Analýza služeb školských poradenských zařízení pro žáky cizince

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Analýza služeb školských poradenských zařízení pro žáky cizince"

Transkript

1 Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků Sekce pedagogicko-psychologického poradenství Analýza služeb školských poradenských zařízení pro žáky cizince Příprava systémového řešení péče o žáky - cizince ve školských poradenských zařízeních 2014

2 2

3 Obsah Úvod Vymezení pojmů a problematiky Cizinec ve školském systému Poradenské služby a jejich úskalí při práci s žákem - cizincem... 8 Část A Analýza služeb školských poradenských zařízení 2 Design šetření a oblasti mapování Výstupy z realizovaného šetření Charakteristika žáků cizinců v PPP Počty žáků cizinců v PPP Země původu žáků cizinců v PPP Věkové rozložení žáků cizinců v PPP Oblast komunikace s žáky cizinci a jejich zákonnými zástupci Jazykové kompetence poradenských pracovníků Způsoby komunikace Hodnocení kvality komunikace Průběh poskytování poradenských služeb žákům - cizincům Iniciátor první návštěvy PPP Zakázka/poptávka s jakou přichází žák - cizinec do PPP Získávání anamnestických dat Diagnostické nástroje a postupy Doporučení a následná péče Kompetence pracovníků Kritická místa poskytování poradenských služeb žákům - cizincům Část B Příprava systémového řešení péče o žáky - cizince ve školských poradenských zařízeních 5 Diagnostický proces u dětí cizinců - poznatky ze zahraniční literatury Role psychologa kulturní sebeuvědomění Navázání kontaktu anamnéza definování zakázky Testování Přístupy k dosažení rovnosti při testování jejich výhody a nevýhody

4 5.2.2 Kulturně-jazyková klasifikace testů Závěr - Návrh systémového řešení péče o žáky - cizince ve školských poradenských zařízeních Literatura Přílohy Příloha č. 1 - Scénář rozhovoru s poradenskými pracovníky v PPP Příloha č. 2 Dotazník pro PPP

5 Úvod Předkládaná zpráva vychází z potřeby systémového řešení péče o žáky cizince ve školských poradenských zařízeních podpořeného usnesením vlády České republiky z 22. ledna 2014 č. 60 k postupu při realizaci aktualizované Koncepce integrace cizinců Společné soužití v roce Plnění zadání bylo rozděleno do dvou na sebe navazujících úkolů, které byly realizovány v průběhu roku Náplní úkolu 6A45S4 Analýza služeb školských poradenských zařízení pro žáky cizince bylo identifikovat oblasti, ve kterých školským poradenským zařízením schází systémová podpora pro zajištění optimální kvality služeb poskytovaných žákům cizincům. Sledovány byly především způsoby překonávání jazykové a kulturní bariéry, zda pracovníci mají k dispozici postupy a nástroje vhodné pro práci s žáky cizinci, zda disponují interkulturními kompetencemi a také, zda v péči o žáky cizince probíhá spolupráce s jinými subjekty poskytujícími služby těmto dětem. Výsledky mapování jsou prezentovány v části A této zprávy. Navazující úkol 6A46S4 Příprava systémového řešení péče o žáky - cizince ve školských poradenských zařízeních se zaměřoval na návrh řešení klíčových kritických bodů poradenského systému týkajících se poskytování poradenských služeb žákům cizincům. Šetření bylo z velké části obohaceno o získávání poznatků ze zahraničí. Byly snímány informace ohledně sběru anamnestických dat při práci s žákem cizincem, diagnostických postupů a diagnostických nástrojů, práce s kulturní a jazykovou bariérou v poradenském procesu atd. Získané informace budou využity zejména pro sestavení metodických materiálů sloužících poradenským pracovníkům v praxi. Výstupy jsou prezentovány v části B této zprávy. 5

6 6

7 1 Vymezení pojmů a problematiky Než bude přistoupeno k samotným výstupům realizovaného šetření a následným návrhům řešení problematických míst, bylo by vhodné se pozastavit u definice cizince, respektive v případě následujícího textu dítěte cizince, žáka cizince, studenta cizince (dále jen žák cizinec nebo ŽC). 1.1 Cizinec ve školském systému Podle zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, mají všichni cizinci přístup ke vzdělávání za stejných podmínek jako občané České republiky (dále také jen ČR). V Metodickém doporučení k začleňování žáků cizinců do výuky v českých základních školách je za žáka cizince považován takový žák, jehož rodiče mají jiné občanství než české. Do této kategorie spadají jednak děti, které s rodiči do České republiky právě přicestovaly, ale i děti, které v ČR delší dobu pobývají či se zde dokonce narodily, ale jejich rodiče nejsou občany ČR. V tomto nastavení je kladen větší důraz na určitý status rodiny vůči České republice než na konkrétní vzdělávací potřeby daného žáka. Vzdělávací potřeby těchto dětí mohou být zatížené úrovní znalosti českého jazyka a specifiky jejich kulturního backgroundu, které odpovídají jejich životnímu příběhu (právě přicestovaly s rodiči do ČR x narodily se v ČR). Dále je stanoveno, že děti rodičů, kteří jsou občany států Evropské unie (včetně občanů Lichtenštejnska, Norska, Islandu a Švýcarska), mají nárok na podporu výuky jejich mateřského jazyka a kultury země jejich původu, která je koordinována s běžnou výukou na našich školách. Zbývající kategorie dětí cizinců (občané z tzv. třetích zemí, azylanti a žadatelé o azyl) mají nárok ze strany základních škol na poskytnutí nebo zprostředkování jazykové přípravy nezbytné pro jejich úspěšné začlenění do výchovně vzdělávacího procesu (blíže viz 20 školského zákona). S dalším pojmem, se kterým se lze ve školské legislativě ve spojení s žáky cizinci setkat, je žák se sociálním znevýhodněním. Tento pojem je definován 16 (školský zákon), kde v bodě c) se hovoří, že za sociální znevýhodnění pro účely tohoto zákona lze považovat postavení azylanta, osoby požívající doplňkové ochrany a účastníka řízení o udělení mezinárodní ochrany na území České republiky podle zvláštního právního předpisu 1. Dle tohoto se žák cizinec, splňující výše uvedené podmínky (ne každý žák cizinec), stává pro oblast školství (vedle osob se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním a osob z rodinného prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožených sociopatologickými jevy, nařízenou ústavní výchovou nebo uloženou ochranou výchovou) žákem se speciálními vzdělávacími potřebami. Má potom právo na úpravu vzdělávání s ohledem na jeho vzdělávací potřeby a možnosti. Postavení rodičů vůči České republice tak zůstávalo určujícím faktorem pro poskytnutí nárokovatelné podpory jejich dítěti ve výchovně vzdělávacím procesu. Bylo zapotřebí obrátit pozornost ke skutečným vzdělávacím potřebám těchto žáků. V pedagogické literatuře se proto začalo pracovat s pojmem žák s odlišným mateřským jazykem 2 (dále jen žák s OMJ), který klade důraz na skutečnost, že tito žáci mají odlišný mateřský jazyk od jazyka vyučujícího. Z tohoto hlediska 1 Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů 2 Zahraniční vzdělávací systémy pracují také nejčastěji s pojmy vázanými na jazykové potřeby. Setkáváme se s pojmy ELL (English language learners žáci učící se anglickému jazyku), nebo ESL learners (English as a second language learners žáci s angličtinou jako druhým jazykem), EAL pupils/students English as an additional language pupils/students žáci/studenti s angličtinou jako dalším jazykem. (Vzdělávání a začleňování žáků s odlišným mateřským jazykem Systémová doporučení, Meta, str. 13. Dostupné z 7

8 ale nelze mluvit pouze o žácích cizincích (viz definice výše), ale o mnohem širší skupině žáků. Mezi ně patří i žáci z migrantských rodin s českým občanstvím, děti krajanů navracejících se zpět do ČR po dlouhodobých pobytech v zahraničí, děti z bilingvní rodiny, kde dominuje jiný než český jazyk, děti s nedostatečnou znalostí českého jazyka atd. (META, 2014) Na tuto skutečnost reagovala také školská legislativa. Ve vyhlášce č. 73/2005 Sb. o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, ve znění pozdějších předpisů v 1, odstavec 5) je za žáka se sociálním znevýhodněním považován také žák s nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka. V důsledku tohoto kroku vzniká této kategorii žáků právo na úpravu vzdělávání s ohledem na jejich vzdělávací potřeby a možnosti. V následujícím textu bude pracováno s pojmem žák cizinec v prvním pojetí, tedy že ŽC je takový žák, jehož rodiče mají jiné občanství než české. Je to především z důvodu, že většina dostupných statistik se opírá právě o tuto definici žáka - cizince. Skutečnost je však taková, že tato definice je pro žáka cizince v oblasti školství (včetně oblasti poskytování poradenských služeb) nevyhovující. Vyrovnávací opatření by žákovi měla být poskytována na základě jeho vzdělávacích potřeb, kterými v případě žáka cizince mohou být neznalost vyučovacího jazyka a odlišný kulturní background (který se může odrážet nejen v rovině komunikačně interakční, ale i v rozvoji odborného jazyka a prezentování nabytých znalostí a vědomostí). 1.2 Poradenské služby a jejich úskalí při práci s žákem - cizincem Pedagogicko-psychologické poradny (dále PPP nebo poradny) spadají se speciálně pedagogickými centry do kategorie školských poradenských zařízení (dále ŠPZ). Ve zjednodušeném pojetí lze roli ŠPZ definovat jako zařízení nabízející podpůrné a doplňující služby směrem k nastavení individuálních specifických podmínek ve vzdělávání pro každé dítě, žáka, studenta (dále jen žák) s touto potřebou, které budou příhodné pro jeho zdravý vývoj a rozvoj jeho potenciálu. Činnosti pedagogicko-psychologických poraden mohou být v základním pojetí rozděleny na činnosti diagnostické, intervenční a konzultační 3. Diagnostické činnosti jsou jednou z klíčových aktivit PPP. Diagnostika jako komplexní proces umožňuje odborníkovi získat informace o aktuálním stavu žáka v oblasti kognitivních a percepčních schopností, osobnostních charakteristik a dalších duševních procesů a stavů. Na základě výsledků diagnostiky lze porovnávat výkon jedince s jeho předchozími výsledky, predikovat jeho úspěšnost ve školním vzdělávání, případně porovnávat jeho výkon s vrstevnickou skupinou (Svoboda, 2001). Na základě diagnostického procesu lze následně navrhnout opatření pro odborné činnosti, které minimalizují nebo vyrovnávají handicapy a znevýhodnění dětí a žáků. Za intervenční činnosti jsou označovány takové činnosti, které směřují k poskytnutí zpětné vazby k psychologickému a speciálně pedagogickému vyšetření žáka, nebo se jedná o konzultaci, která není přímo vázána na diagnostické činnosti, je více zaměřena na řešení vztahových nebo osobnostních obtíží žáka a jeho rodiny. Přestože představení role a činností poraden zde bylo pouze nastíněno, jednoznačně z toho vyplývá, že pro poradenského pracovníka jsou v jeho práci důležité dva základní nástroje. 3 Blíže se standardními postupy PPP lze seznámit ve stejnojmenné publikaci Pavly Jiráskové (ed.) a kol., která vyšla v rámci projektu RAMPS (Rozvoj a metodická podpora poradenských služeb - Jednalo se o projekt spolufinancovaný Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky prostřednictvím MŠMT. Hlavním partnerem projektu se stal Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků. Projekt se zaměřoval na zvýšení kvality poskytovaných poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních a byl realizován v letech ). 8

