POLITIK DOBRÉ VŮLE. Život a dílo msgre Jana Šrámka. Miloš Trapl Karel Konečný Pavel Marek V Y Š E H R A D

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "POLITIK DOBRÉ VŮLE. Život a dílo msgre Jana Šrámka. Miloš Trapl Karel Konečný Pavel Marek V Y Š E H R A D"

Transkript

1 POLITIK DOBRÉ VŮLE Život a dílo msgre Jana Šrámka Miloš Trapl Karel Konečný Pavel Marek V Y Š E H R A D

2 Kniha vychází jako výstup z grantového projektu GA ČR v Praze č. 409/09/0218 Monsignore ThDr. h. c. Jan Šrámek život a dílo. Publikace je 13. svazkem ediční řady Centra dějin křesťanské politiky Katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Foto na přebalu: Premiér československé exilové vlády Jan Šrámek v letech války ve Velké Británii. Fotografie z Archivu MZV v Praze (výřez) Foto na frontispisu: Jan Šrámek tvůrce promyšlené vize české katolické politiky Odborní recenzenti: prof. PhDr. Jiří Hanuš, Ph.D., Filozofická fakulta MU v Brně prof. PhDr. František Hanzlík, CSc., Univerzita obrany v Brně prof. PhDr. Jiří Malíř, CSc., Filozofická fakulta MU v Brně Autoři jednotlivých kapitol textu: Miloš Trapl: str , Karel Konečný: str Pavel Marek, editor: str , rejstřík společně: str Copyright Miloš Trapl, Karel Konečný, Pavel Marek, 2013 ISBN

3 Úvod Čtenář knihy o životě a díle kněze, politika a státníka Jana Šrámka snad jejím autorům laskavě promine, že první řádky výkladu nepatří této postavě, ale osobnosti, která naopak náleží do okruhu Šrámkových nejtvrdších kritiků a zásadních odpůrců. Pár měsíců před začátkem první světové války se na stránkách brněnských Lidových novin objevila stať napsaná advokátem a poslancem Adolfem Stránským ( ) a nazvaná Šrámek ničema. Možná nejhlasitější muž tehdejší moravské pokrokové politiky se vrhl na zběhlého panáčka a častoval ho nevybíravými nadávkami, veřejně pochyboval o jeho mravních kvalitách a sliboval, že už nikdy s tímto ničemou nezasedne k jednacímu stolu. Takový padouch by se neměl na veřejnosti vůbec objevovat, otravuje český národní život a měl by ho opustit. Netrvalo to však tak dlouho a Jaroslav Stránský ( ), syn jdoucí v otcových profesních i názorových šlépějích, tehdy však už národní socialista, se v roce 1945 stal autorem snad nejcitovanějšího šrámkovského panegyriku Mandatář národa: V zahraniční akci byl Jan Šrámek v pravém smyslu slova mandatářem celého národa, neboť svědectví, které vydal před mezinárodní veřejností o národním souhlasu s Benešovou akcí, bylo ze všech nejzávažnější, a to nejen proto, že vycházelo z tábora zcela nezávislého na Benešových vnitropolitických koncepcích, a nejen proto, že je vydával svědek, který sám byl svou církevní hodností představitelem mocné mezinárodní autority, ale hlavně pro svoji nesmlouvavou, nepodmíněnou, nenáročnou pevnost a prostotu. A Jaroslavův syn, Jan Stránský ( ), také advokát a politik, v letech druhé světové války pracoval jako vedoucí kanceláře exilového premiéra Jana Šrámka. Tento vyhrocený příklad diametrální proměny vnímání osobnosti a práce Jana Šrámka v relativně krátkém časovém období v rámci jedné rodiny měl posloužit jako ilustrace skutečnosti, že poměr veřejnosti, široké i odborné, politické i historické, ke Šrámkově postavě procházel v průběhu let proměnami. Měl obdivovatele, pocházející převážně z vlastního tábora, narážel na nepochopení u katolíků konzervativní orientace, byl terčem vtipů, kritických výpadů a odmítání ze strany pokrokově orientovaných kruhů, liberálů, socialistů a sekularizovaných vrstev společnosti. Stranou ponecháváme období komunistické totality v letech , kdy Šrámek dostal nálepku výbojného klerikála, nepřítele dělnické třídy a myšlenek socialismu. Můžeme z těchto řádků vyvodit závěr, že Jan Šrámek náleží mezi kontroverzní osobnosti našich národních dějin? Ambice autorů knihy směřují k vytvoření historického obrazu Jana Šrámka jako člověka, politika a státníka. Přece jen poněkud v pozadí zůstává portrét katolického kněze, k jehož koncipování dochované prameny, ale ani další zdroje např. Ú V O D 7

4 memoárového charakteru nenabízejí dost možností. Šrámkova pastorační práce, jíž se nakonec na úrovni farnosti soustavně nevěnoval, je zcela překryta a potlačena veřejnými aktivitami. Přitom je nesporné, že byl hluboce věřící člověk a že základní povinnosti katolického kněze vykonával poctivě, byť při své mimořádné veřejné činnosti a pak i v internaci většinou v soukromí. Monografie si jeho kněžství pochopitelně všímá, avšak jedná se spíše o evokaci v útržcích než o jeho hlubší postižení. Naproti tomu je nepochybné, že vlastně veškerá jeho činnost a všechny různorodé aktivity byly projevem jeho kněžské osobnosti pojímající pastoraci jako úsilí o rechristianizaci českého národa. Vůdčí ideou autorského záměru při tvorbě monografie o Janu Šrámkovi bylo vystříhat se jeho glorifikace, jíž on sám v určitých fázích života musel čelit. Nechceme však být ani jeho apologety a bránit ho před nespravedlivými útoky protivníků, případně se snažit o jeho rehabilitaci jako oběti komunistické diktatury. Usilujeme o realistický, objektivní a vyvážený pohled na tuto osobnost, jaký umožňuje historická věda. Chceme se vyvarovat výše zmíněných krajností, což mimochodem plně koresponduje se Šrámkovým politickým krédem. Současně nezakrýváme, že mohou existovat také jiné přístupy, a tím i hodnocení jeho životního díla. Koncepce naší knihy je vybudována tak, abychom obhájili teze o významu Šrámkovy osobnosti v historii českého politického katolicismu a v českých politických dějinách 20. století. Čím se podle našeho názoru Jan Šrámek trvale zapsal do historické paměti národa? Jaké zásluhy o český politický katolicismus mu připisujeme? Co přinesl české politice a širším lidovým vrstvám? Jan Šrámek je zakladatelskou osobností českého politického katolicismu. V 90. letech 19. století se podílel na konstituování obou jeho základních proudů v moravském prostředí, přitom nepřímo i přímo zasahoval také do vývoje v Čechách. Po skončení první světové války a ustavení Československé republiky prosadil myšlenku jeho jednoty v Československé straně lidové. Zasloužil se o stabilizaci a organizační upevnění strany. Když ztroskotala idea spolupráce českého a slovenského politického katolicismu, pokusil se stranické organizace etablovat na území celého státu. V roce 1938 odmítl myšlenku vstupu ČSL do Strany národní jednoty a po osvobození v roce 1945 se výrazně podílel na jejím obnovení. V politickém systému redukované demokracie ji sice přivedl do Národní fronty, na druhé straně však v roce 1948 po únorovém puči komunistů možnost jejího podílu na budování totalitního politického systému jednoznačně zavrhl. Jan Šrámek je ústřední postavou českého politického křesťansko sociálního hnutí. Připravil založení křesťansko sociální strany na Moravě, později i ve Slezsku a Dolním Rakousku, a téměř dvacet let ji řídil, byl hlavní hybnou silou všech jejích aktivit. Český politický katolicismus ovlivnil úsilím budovat křesťansko sociální organizaci jako moderní masovou politickou stranu se systémem klasických základních organizací a rozvětvenou strukturou přidružených satelitních struktur. Pod vlivem zahraničních vzorů a v součinnosti s Mořicem Hrubanem našel optimální model spolupráce lidové organizace s konzervativně orientovaným proudem českého politického katolicismu v podobě tzv. dvoustrany, který poměrně úspěšně přenesl i na půdu ČSL jako prostředek k dosažení jednoty postupu všech katolicky orientovaných frakčních sil. Českému politickému křesťansko sociálnímu hnutí vtiskl 8 Ú V O D

5 moderní program křesťanské lidové práce, propojující úsilí o formování a výchovu lidí v duchu katolicismu se snahami o sanaci jejich sociálního postavení. Zájmem zejména o nižší, ale také střední lidové vrstvy se mu podařilo oslabit konzervativní tradice katolicismu a vyzdvižením idejí solidarismu a křesťanské demokracie významně přispěl ke změnám a posunům v jeho charakteru. Už v letech před první světovou válkou pochopil, že politický katolicismus a katolický tábor nemůže v konfrontaci se sekularizující, liberální a demokratickou společností prosadit své cíle a zájmy cestou konfrontace, útočnosti a výbojnosti, která posilovala fobii z jeho ideové síly a mezinárodního zázemí. Došel k závěru, že na politické scéně je nutno postupovat takticky, umírněně, vyjednávat, politicky lavírovat, hledat dohodu a přijímat kompromisy. Ústupek pro něho nebyl odchýlením se od zásad, ale vědomou reakcí na poznání, že momentálně není záležitost průchodná, ale pokud počkáme a vystihneme vhodný okamžik, nakonec ji prosadíme. V tom tkvěla podstata jeho legendárního sloganu o dohodě předcházející budoucí dohodě, mnohokrát kritizovaného a odmítaného politickými partnery, ale nakonec pragmaticky účinného, neboť přinášel ovoce v podobě politických zisků. Dospěl též k názoru, že v demokratickém systému a v jeho zájmu samém je třeba, aby křesťanská politická strana byla zastoupena i ve výkonné moci tedy ve vládách. To bylo jeho výrazným krédem v době první i třetí Československé republiky. Jan Šrámek se stal tvůrcem moderního konceptu křesťansko sociální práce v českém prostředí, z kterého vytvořil základní osu pro všechno své veřejné působení. Vymezil se vůči starším představám katolických myslitelů o řešení sociální otázky jako jednoho z největších problémů moderní doby a přiklonil se k představám nastíněným v encyklice Lva XIII. Rerum novarum, které tvůrčím způsobem a ve vazbě na českou tradici spojenou se Sušilovou školou aplikoval na české poměry. Nebyl sice tvůrcem originálním, ale podněty získané studiem poměrů a sociální práce zejména v západní Evropě dovedl zúročit a především převést do praktického života. Jeho hluboké přesvědčení o správnosti této koncepce z něj udělalo nejen jednoho z prvních katolických sociologů sedících dokonce na stolici praktické sociologie v kněžských učilištích a na teologických fakultách, ale také oponenta představ o nalezení východisek z jisté krize demokratického uspořádání společnosti prostřednictvím různých modelů stavovského státu, které ve 30. letech 20. století inklinovaly k nastolení totalitních politických režimů. Právě tato pevná víra v sílu demokracie způsobila, že ve druhé polovině 30. let na půdě ČSL sváděl zápas o směr jejího dalšího vývoje s protagonisty české zemské organizace. Jan Šrámek byl od studentských let stoupencem hnutí českých katolických modernistů, kteří vystoupili s myšlenkou smíření katolické církve s moderní občanskou společností. Jejich představa o možnostech reformy katolické církve cestou zdola ztroskotala na nevhodném taktickém postupu, možná pro ni ještě nedozrála doba, někteří jednotlivci ji zneužili k realizaci svých záměrů a církev poškodili. Šrámka však vnímáme jako nositele pozitiv tohoto hnutí. Naplňování vize o překlenutí propasti, která se rozevřela mezi katolicismem a moderní společností, o rechristianizaci českého národa a katolickém řešení sociální otázky vyzdvihlo Šrámka z role stranického politika do pozice československého státníka. Tvrzení o tom, že po vzniku Československé republiky svou dlouholetou prací před českým národem rehabilito- Ú V O D 9

