMOPSIN. Nový alkaloidní toxin produkovaný sinicemi: toxikologie a analýzy
CYLINDROSPERMOPSIN Nový alkaloidní toxin produkovaný sinicemi: toxikologie a analýzy Lucie Bláhová M. Oravec, Z. Šimek, L. Šejnohová, B. Maršálek, L. Bláha Centrum pro Cyanobakterie a jejich Toxiny Brno,
VíceCHEMIE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ I. (06) Biogeochemické cykly
Centre of Excellence CHEMIE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ I Environmentální procesy (06) Biogeochemické cykly Ivan Holoubek RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni
VícePRIMÁRNÍ PRODUKCE. CO 2 + H 2 A světlo, fotosyntetický pigment (CH 2 O) + H 2 O + 2A
PRIMÁRNÍ PRODUKCE PP je závislá na biochemických procesech fotosyntézy autotrofních organizmů její množství je dáno množstvím dostupných živin v systému produktem je biomasa vytvořená za časovou jednotku
VíceNové rody cyanobakterií (po roce 2001)
Nové rody cyanobakterií (po roce 2001) Premises 1) Taxonomic classification is a method for registration of world organismal diversity in dependence of evolutionary (genetic) and ecological relations,
VíceEkosystém. tok energie toky prvků biogeochemické cykly
Ekosystém tok energie toky prvků biogeochemické cykly Ekosystém se sestává z abiotického prostředí a biotické složky (společenstva) a jejich vzájemných interakcí. Ekosystém si geograficky můžeme definovat
VícePřehled hlavních taxonů bakterií, sinic a řas
Přehled hlavních taxonů bakterií, sinic a řas Simpson a Rodger, 2004 Říše: Prokaryota Oddělení: Bacteria (Eubacteria) bakterie Oddělení: Cyanophyta (Cyanobacteria) sinice Třída: Cyanophyceae Řád: Chroococcales
Víceostatní rozpuštěné látky: křemík, vápník, železo, síra
uhlík dusík fosfor ostatní rozpuštěné látky: křemík, vápník, železo, síra opakování z minulé lekce: uhličitanová rovnováha CO 2 v povrchových vodách ne více než 20-30 mg l -1 podzemní vody obvykle desítky
Více- Cesta GS GOGAT - Cesta GDH
Buchanan 2000 Asimilace amonného iontu: - Cesta GS GOGAT - Cesta GDH Buchanan 2000 GS (glutaminsyntetáza, EC 6.3.1.2) - oktamerní protein o velikosti 350-400 kda, tvořený 8 téměř identickými podjednotkami
VíceZměny v chemismu a biologii mezotrofní nádrže po mimořádném snížení hladiny RODAN GERIŠ, DUŠAN KOSOUR POVODÍ MORAVY, S.P.
Změny v chemismu a biologii mezotrofní nádrže po mimořádném snížení hladiny RODAN GERIŠ, DUŠAN KOSOUR POVODÍ MORAVY, S.P. Technicko morfologické parametry Rok uvedení do provozu - 1972 Průtok - 0,190
VíceTřída: XANTHOPHYCEAE
HYDROBOTANIKA Třída: XANTHOPHYCEAE Celková chrakteristika Asi 600 druhů v 90 rodech. Dříve byla tato skupina nazývána Heterokontae, neboli různobrvky, dnes bývá nazývána v některých moderních textech Tribophyceae
VícePřehled hlavních taxonů bakterií, sinic a řas
Přehled hlavních taxonů bakterií, sinic a řas Simpson a Rodger, 2004 Říše: Prokaryota Oddělení: Bacteria (Eubacteria) bakterie Oddělení: Cyanophyta (Cyanobacteria) sinice Třída: Cyanophyceae Řád: Chroococcales
VíceNH4 NO3 Total N PO4 Ca Mg K Na OM [mg/kg] [mg/kg] [mg/kg] [mg/kg] [g/kg] [g/kg] [g/kg] [g/kg] % Výška [m n. m.] P O P O P O P O P O P O P O P O P O
Tab. 13.. Střední hodnoty a směrodatné odchylky (s.d.) fyzikálně-chemických parametrů půdy z nadmořských výšek z obou lokalit rozdělené podle typu habitatu. Textura ukazuje procentuální zastoupení půdních
VíceS postupným nárůstem frekvence lokalit se zjevnou nadprodukcí (tzv. hypertrofie) přechází definice v devadesátých letech do podoby
Eutrofizace je definována jako proces zvyšování produkce organické hmoty ve vodě, ke které dochází především na základě zvýšeného přísunu živin (OECD 1982) S postupným nárůstem frekvence lokalit se zjevnou
VíceVliv dezintegrace buněčných stěn vybraných druhů sladkovodních řas na jejich stravitelnost
Vliv dezintegrace buněčných stěn vybraných druhů sladkovodních řas na jejich stravitelnost Bc. Ludmila Machů Diplomová práce 2010 1) zákon č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších
VíceSouhrnná zpráva o spolupráci Akademie věd České republiky s Pardubickým krajem a Sdružením obcí Orlicko v roce 2012
U Souhrnná zpráva o spolupráci Akademie věd České republiky s Pardubickým krajem a Sdružením obcí Orlicko v roce 2012 prof. RNDr. Zbyněk Jaňour, DrSc. i Obsah Úvod iv Studium faktorů, ovlivňujících rozvoj
Více