9 Prvním nástrojem je rozhovor, který umožňuje definování zakázky, specifikování problému, sejmutí upřesňujících dat - včetně anamnestických. Jedná se i o nástroj, jehož prostřednictvím jsou potřebné informace poskytovány žákovi a jeho rodině a je intervenováno ve směru řešení daného problému (poradenský rozhovor, terapeutický rozhovor, atd.). Druhým jsou testové nástroje, které umožňují kvantifikovat, zachytit určitý aktuální stav a tím, jak bylo uvedeno výše, porovnat získaná data s výsledky předešlými nebo porovnat s referenční skupinou, tzv. normou. Norma je reprezentována standardizačním vzorkem, na němž by měl být každý testový nástroj standardizován. Standardizační vzorek je sestavován tak, aby svou strukturou odpovídal rozložení určitých jevů (vzdělání rodičů, pohlaví, atd.) v určité společnosti. V případě žáka cizince, vzhledem k uvedené podstatě struktury poradenských služeb, zde vystupují dvě základní bariéry jazyková a kulturní. Poradenský pracovník má ztížen způsob získávání potřebných informací, je omezen při komparaci získaných informací a dat s nějakou referenční skupinou (skupinou žáků podobného věku a s podobným kulturním backgroundem), ztížen je samotný postup zadávání testu a v konečném případě i samotná intervence předání informací rodině, projednání problému, případně poskytnutí krátkodobé terapie. Tato skutečnost jasně stanovuje potřebu analýzy aktuálního stavu poskytování poradenských služeb žákům - cizincům, nutnost zmapovat a přesně vydefinovat kritické oblasti a způsoby, s nimiž se prozatím poradenský systém vyrovnává. Následně nastavit a realizovat návrh systémového řešení péče o žáky - cizince ve školských poradenských zařízeních. 9

10 10

11 Část A Analýza služeb školských poradenských zařízení pro žáky cizince 11

12 12

13 2 Design šetření a oblasti mapování K zachycení co nejširšího spektra problematiky vztahující se k poskytování poradenských služeb žákům cizincům byl zvolen smíšený design šetření sběr kvalitativních a kvantitativních dat prostřednictvím rozhovorů a dotazníků. a) Pro získání kvalitativních dat, která by pomohla ilustrovat podstatu možných úskalí poskytování poradenských služeb žákům cizincům, se uskutečnily rozhovory s vybranými pracovníky poraden, kteří mají zkušenost s poradenskou prací s touto skupinou žáků. Bylo realizováno celkem 5 rozhovorů, každý v rozmezí 1 2 hodin. V rozhovorech se pozornost soustředila zejména na zachycení subjektivní zkušenosti těchto respondentů s žáky cizinci v poradenské praxi. Rozhovory probíhaly s poradenskými pracovníky poraden, kteří kladně odpověděli na výzvu, kdo by byl ochoten zapojit se do mapování problematiky poskytování poradenských služeb žákům cizincům a to za podmínky, že má rozsáhlejší praktickou zkušenost s touto specifickou cílovou klientelou. Podklad pro rozhovor viz příloha č. 1. b) Pro získání kvantitativních dat popisujících šíři a rozsáhlost dané problematiky proběhlo dotazníkové šetření, jehož respondenty se stala jednotlivá pracoviště pedagogicko-psychologických poraden (celkem osloveno 145 pracovišť PPP). Dotazník byl sestaven na základě získaných podkladů z analýz rozhovorů a odborných materiálů vztahujících se jednak k poradenským službám a jednak k problematice žáků cizinců. Dotazníkové šetření bylo zaměřeno na obdobné oblasti jako rozhovory, ale v tomto případě se již jednalo o kvantifikaci výskytu předem definovaných jevů či situací. Podoba dotazníku - viz příloha č. 2. Návratnost dotazníku byla přibližně 30% (odpovědělo 41 respondentů), z toho jeden respondent uvedl, že zasílá odpověď za všechna svá detašovaná pracoviště. Zastoupení odpovědí z jednotlivých krajů bylo nerovnoměrné od návratnosti zhruba 83% až po kraje bez odpovědi. Tuto skutečnost je nutné respektovat při interpretaci dat. Druhé dotazníkové šetření bylo adresováno školským odborům krajských úřadů a jeho podstatou bylo zachytit kvalitu a míru podpory poskytovanou žákům cizincům v jednotlivých krajích. Jednalo se zejména o mapování toho, jakým způsobem se v jednotlivých krajích naplňuje zajištění bezplatné výuky českého jazyka pro žáky cizince plnící povinnou školní docházku, a dále, které instituce v krajích nabízejí poradenské služby žákům cizincům a jejich rodinám. Ze 14 oslovených krajů své odpovědi poskytlo 11. Stěžejní oblasti šetření: základní charakteristiky žáků cizinců, kterým jsou poradenské služby poskytovány (národnost, věk), problematika komunikace s žáky cizinci a jejich zákonnými zástupci (jazykové kompetence poradenských pracovníků; využívání tlumočníků; kvalita průběhu komunikace; interkulturní kompetence poradenských pracovníků), realizace poradenské služby (kompetence k poskytování poradenských služeb žákům cizincům na straně pracovníků poraden a možnosti jejich rozšiřování; iniciace služby; snímání anamnézy; problematika, se kterou se ŽC na poradnu obracejí; diagnostické nástroje a postupy; postoj ŽC a jejich zákonných zástupců (dále také jen ZZ) k poradenským službám a PPP; dostupnost navazujících služeb). 13

14 3 Výstupy z realizovaného šetření 3.1 Charakteristika žáků cizinců v PPP Žáky cizince, kteří doposud navštívili poradny, lze charakterizovat z několika úhlů pohledu. Jednak na základě jejich počtu a zastoupení vůči celkové klientele poraden, z hlediska jejich národnosti a nakonec z hlediska jejich věku (v tomto případě zastoupeno navštěvovaným stupněm vzděláváním) Počty žáků cizinců v PPP Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen MŠMT) pravidelně sleduje zastoupení žáků cizinců na základních a středních školách (dále jen ZŠ a SŠ). Ze statistik vyplývá, že ve školním roce tvořili žáci cizinci 1,8 % žáků a studentů na ZŠ a SŠ. Situace v PPP není v tomto směru sledována a ani samy poradny, s výjimkou ojedinělých případů, si nevedou v tomto zaměření podrobnou statistiku. Na základě této skutečnosti je nutné realizované dotazníkové šetření považovat za orientační sondu, jejíž výstup se opírá zejména o subjektivní odhad jednotlivých respondentů. Ze získaných dat vyplynulo, že ve školním roce prošlo třetinou 4 poraden přibližně 450 žáků cizinců. Zkušenost jednotlivých pracovišť s žáky cizinci je široce diferencovaná. Z popisovaného vzorku uvedlo šest poraden (necelých 15 %), že v loňském školním roce jejich pracovištěm neprošel žádný žák cizinec, zhruba 85 % poraden ze sledovaného vzorku uvedlo zkušenost s žákem cizincem. 11 poraden uvedlo zkušenost s 1-5 žáky cizinci, 3 poradny v loňském školním roce poskytly své služby několika desítkám žáků cizinců. Přesnější představu o zastoupení žáků cizinců mezi klienty PPP získáme, pokud vztáhneme jednotlivé počty žáků cizinců k celkovým počtům klientů, kteří ve sledovaném školním roce prošli danou poradnou. Nejvyšší zastoupení žáků cizinců v celkovém počtu klientů daného pracoviště odpovídalo 2,67 % žáků cizinců. Zhruba u třetiny poraden výsledek ukázal na 0,5% - 1, 0% zastoupení žáků cizinců v celkovém počtu klientů, a v případě druhé třetiny poraden se jednalo o 0,1% - 0, 5% zastoupení žáků cizinců v celkovém počtu klientů Země původu žáků cizinců v PPP Statistika MŠMT uvádí, že v loňském školním roce měli nejpočetnější zastoupení žáci a studenti z Ukrajiny, Slovenska, Vietnamu a Ruska. V poradnách byly nejpočetněji zastoupenou skupinou děti z Vietnamu (zhruba 27 %), Ukrajiny (zhruba 16 %), Slovenska (zhruba 10 %), Mongolska (zhruba 7 %) a Ruska (zhruba 5 %) Věkové rozložení žáků cizinců v PPP Věk žáků cizinců nebyl zjišťován 5, pozornost byla zaměřena na aktuálně navštěvovanou úroveň vzdělávání dle klasifikace vzdělávání ISCED 6. V případě žáků cizinců se na poradny v předešlém 4 Ze 145 oslovených pracovišť PPP poskytlo odpověď 41 z nich. 5 Pro respondenty by bylo dohledávání těchto údajů velikou zátěží. Obnášelo by to dohledání karty konkrétního klienta. 6 ISCED (International Standard Classification of Education) je mezinárodní standardní klasifikace vzdělávání podle UNESCO od roku vzdělávání v raném dětství (mateřské školy) 1 - primární vzdělávání (1. stupeň základní školy) 2 - nižší sekundární vzdělávání (2. stupeň základní či ročník 8letých středních škol) 3 - vyšší sekundární vzdělávání (středoškolské, maturita či vyučení) 4 - postsekundární neterciární vzdělávání (pomaturitní studium) 5 - krátký cyklus terciárního vzdělávání (vyšší odborné) 14

15 školním roce nejčastěji obraceli děti a žáci z úrovně vzdělávání ISCED 0 (zhruba 41 %) a ISCED 1 (zhruba 38 %). Graf č. 1 zobrazuje rozložení žáků cizinců (klientů poraden) podle aktuálně navštěvované úrovně vzdělávání a pro porovnání je zde uvedeno rozložení všech klientů poraden také podle navštěvované úrovně vzdělávání. Graf č. 1 Při porovnání rozložení klientů z řad žáků cizinců a celkové klientely poraden lze zaznamenat jeden rozdíl, a to v případě ISCED 0. Zatímco z celkového počtu klientů poraden spadá do této kategorie 22 % klientů, v případě žáků cizinců z celkového počtu žáků cizinců, kteří navštívili poradnu, to je 41 %. Lze tedy předpokládat, že nejčastěji řešenou zakázkou v případě dětí cizinců bude školní zralost. 3.2 Oblast komunikace s žáky cizinci a jejich zákonnými zástupci Možnosti a kvalita komunikace s žákem cizincem a jeho zákonným zástupcem bývá výrazným problémem, který komplikuje celý proces a úroveň poskytování poradenských služeb. Při mapování této oblasti byla pozornost zaměřena jednak na jazykové kompetence poradenských pracovníků tedy, co může poradenský pracovník sám za sebe žákovi cizincovi v této rovině nabídnout. Dále byla pozornost zaměřena na způsoby komunikace, které jsou s žáky cizinci a jejich zákonnými zástupci používány a nakonec na subjektivní zhodnocení kvality komunikace s vybranými skupinami žáků cizinců ze strany poradenských pracovníků Jazykové kompetence poradenských pracovníků Na otázku, kterými jazyky je alespoň jeden pracovník daného zařízení schopen dorozumět se s žákem cizincem, se nejčastěji v odpovědích objevoval jazyk anglický (87,5 % oslovených poraden), ruský (82,5 % oslovených poraden) a německý (50 % oslovených poraden). Celkem 12,5 % oslovených poraden uvedlo, že žádný z jejich pracovníků neovládá cizí jazyk v takové míře, že by se dorozuměl s klientem. Dále 65 % oslovených poraden uvedlo jazykové kompetence pro více jak jeden cizí jazyk (viz graf č. 2). Graf č bakalářské nebo jí odpovídající úroveň 7 - magisterské nebo jí odpovídající úroveň 8 - doktorské nebo jí odpovídající úroveň 9 - vzdělávání jinde neuvedené 15

