Raport syntetyczny z realizacji zadania / Souhrnná zpráva úkolu

Transkript

1 System informacji o jakości powietrza na obszarze Pogranicza Polsko-Czeskiego w rejonie Śląska i Moraw / Informační systém kvality ovzduší v oblasti Polsko- Českého pohraničí ve Slezském a Moravskoslezském regionu Akronim / Akronym: Air Silesia Projekt POWT RCz-RP / OPPS ČR - PR CZ.3.22/1.2.00/ /1 Raport syntetyczny z realizacji zadania / Souhrnná zpráva úkolu Tytuł zadania 5 / Název úkolu č. 5 : Wdrożenie modelu rozprzestrzeniania zanieczyszczeń ADMOSS/ Vypracování modelu šíření znečištění ADMOSS Załącznik 1 / Příloha č. 1 : Modelowanie modelem CALPUFF / Modelování modelem CALPUFF Koordynator zadania / Řešitel úkolu: VŠB-TU Ostrava Wykonawca / Vykonavatel: IMGW-PIB Odzdiał w Krakowie / Institut meteorologie a vodního hospodářství - pobočka v Krakově przy udziale / za účasti: B.S.iP.P. "EKOMETRIA" Sp. z o.o. w Gdańsku / Úřad studií a proekologických měření "EKOMETRIA" s. r. o. v Gdaňsku Katowice, červen r Stránka 1

2 OBSAH 1. ÚVOD MODELOVANÁ OBLAST INFORMACE O TERÉNU METEOROLOGICKÁ DATA EMISNÍ DATA RECEPTORY KONCENTRACE Koncentrace částic polétavého prachu PM 10 pocházejícího z přílivu Koncentrace částic polétavého prachu PM 10 pocházejícího z průmyslových emisí Koncentrace částic polétavého prachu PM 10 pocházejícího z komunální emise Koncentrace částic polétavého prachu PM 10 pocházející z emisí z individuálního vytápění Celková koncentrace částic polétavého prachu Podíl jednotlivých typů emisí na celkové koncentraci částic polétavého prachu PM POROVNÁNÍ VÝSLEDKŮ MODELOVÁNÍ A MĚŘENÍ Stránka 2

3 1. Úvod Modelování imisního polétavého prachu PM 10 je jedním z hlavních úkolů projektu. Koordinátorem úkolu se stala VŠB-TU v Ostravě, která s přihlédnutím k možnostem výpočtů a velkým zkušenostem v oblasti vizualizace výsledků tohoto typu prací, zaručila srovnatelnost získaných výsledků s výsledky modelování v jiných regionech České republiky. V souladu s platnými právními předpisy v České republice se modelování pole imisí v takovém rozsahu provádí podle modelu šíření znečištění (ADMOSS). Je to Gaussovský model, který využívá klimatologické statistiky větru a třídy stability. Tento přístup se používá i v Polsku. V novějších pracích se čím dál častěji používají i jiné modely. Jedním z takových modelů je model CALPUFF. Polští odborníci provedli tímto modelem některé výpočty, které doplňují výsledky práce prováděné VŠB - TU v Ostravě. Řešitelem této části modelování byl Institut meteorologie a vodního hospodářství Národní výzkumný ústav, který díky pomoci a zkušenostem společnosti EKOMETRIA s. r. o. v Gdaňsku provedl příslušné výpočty. Jednalo se o zkušenosti v oblasti převodu emisních dat do potřebného formátu pro model CALPUFF a určení prostorového rozložení koncentrací polétavého prachu PM 10 v příhraničních oblastech Polska a Česka. Na úkolu se rovněž podílel IPIŚ PAN, který se účastnil interpretace výsledků modelování imisního pole PM 10 na základě emisních údajů. Cílem této studie bylo určení prostorového rozložení PM 10 v příhraničních oblastech Polska a Česka pomocí modelu CALPUFF. Hlavním a nejdůležitějším základem pro modelování byla příprava a využití databází ryze primárních emisí PM 10, bez zřetele na prekurzory prachu. Aerosolová část prachu PM 10 byla uvažována pouze v dálkovém přenosu znečištění ovzduší do požadované oblasti. Takže ve výpočtu nejsou zahrnuty chemické změny plynoucí z emisí prekurzorů ve sledované oblasti. Ve výsledku bylo tedy nutné počítat s významným podceněním koncentrací PM 10, což prakticky znemožnilo úplné srovnání výsledků modelování s měřením. 2. Modelovaná oblast Modelovaná oblast, v souladu s předpoklady projektu AIR SILESIA zahrnovala oblast podpory, kterou je oblast česko-polského pohraničí v regionu Moravy a Slezska, čítající okresy uvedené v tabulce č. 1 Tabulka č. 1 Seznam okresů v oblasti podpory projektu v polsko-českém pohraničí v oblasti Moravy a Slezska Země Název oblasti Oblast analýzy PM 10 a O 3 Polská část Bílský region Rybnický region okres Bielsko okres Cieszyn okres Żywiec městský okres Bielsko-Biała okres Ratiboř okres Rybnik Stránka 3

