MÍSTNÍ AKČNÍ PLÁN VZDĚLÁVÁNÍ PRO SO ORP TIŠNOV

Transkript

1 MÍSTNÍ AKČNÍ PLÁN VZDĚLÁVÁNÍ PRO SO ORP TIŠNOV Kompletní dokument

2 Pořizovatel dokumentu: Město Tišnov náměstí Míru Tišnov Kontaktní osoba: PhDr. Libuše Beranová, Zpracovatel: GaREP, spol. s r.o., společnost pro regionální ekonomické poradenství nám. 28. října 3, Brno garep@garep.cz Web: Zpracovatelský tým: Ing. Jan Binek, Ph.D. RNDr. Hana Svobodová, Ph.D. RNDr. Ondřej Šerý, Ph.D. 2

3 OBSAH 1. ÚVOD Informace o MAP... 5 Místní akční plán... 5 Projekt na podporu MAP Popis struktury MAP Vymezení území MAP MANAŽERSKÝ SOUHRN Shrnutí klíčových poznatků z analýz Přístup k rozvoji vzdělávání ANALYTICKÁ ČÁST Obecná část analýzy Základní informace o řešeném území Analýza existujících strategických záměrů a dokumentů v území majících souvislost s oblastí vzdělávání a Vyhodnocení dotazníkového šetření realizovaného MŠMT b Vyhodnocení dotazníkového šetření uskutečněného realizačním týmem Charakteristika školství v řešeném území Zajištění dopravní dostupnosti škol v území Sociální situace Návaznost na dokončené základní vzdělávání Specifická část analýzy Témata MAP v řešeném území Analýza dotčených skupin v oblasti vzdělávání v řešeném území jejich zapojení, způsob spolupráce a komunikace, apod Analýza rizik v oblasti vzdělávání na Tišnovsku Východiska pro strategickou část Vymezení prioritních oblastí rozvoje v řešeném území Vymezení problémových oblastí (témat) a klíčových problémů SWOT-3 analýza problémových oblastí (témat) v řešeném území STRATEGICKÁ ČÁST STRATEGICKÝ RÁMEC MAP DO ROKU Vize Popis zapojení aktérů Popis priorit a cílů Přehled řešených povinných a volitelných opatření Prioritní oblasti a strategické cíle Vazby cílů MAP na opatření

4 4.5 Prioritizace projektových záměrů při posouzení souladu pro intervence z IROP a OP VVV Prioritizace ostatních investičních projektových záměrů bez přímé vazby na IROP a OP VVV Prioritizace projektových záměrů realizovaných pomocí šablon OP VVV Prioritizace neinvestičních projektových záměrů mimo šablony OP VVV AKČNÍ PLÁN Specifikace opatření Přehled opatření rozvíjejících strategické cíle Specifikace opatření Vazba opatření MAP na tematická opatření Roční akční plán na školní rok 2017/ IMPLEMENTAČNÍ ČÁST Řízení a organizační zajištění MAP Činnost realizačního týmu Činnost pracovních orgánů MAP Hodnocení a aktualizace MAP Aktualizace MAP Monitoring a vyhodnocování realizace MAP Zapojení dotčené veřejnosti Zapojení dotčené veřejnosti do tvorby a realizace MAP Proces připomínkování Seznam relevantních aktérů ve vzdělávání dětí a mládeže do 15 let Uplatnění principů MAP SEZNAM ZKRATEK

5 1. ÚVOD 1.1 INFORMACE O MAP MÍSTNÍ AKČNÍ PLÁN Místní akční plán vzdělávání (MAP) v SO ORP Tišnov je zaměřen na vytvoření vstupní analýzy, strategického rámce do roku 2023 a akčního plánu vzdělávacích aktivit pro děti a žáky v území. Je tvořen pro ZŠ a MŠ a vyplývá z lokálních potřeb v území s respektováním strategií na vyšší úrovni. Do tvorby MAP je zahrnuta široká platforma partnerů (školy ředitelé, učitelé, zřizovatelé, rodiče, instituce zájmové a neformální vzdělávání apod.). Součástí projektu je i sdílení dobré praxe a vzdělávání pedagogů. Pozitivem přípravy, že do projektu se zapojily všechny školy v území včetně školy praktické a komunitní (27 škol). Hlavním cílem projektu je zlepšit kvalitu vzdělávání v mateřských a základních školách ve správním obvodu ORP Tišnov tím, že bude podpořena spolupráce zřizovatelů, škol a ostatních aktérů ve vzdělávání, to znamená společné informování, vzdělávání a plánování partnerských aktivit pro řešení místně specifických problémů a potřeb. Projekt reaguje na plošně přetrvávající nedostatečnou komunikaci, spolupráci a vzájemnou podporu mezi jednotlivými aktéry v území na úrovni mateřských a základních škol. Místní akční plán bude dokumentem, který zajistí provázanost dosavadních strategických materiálů a bude směřovat k naplnění dosavadních a nových cílů. Další úrovní MAP bude konkretizace jednotlivých strategických rozvojových záměrů, a to do úrovně každého jednotlivého vzdělávacího zařízení v MŠ, ZŠ a školských zařízení ve správní obvodu ORP. Velmi cenným podkladem budou výstupy z osobních jednání na úrovni pedagogické veřejnosti, rodičovské veřejnosti, zřizovatelů škol a ostatních aktérů ve vzdělávání se zajištěním komunitního projednání zjištěných potřeb a záměrů. MAP bude také sloužit jako podklad pro zaměření podpory z OP VVV a IROP. V případě IROP jde o nutnou přílohu žádosti o podporu investičních projektů a bez existence MAP bude v území omezeno čerpání dotací z IROP do oblasti vzdělávání. Dalším cílem procesu místního akčního plánování je podpora sběru informací pro přípravu územně zaměřených výzev OP VVV a výzev ve specifickém cíli 2.4 IROP. Dlouhodobým cílem je, aby spolupráce iniciovaná v rámci projektu měla udržitelný charakter i po jeho skončení. PROJEKT NA PODPORU MAP Projekt Místní akční plán rozvoje vzdělávání ORP Tišnov je financovaný z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání a je podpořen 85 % z Evropského sociálního fondu, 10 % ze státního rozpočtu a 5 % z rozpočtu města Tišnova (coby úspěšný žadatel projektu). Realizace projektu byla zahájena 1. července 2016 a bude ukončena Na něj by měl navázat další projekt MAP+. Aktivity projektu 1. Aktivita: Akční plánování SO ORP Tišnov tvoří standardní verzi MAP, která začíná tvorbou strategického rámce a priorit a následně se soustředí na zpracování akčního plánu. Jedná se o hlavní aktivitu projektu. Na aktivitě se bude podílet především odborná část realizačního týmu, pracovní skupiny a řídící výbor. Odborná část realizačního týmu bude komunikovat se širokou platformou partnerů a cílovými skupinami. Všichni se budou moci podílet na tvorbě MAP. Aktivita skládá z několika podaktivit, které se vzájemně prolínají: Podaktivita A Rozvoj partnerství 5

6 Podaktivita B Dohoda o prioritách Podaktivita C Akční plánování Podaktivita D Budování znalostních kapacit vzdělávací aktivity 2. Aktivita: Evaluace interní a externí hodnocení procesů a věcného nastavení projektu včetně vyhodnocení výsledků a dopadů akčního ročního plánu, jeho dopady na strategii MAP a návrh dalších kroků. Interní hodnocení zajišťuje realizační tým, externí odborníci. 3. Aktivita: Řízení MAP aktivita řeší vytvoření implementační struktury pro řízení a naplňování MAP řídící výbor, zapojení odborníků zejména prostřednictvím pracovních skupin, realizační tým odborná část. Předmětem aktivity je nastavení vzájemné komunikace a spolupráce apod. 4. Aktivita: Řízení projektu předmětem aktivity je řízení projektu a vytvoření realizačního týmu pro administrativní zajištění projektu financovaného z EU fondů (OP VVV). Aktivita zahrnuje popis administrativního týmu a způsobu řízení projektu. 1.2 POPIS STRUKTURY MAP Místní akční plán je souhrnný dokument zahrnující analytickou část, strategický rámec, akční plán a implementační část. Analytická část obsahuje základní informace o území včetně základní demografické analýzy. Dále byla provedena analýza existujících strategických dokumentů zahrnující území SO ORP Tišnov (tzn. na národní, krajské a lokální úrovni), které mají souvislost se vzděláváním. Důležitou část analytické části představují dvě dotazníková šetření popisující školství v řešeném území, z nichž první bylo realizováno MŠMT a druhé realizačním týmem. Závěr analytické části je věnován analýze dopravní dostupnosti, sociální situaci a specifickým částem včetně východisek pro strategickou část a SWOT-3 analýzy pro každou z oblastí. Při zpracování byl kladen důraz na zapojení nejrůznějších vstupů k identifikaci vnímání problémů regionálního školství. Strategická část (Strategický rámec MAP) je důsledně tvořena s maximálním zapojením cílových skupin vzdělávání v regionu. Strategický rámec MAP vychází z priorit stanovených na základě SWOT-3 analýzy pro každou z oblastí, analýz problémů, které vyplynuly nejen z analytické části, ale zejména z pečlivé a široké analýzy problémů vzdělávání v regionu za účasti všech klíčových zájmových skupin (rodiče, učitelé, lídři, ředitelé, vzdělávací subjekty, zřizovatelé). Akční plán MAP (roční plán aktivit) tvoří realizační část MAP. Podrobně rozpracovává způsob k plnění jednotlivých strategických cílů. Obsahuje opatření s popisem plánovaných aktivit jednotlivých škol, aktivity spolupráce a infrastrukturních aktivit. Implementační část specifikuje organizační zajištění realizace MAP, sledování a vyhodnocování realizace MAP a postupy pro aktualizaci jednotlivých součástí MAP. 6

7 1.3 VYMEZENÍ ÚZEMÍ MAP Území řešené v MAP pro SO ORP Tišnov je tvořeno 59 obcemi, které se nacházejí v severozápadní části Jihomoravského kraje, v okrese Brno-venkov. Na západě sousedí území SO ORP s Krajem Vysočina. Rozloha území SO ORP je 342,53 km 2, což je 4,8 % z celkové rozlohy kraje. V sídelní struktuře převažují spíše malé obce. V rámci regionu je přirozeným střediskem město Tišnov, které má jako jediné statut města. Vzhledem k blízkosti krajského města Brna je však celé území SO ORP vazbou na Brno silně ovlivněno. Obr. 1: SO ORP Tišnov Pramen: Český statistický úřad 7

8 2. MANAŽERSKÝ SOUHRN 2.1 SHRNUTÍ KLÍČOVÝCH POZNATKŮ Z ANALÝZ Území MAP je tvořeno 59 obcemi. Charakteristický je vysoký podíl velmi malých obcí. Počet obyvatel žijících v obcích území řešeného MAP se v posledních 10 letech zvyšoval zatímco v roce 2005 zde žilo o 27,5 tis. obyvatel, v roce 2010 to bylo 29,1 tis. obyvatel a v roce 2015 celkem 30,5 tis. obyvatel. Populačně rostla většina obcí. Základní či mateřská škola se nachází ve 21 obcích. Celkově ZŠ a MŠ fungují v rámci 27 právnických osob. Základní školy jsou převážně spojené s mateřskými školami. Na území SO ORP se nenachází zařízení jeslového typu ani jiné zařízení pro malé děti do tří let. V 21 mateřských školách se v ORP Tišnov se ve školním roce 2016/2017 nachází celkem 48 běžných tříd s kapacitou 1223 míst. Navštěvuje je 1191 dětí. Na území ORP není provozována žádná MŠ se specializovanou třídou. Počet dětí v MŠ má spíše klesající tendenci a všechny dostupné kapacity nejsou zcela využity kapacita je však naplněna z více než 97 %. Počty tříd jsou stabilní, za poslední 3 školní roky byla uzavřena jedna třída. V MŠ je celkem k dispozici 21 zájmových kroužků. Zřizovateli všech mateřských škol jsou obce, v nichž školy působí. Z 21 mateřských škol jich je 9 jednotřídních, 6 dvojtřídních, 2 trojtřídní a 4 pětitřídní. V ORP se nachází 17 základních škol v 15 obcích. 11 ZŠ je součástí jedné organizace spolu s MŠ, 5 ZŠ je samostatných, 1 škola spojuje ZŠ a SŠ. 8 škol má pouze 1. stupeň (v některých případech jsou zastoupeny jen některé třídy 1. stupně) a 8 škol má 1. i 2. stupeň, SŠ a ZŠ Tišnov má jen některé třídy 2. stupně (speciální třídy). Celková kapacita ZŠ činí 4119 míst. Základní školy v ORP mají v 9 ročnících celkem 133 tříd a 2882 žáků. Rovněž roste počet žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Ti tvoří již 16 % z celkového počtu žáků. Je časté, že žáci z jedné obce jsou rozděleni do více škol v okolních obcích. I z obcí majících devítiletou základní školu určité množství žáků vyjíždí. Již neplatí, že děti navštěvují nejbližší, resp. nejsnáze dostupnou ZŠ. Vliv má jak vnímání kvality ZŠ ze strany rodičů, tak např. nabídka dalších volnočasových aktivit v příslušné škole, či obci. Důležité je rovněž spojení obce bydliště a místa školy veřejnou dopravou, jelikož žáci dojíždí i na větší vzdálenosti než je nejbližší spádová škola, pokud do nejbližší obce se školou není vhodné dopravní spojení. K výuce slouží celkem 133 kmenových učeben (školní rok 2016/2017). 54 učeben je specializovaných (podíl 41 % z celkového počtu učeben). Nejčastěji jsou na školách zastoupeny specializované učebny informatiky (15x). 7 ZŠ má učebnu výtvarné výchovy a také dílny. Po 6 ZŠ disponuje učebnou cizích jazyků, učebnou hudební výchovy, učebnou přírodopisu a další specializovanou učebnou. Učebnu fyziky má 5 škol, učebnu chemie 4 školy. Více než polovina budov základních škol je v nevyhovujícím stavu a vyžaduje různé opravy. Jídelnu, tj. kuchyni a výdejnu, má 18 z 27 MŠ a ZŠ v ORP. Jídelnou nedisponují ty nejmenší školy, které mají několik desítek žáků. Celková kapacita školních jídelen činí cca 4,7 tis. jídel denně a je využita na cca 80 %. Pouze část jídelen vyhovuje pro stránce technické, či po stránce vybavenosti. Některé jídelny byly v minulých letech rekonstruovány a nově vybaveny, jiní se potýkají s nevyhovujícím stavem budov, a zejména se zastaralým vybavením. Školní družiny hrají důležitou roli pro žáky z 1. stupně a postupně se zvyšují počty tříd i zapsaných žáků. Ve školním roce 2016/2017 bylo v 56 třídách družiny zapsáno 1122 žáků. Průměrně na jednu třídu tedy připadá v průměru 20 žáků. Technický stav prostorů je u většiny družin vyhovující. Větší nedostatky jsou ve vybavenosti. 8

9 Školní kluby jsou převážně zaměřeny na děti z 2. stupně základní školy, které se snaží vytvářet zajímavé mimoškolní aktivity pro zdravé trávení volného času. Ve školním roce 2016/2017 fungovaly školní kluby pouze v 2 základních školách. V ORP Tišnov působí dvě základní umělecké školy. Jde ZUŠ Tišnov a o ZUŠ tvořící součást ZŠ, ZUŠ a MŠ Lomnice. Zřizovatelem ZUŠ Tišnov je Jihomoravský kraj. Zřizovatelem ZUŠ v Lomnici je městys Lomnice. Celkově je navštěvuje 732 žáků. Výuka ZUŠ Tišnov probíhá v 5 dalších okolních obcích. V Deblíně navštěvuje ZUŠ 56 dětí, v Dolních Loučkách 13, v Doubravníku 14, v Drásově 13 a v Nedvědici 21. Výuka vždy probíhá v prostorách místní základní školy. Na území ORP Tišnov působí dvě střediska volného času, a to v Tišnově a Lomnici. V Lomnici jde o kroužky nabízené v rámci školního klubu. Celkově nabízí 115 zájmových útvarů, které navštěvuje 1323 dětí. Na území ORP je aktivních řada organizací neformálního vzdělávání. Do MAP se přímo zapojilo 18 z nich. Jejich problémy spočívají především v nejistém financování, které je závislé na dotacích. Dalším problémem, často spojeným právě s nedostatečným objemem financí, je personální zajištění činnosti organizací. To je založeno zejména na dobrovolnictví členů. Některé organizace nedisponují dostatečnými prostorami. Technický stav budov organizací je ve většině uvedených případů vyhovující. Z hlediska vybavenosti je největším problémem nedostatečné vybavení absence moderních pomůcek. Na území SO ORP Tišnov se nachází čtyři střední školy, a to Gymnázium Tišnov s kapacitou 500 žáků, z toho 239 žáků ve školním roce 2015/2016 navštěvovalo osmileté gymnázium, kde je v ročníku vždy jedna třída, a 231 žáků navštěvovalo čtyřleté gymnázium, kde jsou v ročníku vždy dvě třídy. Celkový počet tříd gymnázia je tedy Druhou střední školou je Střední škola a Základní škola Tišnov, jejíž kapacita je pro střední školu 315 žáků. Střední škola nabízí denní studium učebních oborů Opravář zemědělských strojů a Ošetřovatel ošetřovatelka, denní studijní obor Mechanizace a služby a nástavbové studium oboru Podnikání. Další dvě střední školy se nacházejí v Lomnici. První je Střední odborná škola Fortika s kapacitou 270 žáků, která nabízí studijní obor Hotelnictví. Druhou školou je Střední odborné učiliště a Střední odborná škola SČMSD s kapacitou 440 žáků. Nabízené studijní obory jsou Ekonomika a podnikání a Sociální činnost, učební obory Kadeřník a Kuchař číšník (tyto dva a Sociální činnost jsou nabízeny i jako zkrácené) a nástavbové obory Gastronomie a Vlasová kosmetika. Podrobněji je faktografie uvedena v kap analytické části. Z hlediska vzdělávacích procesů mají školy dílčí zkušenosti s inkluzí (jak v MŠ, tak v ZŠ; nejviditelnějším projevem je vzrůstající působení asistentů pedagoga), s rozvojem čtenářské gramotnosti (školní knihovny, různorodé aktivity na podporu čtenářství), s rozvojem matematické gramotnosti (několik škol, které pracují s Hejného metodou, pravidelně se setkávají metodici matematiky) i s polytechnickým vzděláváním (realizují řadu aktivit, často však mají podobu jednorázových akcí). Podrobněji jsou jednotlivá témata rozvedena v kapitole analytické části. 1 Výroční zpráva ředitele školy za školní rok 2015/2016. URL 9

10 2.2 PŘÍSTUP K ROZVOJI VZDĚLÁVÁNÍ MAP pro správní obvod ORP Tišnov je členěn do 3 prioritních oblastí s následujícími cíli. Prioritní oblast 1: Kvalita vzdělávání Strategický cíl 1.1: Posílit individuální přístup k potřebám dětí a žáků a zvýšit jejich vnitřní motivaci ke vzdělávání (obecná didaktika) Strategický cíl 1.2: Zkvalitnit proces vzdělávání a rozvinout znalosti a dovednosti dětí a žáků (oborová didaktika) Strategický cíl 1.3: Zlepšit podmínky pro osobní rozvoj pedagogů a vytvořit ve školách novým výzvám otevřené a vzájemně se podporující týmy Strategický cíl 1.4 Posílit působení organizací neformálního vzdělávání na rozvoj základní gramotnosti a klíčových kompetencí Prioritní oblast 2: Spolupráce škol Strategický cíl 2.1: Vytvořit otevřené prostředí spolupráce mezi školami a posílit sdílení a vzájemnou podporu škol Strategický cíl 2.2: Zlepšit komunikaci a spolupráci s rodiči i s veřejností Prioritní oblast 3: Hmotné zázemí pro vzdělávání Strategický cíl 3.1: Zajistit dostatečné kapacity škol pro vzdělávání a vytvořit podmínky neomezující přístup ke vzdělávání Strategický cíl 3.2: Zlepšit stav budov a okolí škol a zvýšit využití jejich potenciálu Prioritní oblast 1 se zaměřuje na kulturu školy, její vnitřní didaktické i organizační procesy, a využití pomůcek pro výuku spolu s odpovídajícím osobnostním rozvoje pedagogů. Při rozvoji kompetencí klade důraz i na využití neformálního vzdělávání. Prioritní oblast 2 je podpůrnou nadstavbou k prioritní oblasti 1 a usiluje o vzájemnou podporu a sdílení škol a také o zapojení rodičů a nejširší veřejnosti. Prioritní oblast 3 se soustřeďuje na zkvalitnění prostředí, v němž výuka probíhá, počínaje kapacitami a bezbariérovostí škol a venkovními prostory konče. Průřezově jsou v rámci cílů řešena následující témata (resp. tematická opatření, či problémové oblasti): 1. Předškolní vzdělávání a péče: dostupnost inkluze kvalita 2. Čtenářská a matematická gramotnost v základním vzdělávání 3. Inkluzivní vzdělávání a podpora dětí a žáků ohrožených školním neúspěchem 4. Rozvoj kompetencí dětí a žáků v polytechnickém vzdělávání 5. Rozvoj kompetencí dětí a žáků pro aktivní používání cizího jazyka 6. Posílení pohybových aktivit dětí a žáků 7. Rozvoj mimoškolních aktivit a prostředí pro vzdělávání a trávení volného času 8. Zlepšení technického stavu prostorů a vybavení škol 10

11 3. ANALYTICKÁ ČÁST 3.1 OBECNÁ ČÁST ANALÝZY ZÁKLADNÍ INFORMACE O ŘEŠENÉM ÚZEMÍ Území MAP je tvořeno 59 obcemi. Jejich populační velikost je velmi různorodá. Charakteristický je vysoký podíl velmi malých obcí. 10 obcí má méně než 100 obyvatel a dalších 16 obcí se pohybuje mezi 100 a 200 obyvateli. Do kategorie obyvatel spadá 20 obcí. Celkově je tak 78 % obcí menších než 500 obyvatel. Toto má významné dopady na strukturu školství. V obcích do 500 obyvatel se nachází 7 mateřských škol a 4 ZŠ. Tyto školy působí jako spádové pro ještě menší obce a jejich provoz tak může být ekonomicky udržitelný. Obr. 2: Vývoj počtu obyvatel mezi roky 2005 a 2015 a počet obyvatel v obcích k Pramen: data ČSÚ Počet obyvatel žijících v obcích území řešeného MAP se v posledních 10 letech zvyšoval zatímco v roce 2005 zde žilo o 27,5 tis. obyvatel, v roce 2010 to bylo 29,1 tis. obyvatel a v roce 2015 celkem 30,5 tis. obyvatel. Rovněž většina obcí SO ORR za sledované populačně rostla, Mezi roky 2005 a 2010 se snížil počet obyvatel ve 13 obcích, mezi roky 2010 a 2015 v 11 obcích. V obou sledovaných obdobích zároveň se však počet obyvatel snížil pouze u tří obcí Černvír, Lubné, Strhaře. Nárůst počtu obyvatel v obcích SO ORP Tišnov je dán zejména procesem suburbanizace, jednak vystěhováváním obyvatel z Brna a také ze samotného Tišnova. Obě města nabízí pracovní příležitosti a dostatek služeb, jejich zázemí je pak vhodné pro klidné bydlení. 11

12 Tab. 1: Vývoj počtu obyvatel v obcích SO ORP Tišnov mezi roky 2005, 2010 a 2015 Obec Index změny Index změny 2010/ /2010 Běleč ,0 100,0 Borač ,5 102,3 Borovník ,1 106,3 Braníškov ,4 100,5 Brumov ,5 94,7 Březina ,3 114,4 Bukovice ,4 109,7 Černvír ,8 93,2 Deblín ,2 104,3 Dolní Loučky ,9 100,9 Doubravník ,6 101,5 Drahonín ,6 100,8 Drásov ,6 116,6 Heroltice ,3 104,7 Hluboké Dvory ,1 109,5 Horní Loučky ,7 98,7 Hradčany ,9 111,0 Kaly ,3 106,4 Katov ,1 115,6 Křižínkov ,2 106,3 Kuřimská Nová Ves ,4 93,7 Kuřimské Jestřabí ,5 107,6 Lažánky ,7 105,4 Lomnice ,6 104,3 Lomnička ,3 107,9 Lubné ,0 91,8 Malhostovice ,0 107,0 Maršov ,7 103,1 Nedvědice ,7 98,5 Nelepeč-Žernůvka ,3 115,1 Níhov ,5 110,0 Ochoz u Tišnova ,0 110,2 Olší ,7 106,4 Osiky ,7 115,1 Pernštejnské Jestřabí ,5 104,2 Předklášteří ,4 98,6 Rašov ,0 111,7 Rohozec ,7 98,7 Rojetín ,2 98,6 Řikonín ,1 127,3 Sentice ,7 105,4 Skalička ,8 137,5 Skryje ,8 106,7 Strhaře ,1 93,0 Svatoslav ,9 103,3 Synalov ,1 104,4 12

13 Místní akční plán vzdělávání pro ORP Tišnov Obec Index změny Index změny 2010/ /2010 Šerkovice ,8 107,1 Štěpánovice ,6 109,8 Tišnov ,2 105,1 Tišnovská Nová Ves ,0 124,7 Újezd u Tišnova ,8 108,1 Unín ,8 103,7 Úsuší ,8 97,9 Vohančice ,7 113,3 Vratislávka ,2 110,6 Všechovice ,7 109,0 Zhoř ,8 121,1 Žďárec ,2 101,1 Železné ,3 110,6 SO ORP celkem ,6 105,1 Pramen: Český statistický úřad, Veřejná databáze Vývoj počtu obyvatel v území je dán kombinací přirozeného přírůstku (procesy rození a umírání) a migračního přírůstku (procesy vystěhování a přistěhování). Co se týká vývoje počtu živě narozených dětí, tak v letech 2006 až 2015 se průměrně narodilo každý rok v území řešeném MAP více než 300 dětí, výjimkou byl rok 2006, kdy se narodilo pouze 272 dětí. Nejvíce dětí se na úrovni obcí narodilo průměrně ročně logicky v populačně největších obcích, jako Tišnov, Dolní Loučky, Drásov, Lomnice, Nedvědice a Předklášteří. Za účelem srovnání mezi jednotlivými obcemi lze využít hrubou míru porodnosti, která činila v SO ORP průměrně ročně 10,9. Nejvyšší hodnoty vykázaly obce Osiky (20,3 ), Katov (16,2 ) a Rojetín (15,4 ). Naopak nejnižší průměrná porodnost byla zaznamenána v obcích Nelepeč-Žernůvka (3,7 ), Březina (4,0 ) a Skryje (4,8 ). Tab. 2: Vývoj počtu živě narozených dětí v obcích SO ORP Tišnov v období Obec Roční průměr HMP [ ]* Běleč ,0 10,5 Borač ,4 10,2 Borovník ,0 11,0 Braníškov ,2 11,8 Brumov ,1 8,9 Březina ,1 4,0 Bukovice ,9 13,3 Černvír ,2 7,7 Deblín ,8 9,7 Dolní Loučky ,7 9,0 Doubravník ,1 11,2 Drahonín ,6 13,6 Drásov ,3 13,8 Heroltice ,1 11,0 Hluboké Dvory ,7 9,1 Horní Loučky ,9 9,9 Hradčany ,6 11,6 13