16 Z dalších dat však vyplývá, že tyto jazykové kompetence nejsou při kontaktu s žáky cizinci příliš využívány. A to zejména z důvodu, že jazyky, které pracovníci poraden ovládají, jsou pro nejčastěji vyskytující se klientelu v poradnách jazyky cizími Způsoby komunikace Učiňte odhad, v jaké míře jste využívali níže uvedené způsoby komunikace se ŽC (týkající se konkrétní země původu, kterou jste uvedli v předešlé odpovědi)? pouze česky v mateřském jazyce ŽC v mateřském jazyce ŽC prostřednictvím profesionálního tlumočníka v mateřském jazyce ŽC prostřednictvím třetí osoby ve třetím jazyce ve třetím jazyce prostřednictvím profesionálního tlumočníka ve třetím jazyce prostřednictvím třetí osoby kombinace způsobu tzv. ruce nohy Způsob komunikace byl mapován prostřednictvím osmi předem stanovených kategorií (viz rámeček výše), v jejichž případě respondenti za pomoci škály uvedli, v jaké míře daným způsobem s žákem cizincem a jeho zákonným zástupcem komunikovali. K vyjádření míry výskytu měli respondenti k dispozici pět úrovní: vždy velmi často (zhruba 75 % návštěv) často (zhruba 50 % návštěv) výjimečně (zhruba 25 % návštěv) nikdy. Způsob komunikace byl mapován pouze pro nejpočetněji zastoupenou národnostní skupinu žáků cizinců. Níže uvedená data se tedy vztahují k mapování situace v případě žáků cizinců původem z Vietnamu nebo Ukrajiny. Ze získaných dat vyplynulo, že při vzájemné komunikaci se žákem cizincem a jeho zákonným zástupcem je v největší míře používán pouze český jazyk. Zhruba 40 % respondentů uvedlo, že v komunikaci používá pouze český jazyk vždy, 33 % ho používá velmi často a necelých 20 % často. Na druhém místě je potom komunikace v mateřském jazyce klienta prostřednictvím třetí osoby (neprofesionální tlumočník). V celkové komunikaci s žáky cizinci je užívání českého jazyka zastoupeno v průměru 76,9 %, mateřského jazyka cizince 28,7 % a jiného jazyka (ani český jazyk, ani mateřský jazyk cizince) 3,9 %. Celkový součet procentuálního zastoupení jednotlivých jazyků přesahuje 100 %, což je důsledkem skutečnosti, že vzájemná komunikace v některých případech probíhá v kombinaci (viz graf č. 3). Graf č. 3 16

17 Ke komunikaci s cizinci lze využít prostředníka, jímž může být profesionální tlumočník nebo tzv. třetí osoba. Třetími osobami mohou být přátelé rodiny z komunity, kteří v různé míře ovládají český jazyk, pracovníci neziskových organizací, kteří však nemusí být profesionálními tlumočníky nebo jeden ze členů rodiny, který pro ostatní překládá. Těchto prostředníků bylo podle dat využito ve zhruba 30 % případů - z toho třetina připadala na profesionální tlumočníky (viz modrá výseč, graf č. 4) a dvě třetiny na neprofesionální tlumočníky (viz červená výseč, graf č. 4). V případě klientů z Vietnamu a Ukrajiny se ani jednou neobjevilo, že by s klientem hovořil pracovník poradny v jeho mateřském jazyce. Zhruba ve 2 % případů vedl poradenský pracovník setkání s klientem v jiném jazyce (viz zelená výseč, graf č. 4). Graf č. 4 Z hloubkových rozhovorů dále vyplývá, že využívání profesionálních tlumočníků a třetích osob pro usnadnění komunikace s cizinci s sebou přináší i určité komplikace a celkově nastavuje jinou realitu poradenského procesu oproti běžné klientele (u které není jazyková bariéra). Je to už jen samotná přítomnost další osoby, mnohdy pro rodinu cizí, která vstupuje do jejich intimního prostoru (sdílí s nimi jejich anamnézu, tedy jejich životní příběh a jejich problémy; sdílí s nimi úroveň úspěšnosti jejich dítěte v testové situaci, což je pro rodiče citlivé téma; ). Pokud se jedná o osobu z komunity, je poradenskému pracovníkovi málokdy známa pravá podoba vztahu rodičů dítěte a tohoto tlumočníka. Ne vždy, byť se jedná o osobu, kterou si rodina sebou přivádí, se jedná o vztah zcela bezpečný a otevřený. Byly pojmenovány případy, kdy sama tlumočící osoba měla na průběhu a výsledku vyšetření osobní zájem. Například člen či přítel rodiny, který zároveň funguje jako tlumočník, by chtěl, aby dítě bylo v testové situaci úspěšné a nebylo tak ohroženo jeho zařazení do vzdělávacího systému (nepochopení role ŠPZ obava, že by PPP mohla dítě ze školy zcela vyřadit, viz kapitola zakázka). V některých případech zaznělo od respondentů jisté podezření, že tlumočníci poskytovaní rodinám ze strany jejich zaměstnavatelů nepřekládají svým klientům všechny potřebné informace. Zejména ty, které se týkají jejich práv a možností. 17

18 Zprostředkování komunikace mezi poradenským pracovníkem a klientem - pravděpodobně se bude nejčastěji jednat o roli tlumočníka - se stává jedním z kritických bodů poskytování poradenských služeb žákům cizincům. Jednou z hlavních otázek je etické ošetření poradenského procesu za přítomnosti další osoby a vytvoření tak bezpečného prostředí pro klienta. To klade na osobu zajišťující překlad určité nároky: a) Na prvním místě to jsou jazyková kompetence osoby, která zajišťuje tlumočení. Tato osoba musí být jazykově vybavena na takové úrovni, aby dokázala přesně vyjádřit to, co jeden z účastníků sděluje tomu druhému (poradenský pracovník versus dítě či jeho rodič), a to zejména v situaci a průběhu diagnostického procesu. Složitý opis nebo nepřesně použitý výraz při překladu může určitým způsobem posunout význam a obsah hodnocené výpovědi. b) Překládající osoba by měla být řádně seznámena se specifičností poradenského procesu a jeho podstatou. c) Překládající osoba se během vyšetření či konzultace, které v sobě zahrnují i sběr anamnestických dat, tedy důvěrných informací o životě rodiny, dostává do důvěrné blízkosti této rodiny. Je nutné vhodnými postupy zajistit pro klienta i za této situace bezpečné prostředí. Tlumočící osoba by se měla zavázat k zachování mlčenlivosti ohledně informací, které se během poskytování své služby dozví. d) Osoba zajišťující překlad by neměla mít na výsledku vyšetření či konzultace osobní zájem. e) V případě minimalizace rizik a zajištění profesionálního výkonu ze strany tlumočníka se jedná o finančně zatíženou službu, na jejíž uhrazení nemá mnohdy rodina prostředky, a ani poradenské zařízení na ni nemá vyhraněné finance Hodnocení kvality komunikace Jak subjektivně hodnotíte obtížnost komunikace se ŽC a ZZ z této skupiny cizinců? Bez problémů - lze získat/předat veškeré potřebné informace. S drobnými obtížemi - lze získat/předat veškeré potřebné informace, dochází k drobným nedorozuměním. S obtížemi - lze získat/předat potřebné informace, dochází k nedorozuměním, časově náročnější. S výraznými obtížemi - lze získat/předat základní informace, dochází k nedorozuměním, časově náročné. Nelze se dorozumět Kvalita komunikace byla mapována prostřednictvím pěti předem stanovených kategorií (viz rámeček výše), v jejichž případě respondenti za pomoci škály uvedli, v jaké míře se s danými situacemi setkali. K vyjádření míry výskytu měli respondenti k dispozici pět úrovní: vždy velmi často (zhruba 75 % návštěv) často (zhruba 50 % návštěv) výjimečně (zhruba 25 % návštěv) nikdy. Kvalita komunikace byla vnímána v rovině předání a získání potřebných informací mezi poradenským pracovníkem a žákem cizincem a jeho zákonným zástupcem (nehledě na způsob). 18

19 Respondenti na základě svého subjektivního uvážení uvedli, že ve zhruba 65 % setkání s žákem cizincem a jeho rodiči probíhala komunikace bez problémů tedy podařilo se jim předat a získat potřebné informace. Zhruba 27 % návštěv probíhalo s drobnými obtížemi, 29 % s obtížemi, 15 % s výraznými obtížemi a v necelých 2 % se jim nepodařilo s žákem cizincem a jeho zákonným zástupcem dorozumět (viz graf č. 5). Graf č. 5 Při srovnání hodnocení kvality komunikace s žákem cizincem a kvality komunikace se zákonným zástupcem se ukazovala kvalita komunikace s ŽC jako méně uspokojivá. Tento výsledek lze přičítat skutečnosti, že na získání potřebných informací je komunikace s ŽC obsahově náročnější (vzhledem např. k prováděné diagnostice) než se ZZ. 3.3 Průběh poskytování poradenských služeb žákům - cizincům Průběh poskytování poradenských služeb je pro účely této zprávy rozdělen do několika oblastí. Bylo sledováno, kdo stojí za návštěvou žáka - cizince v poradně kdo byl iniciátorem. S jakou problematikou žáci cizinci do poradny přicházejí. Důležitou a nesdílnou součástí diagnostického procesu je snímání anamnézy. Potřebné informace z minulosti klienta (popis jeho vývoje, podmínek tohoto vývoje) pomáhají pochopit jeho současnost. Veškeré výstupy diagnostických testů by měly být interpretovány na podkladě důkladné znalosti klientovy anamnézy. V dalším bodě se proto pozornost zaměřila na problematiku získávání anamnestických dat. Neopominutelnou oblastí jsou diagnostické nástroje a postupy a v neposlední řadě doporučení a následná péče Iniciátor první návštěvy PPP V jaké míře, dle Vašich zkušeností, níže uvedené osoby iniciovali PRVNÍ NÁVŠTĚVU ŽC ve vaší poradně? žák cizinec sám rodič žáka cizince příslušník dané komunity/ blízká osoba rodiny učitel poradenský pracovník školy (výchovný poradce, školní psycholog, ) ředitel, zástupce ředitele školy zástupce organizace pracující s cizinci lékař někdo jiný Školská poradenská zařízení realizují své služby na základě podnětu rodiče/zákonného zástupce žáka. Iniciátorem k tomuto kroku však může být někdo jiný. V případě cizinců, zejména těch, kteří pobývají v České republice krátkou dobu, hraje svou roli i neznalost školského a poradenského systému ČR a role jednotlivých institucí v něm. Pomoc a nasměrování někým jiným na službu poradny je zásadní. 19