6 val katolicismus, katolíky začlenil do moderní české společnosti a národní pospolitosti a smířil je s ní, a vytvořil most mezi sekularizovaným světem a katolickou církví v Československu, jsou sice nadnesená, protože to nebylo dílo jednotlivce a navíc hovoříme o fenoménech velmi křehké povahy, avšak přece jen je v nich kus pravdy. Šrámkovou nepochybnou zásluhou je skutečnost, že z odmítaného politického katolicismu, proti němuž se soupeři ze strachu spojovali do protikatolických bloků, propagačně využívali jeho loajálních postojů v letech první světové války a po vzniku republiky vyvolali tažení pod heslem Pryč od Říma, udělal jeden z pěti politických sloupů Československé republiky, bez jehož státotvorného postupu je existence československého meziválečného státu nepředstavitelná. Jako člen Pětky a ministr československých vlád se podílel na budování demokratického republikánského politického systému a přispíval k jeho stabilitě sladěním zájmů českého katolicismu se zájmy republiky. Patřilo k tomu i odvrácení snah o odluku církve od státu, která byla v protikatolickém tažení po roce 1918 vůdčí ideou všech protivníků církve a naopak v katolických kruzích byla tehdy jednoznačně odmítána. Rozhodujícím způsobem přispěl k tomu, že český politický katolicismus reprezentoval vlivnou a respektovanou sílu stojící ve stranicko politickém systému státu nejdříve na pravém středu a ve 30. letech na pravém křídle československé levice. Nebylo náhodné, že se v krizovém období těchto 30. let postavil na obranu republiky a že jeho politická kariéra vyvrcholila v pozici premiéra československé vlády v exilu. Ani on nebyl s to zabránit změnám, které po druhé světové válce nastaly, a to ani kdyby mu sloužilo zdraví a nehlásil se věk. Jeho chování po únoru 1948 však jednoznačně vypovídá o věrnosti ideám, které vyznával celý život. Jan Šrámek se bezesporu zasloužil i o zlepšení vztahů Československé republiky a Vatikánu. Jako čelný činitel katolického politického hnutí dokázal u Apoštolského stolce lépe než mnozí diplomaté vysvětlit specifickou situaci římskokatolické církve v ČSR i její problémy, včetně vztahu českého národa k osobnosti M. Jana Husa. Jeho návštěvy v Římě v meziválečném období a jeho jednání s vatikánskými činiteli i Svatým otcem Piem XI. k vyjasnění četných otázek bezesporu přispěly. Naše úvodní slovo ke knize o Janu Šrámkovi jsme začali evokací osobních pocitů lidí, kteří se s tímto knězem, politikem a státníkem setkávali a měli příležitost udělat si o něm vlastní úsudek. Pokusme se v tomto duchu tuto stať také uzavřít. V roce 1946 editor Šrámkových projevů z let Tomáš Fučík napsal: Velikost státníkovu je možno objektivně a výsostně s platností trvalou a nadčasovou měřit a vážit zpravidla až z jistého časového odstupu. Rozhodně však je možno tuto velikost definitivně měřit nikoliv podle klidných dob státu a podle pravidelné činnosti státníkovy, ale podle dob nejpohnutějších a nejkritičtějších, v nichž státník vždy nezkresleně ukazuje svou velikost státnickou i lidskou. Ukazuje ji svými politickými činy. Jan Šrámek prošel třemi kritickými zkouškami: první v roce 1918, druhou v roce 1938 a třetí v roce 1948, tedy v letech s osmičkou na konci. Jak v nich obstál? Má osobnost Jana Šrámka co říci současníkům? V roce 2006 arcibiskup olomoucký Jan Graubner uvažoval: Musím se ptát: čím by Šrámek začínal svou práci dnes? Myslím, že by zase začínal podáním pomocné ruky potřebným, i když sociální bída má dnes jinou tvář. Jistě by pracoval pro podporu zdravé rodiny a manželství, všímal 10 Ú V O D

7 si otroků drog, her a upadlé kultury. Budoval by také pozitivní variantu sdělovacích prostředků, šířil komplexní výchovu celého člověka a hájil křesťanský ráz veřejného života. Vycházel by jako tenkrát z výzvy papeže k sociální angažovanosti. Dnes by asi uskutečňoval civilizaci lásky a budoval kulturu života a věřím, že po letech by o něm někdo prohlásil: Dal poznat národu, že Bůh je láska. Začtěme se tedy do životních osudů muže, který měl tu přednost a ten nedostatek, že byl katolickým knězem Ú V O D 11

8 V československém protifašistickém exilu D O E M I G R A C E Plán Šrámkova a Hálova útěku počítal s tehdejší častou ilegální cestou přes ještě svobodné Polsko, které se již obávalo hitlerovského Německa a uprchlíkům z protektorátu nedělalo větší potíže. Na polských hranicích bylo vybudováno několik útěkových tras zřízených odbojovými organizacemi, především Obranou národa. Polská cesta však nebyla vůbec jednoduchá, protože nacistické bezpečnostní úřady včetně gestapa posílily svou kontrolu hraničních přechodů a hranic samých, takže celá řada organizovaných přechodů hranic skončila tím, že uprchlíci padli do německých rukou. 1 Proto bylo třeba odchod do exilu naplánovat co nejdůkladněji. Existuje několik verzí příběhu o útěku Šrámka a Hály: všechny líčí v podstatě stejně závěr a vlastní přejezd hranic, liší se však v tom, jak odchod do exilu vlastně začal a kde se před ním a v jeho průběhu Šrámek (v obou hlavních verzích byl před útěkem nemocný) nacházel. Podle první verze v již citované vzpomínce Františka Sedláčka 2 měl být Šrámek v Praze a schovávat se zde před Němci a jejich možným nátlakem. Převoz Šrámka z Prahy vlakem do Ostravy měl organizovat jistý poručík letectva Karel Janšta. Oba jím sledovaní kněží nastoupili do ranního rychlíku Praha Ostrava a podřimovali v jednom kupé. Ještě v Zábřehu na Moravě je Janšta při čtvrté kontrolní obchůzce vlakem viděl, za Olomoucí mu však zmizeli. Po dlouhém hledání se v Ostravě dozvěděli, že oba kněží jsou v klášteře boromejek ve Frýdlantu nad Ostravicí. Tam Šrámka, který věděl, že pro ně má přijít jistý Franta, našel Sedláček. Šrámek prý byl dojat, že se převaděč (o němž věděl jen to, že se ohlásí jako Franta) konečně našel. Hála prý mezitím tohoto Frantu hledal v Ostravě. Šrámek ve Frýdlantu údajně Sedláčkovi vysvětloval, že před Olomoucí jim sdělily jisté řeholnice, že je vše vyzrazeno a že musí rychle z vlaku vystoupit. Pak je prý přes Svatý Hostýn odvezly do Frýdlantu, kde už byli tři dny a mysleli, že se budou muset vrátit. Z Frýdlantu pak po návratu Hály odjeli Sedláčkovým autem do Ostravy. Podle verze, kterou uvádí ctihodná sestra Virginie M. Turzová, 3 ležel Šrámek nemocen v Brně, když jej počátkem července navštívil F. Hála se vzkazem z Politického ústředí, aby odjel do Anglie spolupracovat s Benešem na osvobození ČSR. Měl přinést také Ripkův vzkaz z Paříže s podobným poselstvím. Šrámkova nemoc 1 V dubnu 1939 se to stalo skupině komunistických předáků v čele s Antonínem Zápotockým ( ). 2 Archiv KDU ČSL, Historie , kart. 40, strojopis. 3 TURZOVÁ, V. M., s Autorka bohužel neuvádí své zdroje. V Č E S K O S L O V E N S K É M P R O T I F A Š I S T I C K É M E X I L U 271

9 již doznívala, ale ještě se necítil plně zdráv. Přesto řekl, že pojede, pokud s ním odcestuje i Hála. Cestu do Frýdlantu měl připravit P. Vladimír Čermák, činitel Orla, zapojený do Obrany národa. Šrámek o cestě informoval jen generální představenou sester cyrilometodějek, která po odjezdu Šrámka s Hálou dovezla autem do frýdlantského kláštera boromejek jejich věci. Dále už sestra píše jen to, že odjeli do Ostravy, (nepíše jak) a krátce o uhelném vlaku, kterým odjeli do Polska. V publikaci autorka zveřejnila bez jakéhokoliv komentáře doporučující latinský list arcibiskupa Prečana, datovaný 6. července 1939, pro Šrámka, který podle přípisu odjíždí na radu svého lékaře na zdravotní cestu do zahraničí. Arcibiskup stvrzuje, že Šrámek, arcibiskupský protonotář, je kněz velmi zasloužilý a Svaté matce Církvi velmi oddaný, a proto jej doporučuje místním ordinářům a ostatním duchovním, na něž se obrátí, aby mu ochotně umožnili přístup k oltáři Božímu. 4 Další verzi uvádí v publikaci Mandatář národa H. Ripka. Podle ní odjeli Šrámek s Hálou počátkem července do Beskyd do Bílé, aby se nemocný Šrámek uzdravil. Šrámek před cestou poslal Hálu k arcibiskupovi Prečanovi pro zmíněný doporučující list. Hála vysvětlil Prečanovi, že Šrámek churaví a lékař mu doporučil léčení v některých zahraničních lázních. Z Beskyd pak odjeli do Ostravy. Tato verze nemluví o klášteře ve Frýdlantu, ale ani jej nevylučuje, protože z Bílé vedla tehdy do Frýdlantu místní železniční trať. Podle novinové zprávy Lidové demokracie z roku 1990 připravil Šrámkův a Hálův přechod hranic (v Polsku) významný činitel Orla, MUDr. Vojtěch Jílek z Brna, který se zúčastnil tělovýchovných slavností ve Stockholmu v červenci 1939 (později prý to potvrdili Šrámek i Hála). Před svým návratem do vlasti se Jílek dohodl s tamní emigrací na pomoci oběma kněžím při útěku. 5 Závěrečná část útěku je podrobně popsána jen v Sedláčkově vzpomínce. Ten uvádí, že dne 13. července 1939 odjeli se Šrámkem, Hálou a jen s nejnutnějšími zavazadly (Šrámkovi povolil jen jeden kufr místo tří) osobním autem z Frýdlantu do Slezské Ostravy -Michálkovic, odkud jezdily prázdné nákladní vlaky přes hranice do Petřvaldu, zabraného tehdy Poláky, a vracely se zpět s uhlím. Za nádražím Ostrava- Michálkovice byli již za tmy Šrámek s Hálou v převlečení za železničáře naloženi do dvou brzdařských budek, které byly součástí vlaku. Sedláček prý musel Šrámka, který již pro nemoc nemohl dojít k vlaku, nést na zádech. S pomocí železničáře jej pak dostali do brzdařské budky, do druhé nasedl Hála. Přejezd hranice se zdařil, v Petřvaldu měl Sedláček vše domluveno s polskými vojáky, kteří Šrámka uvítali a odvezli na policejní stanici. Po přespání u Sedláčkových příbuzných v Petřvaldu odjeli ráno na biskupství v Katovicích. V žádné jiné verzi není o vlastním přechodu hranic tolik podrobností; v jiné je však zmínka, že železničář, který jel v budce se Šrámkem, byl komunista, který po přejezdu protektorátní hranice řekl monsignorovi, aby se pokřižoval, že už je v bezpečí. 6 V Polsku pobyli Šrámek s Hálou jen asi 14 dní. Nejdéle se zdrželi v Krakově, kde se Šrámek seznámil s československými vojáky a jejich velitelem, podplukovníkem 4 Podáváme jen výtahu z přípisu, který je v publikaci přetištěn v originále i českém překladu. Šrámek měl prý uniformu strojvedoucího, Hála topiče. 5 Lidová demokracie, , s. 3. Vojtěch Jílek byl v září 1941 nacisty popraven. 6 STRÁNSKÝ, Jan: Šrámkova úcta k rodné řeči. In: Mandatář národa, s Z A V Á L K Y A V P O V Á L E Č N É É Ř E

