didaktiky atletiky Petr Krátký PaedDr. Jitka Vinduškov Katedra atletiky FTVS UK Praha Leden 2009

Transkript

1 Teorie a základy z didaktiky atletiky II. ročník k TVS Bc. KS Petr Krátký PaedDr. Jitka Vinduškov ková,, CSc. Katedra atletiky FTVS UK Praha Leden 2009

2 TZD Atletiky Předmět t je povinný pro všechny v směry studia TVS. Série S 4 semestrů atletiky je ukončena klasifikovaným zápoz počtem. Požadavky klasifikovaného zápoz počtu (praktická a teoretická část)je možno plnit aža po splnění dílčích zápoz počtových tových požadavk adavků předmětů ATLETIKA I III a TZD Atletiky Předmět t zahrnuje techniku a didaktiku skokanských disciplín n a vícebojv cebojů.. Studující se seznamují s tréninkovými prostředky a metodami rozvoje koordinačních schopností, nácviku a zdokonalování atletických dovedností.. ZískajZ skají dílčí znalosti atletických pravidel v rozsahu potřebn ebném m pro organizaci a rozhodování školních soutěž ěží ve skokanských disciplínách ch a vícebojv cebojích. ch. ZískajZ skají znalosti o počáte tečním výcviku a tréninku ninku dětíd a mláde deže e ve skokanských disciplínách ch a vícebojv cebojích. ch.

3 Povinně volitelné předměty PATL046 Atletické soutěž ěže e a jejich rozhodování PATL068 Atletika ZP PATL065 Kondiční atletika PATL066 Kondiční atletika ZP PATL018 Atletické posilování

4 Povinně volitelné a volitelné předměty PATL046 Úvod do specializace (trénink atletického žactva) PATL078 Specializace atletiky - běhy PATL073 Specializace atletiky - sprinty PATL074 Specializace atletiky - vrhy PATL079 Specializace atletiky - skoky

5 Program výuky TZD ATLETIKY PATL063 Školní rok: Koordinuje: Krátký Skupiny: muži i Krátký, Segeťov ová ženy Kolčiterov iterová,, Jebavý

6 Obsah výuky Přednáška: Základy Z techniky a didaktiky skokanských disciplín. 10,00 P3 Tréninkov ninkové prostředky a metody rozvoje koordinace. Nácvik a zdokonalování atletických dovedností. Pravidla a organizace skokanských a vícebojav cebojařských soutěž ěží.. Počáte teční výcvik a trénink dětíd a mláde deže e ve skocích. ch. Trénink dětíd a mláde deže e ve vícebojv cebojích. ch. Cvičen ení 2x: 4. a ,30 15,00 Technika a didaktika skoku dalekého, skoku vysokého, trojskoku a skoku o tyči. Tréninkov ninkové prostředky a metody rozvoje speciáln lní vytrvalosti vícebojav cebojaře. e. Plnění dílčích požadavk adavků:praxe: Test skoky: Praktická část KZ: nebo (10boj, 7boj) Ústní část KZ: v termínech jednotlivých učitelu itelů po splnění praktické části

7 konzultace Přednáška: TDT skoky, víceboje, v pravidla muži ženy ,30 tyč,, výška výška ka,, tyč SV SV ,30 tyč,, dálka, d 3skok dálka, d 3skok SV SV Termín n zápoz počtu: pátek p ,00 test 16,00 praxe Opravný termín n 1: pátek p ,00 test 10,00 praxe Opravný termín n 2: pátek p ,00 test 10,00 praxe

8 Modelový výkon: Zápočtové požadavky 1 muži ženy I. II. I. II. Dálka 5,00 4,70 4,00 3,70 Výška 1,45 1,35 1,20 1,10 Tyč 2,20 2,00 3skok z m. 7,50 7,00 6,50 6, m 75,0 80,0 800m 2:25,0 2:40,0 100 př.( p.(ž),110 př. p. (M) absolvování závodní trati

9 Zápočtové požadavky 2 Technika: Dálka skrčný ný,, závěsný, z kročný způsob Výška flop Tyč skok přes p laťku s obratem (Ž( do písku p přes p nízkou laťku) 3skok LLP (PPL) Didaktika: písemnp semná příprava prava na atletické rozcvičen ení, vedení atletického rozcvičen ení Test: technika, didaktika, trénink, pravidla

10 Klasifikovaný zápoz počet Praktická část: 10boj (M), 7boj (Ž)( M I.věk.kat M II Ž I Ž II Teoretická část: písemný p test technika, didaktika, trénink skokanských disciplín

11 Základy techniky skoků

12 Skoky jsou z biomechanického hlediska pokládány za podobné pohyby jedná se o posuvný pohyb označovaný jako šikmý vrh. Cílem přípravné fáze (rozběhu) je, aby těleso (vlastní tělo) získalo co největší hybnost. Hybnost je vektor, je definována jako součin hmotnost a okamžité rychlosti. Rychlost, s níž sportovec opouští při odraze podložku, nezávisí pouze na velikosti působící síly, ale na trvání působení této síly. Zjednodušeně (pro F = konst.) lze zapsat: F. t = m. v kde F = síla, t = čas, m = hmotnost, v = okamžitá rychlost Impuls síly (levou stranu rovnice) považujeme za příčinu, hybnost pak za důsledek. V okamžiku, kdy sportovec opouští podložku, je rozhodnuto o dráze, kterou se bude těžiště tělesa nebo soustavy pohybovat. Platí totiž tzv. zákon o zachování hybnosti izolované soustavy, jinak zvaný též zákon o zachování pohybu těžiště. Po odraze, daném určitou svalovou silou a časem, se soustava segmentů zvaná člověk pohybuje určitou hybností, kterou již nemůže vnitřními (svalovými) silami změnit. Po odraze již žádný pohyb sportovce nemůže ovlivnit dráhu letu jeho těžiště.

