ÚČETNICTVÍ PRINCIPY A TECHNIKY Tomáš Líbal

Transkript

1 ÚČETNICTVÍ PRINCIPY A TECHNIKY Tomáš Líbal Změny k a aktualizace provedené ve 2. vydání jsou uvedeny červeně. Učebnice str. 24 Hospodářský rok je účetní období, které začíná prvním dnem jiného měsíce než je leden. Požadavek zákona je logický, neboť jinak by se jednalo o účetní období - kalendářní rok. Účetní jednotky podnikatelé, oznámí svůj záměr na změnu účetního období kalendářního roku na hospodářský rok nebo naopak, příslušnému správci daně (finančnímu úřadu). Lhůta pro oznámení stanovená zákonem je tři měsíce před plánovanou změnou účetního období, nebo před koncem běžného účetního období, a to podle toho, který z termínů nastává dříve, jinak zůstává v platnosti původní účetní období. Hospodářský rok může být vhodnou formou účetního období např. pro účetní jednotky se sezónní činností, jako je zemědělství a stavebnictví. Obdobně to může platit i pro maloobchodní firmu, kde vhodným okamžikem pro uzavírání účetních knih jistě nebude konec roku, kdy vrcholí její činnost. Vhodnějším okamžikem ukončení účetní období bude jistě období, kdy končí výprodej vánočního zboží, resp. činnost účetní jednotky je relativně utlumena, má poměrně nízké zásoby zboží apod. Hlediskem pro rozhodování o volbě účetního období bude hospodářský cyklus dané účetní jednotky. Uplatnit hospodářský rok za podmínek uvedených výše lze též a) účetní jednotkou do 30 dnů ode dne vzniku účetní jednotky, nebo b) nástupnickou účetní jednotkou, účetní jednotkou rozdělovanou odštěpením nebo přejímajícím společníkem v případě převodu jmění na společníka do 30 dnů ode dne zápisu přeměny společnosti do obchodního rejstříku. Změnu účetního období může účetní jednotka v běžném účetním období provést pouze jednou. Jiné účetní období než je nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců v podobě kalendářního nebo hospodářského roku, mohou mít účetní jednotky v následujících případech. 1. Změna účetního období, tj. přechod z kalendářního na hospodářský rok nebo naopak, kdy účetní období může být kratší nebo delší než dvanáct měsíců. 2. Vznik účetní jednotky, kdy účetní jednotka nenaplní v prvním roce své existence podmínku účetního období, jako nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců. Vznikne-li účetní jednotka v období tří měsíců před skončením kalendářního roku může být následující účetní období o příslušné období delší. Obdobně to platí při zániku účetní jednotky v období tří měsíců po skončení kalendářního roku, kdy může být předchozí období delší. 3. Přeměna společností (fúze, sloučení společností apod.) nebo družstev (s výjimkou změny právní formy) je případem, kdy účetní období začíná rozhodným dnem přeměny, vymezeným v obchodním zákoníku a posledním dnem účetního období, ve kterém byl proveden zápis přeměny do obchodního rejstříku. U zanikající účetní jednotky končí účetní období dnem, který předchází rozhodný den. Rozhodný den je den, od něhož se jednání zanikající společnosti nebo zanikajících společností považují z účetního hlediska za jednání uskutečněná na účet nástupnické společnosti. Účetní období může být delší než 12 měsíců též a) při vzniku účetní jednotky v období 3 měsíců před koncem kalendářního roku, b) při zániku účetní jednotky v období 3 měsíců po skončení kalendářního roku nebo hospodářského roku, c) stanoví-li zákon o účetnictví nebo zvláštní právní předpis rozvahový den ve lhůtě do 3 měsíců před počátkem běžného účetního období, d) stanoví-li zákon o účetnictví nebo zvláštní právní předpis rozvahový den ve lhůtě do 3 měsíců po konci běžného účetního období a neodporuje-li takovéto prodloužení smyslu rozvahového dne běžného účetního období, e) připadne-li rozhodný den u nástupnické účetní jednotky, u účetní jednotky rozdělované odštěpením nebo u přejímajícího společníka v případě převodu jmění na společníka do období 3 měsíců před skončením kalendářního nebo hospodářského roku a dojde-li v tomto období zároveň k zápisu přeměny společnosti do obchodního rejstříku. 1