10 Ludvíkem Svobodou ( ). 7 Šrámek dal vojákům peníze a některé své věci to lze potvrdit i z jiných zdrojů, neboť za vestu, kterou zde jednomu z nich věnoval, dostal později (již jako premiér v Londýně) od obdarovaného vojáka písemné poděkování. 8 Hála zde Šrámkovým jménem vydal prohlášení pro polský tisk, že monsignore nebude v zahraničí politicky pracovat, ale že si odjíždí odpočinout a léčit se. Bylo to zřejmě i proto, že se nechtěli v Polsku příliš dlouho zdržovat. Šrámek se mezitím uzdravil a zotavil a oba kněží pak rychle odjeli do Varšavy, kde si na československém vyslanectví ještě je řídil vyslanec Juraj Slávik ( ), ale byl tam již i slovenský konzulát opatřili pasy. V Gdyni nasedli na starou polskou loď Warszawa, jež je přes Baltské a Severní moře odvezla do Londýna. Cesta lodí trvala pět dní; cestoval s nimi i bývalý sociálnědemokratický politik R. Bechyně s manželkou. 9 Do Velké Británie přijeli 2. srpna 1939 a byli uvítáni Benešovým tajemníkem Eduardem Táborským ( ), který je pak postupně převezl do Benešovy rezidence. Podle Táborského vypadali všichni tři dobře, jen Bechyně prý prohlásil, že by byl jel raději do Moskvy. 10 Podle Táborského verze je pak odvezl postupně (neboť Bechyně a Šrámek prý nechtěli jet spolu) k Benešovi. Podle jiné verze jeli Šrámek s Hálou na československé vyslanectví v Londýně, kde je přijal bývalý vyslanec J. Masaryk a dal jim každému deset anglických liber. Pak navštívili E. Beneše v malé vilce se zahrádkou, kterou mu poskytl jeho synovec. 11 V Londýně se ubytovali v malém hotelu v Kensingtonu, kde bydleli i jiní exulanti: sociální demokraté R. Bechyně a Václav Patzak ( ) či národní socialisté Jaroslav Stránský a Julius Firt ( ) i další. Za týden po příjezdu do Londýna slavil Šrámek své 69. narozeniny. Exulanti v Londýně v čele s Benešem mu blahopřáli, krátký projev měl Bechyně, který prohlásil, že Šrámek je ten, který před národem rehabilitoval český katolicismus. 12 Útěk obou českých katolických prominentů vyvolal v protektorátu značný rozruch většina národa v něm viděla významné posílení našeho zahraničního odboje, nastaly však také prudké útoky nacistů vůči Šrámkovi a jeho spolupracovníkům. Gestapo pátralo po pomocnících při útěku obou kněží a hledalo nitky Šrámkových kontaktů dokonce i na pražském arcibiskupství, kde to ani nebylo pravděpodobné. 13 Velkému tlaku byli vystaveni také moravští přátelé z lidové strany: nacisté vyslýchali F. Světlíka a obtěžovali i arcibiskupa L. Prečana v Olomouci, neboť nevěřili, že o útěku nebyli zpraveni. V Ostravě bylo v té době zatčeno 16 železničářů obviňovaných z účasti na přechodech uprchlíků přes hranice. Brzy po Šrámkově příchodu do Londýna se naplnilo očekávání E. Beneše, J. Šrámka i dalších československých exulantů, když 1. září 1939 vypukla druhá světová válka. Československý exil ji považoval za jedinou možnost osvobození národa 7 TURZOVÁ, V. M., s NA Praha, f. Ministerstvo vnitra (MV) Londýn , 72, f Voják to Šrámkovi psal , po návratu do Anglie ze Středního východu. 9 TURZOVÁ, V. M., s Podle studie HOLÁK, M., s Též KOUŘIL, Miloš: K činnosti msgre Jana Šrámka za druhé světové války. In: MAREK, P. a kol.: Jan Šrámek a jeho doba, s. 432 an. 11 TURZOVÁ, V. M., s Tamtéž, s FEIERABEND, L.: Politické vzpomínky, 1, s V Č E S K O S L O V E N S K É M P R O T I F A Š I S T I C K É M E X I L U 273

11 z nacistického područí. V Londýně i v Paříži byli teď v zemích, které bojovaly s Německem. Reakce exilu, předtím překvapeného a zklamaného německo sovětským paktem, byla velmi pozitivní: okamžitě se začaly naplňovat plány již dlouho připravovaného zřízení československé zahraniční armády. Situace našeho zahraničního odboje však nebyla příliš dobrá, protože v čele západoevropských velmocí stále zůstávali mnichované Chamberlain i Daladier. V den zahájení války však nacisté vyhlásili v protektorátu tzv. akci Albrecht I. a pozatýkali na tři tisíce rukojmí z řad čelných představitelů českého veřejného a kulturního života. Byla zatčena také řada kněží a činitelů lidové strany, mezi nimi i F. Světlík a B. Stašek. Ten měl u nacistů vroubky za své vlastenecké projevy při převážení Máchových ostatků z Litoměřic do Prahy a zvláště při pouti u sv. Vavřinečka na Chodsku. Světlík byl sice po třech týdnech věznění propuštěn, zůstal však již pod dohledem gestapa po celou dobu okupace. Většina zadržených, včetně monsignora Staška, byla odvlečena do nacistických koncentračních táborů do Dachau nebo do Buchenwaldu. Šrámek v exilu poprvé veřejně vystoupil 17. září 1939 na vzpomínkové schůzi na paměť úmrtí prezidenta T. G. Masaryka, kterou uspořádali londýnští Češi a Slováci. V krátkém projevu zdůraznil především nutnost jednoty celého exilu v čele s Benešem. Prohlásil: My jsme ho zvolili, ale nesesadili, a proto naším prezidentem zůstává i dále. S ním a za jeho vedení budeme všichni podle svých sil pracovati o svém velikém společném díle. A jsme přesvědčeni o tom, že Prozřetelnost Boží, které se dovolával nebožtík T. G. Masaryk, přivede nás nazpět, v době, jak doufáme, dohledné, do osvobozené vlasti. 14 Snažil se, stejně jako pak v exilu pokaždé, stavět na kontinuitě Benešova prezidentství bez ohledu na druhou republiku a okupaci. Pro Šrámka bylo ostatně typické, že protektorátní činitele od Emila Háchy ( ) přes A. Eliáše v zásadě nebral na vědomí, i když měli kontakty s Benešem a exilem vůbec. Nedlouho po tomto projevu nastalo období, v němž hrál Šrámek v exilu hlavní úlohu, totiž jednání s francouzskými katolickými činiteli. V té době již došlo k dohodě premiéra Daladiera s československým vyslancem v Paříži Štefanem Osuským ( ), kterého francouzská vláda protežovala proti Benešovi, o vytvoření československé zahraniční armády. Nad armádou měla mít rozhodné slovo československá zatímní vláda; tu však Francie nechtěla ustavit a Beneše, který o tom přijel do Paříže jednat, Daladier ani nepřijal. Osuský byl sice ochoten převzít pravomoc nad budoucí československou armádou ve Francii, to však nechtěli naši generálové a další činitelé československého exilu. Za této situace žádali generál Jan Sergěj Ingr ( ) a H. Ripka Beneše o vyslání Šrámka k jednání s francouzskými katolickými činiteli. Beneš se sice zprvu domníval, že Šrámek tuto úlohu pro stáří a nemoc nepřijme, monsignore ho však překvapil a souhlasil. Byl to ostatně jeho plán činnosti v emigraci. Proto se 24. září 1939 Šrámek s Hálou přesunuli do Paříže. 14 ŠRÁMEK, J.: Politické projevy v zahraničí, s Z A V Á L K Y A V P O V Á L E Č N É É Ř E

12 Š R Á M K O V A P A Ř Í Ž S K Á J E D N Á N Í A Ř Í Z E N Í N Á R O D N Í H O V Ý B O R U V neděli 24. září nastoupili Šrámek s Hálou do pařížského rychlíku, kterým shodou okolností cestoval také bývalý československý premiér Hodža, který se se Šrámkem velmi přátelsky pozdravil a oba kněze ještě navštívil v kupé. O půlnoci přijeli do Paříže, kde je očekávali čeští exulanti H. Ripka a Ivo Ducháček ( ). Ubytovali se v hotelu Lutecia, v němž Šrámek bydlel při svých dvou předchozích návštěvách města nad Seinou. Ripka s Ducháčkem jim pak vyložili, jak si představují další postup: Šrámek měl o otázkách československé vlády jednat se sekretářem francouzského ministerstva zahraničí Augustem Champetierem de Ribes ( ), který byl předsedou francouzské katolické Lidové demokratické strany. Právě pro kontakty s francouzskými katolíky byla Šrámkova role vyjednavače pro Benešovy stoupence v Paříži nezastupitelná. Šrámek ještě před samým vyjednáváním navštívil s Hálou svého přítele kardinála Verdiera, někdejšího papežského legáta na Katolickém sjezdu roku Kardinál, který byl ve Francii znám jako odpůrce mnichovského diktátu, ukázal oběma některé pařížské památky i dva z řady kostelů, na jejichž vzniku se podílel. Vzal své hosty i k hrobu neznámého vojína, u nějž vzpomněli i na československé legionáře padlé za první světové války. Sám se pak nabídl, že milerád přispěje k příznivému výsledku Šrámkovy pařížské mise. 15 Šrámek navštívil i další francouzské osobnosti, mimo jiné bývalého premiéra, socialistu Léona Bluma ( ). Vysvětlil jim vývoj v Československu po Mnichovu, současnou situaci v protektorátu a cíle československého odboje. Byl prý překvapen malou informovaností francouzských politiků o těchto otázkách. 16 První Šrámkovo jednání s Champetierem de Ribes proběhlo 27. září Při jednáních na francouzském ministerstvu zahraničí ho provázeli Hála a jako tlumočník i Ducháček. Šrámek sice francouzsky částečně rozuměl, ale raději si nechal překládat, aby si lépe připravil odpovědi. Informoval sekretáře o stanovisku exilu, sdělil mu, že schválenou československou armádu nemůže řídit vyslanec (Osuský), a požadoval vytvoření vlády, v níž by měl být i Beneš. V druhém jednání začátkem října se dozvěděl, že francouzská vláda odmítá Benešovu účast ve vládě. Podobná stanoviska mu sdělili i další význační francouzští katoličtí politici Joseph Paul Boncour ( ), Maurice Schumann ( ) a Georges Bidault ( ). Bidault, který se se Šrámkem spřátelil a velmi mu ve francouzských jednáních pomáhal, mu dokonce nabídl, aby se stal sám předsedou nového orgánu československého odboje. Šrámek to odmítl a později vysvětlil: Odešel jsem za hranice, abych zastupoval vůli lidu doma. Vím, že si přeje ve své rozhodující většině, abychom se sjednotili kolem prezidenta Beneše. Činem, který vy máte na mysli, bych snad získal důvěru dnes mocných činitelů, ale ztratil bych důvěru národa doma. 17 Muselo se hledat nové východisko, složitá jednání pokračovala. Místo vlády, s jejímž ustavením Daladierův kabinet nesouhlasil, byly navrhovány jiné varianty. Patřilo k nim i vytvoření jiného orgánu, který by neměl přímo 15 TURZOVÁ, V. M., s Tamtéž. 17 FIRTH, Julius: Záběry z Londýna a Paříže. In: Mandatář národa, s. 44. V Č E S K O S L O V E N S K É M P R O T I F A Š I S T I C K É M E X I L U 275