13 Na let člověka či náčiní po odrazu (odvrhu) má vliv pouze velikost a směr odvrhové rychlostí, tíhová síla, event. odporové síly prostředí (významnější roli hrají především u hodu oštěpem a diskem). Teoretická křivka letu je symetrická (osa symetrie prochází vrcholem paraboly) a nazývá se parabola, uvažujeme-li vliv odporových sil prostředí, mění se na balistickou křivku Optimální úhel pro dosažení maximální vzdálenosti dopadu

14 U skoků do dálky a trojskoku dosahuje sportovec při rozběhu značné horizontální (vodorovné) rychlosti, získání vertikální (svislé) rychlosti při odrazu je dost obtížné, protože skokan musí překonávat velkou setrvačnou sílu působící ve směru rozběhu a tuto přeměnu horizontální rychlosti na vertikální je třeba uskutečnit v krátkém časovém okamžiku. Ve skoku dalekém dosahují skokani úhlu vzletu těžiště mezi 19 a 24 stupni, v trojskoku je vhodný úhel vzletu do prvního skoku kolem 17 stupňů. Ve skoku do výšky bývá úhel vzletu skokana nad 50 stupňů.

15

16

17

18

19 (Tidow, 2000)

20 (Tidow, 1989)

21 Skok daleký (popis jednotlivých částí skoku) Cíl Rozběh Dosažení co nejvyšší rozběhové rychlosti Popis Stupňovaný běh s vysokým zvedáním kolen (14-20 kroků) Příprava na optimální provedení odrazu Rytmizace posledních kroků (dlouhý-krátký), zrychlování až do odrazu, téměř vzpřímené a vysoké držení těla Odraz Dosažení maximální vzletové rychlosti pod optimálním úhlem. Aktivní zahrábnutí do odrazu (dozadu, dolů), snaha o skoro nataženou odrazovou nohu v průběhu odrazu, aktivní nasazení švihu: švihová noha ostrým kolenem vzhůru vpřed, zastavení švihu - koleno ve výši boků, protilehlá paže švih vzhůru vpřed, zastavení švihu - loket ve výši očí. V okamžiku vzletu úplné natažení v hlezením, kolením a kyčelním kloubu.

22 Let Rovnováha za letu Podržení odrazového náponu, protlačování boků vzhůru a vpřed, klidné, rytmické pohyby nohou a paží, nohy jsou při pohybu vzad natažené při pohybu vpřed pokrčené, lehký záklon trupu. Doskok Příprava optimální polohy pro doskok Zamezení pádu vzad nebo přepadnutí vpřed Před doskokem nohy do přednožení a předklon trupu doprovázený pohybem paží dolů, vzad. Po kontaktu s doskočištěm švih pažemi vpřed, rychlé pokrčení kolen, protlační boků vpřed nebo vysednutí stranou.

23 Trojskok - poskok (Tidow, 1988)

24 Trojskok - krok (Tidow, 1988)

25 Trojskok - skok Tidow, 1988)

26 Trojskok (popis jednotlivých částí trojskoku) Rozběh Poskok Krok Cíl Dosažení maximálně možné rozběhové rychlosti. Příprava na odraz. Snaha o provedení nízkého poskoku. Rovnováha za letu. Předpětí pro odraz do kroku. Snaha o provedení dlouhého kroku. Rovnováha za letu. Předpětí pro odraz do skoku. Popis Stupňovaný běh s vysokým vedením kolen Zvýšení frekvence kroků při vzpřímeném držení trupu, zrychlování rozběhu až do odrazu Rychlý plochý odraz se zdůrazněním odrazu vpřed, střídavá nebo soupažná práce paží Švih ostrým kolenem, potom spuštění švihovky a pohyb nataženou vzad, podtažení sbalené odrazovky. Aktivní dokrok dolů vzad na téměř nataženou dolní končetinu. Odraz aktivním zahrábnutím vzad, se zdůrazněním extenze v kyčelním kloubu Soupažný švih, podržení švihovky, vzpřímené držení trupu. Nápřah pro odraz, aktivní dokrok na téměř nataženou nohu

27 Skok Snaha o provedení co nejdelšího skoku. Podržení vzpřímenějšího postavení na odraze Zvětšení úhlu vzletu těžiště. Vzpřímení držení trupu za letu. Podržení odrazového náponu, protlačování boků vzhůru a vpřed, klidné, rytmické pohyby nohou a paží, nohy jsou při pohybu vzad natažené při pohybu vpřed pokrčené, lehký záklon trupu. Příprava pro doskok. Před doskokem nohy do přednožení a předklon trupu doprovázený pohybem paží dolů, vzad. Doskok Zamezení pádu vzad nebo přepadnutí vpřed Po kontaktu s doskočištěm švih pažemi vpřed, rychlé pokrčení kolen, protlační boků vpřed nebo vysednutí stranou.