20 Z rozhovorů byly definovány základní osoby, které by se na iniciování návštěvy poradenského zařízení mohly podílet (viz rámeček výše). Na základě své zkušenosti a subjektivního úsudku respondenti v dotazníku uváděli, jak často se jednotlivé osoby v roli iniciátora objevily. Odpověď mohli vyjádřit na pěti úrovňové škále: vždy velmi často (zhruba 75 % případů) často (zhruba 50 % případů) výjimečně (zhruba 25 % případů) nikdy. Výsledky ukázaly na výraznou roli školy. Dle respondentů stojí za zhruba polovinou příchozích žáků cizinců učitel, ve třetině případů svou roli sehrál poradenský pracovník školy (výchovný poradce, školní psycholog, ) a u jedné pětiny se jednalo o osobu ve vedení školy (ředitel, zástupce ředitele). Ve třetině případů iniciovala návštěvu poradny sama rodina a u jedné desetiny hrála roli organizace pracující s cizinci a jejich rodinami (viz graf č. 6). Z velké části se jedná o součinnost více osob. Graf č Zakázka/poptávka s jakou přichází žák - cizinec do PPP S jakými problémy/poptávkou přicházeli ŽC do Vašeho zařízení? školní zralost nerovnoměrný vývoj výukové problémy (včetně SPU, žáci neprospívající) posouzení mimořádného nadání adaptace a výchovné problémy (včetně SPCH a problémů na podkladě kulturní odlišnosti) osobní nebo sociálně-vztahové problémy profesní poradenství posouzení znalosti českého jazyka problémy s uchopením českého jazyka (včetně podezření na řečové vady) doporučení k zařazení do vzdělávacího systému (který ročník, IVP, ) posouzení úrovně intelektu Ke zmapování problematiky, s jakou se žáci cizinci obrací či jsou na poradny odkazováni, bylo použito jedenáct předem definovaných kategorií (viz rámeček výše). V jejich případě měli respondenti uvést, jak často se dosud setkali s touto problematikou u žáků cizinců, kteří prošli jejich zařízením. Kategorie byly stanoveny s ohledem na definované standardní činnosti PPP (vyhláška č. 72/2005 Sb. ve znění pozdějších předpisů) a analýz získaných dat z rozhovorů s poradenskými pracovníky PPP, kde byla také mapována problematika a zakázka, se kterou žáci cizinci do PPP přicházejí. K vyjádření míry výskytu měli respondenti k dispozici pět úrovní: vždy velmi často (zhruba 75 % případů) často (zhruba 50 % případů) výjimečně (zhruba 25 % případů) nikdy. 20

21 Nejčastěji řešenou zakázkou se v případě žáků cizinců stala školní zralost. V průměru s touto zakázkou přichází do poradny každý druhý klient z řad cizinců. Za další často řešenou zakázku byly označeny výukové problémy. V průměru se s touto zakázkou respondenti setkali ve zhruba 40 % případů. Na stranu druhou, k ojedinělým zakázkám patřila problematika mimořádného nadání nebo kariérní poradenství. Přehled míry výskytu jednotlivých typů zakázek představuje graf č. 7. Graf č. 7 Z rozhovorů dále vyplývá, že jak žáci cizinci, tak ani jejich zákonní zástupci nejsou často zcela seznámeni s podstatou poradenské služby, s činnostmi poradny a rolí poradny jako takové. Mnohdy je absolvování vyšetření dítěte v poradně z jejich strany považováno za jakousi povinně splnitelnou podmínku k tomu, aby dítě mohlo navštěvovat školu. Poradenská služba není u velké části cizinců považována za podporu a pomoc v jejich situaci, nýbrž za kontrolu a postava odborného pracovníka za úřednického hodnotitele, který dá potřebné razítko. Je-li primární nastavení rodiny vůči poradně takovéto, je tím výrazně ovlivněn i postoj k celému poradenskému procesu, poskytování a sdílení potřebných informací a taktéž k nabídnutým doporučením. Z šetření dále vyplývá, že nepochopení role poradny ve školském systému může být také jednou z příčin, proč žáci cizinci tolik opakovaně nenavštěvují poradnu, jako je tomu u běžné klientely Získávání anamnestických dat Mapujete při sběru anamnestických dat následující oblasti? stejná anamnestická data jako u žáka, který není cizinec (ontogenetický vývoj, heredita, ) informace o adaptaci dítěte v odlišném sociokulturním prostředí kulturní specifika a odlišnosti (např. kulturní vzorce chování, výchovné styly, zvyklosti, gesta, ) informace o způsobu a důvodech odjezdu rodiny ze země původu a příjezdu do ČR (zda za prací, za jakých podmínek, zda celá rodina, ) forma pobytu na území ČR a plány do budoucna (zda zůstanou nebo budou pokračovat do jiné země, ) informace o případných těžkostech spojených s pobytem na území ČR (právní, sociální, zdravotní, ) změny v socioekonomické situaci rodiny v důsledku emigrace (socioekonomická situace v ČR versus země původu, změna socioekonomického standardu rodiny, ) Podoba získávaných anamnestických dat ohledně žáků cizinců byla mapována prostřednictvím sedmi předem stanovených kategorií (viz rámeček výše), v jejichž případě respondenti uvedli, zda tuto kategorii informací snímají či ne. K vyjádření odpovědi měli respondenti k dispozici varianty: ano spíše ano spíše ne ne. Kategorie oblastí byly stanoveny na základě konzultace s odborníky 21

22 věnující se problematice cizinců v ČR a za využití uvedených poznatků v dokumentu Manuál psychologů v projektu SIM 7 v samostatné kapitole věnující se snímání anamnézy u klientů z kulturně odlišného prostředí. Ze získaných dat vyplynulo, že v případě žáků cizinců jsou snímány zejména základní anamnestická data týkající se jeho ontogenetického vývoje, heredity atd., jako je tomu u běžné klientely. Mapování této oblasti potvrdilo 88,2 % respondentů. Celkem 11,8 % respondentů odpovědělo na otázku, zda tuto oblast mapuje, že spíše ano. Nikdo neuvedl, že by tato data nesbíral. Druhou hojně snímanou oblastí byla oblast adaptace dítěte na odlišné sociokulturní prostředí. 76,5 % respondentů uvedlo, že ano, že mapuje tuto oblast. 14,7 % odpovědělo, že spíše ano. Kulturní specifika, tedy oblast poskytující důležité informace uvádějící do kontextu kulturních podmínek vývoje daného jedince, ale i kontextu možného vystupování a chování jednotlivých členů rodiny během vyšetření a jejich vztahování se k autoritě poradenského pracovníka, mapuje zhruba polovina respondentů. Asi třetina se této oblasti v případě práce s žákem cizincem nevěnuje. Respondenti během rozhovorů uváděli, že si potřebné informace snaží získat bokem nejčastěji na internetu, nebo postupným vyvozováním obecně platných závěrů z osobní zkušenosti s danou skupinou cizinců (pokud se v lokalitě utvořila národnostní komunita a poradna má zkušenost s více rodinami). Okolnosti týkající se odjezdu rodiny ze své země původu, podmínek tohoto odjezdu a plány rodiny ohledně délky pobytu na území ČR mapuje zhruba polovina respondentů. V některých případech během rozhovorů zaznívalo, že poradenský pracovník nepovažuje za důležité tuto oblast blíže mapovat, nebo že to nespadá do jeho kompetence či nechtěla jsem vyzvídat. Přitom sledování této oblasti může poskytnout cenné informace o motivaci rodiny, a také žáka samotného k zařazení se do běhu života (školy) v ČR. Jiný bude přístup rodiny, která se hodlá v ČR usadit, a rodiny, která považuje ČR za tranzitní zemi na pouze nezbytně nutnou dobu. Také mapování podmínek odjezdu může poskytnout jiný pohled na situaci žáka a na možné služby, které lze jemu a jeho rodině nabídnout. Rodina může do ČR přicházet na základě předem nabídnutého pracovního místa jednomu ze členů rodiny. Ale může také přicházet pouze na základě referencí jiných členů komunity o tom, že se tu dá najít snadněji práce než u nich doma. Každá z těchto rodin je aktuálně schopna poskytnout svému dítěti jiné existenční zázemí (včetně pocitu bezpečí a emocionální podpory, ) a na tyto děti jsou rovněž kladeny rozdílné nároky ( Rodiče toho mají tolik, že to dítě už nemůže mít problém. ). Oblastem týkajících se těžkostí (sociální, zdravotní, právní, ekonomické, ), které rodina řeší, nebo výrazným socioekonomickým změnám, k nimž emigrací do ČR v rodině došlo (např. vysokoškolsky vzdělaný člověk se zde z důvodu neuznání diplomu nebo jazykové bariéry musí věnovat pro něj nižší práci často situace ukrajinských žen, které se v ČR nechávají najímat jako uklízečky), se věnuje přibližně třetina respondentů. Přehled zastoupení mapovaných oblastí představuje graf č. 8 níže. 7 SIM Střediska integrace menšin. Projekt SIM byl systémovým projektem ESF, jehož cílem bylo ověření podpůrného systému péče o žáky ze sociálně znevýhodněného a kulturně odlišného prostředí. Hlavní cílovou skupinou byly děti z národnostních a etnických menšin, děti imigrantů, azylantů a romské děti, potažmo jejich rodiny. Realizátorem projektu byl Institut pedagogicko-psychologického poradenství (ke dni se stal součástí Národního ústavu pro vzdělávání). 22

23 Graf č. 8 Specifikem sběru anamnestických dat v případě cizinců je jeho větší časová náročnost, než tomu je u běžné klientely, a dále je třeba dbát na přesné pochopení sdílených informací. Administrátor se nemůže opírat o běžně užívanou normu. Např. mongolská matka uvede, že svého syna kojila do jeho pěti let. Tato informace nabírá význam až na základě znalosti potřebných specifik. Vyhodnocením této informace dle naší běžně užívané normy se dojde k jinému závěru, než pokud existuje povědomí o tom, že pro mongolské rodiny žijící se svými stády ovcí ve stepích je toto běžné, protože nemohou pro své děti v jejich životních podmínkách zajistit dostatek vitamínů a živin. Byť se v některých případech může zdát mapování některých oblastí vzhledem k dané zakázce (např. nejčastěji řešená školní zralost) jako nepodstatné, jedná se o důležité informace, které pomáhají vysvětlit aktuální dění a vytvářejí pevný rámec kolem žákových aktuálních možností a jeho potencionálního vývoje a rozvoje. V souvislosti se snímáním anamnestických dat byly dále mapovány oblasti, které tuto důležitou aktivitu poradenským pracovníkům nejvíce komplikují. Respondenti měli k dispozici čtyři kategorie (viz rámeček dále) formulované v podobě tvrzení, v jejichž případě měli označit, zda s daným tvrzením: souhlasí spíše souhlasí spíše nesouhlasí nesouhlasí. Setkáváte se s níže uvedenými obtížemi při snímání anamnestických dat v případě ŽC? 1. Samotné vyšetření žáka cizince je časově náročné a není na anamnézu dostatek času a prostoru. 2. Pro zjištění anamnézy si s klientem dostatečně jazykově nerozumím. 3. Nevím, na co se při sběru anamnézy v případě žáků cizinců zaměřit. 4. Ke splnění zakázky, která se nejčastěji váže k žákům cizincům, rozsáhlá anamnestická data nepotřebuji. Časová náročnost vyšetření žáka cizince a nedostatek prostoru pro sejmutí anamnestických dat vnímá jako problémové zhruba 54 % respondentů. Zhruba třetina respondentů se k tvrzení č. 1 vyjádřila nesouhlasně, tedy nevnímá tuto oblast jako problémovou a zhruba 14 % respondentů se vyjádřilo, že spíše nesouhlasí. Obdobné výsledky lze zaznamenat v případě jazykové bariéry. Jako problémovou vnímá tuto oblast zhruba 51 % respondentů, zhruba čtvrtina respondentů se k tvrzení č. 2 postavila nesouhlasně a zbývající čtvrtina spíše nesouhlasně. K tvrzení č. 3, poukazující na obtíže při definování stěžejních oblastí anamnézy žáka cizince, se pouze zhruba 3 % respondentů vyjádřila souhlasně, vnímá tuto oblast jako problémovou nejsou si zcela jisti, na které oblasti se při sběru anamnestických dat v případě žáků cizinců zaměřit. Zbývajících zhruba 97 % respondentů nevnímá tuto oblast jako problémovou, postavili se k danému tvrzení nesouhlasně vědí, na jaká anamnestická data se zaměřit. Podobně nesouhlasný postoj byl i proti tvrzení č. 4, označující sběr rozsáhlých anamnestických dat v případě žáků cizinců vzhledem 23