2 Učebnice str. 73 Způsob zápisu účetního případu podle zásady podvojnosti se plně vztahuje pro účtování na syntetických účtech. Provádění zápisu na účtech analytických (např. při sledování částky v cizí měně na analytickém účtu) nebo na účtech podrozvahových se zpravidla provádí pouze zápis na tento účet bez podvojného zápisu na druhý účet. Učebnice str. 134 Příklad 9.13 účtování při technickém zhodnocení DHM Deník Č. TEXT tis. Kč MD D 1. Přijatá faktura za rekonstrukci budovy ( xx1) a) částka faktury b) DPH - přenesení daňové povinnosti na příjemce - ZDPH 92a c) celkem a) b) c) 3. a) b) c) 4. a) b) c) 5. a) b) Hlavní kniha (v tis. Kč) Přijatá faktura za přístavbu budovy ( xx1) částka faktury DPH - přenesení daňové povinnosti na příjemce - ZDPH 92a celkem Přijatá faktura za zabezpečovací zařízení automobilu ( xx1) cena bez daně DPH celkem Výpis z běžného účtu úhrada faktury za rekonstrukci úhrada faktury za přístavbu úhrada faktury za přístavbu Vnitřní účetní doklad - vyúčtování výdajů technického zhodnocení ( xx1) u budovy u automobilu Dodavatelé 042 Pořízení DHM 021 Stavby 4a) c) a) a) a) b) a) a) b) 5 O MD O D 0 4c) 6 3c) 6 3a) 5 KZ O MD O D O MD O D KZ 0 KZ Bankovní účty 343 Daň z přidané hodnoty 548 Ostatní prov. náklady PZ a) b) 400 1b) 400 5b) 5 4b) b) b) O MD 5 O D 0 4c) 6 3b) 1 KS 5 O MD 0 O D O MD O D KZ KZ

3 Učebnice str. 136 PVZÚ v některých případech stanovuje postupy odpisování. Zřizovací výdaje se odepíší nejpozději v průběhu pěti let od založení společnosti. Goodwill se odpisuje rovnoměrně nejpozději do 60 měsíců od nabytí podniku nebo jeho části, do nákladů (kladný) nebo do výnosů (záporný). V případě přeměny společnosti se goodwill odpisuje od rozhodného dne přeměny. Účetní jednotka může rozhodnout o době odpisování goodwillu nebo záporného goodwillu delší než 60 měsíců. Odůvodnění se uvede v příloze účetní závěrky. Záporný goodwill se odpisuje do výnosů. Oceňovací rozdíl k nabytému majetku se odpisuje rovnoměrně 180 měsíců od nabytí podniku nebo jeho části, do nákladů (kladný) nebo do výnosů (záporný). V případě přeměny společnosti se oceňovací rozdíl k nabytému majetku odpisuje od rozhodného dne přeměny. Pokud nejsou součástí nabytého majetku, ke kterému je tvořen oceňovací rozdíl, aktiva s dobou použitelnosti delší než 15 let, účetní jednotka může rozhodnout o době odpisování aktivního nebo záporného oceňovacího rozdílu kratší než 180 měsíců. Odůvodnění se uvede v příloze účetní závěrky. Záporný (pasivní) oceňovací rozdíl k nabytému majetku se odpisuje do výnosů. Učebnice str. 187 Příklad daňová uznatelnost stravenek a jejich účtování ABC, s.r.o. poskytuje svým zaměstnancům stravenky ve jmenovité hodnotě 90 Kč. Aktuální výše stravného stanovená vyhláškou Ministerstva práce a sociálních věcí je při trvání pracovní cesty 5 12 hodin Kč. Vydáno je 100 ks stravenek pro 5 zaměstnanců v měsíci, kde je 20 pracovních směn. Zaměstnavatel přispívá 55 % hodnoty stravenky a zbývající část si platí zaměstnanci. 70 % stravného při trvání pracovní cesty 5-12 hodin = 76 x 70 % = 53,20 Kč 55 % z 90 Kč = 49,50 Kč Příspěvek zaměstnavatele je tedy v plné výši daňově uznatelným nákladem. Řešení účtování je v podobě deníku. 3