28 (Tidow, 1981)

29 Skok vysoký (popis jednotlivých částí skoku) Cíl Popis Rozběh Dosažení co nejvyšší rozběhové rychlosti Stupňovaný běh, 8-12 rozběhových kroků, v začátku kolmo na laťku v konci po oblouku Příprava na optimální provedení odrazu odkloněním dovnitř rozběhového oblouku, snížením těžiště skokana Výrazná rytmizace posledních kroků, podržení ramen v posledních dvou krocích do záklonu trupu v odrazovém postavení, příprava paží k soupažnému švihu Odraz Dosažení maximální vzletové rychlosti pod optimálním úhlem, založení rotačního impulzu, snaha o rychlé provedení odrazu Aktivní, úderný dokrok téměř nataženou odrazovou nohou přes patu nebo z celého chodidla ve vzdálenosti cca 1 m od laťky v její první čtvrtině, rychlý švih pokrčenou švihovou nohou s mírně vykývnutým bércem směrem k laťce, spoupažný švih pažemi šikmo vzhůru vpřed Let Stoupání Podržení odrazového náponu, rotace kolem podélné osy Přechod laťky Postupné ponoření paže, hlavy za laťku, podržení maximálního prohnutí trupy (rotace kolem příčné osy) Dopad Bezpečný dopad do doskočiště Po přechodu laťky, vysazení boků, natažení nohou v obou kolenech, dopad na ramena a rozpažené paže

30 Skok o tyči - zasunutí a odraz (Tidow, 1989)

31 Skok o tyči jízda a sbalení (Tidow, 1989)

32 Skok o tyči zvrat, přítrh, obrat, zdvih, odraz, přechod laťky (Tidow, 1989)

33 Skok o tyči Rozběh Cíl Dosažení nejvyšší možné rozběhové rychlosti, nesení tyče, rytmické zasunutí bez ztráty rozběhové rychlosti, dosažení co největšího úhlu zasunutí Popis kroků rozběhu, 7-9 posledních kroků rychlý frekvenční běh, příprava zásunu ve 3 nebo 2 posledních krocích, aktivní dokrok pod sebe, ramena aktivně vpřed Odraz a přechod na tyč Předávání pohybové energie do tyče Fáze na tyči Předávání pohybové energie do tyče Přechod laťky Získávání pohybové energie při narovnávání tyče Maximalizace zdvihu a vzletu těžiště nad úchop využitím energie narovnávající se tyče a svalové práce skokana Místo odrazu kolmo pod úchopem horní paže, minimální ohnutí v kolením kloubu, sbalení švihové nohy, vyvěšeníjízda Ohýbání tyče, jízda, švih nataženou odrazovou nohou, sbalení "L" poloha, svis střemhlav, přítrh s obratem, odtlačení a odraz od tyče Plynulým obloukem nebo pomocí výrazného ohnutí v bocích a následného vzpřímení trupu a rozšvihu paží Doskok Bezpečný dopad Skokan dopadá na plochá záda, pohled, paže i nohy směrem k laťce

34 Dálkařské a trojskokanské dovednosti maximáln lně rychlý rozběh, odraz z přesně vymezeného místa m z plné rychlosti, minimalizace ztráty ty dopředn edné rychlosti v průběhu odrazů, rovnováha za letu, efektivní doskok bez pádu p vzad resp. přepadu vpřed

35 Dovednosti skokana do výšky Skokan se rozbíhá stupňovan ovaně do oblouku. V posledních krocích ch snižuje těžt ěžiště odklonem do oblouku bez výrazného pokrčen ení dolních končetin. Odraz z pevné téměř natažen ené dolní končetiny je doprovázen mohutným švihem paží a volné dolní končetiny. Švih je zastaven v okamžiku dokončen ení odrazu. Skokan stoupá téměř kolmo vzhůru, kombinovaná rotace, spuštění švihovky,, ponořen ení hlavy, ramen a paží za laťku umožň žňuje skokanovi při p i přechodu p laťky protlačit boky vzhůru.

36 Dovednosti skokana o tyči Dosažen ení nejvyšší možné rozběhov hové rychlosti, nesení tyče, rytmické zasunutí bez ztráty ty rozběhov hové rychlosti, dosažen ení co největší šího úhlu zasunutí. Předávání pohybové energie do tyče. Získávání pohybové energie při p i narovnávání tyče. Maximalizace zdvihu a vzletu těžt ěžiště nad úchop využit itím m energie narovnávaj vající se tyče e a svalové práce skokana

37 Metodika nácviku n skokanských disciplín

38 Skok daleký Vytvořen ení správn vné představy o průběhu pohybu při p i rozběhu a odrazu Nácvik stabilního způsobu rozběhu s plynulým přechodem p do odrazu z postupně prodlužovan ovaného rozběhu. Nácvik pohybů za letu a nácvik n doskoku. Vyměř ěření celého rozběhu. Skoky z celého rozběhu pro stabilizaci i modifikaci techniky.