14 Místní akční plán vzdělávání pro ORP Tišnov Obec Roční průměr HMP [ ]* Kaly ,6 10,2 Katov ,5 16,2 Křižínkov ,8 9,2 Kuřimská Nová Ves ,4 13,2 Kuřimské Jestřabí ,7 12,1 Lažánky ,9 10,1 Lomnice ,9 9,5 Lomnička ,4 11,3 Lubné ,5 10,8 Malhostovice ,2 10,2 Maršov ,4 11,2 Nedvědice ,1 10,5 Nelepeč-Žernůvka ,3 3,7 Níhov ,3 10,8 Ochoz u Tišnova ,2 10,3 Olší ,5 11,5 Osiky ,8 20,3 Pernštejnské Jestřabí ,5 8,8 Předklášteří ,4 9,3 Rašov ,6 12,1 Rohozec ,1 14,5 Rojetín ,1 15,4 Řikonín ,4 10,5 Sentice ,3 9,4 Skalička ,8 14,3 Skryje ,3 4,8 Strhaře ,9 7,0 Svatoslav ,7 11,0 Synalov ,5 14,1 Šerkovice ,3 14,0 Štěpánovice ,7 Tišnov ,3 12,9 Tišnovská Nová Ves ,7 8,9 Újezd u Tišnova ,4 11,1 Unín ,1 9,5 Úsuší ,2 8,8 Vohančice ,9 11,2 Vratislávka ,6 6,6 Všechovice ,5 Zhoř ,8 12,4 Žďárec ,6 12,7 Železné ,3 7,9 SO ORP celkem ,0 10,9 Pramen: Český statistický úřad, Veřejná databáze Pozn.: * HMP = průměrná roční hrubá míra porodnosti ( ) představuje počet živě narozených dětí na obyvatel středního stavu (tj. průměr let 2006 a 2015) 14

15 3.1.2 ANALÝZA EXISTUJÍCÍCH STRATEGICKÝCH ZÁMĚRŮ A DOKUMENTŮ V ÚZEMÍ MAJÍCÍCH SOUVISLOST S OBLASTÍ VZDĚLÁVÁNÍ Koncepční dokumenty škol Z 27 základních a mateřských škol zapojených do MAP jich má 22 zpracovanou koncepci rozvoje školy. Deset koncepcí bylo zpracováno v posledních v roce 2016, čtyři v roce 2015, tři v roce 2014, čtyři v roce 2013 a pouze jedna je z rocku Tab. 3: Přehled škol zapojených do MAP Tišnov a jejich koncepcí Škola Název koncepce rozvoje školy Rok zpracování MŠ Hradčany Plán ozdravných opatření 2016 MŠ Lomnička Plán ozdravných opatření 2016 MŠ Malhostovice Vybavení tříd vhodnými pomůckami, hračkami 2016 MŠ Svatoslav Koncepce rozvoje MŠ Svatoslav 2013 MŠ Štěpánovice MŠ Tišnov U Humpolky MŠ Tišnov Sluníčko Zkvalitnění materiálních podmínek pro vzdělávání dětí předškolního věku v MŠ Sluníčko 2016 MŠ Pohádka Borač Koncepční záměry a úkoly školy v období MŠ Níhov Koncepce školy 2015 MŠ Tišnov Horova Koncepce rozvoje MŠ Tišnov, Horova - "Na paloučku" 2014 ZŠ a MŠ Deblín (MŠ Maršov) Koncepce rozvoje školy 2016 ZŠ a MŠ T.G.M. Drásov Koncepce rozvoje ZŠ a MŠ Drásov 2016 ZŠ a MŠ Lažánky Málotřídka moderně 2016 ZŠ a MŠ Předklášteří Rozvoj školy 2015 ZŠ a MŠ Sentice Koncepční záměry a plány ZŠ a MŠ Sentice ZŠ Tišnov, Smíškova ZŠ Tišnov. 28. října Koncepce rozvoje školy ZŠ Tišnov, nám. 28. října 2012 ZŠ a MŠ, Dolní Loučky Koncepce základní školy pro rok ZŠ a MŠ Doubravník Komunitní škola 2016 ZŠ Katov Návrat ke škole pro děti 2015 ZŠ a MŠ Nedvědice Dlouhodobý plán koncepční záměry školy a úkoly v období ZŠ a MŠ Olší Dlouhodobá koncepce rozvoje školy pro r ZŠ a MŠ Václava Havla Žďárec Koncepce rozvoje v letech ZŠ Brumov Koncepční plán ZŠ, ZUŠ a MŠ Lomnice Koncepční záměry rozvoje školy ZŠ ZaHRAda Dlouhodobý záměr rozvoje Základní školy ZaHRAda 2016 SŠ a ZŠ Tišnov Pramen: Dotazníkové šetření ve školách SO ORP, listopad 2016 Koncepce na lokální a mikroregionální úrovni Na území SO ORP Tišnov působí pět místních akčních skupin (MAS): MAS Brána Vysočiny: 18 obcí v JZ části SO ORP, MAS Brána Brněnska: 17 obcí v JZ části SO ORP, MAS Boskovicko plus: 11 obcí v SV části SO ORP, MAS Most Vysočiny: 5 obcí v Z části SO ORP, 15

16 MAS Zubří země: 2 obce v SZ části SO ORP. Všechny uvedené MAS ve své strategii komunitně vedeného rozvoje (SCLLD) ve strategické části zakotven důraz na rozvoj vzdělávání, ať už ve formě měkkých projektů nebo ve snaze o zlepšení infrastruktury pro vzdělání. MAS Brána Vysočiny, z. s. má uvedený jako strategický cíl ve své SCLLD Zvýšit kvalitu života v území, přičemž specifický cíl 3. Je Zkvalitnit a diverzifikovat nabídku vzdělávání a volnočasových aktivit. Dílčím cílem vztahujícím se ke vzdělávání je dílčí cíl 5. Zmodernizovat a diverzifikovat nabídku v oblasti vzdělávání pro různé cílové skupiny obyvatel. Pod tímto cíle se pro oblast vzdělávání skrývá zejména modernizace a vybavení prostor pro vzdělávání, škol a školských zařízení, rozšíření jejích kapacit; podpora nabídky alternativních vzdělávacích programů (forem vzdělávání); podpora sociální inkluze na školách (bezbariérové úpravy, kompenzační pomůcky, asistenti pedagoga); rozvoj specifických znalostí a dovedností u dětí, mládeže, ale i dospělých (finanční gramotnost, jazykové dovednosti apod.); přenos zkušeností a pozitivních vzorů mezi vzdělávacími institucemi uvnitř regionu i zvnějšku. MAS Brána Brněnska, z. s. věnovala vzdělání rozvojovou oblast C Společenský a sociální rozvoj, v níž jsou pro vzdělávání formulovány tři strategické cíle týkající se vzdělávání, a to: Strategický cíl 5 Snižovat nezaměstnanost a zlepšit sociální začleňování ve venkovských oblastech opatření Výstavba či rekonstrukce prostor a vybavení pro zařízení, která doplní chybějící kapacitu současných MŠ a školních družin, opatření Podpora provozu zařízení, která doplní chybějící kapacitu současných MŠ a školních družin. Strategický cíl 7 Zvyšovat kvalitu výchovného a vzdělávacího procesu specifický cíl 7.1 Podpora infrastruktury pro předškolní a školní a mimoškolní vzdělávání - opatření Stavební úpravy, pořízení vybavení pro zajištění rozvoje žáků MŠ a ZŠ v klíčových kompetencích. Strategický cíl 8 Podporovat komunitní vazby v sídlech a mezi sídly - specifický cíl 8.1 Podpora vzdělávacích a informačních aktivit. MAS Boskovicko Plus, z. s. věnuje podpoře vzdělávání rovněž jeden strategický cíl, a to C: Kvalitní veřejné služby a podpora sociální soudržnosti. Ze specifických cílů se pak jedná o C.1 Dostupné a kvalitní vzdělávání a péče o děti o opatření C.1.1 Zajištění kvalitních kapacit pro celoživotní vzdělávání. Z příkladů opatření jsou uvedeny následující: podpora materiálně technické vybavenosti sítě vzdělávacích zařízení pro zajištění kvalitní výuky i mimoškolní činnosti, podpora stavebně technického stavu a v odůvodněných případech zkapacitnění vzdělávacích zařízení popř. dětských skupin, zlepšujících podmínky pro vzdělávání, modernizace objektů vzdělávací infrastruktury včetně zázemí pro mimoškolní činnost a tělovýchovu a sport, projektů zaměřených na zatraktivnění přírodovědných a technických oborů, zázemí pro celoživotní vzdělávání, budování podmínek na společné vzdělávání žáků včetně žáků se specifickými potřebami, zkvalitňování knihoven. o opatření C.1.2 Rozvoj dovedností pedagogických pracovníků jsou uvedeny příklady plnění opatření: podpora projektů vzdělávání pedagogických pracovníků, projekty usnadňující inkluzi ve vzdělávacím procesu, vytváření podmínek pro systematickou práci výchovných poradců a asistentů ve školách, projekty zvyšující kvalitu vzdělávacího procesu a prevence negativních jevů (šikana, záškoláctví, toxikomanie) včetně zapojování rodiny, podpora spolupráce škol v horizontální i vertikální rovině (partnerství ZŠ SŠ VŠ), spolupráce s knihovnami. 16

17 MAS Most Vysočiny, o.p.s. zaměřila na oblast vzdělávání strategický cíl 8 Potřeby v oblasti vzdělávání, v němž jsou tři specifické cíle (SC) a šest opatření (OP) v následující struktuře: SP C 8.1 Zachování sítě venkovských mateřských a základních škol o OP Zkvalitnění infrastruktury a vybavení zařízení poskytující předškolní, základní, středoškolské, zájmové a neformální vzdělávání vč. celoživotního POP Podpora rozšíření kapacit mateřských škol POP Stavební úpravy, pořízení vybavení SP C 8.2 Zvýšení počtu pracovních sil s odbornou kvalifikací (technická, řemesla) o OP Podpora polytechnické výchovy na ZŠ o OP Propagace učňovského školství o OP Propagace technických oborů SP C 8.3 Podpora všeobecného vzdělávání o OP Podpora subjektů neziskového sektoru zabývajících se terciálním vzděláváním o OP Podpora vzniku komunitních škol MAS Zubří země pro oblast vzdělávání vyčlenilo strategický cíl 3 - Kvalitní veřejné služby a příležitosti pro volný čas, konkrétně specifický cíl 3.3. Kvalitní vzdělávací zařízení. Na území SO ORP Tišnov působí rovněž několik svazků obcí (mikroregionů), jejich strategie však v současné době díky aktivnímu působení, a zejména možnostem financování MAS ustoupily spíše do pozadí. V rámci projektu Obce sobě byla zpracována v roce 2015 Strategie území správního obvodu ORP Tišnov v oblasti předškolní výchovy a základního školství, sociálních služeb, odpadového hospodářství a infrastruktury. Zde je oblast školství detailně popsána v analytické části, ovšem údaje za jednotlivé školy jsou získány za školní rok 2012/2013. V návrhové části jsou stanoveny dva problémové okruhy: (1) Zajistit kapacitní a kvalitní vzdělávání v ORP Tišnov a (2) Rekonstrukce a modernizace budov základních a mateřských škol. Pro ně jsou pak stanoveny čtyři cíle: 1.1 Vybudování svazkové mateřské školy, 1.2 Sjednocení základních škol do jednoho subjektu, 2.1 Rekonstrukce a modernizace budov, 2.2 Úspora energii v rámci svazku. Strategický plán pro město Tišnov zmiňuje oblast vzdělávání stručně v analytické části. Ve SWOT analýze je uvedena jako slabá stránka Nedostatek míst v mateřských školách a nevhodně nastavená kritéria pro přihlašování dětí, přičemž je dále uvedeno, že tento nedostatek brzy vzhledem k demografickému vývoji pomine, a hrozba Posun silných ročníků narozených v letech do základních škol, hrozba jejich nedostatečné kapacity. Na tyto problémy reaguje priorita 5 v návrhové části Zajistit kapacitní a kvalitní vzdělávání, sociální služby a zdravotnictví ve městě s ohledem na potřeby obyvatelstva i možnosti jejich financování a příslušné opatření Zajistit kapacitní a kvalitní vzdělávání ve městě. 11 obcí SO ORP Tišnov spadá do území Brněnské metropolitní oblasti, pro kterou je zpracovaná Integrovaná strategie rozvoje Brněnské metropolitní oblasti pro uplatnění nástroje integrované územní investice (ITI). V analytické části je popsána infrastruktura pro vzdělávání a školská zařízení ve vymezeném území. Většina výroků ve SWOT se týká silné pozice města Brna v oblasti vzdělávání. V analýze problémů a potřeb jsou spíše obecně formulované výroky, opět spíše cílené na Brno. Ve strategické části je pro oblast vzdělávání vymezena prioritní oblast C: Konkurenceschopnost a vzdělávání. Větší část oblasti je věnována konkurenceschopnosti, pro 17

18 vzdělávání je určeno opatření C.4: Budování kapacit a kvality zařízení pro celoživotní učení, jehož cílem je Zvýšit dostupnosti, kapacitu a kvalitu zařízení pro CŽU; opatření C.5: Předškolní vzdělávání v BMO21 s cílem zvýšit kvalitu předškolního vzdělávání v BMO a opatření C.6: Klíčové kompetence již od počátečního vzdělávání zacílené na zvýšení kvality počátečního vzdělávání v oblastech vybraných klíčových kompetencí s důrazem na schopnost komunikovat v cizím jazyce. Krajské koncepce Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Jihomoravského kraje (z března 2016) konstatuje, že po roce 2013 nastal proces zvyšování kapacity stávajících zařízení předškolního vzdělávání, kdy se provádějí stavební úpravy stávajících prostor, upravují se nevyužívané prostory v základních školách či se přestavují školnické byty, aby bylo možné přijmout co nejvyšší možný počet dětí. Nedostatek míst v zařízeních předškolního vzdělávání se projevuje nerovnoměrně, především v lokalitách s velkou výstavbou bytů a domů, dobrou dopravní obslužností a možností získání zaměstnání. V případě základních škol se počty žáků rovněž zvyšují, ale jejich kapacity jsou zatím dostačující. Obce se snaží zachovat základní školy na svém území i za cenu úhrady části finančních prostředků na vzdělávací činnost školy. Trendem je individuální integrace žáků ve školách, dochází k nárůstu počtu asistentů pedagogů ve třídách, školy se snaží o vytváření inkluzívního prostředí. Dochází také k výraznému nárůstu vzdělávaných žáků cizinců. Dokument má stanoveny čtyři priority. V rámci Priority 1 Kvalita vzdělávání chce Jihomoravský kraj realizovat podporu matematického, jazykového, polytechnického, občanského a ICT vzdělávání na základních školách a polytechnického vzdělávání na mateřských školách. Při základních školách chce kraj podporovat vybavení i zřizování školních dílen, laboratoří a školních zahrad a posilovat jejich využívání pro praktickou výuku žáků. Dále se bude podporovat spolupráce ZŠ a SŠ v oblasti polytechnického vzdělávání, využívat materiální zázemí středních škol pro vzdělávání žáků základních škol. V rámci bezpečného školního prostředí bude podporována realizace preventivních programů, v případě rozvoje výuky cizích jazyků se bude jednat o podporu jazykového vzdělávání celých pedagogických týmů MŠ a ZŠ včetně zavádění nových technologií do výuky cizích jazyků. Priorita 2 Rovné příležitosti ve vzdělávání podporuje činnost asistentů pedagoga a specialistů ve školních poradenských pracovištích. Opatření cílí také na podporu sociálně znevýhodněných dětí a dále nadaných a talentovaných dětí, žáků a studentů. Priorita 3 Sbližování vzdělávání a trhu práce cílí na podporu zakládání fiktivních žákovských firem, podporu rozvoje podnikavého postoje a přenos příkladů dobré praxe. Kraj chce také rozvíjet kariérové poradenství. Poslední Priorita 4 Efektivita vzdělávání řeší zajištění odpovídajících kapacit jednotlivých zařízení z oblasti vzdělávání a efektivní systém financování. Strategie rozvoje lidských zdrojů Jihomoravského kraje (z června 2016) se soustředí na dvě prioritní osy, a sice I.) vzdělávání a zaměstnanost a II.) rozvoj lidského potenciálu a sociální začleňování. První prioritní osa míří především na kvalitu a strukturu školství (tj. optimalizace vzdělávacích oborů, spolupráce škol ve smyslu sdílení zkušeností a vzájemné podpory či sdílení technického zázemí pro výuku) a propojení školství a praxe (tj. přímá podpora spolupráce zaměstnavatelů a škol, zvýšení otevřenosti škol veřejnosti). V rámci druhé prioritní osy jsou řešeny především age management, aktivní a pozitivní stárnutí, rozvoj občanské společnosti, sociální začleňování či integrace cizinců. Regionální akční plán Strategie regionálního rozvoje ČR pro území Jihomoravského kraje, aktualizovaný v červnu 2016, obsahuje z oblasti vzdělávání tyto aktivity: investiční projekty MŠ (zajištění dostatečné prostorové kapacity pro předškolní vzdělávání), 18

19 investiční projekty ZŠ (zvětšení ploch a technického vybavení učeben a dílen), inkluzivní vzdělávání (zvýšení počtu kvalitních a proinkluzivně zaměřených škol a tříd), zkvalitnění vzdělávání v klíčových kompetencích s praktickým uplatněním a zkvalitnění vzdělávání odborných předmětů. Mezi prioritními aktivitami Akčního plánu SRR se zvýšeným významem pro rozvoj Jihomoravského kraje je uvedeno zvyšování kvality výuky a zlepšování podmínek a ICT vybavení pro rozvoj nadaných studentů a usměrnění jejich přednostní orientace na obory spojené s rozvojem daného regionu a jeho rozvojového potenciálu. V rámci velmi významných aktivit se nachází také zapojení zaměstnavatelů do odborné přípravy a odborného vzdělávání; dále podpora motivace žáků a studentů zejména tam, kde lze předpokládat vazby na konkrétní segmenty místních trhů práce a rovněž pak podpora vzdělávání sociálně vyloučených a ohrožených skupin obyvatelstva. Národní koncepce Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020 se zaměřuje na tři průřezové priority, a to snižovat nerovnosti ve vzdělávání, podporovat kvalitní výuku a učitele jako její klíčový předpoklad a odpovědně a efektivně řídit vzdělávací systém. Dle tohoto dokumentu je tak nutné zvýšit dostupnost a kvalitu předškolního vzdělávání a rané péče (tj. poslední rok předškolního vzdělávání jako povinný, včasná diagnostika potíží dětí, systematické posilování sítě mateřských škol, posilování spolupráce mezi rodinou a školním prostředím) a omezovat vnější diferenciaci v základním vzdělávání a efektivně začleňovat žáky do hlavního vzdělávacího proudu (tj. eliminace odkladů školní docházky, zlepšování kvality vzdělávání na druhém stupni základních škol, podpora zájmového vzdělávání). Dále materiál zmiňuje dokončení a zavedení kariérního systému pro učitele a zlepšování podmínek pro jejich práci (tj. dokončení standardu profese učitele, dokončení návrhu kariérního systému pro učitele a jeho provázání se systémem počátečního i dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků); modernizaci počátečního vzdělávání učitelů a vstupní vzdělávání ředitelů; srozumitelnější popsání cíle vzdělávání; modernizaci systému hodnocení na úrovni dítěte, žáka a studenta a modernizaci hodnocení na úrovni školy. V neposlední řadě text také obsahuje opatření posilovat prvky strategického řízení ve vzdělávací politice; posílit hodnocení vzdělávacího systému a zlepšit komunikaci mezi aktéry ve vzdělávání včetně široké veřejnosti (tj. vyjasnění vztahů mezi školami a jejich zřizovateli, vytvoření platforem pro komunikaci mezi školami a jejich zřizovateli). Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na období upozorňuje na nedostatečné kapacity mateřských škol (především ve velkých městech a některých přilehlých aglomeracích). Mezi opatření tak náleží i navýšení kapacity MŠ v místech potřeby, zvýšení zodpovědnosti a zainteresovanosti obcí v této problematice a podpora vzniku MŠ určených ke vzdělávání dětí zaměstnanců. Dalšími opatřeními jsou zavedení posledního roku předškolního vzdělávání jako povinného, posílení spolupráce mezi rodinou a školním prostředím, cílené zvyšování účasti na předškolním vzdělávání dětí ze skupin a lokalit ohrožených sociálním vyloučením. Dlouhodobý záměr v oblasti MŠ řeší také diskuzi o úrovni kvalifikačních předpokladů pro výkon učitele MŠ, zhodnocení dosavadních zkušeností s uplatňováním rámcových a školních vzdělávacích programů. Dokument se rovněž zaměřuje na návrh systémového řešení v oblasti vzdělávání a péče o děti do 3 let. V rámci základního vzdělávání se zabývá dlouhodobý záměr zvýšeným počtem žáků na 1. stupni ZŠ, a proto zavádí opatření navýšení kapacity základních škol v místech potřeby. Dokument rovněž řeší odklady povinné školní docházky v tom smyslu, že je třeba snižovat jejich mezikrajské rozdíly a naopak zvyšovat kvalitu pedagogické práce na 1. stupni, aby nemuselo k odkladům 19

20 docházet. Dlouhodobý záměr rovněž konstatuje potřebu nenavyšovat podíl žáků na nižším stupni víceletých gymnázií. Na pedagogický sbor se zaměřují opatření zlepšující přípravu v programech fakult připravujících učitele základních škol, ale také zvyšující efektivitu dalšího vzdělávání učitelů ZŠ v kurzech a jiných dlouhodobých formách podpory zaměřených na inovace ve vzdělávacích programech. Stejně tak zlepšit materiální, finanční aj. podmínky pro činnost 2. stupně ZŠ. Dokument také obsahuje opatření podpory spolupráce ZŠ se SŠ a zaměstnavateli při realizaci praktické výuky, zhodnocení dosavadní zkušenosti s uplatňováním rámcových a školních vzdělávacích programů a provedení případných obsahových úprav. Dlouhodobý záměr se také věnuje vytvoření mechanismu pro shromažďování všech podnětů k úpravě kurikulárních dokumentů a zapojení aktivit vedoucích ke zdravému životnímu stylu. Materiál se v neposlední řadě rovněž zaměřuje na podporu propojování školního a mimoškolního vzdělávání. Akční plán inkluzivního vzdělávání na období vychází z priorit stanovených ve Strategii vzdělávací politiky ČR do roku 2020 a podrobněji definovaných opatření v Dlouhodobém záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v ČR na období obsahuje opatření na podporu rovných příležitostí a spravedlivého přístupu ke kvalitnímu vzdělávání, včetně prevence a nápravy předčasných odchodů ze vzdělávání. Dokument dále reflektuje navržené legislativní změny v novele školského zákona. Pro léta 2016 až 2018 se jedná o zavedení podpůrných opatření pro děti, žáky a studenty se speciálními vzdělávacími potřebami, zavedení přesné evidence a statistiky žáků vzdělávaných v inkluzivním prostředí, o zpřesnění a sjednocení diagnostiky tak, aby byla žákům s jakýmkoli znevýhodněním či postižením nabídnuta adekvátní podpora v rámci vzdělávacího systému, a také o zavedení nového revizního systému v rámci diagnostiky poradenských zařízení a VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ REALIZOVANÉHO MŠMT Na přelomu let 2015 a 2016 uskutečnilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v rámci projektu MAP OP VVV výzkum potřeb základních a mateřských škol. Hlavními cíli dotazníkového šetření bylo získat: A. Kontinuální podklady pro obsahové nastavení podpory v období podle aktuálních potřeb škol v předem daných a schválených oblastech podpory z evropských zdrojů. B. Evaluační indikátor počtu organizací, ve kterých se zvýšila kvalita výchovy a vzdělávání a proinkluzivnost. Z šetření vyplynuly pro správní obvod ORP Tišnov níže uvedené poznatky. Mateřské školy: výstupy z dotazníkového šetření potřeb Účast Dotazníky vyplnilo všech 21 ředitelství/právnických osob vykonávajících činnost MŠ na území Tišnovska. Na úrovni Jihomoravského kraje to bylo pouze 91 %, v celé České republice chyběl dotazník průměrně od jedné z deseti škol (11 % škol dotazník nevyplnilo). Oblasti podporované z OP Největší potřeba mateřských škol rozvíjet danou hlavní oblast v rámci podpory z Evropské unie v letech byla zachycena v tomto pořadí: 20

21 Rozvoj infrastruktury školy, vč. rekonstrukcí a vybavení (obecný jev). Podpora rozvoje čtenářské pregramotnosti (není obecný jev na úrovni kraje a ČR má tato potřeba nižší prioritu). Podpora rozvoje matematické pregramotnosti (není obecný jev na úrovni kraje a ČR má tato potřeba nižší prioritu). Podpora inkluzivního/společného vzdělávání (průměr, obecný jev). MŠ mají velmi slabou potřebu rozvíjet tyto hlavní oblasti: Podpora polytechnického vzdělávání (není však obecný názor, neboť na úrovni kraje a ČR má tato potřeba vysokou prioritu; na území ORP nejslaběji realizovaná). Podpora kompetencí k iniciativě a kreativitě dětí (obecný jev, navíc dle názoru respondentů nejvíce realizovaná oblast). Tab. 4: Hlavní a vedlejší oblasti podporované z OP dle pořadí priorit a průměrného hodnocení aktuálního stavu. Průměrné Pořadí podle potřeb hodnocení Hlavní oblasti podporované z OP škol aktuálního stavu ORP kraj ČR ORP A. Podpora inkluzivního / společného vzdělávání ,57 B. Podpora rozvoje čtenářské pregramotnosti ,53 C. Podpora rozvoje matematické pregramotnosti ,38 D. Podpora kompetencí k iniciativě a kreativitě dětí ,83 E. Podpora polytechnického vzdělávání ,21 F. Rozvoj infrastruktury školy, vč. rekonstrukcí a vybavení Další oblasti podporované z OP Pořadí podle potřeb škol Průměrné hodnocení aktuálního stavu A. Jazykové vzdělávání B. ICT včetně potřeb infrastruktury (podpora digitálních kompetencí, konektivita škol) ,88 C. Sociální a občanské dovednosti a další klíčové kompetence ,04 Ostatní oblasti v rámci podpory z Evropské unie v letech mají relativně vysokou hodnotu priority potřeb (územně nejsou příliš diferencovány), a to v tomto pořadí: Jazykové vzdělávání ICT včetně potřeb infrastruktury (podpora digitálních kompetencí, konektivita škol) Sociální a občanské dovednosti a další klíčové kompetence Z tabulky je patrné, že nelze tvrdit, že se zvyšujícím se hodnocením stavu klesá potřeba danou oblast rozvíjet. Třebaže by nízká priorita oblasti podpory polytechnického vzdělávání a průměrné hodnocení aktuálního stavu rozvíjející se oblasti mohla k takovým závěrům vést, např. oblast podpory kompetencí k iniciativě a kreativitě dětí byla hodnocena jako jedna z nejvíce realizovaných, nicméně o nejnižší prioritě. Vyhodnocení oblasti infrastruktury Zkušenosti s investováním v posledních 5 letech z prostředků EU do infrastruktury školy (stavba, rekonstrukce, modernizace budovy, učebny, místnosti, dvora atp.) má v ORP 38 % MŠ. To je nepatrně nižší podíl MŠ než podíl na úrovni ČR (39,2 %) a kraje (43,7 %). Výdaje šly především 21