13 charakter vlády. K nejdelšímu jednání Šrámka s Champetierem de Ribes pak došlo 16. října Rozhodlo se definitivně, že nebude zřízena vláda, a exilový orgán, který vznikne místo ní, bude nazván Národním výborem. Šrámek neustoupil od Benešovy účasti ve výboru, ale nakonec přijal funkci úřadujícího místopředsedy. Vyslovil se proti účasti M. Hodži, ale musel souhlasit s členstvím Š. Osuského, které francouzská vláda vyžadovala. 18 Téhož dne večer bylo na poradě exilových pracovníků za účasti E. Beneše dohodnuto složení Národního výboru. Jeho členy byli kromě Beneše a Šrámka ještě generálové S. Ingr a Rudolf Viest ( ), finančník Edvard Outrata ( ), H. Ripka a Š. Osuský. Interně mezi členy byl předsedou Beneš, který figuroval pro francouzskou vládu jako první člen podle abecedy, úřadujícím místopředsedou pak Šrámek i proto, že Beneš zůstával v Londýně. Paul Boncour se při jednom jednání se Šrámkem ironicky zeptal, co by dělali, kdyby měli nějakého politika od A. Dodatečně byl do Národního výboru přijat i J. Slávik, který do Paříže přišel z československého vyslanectví ve Varšavě. Osuský zpočátku s členstvím v Národním výboru váhal, nakonec je však po Šrámkově sdělení, že je mu nabízeno jen na přání francouzské vlády přijal. Šrámek s ním takto jednal až po důrazném Champetierově připomenutí, že výbor nebude bez Osuského uznán. Šrámek zpočátku reagoval (poprvé při jednání) rozhořčeně, ale pak ustoupil a Benešova skupina ho nakonec přiměla ke zmíněnému jednání se slovenským politikem. Na druhé straně však Champetier s jistou lítostí upustil od Hodžova členství ve výboru. 19 Dne 17. října 1939 byl Československý národní výbor oficiálně vyhlášen a začal úřadovat ve dvou šestipatrových budovách na Avenue de la Bourdennais, což časem přineslo Benešovu křídlu odboje přezdívku burdoňáci : v jedné budově sídlilo politické vedení, ve druhé vojenské velitelství. Šéfem Šrámkova kabinetu byl Prokop Maxa ( ). Vznik Národního výboru byl oficiálně publikován i v exilovém tisku; předcházelo tomu Šrámkovo vystoupení v pařížském rozhlase 20. října s informací pro československé občany o vzniku Národního výboru. V projevu Šrámek zdůraznil význam nezávislosti naší zahraniční armády a vyslovil víru ve vítězství spojenců nad nacistickým Německem. 20 Ustavení Národního výboru se neobešlo bez kritiky některých exilových kruhů, zvláště Osuského, který později (po definitivním rozchodu s Benešem) Šrámkovo vyjednávání znevažoval. 21 Nespokojený byl i M. Hodža, kterého do výboru nikdo nepozval. Odcestoval však do Londýna a do Paříže se přes Osuského výzvy nevrátil Tamtéž. O jednáních a ustavení Národního výboru vyšla řada prací jako KUKLÍK, Jan: Vznik Československého Národního výboru a prozatímního státního zřízení ČSR v emigraci v letech Praha s.; KŘEN, Jan: Do emigrace. Buržoazní zahraniční odboj Praha 1963; Od rozpadu Česko Slovenska do uznání československé prozatímní vlády Zápisy ze zasedání Československého národního výboru Ed. Jan KUKLÍK, Jan NĚMEČEK, Helena NOVÁČKOVÁ, Ivan ŠŤOVÍČEK. Praha s. O postojích Osuského psal MICHÁLEK, Slavomír: Diplomat Štefan Osuský. Bratislava Též Martin Holák, Virginie M. Turzová a řada dalších prací, které však již poznání Šrámkovy osobnost zvláště nerozšiřují. 19 KŘEN, Jan: V emigraci. Západní zahraniční odboj Praha 1969, s ŠRÁMEK, J.: Projevy ze zahraničí, s Osuský tvrdil, že Šrámek svým vyjednáváním za jeho zády odboural část výsostných práv ČSR, které on (Osuský) krvopotne tvoril a budoval. 22 KUKLÍK, Jan NĚMEČEK, Jan: Hodža versus Beneš. Praha s. 276 Z A V Á L K Y A V P O V Á L E Č N É É Ř E

14 Rudolf Bechyně s poznámkou, že v tehdejší bídě exilu se nic jiného nedalo dělat, nazval národní výbor zkresleninou; navíc pokládal složení Národního výboru za pravicové a nekopírující podmínky na území Československa. 23 Ještě větší odpor měli vůči Národnímu výboru komunisté, kteří ho ovšem v duchu tehdejší politiky Kominterny pokládali za stejně proimperialistický jako celý buržoazní odboj na Západě. Většina Benešova křídla odboje však musela být se Šrámkovým jednáním na Quai d Orsay spokojena, neboť za tak svízelné situace zřejmě nemohlo být dosaženo více. I mezi nimi však byly ke složení výboru kritické připomínky: Beneš sám tam chtěl mít J. Masaryka, což Šrámek z obavy před nepříznivou reakcí z francouzské strany odmítl; Masaryk proto Národním výborem pohrdal a nazýval ho předsednictvem čtenářské besedy z Makotřas. Někteří Benešovi stoupenci měli obavu, aby pařížské vedení výboru neignorovalo londýnský odboj, to však vzhledem k Šrámkově oddanosti Benešovi nehrozilo. Kritiků Národního výboru zprava i zleva bylo hodně nejen mezi exilovými politiky, ale i mezi prostými emigranty; kritika sílila také kvůli růstu počtu zaměstnanců, kterých přibývalo, protože se kolem výboru začaly vytvářet nejrůznější orgány a úřady, vznikly i náhražky ministerstev správy. V civilním sektoru Národního výboru pracovalo v různých dobách asi zaměstnanců. Pro správu neúplné divize československé armády vznikl vedle vlastního velitelství i úřad Vojenská správa Národního výboru. 24 Skutečnost, že Šrámek se stal de facto vedoucím činitelem exilové akce v Paříži, byla na jedné straně náhodná, na druhé straně však vyplývala z celkem úspěšných výsledků jeho jednání na Quai d Orsay. Beneš to později zdůvodňoval tím, že on sám byl tehdy pro západní svět rudým suknem, takže bylo dobré mít v popředí také někoho, kdo nosil sukno černé. 25 Této atmosféře ostatně odpovídalo i pravicové složení celého Národního výboru. Hlavním úkolem Národního výboru bylo postarat se o československou armádu ve Francii. Šrámek se ovšem domníval, že vedení odboje bude mít více pravomocí, asi jako prozatímní vláda. Formulace francouzského uznání Národního výboru 17. listopadu však byla hodně neurčitá, komuniké konstatovalo, že francouzská vláda vzala na vědomí ustavení výboru, který bude především oprávněn uskutečnit dohodu z 2. října, týkající se obnovení československé armády. 26 Obdobná formulace byla také v britském uznání, na které musel československý exil čekat až do 20. prosince Bylo zřejmé, že vlády obou velmocí se nechtěly jednoznačně vyjádřit k obnovení Československa. V den uznání Národního výboru 17. listopadu 1939 Němci popravili devět studentských předáků a zavřeli v protektorátu české vysoké školy jako pomstu za předchozí demonstrace 28. října a další projevy odporu v den pohřbu Jana Opletala. Tato nacistická akce vyvolala v demokratických zemích značné pobouření a 17. listopad byl v Londýně vyhlášen Mezinárodním dnem studentstva. Také Národní výbor tento brutální nacistický akt odsoudil a Šrámek přesvědčil kardinála Verdiera, aby sloužil rekviem za popravené studenty. Z bohoslužby se stala 23 TURZOVÁ, V. M., s. 99; HOLÁK, M., s KŘEN, J.: V emigraci, s Tamtéž, s Tamtéž, s V Č E S K O S L O V E N S K É M P R O T I F A Š I S T I C K É M E X I L U 277

15 velká manifestace proti hitlerovskému barbarství, s níž se solidarizovali studenti všech svobodných zemí. 27 Polovinu členů národního výboru tvořili bývalí koaliční politici, vůči nimž v domácím i v zahraničním odboji panovala značná nedůvěra. K nim patřil samozřejmě i Šrámek, který byl 17 let členem koaličních vlád první republiky, na druhé straně však nebyl kompromitován účastí ve vládách pomnichovských a k politikům, kteří v nich, či dokonce ještě i ve vládách protektorátních byli, sám dobrý poměr neměl. Lišil se tím i od Beneše, který měl s protektorátní vládou i prezidentem Háchou dost dlouho kontakty. U Šrámka se to projevilo i v chladném přijetí člena těchto vlád, bývalého agrárního předáka Ladislava Feierabenda ( ), který ho v jeho pařížské rezidenci navštívil po svém útěku do exilu v roce Šrámek při jeho přijetí neprojevil zájem ani o pozdravy prezidenta E. Háchy a premiéra A. Eliáše, ani o Feierabendův návrh, že ho bude informovat o situaci v protektorátu, pouze mu blahopřál, že nacistům unikl, a popřál pevného zdraví. U Feierabenda toto přijetí vyvolalo nepříjemný dojem a zřejmě i ve spojení s pozdějšími rozpory v londýnských vládách ho vedlo k tomu, že ve svých pamětech Šrámka často kritizoval. Trapný dojem ze setkání mu nevymluvili ani H. Ripka a J. Slávik, kteří ho ujišťovali, že je to u monsignora obvyklé a že nezná Šrámkovy metody. 28 U Šrámka však možná hrálo roli i to, že měl s Feierabendem spory již před válkou v oblasti zemědělského družstevnictví i v jiných politicko ekonomických otázkách na takové spory Šrámek málokdy zapomínal. Odmítl také možnost spolupráce se slovenským politikem K. Sidorem, který byl vyslancem Slovenské republiky ve Vatikánu a některé exilové kruhy uvažovaly o jeho zapojení do odboje. Domníváme se, že nešlo ani tak o to, že by v něm viděl konkurenci a případnou oporu Hodžovu, 29 ale že s ním nechtěl spolupracovat jako s pokračovatelem politiky Hlinkovy a činitelem slovenské autonomie, s níž Šrámek již v roce 1938 nesouhlasil. Jiné přijetí však zažili noví exulanti P. Drtina a generál Vojtěch Klecanda ( ). Šrámek měl s oběma dlouhý politický rozhovor a naslouchal jejich informacím z domova s nesmírným zájmem. Drtina ve svých pamětech napsal, že si při rozhovoru připadal trochu jako u zkoušky, a to i při dalších setkáních s chytrým, zkušeným a úspěšným nestorem československých politiků v emigraci. 30 Národní výbor již ve svém prvním veřejném dokumentu mobilizačním rozkazu pro československé občany ve Francii narazil na cenzuru francouzské vlády, když z jeho preambule vyškrtla slova, že Národní výbor uplatňuje všechna práva a plní všechny povinnosti vlády Republiky československé. Přesto se snažil vedle vojenských záležitostí zajišťovat alespoň některé další otázky, k nimž zřídil Správy národního výboru jako paralelu ministerstev. Byly to záležitosti finanční (řídil je E. Outrata), zahraniční politika (Š. Osuský), sociální péče o emigranty (J. Slávik) a propaganda (H. Ripka). Pro zajištění administrativní práce výboru bylo zřízeno 27 TURZOVÁ, V. M., s FEIERABEND, L.: Politické vzpomínky, 1, s HOLÁK, M., s Sidor ostatně prohlásil, že Šrámek chce návrat k první republice a Hodža k situaci po autonomii Slovenska v říjnu 1938, ale neberou v potaz samostatný Slovenský štát, s čímž on nemůže souhlasit. 30 DRTINA, Prokop: Československo můj osud, 1/2. Praha 1991, s Z A V Á L K Y A V P O V Á L E Č N É É Ř E

16 předsednictvo, v jehož čele stál zmíněný P. Maxa; to mělo ještě několik oddělení. V praxi však všechny tyto struktury měly omezené možnosti svého působení. Šrámek i nadále pokračoval ve svých snahách rozšířit kompetence výboru, jednal ještě několikrát s Champetierem de Ribes, který ho v lednu 1940 vybízel k trpělivosti, zatímco francouzská vláda v téže době zamítla Osuského požadavek, aby členové Národního výboru dostali diplomatické výhody jako členové zahraničních vlád. Nepovolila ani zřízení československých vojenských soudů, aby se ani tím neprojevil jasný a nepochybný atribut československé státní svrchovanosti. 31 Šrámek referoval na schůzi Národního výboru 12. ledna 1940, že je hrozně těžko francouzské i anglické vládě, aby uznala teď hned Národnímu výboru predikát, resp. titul československé vlády, poněvadž ještě existuje ústavněprávně zvolený Hácha, kterého uznávají a uznávají. 32 Tato situace se nezměnila po celou dobu tzv. podivné války, která mezi západními velmocemi a Německem již řadu měsíců probíhala. Přispívala k tomu i činnost M. Hodži a vznik jím založené Slovenské národní rady, což západoevropským politikům umožňovalo odkazovat na nutnost vyřešení vztahů mezi Čechy a Slováky před uznáním exilové vlády. Na Západě v té době probíhala velká protisovětská kampaň, kterou ovlivnila jednak druhá návštěva nacistického ministra zahraniční Joachima von Ribben trop ( ) v Moskvě, kde podepsal smlouvu o hranicích a přátelství, jíž bylo mezi Německo a SSSR rozděleno Polsko, a jednak sovětsko finská válka. Pro československý exil pak bylo těžkou ranou zrušení našeho vyslanectví v Moskvě a navázání styků SSSR se Slovenskou republikou v prosinci To znamenalo velké zklamání pro celý exil a rozhořčení většiny jeho činitelů. Ani Národní výbor nemohl než konstatovat, že je to velká rána a že i u nás doma to vyvolá depresi. Šrámek však v lednu 1940 prohlásil, že československý odboj musí dbát velké opatrnosti a nesmí si zatarasit cestu do budoucna. Náš program musí být pružný pro případ, že by nastala mezinárodní situace úplně jiná. Dnes je namířena proti Rusku, ale může se to zcela změnit. 33 Nebylo to pouze přijímání Benešovy taktiky odpovídalo to dlouhodobému smýšlení J. Šrámka. Národní výbor dával poměrně brzy zřetelně najevo, že nepřipustí žádné další rozmělňování své již velmi omezené moci, a to ani ze strany londýnských exilových kruhů. Šrámek odmítl návrh E. Outraty, aby se některá zasedání Národního výboru konala v Londýně. 34 Nejlepších výsledků dosáhlo (i přes komplikace i v této otázce) formování československé armády ve Francii. Po pádu Daladierovy vlády a ustavení nové v čele s Paulem Reynaudem ( ) se zdálo, že se situace pro československý odboj zlepší, neboť nový premiér byl příznivcem ČSR. Bohužel si ponechal ve vládě Daladiera, který i nadále zahraniční politiku ovlivňoval, takže jeho nechuť k našemu odboji hrála svou roli i poté. Navíc se již blížil počátek německé ofenzivy, která idylu podivné války rychle ukončila. 31 KŘEN, J.: V emigraci, s Text provolání k mobilizaci koncipoval Š. Osuský, ale ani jeho snaha nebyla korunována úspěchem. 32 Tamtéž, s Tamtéž, s Tamtéž, s V Č E S K O S L O V E N S K É M P R O T I F A Š I S T I C K É M E X I L U 279