39 Trojskok Vytvořen ení správn vné představy o průběhu pohybu při p i rozběhu a odrazech v trojskoku Nácvik základnz kladního provedení trojskoku Zdokonalování techniky trojskoku z postupně prodlužovan ovaného rozběhu Skoky z celého rozběhu pro stabilizaci i modifikaci techniky trojskoku.

40 Skok vysoký Charakteristika základnz kladních fázíf skoku rozběhu, přípravy p pravy na odraz, odrazu s předpětím m a rotačními impulzy. Skoky z krátk tkého rozběhu, na snadné výšce, s vymezením m rozběhu, odrazu i dopadu. Speciáln lně průpravn pravná cvičen ení pro jednotlivé složky techniky Prodlužov ování rozběhu a zdokonalování techniky při p i postupném m zvyšov ování laťky. Skoky pro stabilizaci i modifikace techniky.

41 Skok o tyči Skoky z vyšší šších poloh rovnováha na tyči Držen ení tyče, běh b h s tyčí Spojení rozběhu s odrazem zasunutí Průpravn pravné skoky z krátk tkého rozběhu bez obratu, s obratem na rovné tyči Průpravn pravné skoky z krátk tkého a středn edního rozběhu s ohybem tyče Upevňov ování celkového rytmu skoku skoky přes p laťku z postupně prodlužovan ovaného rozběhu

42 Projevy nedostatečné kondiční a technické připravenosti skokanů do dálky a trojskokanů zpomalení v konci rozběhu drobení kroků před odrazem protahování kroků před odrazem běh po celých chodidlech odraz z přílišného náklonu plochý odraz velké pokrčení v kolením kloubu v průběhu odrazu nedostatečný pohyb švihové nohy nedokončený odrazový nápon nevzpřímené držení trupu doskok do kročného postoje pád vzad nebo vpřed při doskoku

43 Projevy nedostatečné kondiční a technické připravenosti skokanů do výšky běh po celých chodidlech zpomalení před odrazem vzpřímený běh v oblouku vytočení odrazové nohy poslední krok není veden do směru skoku malý rozsah švihových pohybů odraz do záklonu přechod laťky bokem sed nad laťkou předčasné vysazení při přechodu laťky uvolnění pokrčených nohou při dopadu

44 Trénink skokanských disciplín

45 Struktura výkonu a jeho faktory V širším m pohledu jsou výkony ve skokanských disciplínách ch ovlivněny ny úrovní motorických předpokladp edpokladů, úrovní techniky, somatickými, osobnostními a sociáln lními předpoklady skokana.

46 Motorické předpoklady (pohybový potenciál) běžecká rychlost (50m, 60 m, 150 m, 30 m letmo) výbušná síla (dálka z místa, trojskok z místa, pětiskok po odrazové noze z místa, vertikáln lní výskok, sbalení) pohyblivost (hloubka předklonu, p dřep d na plných chodidlech, čelný a bočný roštěp koordinace pohybů (rytmus, spojování pohybů, orientace v prostoru, schopnost rozlišovat ovat a měnit m pohyby v čase, prostoru a dynamice)

47 Koordinační předpoklady a technika Technicko-koordinační předpoklady významně ovlivňuj ují tempo, kvalitu a trvalost osvojování skokanských dovedností,, usnadňuj ují utvářen ení průběhu pohybu ve fázi f zdokonalování a stabilizace, určuj ují stupeň využit ití kondičních schopností a umožň žňují rychlé přizpůsobení pohybu při p i střídání nebo při p i změnách vnitřních a vnější ších podmínek pohybu. Technické provedení skoků se projevuje v účelném m uspořádání skokanských dovedností.

48 Somatické předpoklady Výkon ve skoku dalekém m je relativně velmi málo m závislý z na somatických předpokladech. p Ve skoku dalekém m se prosazují skokani a skokanky s průměrnou rnou výškou postavy a relativně nízkou hmotností.. Trojskokani i trojskokanky jsou vyšší šších postav. Výhodu mají skokani s delší šími dolními končetinami s relativně nižší tělesnou lesnou hmotností. Výkon ve skoku vysokém m je výrazně ovlivněn n somatickými předpoklady Ve skoku o tyči i jsou ve výhodě skokani vyšší postavy ( cm) s dostatečně dlouhými dolními i horními končetinami, kteří snadněji zvládnou vysoký úchop na tyči, mají relativně nižší hmotnost, což je výhodou ve fázi katapultace.