24 k jejich zakázce jako nepodstatný. Zhruba 3 % respondentů souhlasila s tím, že rozsáhlá anamnestická data nejsou ke splnění zakázky zapotřebí, zhruba 18 % respondentů s tímto spíše souhlasilo. Necelých 70 % respondentů s daným tvrzením nesouhlasilo a zhruba 12 % spíše nesouhlasilo (viz graf č. 9). Graf č Diagnostické nástroje a postupy V rámci rozsáhlého dotazníkového šetření Národního ústavu pro vzdělávání (NÚV) zaměřeného na mapování používaných diagnostických nástrojů v poradnách 8 byla také snímána otázka: Uveďte tři nejpoužívanější specifické nástroje pro diagnostickou práci s cizinci. 23,2 % respondentů sdělilo, že nemá k dispozici žádné specifické nástroje pro práci s žáky cizinci. 16,7 % respondentů uvedlo, že žáky cizince nediagnostikují. V tomto případě nebylo blíže specifikováno, zda je tomu na podkladě skutečnosti, že nedisponují vhodnými nástroji, nebo je tomu tak z důvodu, že se mezi klienty jejich pracoviště nenacházejí žáci cizinci. Zhruba 30 % respondentů uvedlo, že pro práci s žáky cizinci používají neverbální testy (SON R, Barevné progresivní matice, Standardní progresivní matice). U 7,1 % respondentů se objevila odpověď, že zadávají pouze neverbální část komplexních inteligenčních testů (např. WISC III, WAIS III, Woodcock Johnson, IDS). Dále se objevovaly blíže nespecifikované dílčí zkoušky v případě diagnostiky školní zralosti a SPU. Této problematice byl věnován prostor také v rámci rozhovorů. Výpovědi dotazovaných respondentů se překrývaly s výpověďmi respondentů dotazníku velká část používaných testů při práci s žáky cizinci spadá do testů k určování úrovně kognitivních schopností. Z této kategorie testů jsou používány testy neverbální nebo neverbální subtesty komplexních testů. Dále respondenti uváděli, že pokud žák cizinec nemá problémy s českým jazykem, jsou používány testy vztahující se k jeho problematice stejně jako u běžné klientely. Dle respondentů je při diagnostice žáků cizinců za největší překážku považována jazyková bariéra. Pokud by žák neměl problém s jazykem, nebyl by problém s diagnostickým procesem. Kulturním specifikům a odlišnostem není při interpretaci výsledků testů z velké části respondentů přikládán veliký význam. Část respondentů si je vědoma možných kulturních odlišností, ale neumí je označit a poukazuje na absenci takového materiálu, který by je touto problematikou prováděl. 8 Jednou za 4 roky je ze strany NÚV mapována situace v PPP z hlediska používaných diagnostických nástrojů a z hlediska poptávky po konkrétních typech diagnostických nástrojů (pro specifickou skupinu žáků nebo specifickou oblast problematiky). 24

25 Obdobným výsledkům odpovídá i dotazníkové šetření, kde byla respondentům položena otázka týkající se vnímaných překážek při poskytování poradenských služeb ŽC. Respondenti vybírali odpovědi z předem daných variant, kdy mohli doplnit více možných odpovědí, případně chybějící eventualitu (viz rámeček níže). Které překážky vnímáte jako stěžejní při poskytování poradenských služeb ŽC? (více možných odpovědí) jazyková bariéra nedostupnost vhodných dg. nástrojů neznalost kulturních specifik zakázka neodpovídá kompetencím našeho zařízení nedostupnost/nízká dostupnost navazujících služeb v regionu ostatní (doplňte): Respondenti jako překážku poskytování poradenských služeb nejčastěji označili jazykovou bariéru (26 krát) a nedostupnost vhodných dg. nástrojů (25 krát). Pomyslné druhé místo obsadil bod nedostupnost/nízká dostupnost navazujících služeb v regionu (16 krát) a neznalost kulturních specifik (14 krát). Výskyt zakázky, která neodpovídá kompetencím poradny, označilo jako překážku 9 respondentů Doporučení a následná péče Mapování obsahu doporučení a navázání následné péče je oblast velice rozsáhlá a jednotlivé kroky se odvozují od individuálních specifik každého případu. Při určité míře zobecnění vystávají tři základní kategorie možných doporučení a následných kroků: a) Kroky následné péče odpovídají postupům, které jsou využívány u běžné klientely, kdy jsou rozhodující individuální potřeby žáka (např. Rozvíjející program pro předškolní děti, reedukace, ). b) Kroky související s řešením problematiky neznalosti českého jazyka na straně klienta (např. zohlednění ve výuce, úprava klasifikace, doporučení asistenta pedagoga, doporučení kurzu českého jazyka, ). c) Předání kontaktů na organizace v dané lokalitě, které se věnují problematice cizinců. V rámci mapování této oblasti byly osloveny také odbory školství krajských úřadů. Prvně bylo mapováno Jakým způsobem je ve Vašem kraji zajišťována výuka českého jazyka pro žáky cizince plnící povinnou školní docházku? Z výpovědí vyplynulo, že krajské úřady se podílí na zajištění bezplatné výuky českého jazyka pro žáky cizince plnící povinnou školní docházku. Podílí se na výběru škol, které tuto bezplatnou výuku budou poskytovat. Jednotlivé kraje mají své strategie: a) Kraj zřizuje školy nabízející tuto výuku v každém větším městě. b) Finanční prostředky jsou účelově přidělovány školám, kde se žáci cizinci vzdělávají. c) Výuku zajišťuje škola, na kterou se žák cizinec přihlásil. Počty škol jsou v krajích různé. Nejvíce jich je zřízeno ve Středočeském kraji - celkem 12, dále v Moravskoslezském - 7 škol a v Ústeckém 7 škol. Potřebné finanční prostředky jsou ve většině krajů čerpány z rozvojového programu MŠMT (7 krajů) a školám jsou přidělovány na základě jejich žádosti. Z Olomouckého kraje přišla doplňující informace, že pokud tyto prostředky nestačí, nebo žák cizinec nastoupil do školy již po uzávěrce dotačního řízení MŠMT, je výuka zajišťována na přímé náklady školy, pokud nepřekročí stanovené limity platů. 25

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012

Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012 Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012 Rovnost x odlišnost v poradenství Poradenská služba vytváří koncept rovných příležitostí, vychází ze snahy vyrovnávat podmínky pro vzdělání, s respektem

Více

Plán práce výchovného poradce

Plán práce výchovného poradce SOŠ Velvary s.r.o. Školní 268 273 24 Velvary Plán práce výchovného poradce Školní rok 2010/2011 výchovný poradce: Mgr. Hana Hronková Výchovný poradce zabezpečuje poskytování poradenských služeb ve škole,

Více

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole SMĚRNICE č.503 /2013 Poradenské služby ve škole Obsah: ČL.1 - ČL.2 - ČL.3 - ČL.4 - ČL.5 - ČL.6 - ČL.7 - ČL.8 - ČL.9 - ČL.10 - ČL.11 - Úvod Obsah poradenských služeb Pracovníci poskytující poradenské služby

Více

Systém škol a školských poradenských zařízení

Systém škol a školských poradenských zařízení Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI. I. Společná ustanovení Základní charakteristika poradenských služeb ve škole

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI. I. Společná ustanovení Základní charakteristika poradenských služeb ve škole KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI Název školy: ZŠ Liberec, Sokolovská Adresa: Sokolovská 328, Liberec 13, 460 14 IČO: 68 97 46 39 I. Společná ustanovení Základní charakteristika

Více

Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga

Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga Legislativní zabezpečení asistenta pedagoga v resortu MŠMT Uplatňované principy integrace a inkluze při vzdělávání, vzdělávání dětí/žáků/studentů se stále těžšími

Více

Poradenské služby poskytované ve škole

Poradenské služby poskytované ve škole Gymnázium T. G. Masaryka, Litvínov, Studentská 640, příspěvková organizace Studentská 640 436 67 Litvínov Poradenské služby poskytované ve škole Poradenské služby jsou ve škole zajišťovány výchovným poradcem

Více

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

27. Speciální pedagog. Anotace. Téma: systémová podpora

27. Speciální pedagog. Anotace. Téma: systémová podpora 27. Speciální pedagog Téma: systémová podpora Anotace Činnost speciálního pedagoga ve škole je samostatná poradenská činnost, která není přímou součástí vzdělávací činnosti školy. Školní speciální pedagog

Více

ROZVOJ A METODICKÁ PODPORA PORADENSKÝCH SLUŽEB - VIP III

ROZVOJ A METODICKÁ PODPORA PORADENSKÝCH SLUŽEB - VIP III ROZVOJ A METODICKÁ PODPORA PORADENSKÝCH SLUŽEB - VIP III Doba realizace: 1.9.2011 31.12.2013 Příjemce dotace: MŠMT Operační program: Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo operačního programu: CZ.1.07/4.1.00/33.0001

Více

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011)

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) 1. Vymezení poradenských služeb ve škole 2. Standardní činnosti poradenských pracovníků školy 3. Standardní činnosti pedagogů,

Více

Základní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod

Základní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod Základní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod Š K O L N Í P O R A D E N S T V Í PORADENSKÉ SLUŽBY VE ŠKOLE VÝCHOVNÝ PORADCE METODIK PREVENCE SPECIÁLNÍ PEDAGOG

Více

Tematická zpráva. Žáci vzdělávaní podle RVP ZV přílohy upravující vzdělávání žáků s LMP

Tematická zpráva. Žáci vzdělávaní podle RVP ZV přílohy upravující vzdělávání žáků s LMP přílohy upravující vzdělávání žáků s LMP Praha, leden 2015 Obsah Úvod... 3 Cíle... 3 Metoda... 3 Odborné konzultace... 5 Validita dat... 5 1 Zjištění... 6 1.1 Počty žáků podle vzdělávacího programu...