22 na stavební úpravy a vybavení na podporu podnětného venkovního prostředí školy např. hřiště, zahrady apod. (28,6 % MŠ má tuto zkušenost) a ostatní rekonstrukce, udržovací práce a modernizace pláště budovy; zateplení budov; (projekty energeticky udržitelné školy apod.)(14,3 %) případně stavební úpravy a rekonstrukce tříd (9,5 %). Do srovnatelných aktivit směřovaly investice i v kraji či Česku. Z hlediska plánů MŠ, v krátkodobém horizontu by MŠ v největší míře směřovaly investice do úprav a rekonstrukce heren, vybavení na podporu podnětného venkovního prostředí školy např. hřiště, zahrady apod. a úprav a rekonstrukce tříd. V dlouhodobém horizontu by se nejvýznamněji chtěly věnovat investicím do tzv. ostatních rekonstrukcí, udržovací práce a modernizace pláště budovy; zateplení budov; (projekty energeticky udržitelné školy apod.)(8 MŠ v celém období). Přestože podpora polytechnického vzdělávání měla velmi nízkou prioritu, 6 MŠ by rádo investovalo do stavebních úprav a rekonstrukcí prostor na podporu polytechnického vzdělávání (např. keramická dílna). Stavební úpravy a rekonstrukce knihovny a Stavební úpravy a rekonstrukce tělocvičny neplánuje realizovat žádná z MŠ. Tab. 5: Plánování staveb a rekonstrukcí dle počtu MŠ plánující realizaci Podíl MŠ v rámci ORP plánujících Stavby, rekonstrukce aktivity Počet MŠ v celém období Podíl MŠ v rámci ORP jejichž plán se bude týkat bezbariérovosti Stavební úpravy a vybavení na podporu podnětného venkovního prostředí školy 23,8 % 19,0 % 9 9,5 % např. hřiště, zahrady apod. Ostatní rekonstrukce, udržovací práce a modernizace pláště budovy; zateplení budov; (projekty energeticky udržitelné 14,3 % 28,6 % 8 19,0 % školy apod.) Stavební úpravy a rekonstrukce herny 23,8 % 4,8 % 6 4,8 % Stavební úpravy a rekonstrukce prostor na podporu polytechnického vzdělávání 14,3 % 14,3 % 6 9,5 % (např. keramická dílna) Bezbariérové stavební úpravy a rekonstrukce 9,5 % 14,3 % 5 23,8 % Stavební úpravy a rekonstrukce tříd 19,0 % 0,0 % 4 9,5 % Stavební úpravy a rekonstrukce školní jídelny 14,3 % 4,8 % 4 0,0 % Nová výstavba nebo přístavba budov 4,8 % 4,8 % 2 9,5 % Pozn. MŠ mohly označit v oblasti plánování obě období. Významnější zkušenosti vůči hierarchicky vyšším územním celkům mají MŠ na území ORP v případě investic do vnitřního vybavení školy (28,6 %). Cíl investovat do vnitřního vybavení je vyšší než v případě výše hodnoceného cíle staveb a rekonstrukcí. Konkrétní aktivity lze vidět v níže uvedeném obrázku (aktivity jsou seřazeny dle výše podílu MŠ plánujících pořízení v letech ). 22

23 13. Vybavení bezbariérovým nábytkem pro 10. Připojení k internetu v hernách, ve škole 6. Vybavení školní jídelny Software pro ICT techniku 5. Vybavení tělocvičny 12. Audiovizuální technika (televize, 11. Interaktivní tabule 3. Vybavení knihovny 2. Vybavení prostorů školy pro rozvoj 7. Vybavení výpočetní technikou pro potřeby 4. Vybavení herny 1. Vybavení třídy 14. Didaktické a kompenzační pomůcky pro 15. Vybavení na podporu podnětného 9. Nové didaktické pomůcky 0,0% 10,0% 20,0% 30,0% 40,0% 50,0% 60,0% 70,0% Obr. 3: Plánování pořízení vybavení MŠ v letech Vyhodnocení agregovaných dat za plány v jednotlivých oblastech podpory Jednotlivé oblasti podpory jsou seřazeny dle významu přikládané priority od nejvýznamnější po nejméně významnou jak v rámci hlavních, tak tzv. dalších oblastí podporovaných z OP. Jazykovému vzdělávání není v tomto hodnocení věnována pozornost, neboť žádné další charakteristiky nebyly k této oblasti prostřednictvím dotazníku sledovány. Podpora rozvoje čtenářské pregramotnosti Vzhledem k výši podílu MŠ plánujících zlepšení v deseti nadefinovaných charakteristikách je evidentní, že se jedná o velmi důležitou oblast, neboť v každé charakteristice plánovalo zlepšení v krátkodobém horizontu (v dlouhodobém horizontu se plánuje zlepšit jen menšina MŠ) alespoň 2/3 MŠ. Čtyři pětiny MŠ se pak v krátkodobém horizontu chtěly zlepšit v: Učitelé MŠ rozvíjejí své znalosti v oblasti čtenářské pregramotnosti a využívají je ve výchově (kurzy dalšího vzdělávání, studium literatury aj.) Ve škole jsou realizovány akce pro děti na podporu čtenářské pregramotnosti a zvýšení motivace ke čtenářství (např. výstavy dětských knih, knižních ilustrací, malování děje pohádkových příběhů, hry na postavy z kin apod.) Škola podporuje rozvoj čtenářské pregramotnosti a řečových aktivit v rámci školních vzdělávacích programů (má stanoveny konkrétní cíle). V této oblasti MŠ dávaly důraz také na navazující plánovací období, neboť v polovině nadefinovaných aktivit vyjádřilo plán zlepšení alespoň 14 % MŠ (zejména v Ve škole jsou využívány interaktivní metody a pomůcky v oblasti rozvoje čtenářské pregramotnosti a Škola disponuje dostatečným technickým a materiálním zabezpečením v oblasti čtenářské pregramotnosti ). Investiční aktivity tak MŠ plánují a uvažují o nich i v dlouhodobějším horizontu. 23

24 Dle posouzení aktuálního stavu lze za realizovanou oblast (hodnota alespoň 2,7) považovat: Ve škole existuje a/nebo je využívána knihovna (školní, místní) Škola podporuje rozvoj čtenářské pregramotnosti a řečových aktivit v rámci školních vzdělávacích programů (má stanoveny konkrétní cíle) Ve škole existuje čtenářsky podnětné prostředí (čtenářské koutky, nástěnky, místo pro vystavování apod.) Naopak, dle posouzení aktuálního stavu lze za rozvíjející se oblast (hodnota méně než 2,3) považovat: Učitelé využívají poznatků v praxi a sdílejí dobrou praxi v oblasti rozvoje čtenářské pregramotnosti mezi sebou i s učiteli z jiných škol Škola disponuje dostatečným technickým a materiálním zabezpečením v oblasti čtenářské pregramotnosti (v této charakteristice je pak vnímání aktuálního stavu na místních MŠ významně horší než na kraji či ČR) Ve škole jsou využívány interaktivní metody a pomůcky v oblasti rozvoje čtenářské pregramotnosti S výše uvedeným slabým aktuálním stavem úzce souvisí spatřované překážky v oblasti rozvoje čtenářské gramotnosti (viz Obrázek 2). Jak často zmiňovaná překážka Nedostatek stabilní finanční podpory pro rozvoj příslušné pregramotnosti, tak Nedostatek možností pro sdílení dobré praxe byla zmíněna mnohem významněji v MŠ ORP než v kraji či ČR. 16. Nízká úroveň kooperace školy s dalšími aktéry k rozvoji pregramotnosti (projekty se školami, s obcemi, science centry, neziskovými organizacemi apod.) 6. Nedostupnost informačních a komunikačních technologií pro rozvoj příslušné gramotnosti Podíl škol narážejících na danou překážku 1) 13. Nezájem ze strany rodičů 7. Nedostatek příležitostí ke vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti příslušné pregramotnosti 8. Nedostatečný rozvoj mentoringu a dalších kolegiálních forem podpory na škole ve vztahu k příslušným gramotnostem (malá kreativita, stereotyp vyučujících, nízká 12. Nedostatek možností pro sdílení dobré praxe 3. Nedostatek interaktivních metod a pomůcek pro rozvoj pregramotnosti 1. Nedostatek stabilní finanční podpory pro rozvoj příslušné pregramotnosti (nedostatečné materiálně technické zázemí, chybějící finance na inovace a výměnu pomůcek k rozvoji 0,0% 20,0% 40,0% 60,0% 80,0% Obr. 4: Nejčastěji spatřované překážky v oblasti rozvoje čtenářské gramotnosti ICT včetně potřeb infrastruktury (podpora digitálních kompetencí, konektivita škol) Tato oblast zmiňovaná jako oblast další podpory byla dle výše priorit hodnocena vysoko (hodnota 2 z 6). MŠ v alespoň 2/3 zastoupení vyjádřili plán zlepšit se v: 24

25 Pedagogové mají základní znalosti práce s počítačem a využívají je pro sebevzdělávání a přípravu na vzdělávání dětí (práce s operačním systémem, aplikacemi, soubory, tvorba textových dokumentů apod.). Pedagogové mají základní znalosti práce s internetem a využívají je pro sebevzdělávání a přípravu na vzdělávání dětí (vyhledávání, stahování, tisk podkladů pro práci s dětmi, znalost bezpečného chování na internetu apod.) Vzhledem ke skutečnosti, že stejně jako celkově v kraji či ČR (rozdíly v hodnocení jsou velmi malé) se jedná o realizovanou oblast, MŠ tak deklarují snahu zlepšit se v již realizovaných činnostech a prohloubit je. Za překážky, které tomu brání, označilo 86 % MŠ nedostatek financí na pořízení moderního ICT vybavení (včetně údržby stávající techniky)(o 7 procentních bodů více než v kraji a o 11 proc. b. více než v celé ČR), 43 % nevhodné/zastaralé ICT vybavení a třetina MŠ si myslí, že tomu také brání nedostatek příležitostí k dalšímu vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti digitálních kompetencí. Podpora rozvoje matematické pregramotnosti Tato oblast zmiňovaná jako hlavní oblast podpory byla dle výše priorit hodnocena průměrně (hodnota 3 z 6). MŠ v alespoň 2/3 zastoupení vyjádřili plán zlepšit se ve všech nabízených aktivitách (seřazeno dle nevyššího podílu MŠ): Tab. 6: Plány zlepšení MŠ v oblasti matematické pregramotnosti Plán Stav Matematická pregramotnost Rozdíl Celkem ORP ČR ORP/ČR Škola disponuje dostatečným technickým a materiálním zabezpečením pro rozvoj 90,5% 4,8% 95,2% 2,33 2,35-0,02 matematické pregramotnosti Učitelé MŠ rozvíjejí své znalosti v oblasti matematické pregramotnosti a využívají je ve výchově (kurzy dalšího vzdělávání, 85,7% 9,5% 95,2% 2,48 2,66-0,18 studium literatury aj.) Škola systematicky rozvíjí matematické myšlení (využívání příkladů k řešení a pochopení každodenních situací, 85,7% 4,8% 90,5% 2,62 2,46 0,16 návštěva science center apod.) Ve škole jsou využívány interaktivní metody a pomůcky v oblasti rozvoje 81,0% 4,8% 85,7% 1,90 2,01-0,10 matematické pregramotnosti Škola pravidelně nakupuje aktuální literaturu, multimédia pro rozvoj 81,0% 4,8% 85,7% 2,00 2,28-0,28 matematické pregramotnosti Škola informuje a spolupracuje v oblasti rozvoje matematické pregramotnosti s 81,0% 0,0% 81,0% 2,43 2,29 0,13 rodiči Škola podporuje rozvoj matematické pregramotnosti v rámci školních vzdělávacích programů (má stanoveny 76,2% 0,0% 76,2% 2,95 2,84 0,11 konkrétní cíle) Učitelé MŠ využívají poznatky v praxi a sdílejí dobrou praxi v oblasti rozvoje matematické pregramotnosti mezi sebou i s učiteli z jiných škol 76,2% 0,0% 76,2% 2,24 2,34-0,11 25

26 Matematická pregramotnost Škola podporuje individuální práci s dětmi s mimořádným zájmem o počítání nebo logiku Pozn. MŠ mohly označit v oblasti plánování pouze jedno období. Plán Celkem ORP ČR Stav Rozdíl ORP/ČR 61,9% 9,5% 71,4% 2,48 2,44 0,04 Z tabulky je patrný důraz MŠ na bližší plánovací období a spíše slabší realizace (dle průměrného hodnocení) proklamovaných aktivit. Realizována je pouze podpora rozvoje matematické pregramotnosti v rámci školních vzdělávacích programů (má stanoveny konkrétní cíle)(lépe než v celé ČR). Ve fázi počáteční realizace jsou aktivity: ve škole jsou využívány interaktivní metody a pomůcky v oblasti rozvoje matematické pregramotnosti (a), škola pravidelně nakupuje aktuální literaturu, multimédia pro rozvoj matematické pre-gramotnosti (b), Učitelé MŠ využívají poznatky v praxi a sdílejí dobrou praxi v oblasti rozvoje matematické pregramotnosti mezi sebou i s učiteli z jiných škol (c) a škola disponuje dostatečným technickým a materiálním zabezpečením pro rozvoj matematické pregramotnosti (d). Právě v této poslední aktivitě vyjádřilo nejvíce MŠ plán zlepšení. V aktivitě, Škola pravidelně nakupuje aktuální literaturu, multimédia pro rozvoj matematické pregramotnosti jsou MŠ mnohem méně zkušené, než na úrovni celé ČR. Za překážky v oblasti rozvoje matematické pregramotnosti MŠ nejčastěji vidí (seřazeno sestupně dle podílu MŠ (alespoň ¼) hovořící o dané překážce): Nedostatek stabilní finanční podpory pro rozvoj příslušné pregramotnosti (nedostatečné materiálně technické zázemí, chybějící finance na inovace a výměnu pomůcek k rozvoji pregramotností, nedostatečný počet pomůcek apod.)(2/3 MŠ) Nedostatek interaktivních metod a pomůcek pro rozvoj pregramotnosti (polovina MŠ) Nedostatek možností pro sdílení dobré praxe (48 % MŠ) Nedostatek příležitostí ke vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti příslušné pregramotnosti Nedostatečný rozvoj mentoringu a dalších kolegiálních forem podpory na škole ve vztahu k příslušným gramotnostem (malá kreativita, stereotyp vyučujících, nízká sebemotivace apod.) Nedostupnost informačních a komunikačních technologií pro rozvoj příslušné gramotnosti Nízká úroveň kooperace školy s dalšími aktéry k rozvoji pregramotnosti (projekty se školami, s obcemi, science centry, neziskovými organizacemi apod.) Srovnáme-li situaci na Tišnovsku vůči celému území České republiky, mnohem větší překážky vidí místní MŠ v nedostatku možností pro sdílení dobré praxe (a), nedostatku příležitostí ke vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti příslušné pregramotnosti (b) a nedostatečnému rozvoje mentoringu a dalších kolegiálních forem podpory na škole ve vztahu k příslušným gramotnostem (malá kreativita, stereotyp vyučujících, nízká sebemotivace apod.)(c). Podpora inkluzivního/společného vzdělávání Tato oblast zmiňovaná jako hlavní oblast podpory byla dle výše priorit hodnocena průměrně (hodnota 3 z 6). MŠ v alespoň 2/3 zastoupení vyjádřili plán zlepšit se v (seřazeno dle nevyššího podílu MŠ) v 9 z 19 dotazovaných aktivit. V dlouhodobějším horizontu ( ) však v těchto 9 aktivitách plánuje zlepšení pouze minimum MŠ (v 6 z nich žádná). 26

27 1. Škola dokáže přijmout ke vzdělávání všechny děti bez rozdílu (včetně dětí s odlišným kulturním prostředím, sociálním znevýhodněním, cizince, děti se SVP apod.) 5. Vedení školy vytváří podmínky pro realizaci inkluzivních principů ve vzdělávání na škole (zajišťování odborné, materiální a finanční podpory, dalšího vzdělávání 13. Škola zajišťuje dětem se speciálními vzdělávacími potřebami účast na aktivitách nad rámec školní práce, které směřují k rozvoji dovedností, schopností a postojů 9. Škola podporuje bezproblémový přechod všech dětí bez rozdílu na základní školy Škola je bezbariérová (jedná se o bezbariérovost jak vnější, tj. zpřístupnění školy, tak i vnitřní, tj. přizpůsobení a vybavení tříd a dalších prostorů školy) 8. Pedagogové umí využívat speciální pomůcky i kompenzační pomůcky 6. Škola upravuje organizaci a průběh vzdělávání v souladu s potřebami dětí se speciálními vzdělávacími potřebami 7. Škola má vytvořený systém podpory pro děti se SVP (je vybavena kompenzačními/ speciálními pomůckami, využívá služeb asistenta pedagoga atd.) 12. Pedagogové umí spolupracovat ve výuce s dalšími pedagogickými (asistent pedagoga, další pedagog) i nepedagogickými pracovníky (tlumočník do českého 0,0% 20,0% 40,0% 60,0% 80,0% 100,0% Obr. 5: Aktivity, které plánují zlepšit alespoň 2/3 MŠ Tišnovska v letech Ve většině aktivit uvedených v grafu se MŠ cítí zkušeně a aktivity realizují. Pouze případ Pedagogové umí využívat speciální pomůcky i kompenzační pomůcky MŠ označily za oblast rozvíjející se. MŠ regionu jsou vůbec nejzkušenější v (hodnocení stavu 3 a výš): Škola podporuje bezproblémový přechod všech dětí bez rozdílu na základní školy Škola učí všechny děti uvědomovat si práva a povinnosti (vina, trest, spravedlnost, Úmluva o právech dítěte apod.) Škola umí komunikovat s dětmi, rodiči i pedagogy, vnímá jejich potřeby a systematicky rozvíjí školní kulturu, bezpečné a otevřené klima školy V činnostech, které MŠ nejméně plánují, jsou také dle sebehodnocení nejméně zkušené. V případě srovnání s celorepublikovou úrovní lze vidět, že v několika aktivitách jsou místní MŠ úrovní stavu výše než MŠ v Česku (rozdíl 0,3 p. b.): Pedagogové umí spolupracovat ve výuce s dalšími pedagogickými (asistent pedagoga, další pedagog) i nepedagogickými pracovníky (tlumočník do českého znakového jazyka, osobní asistent) Škola má vytvořený systém podpory pro děti se SVP (je vybavena kompenzačními/ speciálními pomůckami, využívá služeb asistenta pedagoga atd.) Škola upravuje organizaci a průběh vzdělávání v souladu s potřebami dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Aktivit, v nichž se místní MŠ cítí méně zkušené vůči MŠ České republiky, je méně a rozdíly mezi nimi jsou nižší (max. 0,15 p. b.). 27

28 Za překážky v oblasti podpory inkluzivního/společného vzdělávání MŠ nejčastěji vidí (seřazeno sestupně dle podílu MŠ (alespoň ¼) hovořící o dané překážce): Velký počet dětí ve třídách Nedostatečné finanční zajištění personálních nákladů na práci s heterogenními skupinami dětí (např. asistentů pedagoga, pedagogické i nepedagogické pracovníky) Nedostatek finančních prostředků pro realizaci mimoškolního vzdělávání pro znevýhodněné děti (např. výstavy, exkurze, kroužky apod.) Technická nemožnost bezbariérových úprav školy Nedostatečná kampaň/osvěta v oblasti inkluze/společného vzdělávání pro většinovou veřejnost, pro rodiče, pro rodiče dětí se speciálními vzdělávacími potřebami apod. Nedostatek vzdělávacích materiálů, pomůcek a metodik v oblasti inkluze vč. metodické podpory ze strany MŠMT Na školu je tlačeno ze strany státu na rychlou změnu stávajícího systému Srovnáme-li situaci na Tišnovsku vůči celému území České republiky resp. dosavadním zjištěním, MŠ Tišnovska vidí nedostatek finanční zajištění personálních nákladů na práci s heterogenními skupinami dětí (např. asistentů pedagoga, pedagogické i nepedagogické pracovníky) méně kriticky než MŠ v Česku jako celek. Přitom v jiných oblastech tomu je spíše naopak. Naproti tomu, nedostatek finančních prostředků pro realizaci mimoškolního vzdělávání pro znevýhodněné děti (např. výstavy, exkurze, kroužky apod.) vidí kritičtěji (v ČR toto považuje za překážku 47 % MŠ, na Tišnovku pak 57 %). Za pozornost ještě stojí, že MŠ na Tišnovsku se cítí více zkušené v oblasti inkluzivního/společného vzdělávání, neboť pouze 14 % MŠ uvedlo, že překážkou je také to, že problematika je nová, nerozumíme jí, nemáme žádné zkušenosti v oblasti inkluze/společného vzdělávání (na úrovni Česka tuto možnost vybralo 29 % participujících MŠ). Sociální a občanské dovednosti a další klíčové kompetence Coby další oblast podpory byla dle výše priorit hodnocena také průměrně (hodnota 3 z 6). Všechny předem dotazované aktivity získaly z hlediska plánů alespoň 2/3 zastoupení dotazovaných MŠ v regionu (seřazeno dle nevyššího podílu MŠ): Škola rozvíjí schopnost dětí učit se Škola u dětí rozvíjí schopnosti sebereflexe a sebehodnocení Škola rozvíjí vztah k bezpečnému používání informačních, komunikačních a dalších technologií Uvnitř školy se pěstuje vzájemná spolupráce učitele, rodičů a dětí Škola rozvíjí schopnost říct si o pomoc a ochotu nabídnout a poskytnout pomoc Výuka směřuje k přípravě na výuku v základní škole, k základním společenským návykům a pravidlům chování v různých prostředích Ve škole je pěstováno kulturní povědomí a kulturní komunikace (tj. rozvoj tvůrčího vyjadřování myšlenek, zážitků a emocí různými formami využitím hudby, divadelního umění, literatury a vizuálního umění) Ve škole je pěstována kultura komunikace mezi všemi účastníky vzdělávání Škola buduje povědomí o etických hodnotách, má formálně i neformálně jednoznačně nastavená a sdílená spravedlivá pravidla společenského chování a komunikace, která se dodržují. Pouze v jediné aktivitě se MŠ necítí jako zkušené, a to Škola rozvíjí vztah k bezpečnému používání informačních, komunikačních a dalších technologií, takže je logické, že potřebu rozvoje této činnosti vyjádřily více než 4/5 MŠ regionu. Navíc, zkušenosti v této aktivitě mají školy regionu významně slabší vůči školám na úrovni celého kraje či Česka. V ostatních aktivitách se významné rozdíly neobjevily. Překážky k této další oblasti nebyly zjišťovány. 28

29 Podpora polytechnického vzdělávání Oblast podpory polytechnického vzdělávání byla MŠ považována za méně důležitou získala hodnotu 5 ze 6. To však neznamenalo snížení podílu MŠ, které by se v dané oblasti v některé z nadefinovaných aktivit plánovaly zlepšit. Spíše naopak. V 9 z 11 uvedených aktivit by se rády alespoň 2/3 místních MŠ zlepšily již v období a dlouhodobější plánování uvedlo vzhledem k předchozím hodnoceným oblastem vysoké procento dotazovaných MŠ (19 % MŠ v 7 z 11 aktivit). 2. Ve škole existuje osoba zodpovědná za rozvoj polytechnického vzdělávání, schopná poradit, doporučovat dětem nebo učitelům 6. Škola aktivně spolupracuje s jinými MŠ a ZŠ v oblasti polytechniky 9. Škola informuje a spolupracuje v oblasti polytechnického vzdělávání s rodiči (např. výstavky prací, představení systému školy v oblasti 11. Škola využívá informační a komunikační technologie v oblasti rozvoje polytechnického vzdělávání 5. Škola disponuje vzdělávacími materiály pro vzdělávání polytechnického charakteru 4. Učitelé MŠ využívají poznatky v praxi a sdílejí dobrou praxi v oblasti rozvoje polytechnického vzdělávání mezi sebou i s učiteli z jiných škol 1. Technické, přírodovědné a environmentální vzdělávání je na naší škole realizováno v souladu s RVP PV 8. Škola podporuje individuální práci s dětmi s mimořádným zájmem o polytechniku 7. Škola podporuje samostatnou práci dětí v oblasti polytechnického vzdělávání 10. Škola disponuje dostatečným technickým a materiálním zabezpečením pro rozvíjení prostorového a logického myšlení a manuálních dovedností 3. Učitelé MŠ rozvíjejí své znalosti v oblasti polytechnického vzdělávání a využívají je ve výchově (kurzy dalšího vzdělávání, studium literatury aj.) ,0% 20,0% 40,0% 60,0% 80,0% 100,0% Obr. 6: Aktivity v rámci oblasti podpory polytechnického vzdělávání, které plánují zlepšit alespoň 2/3 MŠ Tišnovska v letech Z výsledků dotazníkového šetření je dále patrné, že tato oblast je spojena spíše se slabšími zkušenostmi MŠ 7 z 11 navržených aktivit je dle názorů MŠ pouze ve fázi prvního rozvoje a pouze v případě aktivity Technické, přírodovědné a environmentální vzdělávání je na naší škole realizováno v souladu s RVP PV lze hovořit o realizaci. Rozdíly mezi MŠ území a MŠ v kraji či celé ČR je opět nevýznamný. Pouze v případě aktivní spolupráce s jinými MŠ a ZŠ v oblasti polytechniky mají místní MŠ více zkušeností (rozdíl 0,25 p. b.) a naopak méně zkušeností u aktivity využívání informační a komunikační technologie v oblasti rozvoje polytechnického vzdělávání. 29

30 Slabou úroveň podpory polytechnického vzdělávání MŠ regionu vidí opět z důvodu nedostatku financí na podporu polytechnického vzdělávání (a), nedostatku příležitostí k dalšímu vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti polytechniky (b) a absence pozice samostatného pracovníka nebo pracovníků pro rozvoj polytechnického vzdělávání (c). Zatímco v případě bodů A a C jsou tyto překážky viděny v regionu jako slabší vůči krajskému či celorepublikovému pohledu, v případě bodu B je mu dáván větší vliv. To znamená, že na Tišnovsku MŠ spatřují v porovnání s krajem a ČR jako významnější překážku podporu polytechnického vzdělávání v nedostatku příležitostí k dalšímu vzdělávání pedagogických pracovníků v této oblasti. I Z tohoto důvodu všechny mateřské školy plánují, aby učitelé MŠ rozvíjeli své znalosti v oblasti polytechnického vzdělávání a využívali je ve výchově (kurzy dalšího vzdělávání, studium literatury aj.). Naopak, v kraji, stejně jako ČR (41 %), MŠ vidí významnou překážku v nevhodném či žádném vybavení pomůckami pro rozvoj polytechnického vzdělávání (vybavení tříd, heren, hřišť, keramických dílen apod.), což na Tišnovsku označilo 29 % MŠ. Podpora kompetencí k iniciativě a kreativitě dětí Mateřské školy regionu této oblasti přiřadili vůbec nejmenší prioritu. Přesto, ve vyjmenovaných aktivitách této oblasti plánuje zlepšení většina MŠ. V 7 z 8 aktivit uvedlo plán na zlepšení alespoň ¾ MŠ. Jsou to tyto aktivity (seřazeno dle nevyššího podílu MŠ): Škola disponuje dostatečným množstvím pomůcek pro rozvoj kreativity Učitelé rozvíjejí své znalosti v oblasti podpory kreativity a využívají je ve výchově (kurzy dalšího vzdělávání, studium literatury aj.) Učitelé využívají poznatků v praxi a sdílejí dobrou praxi v oblasti rozvoje iniciativy a kreativity mezi sebou i s učiteli z jiných škol Škola systematicky učí prvkům iniciativy a kreativity, prostředí i přístup pedagogů podporuje fantazii a iniciativu dětí Škola nabízí pestré možnosti seberealizace dětí, umožňuje dětem realizovat vlastní nápady (např. dramatizace textu atp.) Škola podporuje klíčové kompetence k rozvoji kreativity podle RVP PV Ve škole je v rámci vzdělávacího procesu nastaveno bezpečné prostředí pro rozvoj kreativity, iniciativy a názorů dětí V prvních čtyřech výše uvedených aktivitách by se rádo zlepšilo více než devět z deseti MŠ Tišnovska. Možným vysvětlením udělené nízké priority může být skutečnost, že MŠ podle jejich názoru uvedené aktivity s výjimkou jediné realizují (hodnota vyšší než 2,7). Nejméně zkušeností na pomezí rozvíjející a realizované oblasti MŠ mají s učitelé využívají poznatků v praxi a sdílejí dobrou praxi v oblasti rozvoje iniciativy a kreativity mezi sebou i s učiteli z jiných škol. Územní rozdíly jsou opět zanedbatelné, lze zmínit pouze nižší zkušenost MŠ na Tišnovsku v škola systematicky učí prvkům iniciativy a kreativity, prostředí i přístup pedagogů podporuje fantazii a iniciativu dětí (nižší vůči ČR o 0,19 p. b.). Pokud něco brání MŠ k posunutí do tzv. ideálního stavu (tzn. funkční systém, vytvořené podmínky, zodpovědnost, pravidelnost, aktualizace na vnitřní i vnější podněty), pak školy opět uvedly nedostatek finančních prostředků pro zajištění pomůcek, literatury apod. (76 % MŠ regionu) a jako druhý nejsilnější překážku dále nedostatek příležitosti k dalšímu vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti rozvoje iniciativy a kreativity (33 %). Tyto dvě překážky byly v území vnímány jako významnější, porovnáme-li hodnoty podílu vůči kraji či ČR. Vnímání třetí nejvýznamnější bariéry nedostupnost informačních a komunikačních technologií pro rozvoj iniciativy a kreativity (29 %) bylo srovnatelně významné jako v celé ČR. 30