49 Osobnostní předpoklady Pro skoky se hodí závodníci, kteří jsou dostatečně sebejistí a agresivní v závodě a zárovez roveň jsou vyrovnaní a spolehliví v tréninku. U skokanů o tyči i se zdůraz razňuje schopnost překonp ekonávat pocit strachu před p ed maximáln lní výškou laťky a při p i pohybech hlavou dolů (zvrat na tyči), důled ležitá je samostatnost v rozhodování (výběr r závodnz vodní tyče, volba postupových výšek), psychická odolnost v nepříznivých podmínk nkách... Sociáln lní předpoklady. Pro systematické pěstování sportu musí mít t děti d a mláde dež podporu rodiny. V pozdější době při dobrém m odhadu individuáln lních předpokladp edpokladů skokana by neměla chybět t jeho ochota přizpůsobit se zvýšeným nárokům m výkonnostního sportu.

50 Základní etapa dlouhodobé přípravypravy vypěstovat návyk n na pravidelné zatěž ěžování, všestranně rozvíjet základnz kladní pohybové schopnosti, nacvičit it širokou škálu atletických dovedností při respektování věkových zvláš áštností vývoje organismu a osobnosti mladého atleta. mladý atlet by měl m l získat z základnz kladní vědomosti o atletice (pravidla, soutěž ěže) získat základnz kladní návyky a vědomosti v o regeneraci, výživ ivě a zdraví...) trénink by měl m l mít m t charakter celoročního výcviku, ve kterém převažují cvičen ení podporující nácvik atletických dovedností a rozvoj koordinace v tréninku by měl m l být dále d dán d n důraz d na posilovací a protahovací cvičen ení pro správn vné držen ení těla v tréninku uplatňujeme ujeme zásady z všestrannosti, v perspektivnosti, přimp iměřenosti a systematičnosti

51 Specializovaná etapa dlouhodobé přípravypravy V této to etapě přistupujeme k záměrnému rozvíjen jení speciáln lních motorických předpokladp edpokladů skokana: akcelerace a maximáln lní rychlosti, výbušné odrazové síly. Přistupujeme ke zdokonalování techniky skoků vzhledem k dosažen ené úrovní koordinace a motorických předpokladp edpokladů. Posuzujeme o možnosti skokanů zvládat základnz kladní techniku trojskoku. Podporujeme výkonovou motivaci skokana a jeho sociáln lní rozvoj. Individuáln lně řešíme otázku, do kdy není vhodné zahájit plně specializovaný a výkonnostně zaměř ěřený trénink. Obecně příjmaným kriteriem je dokončen ení růstu. Před P dokončen ením růstu bychom se měli m vyvarovat přílip liš specializovaného zatěž ěžování mladých skokanů.

52 Periodizace a úkoly jednotlivých období ročního tréninkov ninkového cyklu (RTC) Teorie periodizace je v současn asné době přijímána v celém sportovním m světě.. Periodizace tréninku vychází z poznatku, že činnost živých organismů probíhá v cyklech. Vhodným střídáním m zatížen ení a odpočinku lze dosáhnout kladného účinku, jež se v teorii tréninku označuje jako superkompenzace. Skoky patří k těm t m atletických disciplínám, ve kterých lze závodit i v zimním m závodnz vodním m období,, což ovlivňuje zaměř ěření jednotlivých tréninkových období.

53 Zimní přípravné období ( týdnů) Jeho cílem c je zvýšit úroveň všeobecné a speciáln lní připravenosti (síla, rychlost, vytrvalost a všeobecná odrazová síla ve všeobecnv eobecné části; rychlost, speciáln lní síla, nácvik n a tříbent bení skokanských dovedností ve speciáln lní části). všeobecná část: 6-8 týdnů speciáln lní část: 8-10 týdnů

54 Zimní závodní období (4 týdny) V tomto období se prověř ěřuje speciáln lní připravenost skokana. ZávodZ vodění zpestřuje trénink jiným rytmem zatěž ěžování. Dálkaři i a trojskokané závodí také v doplňkových disciplínách, ch, zvláš áště v krátk tkém m sprintu. Tyčaři i závodz vodí v krátk tkém m sprintu a ve skoku dalekém Všichni mladí skokani by měli m závodit z v halových vícebojíchch

55 Jarní přípravné období ( týdnů) Úkoly a obsah tréninku v tomto období jsou podobné,, jako v zimním m přípravnp pravném m období,, používaj vají se však v speciáln lnější prostředky. všeobecná část: 4-6 týdnů speciáln lní část: 6-8 týdnů Letní závodní období I (5-8 8 týdnů) V tomto období je obvykle první vrchol sezóny, jde tedy o to, dosáhnout co nejlepší sportovní formy a uplatnit ji na předem stanovených závodech. z Na počátku období je účelné skákat kat i na závodech z ze zkrácen ceného rozběhu, aby skokané postupně zvládali skloubení horizontáln lní (rozběhov hové) ) a vertikáln lní (odrazové) ) rychlosti.

56 Letní přípravné období (2-4 4 týdny) Letní závodní období II (3-6 6 týdnů) Toto období zahrnuje obvykle druhý vrchol sezóny. Je důležité zejména pro mláde dež,, dád se v něm n m využít skutečnosti, že e jsou trénuj nující o čtvrtrok starší než na začátku první části letního ho závodnz vodního období a mohou tedy uplatnit vyšší úroveň rozvoje pohybového ho potenciálu, zvláš áště síly. Přechodné období (2-4 4 týdny) V tomto období je přílep ležitost odpočinout si od atletiky, zařazovat azovat doplňkov kové sporty, zaměř ěřit se na regenerační procedury a pod.