17 S O U K R O M Ý Ž I V O T V P A Ř Í Ž I Velká pracovní iniciativa Šrámkova v době jeho pařížského pobytu byla do jisté míry kompenzována jeho soukromým životem. Patřily do něj i kontakty s kardinálem Verdierem, o nichž jsme již psali; kardinál však bohužel počátkem roku 1940 zemřel. Své poslání kněze naplňoval Šrámek každou neděli. Virginie M. Turzová jeho duchovní činnost při mši svaté popisuje takto: Neděle den Páně je pro kněze Jana Šrámka posvátný den. Politik ustupuje stranou a kněz Šrámek se připravuje meditací na velké mystérium slavení Eucharistie. Mši svatou slouží v tichém klášteře Služebnic Panny Marie v Rue Nicolo. Kaple je malá, pojme sotva třicet osob. Kmet Šrámek, oděný mešním rouchem, tichým, ale přitom jasně slyšitelným hlasem recituje latinské liturgické texty v hlubokém soustředění. Každý jeho pohyb a kněžské gesto mluví o posvátnosti dění, které se uskutečňuje v liturgické akci. Jeho bohoslužbě byly přítomny klášterní sestry a schovanky, které již následující neděli umístily na oltáři vedle francouzské také československou vlajku, aby uctily vzácného nedělního hosta. 35 Neveřejným mším bývali vedle některých zmíněných sester a schovanek kláštera výjimečně přítomni i přizvaní hosté. O své účasti na Šrámkově mši a s ním stráveném nedělním odpoledni píše např. J. Firt (do roku 1945 Fürth). 36 Při nedělním obědě, při němž se pilo chlazené červené víno (to byla Šrámkova specialita žádná pokojová teplota), probíhala upřímná a srdečná beseda s mužem širokého rejstříku ušlechtilých zájmů. Lidé, knihy, umělecká díla a instituce naše a cizí jsou předmětem hovorů s pozvanými hosty, kteří se nepřestávají divit, co všechno zná a o čem ví tento muž, o kterém se mělo všeobecně za to, že ho zajímají jen věci církevní a politika. Hosté se dovídají, že jejich hostitel je dávný sběratel starých obrazů a uměleckých předmětů, že zná v Praze i jinde ve světě kdejakou skrýš těchto hodnot. Procestoval západní Evropu a Blízký východ. Vyprávěl o své pouti po Svaté zemi, cestovatelském ideálu křesťanského světa po všechny věky našeho letopočtu. Zvlášť vzpomínal na československý klášter na hoře Olivecké. 37 Programem nedělního odpoledne byly vyjížďky k historickým památkám. Šrámek si oblíbil slavnou gotickou katedrálu v Chartres. Při své druhé návštěvě města Chartres se setkal s československými letci, kteří zde měli své stanoviště; mezi nimi byl i později proslavený letecký akrobat František Novák ( ). Šrámek s hosty navštívil i katedrály v Rouenu a v Orléansu. Častěji jezdíval do bývalého královského zámku Fontainebleau a hlubokého lesa, který k němu patřil; tam jezdil i s profesorem a politikem Georgesem Augustinem Bidaultem. Bavívali se o politice a Šrámek doplňoval svou francouzštinu latinou, kterou Bidault dobře ovládal. O jednom vánočním svátku věnoval Šrámek se svým doprovodem odpoledne zámkům na Loiře. Ke slavné bazilice Saint-Benoît-sur-Loire dorazili až večer, ale místní starý kněz, když zjistil, kdo ho navštívil, otevřel baziliku a hosty po ní provedl, ukázal jim i staré listiny. Šrámek prokázal své znalosti historie chrámu, o níž hovořil plynnou latinou. Při zpátečních cestách se vzpomínalo na domov, F. Hála vzpomínal na rodnou Hanou epizodami z měst, městeček a vsí rodného kraje. V Paří- 35 TURZOVÁ, V. M., s FIRTH, J.: Záběry z Londýna a Paříže. In: Mandatář národa, s TURZOVÁ, V. M., s Z A V Á L K Y A V P O V Á L E Č N É É Ř E

18 ži poznal Šrámek i pověstný bleší trh, kde si pořídil nábytek do svého pařížského bytu. Na náměstí Montparnasse koupil menší originály, žánr žní a zobrazení katedrály v Chartres. Nakupoval i na bulváru Montmartre a na nedělních trzích. Vedle obrazů, částí nábytku a jeho doplňků ho zajímaly i starožitné hodiny. Vše shromažďoval ve svém pronajatém pařížském bytě. Jistá idyličnost pařížského pobytu v období tzv. podivné války vzala za své po zahájení německé ofenzivy proti Francii v červnu Před německým bleskovým tažením prchala nejen francouzská vláda, ale i členové Československého národního výboru z Paříže na jih. Dojeli nejdříve do Orléansu, ale našli ubytování až v Tours, kde přespali v zahradě zdejšího kláštera. Francouzská vláda prchala rychleji, utekla i z Tours a nalézala se již v jihofrancouzském přístavu Bordeaux. Tam zamířili i členové Národního výboru, kteří udělali ještě zastávku ve městě Coignac. Zde chtěl podle V. Turzové Šrámek ukrýt spisy Národního výboru, rychlý německý postup ho však přiměl k tomu, aby je dal spálit. Když dojeli do Bordeaux, byl ve městě velký zmatek, pro Národní výbor však britské úřady na poslední chvíli zajistily místo na křižníku H. M. Arethusa k přepravě do Anglie. Na křižník se Šrámek a Hála naloďovali pozdě večer za prudkého německého náletu, který měl ochromit spojenecké loďstvo v přístavu. Asi po půlhodině dobrodružné plavby na člunu dosáhli křižníku, a tak dopluli společně s polskou exilovou vládou po třídenní cestě k břehům Albionu. Ze Šrámkových osobních věcí se zachovalo jen to, co unesl F. Hála. Všechny umělecké předměty, nábytek a další věci nashromážděné v Paříži, i ty, které sice z Paříže vezli, ale jež se jim již nepodařilo nalodit, padly do rukou Němců. 38 P Ř E D S E D O U P R V N Í L O N D Ý N S K É E X I L O V É V L Á D Y Představitelé Národního výboru se po porážce Francie vesměs, i když různými cestami, přepravili do Anglie, několikrát se sešli, ale dny tohoto prvního exilového útvaru byly již sečteny. Velmi brzy 9. července 1940 totiž padlo rozhodnutí o vytvoření prozatímního státního zřízení ČSR. Tvořil je úřad prezidenta, kterým se stal E. Beneš, vláda a Státní rada. Dne 21. července uznala britská vláda, v jejímž čele již od 10. května stál Winston Churchill, prozatímní československou vládu v zahraničí. Zdůraznila však, že to neznamená podporovat stanovení kterýchkoliv budoucích hranic ve střední Evropě. 39 Vytvoření vlády bylo výsledkem mimořádného, řadu měsíců trvajícího diplomatického úsilí E. Beneše. Hned téhož dne 21. července ustanovil prezident Beneš monsignora Šrámka předsedou vlády a o den později jmenoval i další členy jeho vlády. Text přípisu byl stručný: Pane doktore Šrámku, jmenuji Vás předsedou vlády. Současně jmenuji členy vlády tyto ministry 40 Šrámek znamenal kontinuitu s předmnichovským politickým uspořádáním i s pařížským Národním výborem. Pro Beneše navíc již v době zvolení prezidentem v roce 1935 i na počátku emigrace znamenala Šrámkova 38 TRAPL, M.: Monsignore Jan Šrámek, s ; TURZOVÁ, V. M., s KUKLÍK, Jan: Londýnský exil a obnova československého státu Praha s. 40 TURZOVÁ, V. M., s V Č E S K O S L O V E N S K É M P R O T I F A Š I S T I C K É M E X I L U 281

19 osoba velkou podporu. V Paříži vystupoval vůči Benešovi loajálně, i jako úřadující místopředseda Národního výboru. Roli hrála i skutečnost údajné levicovosti prezidentovy a jistá protiváha ve Šrámkově katolicismu. Četní politikové v emigraci se však proti Šrámkovi stavěli, zvláště R. Bechyně, který prohlašoval, že Šrámek je poslední člověk, který by se za premiéra hodil již proto, že má nemožné pracovní metody. Tvrdil, že Šrámek všechny sporné případy hodí do šuplíku a nedá je na pořad jednání. Také L. Feierabend byl silně proti a zdůrazňoval v rozhovoru s Benešem Šrámkovu váhavost, skutečnost, že neumí francouzsky ani anglicky a že se na místo předsedy nehodí ani svým věkem, ani svou konstitucí. 41 Beneš však byl již rozhodnut a ač měl vůči Šrámkovi také jisté výhrady námitky jeho odpůrců neakceptoval. Vedle již zmíněných důvodů oceňoval Šrámkovu schopnost kompromisu, váhavost považoval spíše za rozvahu a uznával monsignorovu schopnost povznést se nad politické stranictví, již v emigraci projevoval, což jeho odpůrci většinou nedokázali. Zdůrazňoval, že Šrámka si přeje domácí odboj. Později v roce 1944 Beneš sdělil E. Táborskému, že jmenování Šrámka předsedou vlády bylo jediné východisko, protože nikdo jiný by to tak neškodně nevedl. Takový Bechyně by byl nadělal spousty hloupostí. 42 Ve svých pamětech Beneš později uvedl: Za předsedu vlády jsem ustanovil dr. J. Šrámka, především jako zástupce domácího směru, blížícího se nejvíce centru našeho politického života. Poměry v Anglii a ve Francii a v ostatním tehdy spřáteleném světě byly v létě r takové, že jmenování politického činitele tohoto směru a rázu za předsedu vlády nejvíce jim odpovídalo. Mimoto politický postup dr. Šrámka v krizi mnichovské a v posledních letech před válkou byl veskrze správný takový, že mu nebylo možno vzhledem k celému válečnému vývoji nic vytýkat. Konečně jeho politická zkušenost a rozvaha a jeho mravní osobnost byla v této době nám v zahraničí kapitálem, který nesměl být promarněn. 43 V první Šrámkově vládě byli jednak všichni členové Národního výboru, což Šrámek konstatoval na první schůzi vlády 23. července 1940, jednak lidé noví sociál ní demokraté Jaromír Nečas ( ), František Němec ( ) a Slovák Ján Bečko ( ), agrárníci Ladislav Feierabend a Slovák Ján Lichner ( ) 44 a nejvýznamnější člen vlády, ministr zahraničí J. Masaryk. Největší protesty v exilu vyvolalo jmenování bývalého protektorátního ministra Feireabenda, neboť většina lidí nevěděla o jeho účasti v odboji. Šrámek se od své zmíněné antipatie oprostil a Feierabenda akceptoval; nejvíce jej kritizovali komunisté, ti však byli i proti Šrámkovi a dalším členům vlády. Tehdy to bylo ostatně jedno, protože komunisté až do vstupu SSSR do války s ostatní emigrací nespolupracovali. První schůze vlády se konala odpoledne 23. července Již dopoledne předtím složili její členové slib prezidentu republiky. Na schůzi podal hlavní referát prezident Beneš o svých jednáních s britskou vládou a jejich výsledcích. V druhém referátu informoval předseda vlády Šrámek o činnosti Národního výboru v Paříži, poděkoval 41 TRAPL, M.: Monsignore Jan Šrámek, s Zápisy ze schůzí československé vlády v Londýně, 1. ( ) Eds. Jan NĚMEČEK, Ivan ŠŤOVÍČEK, Helena NOVÁČKOVÁ, Jan KUKLÍK. Praha 2008, s. 16, pozn. 46; TRAPL, Miloš: Beneš a Šrámek v zahraniční činnosti. Acta UPO, Fakulta philosophica, Historica Olomouc 1999, s TÁBORSKÝ, Eduard: Naše státní zřízení v Anglii. Kap In: BENEŠ, Edvard: Paměti, 2. Od Mnichova k nové válce a k novému vítězství. Ed. Milan HAUNER. Praha 2008, s Stal se členem vlády až po svém útěku do emigrace v roce Z A V Á L K Y A V P O V Á L E Č N É É Ř E

