Rakouské spolkové dráhy ve středoevropském kontextu
|
|
- Jarmila Černá
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Rakouské spolkové dráhy ve středoevropském kontextu S dobou jde ten, kdo dbá o rychlé, bezpečné a pohodlné dopravní spojení. Jsme v době, ve které stále více lidí chce být ještě rychleji a pohodlněji zaopatřeno službami a zbožím. A jsme také v době, ve které Evropská unie hospodářsky ještě úžeji prorůstá a prohlubuje a buduje svoji pozici velkého hráče v soutěži o hospodářské podíly na mezinárodním trhu. To, jakou roli přejímají ve střední Evropě Rakouské spolkové dráhy, ukazuje tento příspěvek. 1. Dopravně politické a geografické podmínky Čísla z oficiální statistiky EU výmluvně dokládají nárůst celkových dopravních výkonů: v období stouply uvnitř EU přepravní výkony v osobní dopravě o 42 %, v nákladní dopravě o 45 %. Do roku 2010 se předpokládá růst o dalších 17 % (u osobní dopravy), případně 39 % (u nákladní dopravy) viz obr. 1. Obr. 1 Nárůst celkových dopravních výkonů v EU = 100% Pramen: EU osobní doprava nákladní doprava Znepokojující je ale nevyvážené rozdělení tohoto nárůstu dopravy u jednotlivých dopravců: nárůst poptávky připadá převážně na silniční dopravu. Tak se např. zvýšil v období uvnitř EU podíl silniční dopravy na nákladní dopravě z 56 % na 73 %, zatímco podíl železnice klesl ve stejném období z 26 % na 14 % (právě tak klesl podíl vnitrostátní lodní dopravy z 10 % na 7 %) viz obr. 2. 1
2 Obr. 2 Vývoj druhů nákladní dopravy uvnitř EU silnice železnice vnitrostátní lodní doprava potrubí Pramen: EU Vysoká potřeba mobility, výměny zboží a služeb, konkurenceschopnost, jakož i zabezpečení hospodářské pozice v dobách otevření se Východu a pokračující globalizace vyžadují od všech dvě věci: moderní dopravní cesty a inteligentní spojení různých dopravců. V centru pozornosti inteligentního dopravního plánování a propojení dopravních sítí jsou proto: rychlost, přizpůsobená požadavkům přelomu tisíciletí, která současně odpovídá elektronickému věku, optimální a ekologicky přijatelné zásobování lidí zbožím v místě i z větších vzdáleností a zabezpečení hospodářské pozice v mezinárodní konkurenci. 2. Západní Evropa / Evropská unie Pro západní Evropu se provedla opatření na základě směrnic pro evropskou vysokorychlostní železniční síť k realizaci transevropské dopravní sítě (TEN). Při rozvoji TEN se dalekosáhle plní shora uvedené sociální a ekonomické požadavky. Vytvoření vysoce kvalitní silniční a železniční sítě a otevření vodních cest a leteckých koridorů slouží vcelku jedinému cíli: zabezpečení hospodářské pozice EU. Již v roce 1990 vypracovaný Směrný plán evropské vysokorychlostní sítě se použil jako základ pro Řídící schéma pro transevropské dopravní sítě. Řídícím schématem mají být národní železniční sítě sjednoceny do výkonné evropské sítě tratí. K tomu se část tratí vybuduje nově, ale velký význam se klade i na modernizaci a přestavbu stávajících tratí. Transevropská železniční síť se skládá z: nově budovaných tratí určených pro vysoké rychlosti, všeobecně nejméně 250 km/hod., z rekonstruovaných tratí, určených pro rychlosti cca 200 km/hod., 2
3 z rekonstruovaných tratí pro vysoké rychlosti, které je třeba - vzhledem k nutnosti zohlednit topografii, tvar povrchu nebo blízkost měst - specificky přizpůsobit případ od případu, tratí pro normální železniční dopravu (včetně železničních spojů pro kombinovanou dopravu). Obr. 3 - Hlavní magistrály Rakouských spolkových drah třída sítě A 3. Rozvoj panevropské sítě ve střední a východní Evropě Politické změny ve střední a východní Evropě v devadesátých letech a z toho vyplývající šance na prohloubení obchodních a dopravních vztahů daly podnět k vytvoření přiměřené odpovídající přepravní infrastruktury. Pro zlepšení dopravního napojení středo- a východoevropských zemí na prostor EU byly na celoevropské dopravní konferenci na Krétě (1994) stanoveny tzv. Krétské koridory, které zčásti procházejí i Rakouskem. Dopracování a zpřesnění těchto koridorů bylo prezentováno na celoevropské dopravní konferenci v Helsinkách v roce V roce 1997 byla Evropskou komisí uvedena v život Transport Infrastructure Needs Assessment (TINA). TINA zjišťovala potřeby dopravní infrastruktury přistupujících zemí a navrhla v roce 1998 transevropskou dopravní síť TEN pro budoucí rozšířenou Evropskou unii. Toto rozšíření sítě vychází ze shora uvedených celoevropských koridorů, doplněných o dodatečné součásti. Tyto práce tvoří základ cesty ke skutečné celoevropské železniční síti. 3