4 Země Název oblasti Oblast analýzy PM 10 a O 3 Česká část Moravskoslezský kraj okres Wodislaw městský okres Jastrzębie-Zdrój městský okres Rybnik městský okres Żory okres Frýdek-Místek okres Karviná okres Nový Jičín okres Opava okres Ostrava-město Modelovaná oblast byla na polské straně rozšířena o přilehlé okresy Opolského vojvodství: kędzierzyńsko-kozielski, głubczycki a také okres pszczyński (Slezské vojvodství), který nepatří do oblasti podporované projektem. Obrázek č. 1 Modelovaná oblast Rozloha je přibližně km 2, z toho asi km 2 Rovnoběžková délka je asi 130 km a poledníková asi 120 km. leží na polské straně. Stránka 4

5 3. Informace o terénu Informace o terénním reliéfu pochází z družicových měření, které byly zhotoveny v rámci Shuttle Radar Topography Mission SRTM-3. Tato data jsou dostupná v maximálním rozlišení asi 1 sekundy pro oblast Polska je to asi 20 x 30 m. Pro výpočet byla data zprůměrována do 1 pixelu meteorologické mřížky 5 x 5 km. Na jihovýchodní a západní straně jsou horské oblasti a ty tvoří přírodní bariéry pro pohyb vzduchu. Obrázek č. 1 Reliéf terénu v mřížce výpočtů podle modelu CALMET Informace o pokryvu terénu je z projektu Global Corine land cover map Maximální rozlišení dat je 1/360 stupňům. Data byla reprezentována v gridu 5 x 5 km, představujícím převládající typ pokryvu terénu v jednotlivých buňkách. Výrazně zde převládají zastavěné oblasti na polské straně. Stránka 5

6 Obrázek č. 2 Pokryv terénu ve výpočtové mřížce modelu CALMET Výše uvedená data byla použita pro vytvoření souboru geo.dat, užívaným modelem CALMET za účelem určení meteorologických podmínek. 4. Meteorologická data Meteorologická data pro výpočet jsou získána z modelu COSMO, který operativně funguje v Institutu meteorologie a vodního hospodářství. Tyto údaje byly zhotoveny jako vstupní soubory do modelu CALMET (soubory surf.dat, up.dat a precip.dat). Zahrnují tyto meteorologické parametry: 1. Údaje v přízemní vrstvě atmosféry: teplota a vlhkost vzduchu, rychlost a směr větru, atmosférický tlak, oblačnost a výška mraků nad zemí, kód srážek a množství srážek 2. Aerologické údaje: geopotenciální výška, teplota vzduchu, Stránka 6