Více

Začleňování žáků s odlišným mateřským jazykem(omj)

Začleňování žáků s odlišným mateřským jazykem(omj) Začleňování žáků s odlišným mateřským jazykem(omj) META, O.P.S. poradenství cizincům v oblasti vzdělávání, kurzy ČDJ, doučování aktivity zaměřené na pedagogy semináře akreditované MŠMT, poradenství webový

Více

Školní poradenské pracoviště ZŠ J.A. Komenského, Blatná Školní rok 2009-2010

Školní poradenské pracoviště ZŠ J.A. Komenského, Blatná Školní rok 2009-2010 Školní poradenské pracoviště ZŠ J.A. Komenského, Blatná Školní rok 2009-2010 EVROPSKÁ UNIE I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Naše škola je zapojena do systémového projektu ministerstva

Více

Situace žáků s odlišným mateřským jazykem (OMJ)

Situace žáků s odlišným mateřským jazykem (OMJ) Situace žáků s odlišným mateřským jazykem (OMJ) Projekt Program na podporu pedagogických pracovníků při práci s žáky-cizinci je spolufinancován z prostředků Evropského fondu pro integraci státních příslušníků

Více

INKLUZIVNÍ ŠKOLA V PRAXI:

INKLUZIVNÍ ŠKOLA V PRAXI: INKLUZIVNÍ ŠKOLA V PRAXI: Školské poradenské služby ve školách a školských poradenských zařízeních Školní psycholog, školní speciální pedagog Mgr. Pavla Kubíčková Školní speciální pedagog, speciální pedagog

Více

VÝŇATEK Z VYHLÁŠKY Č. 72 / 2005 STANDARDNÍ PORADENSKÉ ČINNOSTI ŠKOLY

VÝŇATEK Z VYHLÁŠKY Č. 72 / 2005 STANDARDNÍ PORADENSKÉ ČINNOSTI ŠKOLY VÝŇATEK Z VYHLÁŠKY Č. 72 / 2005 STANDARDNÍ PORADENSKÉ ČINNOSTI ŠKOLY Standardní činnosti školy Obsah Standardní činnosti školy...1 1.Standardní činnosti výchovného poradce...2 Poradenské činnosti:...2

Více

Zpráva o činnosti školních poradenských pracovišť. v Moravskoslezském kraji ve šk. roce 2013/2014

Zpráva o činnosti školních poradenských pracovišť. v Moravskoslezském kraji ve šk. roce 2013/2014 Zpráva o činnosti školních poradenských pracovišť v Moravskoslezském kraji ve šk. roce 2013/2014 Zpracovala: Mgr. Kamila Králová, oddělení rozvoje vzdělávání Zpracování grafů: Pedagogicko-psychologická

Více

Zpráva o činnosti školních poradenských pracovišť. v Moravskoslezském kraji

Zpráva o činnosti školních poradenských pracovišť. v Moravskoslezském kraji Zpráva o činnosti školních poradenských pracovišť v Moravskoslezském kraji ve školním roce 26/7 Zpracovala: Mgr. Kamila Králová, oddělení rozvoje vzdělávání Zpracování tabulek a grafů: PPP Opava 1. Úvod

Více

Základní škola Kopřivnice, Alšova 1123, okres Nový Jičín K O N C E P C E Č I N N O S T I

Základní škola Kopřivnice, Alšova 1123, okres Nový Jičín K O N C E P C E Č I N N O S T I Základní škola Kopřivnice, Alšova 1123, okres Nový Jičín Š K O L N Í P O R A D E N S K É P R A C O V I Š T Ě - K O N C E P C E Č I N N O S T I 1. Činnost školního poradenského pracoviště Školní poradenské

Více

PLÁN PRÁCE VÝCHOVNÉHO PORADCE školní rok 2014/2015

PLÁN PRÁCE VÝCHOVNÉHO PORADCE školní rok 2014/2015 PLÁN PRÁCE VÝCHOVNÉHO PORADCE školní rok 2014/2015 Gymnázium a obchodní akademie Chodov Smetanova 738, 357 35 Chodov Poradenské služby ve škole odrážejí specifika školy i regionu. Jsou koordinovány se

Více

Čl. 1 Základní vymezení a cíle programu

Čl. 1 Základní vymezení a cíle programu Vyhlášení rozvojového programu na podporu školních psychologů a školních speciálních pedagogů ve školách a metodiků specialistů ve školských poradenských zařízeních v roce 2015 III. Vyhlášení rozvojového

Více

Problémové situace ve školství

Problémové situace ve školství EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" Problémové situace ve školství Řízení lidských zdrojů ve vzdělávacích institucích Řízení lidských zdrojů ve školství Ve škole můžeme

Více

Cíle výzkumu. Výzkumné otázky:

Cíle výzkumu. Výzkumné otázky: Klíčové faktory ovlivňující inkluzi dětí a mládeže se specifickými vzdělávacími potřebami do zájmového a neformálního vzdělávání" Realizátor: NIDM a GAC, spol. s.r.o. duben říjen 2009 Cíle výzkumu Výzkumné

Více

Týmová spolupráce při podpoře žáka se speciálními vzdělávacími potřebami

Týmová spolupráce při podpoře žáka se speciálními vzdělávacími potřebami Týmová spolupráce při podpoře žáka se speciálními vzdělávacími potřebami Nová role školního poradenského pracoviště a školního poradenského zařízení vyplývající z 16 novely školského zákona Mgr. Miroslav

Více

preventivní péče ústavní nebo ochranné výchovy

preventivní péče ústavní nebo ochranné výchovy Systém péče v ČR Systém péče v České republice se dělí na dvě základní skupiny. Do první skupiny patří zařízení, která pracují s klienty v rámci preventivní péče. Druhá skupina zařízení se již věnuje dětem,

Více

Pracoviště Šumperk Husitská 12, 787 01 Šumperk tel.: 583 215 279 e-mail: pppsumperk@seznam.cz

Pracoviště Šumperk Husitská 12, 787 01 Šumperk tel.: 583 215 279 e-mail: pppsumperk@seznam.cz Pracoviště Šumperk Husitská 12, 787 01 Šumperk tel.: 583 215 279 e-mail: pppsumperk@seznam.cz PhDr. Drahomíra Jansová, psycholog, vedoucí PPP OK Šumperk Školský zákon č. 561/2004 Sb. v platném znění. Vyhl.č.

Více

Strategie primární prevence rizikových projevů chování PPP ÚK 2013 2015

Strategie primární prevence rizikových projevů chování PPP ÚK 2013 2015 Strategie primární prevence rizikových projevů chování PPP ÚK 2013 2015 Strategie primární prevence rizikových projevů chování (dále jen Strategie) 2013-2015 vychází z: 1. Závěrečné zprávy - hodnocení

Více

Tematická zpráva. Problematika péče poskytované v PPP a SPC žákům s LMP a problematika asistentů pedagoga

Tematická zpráva. Problematika péče poskytované v PPP a SPC žákům s LMP a problematika asistentů pedagoga žákům s LMP a problematika asistentů pedagoga Praha, leden 2015 Obsah Úvod... 3 1 Zjištění... 4 1.1 Školní rok 2012/2013... 4 1.1.1 Nově diagnostikovaní klienti... 4 1.1.2 Kontrolní vyšetření klientů s

Více

PLÁN PRÁCE VÝCHOVNÉHO PORADCE školní rok 2015/2016. Gymnázium T. G. Masaryka Litvínov Studentská 640, 436 67 Litvínov

PLÁN PRÁCE VÝCHOVNÉHO PORADCE školní rok 2015/2016. Gymnázium T. G. Masaryka Litvínov Studentská 640, 436 67 Litvínov PLÁN PRÁCE VÝCHOVNÉHO PORADCE školní rok 2015/2016 Gymnázium T. G. Masaryka Litvínov Studentská 640, 436 67 Litvínov Poradenské služby ve škole odrážejí specifika školy i regionu. Jsou koordinovány se

Více

Zpráva o činnosti školních poradenských pracovišť. v Moravskoslezském kraji ve šk. roce 2011/2012

Zpráva o činnosti školních poradenských pracovišť. v Moravskoslezském kraji ve šk. roce 2011/2012 Zpráva o činnosti školních poradenských pracovišť v Moravskoslezském kraji ve šk. roce 2011/2012 Zpracovala: Mgr. Kamila Králová, oddělení rozvoje vzdělávání Zpracování tabulek a grafů: Pedagogicko-psychologická

Více

Učitelé matematiky a CLIL

Učitelé matematiky a CLIL ŠULISTA Marek. Učitelé matematiky a CLIL. Učitel matematiky. Jednota českých matematiků a fyziků, 2014, roč. 23, č. 1, s. 45-51. ISSN 1210-9037. Učitelé matematiky a CLIL Úvod V České republice došlo v

Více

Plán práce výchovného poradce na školní rok 2015/2016

Plán práce výchovného poradce na školní rok 2015/2016 Plán práce výchovného poradce na školní rok 2015/2016 1. Spolupráce VP s vedením školy - shromažďování údajů o uchazečích s SPU - informační materiály a přihlášky na VŠ - dny otevřených dveří spolupráce

Více

Vyúčtování účelové dotace a závěrečná zpráva Program MŠMT na podporu integrace romské komunity v roce 2011

Vyúčtování účelové dotace a závěrečná zpráva Program MŠMT na podporu integrace romské komunity v roce 2011 Vyúčtování účelové dotace a závěrečná zpráva Program MŠMT na podporu integrace romské komunity v roce 2011 Číslo rozhodnutí 5515 066 11 Poskytovatel dotace Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Více

Práce výchovného poradce Oblasti činnosti, úkoly a harmonogram pro školní rok 2013/2014

Práce výchovného poradce Oblasti činnosti, úkoly a harmonogram pro školní rok 2013/2014 Práce výchovného poradce Oblasti činnosti, úkoly a harmonogram pro školní rok 2013/2014 Výchovný poradce: Ing. Monika Hodaňová Konzultační hodiny: Konzultace se domlouvají individuálně osobně, telefonicky

Více

Ing. Štěpán Harašta vedoucí odboru školství, mládeže a tělovýchovy Krajského úřadu Ústeckého kraje. Č.ev.: 190035/2008

Ing. Štěpán Harašta vedoucí odboru školství, mládeže a tělovýchovy Krajského úřadu Ústeckého kraje. Č.ev.: 190035/2008 Metodický pokyn ke zřizování pracovního místa asistenta pedagoga ve třídě nebo studijní skupině, ve které se vzdělává dítě, žák nebo student se speciálními vzdělávacími potřebami, s účinností od 1.1. 2009

Více

Zápis z expertní pracovní skupiny na sociální poradenství (rodiče cizinci, předávání informací)

Zápis z expertní pracovní skupiny na sociální poradenství (rodiče cizinci, předávání informací) Zápis z expertní pracovní skupiny na sociální poradenství (rodiče cizinci, předávání informací) 14. 1. 2014 Účastníci pracovní skupiny: David Beňák - vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví - Úřad

Více

Problematika předčasných odchodů ze vzdělání

Problematika předčasných odchodů ze vzdělání Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Dlouhodobý plán výchovného poradenství

Dlouhodobý plán výchovného poradenství Základní škola, Zruč nad Sázavou, Okružní 643 Dlouhodobý plán výchovného poradenství Zpracovala: Mgr. Zdeňka Kunčická, výchovná poradkyně Schválila: Mgr. Jana Marečková, ředitelka školy Ve Zruči nad Sázavou

Více

ANALÝZA VÝSKYTU SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ NA ZÁKLADNÍCH A STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH v obcích a městech spadajících pod rozšířenou působnost města Bruntál