31 Základní školy: výstupy z dotazníkového šetření potřeb Účast Dotazníky vyplnilo všech 17 ředitelství/právnických osob vykonávajících činnost ZŠ na území Tišnovska. Na úrovni Jihomoravského kraje to bylo 96 %, v celé České republice chyběl dotazník od 4 % subjektů. Oblasti podporované z OP Největší potřeba základních škol rozvíjet danou hlavní oblast v rámci podpory z Evropské unie v letech byla zachycena v tomto pořadí: Rozvoj infrastruktury školy, vč. rekonstrukcí a vybavení (obecný jev) Podpora rozvoje čtenářské gramotnosti (obecný jev) Podpora rozvoje matematické gramotnosti (obecný jev) ZŠ mají slabou potřebu rozvíjet hlavní oblast podpory inkluzivního/společného vzdělávání (obecný jev) a ještě menší potřeba byla zachycena v případě podpory polytechnického vzdělávání (obecný jev) a podpory kompetencí k iniciativě a kreativitě žáků (na úrovni kraje a ČR má tato potřeba vůbec nejnižší prioritu; na území ORP druhou nejslabší). Tab. 7: Hlavní a vedlejší oblasti podporované z OP dle pořadí priorit a průměrného hodnocení aktuálního stavu na ZŠ Průměrné hodnocení Pořadí podle potřeb škol Hlavní oblasti podporované z OP aktuálního stavu ORP kraj ČR ORP A. Podpora inkluzivního/společného vzdělávání B. Podpora rozvoje čtenářské gramotnosti C. Podpora rozvoje matematické gramotnosti D. Podpora kompetencí k iniciativě a kreativitě dětí E. Podpora polytechnického vzdělávání , , , , ,14 F. Rozvoj infrastruktury školy, vč. rekonstrukcí a vybavení Další oblasti podporované z OP Pořadí podle potřeb škol Průměrné hodnocení aktuálního stavu A. Jazykové vzdělávání ,10 B. ICT včetně potřeb infrastruktury (podpora digitálních kompetencí, ,37 konektivita škol) C. Sociální a občanské dovednosti a další klíčové kompetence ,75 Ostatní oblasti v rámci podpory z Evropské unie v letech mají relativně vysokou hodnotu priority, a to v tomto pořadí: Jazykové vzdělávání (obecný jev) 31

32 Sociální a občanské dovednosti a další klíčové kompetence (na krajské a celorepublikové úrovni je tato potřeba o stupeň slabší) ICT včetně potřeb infrastruktury (podpora digitálních kompetencí, konektivita škol) (na krajské a celorepublikové úrovni je tato potřeba o stupeň silnější). Z tabulky je patrné, že nelze tvrdit, že se zvyšujícím se hodnocením stavu klesá potřeba danou oblast rozvíjet. Třebaže by nízká priorita oblasti podpory polytechnického vzdělávání a nízké průměrné hodnocení aktuálního stavu rozvíjející se oblasti mohla k takovým závěrům vést, např. oblast jazykového vzdělávání byla hodnocena jako nejméně realizovaná (rozvíjející se oblast), nicméně priorita ji byla udělena vůbec nejvyšší. Průměrné hodnocení aktuálního stavu je slabě územně diferencované (rozdíl v desetinách procentního bodu nepřekročil hodnotu 0,15), na sledovaném území jsou ZŠ vždy o něco méně zkušení v realizaci daných oblastí než na krajské či celorepublikové úrovni. Vyhodnocení oblasti infrastruktury Zkušenosti s investováním v posledních 5 letech z prostředků EU do infrastruktury školy (stavba, rekonstrukce, modernizace budovy, učebny, místnosti, dvora atp.) má v ORP 53 % ZŠ. To je hodnota podílu ZŠ jako na úrovni ČR a kraje. Investiční projekty byly nejčastěji spojené s ostatními rekonstrukcemi, udržovacími pracemi a modernizací pláště budovy; zateplení budov; (projekty energeticky udržitelné školy apod.) (29 %) a dále se stavebními úpravami a rekonstrukcemi (18 % ZŠ): kmenových tříd učebny informatiky školní jídelny, družiny, klubu apod. vybavení na podporu podnětného venkovního prostředí školy např. hřiště, školní zahrady, dopravní hřiště, botanické zahrady, rybníky, učebny v přírodě, naučné stezky apod. Do srovnatelných aktivit směřovaly investice i v kraji či Česku, nicméně do kmenových tříd, jídelen, družin a klubů v menším významu. Z hlediska plánů ZŠ, největší počet plánuje investice na stavební úpravy a vybavení na podporu podnětného venkovního prostředí školy např. hřiště, školní zahrady, dopravní hřiště, botanické zahrady, rybníky, učebny v přírodě, naučné stezky apod. (viz tab. 8). Přestože oblast jazykového vzdělávání či rozvoj čtenářské gramotnosti byl definován jako oblast s vysokou potřebou, plány investic do těchto oblastí nejsou příliš početné a převyšují je např. plány investování do dílen/cvičné kuchyňky či učeben fyziky, chemie, třebaže oblast podpory polytechnického vzdělání byla identifikována jako jedna z nejméně potřebných. Tab. 8: Plánování staveb a rekonstrukcí dle počtu ZŠ plánujících investici Podíl ZŠ v rámci ORP plánujících Stavby, rekonstrukce aktivity Stavební úpravy a vybavení na podporu podnětného venkovního prostředí školy např. hřiště, školní zahrady, dopravní hřiště, botanické zahrady, rybníky, učebny v přírodě, naučné stezky apod. Stavební úpravy a rekonstrukce kmenových tříd Počet ZŠ v celém období Podíl ZŠ v rámci ORP jejichž plán se bude týkat bezbariérovosti 52,9% 58,8% 13 5,9% 35,3% 29,4% 9 5,9% 32

33 Stavby, rekonstrukce Podíl ZŠ v rámci ORP plánujících aktivity Počet ZŠ v celém období Podíl ZŠ v rámci ORP jejichž plán se bude týkat bezbariérovosti Stavební úpravy a rekonstrukce dílny / cvičné kuchyňky 23,5% 35,3% 8 5,9% Stavební úpravy a rekonstrukce školní jídelny, družiny, klubu apod. 17,6% 35,3% 8 0,0% Ostatní rekonstrukce, udržovací práce a modernizace pláště budov; zateplení budov (projekty 23,5% 29,4% 8 17,6% energeticky udržitelné školy apod.) Bezbariérové stavební úpravy a rekonstrukce 35,3% 17,6% 7 41,2% Stavební úpravy a rekonstrukce učebny fyziky 17,6% 35,3% 7 5,9% Stavební úpravy a rekonstrukce učebny chemie 17,6% 29,4% 7 5,9% Stavební úpravy a rekonstrukce učebny uměleckých předmětů (např. 5,9% 29,4% 5 0,0% hudebny apod.) Stavební úpravy a rekonstrukce učebny cizích jazyků 11,8% 23,5% 5 5,9% Nová výstavba nebo přístavba budov 11,8% 17,6% 4 11,8% Stavební úpravy a rekonstrukce učebny informatiky 23,5% 11,8% 4 0,0% Stavební úpravy a rekonstrukce tělocvičny 5,9% 23,5% 4 5,9% Stavební úpravy a rekonstrukce knihovny, informačního centra školy 17,6% 17,6% 4 5,9% Stavební úpravy a rekonstrukce učebny přírodopisu 5,9% 17,6% 3 5,9% Pozn. ZŠ mohly označit v oblasti plánování obě období. Více zkušeností měly ZŠ s investicemi do vnitřního vybavení školy (88 %), nicméně na krajské a republikové úrovni jsou ZŠ ještě zkušenější. Cíl investovat do vnitřního vybavení je vyšší než v případě výše hodnoceného cíle staveb a rekonstrukcí. Konkrétní aktivity lze vidět v níže uvedeném obrázku (aktivity jsou seřazeny dle výše podílu ZŠ plánujících pořízení v letech ). I v tomto případě jsou investice spojené s rozvojem polytechnického vzdělání poměrně vysoko. Přestože ZŠ plánují investice významněji v úvodním období let , v několika případech je tomu naopak a význam plánů investic je vyšší v navazujícím období vybavení mobilní počítačové učebny (a), školní jídelny, klubu (b) či díly, cvičné kuchyňky (c). 33

34 13. Připojení k internetu ve třídách, na škole a ve 8. Vybavení umělecké učebny 6. Vybavení mobilní počítačové učebny (např. 17. Vybavení bezbariérovým nábytkem, přístroji, 15. Audiovizuální technika (televize, projektory apod.) 10. Vybavení školní jídelny, družiny, klubu apod. 9. Vybavení dílny / cvičné kuchyňky 4. Vybavení knihovny 3. Vybavení jazykové učebny 12. Nové didaktické pomůcky Kompenzační/ speciální pomůcky pro žáky se SVP 14. Interaktivní tabule 19. Vybavení na podporu podnětného vnitřního 7. Vybavení tělocvičny 2. Vybavení polytechnických učeben (fyziky, chemie, 11. Software pro ICT techniku 5. Vybavení počítačové učebny (stolní počítače) 1. Vybavení kmenových tříd 0,0% 10,0% 20,0% 30,0% 40,0% 50,0% 60,0% 70,0% Obr. 7: Plánování pořízení vybavení ZŠ v letech Vyhodnocení agregovaných dat za plány v jednotlivých oblastech podpory Jednotlivé oblasti podpory jsou seřazeny dle významu přikládané priority od nejvýznamnější po nejméně významnou jak v rámci hlavních, tak tzv. dalších oblastí podporovaných z OP. Jazykové vzdělávání je v tomto hodnocení spojeno s výsledky rozvoje jazykové gramotnosti ta však není vedena konkrétně jako jedna z hlavních či dalších oblastí. Jazykové vzdělávání Tato další oblast, stejně jako hlavní oblast rozvoje infrastruktury školy, vč. rekonstrukcí a vybavení byla ZŠ ohodnocena nejvyšším stupněm potřeby (tedy 1). Vzhledem k nízkému průměrnému hodnocení aktuálního stavu jazykového vzdělávání (nejnižší ze všech oblastí) je tedy patrné uvědomění potřeby rozvoje v této oblasti, která je tzv. rozvíjející se oblastí základního školství regionu. V 11 ze 17 aktivit plánuje alespoň ¾ ZŠ území zlepšení. Jmenovitě to jsou (seřazeny dle sestupně dle podílu ZŠ plánujících zlepšení): Ve škole existuje jazykově podnětné prostředí (koutky, nástěnky apod.) Učitelé 1. i 2. stupně, učitelé jazyků i ostatních předmětů rozvíjejí své znalosti v oblasti jazykových znalostí a využívají je ve výuce (kurzy dalšího vzdělávání, studium literatury aj.)" Ve škole jsou využívány učebnice, cizojazyčná literatura, multimédia a další materiály pro rozvoj jazykové gramotnosti 34

35 Škola disponuje dostatečným technickým a materiálním zabezpečením pro výuku cizích jazyků Škola pravidelně nakupuje aktuální učebnice, cizojazyčnou literaturu, multimédia pro rozvoj jazykové gramotnosti Ve škole jsou využívána interaktivní média, informační a komunikační technologie v oblasti rozvoje jazykové gramotnosti Učitelé 1. i 2. stupně využívají poznatky v praxi a sdílejí dobrou praxi v oblasti jazykové gramotnosti mezi sebou i s učiteli z jiných škol Rozvoj jazykové gramotnosti je obsahem výuky řady předmětů (např. uplatňování rozšiřujících autentických cizojazyčných materiálů textů, nahrávek apod.) Škola u žáků rozvíjí chápání života v jiných kulturách a zprostředkovává jim ho (např. prostřednictvím filmů, fotografií, zahraničních pobytů apod.) Ve škole se využívá knihovna (školní / místní) obsahující cizojazyčnou literaturu přístupná podle potřeb žáků Škola informuje a spolupracuje v oblasti jazykové gramotnosti s rodiči (představení cizích jazyků, knihovny, kroužků, aktivit spojených s jazykovou gramotností např. projektové dny, dny otevřených dveří, vánoční trhy apod.) ZŠ v této oblasti kladou důraz na léta , nicméně dlouhodobější horizont více akceptují např. v případě Škola informuje a spolupracuje v oblasti jazykové gramotnosti s rodiči (představení cizích jazyků, knihovny, kroužků, aktivit spojených s jazykovou gramotností např. projektové dny, dny otevřených dveří, vánoční trhy apod.) (a), ve škole se využívá knihovna (školní / místní) obsahující cizojazyčnou literaturu přístupná podle potřeb žáků (b) a Škola vytváří dostatek příležitostí k rozvoji jazykové gramotnosti (etwinning, výměnné pobyty apod.) (c). V sedmi z 11 aktivit, které by chtěly zlepšit alespoň ¾ škol, byl hodnocen stav hodnotou nižší než 2,30, což značí rozvíjející se aktivity. Vůbec nejslabší z těchto 7 pak byla aktivita Ve škole se využívá knihovna (školní/místní) obsahující cizojazyčnou literaturu přístupná podle potřeb žáků. I v jednotlivých aktivitách se ZŠ cítí být slabší než ZŠ na celorepublikové úrovni. Nejvýznamněji pak v aktivitách (seřazeny vzestupně): Ve škole se využívá knihovna (školní / místní) obsahující cizojazyčnou literaturu přístupná podle potřeb žáků Škola podporuje jazykovou rozmanitost formou nabídky cizích jazyků Rozvoj jazykové gramotnosti je obsahem výuky řady předmětů (např. uplatňování rozšiřujících autentických cizojazyčných materiálů textů, nahrávek apod.) Ve škole existuje jazykově podnětné prostředí (koutky, nástěnky apod.) Škola u žáků rozvíjí chápání života v jiných kulturách a zprostředkovává jim ho (např. prostřednictvím filmů, fotografií, zahraničních pobytů apod.) Škola pravidelně nakupuje aktuální učebnice, cizojazyčnou literaturu, multimédia pro rozvoj jazykové gramotnosti V kontextu výše uvedeného je tak nezbytné rozpoznat hlavní překážky bránící rozvoji této priorizované oblasti. Jak ukazuje Obr. 6, 11 z 20 překážek označila alespoň jedna pětina místních škol. 88 % ZŠ si problémy s rozvojem v této oblasti spojují s nedostatkem financí. Další dvě překážky jsou opět předmětem vnějšího prostředí: nedostatečné materiálně technické podmínky pro rozvoj v příslušné oblasti gramotnosti mimo školu (exkurze, výstavy, tematické programy apod.) (a) a nezájem ze strany žáků a rodičů. Třebaže byly místní ZŠ více kritičtější, struktura nejvýznamnějších překážek se nelišila od celorepublikového vnímání. Vůbec největší rozdíl mezi pohledem místních ZŠ a škol v ČR ve výši 21 proc. bodů (lze chápat jako místní specifikum) lze přiřadit čtvrté nejčastěji uvedené překážce Nedostatečný rozvoj mentoringu na škole ve vztahu k příslušným gramotnostem (malá kreativita, stereotyp vyučujících, nízká sebemotivace apod.). 35

36 20. Nízká úroveň kooperace školy s dalšími aktéry k rozvoji gramotnosti (projekty se školami, s obcemi, science 16. Nedostatek možností pro sdílení dobré praxe 3. Nízká časová dotace pro rozvoj příslušné gramotnosti mimo výuku 13. Nepravidelnost aktivit (výukových i mimovýukových) v oblasti rozvoje příslušné gramotnosti 8. Nedostatečné uplatňování metod a forem výuky ve vztahu k heterogenním skupinám žáků 6. Nedostatečné sdílení elektronických nebo jiných didaktických materiálů ze strany školy směrem k žákům 5. Nedostatečná kvalita didaktických materiálů výuky (pracovní listy, úlohy, rébusy apod.) 4. Chybějící nebo nedostatečný srovnávací nástroj úrovně gramotnosti pro žáky daného věku nebo ročníku 19. Absence pozice samostatného pracovníka nebo pracovníků pro rozvoj příslušné gramotnosti 12. Nedostatečný rozvoj mentoringu na škole ve vztahu k příslušným gramotnostem (malá kreativita, stereotyp ČR ORP 17. Nezájem ze strany žáků a rodičů 2. Nedostatečné materiálně technické podmínky pro rozvoj v příslušné oblasti gramotnosti mimo školu (exkurze, 1. Nedostatek stabilní finanční podpory pro rozvoj příslušné gramotnosti (k personálnímu zajištění pedagogického 0,0% 50,0% 100,0% Obr. 8: Nejčastěji spatřované překážky v oblasti rozvoje jazykové gramotnosti Podpora rozvoje čtenářské gramotnosti Vzhledem k výši podílu ZŠ plánujících zlepšení v čtrnácti nadefinovaných charakteristikách je evidentní, že se jedná o velmi důležitou oblast, neboť v 12 z 14 charakteristik plánovalo zlepšení alespoň 3/4 ZŠ. Z výsledků je zřejmé, že v této oblasti je dominantní krátkodobý horizont, tedy, že plány by ZŠ chtěly realizovat co možná nejdříve. Tři čtvrtiny ZŠ se v krátkodobém horizontu chtěly zlepšit v (seřazeno sestupně od nejvýznamnější aktivity): Ve škole se realizují čtenářské kroužky/pravidelné dílny čtení/jiné pravidelné mimoškolní aktivity na podporu a rozvoj čtenářské gramotnosti Ve škole existuje čtenářsky podnětné prostředí (čtenářské koutky, nástěnky, prostor s informacemi z oblasti čtenářské gramotnosti apod.) Škola pravidelně nakupuje aktuální beletrii a další literaturu, multimédia pro rozvoj čtenářské gramotnosti na 1. i 2. stupni ZŠ Škola podporuje rozvoj čtenářské gramotnosti v rámci školních vzdělávacích programů (má stanoveny konkrétní cíle) Škola podporuje vyšší stupeň komplexního čtenářství (od chápání kontextu, vyvozování a formulace závěrů z textu, porovnávání zdrojů apod.) Škola disponuje dostatečným technickým a materiálním zabezpečením v oblasti čtenářské gramotnosti např. pro vystavování prací žáků (včetně audiovizuální techniky) " 36

37 Učitelé 1. i 2. stupně rozvíjejí své znalosti v oblasti čtenářské gramotnosti a využívají je ve výuce (kurzy dalšího vzdělávání, studium literatury aj.) Učitelé 1. i 2. stupně využívají poznatků v praxi a sdílejí dobrou praxi v oblasti rozvoje čtenářské gramotnosti mezi sebou i s učiteli z jiných škol Dle posouzení aktuálního stavu lze za realizovanou oblast (hodnota alespoň 2,7) považovat: Škola podporuje rozvoj čtenářské gramotnosti v rámci školních vzdělávacích programů (má stanoveny konkrétní cíle) Škola podporuje základní znalosti a dovednosti, základní práce s textem (od prostého porozumění textu k vyhledávání titulů v knihovně podle potřeb žáků) Učitelé 1. i 2. stupně rozvíjejí své znalosti v oblasti čtenářské gramotnosti a využívají je ve výuce (kurzy dalšího vzdělávání, studium literatury aj.) Ve škole existuje a/nebo je využívána knihovna (školní, místní) přístupná podle potřeb a možností žáků Ve výše uvedených aktivitách se místní ZŠ cítí být srovnatelně zkušené, jako v celé ČR. Toto územní srovnání ukazuje pouze malé rozdíly, nicméně ZŠ Tišnovska hodnotily aktivitu Škola podporuje vyšší stupeň komplexního čtenářství (od chápání kontextu, vyvozování a formulace závěrů z textu, porovnávání zdrojů apod.) o poznání hůře (rozdíl 0,3 proc. bodu). Pouze ve čtyřech aktivitách ze 14 hodnocených jsou ZŠ alespoň na srovnatelné pozici stavu, jako je pozice celorepubliková. Dle posouzení aktuálního stavu lze za rozvíjející se oblast (hodnota méně než 2,3) považovat polovinu aktivit konkrétně: Škola podporuje vyšší stupeň komplexního čtenářství (od chápání kontextu, vyvozování a formulace závěrů z textu, porovnávání zdrojů apod.) Škola disponuje dostatečným technickým a materiálním zabezpečením v oblasti čtenářské gramotnosti např. pro vystavování prací žáků (včetně audiovizuální techniky) " Učitelé 1. i 2. stupně využívají poznatků v praxi a sdílejí dobrou praxi v oblasti rozvoje čtenářské gramotnosti mezi sebou i s učiteli z jiných škol Škola informuje a spolupracuje v oblasti rozvoje čtenářství s rodiči (prezentace služeb školní / obecní knihovny, existence čtenářských kroužků, aktivit v oblasti čtení, čtenářského klubu např. projektové dny, dny otevřených dveří, vánoční trhy apod.)" Ve škole se realizují čtenářské kroužky/pravidelné dílny čtení/jiné pravidelné mimoškolní aktivity na podporu a rozvoj čtenářské gramotnosti Ve škole jsou realizovány mimovýukové akce pro žáky na podporu čtenářské gramotnosti a zvýšení motivace (např. projektové dny, realizace autorských čtení, výstavy knih )" Škola podporuje individuální práci s žáky s mimořádným zájmem o literaturu, tvůrčí psaní atp. V pěti případech hovořila o překážkách rozvoje čtenářské gramotnosti alespoň jedna pětina ZŠ regionu. Ty jsou pak téměř totožné s překážkami spojovanými s jazykovou gramotností. Konkrétně se jedná o: Nedostatek stabilní finanční podpory pro rozvoj příslušné gramotnosti (k personálnímu zajištění pedagogického dozoru koutků, volně otevřených učeben, k možnému půlení hodin, k inovaci a výměně učebních pomůcek k rozvoji gramotností, k zajištění dostatečného počtu těchto pomůcek apod.)" Nedostatečný rozvoj mentoringu na škole ve vztahu k příslušným gramotnostem (malá kreativita, stereotyp vyučujících, nízká sebemotivace apod.) Nedostatečné materiálně technické podmínky pro rozvoj v příslušné oblasti gramotnosti mimo školu (exkurze, výstavy, tematické programy apod.) Nezájem ze strany žáků a rodičů Chybějící nebo nedostatečný srovnávací nástroj úrovně gramotnosti pro žáky daného věku nebo ročníku 37

38 Výše vyřčené lokální specifikum významu překážky: nedostatečný rozvoj mentoringu na škole ve vztahu k příslušným gramotnostem (malá kreativita, stereotyp vyučujících, nízká sebemotivace apod.) se objevilo i v případě čtenářské gramotnosti, když jej místní ZŠ uvedly jako 2x silnější (vůči srovnání se situací v celém Česku). Sociální a občanské dovednosti a další klíčové kompetence Coby další oblast podpory byla dle výše priorit hodnocena nadprůměrně (hodnota 2 z 6). Všechny předem dotazované aktivity získaly z hlediska plánů alespoň 3/4 zastoupení dotazovaných ZŠ v regionu a byly ztotožňovány s krátkodobým horizontem (seřazeno dle nevyššího podílu ZŠ): Ve škole je pěstováno kulturní povědomí a kulturní komunikace (tj. rozvoj tvůrčího vyjadřování myšlenek, zážitků a emocí různými formami využitím hudby, divadelního umění, literatury a vizuálního umění) Ve škole je pěstována kultura komunikace mezi všemi účastníky vzdělávání Uvnitř školy se pěstuje vzájemná spolupráce učitele, rodičů a žáků Škola u žáků rozvíjí schopnosti sebereflexe a sebehodnocení Škola rozvíjí schopnosti žáků učit se, zorganizovat si učení, využívat k tomu různé metody a možnosti podle vlastních potřeb (učit se samostatně, v rámci skupin apod.) Výuka podporuje zapojení žáků do společenského a pracovního života Škola buduje povědomí o etických hodnotách, má formálně i neformálně jednoznačně nastavená a sdílená spravedlivá pravidla společenského chování a komunikace, která se dodržují Žáci jsou vedeni ke konstruktivním debatám Škola připravuje žáky na aktivní zapojení do života v demokratické společnosti, rozvíjí občanské kompetence (např. formou žákovské samosprávy apod.) Škola učí používat jistě a bezpečně informační, komunikační a další technologie Škola motivuje žáky k celoživotnímu učení Škola rozvíjí schopnost říct si o pomoc a ochotu nabídnout a poskytnout pomoc Ve většině aktivit se místní ZŠ cítí jako zkušené, když pouze v 5 z 11 nadefinovaných aktivit nepřekročila hodnota průměrného hodnocení aktuálního stavu výši 2,7 (zároveň však neklesla pod 2,5). Zkušenosti ve většině aktivit mají školy regionu slabší vůči školám na úrovni celého Česka, nicméně nelze hovořit o nějakých významných rozdílech. Překážky k této další oblasti nebyly zjišťovány. Podpora rozvoje matematické gramotnosti Tato oblast zmiňovaná jako hlavní oblast podpory byla dle výše priorit hodnocena průměrně (hodnota 3 z 6). ZŠ v alespoň 3/4 zastoupení vyjádřili plán zlepšit se v osmi z 11 nabízených aktivitách (seřazeno dle nevyššího podílu ZŠ): Tab. 9: Plány zlepšení ZŠ v oblasti matematické gramotnosti Plán Matematická gramotnost Učitelé 1. i 2. stupně rozvíjejí své znalosti v oblasti matematické gramotnosti a využívají je ve výuce (kurzy dalšího vzdělávání, studium literatury aj.) Škola disponuje dostatečným technickým a materiálním zabezpečením pro rozvoj matematické gramotnosti Celkem ORP ČR Stav Rozdíl ORP/ČR 82,4% 17,6% 100,0% 2,41 2,65-0,24 70,6% 17,6% 88,2% 2,41 2,41 0,00 38