4 4. Moderní rakouská vysokovýkonná síť výzva pro ÖBB Přestavba a nová výstavba rakouské železniční infrastruktury (ÖBB hlavní dálkové komunikace magistrály) na významnou železniční síť není jen otázkou vůle při prosazování směrnice, formulované v rámci TEN. Národně i mezinárodně jde o dopravně politickou povinnost a technickou výzvu při vytváření významné železniční sítě, která je v Rakousku v současné době km dlouhá, rozsáhlými stavebními opatřeními. Na průsečíku severojižní a západo-východní železniční dopravy je Rakouská přestupní stanice doslova srdcem budoucí sítě TEN. Velká důležitost mezinárodních článků pro železniční dopravu v Rakousku se ukazuje např. v tom, že 74 % objemu nákladní dopravy ÖBB tvoří kategorie dovoz / vývoz / tranzit (obr. 4), čistě vnitrostátní doprava tvoří jen 26 % z veškeré dopravy. Na důležitých osách dunajské ose / Západní dráha, ose Pontebbana / Jižní dráha, brennerské ose, Arlbergu, ose Ennstal - / Phyrn-Schober a tauernské ose proto musí ležet těžiště rakouské přestavby infrastruktury. Přitom je třeba dbát na to, aby harmonizace moderních výkonných standardů v evropské železniční síti byla v rozhodné míře ovlivňována topografickými poměry, z nich vyplývající strukturou osídlení a technickým stavem, který je k dispozici. Obr. 4 ÖBB nákladní doprava po železnici, % 19% 26% vnitozemí dovoz vývoz tranzit 33% Cílem opatření v oblasti rakouské železniční infrastruktury je přestavba vysocevýkonných tratí podél os, především i pro optimalizaci traťových kapacit. Hlavní tíha 4
5 leží přitom na Západní dráze, jakož i na ostatních důležitých přepravních trasách Rakouskem a v prostoru velké Vídně. Právě tak důležitá jako opatření při rekonstrukci sítě tratí jsou zlepšení ve stávající síti tak, aby odpovídala požadavkům 21. století. K těmto opatřením patří zesílení železničního svršku tak, aby vyhověl očekávaným, případně již nyní pozorovaným zvýšeným zatížením na nápravu a současně aby umožnil nákladově přijatelnou strategii údržby. Nové technologie v oblasti signální techniky umožňují racionalizaci a zlepšení v drážním provozu. Dále se opatřeními v ochraně proti hluku, jako např. protihlukovými stěnami, zlepšuje kvalita bydlení v blízkosti drážních zařízení. Je třeba ovšem poznamenat, že je možno docílit významného snížení hluku i při vývoji vozidel s nízkou úrovní hlučnosti, jak ukazují příklady z dřívější doby. Vedle hlavních magistrál je třeba dbát i o podřízené tratě. Ty plní mnohokrát přibližující (svozné) funkce a úkoly v regionální dopravě. Na těchto tratích je třeba zvážit zatraktivnění a racionalizaci drážního provozu moderními způsoby řízení vlaků, pokud taková opatření budou zdůvodněna odpovídajícím výskytem potřeb dopravy, případně dopravním potenciálem. 4. Rekonstrukce železničních spojů mezi Rakouskem a hraničícími středo- a východoevropskými reformujícími se státy Otevřením se na východ získala též dlouho zanedbávaná spojení do reformujících se zemí na důležitosti. To dokládají i čísla o přeshraniční železniční nákladní dopravě v Rakousku: vedle špičkového umístění Německa (13,0 mil. t/rok) následují Česká republika (6,0 mil. t/rok), Maďarsko ( 5,9 mil. t/rok), Itálie ( 3,6 mil. t/rok), Slovinsko (3,1 mil. t/rok), Slovensko (3,0 mil. t/rok) a Polsko (2,3 mil. t/rok) viz obr. 5. Obr. 5 Přeshraniční železniční nákladní doprava Rakouska 1999, rozdělení podle států původu a cílových států, v mil. t 14, ,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 3,6 0,6 0,7 0,6 0,7 6 5,9 3,1 3 2,3 1,7 DE IT Pramen: Statistik Austria FR BE NL ostatní EU CZ HU SI SK PL Ostatní nečlenové EU 5
6 Při přestavbě spojení do střední a východní Evropy je třeba ovšem dbát na to, že v prvním kroku je nejdříve nutná modernizace stávajících tratí za účelem jejich zatraktivnění, např. jejich přestavbou na v max = 160 km/hod., aby bylo co možná nejrychleji docíleno zlepšení nabídky a zkrácení doby jízdy. K tomu je třeba přičíst i organizační opatření, jako např. provádění pasové a celní kontroly během jízdy vlaku pro zkrácení pobytu na hranicích. Finanční a realizační strategií, přizpůsobenou hospodářským možnostem, lze vybudovat atraktivní nabídky vlaků. Zřízení nových tratí může následovat až v další budoucnosti. V další části článku se blíže popisují důležité příklady pro rekonstrukce tratí. 5.1 Vídeň Budapešť Na trati Vídeň Budapešť (okolo 260 km) se rekonstrukční práce pro nejvyšší rychlost 160 km/hod. mohly dokončit již v roce Tím se zkrátila doba jízdy pro vlaky Eurocity Vídeň, již. nádr. Budapešť Keleti pu. na 2,5 hod., což je vzhledem k současným poměrům u druhých dopravců zcela konkurenceschopné. MAV a ÖBB mají sice rozdílné proudové systémy (25 kv/50 Hz a 15 kv/16,7 Hz), ale nasazení dvousystémových lokomotiv ÖBB na celé trase Vídeň Budapešť (na státní hranici se provede pouze změna strojvedoucího soupravy) umožňuje zkrátit pobyt na hranicích na pouhé 3 minuty. Pasová a celní kontrola probíhá v jedoucím vlaku. Odsouhlasený soubor technických a organizačních opatření tak umožňuje pro zákazníky dráhy atraktivní nabídku jízdy. Na podzim 1999 byl na cca 50 km dlouhém hraničním úseku Parndorf (Rakousko) Lebeny (Maďarsko) úspěšně odzkoušen budoucí jednotný evropský bezpečnostní (řídící) systém ETCS (European Train Control System). V letech bude celá trasa z Vídně do Budapešti (pravděpodobně s finanční podporou Evropské unie) vybavena ETCS (Level 1). 