ANALÝZA VÝSKYTU SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ NA ZÁKLADNÍCH A STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH v obcích a městech spadajících pod rozšířenou působnost města Bruntál ANALÝZA VÝSKYTU SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ NA ZÁKLADNÍCH A STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH v obcích a městech spadajících pod rozšířenou působnost města Bruntál spolufinancováno Městem Bruntál a Moravskoslezským krajem

Více

stručný popis problému, který projekt řeší;

stručný popis problému, který projekt řeší; PROJEKT PRO SŠ - sborníky vymezení modulů, které bude projekt realizovat Vymezení modulů: Projekt se zaměřuje na vzdělávání v oblasti multikulturní výchovy (modul B). Projekt spojuje aktivity modulu výzkumu

Více

Identifikace nadání z pohledu poradenské praxe. PhDr. Pavla Picková PPP pro Prahu 1,2 a 4

Identifikace nadání z pohledu poradenské praxe. PhDr. Pavla Picková PPP pro Prahu 1,2 a 4 Identifikace nadání z pohledu poradenské praxe PhDr. Pavla Picková PPP pro Prahu 1,2 a 4 Koordinátoři péče o mimořádně nadané v ČR Od roku 2003 působí v každém kraji ČR krajští koordinátoři péče o nadané

Více

Pedagogická a speciálně pedagogická diagnostika

Pedagogická a speciálně pedagogická diagnostika Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

MULTIKULTURNÍ KONZULTANT

MULTIKULTURNÍ KONZULTANT Tento projekt byl financován s podporou Evropské komise v programu Lifelong Learning Programme, Leonardo da Vinci Partnerships. Za obsah prezentace ručí výhradně Slovo 21 a Evropská komise neodpovídá za

Více

Analýza podpory žáků se speciálními vzdělávacími potřebami školy

Analýza podpory žáků se speciálními vzdělávacími potřebami školy Výstup projektu Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR Hlavní partner: Partneři: Analýza podpory žáků se speciálními vzdělávacími potřebami školy Autoři: Kateřina Brožová, Barbora Úlehlová Editace:

Více

VÝVOJ ZÁVĚREČNÝCH ZKOUŠEK V UČEBNÍCH OBORECH, ANEB SITUAČNÍ ZPRÁVA A VÝHLED DO BUDOUCNA

VÝVOJ ZÁVĚREČNÝCH ZKOUŠEK V UČEBNÍCH OBORECH, ANEB SITUAČNÍ ZPRÁVA A VÝHLED DO BUDOUCNA 136 VÝVOJ ZÁVĚREČNÝCH ZKOUŠEK V UČEBNÍCH OBORECH, ANEB SITUAČNÍ ZPRÁVA A VÝHLED DO BUDOUCNA 1 ÚVOD A KONTEXT Ačkoliv autoři Bílé knihy (Národní program rozvoje vzdělávání v České republice 2001) v rámci

Více

Odbor školství, mládeže a sportu, Moravskoslezského kraje, 2007

Odbor školství, mládeže a sportu, Moravskoslezského kraje, 2007 Zpráva o plnění 1. akčního plánu realizace strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže na období 2005 2006 Odbor školství, mládeže a sportu, Moravskoslezského kraje, 2007 1 Úvod Strategie

Více

Analýza vzdělávacích potřeb v rámci projektu "Centrum vzdelávania" - príležitosť k vzdelávaniu bez hraníc

Analýza vzdělávacích potřeb v rámci projektu Centrum vzdelávania - príležitosť k vzdelávaniu bez hraníc Analýza vzdělávacích potřeb v rámci projektu "Centrum vzdelávania" - príležitosť k vzdelávaniu bez hraníc Zpracovala: Dorota Madziová, Institut EuroSchola, duben 2011 V rámci projektu "Centrum vzdelávania"

Více

Integrace žáka s PAS do MŠ, ZŠ nebo SŠ žák se speciálními vzdělávacími potřebami 20. 4. 2015 1

Integrace žáka s PAS do MŠ, ZŠ nebo SŠ žák se speciálními vzdělávacími potřebami 20. 4. 2015 1 Integrace žáka s PAS do MŠ, ZŠ nebo SŠ žák se speciálními vzdělávacími potřebami 20. 4. 2015 1 Edukace žáka s PAS Vzdělávání žáků s PAS (v ČR 5tis.) - Zkušenosti MŠ, ZŠ, SŠ tradice - Co po ukončení školy????

Více

Děti představují naši nesmrtelnost

Děti představují naši nesmrtelnost Děti představují naši nesmrtelnost 1 2 Osnova 1. Proč změny? 2. Evropská unie 3. Koncepce 4. Legislativní předpisy ř (zákony, vyhlášky) 5. Různé 6. Závěr 3 4 1. Proč změny? globální problémy světa problémy

Více

Počet nepřímých beneficientů projektu:

Počet nepřímých beneficientů projektu: Číslo rozhodnutí MŠMT 8551/2014 Název projektu Chceme dojít dále Název příjemce ZŠ Praha 3, Cimburkova 18/600 Adresa příjemce Cimburkova 18/600, 130 00 Praha 3 Osoba oprávněná jednat jménem příjemce Počet

Více

POSTUP PŘI REALIZACI INDIVIDUÁLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PLÁNU ŠKOLY Platnost od: Schválil/a:

POSTUP PŘI REALIZACI INDIVIDUÁLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PLÁNU ŠKOLY Platnost od: Schválil/a: 1. Legislativní východiska Zákon č.561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání ( Školský zákon) ve znění pozdějších předpisů. Platné metodické prováděcí předpisy.

Více

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE Školní rok: 2014 2019 ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA DĚTMAROVICE, příspěvková organizace, DĚTMAROVICE 1002, 735 71 PŘEDKLADATEL: Mgr. PAVLA ZELENKOVÁ, ŠMP ZODPOVĚDNÁ OSOBA:

Více

Školství MAS Region HANÁ

Školství MAS Region HANÁ Školství MAS Region HANÁ VIZE Materiální vybavení škol odpovídající 21. století, kvalitní pracovní podmínky pro pedagogy k zajištění moderní výuky, zlepšení podmínek i pro nepedagogické pracovníky škol.

Více

75-31-M/02 PEDAGOGIKA PRO ASISTENTY VE ŠKOLSTVÍ

75-31-M/02 PEDAGOGIKA PRO ASISTENTY VE ŠKOLSTVÍ ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM 75-31-M/02 PEDAGOGIKA PRO ASISTENTY VE ŠKOLSTVÍ dálková forma vzdělávání OBSAH ÚVODNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE... 3 PROFIL ABSOLVENTA... 4 PODMÍNKY PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ... 5 ZDRAVOTNÍ

Více

Síťování klíčových aktérů v oblasti vzdělávání žáků s OMJ

Síťování klíčových aktérů v oblasti vzdělávání žáků s OMJ Síťování klíčových aktérů v oblasti vzdělávání žáků s OMJ Projekt Program na podporu pedagogických pracovníků při práci s žáky cizinci VI je spolufinancován z prostředků Evropského fondu pro integraci

Více

Inkluzivní vzdělávání

Inkluzivní vzdělávání Inkluzivní vzdělávání Instand Karlovy Vary 2014 PhDr. J. Slowík, Ph.D. Mgr. Ivana Čamková Co je to inkluze? postoj vycházející z přesvědčení, že všichni lidé jsou si rovni v důstojnosti a právech nikdy

Více

Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání. Prezentace výsledků výzkumu

Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání. Prezentace výsledků výzkumu Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání Prezentace výsledků výzkumu Výzkum - Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání Národní institut dětí a mládeže ve spolupráci s Českou asociací streetwork,

Více

PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ

PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ OPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ Oblast regionálního školství se zaměří na tyto priority: excelentní vzdělávání

Více

KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ

KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ KVALIFIKAČNÍ STUDIUM PRO ŘEDITELE ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ Modul A ZÁKLADY PRÁVA Národní institut pro další vzdělávání, 2013 IV. Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami

Více

28. Školní psycholog. Anotace. Téma: systémová podpora

28. Školní psycholog. Anotace. Téma: systémová podpora 28. Školní psycholog Téma: systémová podpora Anotace Školní psycholog je poměrně nová profese, která se začala prosazovat a formovat v 90. letech minulého století. Postupně se čím dál více etabluje v praxi

Více

b) na základě krátkodobého víza - víza k pobytu do 90 dnů;

b) na základě krátkodobého víza - víza k pobytu do 90 dnů; Škola ZŠ V Zahrádkách Směrnice ředitele školy ke vzdělávání cizinců Č.j.: Účinnost od: 1.1. 2012 Spisový znak: 4.10 Skartační znak: S 5 Změny: 24.1. 2012 Čl. I. Tento pokyn vychází z 20 zákona č. 561/2004

Více

ROČNÍ PLÁN ZÁKLADNÍ ŠKOLY VÝCHOVNÝ PORADCE 2014/2015

ROČNÍ PLÁN ZÁKLADNÍ ŠKOLY VÝCHOVNÝ PORADCE 2014/2015 Základní škola a Mateřská škola Želešice, příspěvková organizace 24. dubna 270, 664 43 Želešice ROČNÍ PLÁN ZÁKLADNÍ ŠKOLY VÝCHOVNÝ PORADCE 2014/2015 Mgr. Dana Kadlčíková konzultační hodiny: St 13 40 15

Více

2. Specifické úkoly České školní inspekce v souvislosti s hodnocením a kontrolou vzdělávání ve školách a školských zařízeních

2. Specifické úkoly České školní inspekce v souvislosti s hodnocením a kontrolou vzdělávání ve školách a školských zařízeních Česká školní inspekce Plán hlavních úkolů ČŠI Čj.: ČŠIG-2499/14-G2 na školní rok 2014/2015 Plán hlavních úkolů České školní inspekce na školní rok 2014/2015 1. Inspekční činnost ve školách a školských

Více

Výroční zpráva SVP HELP za školní rok 2012-2013

Výroční zpráva SVP HELP za školní rok 2012-2013 Výchovný ústav, SVP HELP, ZŠ a SŠ Střílky, Zámecká 107 Výroční zpráva SVP HELP za školní rok 2012-2013 Středisko výchovné péče HELP Zelené náměstí 1292 686 01 Uherské Hradiště Zpracoval: Mgr. Karel Opravil

Více

Příklad dobré praxe IV z realizace kariérového poradenství

Příklad dobré praxe IV z realizace kariérového poradenství Projekt Další vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti kariérového poradenství CZ 1.07/1.3.00/08.0181 Příklad dobré praxe IV z realizace kariérového poradenství Mgr. Miloš Blecha 2010

Více

Plán práce výchovného poradce

Plán práce výchovného poradce Základní škola, Chrast, U pošty 5, 538 51 Chrast Plán práce výchovného poradce Škola pracuje podle školního vzdělávacího programu Škola vlídnějšího zacházení se Zemí, včetně zvířat a lidí Školní rok 2013/2014

Více

2. Odstraňování slabých míst vzdělávacího systému

2. Odstraňování slabých míst vzdělávacího systému MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 00. Odstraňování slabých míst vzdělávacího systému Praha, březen 01 Úvod V lednu 01 zahájilo Ministerstvo

Více

Klíčové aktivity projektu. KA 3 Praktické kompetence pro začínající pedagogy

Klíčové aktivity projektu. KA 3 Praktické kompetence pro začínající pedagogy Klíčové aktivity projektu KA 3 Praktické kompetence pro začínající pedagogy Podrobný popis realizace klíčové aktivity Cílová skupina (začínající pedagogičtí pracovníci středních zemědělských a lesnických

Více

75-31-M/02 PEDAGOGIKA PRO ASISTENTY VE ŠKOLSTVÍ

75-31-M/02 PEDAGOGIKA PRO ASISTENTY VE ŠKOLSTVÍ ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM 75-31-M/02 PEDAGOGIKA PRO ASISTENTY VE ŠKOLSTVÍ dálková forma vzdělávání OBSAH ÚVODNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE... 3 PROFIL ABSOLVENTA... 4 PODMÍNKY PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ... 4 ZDRAVOTNÍ

Více

Zákonné a podzákonné normy ve školství speciální vzdělávání

Zákonné a podzákonné normy ve školství speciální vzdělávání Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Záměr výzvy ESF výzva pro vysoké školy Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání

Záměr výzvy ESF výzva pro vysoké školy Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání Záměr výzvy ESF výzva pro vysoké školy Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání Účelem zveřejnění toho záměru je včas informovat potencionální žadatele o možnostech a zaměření připravované výzvy

Více

Program proti šikanování (součást Minimálního preventivního programu)

Program proti šikanování (součást Minimálního preventivního programu) Škola : ZŠ Sirotkova 36, Brno 616 00 Metodik prevence : Mgr. Zuzana Košťálová (I. stupeň) Program proti šikanování (součást Minimálního preventivního programu) Cíl: 1. vytvoření krizového plánu pro řešení

Více

TIP Mnoho dalších informací najdete ve studii L. Drotárová. Asistent pedagoga stav v ČR 2006. Praha 2006.