39 Matematická gramotnost Škola podporuje rozvoj matematické gramotnosti v rámci školních vzdělávacích programů (má stanoveny konkrétní cíle) Škola pravidelně nakupuje aktuální literaturu, multimédia pro rozvoj matematické gramotnosti na 1. i 2. stupni ZŠ Učitelé 1. i 2. stupně využívají poznatky v praxi a sdílejí dobrou praxi v oblasti matematické gramotnosti mezi sebou i s učiteli z jiných škol Škola podporuje individuální práci s žáky s mimořádným zájmem o matematiku Ve škole jsou využívána interaktivní média, informační a komunikační technologie v oblasti rozvoje matematické gramotnosti Ve škole je podporováno matematické myšlení u žáků (příklady k řešení a pochopení každodenních situací, situací spojených s budoucí profesí nebo k objasnění přírodních zákonů, atp.) Ve škole jsou realizovány mimovýukové akce pro žáky na podporu matematické gramotnosti a zvýšení motivace (např. projektové dny apod.) Škola informuje a spolupracuje v oblasti matematické gramotnosti s rodiči (představení kroužků, aktivit a profesí spojených s rozvojem matematické gramotnosti např. projektové dny, dny otevřených dveří apod.) Ve škole existují pravidelné kroužky / doučování/ mimoškolní aktivity v oblasti matematické gramotnosti (např. kroužek zábavné logiky apod.) Pozn. ZŠ mohly označit v oblasti plánování pouze jedno období. Plán Celkem ORP ČR Stav Rozdíl ORP/ČR 76,5% 11,8% 88,2% 2,71 2,82-0,11 64,7% 23,5% 88,2% 2,06 2,35-0,30 70,6% 11,8% 82,4% 2,29 2,34-0,05 58,8% 23,5% 82,4% 2,18 2,30-0,13 58,8% 23,5% 82,4% 2,71 2,70 0,00 58,8% 17,6% 76,5% 2,82 2,75 0,07 47,1% 23,5% 70,6% 1,41 1,75-0,34 47,1% 17,6% 64,7% 1,35 1,73-0,38 47,1% 11,8% 58,8% 1,82 1,83 0,00 Z tabulky je patrné, že v této oblasti řada místních škol upřednostnila ve větší míře vůči jiným oblastem dlouhodobější horizont plánování a dále je zřejmý významný rozdíl v realizaci (dle průměrného hodnocení) proklamovaných aktivit. Za realizované lze považovat čtyři aktivity, ve fázi počáteční realizace jsou naopak 3 aktivity (ty, jež ZŠ plánují zlepšit v nejmenší míře). Právě v těchto aktivitách jsou ZŠ regionu významně méně zkušené než ZŠ České republiky jako celku. Toto lze dále tvrdit ještě pro další dvě aktivity, které jsou naopak považovány ZŠ za důležité v oblasti plánování (alespoň 88 % ZŠ regionu plánuje jejich zlepšení). Za překážky v oblasti rozvoje matematické gramotnosti ZŠ nejčastěji vidí (seřazeno sestupně dle podílu ZŠ (alespoň ¼) hovořící o dané překážce): 39

40 Nedostatek stabilní finanční podpory pro rozvoj příslušné gramotnosti (k personálnímu zajištění pedagogického dozoru koutků, volně otevřených učeben, k možnému půlení hodin, k inovaci a výměně učebních pomůcek k rozvoji gramotností, k zajištění dostatečného počtu těchto pomůcek apod.)" Nedostatečné materiálně technické podmínky pro rozvoj v příslušné oblasti gramotnosti mimo školu (exkurze, výstavy, tematické programy apod.) Nedostatečný rozvoj mentoringu na škole ve vztahu k příslušným gramotnostem (malá kreativita, stereotyp vyučujících, nízká sebemotivace apod.) Nezájem ze strany žáků a rodičů Chybějící nebo nedostatečný srovnávací nástroj úrovně gramotnosti pro žáky daného věku nebo ročníku Nedostatečné sdílení elektronických nebo jiných didaktických materiálů ze strany školy směrem k žákům Nepravidelnost aktivit (výukových i mimovýukových) v oblasti rozvoje příslušné gramotnosti Absence pozice samostatného pracovníka nebo pracovníků pro rozvoj příslušné gramotnosti Opět tak mezi stěžejními překážkami lze nalézt ty, které byly identifikovány i v případě rozvoje výše popsaných gramotností (čtenářské, jazykové). Srovnáme-li situaci na Tišnovsku vůči celému území České republiky, v řadě překážek jsou místní základní školy kritičtější (opět zejména Nedostatečný rozvoj mentoringu na škole ve vztahu k příslušným gramotnostem (malá kreativita, stereotyp vyučujících, nízká sebemotivace apod.) ), avšak počet těch, které jsou významněji vnímány na celorepublikové úrovni je také vysoký. ZŠ Tišnovska nedávají takovou váhu překážce Nízká časová dotace pro rozvoj příslušné gramotnosti mimo výuku (a) a Nízká úroveň kooperace školy s dalšími aktéry k rozvoji gramotnosti (projekty se školami, s obcemi, science centry, neziskovými organizacemi apod.) (b). ICT včetně potřeb infrastruktury (podpora digitálních kompetencí, konektivita škol) Tato oblast zmiňovaná jako oblast další podpory byla dle výše priorit hodnocena průměrně (hodnota 3 z 6). ZŠ v alespoň 3/4 zastoupení vyjádřili plán zlepšit se v 4 ze 7 aktivit: Pedagogové se orientují v rámci svého předmětu ve volně dostupných zdrojích na internetu Pedagogové umí systematicky rozvíjet povědomí o internetové bezpečnosti a kritický pohled na internetový obsah k rozvoji znalostí a dovedností žáků Pedagogové využívají ICT učebnu nebo školní stolní počítače při výuce (nejen informatiky) Pedagogové využívají pro výuku volně dostupné, bezpečné, otevřené internetové zdroje (24 % ZŠ to vnímá jako plán na horizont ). Mimo aktivitu Pedagogové umí systematicky rozvíjet povědomí o internetové bezpečnosti a kritický pohled na internetový obsah k rozvoji znalostí a dovedností žáků (ZŠ Tišnovska jsou méně zkušené) jsou rozdíly v hodnocení stavu mezi místními školami, krajem a ČR velmi malé. Tato výše uvedená aktivita je jedinou ze zmíněných, kterou nelze označit za realizovanou. Vysoké průměrné hodnocení stavu těchto dalších tří aktivit a nízké hodnocení aktivit, které ZŠ plánují v menší míře, vytváří významné rozdíly uvnitř této oblasti. Aktivity Pedagogové využívají možností BYOD pro konkrétní projekty žáků (umožnění žákům používat ve výuce jejich vlastní technická zařízení typu ICT, tj. notebooky, netbooky, tablety, chytré telefony apod.) (a) a pedagogové využívají mobilní ICT vybavení a digitální technologie při výuce v terénu, v projektové výuce apod. jsou totiž ve fázi prvotního rozvoje. Za překážky, které brání rozvoji digitálních kompetencí pedagogických pracovníků, označila alespoň jedna čtvrtina ZŠ regionu 7 z 8 nadefinovaných možností: 40

41 Nedostatek financí na pořízení moderního ICT vybavení (včetně údržby stávající techniky) Neznalost metod implementace vlastní techniky žáků na stávající podmínky školy (různorodé operační systémy apod.) Nedostatek časových možností k dalšímu vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti digitálních kompetencí Nedostatečné využívání mobilních ICT technologií ve výuce (notebooků, tabletů vč. možnosti využití vlastních technických zařízení žáků jako např. chytrých telefonů, tabletů apod.) Nedostatečné znalosti pedagogických pracovníků v oblasti používání hardware Nedostatečné znalosti pedagogických pracovníků v oblasti používání software a internetu Nevhodné/zastaralé ICT vybavení V případě těchto spatřovaných překážek je patrný více kritický pohled místních ZŠ, neboť bez výjimky byly překážky označeny častěji na místní úrovni, než na úrovni celorepublikové. Nevíce významné rozdíly v posouzení překážek (rozdíl 10 proc. bodů) mezi ZŠ Tišnovska a Česka lze zachytit v: Nedostatečné znalosti pedagogických pracovníků v oblasti používání software a internetu Nedostatečné využívání mobilních ICT technologií ve výuce (notebooků, tabletů vč. možnosti využití vlastních technických zařízení žáků jako např. chytrých telefonů, tabletů apod.) Nedostatečné znalosti pedagogických pracovníků v oblasti používání hardware Neznalost metod implementace vlastní techniky žáků na stávající podmínky školy (různorodé operační systémy apod.). Podpora inkluzivního/společného vzdělávání Tato oblast zmiňovaná jako hlavní oblast podpory byla dle výše priorit hodnocena mírně podprůměrně (hodnota 4 z 6). ZŠ v alespoň 3/4 zastoupení vyjádřili plán zlepšit se v (seřazeno dle nejvyššího podílu ZŠ) v 12 z 19 dotazovaných aktivit. V dlouhodobějším horizontu ( ) však v těchto 12 aktivitách plánuje zlepšení pouze minimum ZŠ (v 9 z nich žádná). 41

42 17. Škola klade důraz nejen na budování vlastního úspěchu žáka, ale i na odbourávání 16. Pedagogové využívají v komunikaci se žákem popisnou slovní zpětnou vazbu, 12. Pedagogové umí spolupracovat ve výuce s dalšími pedagogickými (asistent pedagoga, 11. Pedagogové školy jsou schopni vhodně přizpůsobit obsah vzdělávání, upravit formy a 6. Škola upravuje organizaci a průběh vyučování v souladu s potřebami žáků se 4. Škola umožňuje pedagogům navázat vztahy s místními a regionálními školami různých 1. Škola dokáže přijmout ke vzdělávání všechny žáky bez rozdílu (včetně žáků s odlišným Učitelé vnímají tvořivým způsobem rozdíly mezi žáky jako zdroj zkušeností a příležitost k 14. Vyučující realizují pedagogickou diagnostiku žáků, vyhodnocují její výsledky a v souladu s 5. Vedení školy vytváří podmínky pro realizaci inkluzivních principů ve vzdělávání na škole 8. Pedagogové umí využívat speciální učebnice, pomůcky i kompenzační pomůcky 7. Škola má vytvořený systém podpory pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami (je 0,0% 20,0% 40,0% 60,0% 80,0% 100,0% Obr. 9: Aktivity, které plánují zlepšit alespoň 3/4 ZŠ Tišnovska Ve většině aktivit uvedených v grafu se ZŠ cítí zkušeně a aktivity realizují. Nejvíce zkušené jsou pak v aktivitách, které plánuje zlepšit méně než ¾ ZŠ a to: Vyučující spolupracují při naplňování vzdělávacích potřeb žáků (např. společnými poradami týkajícími se vzdělávání žáků apod.) Škola učí všechny žáky uvědomovat si práva a povinnosti (vina, trest, spravedlnost, Úmluva o právech dítěte apod.) Škola umí komunikovat s žáky, rodiči i pedagogy, vnímá jejich potřeby a systematicky rozvíjí školní kulturu, bezpečné a otevřené klima školy Škola umí připravit všechny žáky na bezproblémový přechod na další stupeň vzdělávání. Pouze aktivity Pedagogové umí využívat speciální pomůcky i kompenzační pomůcky (a), Škola umožňuje pedagogům navázat vztahy s místními a regionálními školami různých úrovní (společné diskuze, sdílení dobré praxe, akce pro jiné školy nebo s jinými školami apod.) (b) a Škola upravuje organizaci a průběh vyučování v souladu s potřebami žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (např. poskytuje skupinovou výuku pro nadané žáky, skupiny mohou být tvořeny žáky z různých ročníků, doučování apod.) (c) ZŠ označily za oblast rozvíjející se. 42

43 V případě srovnání s celorepublikovou úrovní převažují aktivity, v nichž jsou ZŠ Tišnovska slabší než školy v ČR obecně, nicméně jsou pouze 3 aktivity, kde je tento rozdíl znatelnější vyšší než 0,2 proc. bodu (seřazeno vzestupně k nejslabší aktivitě): Škola upravuje organizaci a průběh vyučování v souladu s potřebami žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (např. poskytuje skupinovou výuku pro nadané žáky, skupiny mohou být tvořeny žáky z různých ročníků, doučování apod.) Pedagogové umí využívat speciální učebnice, pomůcky i kompenzační pomůcky Škola umožňuje pedagogům navázat vztahy s místními a regionálními školami různých úrovní (společné diskuze, sdílení dobré praxe, akce pro jiné školy nebo s jinými školami apod.) Aktivit, v nichž se místní ZŠ cítí více zkušené vůči ZŠ České republiky, je méně a rozdíly mezi nimi jsou nižší (max. 0,16 p. b.). 6. Nezájem učitelů o zavedení inkluzivního prostředí školy (nezájem o změnu metod, forem a stylu práce) 9. Problematika je nová, nerozumíme jí, nemáme žádné zkušenosti v oblasti inkluze/společného vzdělávání 7. Nedostatečné zvládání formativního hodnocení heterogenní třídy (problémy s nastavením a udržením systému hodnocení žáků apod.) 4. Velký počet žáků ve třídách ČR ORP 3. Nedostatečná schopnost učitelů pracovat s heterogenní skupinou 2. Nedostatečná vzájemná komunikace školy a rodiny (nezvládání řešení konfliktů a problémů, nedostatečná schopnost školy obhájit vlastní názory a postupy apod.) 13. Nedostatek finančních prostředků pro realizaci mimoškolního vzdělávání pro znevýhodněné žáky (např. výstavy, exkurze, kroužky apod.) 10. Nedostatek příležitostí ke vzdělávání v oblasti inkluze/společného vzdělávání pro pedagogy 5. Na školu je tlačeno ze strany státu na rychlou změnu stávajícího systému 14. Technická nemožnost bezbariérových úprav školy 11. Nedostatečná kampaň/osvěta v oblasti inkluze/společného vzdělávání pro většinovou veřejnost, pro rodiče, pro rodiče žáků se speciálními vzdělávacími potřebami apod. 12. Nedostatek vzdělávacích materiálů, pomůcek a metodik v oblasti inkluze vč. metodické podpory ze strany MŠMT 1. Nedostatečné finanční zajištění personálních nákladů na práci s heterogenními skupinami žáků (např. asistentů pedagoga, pedagogické i nepedagogické pracovníky) 0,0% 50,0% 100,0% Obr. 10: Nejčastěji spatřované překážky v oblasti rozvoje inkluzivního/společného vzdělávání označeny alespoň ¼ ZŠ v regionu Tišnovsko Za překážky v oblasti podpory inkluzivního/společného vzdělávání alespoň ¼ ZŠ vidí téměř všechny nadefinované překážky (13 ze 14)(obr. 10). Porovnáme-li toto vnímání s jinými oblastmi, 43

44 intenzita a počet vnímaných překážek je velmi vysoký. Ještě devátá překážka v pořadí byla uvedena alespoň 4 ZŠ z deseti. Srovnáme-li situaci na Tišnovsku vůči celému území České republiky, ZŠ regionu Tišnovska spatřují v případě šesti z 19 překážek jejich význam jako méně významný. Mezi nimi však byly dvě překážky Nedostatek finančních prostředků pro realizaci mimoškolního vzdělávání pro znevýhodněné žáky (např. výstavy, exkurze, kroužky apod.) (a) a Na školu je tlačeno ze strany státu na rychlou změnu stávajícího systému, u nichž byl rozdíl ve vnímání poměrně velký (více než 10 proc. bodů). Naopak, většině překážek ZŠ opět přiřadili větší význam, tzn., častěji je jmenovali. Čtyři překážky pak byly viděny více kriticky a to (seřazeny sestupně dle podílu ZŠ, které tuto překážku označily): Nedostatek vzdělávacích materiálů, pomůcek a metodik v oblasti inkluze vč. metodické podpory ze strany MŠMT Nedostatečná schopnost učitelů pracovat s heterogenní skupinou Nedostatek příležitostí ke vzdělávání v oblasti inkluze/společného vzdělávání pro pedagogy Nedostatečná vzájemná komunikace školy a rodiny (nezvládání řešení konfliktů a problémů, nedostatečná schopnost školy obhájit vlastní názory a postupy apod.) Podpora kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě žáků Mateřské školy regionu této oblasti přiřadili vůbec nejmenší prioritu. Přesto, ve vyjmenovaných aktivitách této oblasti plánuje zlepšení většina ZŠ. V 8 z 10 aktivit uvedlo plán na zlepšení alespoň ¾ ZŠ. Jsou to tyto aktivity (seřazeno dle nevyššího podílu ZŠ): Učitelé využívají poznatků v praxi a sdílejí dobrou praxi v oblasti rozvoje iniciativy a kreativity mezi sebou i s učiteli z jiných škol Škola rozvíjí finanční gramotnost žáků (učí je znát hodnotu peněz, pracovat s úsporami, spravovat záležitosti, znát rizika) Učitelé rozvíjejí své znalosti v oblasti podpory kreativity a využívají je ve výchově (kurzy dalšího vzdělávání, studium literatury aj.) Škola podporuje klíčové kompetence k rozvoji kreativity podle RVP ZV Škola učí žáky myslet kriticky, vnímat problémy ve svém okolí a nacházet inovativní řešení, nést rizika i plánovat a řídit projekty s cílem dosáhnout určitých cílů (např. projektové dny; při výuce jsou zařazeny úlohy s více variantním i neexistujícím řešením atp.) Škola systematicky učí prvkům iniciativy a kreativity, prostředí i přístup pedagogů podporuje fantazii a iniciativu dětí Ve škole je v rámci vzdělávacího procesu nastaveno bezpečné prostředí pro rozvoj kreativity, iniciativy a názorů žáků Ve škole existuje prostor pro pravidelné sdílení zkušeností (dílny nápadů apod.) Aktivity v rámci této oblasti některé ZŠ spojují také s vzdálenějším horizontem (vždy alespoň jedna z deseti škol). Např. aktivitu Ve škole existuje prostor pro pravidelné sdílení zkušeností (dílny nápadů apod.) však k tomuto časovému rámci váží již 3 z deseti škol. Pouze ve třech aktivitách se školy cítí být zkušené: Škola podporuje klíčové kompetence k rozvoji kreativity podle RVP ZV Ve škole je v rámci vzdělávacího procesu nastaveno bezpečné prostředí pro rozvoj kreativity, iniciativy a názorů žáků Škola systematicky učí prvkům iniciativy a kreativity, prostředí i přístup pedagogů podporuje fantazii a iniciativu dětí Naopak převažují aktivity, které lze označit za rozvíjející se, a školy s nimi nemají příliš zkušenosti. Podle názorů ZŠ Tišnovska je stav v regionu slabší než v případě celé České republiky v 70 % 44

45 10. Nedostatek finančních prostředků pro realizaci vzdělávání mimo vlastní výuku 6. Nedostatek příležitostí ke vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti podnikavosti, iniciativy a kreativity 3. Malý zájem žáků o témata, cvičení, projekty rozvíjející kompetence k podnikavosti, iniciativě a kreativitě 7. Nedostatek výukových materiálů, pomůcek a metodik v oblasti podnikavosti, iniciativy a kreativity 2. Malý zájem zaměstnavatelů a podnikatelů o spolupráci se školami 9. Nedostatečné kompetence pedagogických pracovníků k rozvoji podnikavosti, iniciativy a kreativity u žáků 8. Nedostatečná dostupnost informačních a komunikačních technologií pro výuku v oblasti podnikavosti, iniciativy a kreativity Místní akční plán vzdělávání pro ORP Tišnov aktivit, významněji pak v Učitelé rozvíjejí své znalosti v oblasti podpory kreativity a využívají je ve výchově (kurzy dalšího vzdělávání, studium literatury aj.) (a) a Učitelé využívají poznatků v praxi a sdílejí dobrou praxi v oblasti rozvoje iniciativy a kreativity mezi sebou i s učiteli z jiných škol (b). Počet překážek, které si s rozvojem kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě žáků alespoň ¼ ZŠ spojuje je poměrně významný (7 z 9 překážek) (konkrétně viz obr. 11). Opět převažuje kritičtější pohled místních ZŠ nad pohledem v celém Česku. O více než 20 proc. bodů byla zmíněna překážka Malý zájem žáků o témata, cvičení, projekty rozvíjející kompetence k podnikavosti, iniciativě a kreativitě, když ji označilo 53 % ZŠ Tišnovska (na úrovni ČR pouze 33 %). 80,0% 70,0% 60,0% ORP ČR 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0% 0,0% Obr. 11: Nejčastěji spatřované překážky v oblasti rozvoje kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě žáků označeny alespoň ¼ ZŠ v regionu Tišnovsko Podpora polytechnického vzdělávání Oblast podpory polytechnického vzdělávání byla ZŠ považována za méně důležitou získala hodnotu 5z6. Přestože, alespoň ¾ ZŠ Tišnovska by se rádo zlepšilo v 15 z 20 definovaných aktivit. Vzhledem k předchozím hodnoceným oblastem je pro tuto oblast příznačnější vysoké procento dotazovaných ZŠ plánujících zlepšení ve vzdálenějším období (alespoň jedna pětina základních škol v 11 z 20 aktivit). 45

46 4. Učitelé 1. i 2. stupně využívají poznatky v praxi a sdílejí dobrou praxi v oblasti rozvoje 17. Škola informuje o oblasti polytechnického vzdělávání rodiče (publicita akcí, kroužků, aktivit Škola spolupracuje s místními firmami/podnikateli 19. Škola disponuje dostatečným technickým a materiálním zabezpečením na podporu a rozvoj 1. Technické vzdělávání je na naší škole realizováno v souladu s RVP ZV 12. Škola podporuje individuální práci s žáky s mimořádným zájmem o polytechniku 11. Škola podporuje samostatnou práci žáků v oblasti polytechnického vzdělávání 8. Součástí výuky polytechnických předmětů jsou laboratorní cvičení, pokusy, různé projekty apod. 18. Ve škole existuje podnětné prostředí / prostor s informacemi z oblasti polytechnického vzdělávání 2. Přírodovědné a environmentální vzdělávání je na naší škole realizováno v souladu s RVP ZV 20. Škola využívá informační a komunikační technologie v oblasti rozvoje polytechnického 14. Na škole se realizují mimovýukové akce pro žáky na podporu polytechnického vzdělávání a zvýšení 3. Příslušní učitelé rozvíjejí své znalosti v oblasti polytechnického vzdělávání a využívají je ve výuce 6. Škola podporuje zájem žáků o oblast polytechniky propojením znalostí s každodenním životem a 7. Škola disponuje vzdělávacími materiály pro vzdělávání polytechnického charakteru 0,0% 20,0% 40,0% 60,0% 80,0% 100,0% Obr. 12: Aktivity v rámci oblasti podpory polytechnického vzdělávání, které plánují zlepšit alespoň 3/4 ZŠ Tišnovska v letech Z výsledků dotazníkového šetření je dále patrné, že tato oblast je spojena spíše se slabšími zkušenostmi ZŠ více než polovina aktivit je dle názorů ZŠ pouze ve fázi prvního rozvoje a pouze v případě dvou aktivit - Přírodovědné a environmentální vzdělávání je na naší škole realizováno v souladu s RVP ZV (a) a Technické vzdělávání je na naší škole realizováno v souladu s RVP ZV (b) lze hovořit o realizaci. Celkově jsou rozdíly mezi hodnocenými aktivitami poměrně velké variují mezi hodnotou 1,00-3,18. Rozdíly mezi ZŠ území Tišnovska a ZŠ v kraji či celé ČR jsou spíše nevýznamné. Pouze v případě aktivit Škola disponuje dostatečným technickým a materiálním zabezpečením na podporu a rozvoj polytechnického vzdělávání (např. učebny pro výuku chemie, fyziky, přírodopisu ad.) (a) a Učitelé 1. i 2. stupně využívají poznatky v praxi a sdílejí dobrou praxi v oblasti rozvoje polytechnického vzdělávání mezi sebou i s učiteli z jiných škol (b) mají místní ZŠ méně zkušeností (rozdíl 0,27 a 0,28 p. b.). Nejčastěji zmiňovanou překážkou slabé úrovně podpory polytechnického vzdělávání ZŠ regionu vidí v několika bodech, které jsou zmiňovány poměrně frekventovaně (seřazeny sestupně; viděny alespoň ¼ ZŠ): 46

47 Nevhodné či žádné vybavení laboratoří, odborných učeben, dílen apod. Nedostatek financí na úhradu vedení volitelných předmětů a kroužků Nedostatečné/neodpovídající prostory Učitelé polytechnických předmětů nejsou jazykově vybaveni pro výuku v CLIL Absence pozice samostatného pracovníka nebo pracovníků pro rozvoj polytechniky Malý zájem o polytechnické vzdělávání ze strany žáků a rodičů Pedagogičtí pracovníci nemají aktuální znalosti a dovednosti v polytechnické oblasti Prvních pět bodů označila každá druhá škola Tišnovska a tak není překvapivé, že stavební úpravy a rekonstrukce dílny/cvičné kuchyňky a vybavení polytechnických učeben (fyziky, chemie, přírodopisu, dílny, kuchyňky apod.) se řadí mezi priority investičních plánů ZŠ. Právě nevhodné vybavení laboratoří, učeben a dílen zmínily ZŠ Tišnovska mnohem častěji, než jak tomu bylo na území celé ČR. Naproti tomu, vůči výše uvedeným zjištěním, je přínosné, že malý zájem o polytechnické vzdělávání ze strany žáků a rodičů coby překážka rozvoje tohoto typu vzdělávání byla v regionu Tišnovska vnímána o 10 procentních bodů slaběji než v případě Česka (jediná překážka v níž místní ZŠ nebyly kritičtější) b VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ USKUTEČNĚNÉHO REALIZAČNÍM TÝMEM V průběhu první poloviny listopadu 2016 proběhlo dotazníkové šetření ve vzdělávacích institucích v SO ORP Tišnov. Dotazovány byly: mateřské a základní školy, střední školy, základní umělecké školy, střediska volného času a organizace zabývající se neformálním vzděláváním. Základní a mateřské školy v dotaznících uváděly údaje o vývoji počtů tříd, žáků a pedagogů, o stavu budov, o fungování školních jídelen a školních družin. Dále zasílaly informace o plánovaných investičních i neinvestičních projektech a o šablonách. Informace poskytlo všech 27 MŠ a ZŠ na území ORP: 10 samostatných mateřských škol (MŠ Hradčany, MŠ Lomnička, MŠ Malhostovice, MŠ Svatoslav, MŠ Štěpánovice, MŠ Tišnov, U Humpolky, MŠ Tišnov Sluníčko, MŠ Pohádka Borač, MŠ Níhov a MŠ Tišnov, Horova), 10 zařízení se základní a mateřskou školou (ZŠ a MŠ Deblín, ZŠ a MŠ T. G. M. Drásov, ZŠ a MŠ Lažánky, ZŠ a MŠ Předklášteří, ZŠ a MŠ Sentice, ZŠ a MŠ Dolní Loučky, ZŠ a MŠ Doubravník, ZŠ a MŠ Nedvědice, ZŠ a MŠ Olší, ZŠ a MŠ Václava Havla Žďárec), 5 samostatných základních škol (ZŠ Tišnov, Smíškova, ZŠ Tišnov, 28. října, ZŠ Katov, ZŠ Brumov, ZŠ ZaHRAda), jedna základní škola spojená se mateřskou a základní uměleckou školou (ZŠ, ZUŠ a MŠ Lomnice) a jedna základní škola spojená se střední školou (SŠ a ZŠ Tišnov). Střední školy zaslaly základní údaje o oborech vzdělávání v posledních dvou letech a dále se vyjádřily k připravenosti žáků ze ZŠ, ke spolupráci se ZŠ, k zájmu o studium ze strany žáků z regionu a k možnostem uplatnění absolventů. Rovněž využily možnosti zařadit do MAP některé své projekty. Informace poskytly všechny 4 střední školy v ORP. Základní umělecké školy vyplnily údaje o žácích, oborech a pedagogickém zajištění výuky a dále informace o hmotném zajištění činnosti. Dále mohly uvést plánované projekty. Informace poskytly obě dvě školy působící v ORP. Střediska volného času uvedla v dotaznících údaje o zájmových útvarech, počtech účastníků a personálním zajištění a dále o hmotném zajištění činnosti. Dále mohla uvést plánované projekty. Informace poskytla oba dva subjekty působící v této oblasti na území ORP. 47