4 Učebnice str Základní kapitál a kapitálové účty Účet 411 Základní kapitál 412 Emisní ážio 413 Ostatní kapitálové fondy 414 Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků 416 Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách společností 417 Rozdíly z přeměn společností 418 Rozdíly z ocenění při přeměnách společností 419 Změny základního kapitálu Popis použití Účet představuje vklady podnikatelů do účetní jednotky. U akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným musí zůstatek účtu odpovídat hodnotě základního kapitálu zapsaného do obchodního rejstříku. Na účtu je účtován rozdíl mezi jmenovitou hodnotou akcií, nebo obchodních podílů, které jsou zaúčtovány na účtu 411 Základní kapitál a jejich emisním kurzem. Účtujeme zde souvztažně se zápisem na rozvahovém účtu darovaný majetek, nebo inventarizační přebytek neodpisovaného majetku. Na stranu MD účtujeme souvztažně se zápisem na rozvahovém účtu snížení ocenění majetku. Na straně D účtujeme zvýšení ocenění majetku. Používá se pro oceňovací rozdíly při přeměnách společností podle PVZÚ. Používá se pro oceňovací rozdíly při přeměnách společností podle PVZÚ. Používá se pro oceňovací rozdíly při přeměnách společností podle PVZÚ. Rozhodnutí, např. valné hromady v akciové společnosti, nebo společnosti s ručením omezeným o zvýšení základního kapitálu zaúčtujeme na stranu D souvztažně se zvýšením pohledávky účtované a straně MD účtu Pohledávky za upsaný základní kapitál. Na straně MD bude zaúčtováno rozhodnutí o snížení základního kapitálu. Po zápisu změny základního kapitálu do obchodního rejstříku bude zůstatek převeden na účet 411 Základní kapitál. Učebnice str. 280 Rezervy podle zvláštních právních předpisů vymezuje zákon o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů. Jedná se u podnikatelských subjektů o rezervy na a) opravy hmotného majetku (neúčtuje o ní účetní jednotka, která využije metodu komponentního odpisování), b) pěstební činnost, c) odbahnění rybníka, d) sanaci pozemků dotčených těžbou, e) vypořádání důlních škod. 4

5 Učebnice str Schéma účtování rezervy na daň z příjmů Běžné účetní období 341 Daň z příjmů 454 Rezerva na daň z příjmů 599 Změna stavu rezervy na daň z příjmů ) 1) Následující účetní období 591 Daň z příjmů z běžné činnosti - splatná 593 Daň z příjmů z mimoř. 341 Daň z příjmů činnosti - splatná ) 599 Změna stavu rezervy na daň z příjmů 454 Rezerva na daň z příjmů ) Popis účetních případů 1) Odhadovanou výši splatné daně z příjmů zaúčtujeme v rámci uzávěrky běžného účetního období jako zvýšení nákladu zápisem na stranu MD účtu 599 Změna stavu rezervy na daň z příjmů. Souvztažný zápis provedeme na stranu D účtu 454 Rezerva na daň z příjmů, jako zvýšení rezervy. 2) V případě, že účetní jednotka účtovala o zaplacených zálohách na daň z příjmů, zaúčtuje zúčtování (kompenzaci) záloh zápisem na stranu D účtu 341 Daň z příjmů se souvztažným zápisem na stranu MD účtu 454 Rezerva na daň z příjmů. 3) Následující účetní období, v okamžiku, kdy je k dispozici přiznání k dani z příjmů za předchozí účetní (zdaňovací) období, zaúčtujeme předpis daně z příjmů standardním způsobem, tj. odděleně splatnou daň z příjmů z běžné a mimořádné činnosti na stranu MD účtů 591 a 593 jako zvýšení nákladů. Podrobněji se s účtováním předpisu splatné daně seznámíme v kapitole 17. Souvztažný zápis provedeme na stranu D účtu 341 Daň z příjmů, jako zvýšení závazku. 4) Na zaúčtování předpisu splatné daně naváže rozpuštění rezervy na daň z příjmů, vytvořené v předchozím účetním období, zápisem na stranu MD účtu 454 Rezerva na daň z příjmů, jako snížení rezervy. Souvztažný zápis provedeme na stranu D účtu 599 Změna stavu rezervy na daň z příjmů, jako snížení nákladu. Účetním dokladem pro všechny účetní případy je vnitřní účetní doklad. V následujícím účetním období je ovlivněn výsledek hospodaření jen rozdílem mezi odhadovanou a skutečnou výší daně z příjmů za předchozí účetní (zdaňovací) období. 5