57 Stavba tréninku v týdenních mikrocyklech Vycházíme me-li z teorie tréninku a možnosti využit ití efektu superkompenzace,, pak tréninkov ninkové jednotky s rychlostně silovým obsahem by měly m být řazeny po dnech zaměř ěřených na rozvoj síly. s Po silovém m tréninku lze zařadit adit i nácvik n dovedností - technický trénink. Trénink rychlosti ve spojení se skokanskými dovednostmi bývá účinný také 5 dní po těžt ěžším m silovém m tréninku, (superkompenzační vlna dosahuje po této t to periodě horního vrcholu, zatímco nejníže e bývá obvykle po dvou dnech od zatěž ěžování posilovacími cvičen eními).

58 Složky tréninku Tělesná příprava prava (kondiční příprava) prava) Technická přípravaprava Psychologická a taktická příprava prava

59 Tělesná přípravaprava Rozvoj rychlosti Rozvoj obratnosti (koordinace) a pohyblivosti Rozvoj sílys

60 Technická přípravaprava Rozvoj základnz kladní koordinace, nácvikem elementárn rních atletických dovedností Nácvik skokanských dovedností Zdokonalování skokanských dovedností

61 Psychologická a taktická přípravaprava Modelování tréninku Regulace aktuáln lního psychického ho stavu Ideomotorický trénink Rozvoj osobnosti skokana - optimáln lní aspirace - iniciativnosti a aktivity pro zlepšov ování výkonu - samostatnosti a schopnosti vlastního rozhodování - cílevědomosti, odpovědnosti, dnosti, zásadovosti z respektování norem nejen sportovních - pečlivosti, vytrvalosti a sebeovládání - optimáln lní sociáln lní role ve sportu a jejího souladu s další šími rolemi studenta, partnera

62 Výběr r z tréninkových prostředk edků Rozvoj pohybového ho potenciálu skokanů Běžecká vytrvalost Souvislý běh, b běh b h v úsecích, ch, fartlek,, běžb ěžecké a míčovm ové hry - vhodné pro všeobecnou v část přípravnp pravného období.. Zatěž ěžování těmito prostředky pomáhá rozvíjet kardiovaskulárn rní systém, přispívá k předbp edběžné přípravě dolních končetin ke sprintu a odrazovým cvičen ením. Silová vytrvalost Běh h do kopce v úsecích ch do 100 m, běh b h v písku p v úsecích ch do 200 m, běh b h s přídavnou p zátěžz ěží do 100 m - pneumatikou, tažen ení partnera na kolečkových kových bruslích a pod. - cvičen ení pro všeobecnou část zimního i jarního přípravnp pravného období.

63 Rychlostní vytrvalost Běžecké úseky m, rozložen ené úseky m - tréninkov ninkové prostředky pro speciáln lní část zimního a celé jarní přípravné období.. Dobrá rychlostní vytrvalost umožň žňuje skokanovi úspěšně zvládat náron ročný rychlostní trénink a dlouhé skokanské soutěž ěže. Maximáln lní rychlost Stupňovan ované úseky m, letmé úseky m, rozběhy, úseky na nácvik n a tříbent bení rytmu běhu, b rozběhy s naznačeným odrazem - prostředky pro speciáln lní část zimního i jarního přípravnp pravného období,, pro letní přípravné období a pro všechna v závodní období.

64 Silová vytrvalost, maximáln lní síla, výbušná síla: silová cvičen ení s náčinn iním, bez náčinn iní,, odrazová cvičen ení, odhodová cvičen ení,, kombinace všech v - prostředky pro všechna tréninkov ninková období.. Jejich poměr r se přizpůsobuje zaměř ěření jednotlivých období. Při i rozvoji odrazové výbušnosti se uplatňuj ují stejné prostředky jako při p i skoku do dálky. d Vlastní odraz při p i skoku o tyči i postrádá aktivní švihovou spolupráci paží (při i odrazu jsou paže e nad hlavou). Speciáln lní odrazová cvičen ení jsou např.: opakované odrazy s pažemi nad hlavou na každý 2., 4., 6. krok s 1, 3, 5 kroky mezi jednotlivými odrazy rozběhy s tyčí zakončen ené zasunutím m a odrazem na dráze.

65 Tréninkov ninkové prostředky rozvoje síly s skokanů o tyči cvičen ení na hrazdě (výmyky vpřed, vzad, vzepřen ení vzklopmo, zákmihem, toče e vpřed, vzad do stoje na rukou, veletoče, e, podmety...) cvičen ení na kruzích (komíhání,, výkruty napřed, nazad, vzepřen ení předkmihem, zákmihem, z vzklopmo,, výmyky do vzporu, do stoje na rukou...) cvičen ení na laně (šplh bez přírazu, p sbalení do visu vznesmo a střemhlav, sbalení po náskoku n do visu, sbalení při předhupu...) cvičen ení s překonp ekonáváním m odporu vlastního těla t (kliky, shyby, kliky ve stoji na rukou...) Základním m posilovacím m prvkem ve skoku o tyči i jsou přechody p z visu do visu střemhlav na hrazdě,, na laně či i na žebřinách (sbalení a zvrat).

