Letní škola soudobých dějin 2013

Transkript

1 zve učitele dějepisu základních a středních škol na 6. ročník cyklu přednášek a seminářů s podtitulem Nebojme se soudobých dějin Letní škola soudobých dějin června 2013 v Praze Letní školu soudobých dějin pořádá Akademie věd, respektive Středisko společných činností AV ČR, v. v. i. ve spolupráci s pracovníky Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a s Ústavem pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i. Akce je určena aktivním učitelům dějepisu gymnázií a středních škol, učitelům dějepisu 2. stupně ZŠ. Cílem Letní školy soudobých dějin je představit nejnovější trendy a interpretační přístupy v oblasti soudobých dějin a v oblasti didaktiky soudobých dějin. Program je koncipován tak, aby zohlednil nejen evergreeny soudobých dějin které se běžně ve školách vyučují, ale připomněl i témata jen zdánlivě okrajová, jež se netěší přílišné pozornosti školní výuky. Po absolvování tohoto cyklu každý pedagog získá nové poznatky a nápady, které následně může aplikovat v praxi při výuce dějepisu na příslušné škole. Program je garantován PhDr. Janem Randákem, Ph.D. z Ústavu českých dějin FF UK v Praze. Hodinová dotace je 16 vyučovacích hodin. Letní škola je akreditována v systému DVPP Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR pod č. j.: MSMT-11957/ Cena třídenního kurzu je 500 Kč na osobu. Místo konání: budova Akademie věd České republiky, Národní 1009/3, Praha 1, sál č. 206 Témata Nezájem likvidace převýchova disciplinace. Vztah české společnosti k Romům ( ). Jugoslávská prosovětská emigrace v Praze Výzkum a pojetí stalinismu v historiografii soudobých dějin Třetí československá republika plány a realita Československé spartakiády a legitimizace komunistické moci Možné cíle dějepisné výuky Komentované promítání filmu s diskusí Komentovaná projekce filmu Směšný pán Exkurze Památník Lidice Přednášející Mgr. Matěj Spurný, Ph.D. PhDr. Ondřej Vojtěchovský, Ph.D. PhDr. Michal Pullmann, Ph.D. PhDr. Michal Pehr MA et MPhil Petr Roubal, Ph.D. Mgr. Kamil Činátl, Ph.D. PhDr. Petr Koura, Ph.D. Strana 1/8

2 Program pondělí 24. června 8:30 9:00 hod. registrace účastníků 9:00 10:45 hod. přednáška (90 min.) s navazující diskusí (15 min.) "Nezájem-likvidace-převýchova-disciplinace". Vztah české společnosti k Romům ( ). Mgr. Matěj Spurný, Ph.D. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i. 11:00 12:45 hod. přednáška (90 min.) s navazující diskusí (15 min.) Jugoslávská prosovětská emigrace v Praze PhDr. Ondřej Vojtěchovský, Ph.D. Ústav světových dějin, FF UK Praha 12:45 14:00 hod. přestávka na oběd 14:00 16:00 hod. komentované promítání s diskusí komentovaná projekce filmu Směšný pán (Procházka Kachyňa) PhDr. Petr Koura, Ph.D. - Ústav českých dějin, Filozofická fakulta UK, Praha úterý 25. června 9:00 10:45 hod. přednáška (90 min.) s navazující diskusí (15 min.) Výzkum a pojetí stalinismu v historiografii soudobých dějin PhDr. Michal Pullmann, Ph.D. Ústav hospodářských a sociálních dějin, FF UK Praha 11:00 12:45 hod. přednáška (90 min.) s navazující diskusí (15 min.) Třetí československá republika plány a realita PhDr. Michal Pehr Masarykův ústav Akademie věd ČR, v. v. i. 12:45 13:45 hod. přestávka na oběd, přesun do Lidic od 14:00 hod. exkurze Památník Lidice středa 26. června 9:00 10:45 hod. přednáška (90 min.) s navazující diskusí (15 min.) Československé spartakiády a legitimizace komunistické moci MA et MPhil Petr Roubal, Ph.D. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i. 11:00 11:15 hod. předání osvědčení o absolvování Letní školy soudobých dějin :15 13:00 hod. seminář (90 min.) s navazující diskusí (15 min.) Možné cíle dějepisné výuky Mgr. Kamil Činátl, Ph.D. - Ústav českých dějin, FF UK Praha 13:00 hod. zakončení Letní školy soudobých dějin 2013 Strana 2/8