20 Benešovi a slíbil, že vláda mu bude poskytovat co největší pomoc. 45 Diplomatickým zástupcem u celého československého exilového státního zřízení byl za britskou vládu významný politik sir Robert Bruce Lockhart ( ). 46 Jedním z prvních úkolů vlády byla konsolidace československé armády, pokud se její příslušníci již dostali do Francie, a také řešení problémů těch vojáků (především komunistů), kteří odmítli v jednotce působit a byli v internačním táboře. Řešila se též otázka úředníků vlády a jejích oddělení, otázka zastupitelských úřadů, otázka rodinných příslušníků vojáků, postavení uprchlíků a jejich sociální problémy. Nedlouho po ustavení vlády 11. srpna 1940 oslavil Šrámek v Londýně své sedmdesátiny. Velká oslava se vzhledem k válečným událostem a bombardování Londýna nekonala, gratulaci přinesl deník československých vojáků Naše noviny, blahopřáli mu i prezident Beneš a členové vlády. V předvečer jubilea promluvil o Šrámkovi v BBC J. Stránský a řekl: Smysl premiérství tohoto muže v Benešově vládě: Národní tradice ve službách národního úsilí o nový a lepší evropský a československý život. 47 V den narozenin sloužil F. Hála v Bromton Oratory slavnostní bohoslužbu, v jejímž průběhu pronesl Šrámek modlitbu za dalekou vlast. 48 K jubileu byl vydán i menší, anglicky psaný sborník, v němž se prezident, někteří členové vlády a další exulanti vyslovili o Šrámkově osobnosti. Schůze vlády se konaly každý týden v pátek v místnostech malého domu v Park Street v Londýně. Střídavě se scházeli jednou jen ministři a jednou ministerská rada, jíž předsedal Beneš. Již v polovině září však byla vládní budova zasažena německou pumou a poškozena a při nočním náletu dne 11. října 1939 byla téměř zcela zničena. Předsednictvo vlády se přemístilo do velkého domu v Exhibition Road, kde se konala většina schůzí vlády. Pokud těmto schůzím předsedal prezident Beneš, zasedali ministři v reprezentačních místnostech československého vyslanectví na Grosvenor Place č Šrámek s Hálou se po zahájení německých náletů na Londýn přestěhovali do městečka Virginia Water v blízkosti Windsorského parku v hrabství Berkshire. Každý všední den ráno dojížděli do Londýna autem dopoledne úřadovat (pokud zasedala vláda, tak i odpoledne). Činnost vlády probíhala i za nejprudších leteckých útoků proti Londýnu, Šrámek při nich často projevil osobní statečnost a odmítal chodit do protileteckého krytu. 50 Na oběd odjížděl na své venkovské sídlo a odtud se vracel do Londýna jen za výjimečných okolností: na zasedání vlády, při státních svátcích, rozhlasových projevech, slavnostních banketech a podobných příležitostech. Nezúčastňoval se ani pozdějších přátelských schůzek předních činitelů exilu s prezidentem, které Beneš svolával nepravidelně, ve formě odpoledních čajů, do své londýnské pracovny Zápisy ze schůzí, s Na první zápisy ze zasedání vlády reagovali někteří ministři kritikou, že obsahují nepřesnosti, a žádali, aby dostávali zápisy dva dny před schůzí k ověření. 46 Robert Hamilton Bruce Lockhart byl počátkem dvacátých let agentem britské vlády v sovětském Rusku. 47 TURZOVÁ, V. M., s Tamtéž. 49 FEIERABEND, L.: Politické vzpomínky, 2, s Podle vzpomínky dr. Jana Stránského, který byl v době Šrámkova pobytu v Londýně Šrámkovým osobním tajemníkem. Vzpomínka v držení M. Trapla. 51 FEIERABEND, L.: Politické vzpomínky, 2, s. 40. V Č E S K O S L O V E N S K É M P R O T I F A Š I S T I C K É M E X I L U 283

CZ.1.07/1.4.00/21.1920

CZ.1.07/1.4.00/21.1920 MNICHOV 1938 Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_18 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: Miroslav Finger Datum

Více

Škrtni všechny nesprávné odpovědi.

Škrtni všechny nesprávné odpovědi. 1. Kdo se stal v Československu po druhé světové válce předsedou vlády? Emil Hácha. 2. Komunistický politik, první dělnický prezident v Československu. Vedl komunistický převrat v roce 1948. Jak se jmenuje?

Více

Marshallův plán. Mgr. Veronika Brynychová VY_32_INOVACE_DEJ_29. Období vytvoření: únor Ročník: 2., příp. 3.

Marshallův plán. Mgr. Veronika Brynychová VY_32_INOVACE_DEJ_29. Období vytvoření: únor Ročník: 2., příp. 3. VY_32_INOVACE_DEJ_29 Marshallův plán Mgr. Veronika Brynychová Období vytvoření: únor 2013 Ročník: 2., příp. 3. Tematická oblast: Československo 1945-48 Předmět: dějepis, příp. hospodářské dějiny Výstižný

Více

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/34.0211. Anotace. Novodobé dějiny. Politické strany první republiky

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/34.0211. Anotace. Novodobé dějiny. Politické strany první republiky Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20 Číslo projektu: Název projektu: Číslo a název klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0211 Zlepšení podmínek

Více

ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list

ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list V Čechách vládla neobyčejně

Více

5. ročník. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná. VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012

5. ročník. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná. VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012 5. ročník Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012 Anotace: Jazyk: Prezentace seznamuje žáky s odporem proti Rakousku-Uhersku během 1. světové války, jednáním zahraničního odboje, o

Více

Vlastimil Kybal. československý vyslanec v Itálii 1920 1925

Vlastimil Kybal. československý vyslanec v Itálii 1920 1925 Vlastimil Kybal československý vyslanec v Itálii 1920 1925 Vyslanec v Itálii 1920 1925 Diplomacie znamená být důstojnými představiteli svého národa u národa cizího a pokornými dělníky spojujícími oba národy

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor: Mgr. Alena Hynčicová Tematický celek: 20. století Cílová skupina: I. ročník SŠ Anotace: Materiál má podobu pracovního listu s úlohami, pomocí nichž se žáci seznámí s organizací československého

Více

CZ.1.07/1.5.00/ Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/ Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor: Mgr. Alena Hynčicová Tematický celek: 20. století Cílová skupina: I. ročník SŠ Anotace: Materiál má podobu pracovního listu s úlohami, pomocí nichž se žáci seznámí s událostmi roku 1938 v Československu,

Více

Katolická církev v Československu v letech Nesvoboda v době totality

Katolická církev v Československu v letech Nesvoboda v době totality Katolická církev v Československu v letech 1945 1989. Nesvoboda v době totality Jitka Jonová Cyrilometodějská teologická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci Po II. světové válce měla katolická církev

Více

Vládní návrh. ZÁKON ze dne o zásluhách Václava Havla. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Vládní návrh. ZÁKON ze dne o zásluhách Václava Havla. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Vládní návrh ZÁKON ze dne. 2012 o zásluhách Václava Havla Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: 1 Václav Havel se zasloužil o svobodu a demokracii. 2 Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho

Více

DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA PROTEKTORÁT ČECHY A MORAVA OSVOBOZENÍ IV. ČÁST

DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA PROTEKTORÁT ČECHY A MORAVA OSVOBOZENÍ IV. ČÁST DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA PROTEKTORÁT ČECHY A MORAVA OSVOBOZENÍ IV. ČÁST OSVOBOZENÍ ČESKOSLOVENSKA Osvobozování začalo od východu a trvalo zhruba 7 měsíců. Začalo v září 1944 KARPATSKO-DUKELSKOU OPERACÍ, ve

Více

Junáka. protinacistického odboje roku 1941 zvláštním dekretem ministr exilové londýnské vlády Juraj Slávik. Za účast v odboji zaplatilo životem na

Junáka. protinacistického odboje roku 1941 zvláštním dekretem ministr exilové londýnské vlády Juraj Slávik. Za účast v odboji zaplatilo životem na 1940 Dne 28. 10. 1940 vydal K. H. Frank v zastoupení říšského protektora v Čechách a na Moravě nařízení o rozpuštění Junáka. Dne 4. 11. 1940 nacisté přepadli ústředí Junáka a zabavili veškerý majetek.

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná

Více

DĚJEPIS 9. ROČNÍK POLITICKÝ SYSTÉM PRVNÍ REPUBLIKY, ZAHRANIČNÍ November POLITIKA.notebook

DĚJEPIS 9. ROČNÍK POLITICKÝ SYSTÉM PRVNÍ REPUBLIKY, ZAHRANIČNÍ November POLITIKA.notebook POLITICKÝ SYSTÉM OBDOBÍ PRVNÍ REPUBLIKY (UČEBNICE S. 36 40) V ČSR systém politického pluralismu, politické strany z předválečného období. Nejdůležitější politickou stranou se stala Československá sociálně

Více

Československý odboj v době druhé světové války

Československý odboj v době druhé světové války Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0940

Více

Žáci použijí snímky s úkoly a závěrečným testem, které slouží k procvičení látky.

Žáci použijí snímky s úkoly a závěrečným testem, které slouží k procvičení látky. Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 938/0

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 938/0 PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VII. volební období 938/0 Návrh poslanců Karla Raise, Petra Kořenka, Vlasty Bohdalové a Jiřího Miholy na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 245/2000 Sb.,

Více

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/34.0211. Anotace. Novodobé dějiny VY_32_INOVACE_D0112. Dějepis

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/34.0211. Anotace. Novodobé dějiny VY_32_INOVACE_D0112. Dějepis Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20 Číslo projektu: Název projektu: Číslo a název klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0211 Zlepšení podmínek

Více

Velká válka Češi na bojištích Evropy

Velká válka Češi na bojištích Evropy Pracovní listy k putovní výstavě Velká válka Češi na bojištích Evropy Pracovní listy jsou zpracovány jako doplňková vzdělávací pomůcka k výstavě Velká válka Češi na bojištích Evropy. Pracovní listy lze

Více

17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII

17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII 17. listopad DEN BOJE ZA SVOBODU A DEMOKRACII 17. listopad patří mezi jeden z nejvýznamnějších dnů v dějinách České republiky. V roce 1939 nacisté brutálně zakročili proti vysokoškolským studentům. O padesát

Více

Češi za 1. světové války

Češi za 1. světové války Češi za 1. světové války Název školy: Základní škola a Mateřská škola Kokory Číslo projektu: CZ.1.07/14.00/21.2149 Datum: 15. 10. 2012 Autor: Denisa Biskupová Název: VY_32_INOVACE_20_D_Češi za 1. světové

Více

Účast zástupců světovým mocností na pohřbu Václava Havla vzbudila u většiny Čechů pocit národní hrdosti

Účast zástupců světovým mocností na pohřbu Václava Havla vzbudila u většiny Čechů pocit národní hrdosti Účast zástupců světovým mocností na pohřbu Václava Havla vzbudila u většiny Čechů pocit národní hrdosti Domácí veřejnost si prvního prezidenta České republiky Václava Havla uchová v paměti zejména jako

Více

PO VÁLCE ZNÁRODNĚNÍ BANK, DOLŮ A VELKÝCH VÝROBNÍCH ZÁVODŮ POZEMKOVÁ REFORMA VLASTNIT MAX. 50 HA NÁSTUP KOMUNISTŮ

PO VÁLCE ZNÁRODNĚNÍ BANK, DOLŮ A VELKÝCH VÝROBNÍCH ZÁVODŮ POZEMKOVÁ REFORMA VLASTNIT MAX. 50 HA NÁSTUP KOMUNISTŮ PO VÁLCE 1945 1948 PREZIDENTEM OPĚT EDVARD BENEŠ ODDĚLILA SE PODKARPATSKÁ RUS A PŘIČLENILA SE K SOVĚTSKÉMU SVAZU ZNÁRODNĚNÍ BANK, DOLŮ A VELKÝCH VÝROBNÍCH ZÁVODŮ POZEMKOVÁ REFORMA VLASTNIT MAX. 50 HA 1946