48 Organizace zabývající se neformálním vzděláváním (až na výjimky šlo o neziskové organizace) byly dotazovány na informace o zaměření činnosti, o počtech členů, pracovníků a uskutečněných akcí. Dále byly zjišťovány podmínky pro činnost a hlavní problémy. Rovněž tyto organizace byly žádány informace o plánovaných projektech. Celkem odpovědělo 18 organizací. Informace zjištěné v rámci dotazníkového šetření jsou uvedeny a okomentovány v následující kapitole Investiční a neinvestiční projekty tvoří součást strategického rámce CHARAKTERISTIKA ŠKOLSTVÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ Základní informace SO ORP Tišnov má celkem 59 obcí. Z toho ve 21 obcích sídlí 27 ředitelství škol, přičemž základní školy jsou převážně spojené s mateřskými školami. Pouze v jednom případě je spojená se základní školou a mateřskou školou i základní umělecká škola, a to v Lomnici u Tišnova. V SO ORP Tišnov je pouze jedno město Tišnov s obyvateli k V Tišnově se nachází čtyři MŠ a čtyři ZŠ (jedna ZŠ je spojena se SŠ). V dalších pěti obcích, které mají víc než tisíc obyvatel Deblín, Drásov, Lomnice, Nedvědice a Předklášteří, se převážně nacházejí základní školy a mateřské školy s jídelnami i školními družinami. V obcích s více než 500 obyvateli (Doubravník, Hradčany, Lažánky, Lomnička, Malhostovice, Sentice) se většinou nachází pouze jedno školské zařízení, v některých případech sloučená MŠ a ZŠ. Obr. 13: Mateřské, základní a základní umělecké školy na území SO ORP Tišnov Pramen: Data ORP Tišnov, zpracování GaREP, spol. s r.o. 48

49 Zřizovateli MŠ a ZŠ jsou obce s výjimkou ZŠ ZaHRAda v Tišnově, která je zřízena neziskovou organizací. Na území SO ORP se nenachází zařízení jeslového typu ani jiné zařízení pro malé děti do tří let, protože již dvouleté děti navštěvují mateřské školy. V Tišnově má pobočku AML jazyková škola. Tab. 10: Stručná charakteristika školství v území SO ORP Tišnov Typ zařízení Hodnota Podíl obcí se zařízením Počet obcí s mateřskou školou % Počet obcí se základní školou jen 1 stupeň 8 14 % Počet obcí se základní školou 1 i 2 stupeň 9 15 % Počet středních škol 2 3 % Počet základních uměleckých škol 2 3 % Počet konzervatoří 0 0 % Počet jazykových škol 1 2 % Počet vyšších odborných škol 0 0 % Počet vysokých škol 0 0 % Pramen: Dotazníkové šetření ve školách, listopad 2016 Tab. 11: Počet MŠ, ZŠ a ZUŠ v obcích SO ORP Tišnov Počet obyv. Obec k MŠ ZŠ ZUŠ 2015 Borač 350 MŠ POHÁDKA - - Brumov ZŠ Brumov Deblín ZŠ a MŠ Deblín (*součástí je MŠ v Maršově) - Dolní Loučky ZŠ a MŠ Dolní Loučky - Doubravník 824 ZŠ a MŠ Doubravník - Drásov ZŠ a MŠ T. G. M. Drásov - Hradčany 634 MŠ Hradčany - - Katov ZŠ Katov Lažánky 717 ZŠ a MŠ Lažánky - Lomnice ZŠ, ZUŠ a MŠ Lomnice Lomnička 521 MŠ Lomnička - - Malhostovice 963 MŠ Malhostovice - - Nedvědice ZŠ a MŠ Nedvědice - Maršov 497 MŠ Deblín* Níhov 221 MŠ Níhov - - Olší 318 ZŠ a MŠ Olší - Předklášteří ZŠ a MŠ Předklášteří - Sentice 606 ZŠ a MŠ Sentice - Svatoslav 432 MŠ Svatoslav - - Štěpánovice 495 MŠ Štěpánovice - - Tišnov ZŠ Tišnov, Smíškova MŠ Tišnov, U Humpolky ZŠ Tišnov, 28. října ZUŠ MŠ Sluníčko ZŠ ZaHRAda Tišnov MŠ Tišnov, Horova SŠ a ZK Tišnov Žďárec 371 ZŠ a MŠ Václava Havla Žďárec - Pramen: Data SO ORP Pozn.: Uvedeny jsou pouze obce, v nichž se nachází školské zařízení. 49

50 Předškolní vzdělávání V 21 mateřských školách se v ORP Tišnov se ve školním roce 2016/2017 nachází celkem 47 běžných tříd s kapacitou 1223 míst, ale pouze 1191 dětmi. Na území ORP není provozována žádná MŠ se specializovanou třídou. Počet dětí v MŠ má spíše klesající tendenci a všechny dostupné kapacity nejsou zcela využity kapacita je však naplněna z více než 97 %. Počty tříd jsou stabilní, za poslední 3 školní roky byla uzavřena jedna třída. V MŠ je celkem k dispozici 21 zájmových kroužků. Zřizovateli všech mateřských škol jsou obce, v nichž školy působí. Tab. 12: Vývoj počtu tříd a dětí v MŠ v ORP Tišnov Školní rok 2014/ / /2017 Kapacita (maximální počet dětí) Počet běžných tříd Počet dětí v běžných třídách Počet speciálních tříd Počet dětí ve speciálních třídách Pramen: Dotazníkové šetření ve školách, listopad V dalších letech předpokládají ředitelé mateřských škol otevření 2 nových tříd, i přes nižší počet dětí (necelých 1100, ale i případný vyšší počet dětí by měly MŠ ve stávajících kapacitách zvládnout). Tyto informace naznačují, že v regionu již minula vlna populačně silnějších ročníků v MŠ. Zcela naplněna byla ve školním roce 2016/2017 kapacita ve 14 MŠ. Zejména MŠ v Tišnově U Humpolky a Sluníčko nemohly přijmout až několik desítek dětí. V dalších 10 MŠ byly ve školním roce 2016/2017 některé žádosti o umístění dítěte do MŠ neuspokojeny (po Tišnovu nejvíce MŠ v Předklášteří a Lomnici). Volná místa měly MŠ v 6 obcích, avšak v řádu jednotek dětí. S kapacitami škol tedy celkově není problém a je třeba je posuzovat individuálně, rozšíření kapacity by se nabízelo pouze ve 3 obcích, kde kapacita MŠ ani v současné době nestačuje. Tab. 13: Stavy tříd a dětí v jednotl. ročnících MŠ v ORP Tišnov ve školním roce 2016/2017 Škola Kapacita Počet běžných tříd Počet dětí v běžných třídách Počet speciálních tříd Počet dětí ve speciálních třídách Počet pedagogů Počet pedagogů úvazky MŠ Hradčany ,00 MŠ Lomnička ,00 MŠ Malhostovice ,50 MŠ Svatoslav ,00 MŠ Štěpánovice ,63 MŠ Tišnov, U Humpolky ,00 MŠ Sluníčko, Tišnov ,00 MŠ POHÁDKA, Borač ,90 MŠ Níhov ,72 MŠ, Tišnov, Horova ,70 ZŠ a MŠ Deblín ,00 ZŠ a MŠ T.G.M. Drásov ,50 ZŠ a MŠ Lažánky ,00 ZŠ a MŠ Předklášteří ,40 50

51 Škola Kapacita Počet běžných tříd Počet dětí v běžných třídách Počet speciálních tříd Počet dětí ve speciálních třídách Počet pedagogů Počet pedagogů úvazky ZŠ a MŠ Sentice ,50 ZŠ a MŠ Dolní Loučky ,00 ZŠ a MŠ Doubravník ,00 ZŠ a MŠ Nedvědice ,90 ZŠ a MŠ Olší ,71 ZŠ a MŠ V. Havla, Žďárec ZŠ, ZUŠ a MŠ Lomnice , ,30 CELKEM ,76 Pramen: Dotazníkové šetření ve školách, listopad Z 21 mateřských škol jich je 9 jednotřídních, 6 dvojtřídních, 2 trojtřídní a 4 pětitřídní. Největší MŠ jsou 3 MŠ v Tišnově a v 1 MŠ Drásově; tyto MŠ kapacitu od 130 (MŠ Tišnov, Horova) do 140 (MŠ Tišnov, U Humpolky) dětí. V těchto MŠ zajišťuje provoz 10 pedagogů, V jednotřídních MŠ zajišťují provoz obvykle dva pedagogové, u dvojtřídních 3 nebo 4. Celkově připadá na jednoho pedagoga téměř 13 dětí. Tab. 14: Celkový vývoj počtu pracovníků MŠ v ORP Tišnov Pracovníci 2014/ / /2017 Počet pedagogických pracovníků učitelů Počet pedagogických pracovníků učitelů přepočtený na úvazky 89,193 89,025 89,76 Počet ostatních pedagogických pracovníků (asistent pedagoga, speciální pedagog, výchovný poradce, psycholog, logoped apod.) Počet ostatních pedagogických pracovníků přepočtený na úvazky 5 7,5 9,16 Počet nekvalifikovaných pedagogických pracovníků Počet nekvalifikovaných pedagogických pracovníků přepočtený na úvazky 6,49 3,43 1,7 Počet ostatních pracovníků Počet ostatních pracovníků přepočtený na úvazky 44,016 44,328 44,548 Pramen: Dotazníkové šetření ve školách, listopad Počet pedagogických pracovníků za poslední 3 školní roky v podstatě stagnuje mezi školními roky 2014/2015 a 2015/2016 se snížil z 96 na 94 a tento počet zůstal i pro školní rok 2016/2017. V přepočtu na úvazky se však mírně navýšil. Na chodu MŠ se dále podílelo 55 ostatních pracovníků a 11 až 18 ostatních pedagogických pracovníků. Cca 10 % pedagogických pracovníků nemá odpovídající kvalifikaci. 51

52 Tab. 15: Počet budov MŠ a jejich technický stav v ORP Tišnov Technický stav budov MŠ (zejména nedostatky) MŠ Hradčany Oprava střechy, oprava sociálního zařízení pro zaměstnance. MŠ Lomnička 1 budova MŠ, jejím největším nedostatkem je špatný stav fasády a podlahy ve třídě. MŠ Malhostovice Jedna budova ve špatném stavu. MŠ Svatoslav Jedna budova MŠ stav vyhovující. MŠ Štěpánovice Jedna budova společná s obecním úřadem a hasičskou zbrojnicí. Budova je po částečné rekonstrukci. Při větším zásahu (opravě)by bylo vhodné uvažovat o podlahovém vytápění ve třídě MŠ. MŠ Tišnov, U MŠ má dvě samostatné budovy, na obou pracovištích jsou kuchyně a Humpolky zahrada. Naprosto nevyhovující je elektroinstalace na obou pracovištích. Opraveny by měly být zejména prostory pro personál toalety, denní místnosti, šatny. Nevhodně je vyřešen zabezpečovací systém na obou MŠ Sluníčko, Tišnov MŠ POHÁDKA, Borač MŠ Níhov MŠ, Tišnov, Horova ZŠ a MŠ Deblín ZŠ a MŠ T.G.M. Drásov ZŠ a MŠ Lažánky ZŠ a MŠ Předklášteří ZŠ a MŠ Sentice ZŠ a MŠ Dolní Loučky ZŠ a MŠ Doubravník ZŠ a MŠ Nedvědice budovách. jedna budova, technický stav dobrý, v r byla provedena celková revitalizace. Nedostatky 2 rozvaděče elektrického proudu (rozvodové skříně z r. 1980) jsou zastaralé, byla by žádoucí výměna. Jedna budova MŠ zcela chybí: zázemí pro zaměstnance školy šatna (pro pedagogy, nepedagogy), kancelář, sklad pro pomůcky a didaktický materiál; z důvodu bezpečnosti je nezbytná výměna podlahové krytiny v objektu budovy, zateplení a venkovní fasáda budovy, oplocení školní zahrady, zastínění školní zahrady formou přírodní učebny. Jedna budova ve špatném stavu. Jedna budova z roku 1965, jejíž část se v roce 2010 zrekonstruovala. Levé křídlo se 3 třídami a kuchyň zůstalo původní a postupně se v něm provádí úpravy a opravy. Tato část ještě není zateplena a je v ní stará elektroinstalace. Budova Deblín 270 potřebné rekonstrukce, fasáda, vnitřní úpravy, Deblín 310 technický stav dobrý, Maršov potřebná rekonstrukce. Od 9/2014 nová budova MŠ, sloučena všechna původní odloučená pracoviště na jedno místo, otevření pěti tříd. MŠ Lažánky: jedna budova, součástí školní jídelna, obecní knihovna. Budova vcelku v dobrém stavu (opravená střecha, zateplení fasády, nová okna a dveře). Jedna budova, 2 třídy, zázemí, školní jídelna, 2 kanceláře. Mateřská škola potřebuje rekonstrukci topení, novou střechu. V letošním roce byla zahájena přístavba MŠ rozšíření o 1 třídu s celým zázemím. Jedna budova MŠ společná se ZŠ a obecním úřadem. Budova MŠ byla postavena v roce Zde jsou dvě třídy. Technický stav je výborný. Jedna třída MŠ je umístěna v budově ZŠ a letos probíhá její rekonstrukce podle požadavků hygieny. Po rekonstrukci bude splňovat všechny požadavky. Otevřena by měla být v lednu Jedna zrekonstruovaná budova v dobrém technickém stavu. Pro navýšení kapacity je možné využít bývalou třídu MŠ v budově vily, která se školkou přímo sousedí. Zde je nutné obnovit sociální zařízení, vyměnit okna a vybudovat bezbariérový přístup. S tím souvisí i terénní úpravy okolí, přístupová cesta a dovybavení zahrady. I v případě, že by už příští rok bylo méně žádostí o přijetí, má smysl do úpravy třídy investovat, máme nárok na snížený počet dětí ve třídách, integrujeme děti s PAS středně těžkým až těžkým postižením. Jedna budova. Střecha ve špatném stavu. Špatná zeď. 52

53 Technický stav budov MŠ (zejména nedostatky) ZŠ a MŠ Olší Jedna budova (společně se ZŠ) po rekonstrukci. V r. 2016/2017 plán rekonstrukce hlavní herny MŠ; v r. 2017/2018 plán nové fasády budovy. ZŠ a MŠ V. Havla, Hospodaření MŠ je zahrnuto v údajích za ZŠ. Nelze v rámci celého právního Žďárec subjektu oddělit. MŠ je umístěna v budově společně s obecním úřadem, poštou a ordinací lékaře. ZŠ, ZUŠ a MŠ MŠ je součástí areálu ZŠ. Není bezbariérový přístup, nedostačující kapacita Lomnice - nutnost rozšíření o 1 třídu. Pramen: Dotazníkové šetření ve školách, listopad Vybavenost MŠ tělocvičnou, hřištěm, zahradou nebo jiným sportovním zařízením je v následující tabulce uvedeno jen u těch MŠ, které tímto vybavením disponují. Z celkových 21 má 20 MŠ zahradu, některé z nich však nemají dostatek herních prvků pro děti nebo dalšího vybavení a vyžadují dovybavení či rekonstrukci. Samostatné tělocvičny obvykle MŠ nemají v případě potřeby a zimních měsících využívají často tělocvičny jiných subjektů v obci. Tab. 16: Vybavenost a související potřeby MŠ v ORP Tišnov Škola Další zařízení MŠ Počet Stav (nedostatky) MŠ Hradčany Zahrada 1 - MŠ Lomnička Zahrada 1 nedostatečná vybavenost hracími prvky (průlezky, houpačky, ) MŠ Malhostovice Zahrada 1 po rekonstrukci MŠ Svatoslav Zahrada 1 zahrada vybavena novými herními prvky MŠ Štěpánovice Zahrada 1 malý prostor MŠ Tišnov, U Zahrada 2 havarijní stav oplocení Humpolky Ostatní sport. zař. 1 bazén MŠ Sluníčko, Tišnov MŠ POHÁDKA, Borač Zahrada 1 špatný stav oplocení je původní z roku 1980 Ostatní sport. zař. 2 2 rozvaděče elektr. proudu původní z r Zahrada 1 velmi prostorná s výhledem na louku a les: nové herní prvky, vysazené okrasné stromy a keře, v plánu je vybudování zastřešené přírodní učebny a nové oplocení celé školní zahrady Ostatní sport. zař. 1 - MŠ Níhov Zahrada 1 bez nedostatků MŠ, Tišnov, Horova Zahrada 1 - ZŠ a MŠ Deblín Hřiště 3 nedostatek herních prvků, jejich renovace Zahrada 3 - ZŠ a MŠ T.G.M. Hřiště 1 - Drásov Zahrada 1 - ZŠ a MŠ Lažánky Zahrada 1 vyřezání dřevin, nové záhony pro děti, doplnění hracími prvky ZŠ a MŠ Předklášteří Zahrada 1 bez nedostatků, po rekonstrukci ZŠ a MŠ Sentice Zahrada 1 dovybavit herními prvky, zelení, relaxačními chodníky, záhonky apod. ZŠ a MŠ Dolní Hřiště 1 - Loučky Zahrada 1 - Hřiště 1 povrch ZŠ a MŠ Zahrada 1 přístupová cesta, brána, herní prvky Doubravník Ostatní zařízení 1 bývalá třída ve vile k celkové rekonstrukci 53

54 Škola Další zařízení MŠ Počet Stav (nedostatky) ZŠ a MŠ Nedvědice Zahrada 1 - ZŠ a MŠ Olší Hřiště 1 nové - obecní (před školou) Zahrada 1 po rekonstrukci (za školou) ZŠ a MŠ V. Havla, Tělocvična 1 společně se ZŠ Žďárec Hřiště 1 slouží také veřejnosti Tělocvična 1 výměna oken, renovace podlahy ZŠ, ZUŠ a MŠ Hřiště 1 - Lomnice Zahrada 1 - Ostatní zařízení 1 bazén Tělocvična 2 - CELKEM Hřiště 9 - Zahrada 23 - Ostatní sport. zař. 6 - Pramen: Dotazníkové šetření ve školách, listopad Pozn.: Hospodaření MŠ je zachyceno společně s hospodařením ZŠ na konci textu věnovaného ZŠ. Záležitosti stravování jsou řešeny níže v samostatném bloku. Základní vzdělávání V ORP se nachází 17 základních škol v 15 obcích. 11 ZŠ je součástí jedné organizace spolu s MŠ, 5 ZŠ je samostatných, 1 škola spojuje ZŠ a SŠ. 8 škol má pouze 1. stupeň (v některých případech jsou zastoupeny jen některé třídy 1. stupně) a 8 škol má 1. i 2. stupeň, SŠ a ZŠ Tišnov má jen některé třídy 2. stupně (speciální třídy). Počet základních škol v regionu je dlouhodobě stabilní. Zřizovateli všech základních škol jsou až na dvě výjimky obce, v nichž školy působí. Zmíněnými výjimkami jsou ZŠ ZaHRAda, zřizovaná spolkem pro komunitní plánování Hnízdo, a SŠ a ZŠ Tišnov zřizovaná Jihomoravským krajem. Ze 17 škol má 8 škol kapacitu do 100 žáků, 6 škol , 3 školy má kapacitu 500 a více žáků. Skutečný počet žáků ve školním roce 2016/2017 byl v 9 školách nižší než 100, v 6 školách byl počet žáků v rozmezí a ve 2 školách byl vyšší než 500 žáků. Celkově jsou využity kapacity škol na 71 %. Tento nízký podíl je dán zejména velkými kapacitními rezervami relativně velkých škol v Dolních Loučkách, Lomnici, Nedvědici, Žďárci a Drásově Ve všech uvedených školách je volná kapacita větší než 100 dětí. Malotřídních škol je v ORP celkem 7, tj. jde o 7 z 8 škol majících pouze 1. stupeň. Tab. 17: Stavy tříd a žáků v jednotlivých ročnících škol ve školním roce 2016/2017 Škola Kapacita Počet žáků Počet tříd celkem z toho se SVP ZŠ a MŠ Deblín ZŠ a MŠ T. G. M. Drásov ZŠ a MŠ Lažánky ZŠ a MŠ Předklášteří ZŠ a MŠ Sentice ZŠ Tišnov, Smíškova ZŠ Tišnov, 28. října ZŠ a MŠ Dolní Loučky ZŠ a MŠ Doubravník

55 Škola Kapacita Počet tříd Počet žáků celkem z toho se SVP ZŠ Katov ZŠ a MŠ Nedvědice ZŠ a MŠ Olší ZŠ a MŠ V. Havla Žďárec ZŠ Brumov ZŠ, ZUŠ a MŠ (1) Lomnice* (7) ZŠ ZaHRAda SŠ a ZŠ Tišnov* 0 (60) 0 (3) 0 (20) 0 (20) (1) - (1) (1) - CELKEM Pramen: Dotazníkové šetření ve školách, listopad * Žáci SŠ a ZŠ Tišnov jsou vzděláváni ve speciálních třídách, tj. všichni žáci v nich jsou žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Proto je jejich počet uveden v závorce a není zahrnut do celkového součtu, na ZŠ, ZUŠ a MŠ Lomnice je jedna speciální třída Základní školy v ORP mají v 9 ročnících celkem 133 tříd a 2882 žáků. Průměrný počet žáků na třídu činí tedy 21,7. Nejvyšší počet žáků je pro školní rok 2016/2017 v 2. ročníku (392), nejméně naopak v 9. ročníku (245), a to i vzhledem k tomu, že počet tříd na 2. stupni je nižší než na 1. stupni ZŠ. V běžných třídách se vzdělává 463 žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (tj. 16 % z celkového počtu žáků). Celkem se ve 3 speciálních třídách na SŠ a ZŠ Tišnov a v 1 na ZŠ, ZUŠ a MŠ Lomnice vzdělává 27 žáků. Tab. 18: Počty tříd a žáků škol v ORP Tišnov ve školním roce 2016/2017 Běžné třídy Speciální třídy počet žáků se Ročník počet žáků speciálními počet tříd celkem vzdělávacími potřebami počet tříd počet žáků 1. 19, , Celkem Pramen: Dotazníkové šetření ve školách, listopad Pozn.: V případě, že v malotřídní škole jsou dva ročníky vyučovány v jedné třídě, byla každé třídě přiřazena hodnota 0,5. K výuce slouží celkem 133 kmenových učeben (školní rok 2016/2017). 54 učeben je specializovaných (podíl 41 % z celkového počtu učeben). Nejčastěji jsou na školách zastoupeny specializované učebny informatiky (15x). 7 ZŠ má učebnu výtvarné výchovy a také dílny. Po 6 ZŠ disponuje učebnou cizích jazyků, učebnou hudební výchovy, učebnou přírodopisu a další specializovanou učebnou. Učebnu fyziky má 5 škol, učebnu chemie 4 školy. 55

56 Tab. 19: Vývoj počtu tříd a žáků škol v ORP Tišnov Počty tříd a žáků 2014/ / /2017 Kapacita (maximální počet žáků) Počet kmenových učeben 133 Nebylo zjišťováno Počet specializovaných učeben 54 Počet běžných tříd Počet žáků v běžných třídách Počet žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Počet speciálních tříd Počet žáků ve speciálních třídách Počet neuspokojených žádostí u zápisu do 1. třídy Počet zájmových kroužků, které jsou k dispozici Pramen: Dotazníkové šetření ve školách, listopad Celková kapacita základních škol stejně jako počet žáků v běžných třídách v posledních třech letech roste, mírně se zvýšil i počet běžných tříd. Rovněž roste počet žáků se speciálními vzdělávacími potřebami; počet speciálních tříd je stabilní. Mírný růst ve všech kategoriích ředitelé škol předpokládají i v několika následujících letech. Tab. 20: Předpokládaný vývoj počtu tříd a žáků škol v ORP Tišnov Předpokládaný vývoj počtu tříd a žáků (odhad) 2017/2018 Počet běžných tříd 137 Počet žáků v běžných třídách 2998 Počet speciálních tříd 4 Počet žáků ve speciálních třídách 31 Pramen: Dotazníkové šetření ve školách, listopad Situace v menších školách je výrazněji závislá na změnách počtu žáků, resp. na hodnotách porodnosti v obci. V následující tabulce je provedeno srovnání mezi průměrnými počty žáků v ročníku ZŠ a průměrnými pošty narozených dětí u malých obcí ORP se školami. Tab. 21: Srovnání průměrných počtů žáků v ročníku a narozených dětí v menších školách v ORP Tišnov Průměrný roční počet narozených dětí Počet Počet Škola Kapacita tříd žáků Průměrný počet žáků v ročníku ** *** ZŠ a MŠ Lažánky ,3 6,9 6,0 7,2 ZŠ a MŠ Předklášteří ,8 13,4 15,0 14,0 ZŠ a MŠ Sentice ,0 5,3 7,0 5,0 ZŠ a MŠ Doubravník ,4 9,1 7,0 9,8 ZŠ Katov ,8 3,5 2,0 4,8 ZŠ a MŠ Olší ,2 3,5 1,5 5,2 ZŠ Brumov ,0 2,1 3,5 1,4 ZŠ ZaHRAda ,3 112,3 104,0 117,2 Pramen: Dotazníkové šetření ve školách, listopad 2016, Český statistický úřad. * Pouze ročníky 1 4; ** Děti nastupující do 1. tříd; *** Mladší děti. 56

57 Počty pedagogických pracovníků mírně vzrostly mezi roky 2014/2015 a 2015/2016. V roce 2016/2017 činil celkový počet pedagogických pracovníků 269 (z toho 204 učitelů a 65 ostatních pedagogických pracovníků). Požadovanou kvalifikaci nemělo pouze 7 učitelů (2,6 %). Na chodu ZŠ se dále podílelo 80 ostatních pracovníků. Celkově připadá na jednoho učitele v přepočtu na úvazky 15,6 žáků (při započtení všech pedagogických pracovníků činí tato hodnota pedagoga 13,2 dětí). Tab. 22: Vývoj počtu pracovníků ZŠ v ORP Tišnov Pracovníci ZŠ 2014/ / /2017 Počet pedagogických pracovníků učitelů Počet pedagogických pracovníků učitelů přepočtený na úvazky 175, ,22 184,826 Počet ostatních pedagogických pracovníků Počet ostatních pedagogických pracovníků přepočtený na úvazky 21,65 27,15 33,75 Počet nekvalifikovaných pedagogických pracovníků Počet nekvalifikovaných pedagogických pracovníků přepočtený na úvazky 7,075 8,82 5,80 Počet ostatních pracovníků Počet ostatních pracovníků přepočtený na úvazky Pramen: Dotazníkové šetření ve školách, listopad ,15 65,82 65,028 Malotřídní školy s pouze prvním stupněm obvykle zaměstnávají 2 4 učitele. U škol s I. i II. stupněm se počet učitelů pohybuje mezi 10 a 20. Největší školy mají i přes 30 nebo 40 učitelů. Počty ostatních pedagogických pracovníků úzce souvisí s počty žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Počty žáků v přepočtu na žáka lze brát pouze jako doplňující údaj a nelze je jednoznačně kvantitativně hodnotit. Ve školách s menším počtem žáků v ročníku je logický nižší počet žáků připadajících na jednoho učitele. Nejvyšší počet žáků na učitele je ve velkých městských školách. Zcela specifická je SŠ a ZŠ Tišnov s výhradně speciálními třídami. Tab. 23: Počty pedagogů a dalších pracovníků v jedn. školách ve školním roce 2016/2017 Počet Počet ost. Počet ost. Počet žáků učitelů ped. prac. pracovníků Škola Počet tříd Σ z toho se SVP Σ úv. Σ úv. Σ úv. Počet žáků v přepočtu na učitele ZŠ a MŠ Deblín , ,2 5 3,5 13,7 ZŠ a MŠ T. G. M. Drásov , ,50 5 4,66 13,1 ZŠ a MŠ Lažánky ,45 2,0 1,00 2 1,22 10,3 ZŠ a MŠ Předklášteří ,00 4 2,40 4 3,10 17,3 ZŠ a MŠ Sentice ,36 1 0,50 0 0,00 8,0 ZŠ Tišnov, Smíškova , , ,00 16,2 ZŠ Tišnov, 28. října ,60 9 4, ,25 18,9 ZŠ a MŠ Dolní Loučky ,73 2 0, ,83 12,7 57