6 Příklad rezerva na daň z příjmů Společnost BETA, s.r.o. musí předat svou účetní závěrku za rok 2xx1 pro potřeby konsolidace své mateřské společnosti nejpozději do xx2. Ke dni zpracování účetní závěrky odhaduje svoji daňovou povinnost u daně z příjmů za rok 2xx1 ve výši 150 tis. Kč. Zaplacené zálohy na daň z příjmů činí 100 tis. Kč. V březnu 2xx2 bylo daňovým poradcem společnosti přiznání zpracováno s vyčíslením splatné daně za rok 2xx1 ve výši 145 tis. Kč. Celá částka splatné daně z příjmů souvisí s běžnou činností. Deník 2xx1 Č. TEXT tis. Kč MD D 1. Vnitřní účetní doklad - tvorba rezervy na daň z příjmů Vnitřní účetní doklad - zúčtování záloh Hlavní kniha 2xx1 (v tis. Kč) 341 Daň z příjmů 454 Rezerva na daň z příjmů 599 Změna stavu rezervy na daň z příjmů PZ 100 2) 100 2) 100 1) 150 1) 150 O MD 0 O D 100 O MD 100 O D 150 O MD 150 O D 0 KZ 0 KZ 50 KZ 150 Učebnice str Fúze sloučením Fúzí sloučením dochází k zániku obchodní společnosti nebo družstva nebo více obchodních společností nebo družstev, jemuž předchází zrušení bez likvidace; jmění zanikající obchodní společnosti nebo družstva včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů přechází na jinou obchodní společnost nebo družstvo. Fúzí sloučením dochází k zániku společnosti nebo družstva nebo více společností nebo družstev a přechodu jmění zanikající společnosti nebo družstva na nástupnickou společnost nebo družstvo; nástupnická společnost nebo družstvo vstupuje do právního postavení zanikající společnosti nebo družstva, nestanoví-li zvláštní zákon něco jiného. Fúze splynutím Fúzí splynutím dochází k zániku dvou nebo více obchodních společností nebo družstev, jemuž předchází jejich zrušení bez likvidace; jmění zanikajících obchodních společností nebo družstev včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů přechází na nově vznikající nástupnickou obchodní společnost nebo družstvo. Fúzí splynutím dochází k zániku dvou nebo více společností nebo družstev a přechodu jejich jmění na splynutím vzniklou nástupnickou společnost nebo družstvo; nástupnická společnost nebo družstvo vstupuje do právního postavení zanikajících společností nebo družstev, nestanoví-li zvláštní zákon něco jiného. 6

7 2. Rozdělení může mít formu a) rozdělení se vznikem nových obchodních společností nebo družstev, b) rozdělení sloučením, c) kombinací rozdělení se vznikem nových obchodních společností nebo družstev a rozdělení sloučením, nebo d) rozdělení odštěpením, které může mít formu 1. rozdělení odštěpením se vznikem jedné nebo více nových obchodních společností nebo družstev, 2. rozdělení odštěpením sloučením, nebo 3. kombinací rozdělení odštěpením se vznikem jedné nebo více nových obchodních společností nebo družstev a rozdělení odštěpením sloučením. 2. Rozdělení může mít formu a) rozštěpení, v jehož důsledku rozdělovaná společnost nebo družstvo zaniká a její jmění přechází 1. na více nově vznikajících společností nebo družstev (dále jen "rozštěpení se vznikem nových společností nebo družstev"), 2. na více již existujících společností nebo družstev (dále jen "rozštěpení sloučením"), nebo 3. kombinací forem uvedených v bodech 1 a 2, nebo b) odštěpení, v jehož důsledku rozdělovaná společnost nebo družstvo nezaniká a část jejího jmění přechází 1. na jednu nebo více nově vznikajících společností nebo družstev (dále jen "odštěpení se vznikem nové nebo nových společností nebo družstev"), 2. na jednu nebo více již existujících společností nebo družstev (dále jen "odštěpení sloučením"), nebo 3. kombinací forem uvedených v bodech 1 a 2. Schéma rozdělení rozštěpením společnosti nebo družstva SE VZNIKEM NOVÝCH OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTÍ BEZ VZNIKU NOVÝCH SPOLEČNOSTÍ A A B C B C A C A zaniká B a C pokračuje A a C pokračuje B zaniká Rozdělení se vznikem nových obchodních společností nebo družstev Rozdělením rozdělovaná obchodní společnost nebo družstvo zpravidla zaniká. Jejímu zániku předchází zrušení bez likvidace s tím, že její jmění včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů přechází na jednu nebo více nástupnických obchodních společností nebo družstev a její společníci nebo členové se obvykle stávají společníky nebo členy jedné nebo více nástupnických obchodních společností nebo družstev. Rozštěpením rozdělovaná společnost nebo družstvo zaniká. Jmění zanikající společnosti nebo družstva při rozštěpení včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů přechází na jednu nebo více nástupnických společností nebo družstev podle projektu rozštěpení a její společníci nebo členové se stávají i společníky nebo členy jedné nebo více nástupnických společností nebo družstev, nestanoví-li zákon o přeměnách nebo jiný zákon něco jiného. 7