5.2 Vídeň Bratislava Bratislava je napojena na uvedenou trať Vídeň Budapešť a tím na vysokorychlostní evropskou síť prostřednictvím Rakouskem nově vybudované 22 km dlouhé tratě pro rychlost 160 km/hod. Na slovenské straně byla rovněž zřízena nová jednokolejná trať od státní hranice u Kittsee do Bratislavy-Petržalky. Plánovaný vlakový provoz následoval v lednu Doba jízdy rychlíků na relaci Vídeň již. nádr. Bratislava-Petržalka (74 km) trvá jen 45 minut, což je proti dosud existující silniční dopravě (heslo: čekací doby na hranicích) plně konkurenceschopné. Skutečnost, že EU tento projekt finančně podpořila, potvrzuje jeho důležitost v evropské dopravní síti. 5.3 Vídeň Praha (-Berlín) V roce 1997 podepsaly ČD a ÖBB memorandum k modernizaci železničního koridoru Vídeň Praha. Staví na vládní dohodě z roku 1995, podepsané spolkovým ministrem dopravy Spolkové republiky Německo, ministrem dopravy České republiky a spolkovým ministrem pro veřejné hospodářství a dopravu Rakouské republiky o koridoru Berlín Praha Vídeň. Memorandum počítá v nejbližších letech s výstavbou drážního koridoru Vídeň Praha pro nejvyšší rychlost 160 km/hod., jakož i s nasazením vlaků s vozy s nuceným naklápěním. Pro tuto dopravu budou ze strany ČD nasazeny právě objednané motorové vlaky. Těmito opatřeními je možno dosáhnout konkurenceschopné doby jízdy z Vídně do Prahy (cca 400 km) 3 hod. 30 min. (před začátkem výstavby 5 hodin). Pro úsek Praha Berlín 6
7 (cca 380 km) bude umožněno, za shodných podmínek a po zapojení rekonstruované trati Berlín Drážďany na nejvyšší rychlost do 200 km/h docílit cestovní doby cca 3 hodiny. Pro koridor Vídeň Praha Berlín se rovněž zvažuje zabudování jednotného evropského řídícího systému ETCS, v současné době probíhají odpovídající průzkumy zúčastněných států. 5.4 Linec Praha Na základě právě předložené studie se plánuje výstavba dvojkolejného rakouského úseku Linec Summerau a elektrifikace spojení Summerau Horní Dvořiště. Elektrifikace úseku Horní Dvořiště České Budějovice bude dokončena v červnu Vídeň Varšava V roce 1998 bylo PKP, ČD a ÖBB podepsáno memorandum k modernizaci železničního koridoru Vídeň Ostrava Katovice Varšava. Předpokládá do roku 2005 výstavbu tohoto železničního koridoru pro nejvyšší rychlost 160 km/hod. (v Polsku až do km/h) a nasazení vlaků s naklápěcími skříněmi vozů, čímž se docílí doby jízdy z Vídně do Varšavy (670 km) 5 hodin 50 minut (nyní 8 hodin). 5.6 Vídeň Lublaň Záhřeb Pro spojení Vídně směrem na jih do Lublaně a Záhřebu jsou rovněž plánována opatření ke zkrácení doby jízdy. Na ose Vídeň Štýrský Hradec by bylo možno docílit stavbou základního tunelu Semmering (t. č. ve stadiu plánování) mezi Gloggnitz a Mürzzuschlag důležitých zlepšení v drážním provozu. Základní trať přes Semmering ta slavná přes 140 let stará Ghegabahn byla prohlášena organizací UNESCO za kulturní dědictví. Především pro její velmi malé poloměry oblouků, místy pouze 170 m, a z toho vyplývající nízké úrovně rychlostí (především na severní rampě) není výkonná doprava na této horské dráze možná. Nově zbudovaný tunel by proti dnešní 42 km dlouhé (téměř dvojnásobně dlouhé) horské dráze mezi Gloggnitz a Mürzzuschlag umožnil úsporu jízdní doby v trvání více než 30 minut, která by ve stejné míře platila i pro nadregionální dálkovou dopravu na relaci Vídeň Štýrský Hradec (-Slovinsko, Chorvatsko) a Vídeň Klagenfurt (-Itálie). Úsek mezi Štýrským Hradcem-Puntigam a hraničním nádražím Spielfeld-Strasse je t. č. jednokolejný, výstavba druhé koleje (včetně zvýšení traťové nejvyšší rychlosti na 160 km/hod) je ve stadiu plánování. Ve Slovinsku jsou od září 2000 plánovitě nasazovány vlaky s nuceným naklápěním na trati Maribor Lublaň, což znamená zrychlení o 25 minut na 1 hod. 45 minut. Další plánovaná zlepšení umožní, společně s rakouskými opatřeními, dosáhnout výrazně kratší doby jízdy mezi Vídní a Lublaní (438 km), případně Vídní a Záhřebem (452 km). 7
8 Obr. 6 - Spoje mezi Rakouskem a hraničícími středo- a východoevropskými státy 5. Závěr Okolo km z celkové rakouské železniční sítě se v příštích letech dostane na standard železničních vysoce výkonných tratí. Topografická poloha Rakouska, současný technický stav zařízení a vysoký podíl na umělých stavbách činí z tohoto cíle mimořádnou výzvu. Tento cíl, tj. rakouská vysokovýkonná síť jako součást transevropské sítě (TEN), je dosažitelný pouze s vynikajícím technickým know-how, vysokou kvalitou projektového managementu a vysokým nasazením finančních prostředků. ÖBB jsou si evropské výzvy vědomy. Pramen: ETR 50 (2001), H. 7/8 Juli/August, str Překlad: Jiří Mencl Korektura: ODIS 8
Časová dostupnost krajských měst České republiky
Časová dostupnost krajských měst České republiky Jedním z významných faktorů ovlivňujících konkurenceschopnost dopravního módu je cestovní doba mezi zdrojem a cílem cesty. Úkolem tohoto dokumentu je proto
VíceČeská republika Národní strategie pro Fond soudržnosti - Sektor dopravy - SOUHRNNÝ ITINERÁŘ
Česká republika Národní strategie pro Fond soudržnosti - Sektor dopravy - SOUHRNNÝ ITINERÁŘ pro železniční odbočnou větev Česká Třebová Přerov II. tranzitního železničního koridoru (TŽK) 1. TEN-T označení
VíceSoučasnost a budoucnost železničního spojení Praha - Mnichov
Současnost a budoucnost železničního spojení Praha - Mnichov Tématem této práce je osobní železniční doprava mezi hlavním městem České republiky Prahou (1 200 000 obyvatel) a hlavním městem spolkové země
VíceIII. Základní parametry zadávacích podmínek veřejné zakázky Optimalizace tratě Praha Bubeneč Praha Holešovice
III. Základní parametry zadávacích podmínek veřejné zakázky Optimalizace tratě Praha Bubeneč Praha Holešovice 1. Předmět veřejné zakázky 2. Důvod veřejné zakázky 3. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky
VícePožadavky na vysokorychlostní železniční systém z pohledu dopravce
Požadavky na vysokorychlostní železniční systém z pohledu dopravce listopad 2007 Bc. Marek Binko Má-li mít vysokorychlostní železniční systém vůbec nějaký smysl, musí být navržen tak, aby byl obchodně
VíceDÍL 2 ZÁVAZNÝ VZOR SMLOUVY. Příloha 2c ZVLÁŠTNÍ TECHNICKÉ PODMÍNKY
DÍL 2 ZÁVAZNÝ VZOR SMLOUVY Příloha 2c ZVLÁŠTNÍ TECHNICKÉ PODMÍNKY SPRÁVA ŽELEZNIČNÍ DOPRAVNÍ CESTY, STÁTNÍ ORGANIZACE 1 OBSAH: 1. SPECIFIKACE PŘEDMĚTU PLNĚNÍ... 3 2. POPIS PŘEDMĚTNÉ STAVBY... 3 3. PŘEHLED
VíceKoncepce modernizace železniční sítě v ČR
Koncepce modernizace železniční sítě v ČR Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Praha, 27. listopadu 2014 Vstupy do koncepce požadavky na infrastrukturu z dopravního trhu nákladní doprava osobní regionální
VíceKoncepce rychlédopravy v ČR
Návrh postupného přetváření železniční sítě SŽDC konkurenceschopná evropská síť Mgr. Jan ILÍK Odbor drah, železniční a kombinované dopravy, MD ČR Koncepce rychlédopravy v ČR AKTUÁLNĚ-úkol Politiky územního
VíceGeografie České republiky. Doprava
Geografie České republiky Doprava Doprava Poloha ČR uvnitř Evropy usnadňuje rozvoj dopravy a dopravních cest Rozsáhlá dopravní infrastruktura co do rozsahu dopravních sítí (výsledek roztříštěnosti sídelní
VíceNevyužit. Ostrava 14. 6. 2011 Ing. Josef Bosáček
Nevyužit ité potenciály možných řešení v dálkovd lkové a regionáln lní dopravě v ČR, SR a vzájemn jemné dopravě mezi nimi Ostrava 14. 6. 2011 Ing. Josef Bosáček Historie rychlé dálkové dopravy v Československu
VíceÚloha SŽDC v přípravě Rychlých spojení
Úloha SŽDC v přípravě Rychlých spojení Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Czech Raildays 2014 Tratě Rychlých spojení (RS) = tratě pro vysokorychlostní železniční dopravu dle Nařízení Evropského parlamentu
VíceČeskosaský projekt vysokorychlostní tratě Praha Drážďany
Českosaský projekt vysokorychlostní tratě Praha Drážďany Ing. Martin Švehlík Vedoucí oddělení koncepce VRT a technologického rozvoje Odbor strategie Ústí nad Labem 22. 6. 2017 Nařízení Evropského parlamentu
VíceTrať Brno Břeclav st. hranice ČR/AT a ČR/SR Historie současnost - budoucnost
Trať Brno Břeclav st. hranice ČR/AT a ČR/SR Historie současnost - budoucnost Ing. Miroslav Konečný Koridorové tratě Koridorové tratě u OŘ Brno 1. tranzitní železniční koridor v úseku Svitavy Lanžhot st.
VícePožadavky na vysokorychlostní železniční systém z pohledu dopravce
Marek Binko Požadavky na vysokorychlostní železniční systém z pohledu dopravce Klíčová slova: vysokorychlostní železnice, konvenční železnice Má-li mít vysokorychlostní železniční systém vůbec nějaký smysl,
VícePožadavky na železniční síť v jednotném systému dálkové a regionální dopravy
Požadavky na železniční síť v jednotném systému dálkové a regionální dopravy Ing. Jindřich Kušnír Ředitel odboru drah, železniční a kombinované dopravy Železnice síťový dopravní mód, efektivita závislá
VíceRozvoj železničního spojení mezi Jihočeským krajem a Rakouskem
Mobilita v česko-rakouském přeshraničním regionu Rozvoj železničního spojení mezi Jihočeským krajem a Rakouskem Ing. Jan Křemen GŘ SŽDC, odbor strategie České Budějovice, 7. listopadu 2018 Železniční síť
VíceNAPOJENÍ TROJZEMÍ cz/d/pl NA EVROPSKOU ŽELEZNIČNÍ SÍŤ
TRANS-BORDERS NAPOJENÍ TROJZEMÍ cz/d/pl NA EVROPSKOU ŽELEZNIČNÍ SÍŤ Projekt je podpořen z programu Interreg CENTRAL EUROPE, který napomáhá spolupráci při společných výzvách ve střední Evropě. S rozpočtem
VíceŽelezniční osobní doprava v ČR dnes a v budoucnosti. Ing. Antonín Blažek náměstek generálního ředitele ČD pro osobní dopravu
Železniční osobní doprava v ČR dnes a v budoucnosti Ing. Antonín Blažek náměstek generálního ředitele ČD pro osobní dopravu GŘČD Vývoj železnice v uplynulém období Izolovaný vývoj v jednotlivých státech
VícePrůvodní zpráva. Studie nového železničního spojení Plzeň České Budějovice s odbočkou Ražice Písek
ČVUT V PRAZE FAKULTA DOPRAVNÍ, ÚSTAV DOPRAVNÍCH SYSTÉMŮ (K612) Průvodní zpráva Studie nového železničního spojení Plzeň České Budějovice s odbočkou Ražice Písek Michal Bahenský, Martin Barchánek, Vladimír
VíceVliv vysokorychlostní železnice na mobilitu
Nádraží včerejška, nádraží zítřka: zkušenosti Francie a České republiky 23.6.2017 Vliv vysokorychlostní železnice na mobilitu Petr Šlegr, CEDOP Relace Vzdálenost [km] Jízdní doba Rychlost [km/h] Lille
VíceMartin Boháč ČD Cargo, a. s. Specialista podpory prodeje Martin.Bohac@cdcargo.cz
Soudobé trendy v nákladní železniční dopravě a teritoriální expanze. Martin Boháč ČD Cargo, a. s. Specialista podpory prodeje Martin.Bohac@cdcargo.cz Železniční doprava ekologická doprava celosvětově produkuje
VíceZvyšování rychlostí na stávajících tratích a koncepce Rychlých spojení
Zvyšování rychlostí na stávajících tratích a koncepce Rychlých spojení Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie České Budějovice, 8. dubna 2014 Rychlejší železnice = atraktivnější pro zákazníky (objednatele
VíceMožnosti zvyšování rychlostí
Možnosti zvyšování rychlostí na české železnici Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy Historické ohlédnutí a souvislosti Historický dluh: úsporné parametry tratí z 19.
VíceSdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje The Union for the Development of the Moravian-Silesian Region
Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje The Union for the Development of the Moravian-Silesian Region Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje bylo založeno počátkem devadesátých let, v současnosti
VíceSlovinské železnice - změny struktury a strategie
Slovinské železnice - změny struktury a strategie Josip Orbanic Slovinské železnice (SŽ) jsou na křižovatce celoevropských koridorů V a X. Jejich posláním je přeprava nákladů a osob, udržování železniční
VíceVysokorychlostní železnice v ČR
Inovace & Železnice Vysokorychlostní železnice v ČR Ing. Pavel Surý Generální ředitel 13. 12. 2016 Praha Evropská spolupráce Rozsah vysokorychlostní sítě definuje nařízení Evropského parlamentu a Rady
Více- Referát na konferenci CZECH RAILDAYS -
- Referát na konferenci CZECH RAILDAYS - Návrh kvalitního systému regionální železniční dopravy v MS kraji Úvod, význam železnice pro Moravskoslezský kraj. Stručné představení Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského
VíceVýstavba terminálu kombinované dopravy v Břeclavi a napojení vodní cesty Dunaj ČR
Česká republika Národní strategie pro Fond soudržnosti období 2004-2006 - Sektor dopravy - PŘEHLEDNÝ POPIS PROJEKTU Výstavba terminálu kombinované dopravy v Břeclavi a napojení vodní cesty Dunaj ČR I Projekt
VíceEvropské ETCS koridory a ETCS v České republice
Úvod Evropské ETCS koridory a ETCS v České republice Ing. Petr Varadinov SŽDC, Odbor koncepce a strategie Mezi základní cíle Evropského společenství (dále jen ES) patří zajistit volný pohyb osob, zboží
VícePKP CARGO spojuje své síly s AWT
PKP CARGO spojuje své síly s AWT PKP CARGO připraveno expandovat do Evropy 1 2 3 4 Druhý dopravce v EU Licence na dopravu v devíti zemích EU Komplexní logistické služby v rámci skupiny PKP CARGO Dobrá
VíceMožnosti financování projektů dopravní infrastruktury. Ing. Jiří Fuchs Semily 16.9.2014
Možnosti financování projektů dopravní infrastruktury Ing. Jiří Fuchs Semily 16.9.2014 CYRRUS ADVISORY, a.s. Provozujeme největší informační portály o dotacích www.dotacni.info a www.dotacni-noviny.cz
VíceVize dopravy ČR s akcentem na železniční dopravu. Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Ředitel Odboru strategie Ministerstvo dopravy
Vize dopravy ČR s akcentem na železniční dopravu Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Ředitel Odboru strategie Ministerstvo dopravy Politika TEN-T Transevropská dopravní síť (TEN-T) vymezena nařízením Evropského parlamentu
VíceSPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ O DALŠÍCH PLÁNECH NA ROZVOJ ŽELEZNIČNÍCH SPOJENÍ MEZI ČESKOU REPUBLIKOU A SPOLKOVOU REPUBLIKOU NĚMECKO PODEPSANÉ MEZI
SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ O DALŠÍCH PLÁNECH NA ROZVOJ ŽELEZNIČNÍCH SPOJENÍ MEZI ČESKOU REPUBLIKOU A SPOLKOVOU REPUBLIKOU NĚMECKO PODEPSANÉ MEZI SPOLKOVÝM MINISTERSTVEM DOPRAVY A DIGITÁLNÍ INFRASTRUKTURY SPOLKOVÉ
VíceEvropská železniční síť zajišťující konkurenceschopnost nákladní dopravy. Ing. Bohuslav Navrátil náměstek generálního ředitele SŽDC
Evropská železniční síť zajišťující konkurenceschopnost nákladní dopravy Ing. Bohuslav Navrátil náměstek generálního ředitele SŽDC Obsah Úvod, představení organizace Železniční tratě ČR zařazené do evropské
VíceRozvoj území polsko-česk eského příhranip hraničí v závislosti z na obnově a modernizaci trati Broumov Tłumaczów Broumov, 17. 6.. 2011 Obnova trati Broumov Otovice Tłumaczów v širších souvislostech Králov
VícePožadavky dopravce na dopravní cestu
Přednášející: Bc. Marek Binko České dráhy, a.s., www.cd.cz Úvod dopravce je vázán na disponibilní infrastrukturu dopravce není schopen často plnit požadavky zákazníků z důvodu nízké kvality nebo kapacity
VíceRozvoj železnice v ČR v návaznosti na novou dopravní politiku ČR. Ing. Vojtech Kocourek, Ph.D. náměstek ministra dopravy
Rozvoj železnice v ČR v návaznosti na novou dopravní politiku ČR Ing. Vojtech Kocourek, Ph.D. náměstek ministra dopravy 1 Transevropské dopravní sítě původní rozhodnutí EP a Rady č. 1692/96/ES nové rozhodnutí
VíceOrganizační zajištění a časový postup výstavby VR železniční sítě včr
Organizační zajištění a časový postup výstavby VR železniční sítě včr Ing. Michal Babič, Dipl-Ing. Josef Hendrych IKP Consulting Engineers Konference CZECH RAILDAYS 2013 Ostrava 1 2 Zásady vysokorychlostní
VíceSíť 21 integrovaná optimalizace sítě a plánovací přípravy koridorů
Síť 21 integrovaná optimalizace sítě a plánovací přípravy koridorů Ing. Eckart Fricke, Dipl.-Kfm. Götz Müller, Ing. Michael Pohl Konkurenční situace železnice je rozhodujícím způsobem vytvářena výkonnou
VíceVize železnice jako moderní, ekologické a bezpečné formy dopravy budoucnosti
Konference Inovace & Železnice 13. prosinec 2016, Praha Vize železnice jako moderní, ekologické a bezpečné formy dopravy budoucnosti Ing. Dan Ťok ministr dopravy Hlavní témata prezentace Základní cíle
VíceStudie proveditelnosti nového železničního spojení Praha Drážďany
Studie proveditelnosti nového železničního spojení Praha Drážďany Mgr. Ing. Radek Čech, Ph.D. ředitel Odboru strategie SŽDC Praha, 26. února 2018 Rychlá spojení RS Provozně-infrastrukturní systém rychlé
VíceVysokorychlostní tratě
České vysoké učení technické v Praze Fakulta dopravní Ústav dopravních systémů - K612 Vysokorychlostní tratě Semestrální práce Centralna Magistrala Kolejowa Vysokorychlostní trať v Polsku Bc. Jan Turek
VíceRegionální železniční doprava
Jihomoravský kraj Místo k žití, místo k podnikání Regionální železniční doprava Železniční síť Jihomoravského kraje Celková délka 700 km dvoukolejné 324 km elektrifikované 335 km Počet stanic a zastávek
VíceTransevropská osa BALT- JADRAN
Transevropská osa BALT- JADRAN a BATCo Balticko Adriatická dopravní spolupráce Prezentaci zpracovalo leden 2012 Obsah 1) Co je Balticko Jaderská osa 2) Přínosy dopravní osy pro rozvoj přilehlých regionů
VícePostup modernizace železniční infrastruktury v ČR. Interoperabilita versus
Postup modernizace železniční infrastruktury v ČR. Interoperabilita versus protekcionizmus náměstek ministra 1 Postup modernizace železniční infrastruktury Harmonogram výstavby dopravní infrastruktury
VíceMotto : Trocha nadhledu neuškodí
Motto : Trocha nadhledu neuškodí Najdete Českou republiku? Doba temna v ní není Ale co železnice? Požadavky kladené na železniční síť a její rozvoj v dálkové a regionální dopravě Aneb postačuje nám n m
VíceProgram rozvoje Rychlých železničních spojení v ČR dopravní modelování
Program rozvoje Rychlých železničních spojení v ČR dopravní modelování Základem pro přepravní prognózu byl národní strategický dopravní model zpracovaný v rámci Dopravních sektorových strategií. Tento
VíceRole autobusu a vlaku v mobilitě obyvatelstva
AUTOBUS A VLAK - KONKURENCE NEBO SPOLUPRÁCE? Role autobusu a vlaku v mobilitě obyvatelstva Miroslav Vyka // Svaz cestujících ve veřejné dopravě // Prezident 1 MOBILITA OBYVATELSTVA HYBNOST OBYVATEL ROSTE
VíceNAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY A JEJICH VLIV NA ROZVOJ ŽELEZNIČNÍ SÍTĚ V ČR
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY A JEJICH VLIV NA ROZVOJ ŽELEZNIČNÍ SÍTĚ V ČR Ing. Petr Kolář SŽDC, GŘ, Odbor strategie 1. ÚVOD Železniční doprava v České republice má své začátky na počátku 19. století.