TIP Mnoho dalších informací najdete ve studii L. Drotárová. Asistent pedagoga stav v ČR 2006. Praha 2006. 26. Asistent pedagoga Téma: systémová podpora Anotace Asistent pedagoga se v posledních letech ukazuje jako jedno z nejlépe fungujících vyrovnávacích a podpůrných opatření, které se velice dobře osvědčuje

Více

Školy - 7. mateřská škola základní škola střední škola konzervatoř vyšší odborná škola základní umělecká škola

Školy - 7. mateřská škola základní škola střední škola konzervatoř vyšší odborná škola základní umělecká škola ŠKOLSKÁ SOUSTAVA Školy - 7 mateřská škola základní škola střední škola konzervatoř vyšší odborná škola základní umělecká škola jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Školská zařízení 7 poskytuje

Více

Tematická zpráva. Poskytování školských služeb a vzdělávání v domovech mládeže

Tematická zpráva. Poskytování školských služeb a vzdělávání v domovech mládeže Poskytování školských služeb a vzdělávání v ech Praha, září 2015 Poskytování školských služeb a vzdělávání v ech Obsah Obsah... 2 1 Úvod... 3 2 Zjištění... 4 2.1 Ubytovaní žáci a studenti... 4 2.2 Žáci,

Více

Základní škola a Mateřská škola Ústí nad Labem, SNP 2304/6, příspěvková organizace

Základní škola a Mateřská škola Ústí nad Labem, SNP 2304/6, příspěvková organizace Základní škola a Mateřská škola Ústí nad Labem, SNP 2304/6, příspěvková organizace SNP 2304/6, Ústí nad Labem, IČ 44226233 SMĚRNICE č. 17/2007 Poradenské sluţby ve škole Obsah: ČL.1 ČL.2 ČL.3 ČL.4 ČL.5

Více

Vyhodnocení ankety Projekt Školka v obci Trubín

Vyhodnocení ankety Projekt Školka v obci Trubín Vyhodnocení ankety Projekt Školka v obci Trubín Zpracoval: Simona Zárybnická, Alena Nováková 1 Obsah 1. Cíl ankety (dotazníkového šetření) 3 2. Metoda dotazníkového šetření 4 3. Vyhodnocení dotazníků 5

Více

Reg.č.: CZ.1.07/1.2.19/02.0015 1. 1. 2013 31. 12. 2014

Reg.č.: CZ.1.07/1.2.19/02.0015 1. 1. 2013 31. 12. 2014 Reg.č.: CZ.1.07/1.2.19/02.0015 1. 1. 2013 31. 12. 2014 Měsíc planety NEPTUN Nakladatelství Praha Elektrotechnická firma vyrábějící rozvaděče Zvýšená kvarta diabolus in musica ĎÁBEL V HUDBĚ Řecký bůh, syn

Více

SPECIÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V RUMUNSKU

SPECIÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V RUMUNSKU SPECIÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V RUMUNSKU Legislativní rámec Zákon číslo 1/ 2011 stanoví, že vzdělávání je národní prioritou. Aplikace tohoto zákona se řídí Rozhodnutími vlády a nařízeními Ministra národního školství.

Více

Výzva č. 14, oblast podpory 1.2 Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Výzva č. 14, oblast podpory 1.2 Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Výzva č. 14, oblast podpory 1.2 Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami V oblasti podpory 1.2 Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními

Více

Metodický pokyn č. 4

Metodický pokyn č. 4 Metodický pokyn č. 4 Poradna pro cizince a uprchlíky DIECÉZNÍ KATOLICKÁ CHARITA HRADEC KRÁLOVÉ Velké náměstí 37/46, 500 01 Hradec Králové, IČO: 42197449 Název: Poslání, cíle a principy poradny pro cizince

Více

Aktuální stav OP VVV

Aktuální stav OP VVV OP VVV Aktuální stav OP VVV 6. 1. 2014 byl zveřejněn indikativní harmonogram výzev OP VVV pro rok 2015 13. 3. 2015 byla finální verze OP VVV po vypořádání připomínek znovu oficiálně předložena Evropské

Více

Zpráva o činnosti školních poradenských pracovišť. v Moravskoslezském kraji ve šk. roce 2012/2013

Zpráva o činnosti školních poradenských pracovišť. v Moravskoslezském kraji ve šk. roce 2012/2013 Zpráva o činnosti školních poradenských pracovišť v Moravskoslezském kraji ve šk. roce 2012/2013 Zpracovala: Mgr. Kamila Králová, oddělení rozvoje vzdělávání Zpracování grafů: Pedagogicko-psychologická

Více

PLÁN VÝCHOVNÉHO A KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ - ŠKOLNÍ ROK 2010/2011

PLÁN VÝCHOVNÉHO A KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ - ŠKOLNÍ ROK 2010/2011 PLÁN VÝCHOVNÉHO A KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ - ŠKOLNÍ ROK 2010/2011 V Olomouci, 1.9.2010 1. Činnost výchovné poradkyně Funkce výchovné poradkyně je zřizována podle 34 zákona ČNR č. 76/1978 Sb. (ve smyslu

Více

Výroční zpráva o činnosti mateřské školy

Výroční zpráva o činnosti mateřské školy , 182 00 IČO: 709 307 16 Výroční zpráva o činnosti mateřské školy 2011 2012 Č. j.: 437/2012/2 V Praze dne 12. října 2012 A) Výroční zpráva o činnosti mateřské školy ve školním roce 2011/2012 V souladu

Více

Harmonogram výzev OP VVV: Aktuálně vyhlášené výzvy: OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV)

Harmonogram výzev OP VVV: Aktuálně vyhlášené výzvy: OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) Harmonogram výzev OP VVV: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/harmonogram-vyzev-op-vvv Aktuálně vyhlášené výzvy: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/vyhlasene-vyzvy Výzvy OP VVV vyhlašované v listopadu

Více

školní metodik prevence jeho práce, resp. spolupráce s externími institucemi standardní činnosti šmp (dle přílohy vyhl. 72/2005 Sb., jde o vyňatek ) metodické a koordinační činnosti koordinace spolupráce

Více

Mínění poskytovatelů dalšího vzdělávání o vzdělávání zaměstnanců v malých a středních podnicích

Mínění poskytovatelů dalšího vzdělávání o vzdělávání zaměstnanců v malých a středních podnicích Mínění poskytovatelů dalšího vzdělávání o vzdělávání zaměstnanců v malých a středních podnicích Zpráva o šetření Září 2010 Mgr. Eva Žilayová 1 Obsah: A) Úvod a metodologická část. 3 (cíl, účel, obsahové

Více

Úvodní ustanovení. Čl. I Úpravy vzdělávání pro žáky na základních a středních školách

Úvodní ustanovení. Čl. I Úpravy vzdělávání pro žáky na základních a středních školách Informace ke vzdělávání dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných zabezpečující realizaci ustanovení 17 zákona č. 561/2004 Sb. a části třetí vyhlášky č. 73/2005 Sb. Úvodní ustanovení (1) Žákem a studentem

Více

PROJEKT: Kariérové poradenství a psychologická pomoc žákům ve škole R.Č: CZ.1.07/1.1.26/02.0002 PORADENSKÝ TÝM NÁPLŇ PRÁCE

PROJEKT: Kariérové poradenství a psychologická pomoc žákům ve škole R.Č: CZ.1.07/1.1.26/02.0002 PORADENSKÝ TÝM NÁPLŇ PRÁCE PROJEKT: Kariérové poradenství a psychologická pomoc žákům ve škole R.Č: CZ.1.07/1.1.26/02.0002 PORADENSKÝ TÝM NÁPLŇ PRÁCE Školní psycholog - poskytuje poradenství žákům (cílové skupině) - poskytuje a

Více

PODPORA STUDENTŮ SE SPECIFICKÝMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI NA UNIVERZITĚ PARDUBICE

PODPORA STUDENTŮ SE SPECIFICKÝMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI NA UNIVERZITĚ PARDUBICE PODPORA STUDENTŮ SE SPECIFICKÝMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI NA UNIVERZITĚ PARDUBICE Ivana Švecová Setkáníředitelů středních škol Seč 28. 11. 2014 Studenti se specifickými vzdělávacími potřebami na UPa se zdravotním

Více

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v Evropě. Zuzana Kaprová

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v Evropě. Zuzana Kaprová Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v Evropě Zuzana Kaprová Evropská agentura pro rozvoj speciálního vzdělávání European Agency for Development in Special Needs Education www. european-agency.org

Více

M Ě S Í Č N Í P L Á N Č I N N O S T I v oblasti rizikových forem chování 2015/2016

M Ě S Í Č N Í P L Á N Č I N N O S T I v oblasti rizikových forem chování 2015/2016 S T Ř E D N Í Š K O L A T E C H N I C K Ý C H O B O R Ů Havířov-Šumbark, Lidická 1a/600, příspěvková organizace Lidická 1a/600, 736 01 Havířov-Šumbark M Ě S Í Č N Í P L Á N Č I N N O S T I v oblasti rizikových

Více

Činnost speciálněpedagogických center. Inkluzivní škola v praxi Praha, 14.10.2015

Činnost speciálněpedagogických center. Inkluzivní škola v praxi Praha, 14.10.2015 Činnost speciálněpedagogických center Inkluzivní škola v praxi Praha, 14.10.2015 Integrace x inkluze při vzdělávání Integrované vzdělávání - diagnostika zdravotního postižení zaměřená primárně na konstatování

Více

Nabídka kurzů pro práci s žáky ze sociokulturně znevýhodněného prostředí

Nabídka kurzů pro práci s žáky ze sociokulturně znevýhodněného prostředí Nabídka kurzů pro práci s žáky ze sociokulturně znevýhodněného prostředí Sociální znevýhodnění osob se sluchovým postižením pravidla komunikace 1 den Cílem kurzu je seznámit frekventanty s jazykovou a

Více