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 9. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 9. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu Opakování učiva 8. ročníku Brainstorming, práce s mapou, opakovací soutěže Určí základní historické události 19. stol. příčiny, důsledky a chronologie. Vysvětlí základní politické, sociální, ekonomické

Více

Vypracoval: Josef Froněk (OV-TE)

Vypracoval: Josef Froněk (OV-TE) Vypracoval: Josef Froněk (OV-TE) 1960 schválen zákon o III. pětiletém plánu Nesplnitelné úkoly Vypínání elektrické energie Selhání zásobování uhlím Ochromení železniční dopravy uhelné prázdniny Pomoc jiným

Více

Úřednické vlády a jejich ústavní zakotvení

Úřednické vlády a jejich ústavní zakotvení Úřednické vlády a jejich ústavní zakotvení Eva Burešová Jindřiška Syllová Parlament České republiky Kancelář Poslanecké sněmovny Parlamentní institut Studie č. 1.177 říjen 2006 PI 1.177 2 Obsah: I. POJEM

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Dějiny slovenského práva. Ladislav Vojáček

Dějiny slovenského práva. Ladislav Vojáček Dějiny slovenského práva Ladislav Vojáček Ústavní vývoj 1945 1989 Příprava a přijetí Košického vládního programu první přímý kontakt: E. Beneš v Moskvě (prosinec 1943) vlastní jednání: březen 1945 v Moskvě

Více

Antonyj ANTONYJ SUROŽSKIJ ( )

Antonyj ANTONYJ SUROŽSKIJ ( ) ANTONYJ SUROŽSKIJ (1914-2003) se narodil jako syn ruského diplomata ve švýcarském Lausanne. Ke křesťanství se obrátil, když mu bylo 15 let, vystudoval medicínu a stal se lékařem. V roce 1939 složil mnišské

Více

Historie české správy. Správní vývoj v letech 1945 1989 1. část

Historie české správy. Správní vývoj v letech 1945 1989 1. část Historie české správy Správní vývoj v letech 1945 1989 1. část Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Metodický pokyn SOŠ InterDact s.r.o. Most

Více

Mnichovská dohoda 30.září 1938

Mnichovská dohoda 30.září 1938 Mnichovská dohoda 30.září 1938 XI 29 19:08 1 Opakování: podzim 1937 12.3.1938 jaro 1938 duben 1938 20.5.1938 podzim 1938 12.9.-13.9.1938 1. pokus anšlus Rakouska karlovarský sjezd SDP 2. pokus částečná

Více

Hospodářské dějiny Československa (opakování)

Hospodářské dějiny Československa (opakování) VY_32_INOVACE_DEJ_30 Hospodářské dějiny Československa 1918-1948 (opakování) Mgr. Veronika Brynychová Období vytvoření: únor 2013 Ročník: 2., příp. 3. Tematická oblast: Československo 1918-48 Předmět:

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. U Lesa, Karviná - Ráj

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. U Lesa, Karviná - Ráj ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná

Více

Základní vzdělávání lehké mentální postižení > Člověk a společnost > Dějepis >čtenářská gramotnost

Základní vzdělávání lehké mentální postižení > Člověk a společnost > Dějepis >čtenářská gramotnost Mnichovská dohoda Základní vzdělávání lehké mentální postižení > Člověk a společnost > Dějepis >čtenářská gramotnost Anotace: Autor: Jazyk: Pracovní list vybízející žáky k aktivitě a uplatnění získaných

Více

Téma: Prezentace vývoje Československa od uchopení moci komunisty v únoru 1948 do vyhlášení Československé socialistické republiky v roce 1960.

Téma: Prezentace vývoje Československa od uchopení moci komunisty v únoru 1948 do vyhlášení Československé socialistické republiky v roce 1960. Vyhodnocení workshopu: Československo v 50. letech Projekt: Krajské vzdělávací centrum pro další vzdělávání pedagogických pracovníků Reg. č.: CZ.1.07/1.3.00/14.0026 Datum konání: 5. 10. 2012 Místo konání:

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Karviná Nové Město, tř. Druţby 1383 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola

Více

Ing. Jaroslava Syrovátkov. tková Ústava. Sbírky zákonů k jednotlivým oblastem veřejné správy, např.

Ing. Jaroslava Syrovátkov. tková Ústava. Sbírky zákonů k jednotlivým oblastem veřejné správy, např. Veřejn ejná správa Ing. Jaroslava Syrovátkov tková Veřejn ejná správa Sbírky zákonů k jednotlivým oblastem veřejné správy, např. Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích Zákon č.

Více

Příběhy našich sousedů: S Jarmilou Erbanovou od A až do Z

Příběhy našich sousedů: S Jarmilou Erbanovou od A až do Z Příběhy našich sousedů: S Jarmilou Erbanovou od A až do Z tým: Ondřej Bednárik, Vojta Deliš, Jan Hlavsa, Ondřej Chalupka, Šimon Kuchynka, Jana Roubová zleva: O. Chalupka, O. Bednárik, Jarmila Erbanová,

Více

Historie české správy

Historie české správy Historie české správy SPRÁVA V OBDOBÍ NACISTICKÉ OKUPACE (1938 1945) 2. část: Protektorát Čechy a Morava Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu

Více

První republika.notebook. January 23, 2014

První republika.notebook. January 23, 2014 VY_32_INOVACE_VL_116 Téma hodiny: První republika Předmět: Vlastivěda Ročník: 5. třída Klíčová slova: demokracie, hospodářský rozmach, vzdělání, Skaut, Sokol, Tomáš Baťa Autor: Mgr. Renata Čuková Podzimková,

Více

VY_32_INOVACE_D5_20_17. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT II. SVĚTOV

VY_32_INOVACE_D5_20_17. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT II. SVĚTOV VY_32_INOVACE_D5_20_17 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT II. SVĚTOV TOVÁ VÁLKA 1. část VY_32_INOVACE_D5_20_17 Anotace: materiál obsahuje 3 úvodní listy, 13 listů prezentace

Více

Historie české správy. SPRÁVNÍ VÝVOJ V ČSR ( ) 3. část

Historie české správy. SPRÁVNÍ VÝVOJ V ČSR ( ) 3. část Historie české správy SPRÁVNÍ VÝVOJ V ČSR (1918 1938) 3. část Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Metodický pokyn SOŠ InterDact s.r.o. Most

Více

Migrace Českých bratří do Dolního Slezska

Migrace Českých bratří do Dolního Slezska Migrace Českých bratří do Dolního Slezska Politická situace Po vítězství katolické ligy v bitvě na Bílé hoře nedaleko Prahy roku 1620, se ujal vlády Ferdinand II. (1620-1637). Záhy zkonfiskoval veškerý

Více

VSUVKY PRO RŮZNÉ PŘÍLEŽITOSTI. Na začátku školního roku:

VSUVKY PRO RŮZNÉ PŘÍLEŽITOSTI. Na začátku školního roku: VSUVKY PRO RŮZNÉ PŘÍLEŽITOSTI Na začátku školního roku: Prosme na počátku školního roku za žáky a jejich učitele a rodiče; zvláště pak za děti, kterým se učení nedaří nebo jsou od ostatních šikanovány.

Více

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 548/0

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 548/0 PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA VII. volební období 548/0 Návrh poslankyně Heleny Válkové na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích,

Více

Témata maturitních prací z dějepisu pro školní rok 2013 2014

Témata maturitních prací z dějepisu pro školní rok 2013 2014 Témata maturitních prací z dějepisu pro školní rok 2013 2014 1) Působení československých letců za 2. světové války v britské RAF. 2) Praktiky české policie a četnictva v době Metternichova a Bachova absolutismu.

Více

Historie české správy. Správní vývoj v letech část

Historie české správy. Správní vývoj v letech část Historie české správy Správní vývoj v letech 1945 1989 4. část Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Metodický pokyn SOŠ InterDact s.r.o. Most

Více

První světová válka, vznik Československého státu

První světová válka, vznik Československého státu První světová válka, vznik Československého státu Záminkou k vypuknutí první světové války se stal atentát na následníka rakouského trůnu Františka Ferdinanda, synovce císaře Františka Josefa I. Atentát

Více

Československá sociální demokracie-krajský výbor Pardubice

Československá sociální demokracie-krajský výbor Pardubice STÁTNÍ OBLASTNÍ ARCHIV V ZÁMRSKU č. ev. listu NAD: 3510 č. archivní pomůcky: 8967 Československá sociální demokracie-krajský výbor Pardubice 1945-1948 inventář Mgr.Tomáš Lána Zámrsk 2015 O b s a h Úvod

Více

MODERNÍ DOBA svět a České země v letech 1871 1914

MODERNÍ DOBA svět a České země v letech 1871 1914 1 Vzdělávací oblast : Člověk a společnost Vyučovací předmět : Dějepis Ročník:9. Výstup Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Poznámka vysvětlí rozdílné tempo modernizace a prohloubení nerovnoměrnosti

Více

Poražené Rakousko-Uhersko se rozpadlo a na jeho místě vznikly tzv. nástupnické státy.

Poražené Rakousko-Uhersko se rozpadlo a na jeho místě vznikly tzv. nástupnické státy. Vznik Československa Poražené Rakousko-Uhersko se rozpadlo a na jeho místě vznikly tzv. nástupnické státy. 28. října 1918 vyhlášen samostatný československý stát Národní výbor (červen 1918) orgán, který

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0571 Číslo a název šablony klíčové aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast Předmět Téma ŠVP (RVP) Dějepis v kostce Základy společenských

Více

Československo ve 30. letech Počátek 30. let v Československu byl ve znamení krize, která vrcholila v roce 1932.

Československo ve 30. letech Počátek 30. let v Československu byl ve znamení krize, která vrcholila v roce 1932. Československo ve 30. letech Počátek 30. let v Československu byl ve znamení krize, která vrcholila v roce 1932. Českoslovenští politikové a především ministr zahraničních věcí s obavami sledovali vývoj

Více

DĚJEPIS 9. ROČNÍK OSVOBOZENÍ A SNP.notebook. April 14, 2015

DĚJEPIS 9. ROČNÍK OSVOBOZENÍ A SNP.notebook. April 14, 2015 SNP 14. března 1939 vznikl samostatný slovenský stát totalitní režim, satelit Německa. Prezidentem byl zvolen Josef Tiso. Jedinou povolenou stranou byla Hlinkova slovenská ĺudová strana (KLEROFAŠISTICKÁ

Více

JEDNOTNÁ ZEMĚDĚLSKÁ DRUŽSTVA

JEDNOTNÁ ZEMĚDĚLSKÁ DRUŽSTVA JEDNOTNÁ ZEMĚDĚLSKÁ DRUŽSTVA Ze samotného zákona není snadné poznat, že jeho cílem je vybudovat kolektivní zemědělský systém. V prvním paragrafu se dočteme, že: V zájmu zajištění blahodárného rozvoje zemědělského

Více

Historie české správy. Správní vývoj v letech část

Historie české správy. Správní vývoj v letech část Historie české správy Správní vývoj v letech 1945 1989 2. část Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Metodický pokyn SOŠ InterDact s.r.o. Most

Více

Sada č. III Identifikátor DUM: VY_32_INOVACE_SADA III_D, DUM 19 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis

Sada č. III Identifikátor DUM: VY_32_INOVACE_SADA III_D, DUM 19 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Klíčová aktivita III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146

Více

Zpráva ze zahraniční cesty

Zpráva ze zahraniční cesty Zpráva ze zahraniční cesty Místo: Levoča (Slovensko) Termín: 20. 22. června 2006 Doprava: autobus / vlak Odjezd: 19. 6. 7.00 hod. Praha, ÚAN Florenc 19. 6. 15.40 hod. Poprad, aut. nádraží 19. 6. 16.10

Více

1918 Osmičky v dějinách českých zemí Helena Nováčková, Milan Vojáček

1918 Osmičky v dějinách českých zemí Helena Nováčková, Milan Vojáček 191 Osmičky v dějinách českých zemí Helena Nováčková, Milan Vojáček 191 OSMIČKY Helena Nováčková, Milan Vojáček v dějinách ČESKÝCH ZEMÍ Publikace k výstavě archivních dokumentů z cyklu Osmičky v dějinách

Více

Název projektu: Multimédia na Ukrajinské

Název projektu: Multimédia na Ukrajinské Základní škola, Ostrava Poruba, Ukrajinská 1533, příspěvková organizace Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Multimédia na Ukrajinské číslo projektu: CZ1.07/1.4.00/21.3759

Více

OBSAH. Sjezd Lidové strany pokrokové v Brně Zprávy knižní a literární Hr. Aehrenthalovo křížem krážem v Bělehradě...