VíceModerní technologie pro zvýšení přepravních výkonů a bezpečnosti a plynulosti v dopravě
AŽD Praha Moderní technologie pro zvýšení přepravních výkonů a bezpečnosti a plynulosti v dopravě Konference Smart city Brno Brno 16.února 2017 Vladimír KAMPÍK AŽD Praha Co říká Bílá kniha dopravní politiky
VícePraha, Vysoká škola ekonomická 25.10.2013
Praha, Vysoká škola ekonomická 25.10.2013 Potenciál rozvoje nákladní železniční dopravy v konkurenčním prostředí Development potential of freight railway transport in a competitive environment Ing. Milan
VíceVáš vlak jede každou hodinu aneb integrovaný taktový jízdní řád. Michal Drábek
Váš vlak jede každou hodinu aneb integrovaný taktový jízdní řád Michal Drábek 6. února 2013 Švýcarsko země, kde vlaky odlehčují silnicím - 70. léta 20. století: rozvoj automobilové dopravy, dopravní zácpy
VíceEVROPSKÁ UNIE ENERGETIKA & DOPRAVA V ČÍSLECH. Část doprava
EVROPSKÁ UNIE ENERGETIKA & DOPRAVA V ČÍSLECH 2004 Část doprava Kapitola 5: Infrastruktura Evropská komise Generální ředitelství pro energetiku a dopravu ve spolupráci s Eurostatem 1.5.1 Železnice: hustota
VíceLIBERALIZACE ODVĚTVÍ DOPRAVY A SOUVISEJÍCÍ EVROPSKÝ LEGISLATIVNÍ RÁMEC
LIBERALIZACE ODVĚTVÍ DOPRAVY A SOUVISEJÍCÍ EVROPSKÝ LEGISLATIVNÍ RÁMEC Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál
VíceElektrizace tratí ve vazbě na konverzi napájecí soustavy a výstavbu Rychlých spojení v ČR
Elektrizace tratí ve vazbě na konverzi napájecí soustavy a výstavbu Rychlých spojení v ČR Ing Lapáček Petr Ing Boček Václav podklady Sudop Brno, Sudop Praha, EŽ Praha, ČD Je potřebné přejít na tratích
VíceVysokorychlostní železnice již brzy také u nás doma. Ing. Jindřich Kušnír ředitel odboru drah, železniční a kombinované dopravy
Vysokorychlostní železnice již brzy také u nás doma Ing. Jindřich Kušnír ředitel odboru drah, železniční a kombinované dopravy (Proč) potřebujeme VRT v ČR? hlavní cíle: mezinárodní konkurenceschopnost
VícePříprava Rychlých železničních spojení
Evropská železnice 21. století Příprava Rychlých železničních spojení Ing. Pavel Surý Generální ředitel Praha, 21.11.2017 Rychlá spojení RS Provozně-infrastrukturní systém rychlé železnice na území ČR
VíceKOMBINOVANÁ PŘEPRAVA VE STŘEDNÍ A VÝCHODNÍ EVROPĚ VÝSTUPY Z PROJEKTU CHEMLOG
KOMBINOVANÁ PŘEPRAVA VE STŘEDNÍ A VÝCHODNÍ EVROPĚ VÝSTUPY Z PROJEKTU CHEMLOG Ing Ladislav Špaček CSc, SCHP ČR ZÁVĚRY STUDIE PROVEDITELNOSTI V rámci chemického průmyslu existuje potenciál na zvýšení objemů
VíceČeská železnice na křižovatce
Česká železnice na křižovatce Ing. Petr Žaluda předseda představenstva a generální ředitel ČD, a.s. Prague Marriott Hotel, 7. září 2010 Orientace na zákazníka dopravce ČD, a.s., je v přímém kontaktu se
VíceDlouhodobá vize SŽDC. Bc. Marek Binko. ředitel odboru strategie. Czech Raildays, Ostrava, 18. června 2013
Dlouhodobá vize SŽDC Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Hlavní poslání a činnosti Předmět činnosti Na základě platné právní úpravy Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, plní funkci
VíceŽelezniční infrastruktura pro nákladní dopravu
Železniční infrastruktura pro nákladní dopravu Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie Ostrava, 16. 6. 2015 Parametry infrastruktury pro nákladní dopravu dle evropské legislativy - Nařízení Evropského
VíceADVANCED WORLD TRANSPORT
ADVANCED WORLD TRANSPORT STOJÍME NA PEVNÝCH ZÁKLADECH 1952 vznik společností OKD, Doprava a Čechofracht 2010 spojení zkušeností z oboru železniční dopravy a přepravy a vytvoření jedné silné entity pod
VíceS TAT I ST ICK Á. Skupiny České dráhy
2014 S TAT I ST ICK Á ROČENKA Skupiny České dráhy Obsah Kolejová vozidla 2 Zaměstnanci 4 Osobní přeprava 5 Nákladní přeprava 6 Dopravní výkony 9 Hospodaření 12 Schéma sítě 14 Identifikační a kontaktní
VíceAutomatizované systémy v drážní dopravě. Pohled do budoucnosti 10+ let
AŽD Praha Automatizované systémy v drážní dopravě Pohled do budoucnosti 10+ let Inovace& Železnice Praha, 13. prosince 2016 Zdeněk CHRDLE Generální ředitel, AŽD Praha Co říká Bílá kniha dopravní politiky
VíceInteroperabilita v podmínkách ČR
Interoperabilita v podmínkách ČR Mgr. Ing. Radek Čech, Ph.D. Ředitel odboru strategie Dopravní politika EU Klíčové dokumenty EU k dopravě: Strategie Evropa 2020 (snížení emisí, zvýšení energetické účinnosti