3 Anotace Pondělí 24. června 2013 "Nezájem-likvidace-převýchova-disciplinace". Vztah české společnosti k Romům ( ) Mezi největší problémy české společnosti na počátku 21. století patří její neschopnost přijímat jinakost. V nejvyhrocenější podobě se neochota respektovat odlišnou kulturní, sociální a zčásti etnickou identitu projevuje ve vztahu k Romům. Z hlediska historika je přitom fascinující zkoumat hluboké kořeny nevyrovnanosti a napětí ve vztazích mezi romským a českým společenstvím. V této přednášce se pokusím zachytit kontinuity a diskontinuity těchto vztahů v období "první a druhé republiky", války, bezprostředně poválečných let, stalinského a poststalinistického období státního socialismu v Československu. Mgr. Matěj Spurný, Ph.D. Je činný v Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR a na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Zabývá se sociálními dějinami, moderním nacionalismem a multietnicitou v českých zemích 20. století. Je autorem knihy Bijeme na poplach. Německá publicistika proti nacistickému nebezpečí ( ) a monografie vycházející ze Spurného disertace Nejsou jako my. Česká společnost a menšiny v pohraničí ( ). Matěj Spurný patří k zakladatelům a stále aktivním členům občanského sdružení Antikomplex. Jugoslávská prosovětská emigrace v Praze Po vypuknutí sovětsko-jugoslávské roztržky v létě roku 1948 se Praha stala jedním z prvních center jugoslávské antititovské emigrace. Skupinu čítající kolem 170 osob utvořili jugoslávští diplomaté, pracovníci jugoslávských institucí působících v zahraničí, vysocí státní úředníci, studenti a učni. Mezi významné představitele patřili např. Josip Milunić, Anton Rupnik, Slobodan Ivanović a Teodor Balk, manžel známé spisovatelky Lenky Reinerové. Emigrace se s podporou KSČ zabývala zejména propagandou protititovskému režimu a připravovala se na očekávané převzetí moci ve vlasti. PhDr. Ondřej Vojtěchovský, Ph.D. Na PedF UK vystudoval dějepis a občanskou výchovu, na FF UK obor historie. Doktorské studium absolvoval na Ústavu světových dějin FF UK s disertační prací na téma: Jugoslávská informbyrovská emigrace v Československu. Pracuje v Ústavu světových dějin FF UK a ve své odborné činnosti se zaměřuje zejména na dějiny jihovýchodní Evropy v 19. a 20. století, Česko - jihoslovanské vztahy v 19. a 20. století, sociální a národní hnutí ve střední a jihovýchodní Evropě, komunistické hnutí a režimy ve střední a jihovýchodní Evropě a Československé dějiny po roce Strana 3/8

4 Komentovaná projekce filmu Směšný pán Film Směšný pán (1969) představuje patrně nejméně známé dílo scénáristicko-režisérské dvojice Jan Procházka Karel Kachyňa. Lyrický snímek, pojednávající o operaci srdce podivného starého pacienta, má ale významné místo v dějinách české kinematografie poprvé obsahoval scény situované do uranových pracovních táborů, které komunistický režim zřídil pro své světonázorové odpůrce v padesátých letech. Směšný pán je tak typickým produktem tzv. pražského jara, který však přišel na plátna kin v době, kdy pokus o socialismus s lidskou tváří byl již dávno potlačen vojsky Varšavské smlouvy. Na tomto filmu je možné ukázat jak cíle a limity reformního procesu vrcholícího pražským jarem, tak i téma perzekuce intelektuálních elit v padesátých letech. PhDr. Petr Koura, Ph.D. Absolvent oboru historie a politologie na FF UK a též postgraduálního studia moderních českých dějin tamtéž. Zabývá se českými moderními dějiny, především obdobím protektorátu Čechy a Morava, a též zobrazováním historických událostí v hraném filmu. Vydal publikaci Podplukovník Josef Balabán (2003) a spolu s manželkou Pavlínou Formánkovou Kourovou knihy Žádáme trest smrti! Propagandistická kampaň kolem procesu s dr. Miladou Horákovou a spol. (2008) a České Vánoce od vzniku republiky do sametové revoluce (2010). Dlouhodobě spolupracuje s Českým rozhlasem a Českou televizí. Úterý 25. června 2013 Výzkum a pojetí stalinismu v historiografii soudobých dějin Přednáška uvede tři nejvýznamnější proudy v konceptualizaci stalinismu, na jejichž základě se od padesátých let 20. století vedou polemiky o interpretaci sovětské diktatury výklad totalitně historický, revizionistický a post-revizionistický. Ve středu pozornosti bude geneze těchto výkladů, hlavní sporné body a představení klíčových autorek a autorů. Tematicky se přednáška zaměří na podoby represe, jejich každodenní osvojení, charakter stalinské ideologie i společenskou dynamiku teroru. PhDr. Michal Pullmann, Ph.D. Vystudoval na FF UK historii a sociologii a později se specializoval na problematiku moderních sociálních dějin, zejména na otázky sociálních hnutí a revolučních procesů, proměny společenského konsensu a legitimity řádu (společenského, hospodářského, politického). V roce 2011 publikoval studii Konec experimentu, která upoutala pozornost akademické i širší veřejnosti; autor v ní analyzoval zhroucení komunistické diktatury v Československu. Michal Pullmann působí od roku 2001 v Ústavu hospodářských a sociálních dějin FF UK, jehož je od roku 2010 ředitelem. Strana 4/8