7 rychlost a směr větru Byly připraveny řídící soubory k modelu CALMET a byl proveden výpočet meteorologických polí pro roky 2006 a 2010 ve stanovené mřížce. Níže je uvedeno pokrytí modelované oblasti údaji z modelu COSMO a meteorologická mřížka modelu CALMET Obrázek č. 3 Výpočetní mřížka modelu CALMET 5. Emisní data Emisní data jsou získaná z inventarizace prováděné v rámci projektu AIR SILESIA. Byla odsouhlasena s řešitelem úkolu, a to s VŠB-TU, a dodána k převodu jako soubory formátu XLS. Tyto soubory obsahují informace o průmyslových emisích (bodových), o emisích s lokálních topenišť (povrchových) a o emisích z dopravy (liniových). Vzhledem k technickým výpočetním možnostem, dále zkrácení času výpočtů emisí individuálního vytápění a emisí z dopravy, byly vytvořeny katastry s informacemi o velikosti buňky mřížky 0,25 x 0,25 km na území vybraných pohraničních obcí a 1 x 1 km na ostatním území. Tabulka č. 2 Obce, ve kterých byl vytvořen katastr emisí 250 x 250 m Obec Okres Kraj Krzyżanowice Ratiboř Slezský Pszów Vodislav Slezský Stránka 7

8 Obec Okres Kraj Radlin Vodislav Slezský Rydułtowy Vodislav Slezský Wodzisław Śląski Vodislav Slezské Godów Vodislav Slezský Gorzyce Vodislav Slezský Lubomia Vodislav Slezský Marklovice Vodislav Slezský Mszana Vodislav Slezský Ostrava Ostrava-město Moravskoslezský kraj Hať Opava Moravskoslezský kraj Šilheřovice Opava Moravskoslezský kraj Hlučín Opava Moravskoslezský kraj Markvartovice Opava Moravskoslezský kraj Ludgeřovice Opava Moravskoslezský kraj Bohumín Karviná Moravskoslezský kraj Dětmarovice Karviná Moravskoslezský kraj Dolní Lutyně Karviná Moravskoslezský kraj Orlová Karviná Moravskoslezský kraj Rychvald Karviná Moravskoslezský kraj Doubrava Karviná Moravskoslezský kraj Petřvald Karviná Moravskoslezský kraj Vzhledem k tomu, že nebylo možné zahrnout chemické změny znečištění v modelu, kvůli nedostatečné inventarizaci emisí (absence emisí oxidu dusíku a oxidu siřičitého) a přenosu znečištění z oblastí, které se nacházejí mimo modelované území, byly tyto stanoveny pomocí modulu okrajových koncentrací. Jako zdroj dat bylo použito výsledků modelování, které provedla společnost Chemical Co-ordinating Centre of EMEP. Toto modelování je provedeno v mřížce o rozměrech čtverce 50 km x 50 km a umožnilo tak stanovit průměrné roční koncentrace prachu PM 10 na okrajích výpočetní mřížky. Tyto koncentrace zahrnují primární i sekundární znečištění (dusičnany a sírany). Kromě toho, na základě naměřených dat z evropské sítě je zde zahrnuta i jejich měsíční variabilita. Stránka 8

9 Obrázek č. 4 Dálkový přenos PM 10 v modelované oblasti v r V roce 2006 nejvyšší okrajové koncentrace pocházely ze severu a severovýchodu, a byly vyšší než 16 g/m 3. Maximální průměrné roční hodnoty dosáhly 19,5 g/m 3. Stránka 9

10 Obrázek č. 5 Dálkový přenos PM 10 v modelované oblasti v r V roce 2010 pocházely nejvyšší okrajové koncentrace ze severu a východu, nepřesáhly však hodnotu 17 g/m 3. Maximální průměrné roční koncentrace dosáhly 16,6 g/m 3 (severní část) a 16,5 g/m 3 (východní část). Ve výpočtech byly zohledněny emise z bodových (průmyslových) zdrojů, v celé výpočetní mřížce (a také z oblasti mimo modelovanou oblast). Stránka 10