8 Schéma rozdělení odštěpením společnosti nebo družstva SE VZNIKEM NOVÝCH SPOLEČNOSTÍ BEZ VZNIKU NOVÝCH SPOLEČNOSTÍ A A B A B A B Rozdělení odštěpením Rozdělením odštěpením se rozdělovaná obchodní společnost nebo družstvo neruší ani nezaniká, ale vyčleněná část jejího jmění přechází na existující nebo vznikající jednu nebo více nástupnických obchodních společností nebo družstev, a společníci nebo členové rozdělované obchodní společnosti nebo družstva se zpravidla stávají společníky nebo členy jedné nebo více nástupnických obchodních společností nebo družstev. Odštěpením rozdělovaná společnost nebo družstvo nezaniká, ale vyčleněná část jejího jmění včetně případných práv a povinností z pracovněprávních vztahů přechází na existující nebo vznikající jednu nebo více nástupnických společností nebo družstev podle projektu odštěpení a společníci nebo členové rozdělované společnosti nebo družstva se stávají i společníky nebo členy jedné nebo více nástupnických společností nebo družstev, nestanoví-li zákon o přeměnách nebo jiný zákon něco jiného. 3. Převod jmění na společníka Za podmínek stanovených u jednotlivých forem obchodních společností mohou společníci nebo příslušný orgán obchodní společnosti rozhodnout, že obchodní společnost se zrušuje bez likvidace a že jmění obchodní společnosti včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů převezme jeden přejímající společník. 4. Změna právní formy Změnou právní formy právnická osoba nezaniká ani nepřechází její jmění na právního nástupce, pouze se mění její vnitřní právní poměry a právní postavení jejích společníků. Obchodní Společnost může změnit svou právní formu na jinou formu obchodní společnosti (např. s.r.o. na a.s.) nebo na družstvo. Družstvo může změnit svoji právní formu na obchodní společnost. 8