66 Pohyblivost Strečink, švihová cvičen ení, postizometrická relaxace a pod. jsou cvičen ení pro všechna v tréninkov ninková období. Nutná pravidelnost, používání kontrolních cvičen ení,, kterými se zjišťuje rozsah pohybu v kloubech a svalová pružnost. nost. Pomocí kontrolních cviků pohyblivosti lze sledovat vyváženost tréninkov ninkového zatěž ěžování. Pro skokany je limitujícím m faktorem rozsah pohybu ve všech v třech t velkých kloubech dolních končetin (optimáln lní rozsah je předpokladem plnohodnotného odrazu), pro trojskokany je důled ležitý také rozsah pohybu v ramenním m kloubu - předpoklad pro účinnou švihovou práci paží Kromě základních cvičen ení pasivní a aktivní pohyblivosti se používaj vají především m prvky akrobatické a cvičen ení na gymnastickém m nářadn adí zaměř ěřené též na rozvoj koordinace a odvahy.

67 Skokanské dovednosti Násobené odrazy z místa m a krátk tkého rozběhu, opakované odrazy s mezikroky, odrazy přes p překp ekážky, ky, průpravn pravné skoky do dálkyd trojskokanská rytmická cvičen ení tzv. drily, skoky závodnz vodní technikou z krátk tkého, středn edního a plného rozběhu, skoky s využit itím m zvýšen eného místa m odrazu nebo odrazů a pod. - prostředky používan vané v průběhu celého ročního cyklu speciáln lní cvičen ení pro charakter rozběhu, přípravu p pravu na odraz, odraz s předpp edpětím m a rotací,, na přechod p laťky a dopad,skoky s dosahováním m bez doskoku na doskočiště,, skoky nůžn ůžkami, skoky ze zvýšen eného místa m odrazu, skoky z postupně prodlužovan ovaného rozběhu hu napodobivá a průpravn pravná cvičen ení (SPC) pro zdokonalování dílčích částí skoku (skoky z vyšší šších poloh, zasunutí z chůze a z rozběhu, ohyb tyče e na místm stě,, po zasunutí z chůze a z krátk tkého náběhu...), n hu...), běh b h s tyčí,, speciáln lní běžecká cvičen ení s tyčí, průpravn pravné skoky (přechody na tyč do visu, do sbalení a zvratu) z krátk tkého rozběhu, skoky z krátk tkého, středn edního a celého ho rozběhu přes p laťku.

68 Plánov nování,, evidence tréninku, kontrola stavu trénovanosti Plánov nování tréninku bez řádné evidence a hodnocení lze považovat ovat za opakující se hru na náhodu. n Zaznamenávat a vyhodnocovat by se měly m všechny v důled ležité tréninkov ninkové údaje a ukazatele, které mohou přispp ispět t k posouzení absolvovaného tréninku a k sestavení plánu na další období

69 Plánov nování,, evidence tréninku, kontrola stavu trénovanosti Obecné tréninkov ninkové ukazatele (OTU) tréninkov ninkové dny a jednotky (počet) starty a závody z (počet, čas) údaje o regeneraci, onemocnění a zranění. STU skok o tyči i (Krátký, 2003) maximáln lní rychlost (počet úseků,, km) běh h s tyčí - rozběhy (počet, km) skoky o tyči i z krátk tkého a středn edního rozběhu (počet) skoky o tyči i z celého rozběhu (počet) speciáln lní průpravn pravná cvičen ení (počet) odrazy (např.. počet jednorázových, násobených n odrazů) posilování se zátěžz ěží,, bez zátěžz ěže e (např.. počet opakování, tuny) cvičen ení na nářadn adí,, akrobacie (počet nástupn stupů).

70 Plánov nování,, evidence tréninku, kontrola stavu trénovanosti STU pro skok daleký (Fišer, 2002) Úseky pro rozvoj akcelerace Úseky pro rozvoj rychlosti Úseky pro rozvoj rychlostní vytrvalosti Úseky pro rozvoj tempové a obecné vytrvalosti Běhy se zátěžz ěží Rozběhy Skoky z krátk tkého rozběhu Skoky z dlouhého ho rozběhu Technická imitační cvičen ení Horizontáln lní odrazy Vertikáln lní odrazy Posilování obecné Posilování dynamické Posilování na trenažerech erech

71 Kontrola trénovanosti Podobně jako ukazatele tréninkov ninkového zatížen ení,, také testy trénovanosti se obvykle rozděluj lují na obecné a speciáln lní.. Pro sledování trénovanosti se využívaj vají v praxi nejvíce motorické testy, opodstatněné jsou dále d testy fyziologické a psychologické. Pro skokany do dálky d a trojskokany, tyčaře e i výška kaře e jsou důležité informace o maximáln lní běžecké rychlosti a odrazové výbušnosti v různých r podobách. Doplňuj ujícími informacemi jsou pak údaje ze silových cvičen ení,, zjišťovan ované prostřednictv ednictvím m cviků s činkou, dynamometrií s využit itím tenzometrických desek a podobně.. Samotné vynikající výsledky v testech trénovanosti však v nezaručuj ují vynikající výkony ve vlastních skocích. ch. Nejplatnější ším m testem je výkon v závodz vodě.. Podaří-li se vynikající výkon v plánovan novaném m termínu, je možno považovat ovat přípravu p pravu za optimáln lní.