Více9. ročník dopravní konference Vyšší odborná škola, Střední průmyslová škola automobilní a technická České Budějovice PROJEKT RUMOBIL
9. ročník dopravní konference Vyšší odborná škola, Střední průmyslová škola automobilní a technická 11.4.2018 České Budějovice PROJEKT RUMOBIL RUMOBIL JIKORD s.r.o. Ing. Martin Stach OBECNÉ INFORMACE O
VíceČESKÉ DRÁHY. Lepší cesta každý den
ČESKÉ DRÁHY Lepší cesta každý den 01 O společnosti Časová osa Rozdělení Československa České dráhy (ČD) Železnice Slovenskej Republiky (ŽSR) 1993 02 ČD Cargo dceřiná spol. Nákladní dopravce se stal dceřinou
VíceHlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období. Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy
Hlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy 1 Hlavní strategické dokumenty ČR Dopravní politika EU zvýšení
VíceStudie proveditelnosti železničního uzlu Brno pro diskuzi se starosty , Brno
Studie proveditelnosti železničního uzlu Brno pro diskuzi se starosty 15. 12. 2017, Brno Obsah prezentace Cíle přestavby ŽUB Základní koncepce variant řešení přestavby ŽUB Koncepce dopravní obslužnosti
VíceNově přijatá a připravovaná TSI
Vývoj v technické normalizaci a železniční interoperabilitě Radek Čech ACRI Akademie 2011, Praha, 04.05.2011 RISC Výbor pro železniční interoperabilitu a bezpečnost zřízený na základě směrnice 2008/57/ES
VíceStrategie rozvoje dálkové železniční dopravy
Strategie rozvoje dálkové železniční dopravy Ing. Vít Sedmidubský Ing. Jindřich Kušnír Czech Raildays 2010 15. 17. 6. 2010, Ostrava Historie budování žel. infrastruktury 90. léta - výstavba železničních
Více1. Úvod. Tabulka 1.1. Srovnání množství a výkonů přepraveného zboží v závislosti na druhu dopravy v ČR.
1. ÚVOD Česká republika má vzhledem ke své poloze ve středu Evropy důležitou úlohu v mezinárodní dopravě. Rok 2004 pro nás byl zlomový díky našemu vstoupení do EU a v dopravě se to projevilo podle očekávání
VíceOblouky Malého železničního zkušebního okruhu jako zkušební trať exponovaných zkušebních úseků podle vyhlášky UIC 518
VĚDECKOTECHNICKÝ SBORNÍK ČD ROK 1999 ČÍSLO 7 Antonín Vaněček Oblouky Malého železničního zkušebního okruhu jako zkušební trať exponovaných zkušebních úseků podle vyhlášky UIC 518 Klíčová slova: Vyhláška
VíceAUTOBUS A VLAK: KONKURENCE NEBO SPOLUPRÁCE? 8. Října 2015, Louny AUTOBUS NEBO VLAK: FAKTORY PRO MULTIMODALNÍ VÝBĚR
AUTOBUS A VLAK: KONKURENCE NEBO SPOLUPRÁCE? 8. Října 2015, Louny AUTOBUS NEBO VLAK: FAKTORY PRO MULTIMODALNÍ VÝBĚR Peter Köhler, generální ředitel LEO Express pro region střední a východní Evropy peter.koehler@le.cz
VíceJak moc VYSOKOrychlostní železnice v ČR?
Jak moc VYSOKOrychlostní železnice v ČR? Tomáš Záruba Náměšť nad Oslavou, 26. května 2016 Základní otázka: Proč vlastně stavět VRT? Časové úspory cestujících Zefektivnění provozu železnice Uvolnění kapacitních
VíceSTATISTICKÁ R O Č E N K A
2013 STATISTICKÁ R O Č E N K A SKupINy ČESKé dráhy Obsah Kolejová vozidla 2 Zaměstnanci 4 Osobní přeprava 5 Nákladní přeprava 6 dopravní výkony 9 hospodaření 12 Schéma sítě 14 Identifikační a kontaktní
VíceVysokorychlostní železniční tratě
Vysokorychlostní železniční tratě L u k á š T ý f a Ústav dopravních systémů (K612) Téma č. 4 Evropská síť vysokorychlostních tratí Anotace: Vývoj evropské sítě VRT Transevropské dopravní sítě Klíčové
VícePřepravní poptávka po VRT zjišťována v rámci:
Návrh sítě VRT v ČR z hlediska přepravní poptávky Zdeněk Melzer Přepravní poptávka po VRT zjišťována v rámci: Přepravní prognóza Obecná část Zpracovaná studie Aktualizace koncepce vysokorychlostní železniční
VíceSemestrální práce: Vysokorychlostní tratě. Železniční tratě, Argentina
Semestrální práce: Vysokorychlostní tratě Železniční tratě, Argentina Tomáš Hála, 1.56 2007/2008-1 - Železniční tratě, Argentina Doprava v Argentině je specifická vzhledem k rozložení sídel a obyvatelstva.
VíceZavedení palubních komponentů systému ERTMS / ETCS na železničních kolejových vozidlech ČD, a.s.
Zavedení palubních komponentů systému ERTMS / ETCS na železničních kolejových vozidlech ČD, a.s. České dráhy, a.s. ročně přepraví cca 170 milionů cestujících v JŘ 2016/17 vypraví denně v průměru 7 016
VíceMoravskoslezský kraj a regionální železniční doprava.