9 Učebnice str Rozhodným dnem fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka se rozumí den, od něhož se jednání zanikající obchodní společnosti nebo družstva, nebo zanikajících obchodních společností, nebo družstev nebo rozdělované obchodní společnosti nebo družstva) považuje z účetního hlediska za jednání uskutečněná na účet nástupnické obchodní společnosti, nebo družstva (nástupnických obchodních společností nebo družstev) nebo přejímajícího společníka. Rozhodný den přeměny nemůže předcházet o více než 12 měsíců den, v němž bude podán návrh na zápis přeměny do obchodního rejstříku. Jako rozhodný den přeměny může být stanoven nejpozději den zápisu fúze, rozdělení nebo převodu jmění na společníka do obchodního rejstříku. Rozhodný den je stanoven v projektu přeměny. Účetní období začíná rozhodným dnem a končí posledním dnem účetního období, ve kterém byl proveden zápis přeměny do obchodního rejstříku, jde-li o nástupnickou účetní jednotku nebo účetní jednotku rozdělovanou odštěpením. U zúčastněných účetních jednotek končí účetní období dnem předcházejícím rozhodnému dni podle zvláštního právního předpisu. Při sestavování konečné účetní závěrky ke dni předcházejícímu rozhodný den, s výjimkou změny právní formy, zúčastněné účetní jednotky rozhodnou zda a) oceňovacím rozdílu k nabytému majetku, b) goodwillu, c) opravné položky k jednotlivým druhům majetku, d) přechodná aktiva a pasiva, e) rezervy, f) zajišťovacích deriváty a důvody rozhodnutí uvedou v příloze účetní závěrky. V případě, že opravné položky k jednotlivým druhům majetku a oceňovací rozdíl k nabytému majetku nebo goodwill budou převáděny na nástupnickou účetní jednotku. Důvody rozhodnutí uvedou v příloze. je nutné tyto položky vyjádřit v zahajovací rozvaze. Při změně právní formy uvedené položky přecházejí do zahajovací rozvahy účetní jednotky beze změn. Odložená daň přechází na nástupnickou účetní jednotku. Podkladem pro stanovení odložené daně mohou být pouze položky, které přecházejí na nástupnickou účetní jednotku. Účetní jednotky zúčastněné na přeměně společnosti otevírají účetní knihy k rozhodnému dni přeměny společnosti a vedou účetnictví samostatně od rozhodného dne přeměny společnosti do dne zápisu přeměny společnosti do obchodního rejstříku. Nástupnická účetní jednotka, která nebyla zúčastněnou účetní jednotkou, otevírá účetní knihy ke dni zápisu přeměny společnosti do obchodního rejstříku s účinky od rozhodného dne v souladu s metodou přeměny společnosti. Ke dni zápisu přeměny společnosti do obchodního rejstříku, ke dni předcházejícímu ani ke dni následujícímu po dni zápisu přeměny společnosti do obchodního rejstříku se účetní závěrka, až na výjimky stanovené zákonem o účetnictví nesestavuje. Účetní závěrku nesestavují zanikající účetní jednotky k poslednímu dni účetního období po rozhodném dni, pokud se den zápisu přeměny společnosti uskuteční až v následujícím účetním období. Při vedení účetnictví od rozhodného dne je třeba dbát na řádné oceňování výkonů s ohledem na skutečnost, že podle výsledku zápisu nebo odmítnutí zápisu přeměny společnosti do obchodního rejstříku je na tyto výkony možné pohlížet jako na vnitropodnikové výkony nebo výkony pro cizí (podle povahy přeměny společnosti). Zároveň je nutné vnitřním předpisem upravit způsob číslování a ukládání účetních dokladů v tomto období. Podíly vydané zanikajícími účetními jednotkami v držení jiné zúčastněné účetní jednotky, jsou v zahajovací rozvaze nástupnické účetní jednotky plně vyloučeny (zúčtovány) proti položkám vlastního kapitálu v ocenění, jaké měla účetní jednotka, která tyto podíly držela. Obdobně se postupuje v případě ostatních přeměn, pokud v souladu se zvláštními právními předpisy (například zákonem o přeměnách) podíly v důsledku přeměny zanikají. 9