58 Škola Počet tříd Počet žáků Počet učitelů Počet ost. ped. prac. Počet ost. pracovníků Počet žáků v přepočtu na učitele Σ z toho se SVP Σ úv. Σ úv. Σ úv. ZŠ a MŠ Doubravník ,60 1 1,00 13,0 ZŠ Katov ,59 0 0,00 2 0,918 9,0 ZŠ a MŠ Nedvědice ,30 3 1,40 5 3,60 13,2 ZŠ a MŠ Olší ,0 0 0,00 1 0,25 5,3 ZŠ a MŠ V. Havla Žďárec ,10 1 0,50 2 2,00 9,6 ZŠ Brumov ,00 1 1,00 1 1,00 6,4 ZŠ, ZUŠ a MŠ Lomnice ,00 4 2,20 5 4,50 11,8 ZŠ ZaHRAda ,00 3 1,50 2 0,20 17,0 SŠ a ZŠ Tišnov (20)* 5 4,80 1 0,50 1 1,00 4,0 CELKEM , , ,028 14,1* Pramen: Dotazníkové šetření ve školách, listopad Pozn.: SVP = speciální vzdělávací potřeby, Σ = celkový počet, úv.= počet pracovníků v přepočtu na úvazky, ost. ped. prac. = ostatní pedagogičtí pracovníci * žáci SŠ a ZŠ Tišnov jsou vzděláváni ve speciálních třídách, proto je jejich počet uveden v závorce a není zahrnut do celkového součtu Počet žáků, kteří úspěšně absolvovali základní školu, se v průměru pohybuje kolem 260 ročně. Na nižší stupeň gymnázií odchází cca 7,5 8,5 % žáků z ročníku. Předčasné ukončení školní docházky se na většině škol nevyskytuje a v případech, že ano, je to z důvodu špatného prospěchu žáků. Řádově se jedná o jednotky žáků. Tab. 24: Absolventi škol v ORP Tišnov Počet žáků / absolventů 2013/ / /2016 Počet absolventů Počet žáků, kteří přešli na nižší stupeň gymnázií z 5. třídy Počet žáků, kteří přešli na nižší stupeň gymnázií ze třídy Pramen: Dotazníkové šetření ve školách, listopad Sociálně-patologické jevy se na většině ZŠ nevyskytují. Na ZŠ, kde se určité negativní jevy vyskytují, se jedná nejčastěji o kouření (4x), šikanu (3x), záškoláctví (3x), krádež (1x), sexting (1x). Obecně je v mnoha případech problémem komunikace s rodiči. Více než polovina budov základních škol je v nevyhovujícím stavu a vyžaduje různé opravy. Podrobný popis nedostatků je uveden v následující tabulce. Tab. 25: Počet budov ZŠ a jejich technický stav v ORP Tišnov Počet budov ZŠ a jejich technický stav (zejména nedostatky) ZŠ a MŠ Jedna budova je třeba rekonstruovat z venku komplet fasáda, dvůr z jedné Deblín strany, uvnitř je částečně zrekonstruovaná. Ještě některé podlahy tříd a kabinetů. Dvě budovy, jedna původní budova ZŠ z roku 1928, nutná rekonstrukce tříd ve ZŠ a MŠ T. G. M. staré části budovy (snížení stropů, zavedení vody, celková rekonstrukce Drásov elektroinstalace, nové osvětlení, rekonstrukce podlah), rekonstrukce dřevěných oken v přístavbě, zlepšení zateplení (tepelné izolace) v půdní vestavbě. Rozšíření 58

59 Počet budov ZŠ a jejich technický stav (zejména nedostatky) kapacity specializovaných učeben, zvýšení počtu kmenových učeben na celkový počet 18. Vybudování zázemí pro školní družinu. ZŠ a MŠ Lažánky ZŠ a MŠ Předklášteří ZŠ a MŠ Sentice ZŠ Tišnov, Smíškova ZŠ Tišnov, 28. října ZŠ a MŠ Dolní Loučky ZŠ a MŠ Doubravník ZŠ Katov ZŠ a MŠ Nedvědice ZŠ a MŠ Olší ZŠ a MŠ V. Havla Žďárec ZŠ Brumov Jedna budova ZŠ: součástí školní družina a výdejna s jídelnou. Budova v katastrofálním stavu, zvláště WC a výdejna s jídelnou. Chybí nám učebna cizích jazyků a výtvarná dílna. Je nutné přebudovat hlavní vchod, ten současný směřuje přímo do silnice a není bezbariérový (5 schodů). 1 budova ZŠ po rekonstrukci, v letošním školním roce bude stávající tělocvična přebudována a škola získá odbornou učebnu na výuku informatiky nebo pracovních činností a výtvarné výchovy. Jedna budova MŠ společná se ZŠ a obecním úřadem. Základní škola, Tišnov, Smíškova 840 má jednu budovu, která prošla v letech rozsáhlou rekonstrukcí a zateplením. Byla rozšířena o jedno patro. Její technický stav je dobrý. Velkým problémem zůstává původní elektroinstalace (hliníkové dráty obalené v hadru) ve staré části budovy, která si žádá kompletní rekonstrukci. Stejně si žádá rekonstrukci vodoinstalace ve sklepní šachtě, kde se postupně objevují prorezavělé trubky a nefunkční uzávěry vody v jednotlivých větvích. Jedna budova (osm pavilonů propojených spojovacími chodbami). Vzhledem k předpokládanému navýšení kapacity školy je v záměru školy využít volných půdních prostor a provést stavební úpravy za účelem vybudování nových učeben. V současné době probíhá půdní vestavba nad pavilonem osm, kde vznikne 6 nových učeben, stavební úpravy by měly být provedeny i nad pavilonem 4. Budovu ZŠ máme jednu, je nově zateplená, vyměněná okna. K ní patří dvě přístavby školní jídelna (nedávno zrekonstruovaná) a tělocvična (také zrekonstruovaná). Ve škole by bylo potřeba vyměnit radiátory, postupně renovujeme osvětlení (máme hotové přízemí). Nemáme dostatek peněz na šatní skříňky do šaten. 1 budova stáří 113 let. Chybí zcela zázemí pro učitele, nářaďovna, nedostatečné prostory pro kabinet na pomůcky a knihovnu, tělocvična je zbudovaná ze třídy. Budova není bezbariérová Jedna budova starší 100 let, je třeba zateplení, fasáda, odizolování, rekonstrukce počítačové učebny, WC, celkové rozšíření stávající budovy o prostory pro školní družinu, kabinet, sklad. Zastaralá elektroinstalace a osvětlení. Havarijní stav odpadů a toalet na budově C. Jedna budova (společně se ZŠ) po rekonstrukci. V r. 2016/2017 plán rekonstrukce hlavní herny MŠ; v r. 2017/2018 plán nové fasády budovy školy. Celkem 2 budovy, odděleně 1. a 2. stupeň. Obě budovy jsou propojeny spojovacím krčkem. 1 budova 130 let stará, nové stropy a střecha se dvěma byty, původní dřevěné podlahy překryté linoleem, pouze na navážce, podlahy již vykazují známky únavy, 130 let nánosu výmalby. 1 budova. Technický stav budovy je na hranici životnosti (vzduchotechnika, odpadový systém, vodovody, radiátory...). ZŠ, ZUŠ a MŠ Lomnice ZŠ ZaHRAda SŠ a ZŠ Tišnov - Pramen: Dotazníkové šetření ve školách, listopad Využíváme pouze část budovy Riegrova 312, která je blízko havarijního stavu. 59

60 Pouze 10 ze 17 ZŠ disponuje vlastní tělocvičnou. Hřiště má 9 škol, některé školy využívají obecní hřiště. Mnohé tělocvičny a hřiště vyžadují opravy, rozšíření a dovybavení. Zahradu má 10 škol. Jiná sportovní zařízení jsou spíše výjimkou a vyskytují se u velkých škol nebo i u malých škol, které mají např. přírodní učebnu nebo využívají školní dvůr. Tab. 26: Vybavenost a související potřeby ZŠ v ORP Tišnov Škola Další zařízení ZŠ Počet Stav (nedostatky) Tělocvična 1 Obnovit parkety, obložení, zvenku je zateplená ZŠ a MŠ Hřiště 0 Vybudovat venkovní sportovní areál Deblín Zahrada 1 - Ostatní sport. zař. 0 - ZŠ a MŠ T. G. M. Drásov ZŠ a MŠ Lažánky ZŠ a MŠ Předklášteří ZŠ a MŠ Sentice ZŠ Tišnov, Smíškova ZŠ Tišnov, 28. října ZŠ a MŠ Dolní Loučky ZŠ a MŠ Doubravník ZŠ Katov Tělocvična 1 - Hřiště 1 Pouze herní prvky určené pro ŠD Zahrada 1 - Ostatní sport. zař. 0 Chybí sportovní areál, venkovní sportoviště, hřiště Tělocvična 0 - Hřiště 0 - Zahrada 0 - Ostatní sport. zař. 0 - Tělocvična 1 - Hřiště 1 - Zahrada 0 - Ostatní sport. zař. 0 - Tělocvična 0 Hřiště 0 Nedisponujeme vlastní tělocvičnou, využíváme obecní sokolovnu Nedisponujeme, jen obecní travnaté hřiště na kopanou Zahrada 1 Nevybavená Ostatní sport. zař. 0 - Tělocvična 2 V malé tělocvičně provlhá zeď spodní vlhkost Asfaltovo-travnaté hřiště vyžaduje rekonstrukci, Hřiště 1 atletický ovál s povrchem z umělé trávy je již za životností Zahrada 1 Plán vytvořit venkovní učebnu Ostatní sport. zař. 1 Centrum Korálek bývalý školní byt vzlíná spodní vlhkost Tělocvična 2 - Hřiště 2 - Zahrada 0 - Ostatní sport. zař. 2 - Tělocvična 1 - Hřiště 3 - Zahrada 1 - Ostatní sport. zař. 1 Toalety ve školní družině nevyhovující Tělocvična 1 Malá, chybí nářaďovna Hřiště 0 Zcela chybí Zahrada 1 Průchod do zahrady školky Ostatní sport. zař. 0 - Tělocvična 0 - Hřiště 0-60

61 Škola Další zařízení ZŠ Počet Stav (nedostatky) Zahrada 1 Chybí oplocení Ostatní sport. zař. 0 - ZŠ a MŠ Nedvědice ZŠ a MŠ Olší ZŠ a MŠ V. Havla Žďárec ZŠ Brumov ZŠ, ZUŠ a MŠ Lomnice ZŠ ZaHRAda SŠ a ZŠ Tišnov CELKEM Tělocvična 1 Podlaha dosluhuje, obložení stěn a omítka je ve špatném stavu. Zastaralé vybavení. Hřiště 2 Chybí hřiště pro atletiku Zahrada 1 Chybí nářadí, přístřešek Ostatní sport. zař. 0 - Tělocvična 0 Využíváme místní KD Hřiště 3 Obecní (2x travnaté, 1x asfaltové) Zahrada 1 spol. s MŠ Ostatní sport. zař. 0 - Tělocvična 1 Vhodné by bylo dovybavení tcv nářadím Hřiště 1 - Zahrada 0 - Ostatní sport. zař. 1 Přírodní učebna Tělocvična 0 Cvičíme v novém kulturním domě obce Hřiště 0 Využíváme nové obecní hřiště Zahrada 1 Rezavý plot, chabá výsadba Ostatní sport. zař. 1 Nový školní dvůr Tělocvična 1 Výměna oken, renovace podlahy Hřiště 1 - Zahrada 0 - Ostatní sport. zař. 1 Bazén Tělocvična 0 - Hřiště 0 - Zahrada 0 - Ostatní sport. zař. 0 - Tělocvična 0 - Hřiště 0 - Zahrada 0 - Ostatní sport. zař. 0 - Tělocvična 12 - Hřiště 15 - Zahrada 10 - Ostatní sport. zař. 7 - Pramen: Dotazníkové šetření ve školách, listopad Hospodaření MŠ a ZŠ Vzhledem k tomu, že řada základních a mateřských škol jsou jednou právnickou osobou se společným rozpočtem, tak jsou základní ukazatele hospodaření škol uvedeny v součtu. Příjmy a výdaje jsou relativně stabilní. Školy hospodařily dle dodaných údajů v posledních 3 letech s přebytky. Investiční aktivity jsou obvykle řešeny přímo obcemi jako majiteli školních nemovitostí, a proto se v rozpočtech škol nevyskytují a investiční výdaje tvoří poměrně malý podíl výdajů škol, ač reálné investice do škol jsou pravděpodobně vyšší. 61

62 Tab. 27: Hospodaření MŠ a ZŠ v ORP Tišnov Hospodaření ZŠ a MŠ 2014/ / /2017 Příjmy Výdaje celkem z toho výdaje provozní Rozdíl příjmů a výdajů Podíl provozních výdajů 71,6 % 71,5 % 70,2 % Meziroční vývoj příjmů - + 5,72 % + 2,01 % Meziroční vývoj výdajů - + 5,20 % + 2,45 % Pramen: Dotazníkové šetření ve školách, listopad Školní jídelny Jídelnu, tj. kuchyni a výdejnu, má 18 z 27 MŠ a ZŠ v ORP. Jídelnou nedisponují ty nejmenší školy, které mají několik desítek žáků. Do těchto škol je buď strava dovážena, nebo se žáci stravují z vlastních zásob. Vzhledem k tomu, že v řadě obcí jsou součástí jedné organizace ZŠ i MŠ, tak jídelna slouží oběma zařízením. Společné stravování pro děti z MŠ a ZŠ probíhá v 12 případech. V 8 jídelnách se stravují i osoby z řad veřejnosti. Tab. 28: Přehled kapacit a výkonů školních jídelen v ORP Tišnov ve šk. roce 2016/2017 Kapacita Počet strávníků Počet Počet Škola, jejíž součástí kuchyně pracovníků z řad pracovníků jídelna je (maximální MŠ ZŠ přepočtený veřejnosti počet jídel) na úvazky MŠ Hradčany MŠ Lomnička MŠ Malhostovice ,438 MŠ Svatoslav MŠ Štěpánovice MŠ Tišnov, U Humpolky MŠ Sluníčko, Tišnov ,20 MŠ POHÁDKA, Borač MŠ Níhov MŠ, Tišnov, Horova ,275 ZŠ a MŠ Deblín ,00 ZŠ a MŠ T. G. M. Drásov ,68 ZŠ a MŠ Lažánky ,06 ZŠ a MŠ Předklášteří ,75 ZŠ a MŠ Sentice ,25 ZŠ Tišnov, Smíškova ,50 ZŠ Tišnov, 28. října ,00 ZŠ a MŠ Dolní Loučky ,45 ZŠ a MŠ Doubravník ,00 ZŠ Katov ,30 ZŠ a MŠ Nedvědice ,10 ZŠ a MŠ Olší ,10 ZŠ a MŠ V. Havla Žďárec ,00 ZŠ Brumov

63 Škola, jejíž součástí jídelna je Kapacita kuchyně (maximální počet jídel) MŠ Počet strávníků ZŠ z řad veřejnosti Počet pracovníků Počet pracovníků přepočtený na úvazky ZŠ, ZUŠ a MŠ Lomnice ,80 ZŠ ZaHRAda SŠ a ZŠ Tišnov ,50 Pramen: Dotazníkové šetření ve školách, listopad 2016 Celková kapacita školních jídelen činí cca 4,7 tis. jídel denně a je využita na cca 80 %. Kapacita většiny jídelen se odvíjí od kapacity školy. Nejmenší jídelna má kapacitu 40 jídel denně, největší až 800 jídel. Pouze 4 jídelny mají kapacitu do 100 jídel denně. Nad 500 jídel dosahují 3 jídelny. Jídelny denně uvaří necelých 3.9 tis jídel, přičemž 65 % z nich připadá na stravování žáků ZŠ, 24 % na děti z MŠ a zbytek jsou strávníci z řad veřejnosti. V jídelnách he zaměstnání 78 osob s přepočteným úvazkem 60,403. Tab. 29: Vývoj strávníků a pracovníků školních jídelen v ORP Tišnov Pracovníci 2014/ / /2017 Kapacita kuchyně (maximální počet jídel) Počet stravujících se dětí z MŠ Počet stravujících se žáků ze ZŠ Počet strávníků z řad veřejnosti Počet pracovníků Počet pracovníků přepočtený na úvazky 59,265 59,933 60,403 Pramen: Dotazníkové šetření ve školách, listopad Pouze část jídelen vyhovuje pro stránce technické, či po stránce vybavenosti. Některé jídelny byly v minulých letech rekonstruovány a nově vybaveny, jiní se potýkají s nevyhovujícím stavem budov, a zejména se zastaralým vybavením. Nároky na vybavení kuchyní se postupně zvyšují, což zvyšuje finanční náročnost obnovy jídelen. Tab. 30: Technický stav jídelen ZŠ a MŠ v ORP Tišnov Škola Technický stav jídelny Stav vybavenosti jídelny MŠ Malhostovice Dobrý Vyhovující MŠ Sluníčko, Tišnov MŠ, Tišnov, Horova Dobrý Konvektomat dosluhuje, stará lednice, 2 mrazáky a kuchyňský robot byly pořízeny dva nové sporáky, natřené topení, vymalováno, nové police rozšířena digestoř, 2015 nová myčka, druhá myčka stará Bude potřeba v budoucnu pořídit nový konvektomat, stávající je z roku 2000 Staré stoly s nevhodným povrchem. Nutné koupit nové nerez stoly. Podlaha stará, ale nový nábytek na nádobí v mycí části kuchyně. V kuchyni nové nerez police. Nutné dokoupit nové nerez hrnce. ZŠ a MŠ Deblín Velmi dobrý, 2016 po celkové rekonstrukci. ZŠ a MŠ T. G. M. Drásov Nedostatečná prostorová kapacita školní jídelny ZŠ a MŠ Lažánky Dobrý Dobrý ZŠ a MŠ Plánujeme vybudování nové jídelny - Předklášteří výdejny po stávající tělocvičně, Chybí větší varná zejména na polévky (kotel) 63

64 Škola Technický stav jídelny Stav vybavenosti jídelny školní jídelna umístěná v MŠ se bude rekonstruovat a rozšiřovat. ZŠ a MŠ Sentice - Postupně dokoupit velkokapacitní ZŠ Tišnov, Smíškova ZŠ Tišnov, 28. října ZŠ a MŠ Dolní Loučky ZŠ a MŠ Doubravník ZŠ Katov ZŠ a MŠ Nedvědice ZŠ a MŠ Olší ZŠ a MŠ V. Havla Žďárec Školní jídelna je po rekonstrukci a byla rozšířena o přístavek. Její technický stav je dobrý. Kuchyně vybavení 12x trouba, z toho 8 funkčních. 4x plynová vana, 2x elektrický kotel, 2x elektrická pánev, 1x plynová pánev, 2x konvektomat 6 zásuvů, 1x plynová stolička, 3x plynový sporák = 12 hořáků, 2x myčka, 1x robot velký, 1x robot malý. Jídelna je prostorná, okna vyměněná, nová fasáda. kamna, obnovit chladnice. Po rekonstrukci a rozšíření školní jídelny byl vyměněn její mobiliář. Byly zakoupeny nové stoly i židle. Jídelna má 150 míst. Letos byl pořízen nový nábytek. Vybavení kuchyně bylo pořizováno postupně a není zcela vyhovující. Máme jeden malý konvektomat. Potřebovali bychom profesionální krouhač na zeleninu. Kuchyň i jídelna jsou v budově MŠ po celkové rekonstrukci. Moderní nové vybavení. Optimální. Zastaralá elektroinstalace v jídelně a Není dostatečně oddělena jídelna vzduchotechnika v kuchyni. pro cizí strávníky. Nově vybavená po rekonstrukci. Vhodné dovybavení dalším Celkem dobrý. nerezovým nábytkem, případně konvektomatem. ZŠ, ZUŠ a MŠ Lomnice Rekonstrukce školní kuchyně srpen SŠ a ZŠ Tišnov - - Pramen: Dotazníkové šetření ve školách, listopad Plně vybavena. Školní družiny a kluby Školní družiny hrají důležitou roli pro žáky z 1. stupně a postupně se zvyšují počty tříd i zapsaných žáků. Ve školním roce 2016/2017 bylo v 56 třídách družiny zapsáno 1122 žáků. Průměrně na jednu třídu tedy připadá v průměru 20 žáků. Tab. 31: Vývoj počtu družin v ZŠ v ORP Tišnov Třídy a žáci 2014/ / /2017 Počet tříd družiny Počet zapsaných žáků Činnost školních družin zajišťovalo ve školním roce 2016/2017 celkem 45 vychovatelů a pedagogických pracovníků. Jejich celkový počet sice za poslední tři roky kolísal, ale souhrn jejich úvazků se mírně zvyšuje. Žádná ze škol neuvedla, že by se na chodu družin podíleli i jiní pracovníci. 64

65 Tab. 32: Vývoj počtu pracovníků v družinách ZŠ v ORP Tišnov Pracovníci 2014/ / /2017 Počet vychovatelů a pedagogických pracovníků Počet vychovatelů a pedagogických pracovníků 28,2 30,14 31,116 přepočtený na úvazky Počet ostatních pracovníků Počet ostatních pracovníků přepočtený na úvazky Pramen: Dotazníkové šetření ve školách, listopad Školní kluby jsou převážně zaměřeny na děti z 2. stupně základní školy, které se snaží vytvářet zajímavé mimoškolní aktivity pro zdravé trávení volného času. Ve školním roce 2016/2017 fungovaly školní kluby pouze v 2 školách (ZŠ a MŠ Deblín a ZŠ, ZUŠ a MŠ Lomnice) a týdne je navštěvovalo 59 žáků. V předchozích letech fungovaly školní kluby pouze na ZŠ, ZUŠ a MŠ Lomnice. Tab. 33: Vývoj počtu školních klubů a jejich uživatelů v ZŠ v ORP Tišnov Školní klub 2014/ / /2017 Počet škol, v nichž je k dispozici školní klub Počet žáků navštěvujících týdně školní klub Pramen: Dotazníkové šetření ve školách, listopad Technický stav družin je velmi různorodý. Technický stav je u většiny vyhovující. Větší nedostatky jsou ve vybavenosti, což dokládá následující tabulka. Tab. 34: Technický stav družin a školních klubů škol ZŠ v ORP Tišnov Škola Technický stav prostorů školních Nedostatky ve vybavenosti družin a školních klubů školních družin ZŠ a MŠ Deblín Družina má nedostatečné prostory, potřebuje větší prostory pro stálou práci, dále dvě oddělení využívají prostory kmenových tříd, klub také využívá prostory kmenové třídy. - Školní družina nemá samostatné ZŠ a MŠ T. G. M. Potřeba nového nábytku do prostory, všechna oddělení sídlí v Drásov školní družiny. kmenových třídách ZŠ a MŠ Lažánky ZŠ a MŠ Předklášteří ZŠ a MŠ Sentice ZŠ Tišnov, Smíškova ZŠ Tišnov, 28. října Jedno oddělení ŠD má samostatný prostor vybudovaný a vybavený před rokem. V současnosti je třeba akci dokončit. Druhé odd. ŠD je ve třídě. Po rekonstrukci, plánujeme vybudování nových prostor po stávající tělocvičně Prostory školní družiny se nachází ve třídě ZŠ. Možnost využití rekonstrukce půdního prostoru. V současné době provoz školní družiny probíhá ve třech samostatných místnostech a v jedné kmenové třídě. Stav všech místností je dobrý. - Chybí umyvadlo a WC v dosahu ŠD. - Doplnit hračkami, stavebnicemi, metodickými pomůckami. Nedostatkem je prostorová kapacita školní družiny, která má jedno oddělení umístěno v kmenové třídě I. stupně. Nedostatky ve vybavenosti školních družin nejsou. 65

66 Škola ZŠ a MŠ Dolní Loučky ZŠ a MŠ Doubravník ZŠ Katov Technický stav prostorů školních družin a školních klubů Jedna třída školní družiny má nový nábytek, nevyhovující sociální zařízení. Druhá třída má samostatnou místnost. Vybavení je částečně nové a částečně zastaralé. Třetí třída (1,25 hod. denně) je v běžné kmenové třídě. Školní družina má v přízemí vlastní prostory, místnost s kobercem a místnost pro výtvarné činnosti. Kromě toho využíváme i třídu v patře na zkrácenou dobu. Místnost družiny v dopoledních hodinách využíváme k výuce cizích jazyků, proto bychom ji rádi alespoň částečně vybavili jako jazykovou učebnu. ŠD probíhá v prostorách běžných tříd stará budova. ZŠ a MŠ Nedvědice - Nedostatky ve vybavenosti školních družin Nevyhovující sociální zařízení, zastaralý nábytek, jedna třída je umístěna v kmenové třídě. - ŠD nemá vlastní místnost, vybavení, je plánovaná přístavba ke stávající budově školy. Vybavení třetího oddělení školní družiny je nedostatečné a zastaralé. ZŠ a MŠ Olší Po rekonstrukci. - ZŠ a MŠ V. Havla Vhodné dovybavit dalšími Stav je dobrý. Žďárec herními prvky. ZŠ, ZUŠ a MŠ Lomnice Průběžné doplňování herního vybavení. Družina probíhá v kmenové ZŠ ZaHRAda třídě, chybí samostatné malé prostory vhodné pro kroužky. Pramen: Dotazníkové šetření ve školách, listopad Základní umělecké vzdělávání V ORP Tišnov působí dvě základní umělecké školy. Jde ZUŠ Tišnov a o ZUŠ tvořící součást ZŠ, ZUŠ a MŠ Lomnice. Zřizovatelem ZUŠ Tišnov je Jihomoravský kraj. Zřizovatelem ZUŠ v Lomnici je městys Lomnice. Tab. 35: Vývoj počtů žáků v oborech ZUŠ Strážnice Počet žáků ZUŠ Vyučované obory 2014/ / /2017 hudební výtvarný Tišnov literárně-dramatický taneční hudební Lomnice taneční Pramen: Dotazníkové šetření ve školách, listopad