72 Motorické testy 50m z vysokého startu 20m letmo 150m z vysokého startu trojskok z místam pětiskok po odrazové noze z místam pětiskok po odrazové noze z rozběhu, desetiskok z místam 50m skokový běhb výskok z místa m dálka z místam přemístění činky na prsa podřepy či i výpony s činkou nadhoz sbalení

73 Pravidla skokanských disciplín

74 SKOKY Časový limit 1 min Zápis O zda zdařený pokus X nezdařený ený pokus - vynechaný pokus zdařený x nezdařený ený pokus platný x neplatný pokus Počet pokusů horizontáln lní x vertikáln lní skoky Měření výkonu

75 Pořad adí,, rovnost výkonů Výška, tyč při i rovnosti výkonů rozhoduje 1. nejmenší počet pokusů (na skočen ené výšce) 2. nejmenší počet nezdařených ených pokusů (včetn etně poslední skočen Rozeskakování o 1. místom ené výšky) Dálka,3-skok při rovnosti výkon i rovnosti výkonů rozhoduje 2, 3., případnp padně další nejlepší pokus, rozeskakování o 1. místo m další pokus Měření výkonu: od poslední stopy k odr. desce

76 Výška shozen Nezdařen ené pokusy shození laťky, odraz snožmo, dotyk země či i doskočiště za rovinou stojanů před překonáním m laťky Tyč shození laťky, ustálen lení laťky rukama, dotyk země či i doskočiště za svislou rovinou proloženou zarážec ecí deskou zasouvací skřínky, přesunutp esunutím dolní ruky nad horní nebo posunem horní ruky vzhůru po odrazu Dálka, 3-skok 3 přešlap, přemet(salto), p dotyk mimo doskočiště při i doskoku blíže e místa m odrazu, dotyk mimo doskočiště při i odchodu blíže e místa m odrazu

77 Kvalifikace, finále Výška, tyč kvalifika Dálka, 3-skok 3 3 kvalifika prvních 8) pořad adí kvalifikační limit 3 kvalifikační skoky, limit - finále 3 skoky(pokračuje - užší finále další 3 skoky podle Výška zvyšuje se nejméně o 2 cm, laťka mezi stojany Tyč zvyšuje se nejméně o 5 cm Ty Výška, tyč ukon ukončení soutěž ěže e po 3 nezdařených ených pokusech za sebou

78 Víceboje desetiboj 100m dálka koule výška 400m 110př. disk tyč oštěp 1500m sedmiboj 100př. výška koule 200m dálka oštěp 800m

79 Víceboje Počet pokusů: : 3 (dá, ko, di, oš) Chybné starty: 1x (každý) Zvyšov ování výšek: výška po 3 cm tyč po 10 cm Podpora větru: v rekord max. 4 m/s Přestávky: min. 30 min Závodí se ve 2 dnech (půldnech) Podmínka klasifikace: nástup n ke všem v disciplínám

80 Stanoven Stanovení po pořad adí ve skoku do vý ve skoku do výšky ky ,65 1,65 xxx xxx o xo xo xo xo x- Široký iroký ,65 1,65 xxx xxx o xo xo o o Velký Velký ,65 1,65 xxx xxx o - xxo xxo xo xo Malý Malý ,65 1,65 xxx xxx xo xo o x- - Veselý Veselý ,65 1,65 xxx xxx xxo xxo xxo xxo o o Rychlý Rychlý po pořad adí výkon výkon 1,70 1,70 1,65 1,65 1,60 1,60 1,55 1,55 1,5 1,5 0 jm jméno no

81 Literatura DOSTÁL, E., VELEBIL, V. a kol. Didaktika školní atletiky. Praha : SPN, MILLEROVÁ,, V. aj. Základy atletického tréninku ninku.. 1.vyd vyd. Praha : Karolinum, s. ISBN VINDUŠKOV KOVÁ,, J., KAPLAN, A., METELKOVÁ,, T. Atletika (Edice metodických listů pro školní a mimoškoln kolní tělesnou výchovu a sport žáků).. 1.vyd vyd.. Praha : Svoboda, s. VELEBIL, V. a kol. Atletické skoky. 1.vyd vyd.. Edice Atletika. Praha : Olympia, s. ISBN VINDUŠKOV KOVÁ,, J. (editor) Abeceda atletického trenéra. ra. 1. vyd.. Edice Atletika. Praha : Olympia, s. ISBN

82 Video VINDUŠKOV KOVÁ,, J., KRÁTKÝ, P. Skoky. Video-VHS, VHS, CD, DVD. Praha : CASRI- ČAS-FTVS UK, min

83 Děkuji za pozornost