10 Podíly vydané při sloučení nástupnickou účetní jednotkou v držení zúčastněné zanikající účetní jednotky se vykáží v zahajovací rozvaze jako vlastní podíly v ocenění, ve kterém byly tyto podíly oceněny na příslušných účtech cenných papírů a podílů v účetnictví zúčastněné zanikající účetní jednotky. Jsou-li podíly použity k výměně za podíly společníkům zanikající společnosti, jsou v zahajovací rozvaze nástupnické společnosti vyloučeny proti vlastnímu kapitálu v ocenění, ve kterém byly podíly oceněny v účetnictví zúčastněné zanikající účetní jednotky. Obdobně se postupuje v případě ostatních přeměn, pokud na účetní jednotku v souladu se zvláštními právními předpisy upravujícími problematiku přeměn (například zákon o přeměnách) přejdou vlastní podíly nebo jsou použity k výměně společníkům. Do doby výměny se o těchto podílech účtuje na podrozvahových účtech. Oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty při přeměně účetní jednotky se zaúčtují v souladu s ustanoveními PVZÚ na účtu Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách společností. V případě změny právní formy nedochází ke změně ocenění majetku a závazků účetní jednotky. Příklad 15.5 postup v účetnictví při fúzi společnosti sloučením Podle projektu o přeměně společností se společnost MALÁ, s.r.o. sloučí se společností VELKÁ, s.r.o.. Obě společnosti mají účetní období kalendářní rok. Rozhodným dnem přeměny (zápis přeměny do obchodního rejstříku) je xx2. Majetek a závazky zanikající společnosti MALÁ, s.r.o. bude oceněn reálnou hodnotou (znalecké ocenění). Nástupnická společnost VELKÁ, s.r.o. využije přeměnu k maximálnímu zvýšení základního kapitálu. Společnost VELKÁ, s.r.o. má k xx1 pohledávku za společností MALÁ, s.r.o. ve výši 150 tis. Kč. Společnost MALÁ, s.r.o. má k xx1 pohledávku za společností VELKÁ, s.r.o. ve výši 350 tis. Kč. Účetní (rozvahová) hodnota vzájemných pohledávek odpovídá znaleckému ocenění. Rozvaha společnosti MALÁ, s.r.o. součást konečné účetní závěrky v tis. Kč ROZVAHA k xx1 - MALÁ, s.r.o. Aktiva netto Pasiva DNM Zákl. kapitál 200 Goodwill 1) Oceň. roz.2) DHM Zák. rez. fond 20 Zásoby 350 Ner. zisk m. l Pohledávky VH bež. ú.o. 800 Peníze 800 Závazky 900 Celkem Celkem ) Výpočet goodwillu = = čisté obchodní jmění (znalecké ocenění majetku znalecké ocenění závazku) = = ( ) = = tis. Kč 2) Výpočet oceňovacího rozdílu z přecenění při přeměnách společností = = přeceněná aktiva celkem včetně goodwillu účetního hodnota aktiv před přeceněním = = = tis. Kč Zahajovací rozvaha společnosti VELKÁ, s.r.o. ROZVAHA k xx2 VELKÁ, s.r.o. Aktiva netto Pasiva DNM Zákl. kapitál Goodwill Zák. rez. fond 20 DHM Ner. zisk m. l Zásoby VH bež. ú.o. 0 Pohledávky Závazky Peníze Celkem Celkem Výpočet hodnot zahajovací rozvahy (V = VELKÁ, s.r.o, M = MALÁ, s.r.o.) 10

11 DNM = účetní ocenění V + znalecké ocenění M = = Goodwill = čisté obchodní jmění M (znalecké ocenění majetku M znalecké ocenění závazku M) = = ( ) = = tis. Kč DHM = účetní ocenění V + znalecké ocenění M = = Zásoby = účetní ocenění V + znalecké ocenění M = = Pohledávky = (pohledávky V + pohledávky M) vzájemné pohledávky = = ( ) 500 = Peníze = účetní ocenění V + účetní ocenění M = = Zákonný rezervní fond = Zákonný rezervní fond V Nerozdělený zisk minulých let = nerozdělený zisk m.l. V + VH běžného účetního období V = = = Závazky = (závazky V + závazky M) vzájemné závazky = ( ) 500 = Základní kapitál = = aktiva V k xx2 (zákonný rezervní fond + nerozdělený zisk minulých let + závazky) = = ( ) = = Učebnice str Odměny členům orgánů společností a družstva D Hrubé odměny členů statutárních a dalších orgánů společnosti a družstva Učebnice str. 347 PASIVA CELKEM A. Vlastní kapitál A.I. Základní kapitál A.II. Kapitálové fondy A.III. Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku A.IV. Výsledek hospodaření minulých let A.V. Výsledek hospodaření běžného účetního období /+ -/ 1. Základní kapitál 2. Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly (-) 3. Změny základního kapitálu 1. Emisní ážio 2. Ostatní kapitálové fondy 3. Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků 4. Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách společností 5. Rozdíly z přeměn společností 6. Rozdíly z ocenění při přeměnách společností 1. Zákonný rezervní fond/nedělitelný fond 2. Statutární a ostatní fondy 1. Nerozdělený zisk minulých let 2. Neuhrazená ztráta minulých let 3. Jiný výsledek hospodaření minulých let 11