11 Obrázek č. 6 Emisní zátěž z bodových (průmyslových) zdrojů PM 10 ve výpočetní mřížce v r Největší průmyslové emise v r byly zinventarizovány na polské straně. Celková suma polétavého prachu PM 10 dosáhla t z 305 zdrojů znečišťování. Tyto zdroje však v porovnání s českými měly vyšší výšky, převažovaly zdroje o výškách v rozmezí m. Výrazně viditelné byly dva shluky zdrojů v aglomeraci Górnośląské a v aglomeraci Jastrzębsko-rybnické. Na české straně bylo zinventarizováno emitorů s celkovou emisí t. Tyto zdroje byly soustředěny v okolí Ostravy, Opavy a Třince. Stránka 11

12 Obrázek č. 7 Bodové (průmyslové) zdroje podle výšky komína v r Obrázek č. 8 Emisní zátěž z bodových (průmyslových) zdrojů PM 10 ve výpočetní mřížce v r Stránka 12

13 V Česku se v roce 2010 výrazně snížil počet emitorů na 1 421, dohromady vyprodukovaly t PM 10. Významnou změnou byl zánik nízkého zdroje znečišťování poblíž Opavy, který v r vyprodukoval 468,2 t prachu PM 10. Na polské straně bylo zaznamenáno zdrojů znečišťování o celkové emisi t PM 10, což znamená nárůst o 14 %. Obrázek č. 9 Bodové (průmyslové) zdroje podle výšky komína v r Stránka 13

14 Obrázek č. 10 Prostorová mřížka emisí z dopravy v r V modelované oblasti bylo v roce 2006 zinventarizováno asi 390 tis. úseků o celkové emisi t PM 10, z čehož asi t bylo na polské straně. Významné jsou silnice (DK1, 81 a S1 na polské straně a E462 na české), neboť zde je možno očekávat zvýšený provoz. I přes vyšší souhrnnou emisní zátěž se města příliš neodlišují, neboť zde byla použita menší velikost buňky (16 krát) k přípravě prostorové mřížky i přes větší hustotu emisí ve městě, jsou součty emisí v polích prostorové mřížky menší než ve větších polích mimoměstských oblastí. Stránka 14

15 Obrázek č. 11 Prostorová mřížka emisí z dopravy v r V roce 2010 se počet inventarizovaných úseků zvýšil na cca 400 tisíc. Emise polétavého prachu PM 10 na polské straně činily 982,5 t a na české 889,3 t. Kromě toho si lze všimnout nově postavených úseků silnic, jako např. dálnice D1, které převzaly značnou část provozu. V Polsku se výrazně zvýšil provoz na DK1 a S1. Stránka 15

16 Obrázek č. 12 Prostorová mřížka emisí z lokálních topnišť v r V rámci inventarizace plošných zdrojů byly shromážděny informace z 55 tis. budov, které používají individuální vytápění. V roce 2006 celková emise polétavého prachu PM 10 dosáhla cca 10 tis. t, z čehož t bylo vyprodukováno na polské straně. Vysoké emise pocházejí zejména z oblasti Rybnika, Bielska Białej, Těšína, Jastrzębia Zdroju, Pszczyny a Ratiboři. Stránka 16

17 Obrázek č. 13 Prostorová mřížka emisí z lokálních topnišť v r Topná sezóna byla v r o něco teplejší než v r. 2006, a to zejména od října do prosince. Proto byla celková emise z lokálních topenišť nižší a dosáhla 9683 t PM 10. Stejně jako dříve se její velká část vyskytovala na polské straně (8427,5 t) a soustředila se ve větších městech s hustou zástavbou. 6. Receptory Rozložení receptorů odpovídá mřížce, ve které byla připravena emisní data, čili 0,25 x 0,25 km na území výše uvedených obcí v pohraničí a 1 x 1 km na ostatním území. Stránka 17