Moravskoslezský kraj a regionální železniční doprava Strana 1 Moravskoslezský kraj v číslech Rozloha: 5 427 km 2 Počet obcí: 300 ( z toho 40 měst) Počet obyvatel: 1 220 000 Hustota: 224 obyvatel / km 2
VíceStrategické úkoly SŽDC
Bc. Jiří SVOBODA, MBA Generální ředitel SŽDC Konference dopravní infrastruktura 2019, Zámecký pivovar Litomyšl 15. - 16.5.2019 Zajistit realizaci politiky TEN-T Připravit a postupně realizovat akce k dokončení
VíceEVROPSKÁ DOPRAVNÍ POLITIKA. Doprava = klíčový faktor moderních ekonomik: - rozpor (mobilita nepříznivé dopady) optimalizace dopravního systému
EVROPSKÁ DOPRAVNÍ POLITIKA Doprava = klíčový faktor moderních ekonomik: - rozpor (mobilita nepříznivé dopady) optimalizace dopravního systému Římská smlouva - neexistence společné dopravní politiky Maastrichtská
VícePříprava tratí Rychlých spojení v České republice
Příprava tratí Rychlých spojení v České republice Ing. Pavel Surý generální ředitel Praha, 24. 3. 2015 Tratě Rychlých spojení (RS) = tratě pro vysokorychlostní železniční dopravu dle Nařízení Evropského
VíceVysokorychlostní železnice větší kvalita života
Praha a Středočeský kraj: Místo pro život 11.6.201 Stanice Champagne-Ardenne TGV, FR Vysokorychlostní železnice větší kvalita života Petr Šlegr, CEDOP VR propojení v Evropě Relace Vzdálenost Jízdní doba
VíceVysokorychlostní železnice v ČR proč?
Ing. Petr Šlegr Š Ing. Petr Šlegr Několik faktů z historie železnice ve světe a u nás 1805 Trevithickova parní lokomotiva 1825 První veřejná železnice v Anglii 1829 Liverpol Manchester 1832 koněspřežná
VíceMgr. Michal Roubík. Ústav hospodářských a sociálních dějin, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze. Institut pro památky a kulturu, o.p.s.
Mgr. Michal Roubík Ústav hospodářských a sociálních dějin, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze - Institut pro památky a kulturu, o.p.s. Nádraží Benešov Kulturní památka mezi minulostí a budoucností
VícePožadavky dopravce na zvyšování rychlostí na síti SŽDC
Požadavky dopravce na zvyšování rychlostí na síti SŽDC Jan Hrabáček GŘ ČD O14 16.5.2013, Kolokvium ŽelAktuel, Praha Dopravní výkony ČD Dopravní výkon mil. vlkm ČD v roce 2012 a 2013 (plán) 140 120 2012
VíceNové železniční spojení Drážďany Praha
Grenzüberschreitende Zusammenarbeit bei der Entwicklung des Eisenbahnprojekts Sachsen - Tschechische Republik Petr Provazník Generální ředitelství, Odbor strategie Dresden, 17. 06. 2019 1. Popis projektu
VíceModernizace železniční sítě a její kapacita
Modernizace železniční sítě a její kapacita ŽEL AKTUEL 22. května 2014 Praha Ing. Radim Brejcha, Ph.D. Odbor strategie Definice pojmů modernizace a kapacita: Propustná výkonnost (propustnost, kapacita)
VícePraha - Beroun, nové železniční spojení
Praha - Beroun, nové železniční spojení Ing. Miroslav Krsek, SUDOP PRAHA a.s. Stavba "Praha - Beroun, nové železniční spojení" je dopravní stavbou železniční infrastruktury a naplňuje vládní rozhodnutí
VíceVysokorychlostní trať Peking-Šanghaj, Čína
Vysokorychlostní trať Peking-Šanghaj, Čína Jméno: Tomáš Krulich Skupina: 2 55 Mapa vysokorychlostní tratě Peking-Šanghaj Původně technologie Maglev Odstoupení od magnetické technologie z důvodu vysokých
VíceZvyšování traťových rychlostí na síti SŽDC
Želaktuel 2013 Zvyšování traťových rychlostí na síti SŽDC Mgr. Ing. Radek Čech, Ph.D. Vedoucí oddělené koncepce infrastruktury Odbor strategie 16.5.2013, Praha Výchozí požadavky Požadavky dopravců (ČD
VíceVznik a rozvoj koncepce vysokorychlostních tratí
TELČ 3. - 4. 11. 2016 REGIONÁLNÍ TERMINÁLY VYSOKORYCHLOSTNÍCH TRATÍ: STAVĚT NESTAVĚT? Vznik a rozvoj koncepce vysokorychlostních tratí Antonín Peltrám POTŘEBA VYSOKORYCHLOSTNÍCH TRATÍ Vznikala paralelně
VíceINFORMACE PRŮMYSLOVÁ ZÓNA PŘESTANOV LISTOPAD 2010
INFORMACE PRŮMYSLOVÁ ZÓNA PŘESTANOV LISTOPAD 2010 Investorsko Inženýrská a.s., Gorkého 658/15, 460 01 Liberec Tel. +420 485 253 333, fax +420 485 253 344, www.iias.cz, e-mail ii@iias.cz Průmyslová zóna
VíceTechnické a legislativní aspekty rozvoje jednotlivých kategorií drah
10. dubna 2018 Ústí nad Labem Technické a legislativní aspekty rozvoje jednotlivých kategorií drah Jindřich Kušnír Ministerstvo dopravy Nařízení 1315/2013/EU o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské
VíceRychlá spojení. aktualizovaná koncepce VRT pro ČR. Ing. Jindřich KUŠNÍR Ředitel odboru drážní a vodní dopravy Ministerstvo dopravy ČR
Rychlá spojení aktualizovaná koncepce VRT pro ČR Ing. Jindřich KUŠNÍR Ředitel odboru drážní a vodní dopravy Ministerstvo dopravy ČR zóna 1 : hustá síť VRT a rychlých konvenčních tratí vysoký stupeň mobility
VícePILOTNÍ PROJEKT A DALŠÍ ROZVOJ SYSTÉMU ETCS v ČR
PILOTNÍ PROJEKT A DALŠÍ ROZVOJ SYSTÉMU ETCS v ČR Ing. Petr Varadinov SŽDC, Odbor koncepce a strategie 1. ÚVOD Se sjednocováním Evropy, odstraňováním hranic mezi jednotlivými státy se neustále zvyšují nároky
VíceIntermodální přepravy silnice-železnice
Intermodální přepravy silnice-železnice = moderní alternativa kamionových přeprav Bratislava, 28.2.2012 BOHEMIAKOMBI spol. s r.o. Opletalova 6 113 76 Praha 1 Tel. +420 242 444 560 Fax +420 242 444 924
VíceŽelezniční doprava zboží mezi lety 2003 a 2004
Železniční doprava zboží mezi lety 2003 a 2004 Autor: Simo PASI Obsah Nejdůležitější údaje.2 Celková doprava zboží 2 Vnitrostátní doprava 4 Mezinárodní doprava...5 Rozdělení do skupin zboží...8 1 Nejdůležitější
Více