12 Učebnice str Obecné údaje o účetní jednotce a účetní závěrce a) popis a identifikační údaje o účetní jednotce obchodní firma, jméno a příjmení, nebo název, sídlo, bydliště, nebo místo podnikání, identifikační číslo (IČ), právní forma, datum vzniku, zahájení činnosti, předmět podnikání, nebo jiné činnosti, rozvahový den, nebo jiný okamžik, k němuž se účetní závěrka sestavuje, okamžik sestavení účetní závěrky, podpisový záznam statutárního orgánu, nebo fyzické osoby, b) údaje o osobách, které ovládají tuto účetní jednotku, nebo v ní mají podstatný nebo rozhodující vliv na účetní jednotce (včetně výše vkladů v procentech), c) popis změn provedených v uplynulém účetním období v obchodním rejstříku, d) popis organizační struktury účetní jednotky a její změny v uplynulém účetním období, e) majetková (ovládané účetní jednotky, nebo pod podstatným vlivem) či smluvní spoluúčast účetní jednotky v jiných společnostech, včetně výše vlastního kapitálu a výsledku hospodaření za poslední účetní období. 12

13 Učebnice str Označení PASIVA Ř Běžné účetní období Minulé účetní období PASIVA CELKEM (ř ) = ř A. Vlastní kapitál (ř ) A. I. Základní kapitál (ř. 070 až 072) A. I. 1. Základní kapitál Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly ( ) Změny základního kapitálu 072 A. II. Kapitálové fondy (ř. 074 až 079) A. II. 1. Emisní ážio Ostatní kapitálové fondy 075 Oceňovací rozdíly z přecenění majetku 3. a závazků (+/ ) 076 Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách 4. (+/ ) Rozdíly z přeměn společností (+/ ) Rozdíly z ocenění při přeměnách společností (+/-) 079 A. III. Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku (ř ) A. III. 1. Zákonný rezervní fond/nedělitelný fond Statutární a ostatní fondy 082 A. IV. Výsledek hospodaření minulých let (ř ) A. IV. 1. Nerozdělený zisk minulých let Neuhrazená ztráta minulých let ( ) Jiný výsledek hospodaření minulých let 086 A. V. Výsledek hospodaření běžného účetního období (+/ ) (ř. 87 = ř. 60 ve výkazu zisku a ztráty) B. Cizí zdroje (ř ) B. I. Rezervy (ř. 090 až 093) Rezervy podle zvláštních právních předpisů Rezerva na důchody a podobné závazky Rezerva na daň z příjmů Ostatní rezervy 093 B. II. Dlouhodobé závazky (ř. 095 až 104) B. II. 1. Závazky z obchodních vztahů Závazky ovládaná nebo ovládající osoba Závazky podstatný vliv 097 Závazky ke společníkům, členům družstva 4. a k účastníkům sdružení Dlouhodobé přijaté zálohy Vydané dluhopisy Dlouhodobé směnky k úhradě Dohadné účty pasivní Jiné závazky Odložený daňový závazek

14 Označení PASIVA Ř Běžné účetní období Minulé účetní období B. III. Krátkodobé závazky (ř. 106 až 116) B. III. 1. Závazky z obchodních vztahů Závazky ovládaná nebo ovládající osoba Závazky podstatný vliv 108 Závazky ke společníkům, členům družstva 4. a k účastníkům sdružení Závazky k zaměstnancům Závazky ze sociálního zabezpečení 6. a zdravotního pojištění Stát daňové závazky a dotace Krátkodobé přijaté zálohy Vydané dluhopisy Dohadné účty pasivní Jiné závazky 116 B. IV. Bankovní úvěry a výpomoci (ř. 118 až 120) B. IV. 1. Bankovní úvěry dlouhodobé Krátkodobé bankovní úvěry Krátkodobé finanční výpomoci 120 C. I. Časové rozlišení (ř ) C. I. 1. Výdaje příštích období Výnosy příštích období 123 Právní forma účetní jednotky Předmět podnikání Společnost s ručením omezeným Datum sestavení závěrky Nákup a prodej zboží Ekonomické poradenství Podpisový záznam statutárního orgánu/fyzické osoby 15. březen 2xx3 Tomáš Líbal Učebnice str. 403 ÚČTOVÁ TŘÍDA 4 KAPITÁLOVÉ ÚČTY A DLOUHODOBÉ ZÁVAZKY 41 Základní kapitál a kapitálové fondy 411 Základní kapitál P A.I Emisní ážio P A.II Ostatní kapitálové fondy P A.II Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků P +/- A.II Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách společností P +/- A.II Rozdíly z přeměn společností P +/- A.II Rozdíly z ocenění při přeměnách společností P +/- A.II Změny základního kapitálu P +/- A.I.3. Zpracoval: Tomáš Líbal, únor