18 Obrázek č. 14 Rozložení jednotlivých receptorů pro modelování koncentrací polétavého prachu PM 10 Stránka 18

19 7. Koncentrace 7.1. Koncentrace PM 10 pocházejícího z dálkového přenosu Obrázek č maximální denní koncentrace PM 10 z dálkového přenosu v r Stránka 19

20 Obrázek č maximální denní koncentrace PM 10 z dálkového přenosu v r Obrázek č. 17 Průměrné roční koncentrace PM 10 z dálkového přenosu v r Stránka 20

21 Obrázek č. 18 Průměrné roční koncentrace PM 10 z dálkového přenosu v r Průměrné roční a denní koncentrace pocházející z dálkového přenosu jsou v roce 2010 výrazně nižší než v roce Stránka 21

22 7.2. Koncentrace PM 10 pocházející z průmyslových emisí Obrázek č maximální denní koncentrace PM 10 z průmyslových emisí v r Stránka 22

23 Obrázek č maximální denní koncentrace PM 10 z průmyslových emisí v r Obrázek č. 21 Průměrné roční koncentrace PM 10 z průmyslových emisí v r Stránka 23

24 Obrázek č. 22 Průměrné roční koncentrace PM 10 z průmyslových emisí v r Nejvyšší koncentrace průmyslových emisí se v roce 2006 nacházely v opavském regionu na české straně. V roce 2010 se koncentrace z průmyslových bodových zdrojů v České republice výrazně snížila zvláště významná byla změna výsledkem zániku nízkého zdroje u Opavy. Koncentrace na území Polska se také snížily. Stránka 24

25 7.3. Koncentrace PM 10 pocházející z dopravy Obrázek č maximální denní koncentrace PM 10 pocházející z dopravy v r Obrázek č maximální denní koncentrace PM 10 pocházející z dopravy v r Stránka 25

26 Obrázek č. 25 Průměrné roční koncentrace PM 10 pocházející z dopravy v r Stránka 26

27 Obrázek č. 26 Průměrné roční koncentrace PM 10 pocházející z dopravy v r I přes významný nárůst vozidel, koncentrace PM 10 z dopravy v roce 2010 oproti roku 2006 mírně poklesly. Je to pravděpodobně výsledkem omlazení automobilového parku. Stránka 27

28 7.4. Koncentrace PM 10 pocházející z lokálních topenišť Obrázek č maximální denní koncentrace PM 10 pocházející z lokálních topenišť v r Stránka 28

29 Obrázek č maximální denní koncentrace PM 10 pocházející z lokálních topenišť v r Obrázek č. 29 Průměrné roční koncentrace PM 10 pocházející z lokálních topenišť v r Stránka 29

30 Obrázek č. 30 Průměrné roční koncentrace PM 10 pocházející z lokálních topenišť v r Výše uvedené obrázky jasně ukazují rozdíl mezi způsoby vytápění v obou zemích. Je však třeba upozornit, že podle našich znalostí a zkušeností je příznivá situace v obcích opolského vojvodství zavádějící nevěrohodnými, podhodnocenými emisemi. Zdá se, že před vynesením konečných závěrů by bylo vhodné provést srovnávací analýzu emisí z lokálních topenišť v Polsku a České republice. Stránka 30

31 7.5. Celkové koncentrace suspendowanych částic PM 10 Obrázek č. 31 Celková 36. maximální denní koncentrace PM 10 v r Obrázek č. 32 Celková 36. maximální denní koncentrace PM 10 v r Stránka 31

32 Obrázek č. 33 Celkové průměrní roční koncentrace PM 10 v r Obrázek č. 34 Celkové průměrní roční koncentrace PM 10 v r Stránka 32

33 V roce 2010 celkové koncentrace polétavého prachu PM 10 oproti roku 2006 klesly. Týká se to především oblasti v České republice ve spojení se snížením průmyslových emisí. Zlepšení imisní situace v Polsku je patrné, ačkoliv není tak viditelné Podíl jednotlivých typů emisí na celkových koncentracích PM 10 Obrázek č. 35 Podíl jednotlivých typů emisí na celkové 36. maximální denní koncentraci PM 10 v r Stránka 33