5 Třetí československá republika: plány a realita Proponovaná přednáška bude zaměřena představy domácího a zahraničního odboje na téma podoby poválečného státu a tyto představy budou následně konfrontovány s poválečnou realitou proklamovanou v Košickém vládním programu a v podobě politického systému Národní fronty. Pozornost bude věnována rovněž i takovým otázkám jako byla minoritní problematika, znárodnění a zákaz pravicových stran. PhDr. Michal Pehr V letech vystudoval obor historie-politologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Během svého studia absolvoval řadu stáží a studijních pobytů. Studoval rovněž na Paris-Lodron Universität v Salzburku (2001). Od roku 2003 působí jako pracovník Masarykova ústavu AV ČR a od roku 2002 je interním doktorandem Ústavu politologie FF UK Praha, kde též externě přednášel (Politické programy po roce 1945). Specializuje se především na problematiku novodobého českého politického myšlení a politického stranictví v Čechách, respektive v Československu a na historii třetí Československé republiky Publikoval řadu studií v odborných časopisech a sbornících. Je členem několika odborných společností (např. České společnosti pro politické vědy). Památník Lidice Kompletní prohlídka expozice muzea A nevinní byli vinni.., pietního území s Růžovým sadem a Lidické galerie, kde je stálá expozice Lidické sbírky výtvarného umění darů umělců z celého světa Lidicím. Středa 26. června 2013 Československé spartakiády a legitimizace komunistické moci Československé spartakiády ( ) byly největším a nejdražším politickým rituálem komunistického režimu. Přednáška a diskuse se bude věnovat otázce, jakou roli tyto tělovýchovné slavnosti hrály v legitimizaci vládnoucího politického systému, tj. nakolik se dařilo využít synchronizovaný pohyb cvičenců k pozitivní výpovědi o státním socialismu. S tím souvisí otázka, do jaké míry se komunistické straně podařilo přivlastnit si tradici sokolských sletů. V neposlední řadě se budeme zabývat širokou paletou reakcí veřejnosti na spartakiády. MA et MPhil Petr Roubal, Ph.D. Od roku 2008 pracuje v Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i., v oddělení pro dějiny po roce Vystudoval historii a politologii na FF UK v Praze a v roce 2007 ukončil doktorandské studium History Department na Central European University. Je autorem mnoha odborných článků a monografií. Ve své práci se zaměřuje na problematiku legitimizační strategie komunistického režimu, moderní politické rituály, socialistická tělovýchova, dějiny Sokola, vyrovnávání se s komunistickou minulostí, Federální shromáždění , česká pravice po r Strana 5/8