OBSAH. Sjezd Lidové strany pokrokové v Brně Zprávy knižní a literární Hr. Aehrenthalovo křížem krážem v Bělehradě... OBSAH Kopřivnice... 11 Sjezd Lidové strany pokrokové v Brně... 13 Zprávy knižní a literární......................................... 18 Hr. Aehrenthalovo křížem krážem v Bělehradě... 21 Před 25 lety...

Více

Období reálného socialismu. Mgr. Martin Klapetek, Ph.D. KfiTF JU

Období reálného socialismu. Mgr. Martin Klapetek, Ph.D. KfiTF JU Období reálného socialismu Mgr. Martin Klapetek, Ph.D. KfiTF JU Vztah k náboženství na okraji 1, základní parametry vztahu české společnosti k náboženství již z období 1918-1928 2, lidová strana součástí

Více

A B C D E F. Třicátá léta ve 20.

A B C D E F. Třicátá léta ve 20. A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost 2 Vzdělávací obor: Dějepis 3 Vzdělávací předmět: Dějepis 4 Ročník: 9. 5 Klíčové kompetence Výstupy Učivo (Dílčí kompetence) 6 Kompetence k učení rozlišením

Více

CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE

CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_16_13 Tématický celek: Historie a umění Autor: Miroslav

Více

ANGLICKÁ BURŽOAZNÍ REVOLUCE

ANGLICKÁ BURŽOAZNÍ REVOLUCE ANGLICKÁ BURŽOAZNÍ REVOLUCE IX 17 12:25 1 Anglická společnost na počátku 17. století - předpoklady pro průmyslovou společnost -vyspělé zemědělství - volná pracovní síla - nové stroje a výrobní postupy

Více

Historie parlamentarismu a české ústavnosti

Historie parlamentarismu a české ústavnosti Historie parlamentarismu a české ústavnosti Zemské sněmy Předchůdce moderního parlamentu V Praze, Brně a Olomouci Od 13. století Revoluční rok 1848 Řetězec revolucí, které se roku 1848 prohnaly Evropou,

Více

Pracovní list Mnichov, vznik protektorátu. Jaroslava Staňková

Pracovní list Mnichov, vznik protektorátu. Jaroslava Staňková Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Pracovní

Více

Z á p i s ustavujícího zasedání Zastupitelstva města Milevska středu dne 5. listopadu 2014 od 15:00 hodin 2. Seznámení s výsledky voleb

Z á p i s ustavujícího zasedání Zastupitelstva města Milevska středu dne 5. listopadu 2014 od 15:00 hodin 2. Seznámení s výsledky voleb Z á p i s z ustavujícího zasedání Zastupitelstva města Milevska, které se konalo ve středu dne 5. listopadu 2014 od 15:00 hodin ve velkém sále Domu kultury v Milevsku. Přítomni: Mgr. Petr Barda, p. Ladislav

Více

- revoluce urychlena krizí v Anglii, neúroda nedostatek brambor

- revoluce urychlena krizí v Anglii, neúroda nedostatek brambor Otázka: Revoluční rok 1848 1849 Předmět: Dějepis Přidal(a): Pavla příčiny: - vliv průmyslové revoluce na politiku - rozvoj kapitalismu - odpor k vládě šlechta a přežitkům feudalismu - požadavek konstituce

Více

Českoslovenští prezidenti 1918 1993

Českoslovenští prezidenti 1918 1993 Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0940

Více

VY_32_INOVACE_DEJ-1.MA-17_Studena_valka_a_zelezna_opona. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno

VY_32_INOVACE_DEJ-1.MA-17_Studena_valka_a_zelezna_opona. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno Číslo projektu Číslo materiálu Název školy Autor CZ.1.07/1.5.00/34.0581 VY_32_INOVACE_DEJ-1.MA-17_Studena_valka_a_zelezna_opona Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno Mgr. Alena Šimonovská

Více

KAPITOLA 1 Habsburská monarchie ( ) KAPITOLA 2 Boj za československou státnost v období první světové války ( )

KAPITOLA 1 Habsburská monarchie ( )  KAPITOLA 2 Boj za československou státnost v období první světové války ( ) Obsah Úvod... 11 KAPITOLA 1 Habsburská monarchie (1848 1918)... 15 1. Počátky revoluce 1848... 15 2. Pillersdorfova ústava 1848... 16 3. Návrh kroměřížské ústavy 1849... 19 4. Moravská zemská ústava 1848...

Více

ITA, SMART Notebook, Version 10.0.187.1 23:35:24 Jul 30 2008

ITA, SMART Notebook, Version 10.0.187.1 23:35:24 Jul 30 2008 Masarykova základní škola Klatovy, tř. Národních mučedníků 185, 339 01 Klatovy; ( 376312154, fax 376326089 E-mail: skola@maszskt.investtel.cz; internet: www.maszskt.investtel.cz Kód přílohy vzdělávací

Více

Stanovy občanského sdruženi: SPOLEČNOST GENERÁLA M. R. ŠTEFÁNIKA. Čl. I. Úvodní ustanovení

Stanovy občanského sdruženi: SPOLEČNOST GENERÁLA M. R. ŠTEFÁNIKA. Čl. I. Úvodní ustanovení Stanovy občanského sdruženi: SPOLEČNOST GENERÁLA M. R. ŠTEFÁNIKA Čl. I. Úvodní ustanovení Název občanského sdružení: Společnost generála M.R.Štefánika (dále jen "Sdružení ) Sídlo: Hvězdárna M.R.Štefánika,

Více

PŘÍLOHY PRÁCE Seznam příloh:

PŘÍLOHY PRÁCE Seznam příloh: PŘÍLOHY PRÁCE Seznam příloh: 1. Složení předsednictva ústředního výkonného výboru Československé strany národně socialistické zvoleného XI. sjezdem strany v září 1926 v Brně. 2. Legitimace na XI. mimořádný

Více

Počátky Československé republiky ( ) Základní škola Bohuňovice Učivo dějepisu 9. ročníku Připravila Karla Dokoupilová

Počátky Československé republiky ( ) Základní škola Bohuňovice Učivo dějepisu 9. ročníku Připravila Karla Dokoupilová Počátky Československé republiky (1918 1920) Základní škola Bohuňovice Učivo dějepisu 9. ročníku Připravila Karla Dokoupilová Z kterého dokumentu je tento úryvek? Národ náš touží se všemi demokraciemi

Více

APPEASEMENT, SVĚT PŘED DRUHOU SVĚTOVOU VÁLKOU

APPEASEMENT, SVĚT PŘED DRUHOU SVĚTOVOU VÁLKOU APPEASEMENT, SVĚT PŘED DRUHOU SVĚTOVOU VÁLKOU ÚLOHA 1: Které z poválečných problémů se do roku 1933 nepodařilo vyřešit? U kterých zemí se dalo předpokládat, že budou chtít změnit Versailleský systém? O

Více

CZ. 1.07/1.4.00/21.1920 Učení pro život

CZ. 1.07/1.4.00/21.1920 Učení pro život Státní svátky ČR Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ. 1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č.DUMu: VY_32_INOVACE_01_06 Tématický celek: Země, kraje, města Autor: PaedDr. Helena

Více

První světová válka Vznik Československého státu

První světová válka Vznik Československého státu První světová válka Vznik Československého státu 1 První světová válka Vznik Československého státu záminkou k vypuknutí 1. SV koncem června v Sarajevu její pravou příčinou byly spory mezi velmocemi a

Více

VY_32_INOVACE_D5_20_10. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

VY_32_INOVACE_D5_20_10. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_D5_20_10 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT I. SVĚTOV TOVÁ VÁLKA VY_32_INOVACE_D5_20_10 Anotace: materiál obsahuje 3 úvodní listy, 11 listů prezentace Šablona:

Více

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Název projektu: Moderní škola Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0467 Název klíčové aktivity: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Kód výstupu:

Více

II. SVĚTOVÁ VÁLKA, VLÁDA KSČ

II. SVĚTOVÁ VÁLKA, VLÁDA KSČ II. SVĚTOVÁ VÁLKA, VLÁDA KSČ Anotace: Materiál je určen k výuce vlastivědy ve 5. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se situací za doby okupace Československa, II. světové války a následné vlády KSČ. Učebnice:

Více

Zpráva o semináři Radecký dědictví.

Zpráva o semináři Radecký dědictví. Zpráva o semináři Radecký dědictví. Seminář pořádali poslanci Parlamentu poslanecké sněmovny z TOP 09 MUDr. Gabriela Pecková a PhDr. Daniel Korte, ve spolupráci s naším občanským sdružením Radecký 1766

Více

dějepis, devátý ročník Sada:

dějepis, devátý ročník Sada: Projekt: Příjemce: Tvořivá škola, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3505 Základní škola Ruda nad Moravou, okres Šumperk, Sportovní 300, 789 63 Ruda nad Moravou Zařazení materiálu: Šablona: Inovace

Více

Adolf Hitler. Kdo rozpoutal válku...

Adolf Hitler. Kdo rozpoutal válku... DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA Adolf Hitler Kdo rozpoutal válku... Začátek války (1939-1945) EVROPA Německo USA Itálie V. Británie Maďarsko Bojovali proti SSSR... Rumunsko Bulharsko Slovensko (a dalších 47 států)

Více

Zahraniční politika a role USA ve světě z pohledu veřejného mínění Jan Červenka

Zahraniční politika a role USA ve světě z pohledu veřejného mínění Jan Červenka Zahraniční politika a role USA ve světě z pohledu veřejného mínění Jan Červenka Témata z oblasti světové politiky se v sociologických šetřeních či průzkumech veřejného mínění neobjevují příliš často, ačkoli

Více

POČÁTEK I. SVĚTOVÉ VÁLKY

POČÁTEK I. SVĚTOVÉ VÁLKY POČÁTEK I. SVĚTOVÉ VÁLKY Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_16-14 Tématický celek: Historie a umění Autor: Miroslav

Více

ČEŠI ZA II. SVĚTOVÉ VÁLKY

ČEŠI ZA II. SVĚTOVÉ VÁLKY Číslo projektu: CZ.1.07./1.5.00/34.0938 Název projektu: Zlepšení podmínek pro vzdělávání na SUŠ, Ostrava ČEŠI ZA II. SVĚTOVÉ VÁLKY DĚJINY 20. STOLETÍ ČÍSLO DUM: VY_32_INOVACE_OBN_3_37 PROTEKTORÁT ČECHY

Více

Datum: 17. 5. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.

Datum: 17. 5. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34. Datum: 17. 5. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.1013 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_345 Škola: Akademie VOŠ, Gymn. a SOŠUP Světlá nad Sázavou

Více

pro období mezi lety 1918 1938 se v Československu vžilo označení první republiky

pro období mezi lety 1918 1938 se v Československu vžilo označení první republiky Otázka: Československo 1918-1938 Předmět: Dějepis Přidal(a): Terezie Chiara 1. charakteristika politického systému a ekonomiky 2. nejdůležitější zákony a reformy, ústava 3. zahraničně-politická orientace

Více

Pořadové číslo projektu: CZ.1.07/ 1.4.00 / 21.1105. Šablona: EU I/2 Sada:ČP D9, 30

Pořadové číslo projektu: CZ.1.07/ 1.4.00 / 21.1105. Šablona: EU I/2 Sada:ČP D9, 30 Pořadové číslo projektu: CZ.1.07/ 1.4.00 / 21.1105 Šablona: EU I/2 Sada:ČP D9, 30 Ověření ve výuce: dějepis Třída: IX. Datum: 13. 02. 2011 Předmět: dějepis Ročník: IX. Klíčová slova: Protektorát Čechy

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Karviná Nové Město, tř. Druţby 1383 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Karviná Nové Město, tř. Družby 1383 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola

Více

MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Rada městské části U S N E S E N Í

MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Rada městské části U S N E S E N Í č.j.: 274/2014 MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Rada městské části U S N E S E N Í č. 254 ze dne 09.04.2014 Návrhy na pojmenování ulic a náměstí ve vztahu k událostem 17. listopadu 1989 v lokalitě Nákladového nádraží

Více

ČSR po Mnichovské konferenci Období druhé republiky

ČSR po Mnichovské konferenci Období druhé republiky ČSR po Mnichovské konferenci Období druhé republiky Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Martina Filipová. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz ; ISSN 1802-4785. Provozuje

Více