34 Obrázek č. 36 Podíl jednotlivých typů emisí na celkové 36. maximální denní koncentraci PM 10 v r Stránka 34

35 Obrázek č. 37 Podíl jednotlivých typů emisí na celkových ročních koncentracích PM 10 v r Obrázek č. 38 Podíl jednotlivých typů emisí na celkových ročních koncentracích PM 10 v r Stránka 35

36 Nejvýznamnější změna v podílu emisí v koncentracích polétavého prachu PM 10 se podle očekávání týká území České republiky, kde v roce 2010 na celém území převládá dálkový přenos podíl průmyslových emisí byl výrazně zredukován. Zatímco v Polsku se rozšířily oblasti s převahou plošných emisí z lokálních topenišť. 8. Porovnání výsledků modelování a měření Pro posouzení kvality modelování byla použita míra nejistoty, která byla vyjádřena relativní chybou (B w ): Bw=(S p -S m )/S p, kde: S p hladina látky na základě měření, S m hladina látky na základě modelu. Obrázek č. 39 Porovnání výsledků modelovaných a změřených průměrných ročních koncentrací PM 10 pro stanice umístěné v oblasti modelování pro rok 2006 Stránka 36

37 Obrázek č. 40 Porovnání výsledků modelovaných a změřených průměrných ročních koncentrací PM 10 pro stanice umístěné v oblasti modelování pro rok 2010 Obrázek č. 41 Porovnání výsledků modelovaných a změřených 24 hodinových koncentrací PM 10 pro stanice umístěné v oblasti modelování pro rok 2006 Stránka 37

38 Obrázek č. 42 Porovnání výsledků modelovaných a změřených 24 hodinových koncentrací PM 10 pro stanice umístěné v oblasti modelování pro rok 2010 Model ve všech analyzovaných stanicích podhodnocuje koncentraci polétavého prachu PM 10. Zvláště viditelné je to na českých stanicích, kde je relativní chyba vždy vyšší než 50 %. O něco lepší výsledky pozorujeme na polských stanicích, kde je chyba ve většině případů pod 50 % a v obci Bielsko-Biała a Czeszynie je dokonce pod 20 %. Největší chyby na polské straně model vykazuje na pozaďových stanicích, což může vypovídat o podhodnocení dálkového přenosu. Současně v roce 2010 sledujeme vyšší chybu, což souvisí s mnohem nižšími emisemi a nižším dálkovým přenosem. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem byl učiněn závěr, že emise jsou podceňovány, a to zejména v České republice. To může vyplývat z použití nesprávné struktury paliv pro vytápění, podhodnocených indikátorů plošných emisí, nedostatků v inventarizaci průmyslových emisí, a to zejména emisí fugitivních, nezapočítání některých dalších zdrojů jako je například zemědělství. Dále při výpočtu není brán zřetel na chemické přeměny znečišťujících látek, a s tím souvisejících koncetrací aerosolů. Lze očekávat, že tato skutečnost má vliv rovněž na pozaďové koncetrace. Poděkování Autoři děkují společnosti EKOMETRIA s. r. o. za pomoc a spolupráci při realizaci tohoto úkolu. Stránka 38