6 Možné cíle dějepisné výuky Cíle vzdělávání hrají ve výuce dějepisu významnou roli, neboť úzce souvisí s otázkou, proč učit konkrétní látku. Český školní dějepis má dlouhou tradici znalostního předmětu, v němž se klade důraz na předávání chronologicky a geograficky uspořádaného souboru znalostí (osobnosti, události, místa). Nové kurikulum však klade důraz též na rozvoj dovedností. Jaké jsou tedy další možné odpovědi na předeslanou otázku, proč učit dějepis, když přednáška zohlední zahraniční (zejména západoevropské) přístupy k didaktice dějepisu. Pokusí se konkrétní vzdělávací cíle provázat s vhodnými metodickými přístupy (jak učit) a tématy (co učit). V rámci praktických cvičení se zaměří zejména na využití filmu ve výuce dějepisu a představí též model herní simulace ("počítačové hry") k moderním českým dějinám. Mgr. Kamil Činátl, Ph.D. Zabývá se didaktikou moderních a soudobých dějin, dějinami dějepisectví a vztahem ideologie k literatuře a filmu. Vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor historie český jazyk a literatura. Působil postupně jako středoškolský pedagog na Gymnáziu Orbis Pictus, Gymnáziu Buďánka, Gymnáziu Jana Keplera. Postgraduální studium absolvoval na Katedře české literatury a literární vědy FFUK. V současné době pracuje jako odborný asistent na Ústavu českých dějin pražské Filozofické fakulty, kde se věnuje didaktice dějepisu. V rámci Skupiny vzdělávání Ústavu pro studium totalitních režimů lektoruje semináře pro učitele dějepisu a vytváří vzdělávací materiály pro výuku soudobých dějin. Je autorem mnoha odborných i popularizačních článků, přednáší odborné i laické veřejnosti. V roce 2011 mu vyšla kniha Dějiny a vyprávění. Strana 6/8

7 Garant programu PhDr. Jan Randák, Ph.D Vzdělání: Dvořákovo gymnázium v Kralupech nad Vltavou Přírodovědecká fakulta UK, obor geografie historie, název diplomové práce: Rok K problematice pramenů lidové provenience I. II. díl, vedoucí: doc. PhDr. Milan Hlavačka, CSc interní doktorand na Ústavu českých dějin Filozofické fakulty UK, Seminář českých novověkých dějin, téma disertační práce: Ritualizace smrti a umírání v revoluci 1848: kult mrtvých, školitel: prof. PhDr. Milan Hlavačka, CSc externí spolupracovník Českého rozhlasu Leonardo odborný asistent Ústavu českých dějin Filozofické fakulty UK v Praze, člen Semináře soudobých dějin člen redakční rady Sborníku Archivu Ministerstva vnitra externí vyučující na Západočeské univerzitě v Plzni, Filozofická fakulta, Katedra antropologie člen redakční rady časopisu Historie Otázky Problémy člen redakční rady časopisu Dějiny a současnost Odborné zaměření: České dějiny novověku 19. a 20. století s důrazem na období formování novodobého českého národa v první polovině 19. století; období let v českých zemích; historické a národní mýty české společnosti v průběhu 19. a 20. století, Československo po únoru Monografie: Kult mrtvých. Smrt a umírání v revoluci 1848, Argo, Praha 2007 Sborníky: Randák, J. Novák, A. (eds.), K čemu dnes humanitní vědy?, Filozofická fakulta, Praha 2008 Randák, J. Koura, P. (eds.), Hrdinství a zbabělost v české politické kultuře 19. a 20. století, Dokořán, Praha 2008 Peisertová, L. Petrbok, V. Randák, J. (eds.), Zločin a trest v české kultuře 19. století, Academia Praha 2011 Strana 7/8

8 Jak se přihlásit? Je nutné zaslat elektronicky vyplněnou přihlášku, kterou lze nalézt na webu a následně po obdržení potvrzení přihlášky uhradit účastnický poplatek 500 Kč. Přihlášky přijímá Ing. Martina Dulová nejpozději do pátku 7. června 2013 či do naplnění maximální kapacity kurzu em na adrese dulova@ssc.cas.cz. Je možné se přihlásit pouze na kompletní třídenní program. Po úspěšném absolvování obdrží účastník Osvědčení o absolvování cyklu přednášek a seminářů s hodinovou dotací 16 vyučovacích hodin. Možnost ubytování účastníků Účastníci Letní školy soudobých dějin se mohou ubytovat za zvýhodněné ceny v hotelu Mazanka, Za Vodárnou 1/1013, Praha 8, v blízkosti metra C Ládví. Ubytování bude poskytnuto dle možností a obsazené kapacity hotelu v různých typech pokojů. Cena za osobu ve dvoulůžkovém pokoji činí 650 Kč a v jednolůžkovém pokoji činí 800 Kč za noc. K ubytování lze předem objednat i snídaně (70 Kč/os.). V případě zájmu kontaktujte vedoucí ubytování hotelu Mazanka paní Noru Trnkovou na telefonu , u: trnkova@hotel-mazanka.cz či recepci hotelu na telefonu Více informací o hotelu Mazanka naleznete na Verze Změna ve výše uvedeném programu vyhrazena. Informace týkající se organizace a programu poskytují: Mgr. Monika Petržílková Středisko společných činností AV ČR Odbor projektů a grantů Tel: petrzilkova@ssc.cas.cz Strana 8/8