39 Seznam obrázků Obrázek č. 2 Reliéf terénu v mřížce výpočtů podle modelu CALMET... 5 Obrázek č. 3 Pokryv terénu ve výpočtové mřížce modelu CALMET... 6 Obrázek č. 4 Výpočetní mřížka modelu CALMET... 7 Obrázek č. 5 Dálkový přenos PM 10 v modelované oblasti v r Obrázek č. 6 Dálkový přenos PM 10 v modelované oblasti v r Obrázek č. 7 Emisní zátěž z bodových (průmyslových) zdrojů PM 10 ve výpočetní mřížce v r Obrázek č. 8 Bodové (průmyslové) zdroje podle výšky komína v r Obrázek č. 9 Emisní zátěž z bodových (průmyslových) zdrojů PM 10 ve výpočetní mřížce v r Obrázek č. 10 Bodové (průmyslové) zdroje podle výšky komína v r Obrázek č. 11 Prostorová mřížka emisí z dopravy v r Obrázek č. 12 Prostorová mřížka emisí z dopravy v r Obrázek č. 13 Prostorová mřížka emisí z lokálních topnišť v r Obrázek č. 14 Prostorová mřížka emisí z lokálních topnišť v r Obrázek č. 15 Rozložení jednotlivých receptorů pro modelování koncentrací polétavého prachu PM Obrázek č maximální denní koncentrace PM 10 z dálkového přenosu v r Obrázek č maximální denní koncentrace PM 10 z dálkového přenosu v r Obrázek č. 18 Průměrné roční koncentrace PM 10 z dálkového přenosu v r Obrázek č. 19 Průměrné roční koncentrace PM 10 z dálkového přenosu v r Obrázek č maximální denní koncentrace PM 10 z průmyslových emisí v r Obrázek č maximální denní koncentrace PM 10 z průmyslových emisí v r Obrázek č. 22 Průměrné roční koncentrace PM 10 z průmyslových emisí v r Obrázek č. 23 Průměrné roční koncentrace PM 10 z průmyslových emisí v r Obrázek č maximální denní koncentrace PM 10 pocházející z dopravy v r Obrázek č maximální denní koncentrace PM 10 pocházející z dopravy v r Obrázek č. 26 Průměrné roční koncentrace PM 10 pocházející z dopravy v r Obrázek č. 27 Průměrné roční koncentrace PM 10 pocházející z dopravy v r Obrázek č maximální denní koncentrace PM 10 pocházející z lokálních topenišť v r Obrázek č maximální denní koncentrace PM 10 pocházející z lokálních topenišť v r Stránka 39

40 Obrázek č. 30 Průměrné roční koncentrace PM 10 pocházející z lokálních topenišť v r Obrázek č. 31 Průměrné roční koncentrace PM 10 pocházející z lokálních topenišť v r Obrázek č. 32 Celková 36. maximální denní koncentrace PM 10 v r Obrázek č. 33 Celková 36. maximální denní koncentrace PM 10 v r Obrázek č. 34 Celkové průměrní roční koncentrace PM 10 v r Obrázek č. 35 Celkové průměrní roční koncentrace PM 10 v r Obrázek č. 36 Podíl jednotlivých typů emisí na celkové 36. maximální denní koncentraci PM 10 v r Obrázek č. 37 Podíl jednotlivých typů emisí na celkové 36. maximální denní koncentraci PM 10 v r Obrázek č. 38 Podíl jednotlivých typů emisí na celkových ročních koncentracích PM 10 v r Obrázek č. 39 Podíl jednotlivých typů emisí na celkových ročních koncentracích PM 10 v r Obrázek č. 40 Porovnání výsledků modelovaných a změřených průměrných ročních koncentrací PM 10 pro stanice umístěné v oblasti modelování pro rok Obrázek č. 41 Porovnání výsledků modelovaných a změřených průměrných ročních koncentrací PM 10 pro stanice umístěné v oblasti modelování pro rok Obrázek č. 42 Porovnání výsledků modelovaných a změřených 24 hodinových koncentrací PM 10 pro stanice umístěné v oblasti modelování pro rok Obrázek č. 43 Porovnání výsledků modelovaných a změřených 24 hodinových koncentrací PM 10 pro stanice umístěné v oblasti modelování pro rok Seznam tabulek Tabulka č. 1 Seznam okresů v oblasti podpory projektu v polsko-českém pohraničí v oblasti Moravy a Slezska... 3 Tabulka č. 2 Obce, ve kterých byl vytvořen katastr emisí 250 x 250 m... 7 Stránka 40