67 V ZUŠ Tišnov jsou v hudebním oboru vyučovány následující hudební nástroje: Hra na akordeon, baskřídlovku, basovou kytaru, bicí nástroje, cemballo, cornet, elektronické klávesové nástroje, hoboj, housle, klarinet, klavír, kytaru, lesní roh, příčnou flétnu, saxofon, trumpetu, trombon, tubu, varhany, violoncello, zobcovou flétnu, sólový zpěv, sborový zpěv. V ZUŠ Lomnice jsou v hudebním oboru vyučovány následující hudební nástroje: Hra na kytaru, klavír, elektronické klávesové nástroje, trubku, bicí, flétnu, sólový zpěv. Výuku v ZUŠ zajišťuje celkem 35 pedagogů s celkovými úvazky 25,79. Počty pracovníků jsou stabilní. Tab. 36: Vývoj počtu pracovníků v ZUŠ ZUŠ Pracovníci 2014/ / /2017 Celkový počet pedagogických pracovníků Tišnov Počet pedagogických pracovníků přepočtený na úvazky 23,77 23,59 23,59 Počet ostatních pracovníků Počet ostatních pracovníků přepočtený na úvazky Celkový počet pedagogických pracovníků Počet pedagogických pracovníků přepočtený na úvazky 2,4 2,4 2,4 Lomnice Počet ostatních pracovníků Počet ostatních pracovníků přepočtený na úvazky Pramen: Dotazníkové šetření ve školách, listopad Výuka ZUŠ Tišnov probíhá v 5 dalších okolních obcích. V Deblíně navštěvuje ZUŠ 56 dětí, v Dolních Loučkách 13, v Doubravníku 14, v Drásově 13 a v Nedvědici 21. Výuka vždy probíhá v prostorách místní základní školy. Stávající budova ZUŠ Tišnov je v dobrém stavu. Budova ZUŠ Tišnov, do které se má škola stěhovat má řadu dílčích nedostatků. Detailně jsou rozvedeny v následující tabulce. V případě ZUŠ Lomnice nebyly identifikovány větší nedostatky. Tab. 37: Technický stav budov a nedostatky ve vybavenosti ZUŠ ZUŠ Technický stav budov Nedostatky ve vybavenosti ZUŠ Tišnov Hlavní budova Dvořáčkova: budova prošla celkovou revitalizací. Budova není Vybudovat speciální metodickou vybavena bezbariérovým přístupem. učebnu CLIL, kde budou Vedlejší budova Riegrova: Do této připravovány metodické materiály budovy se ZUŠ bude stěhovat v průběhu pro učitele nejen ZUŠ Tišnov měsíce listopadu. V budově jsou (personální obsazení odborně upraveny pouze vnitřní prostory pro zajištěno). Vybavit učebny tak, potřebu výuky, celkový stav budovy je abychom tyto metodické materiály neutěšující, budova není zateplena, stará mohly používat online a zdokonalit střecha, dřevěná okna, absence tak zavedenou metodu CLIL u bezbariérového přístupu. vyučujících. Obě tyto budovy jsou v majetku města Tišnova. Lomnice ZUŠ je včleněna do ZŠ. Nutnost nákupu piana. Pramen: Dotazníkové šetření ve školách, listopad

68 Zájmové a neformální vzdělávání Na území ORP Tišnov působí dvě střediska volného času, a to v Tišnově a Lomnici. V Lomnici jde o kroužky nabízené v rámci školního klubu. Tab. 38: Vývoj dětí navštěvující zájmové útvary a počtu pracovníků ve střediscích volného času v ORP Tišnov SVČ Pracovníci v zájmových útvarech 2014/ / /2017 Počet zájmových útvarů Tišnov Celkový počet dětí navštěvujících zájmové útvary Celkový počet pracovníků Počet pracovníků přepočtený na úvazky 7,5 7,95 7,95 Počet zájmových útvarů Lomnice Celkový počet dětí navštěvujících zájmové útvary Celkový počet pracovníků Počet pracovníků přepočtený na úvazky dohody dohody dohody Pramen: Dotazníkové šetření ve školách, listopad Inspiro středisko volného času Tišnov je školské zařízení pro zájmové vzdělávání, které vzniklo v roce 1999 pro děti a mládež v Tišnově. Jeho zřizovatelem je město Tišnov. V průběhu let svoji působnost rozšířilo, odloučená pracoviště naleznete v okolních obcích Dolní Loučky, Doubravník, Katov, Olší, Železné, kde Inspiro také zajišťuje zájmové vzdělávání pro děti a mládež. Hlavní náplní Inspira je zájmové vzdělávání, tábory a akce pro veřejnost. Zájmové vzdělávání tvoří široká nabídka kroužků, které jsou realizované ve školním roce. Během prázdnin (jarních, letních, podzimních) Inspiro realizuje řadu táborů, jedná se jak o tábory pobytové (sportovní tábor, tábor Vranice, tábor pro rodiče s dětmi, taneční soustředění), tak i o tábory příměstské, o které je stále rostoucí zájem. Inspiro má i nabídku pro dospělé kurzy, semináře, tvořivé dílny. Mezi akce pro širokou veřejnost se řadí narozeniny Domečku, Pohádkový les, adventní dílny, lyžařské zájezdy, sportovní turnaje. V průběhu roku se Inspiro velmi aktivně podílí na spolupořádání různých akcí Memoriál Ivo Medka, Václavské hody, Adventní jarmark. Počet účastníků zájmového vzdělávání je ročně přes 700, táborů se zúčastní přes 250 účastníků a na akce zavítá kolem 3000 účastníků. Chod Inspira, přípravu a realizaci kroužků, táborů a akcí zajišťují 4 pedagogové volného času, 3 nepedagogičtí pracovníci a 60 externích pracovníků. Od školního roku 2012/2013 se rozvinula spolupráce s dalšími organizacemi, které pracují v Tišnově s dětmi a mládeží. Tab. 39: Přehled zájmových útvarů v Inspiro středisku volného času Tišnov Zájmový útvar Počet Počet Zájmový útvar dětí dětí Badminton II. 10 Křišťálek mineralogie pro pokr. od 3.tř 10 Badminton od 4. tř. 10 Kutil III. 6 Baobab II 12 Kutil mladší od 2. tř. 6 Baobab od 2. třídy Po 12 Kutil starší od 5. tř. 7 Baobab od 4. třídy St 14 Kytaránky mírně pokročilí 7 Bowling s Alešem mírně pokročilí od 1.tř 13 Kytaránky pokročilí 7 Bowling s Alešem mírně pokročilí od 6.tř 13 Kytaránky začátečníci I. 7 Bowling s Luckou začátečníci od 1. tř. 15 Kytaránky začátečníci II. 7 Bowling s Luckou začátečníci od 5. tř. 13 Latina Kids od 6. tř. 15 Bowling s Pavlou pokročilí od 5. tř 13 Letecký Modelář od 4. tř. 7 Experimentální kresba od 8. tř. 10 Lezec Dobrodruh mladší od 1.tř 10 Fitness tanečky od 1. tř. 20 Lezec Dobrodruh II. 10 Fitness tanečky od 3. tř. 20 Lezec Dobrodruh starší od 5. tř. 10 Florbal pro mírně pokročilé od 2. tř. 18 Lodní Modelář od 4. tř. 7 68

69 Zájmový útvar Počet Počet Zájmový útvar dětí dětí Florbal pro pokročilé od 3. tř. 18 Mažoretky pokročilí od 3. tř 18 Florbal pro středně pokročilé 20 Mažoretky začátečníci od 2. tř. 18 Florbal pro začátečníky od 1. tř 18 Míčovky od 1. tř. 10 Florbal tréninkovka od 4. tř. 25 Míčovky od 1. tř. II. 10 Gymnastika od 1. tř. 15 Mlsná Vařečka od 2. tř. 10 Gymnázium Florbal dívky 15 Mlsná Vařečka od 5. tř. 10 Gymnázium Florbal hoši 15 MŠ Horova keramika 23 Gymnázium Futsal hoši 15 Mš Sluníčko keramika 15 Gymnázium kondiční cvičení 15 Orientační běh od 3.tř. 12 Gymnázium Míčovky 20 PC v moderní době od 3. tř. zač. 8 Herňáček Olší 25 Pc v moderní době pokročilí od 3. tř. 8 Herňák od 2. tř. 11 Plavání pokročilí Kuřim od 3. tř. 24 Hokus Pokus od 2. tř. 10 Plavání začátečníci Lomnice II. od 1. tř. 9 Hokus Pokus od 4. tř. 10 Plavání začátečníci Lomnice od 1. tř. I. 8 Ježura tř Út 10 Přežij v přírodě! od 3. tř. 12 Ježura II tř. 10 Ropeskipping pro pokročilé od 3. tř. 12 Kameníček mineralogie pro zač. od 3. tř. 10 Ropeskipping pro začátečníky od 3. tř. 12 Katov Angličtina 15 Sebeobrana od 5. tř. 20 Katov Výtvarný ateliér 13 Sportovní expert od 5. tř. 8 Keramika dospělí 8 Šachy od 4. tř. 12 Keramika Doubravník 25 Šikovné ruce DL 10 Keramika I. DL 10 Taneční krok mladší od 1. tř. 20 Keramika II. DL 10 Taneční krok starší od 3. tř. 20 Keramika od 2. třídy Po 9 Tvořílci mladší od 1. tř. 10 Keramika od 2. třídy St 8 Tvořílci starší od 2. tř. 10 Keramika pro prvňáčky Čt 8 Tvořivý freestyle 12 Keramika pro prvňáčky Út 8 Tvůrčí psaní o 4. tř. 10 Keramika pro rodiče s dětmi 5 Výtvarný ateliér od 5. tř. 8 Keramika pro rodiče s dětmi st. 4 Zumba se Zuzkou od 1. tř. 20 Keramika rodiče s dětmi II. 4 Zumba se Zuzkou od 4. tř. 20 Klokani od 3. tř. 20 ZÚ na pobočkách (Čebín - vaření, sportovky, zumba, Nedvědice - zumba, zpěv) 154 Pramen: Dotazníkové šetření ve školách, listopad Tab. 40: Přehled zájmových útvarů v středisku volného času Lomnice Zájmový útvar Počet Počet Zájmový útvar dětí dětí Cvičení rodičů s dětmi 6 Mladý zahrádkář 13 Flétnový kroužek pokročilí 7 Myslivecký kroužek 8 Flétnový kroužek začátečníci 6 Plavání 12 Florbal I. st. 17 Sportovky 19 Florbal II. st. 10 Step aerobic 6 Hudebně dramatický kroužek I. III. tř. 9 Šití 6 Hudebně dramatický kroužek IV. IX. tř. 6 Taneční kroužek balet 9 Keramika 16 Taneční kroužek MŠ 17 Kondiční cvičení s hudbou 7 Taneční kroužek I. st. 15 Kopaná I. st. 22 Taneční kroužek II. st. 13 Kopaná II. st. 9 Vaření 22 Pramen: Dotazníkové šetření ve školách, listopad

70 a) Sportovní aktivity b) Volnočasové aktivity c) Kulturní aktivity d) Vzdělávací aktivity e) Sociální služby f) Ekologické aktivity g) Jiné aktivity Místní akční plán vzdělávání pro ORP Tišnov Zájmové útvary pořádané existujícími domy dětí a mládeže navštěvují stovky dětí. Některé kroužky jsou určené i dospělým. Technický stav budovy střediska volného času v Tišnově je poměrně nevyhovující budova má stará okna, budova je vlhká a má praskliny. Z hlediska vybavenosti chybí některé nářadí i odborné učebny. Stav prostorů střediska volného času v Lomnici je vyhovující, je však nutné dovybavit sportovní kroužky. Tab. 41: Technický stav budov a vybavenost středisek volného času v ORP Tišnov SVČ Hlavní problémy limitující činnost Technický stav budov/prostorů Nedostatky ve vybavenosti Tišnov Peníze na mzdy externích Budova Riegrova stará Nářadí pro kroužek pracovníků, absence vlastní okna, podlaha, technický Kutil, nedostatek tělocvičny vysoké náklady stav budovy praskliny, odborných učeben, na pronájmy, nedostatek vlhkost chybějící recepce. skladovacího prostoru. Lomnice Pramen: Dotazníkové šetření ve školách, listopad Zájmové útvary školního klubu využívají prostory základní školy vyhovující stav. Nutno dovybavit sportovní kroužky. Organizace neformálního vzdělávání Významnými organizacemi neformálního vzdělávání dětí jsou Junák Český skaut, Sokol a Orel, ve kterých jsou aktivně zapojeny desítky dětí z území. V SO ORP Tišnov jsou nejčastěji zastoupeny sokolské jednoty, které fungují Borači, Deblíně, Dolních Loučkách, Drásově, Lomnici, Lomničce, Předklášteří, Rohozci, Senticích a Tišnově. Orelská jednota Borači, Dolních a Horních Ločkách a Lomnici. V Tišnově působí skautské středisko Květnice (vedle tišnovských oddílů se nachází jeden oddíl v Doubravníku). Organizace zapojené do MAP se věnují sportu (11 organizací, např. Sokol, jezdectví), kultuře (14 organizací; např. knihovna, hudba, kreslení apod.), vzdělávání (14 organizací; např. jazyky), ekologickým aktivitám (6 organizací), či různým aktivitám pro rodiny od volnočasových aktivit (18 organizací) po sociální služby (2 organizace). Jiným aktivitám se věnují další 4 organizace. Tab. 42: Zaměření organizací neformálního vzdělávání v ORP Tišnov zapojených do MAP Název organizace Angličtina ZuZu s.r.o. 1 1 Městská knihovna Tišnov Freedom Art z.s Hnízdo spolek pro komunitní vzdělávání Jezdecký klub Ranč Loučka Klub přátel školy ZŠ 28. října Královničky Oblastní charita Tišnov NZDM Klub Čas Spolek Odyssea Tišnov

71 a) Sportovní aktivity b) Volnočasové aktivity c) Kulturní aktivity d) Vzdělávací aktivity e) Sociální služby f) Ekologické aktivity g) Jiné aktivity Místní akční plán vzdělávání pro ORP Tišnov Název organizace Volnočasové centrum Ráček Železné Rodinné centrum Studánka, z.s Sdružení rodičů a přátel gymnázia Tišnov Junák - český skaut, středisko Květnice Tišnov, z.s. 1 Tělocvičná jednota Sokol Tišnov Za sebevědomé Tišnovsko, z.s ZČ HB 1.BRĎO TIŠNOV GINGO Zpátky do života, spolek ZpěvAhra z.s Pramen: Dotazníkové šetření ve školách, listopad charitativní a filantropické aktivity charitativní aktivity Počet členů jednotlivých organizací je různý od několika jednotek po stovky členů. Nejvíce členů má v SO ORP Tišnov Městská knihovna Tišnov (téměř 3 tis.), na druhém místě je TJ Sokol Tišnov s 622 členy v roce 2016, z nichž je necelá polovina mladších 18 let. Třetí místo má Sdružení rodičů a přátel gymnázia Tišnov (474 členů). Počet členů ve většině organizací mírně roste, avšak v některých došlo mezi roky 2014 a 2016 k mírnému poklesu. Tab. 43: Počet členů organizací neformálního vzdělávání v ORP Tišnov z toho počet členů Počet členů celkem Název organizace mladších 18 let Angličtina ZuZu s.r.o Městská knihovna Tišnov* n Freedom Art z.s Hnízdo spolek pro komunitní vzdělávání Jezdecký klub Ranč Loučka Klub přátel školy ZŠ 28. října Královničky matek a dětí dětí Oblastní charita Tišnov NZDM Klub Čas** n n Spolek Odyssea Tišnov Volnočasové centrum Ráček Železné Rodinné centrum Studánka, z.s Sdružení rodičů a přátel gymnázia Tišnov Junák - český skaut, středisko Květnice Tišnov, z.s Tělocvičná jednota Sokol Tišnov Za sebevědomé Tišnovsko, z.s ZČ HB 1.BRĎO TIŠNOV GINGO Zpátky do života, spolek ZpěvAhra z.s Pramen: Dotazníkové šetření ve školách, listopad Pozn.: * Městská knihovna Tišnov: počet členů = počet uživatelů knihovny, pro rok 2016 nejsou uzavřeny statistické údaje. ** Oblastní charita Tišnov NZDM Klub Čas: Služba je provozována anonymně, informace o počtu 71

72 klientů v jednotlivých věkových kategoriích mohou být zkreslené. Ze stejných důvodů nejsou doplněny informace za rok 2016, který ještě není uzavřen. ***Sdružení rodičů a přátel gymnázia Tišnov: Členská základna se nepočítá během kalendářních let. Vzniká na dobu školního roku. Počet pracovníků organizací neformálního vzdělávání se mezi roky 2014 a 2016 mění jen o jednotky, přičemž většina organizací ani zaměstnance nemá. Nejvíce zaměstnanců má v roce 2016 TJ Sokol Tišnov (5 pracovníků a další cvičitelé), Rodinné centrum Studánka (7 pracovníků) a Angličtina ZuZu s.r.o. Při přepočtu na úvazky má dominuje organizace Angličtina ZuZu s.r.o., ostatní organizace s pracovníky mají úvazků méně. Tab. 44: Počet pracovníků organizací neformálního vzdělávání v ORP Tišnov Název organizace Celkový počet pracovníků Počet pracovníků přepočtený na úvazky Angličtina ZuZu s.r.o Městská knihovna Tišnov Freedom Art z.s Hnízdo - spolek pro komunitní vzdělávání Jezdecký klub Ranč Loučka ,5 Klub přátel školy ZŠ 28. října Královničky n n n Oblastní charita Tišnov NZDM Klub Čas ,82 3,82 3,82 Spolek Odyssea Tišnov Volnočasové centrum Ráček Železné Rodinné centrum Studánka, z.s ,8 4,1 3,4 Sdružení rodičů a přátel gymnázia Tišnov Junák český skaut, středisko Květnice Tišnov, z.s Tělocvičná jednota Sokol Tišnov 5 zaměstnanců + 30 cvičitelů Za sebevědomé Tišnovsko, z.s. n n n ZČ HB 1.BRĎO TIŠNOV GINGO Zpátky do života, spolek ZpěvAhra z.s Pramen: Dotazníkové šetření ve školách, listopad Počet vzdělávacích aktivit se u jednotlivých organizací rovněž výrazně liší. Nejvíce vzdělávacích aktivit, kterých se účastní i nejvíce osob, nabízí městská knihovna Tišnov. Většina dalších organizací nabízí vzdělávací aktivity jen několikrát do roka. Z hlediska počtu účastníků vybočuje kromě knihovny i Klub přátel školy ZŠ 28. října. Tab. 45: Počet vzdělávacích aktivit organizací neformálního vzdělávání v ORP Tišnov Realizace vzdělávacích aktivit Počet uskutečněných Počet účastníků pro osoby, které nejsou členy vzdělávacích aktivit vzdělávacích aktivit organizace Název organizace Angličtina ZuZu s.r.o Městská knihovna Tišnov Freedom Art z.s

73 Realizace vzdělávacích aktivit pro osoby, které nejsou členy organizace Počet uskutečněných vzdělávacích aktivit Počet účastníků vzdělávacích aktivit Název organizace Hnízdo - spolek pro komunitní vzdělávání Jezdecký klub Ranč Loučka Klub přátel školy ZŠ 28. října Královničky 5 koncertů 7 koncertů 8 koncertů diváci a posluchači na festivalech, vánočních koncertech atd. Oblastní charita Tišnov NZDM Klub Čas Spolek Odyssea Tišnov Volnočasové centrum Ráček Železné Rodinné centrum Studánka, z.s. 72 jednorázových akcí + 20 pravidelných týdenních aktivit 53 jednorázových akcí + 19 pravidelných týdenních aktivit 60 jednorázových akcí + 25 pravidelných týdenních aktivit cca 400 unikátních rodin za rok Sdružení rodičů a přátel gymnázia Tišnov Junák - český skaut, středisko Květnice Tišnov, z.s Tělocvičná jednota Sokol Tišnov Za sebevědomé Tišnovsko, z.s ZČ HB 1.BRĎO TIŠNOV GINGO Zpátky do života, spolek ZpěvAhra z.s Pramen: Dotazníkové šetření ve školách, listopad Problémy organizací neformálního vzdělávání spočívají především v nejistém financování, které je závislé na dotacích. Dalším problémem, často spojeným právě s nedostatečným objemem financí, je personální zajištění činnosti organizací. To je v některých případech založeno na dobrovolnictví členů. Některé organizace nedisponují dostatečnými prostorami. Ostatní problémy jako nezájem členů jsou uváděny minimálně. Technický stav budov organizací je ve většině uvedených případů vyhovující. Některé organizace však budou muset provést drobné opravy a úpravy interiérů (např. odstranění vlhkosti, opravu omítek). Z hlediska vybavenosti je největším problémem nedostatečné vybavení absence moderních pomůcek. Dvěma organizacím chybí sportoviště a další dvě si stěžují na zastaralé vybavení. Tab. 46: Problémy organizací neformálního vzdělávání v ORP Tišnov Téma Vyjádření organizace Popis organizace Hlavní problémy Angličtina ZuZu s.r.o. Tvorba metodiky pro výuku anglického jazyka pro děti od 2 10 let a více. Kurzy angličtiny pro děti 2 10 let a více. Školení pedagogů mateřských a základních škol. Finance a nízká podpora školských subjektů. Technický stav budov Nedostatky ve vybavenosti 73

74 Téma Popis organizace Hlavní problémy Technický stav budov Nedostatky ve vybavenosti Popis organizace Hlavní problémy Technický stav budov Nedostatky ve vybavenosti Městská knihovna Tišnov Vyjádření organizace Všechny knihovny se už řadu let snaží veřejnost přesvědčovat o tom, že knihovna to nejsou jen knihy. Knihovna má sloužit samozřejmě jako půjčovna, ale také jako místo pro trávení volného času dětí, mládeže i dospělých. Tomuto trendu se přizpůsobuje také Městská knihovna Tišnov, vybavením, technikou i nabídkou kulturních a vzdělávacích akcí. Personální, finanční, nedostačující prostorové možnosti knihovny (potřeba větších sálů, učeben ). Problémy s vlhkostí budovy. Zastaralé technické zázemí, nedostačující technické vybavení. Freedom Art z. s. Účelem spolku je naplňování zájmu, kterým je pořádání volnočasových aktivit pro poslání spolku, čímž jsou komunitní činnosti pro cílovou skupinu dětí, mládeže, dospělých i seniorů, pořádání kurzů a volnočasových aktivit pro širokou veřejnost, komunitní rozvoj pro rodiny s dětmi a rozvoj místní komunity v obci. Nedostatek financí na provoz a odměny lektorů (většina lektorů vede aktivity pouze za náklady na materiál a energii). Konkurence nabídky kroužků z místní základní školy. Technické vybavení PC, keramická pec, apod. Nedostatečné prostory máme možnost rozšíření, ovšem chybí finance. Spolek funguje ve staré budově ovšem nově interiérově zrekonstruované. V rámci budovy je možnost potřebného rozšíření. Organizace by potřebovala stolní PC + příslušenství, minimálně dva tablety, notebook, tavné pistole, keramická pec, CD přenosný přehrávač, kávovar, hrnky, příbory, skleničky, talíře, úsporné LED zářivky, fotoaparát, videokamera, žíněnka, hrací koberec, stolečky a židle pro děti do 7 let, lednička, mikrovlnná trouba, varná konvice, audio systém, projekční vybavení, magnetické tabule, kancelářský nábytek, kopírka, podložky ke cvičení, hudební nástroje, didaktické pomůcky, Hnízdo - spolek pro komunitní vzdělávání Naší snahou je informovat o možnostech současného vzdělávání, být aktivními účastníky veřejné debaty o školství, přinášet pedagogům a rodičům všech dětí možnost nahlédnout do různých Popis organizace alternativ. Spolek je zřizovatelem základní školy ZaHRAda, dále pořádáme různé akce pro všechny generace (cvičení, tvořivé dílny, tábor pro rodiny apod.). Věnujeme se i dalším aktuálním tématům (lidská práva, kulturní rozmanitost). Pořádáme besedy, semináře a filmové projekce. Aktivní členové spolku jsou většinou rodiče malých dětí. V našich činnostech nás tedy omezuje Hlavní problémy především množství volného času. Ve zcela ideálním případě by měl spolek na část úvazku placeného koordinátora, to je však zatím jen vize do budoucna. Technický stav budov Nedostatky ve vybavenosti Popis organizace Hlavní problémy Technický stav budov Nedostatky ve vybavenosti Popis organizace Hlavní problémy Technický stav budov Jezdecký klub Ranč Loučka JK Ranč Loučka se převážně věnuje dětem a mládeži při výuce jízdy na koních a práce s koňmi všeobecně, jejich péči a potřebám. Organizujeme soustředění, krátkodobé pobyty, exkurze, příměstské tábory a intenzivní soustředění týkající se převážně výuky jízdy na koních a výcviku psů v agility. Tyto akce jsou koncipovány na úrovni environmentální výchovy. Pro školáky je organizován jezdecký oddíl, pro předškolní děti kroužky ke zvyšování kladného vztahu k přírodě, domácím a ostatním zvířatům, k získání základních znalostí a praktických dovednosti odpovídající věku dětí. Provozujeme i léčebné psychologicko-pedagogické ježdění. Dlouhodobě se potýkáme s nedostatkem vhodných prostor, jako jsou klubovny, šatna, sklad, kuchyň, místnost pro vedoucí. Chybí také odborný personál pro vedení kroužků a péči o zvířata. Technický stav budov je na ucházející úrovni. Postupně je potřeba doplnit ochranné prostředky pro děti a mládež ochranné přílby, páteřní chrániče, madla, speciální sedla na podporu udržování rovnováhy a koordinace na hřbetě koně pro malé děti a postižené. Klub přátel školy ZŠ 28. října Spolek je založen za účelem podpory Základní školy 28. října v Tišnově v oblasti výchovy a vzdělávání žáků této školy (dále jen ZŠ), sjednocování výchovného působení rodiny a ZŠ na žáky ZŠ a podpora vzájemné spolupráce mezi rodiči, učiteli a ZŠ. Nedostatek zájmu rodičů o aktivní vliv na školu. Chybějící koncepce školní komunity. Nulový kontakt klubů na lokální úrovni. Spolek sídlí v budově ZŠ. 74

75 Téma Nedostatky ve vybavenosti Připomínky a komentáře Vyjádření organizace Spolek obecně nepotřebuje materiální vybavení. Počty akcí a jejich účastníků jsou orientační. Předpokládanými účastníky jsou všichni žáci ZŠ. Jako akce označuji jednotlivé aktivity jako kroužky, podpora vybavení učebny, nebo exkurze. Královničky Popis organizace Zpěv matek za přítomnosti jejich dětí a postupné prolínání, vznik hudebně divadelních představení, koncertů, možná vznik dětských hudebních tělísek atd. Hlavní problémy Technický stav budov U Královniček doma, moc hezké domy, ale dostávají zabrat. Nedostatky ve vybavenosti Popis organizace Hlavní problémy Technický stav budov Nedostatky ve vybavenosti Popis organizace Hlavní problémy Technický stav budov Nedostatky ve vybavenosti Popis organizace Oblastní charita Tišnov NZDM Klub Čas Posláním Klubu Čas Tišnov je poskytnout v Tišnově a Lomnici mladým ve věku od 9 do 26 let, kteří se ocitli v konfliktní společenské situaci, zažívají obtížnou životní událost nebo omezující životní podmínky, odbornou pomoc, podporu a zázemí, přispět k jejich osobnímu rozvoji a pomáhat jim při hledání místa ve společnosti. Malý počet pracovníků, prostory. Uspokojivý, do budoucna nutnost zaizolování proti vlhkosti, zateplení, oprava vnitřních i vnějších omítek. Naučná literatura, výukový software, obměna stávajícího vybavení klubu. Spolek Odyssea Tišnov Cílem spolku je rozšířit v regionu povědomí o lukostřelbě, přesněji o instinktivní a 3D lukostřelbě. Seznámit veřejnost s lukostřelbou jako se sportem, ve kterém můžete trénovat, pilovat formu a výsledky jako v jakémkoli jiném sportu. Ale především představit lukostřelbu jako relaxační aktivitu vhodnou pro širokou věkovou skupinu. Druhým stěžejním cílem je vytvořit v regionu "sportoviště" místa určená k této aktivitě sportu. Složité vyjednávání o podpoře spolku na městě, předsudky vůči lukostřelbě, aktivní zapojení do aktivit členů i nečlenů. Pro uložení vybavení máme od města větší holo garáž bez zavedené elektriky ale jsme za ni rádi, chybí především sportoviště bezpečné místo vymezené pro věnování se této aktivitě. Problém je především kde se aktivitě věnovat než s čím. Volnočasové centrum Ráček Železné Organizace je zaměřena na děti a mládež. Hlavní problémy Technický stav budov Nedostatky ve vybavenosti Popis organizace Hlavní problémy Technický stav budov Volnočasové centrum Ráček sídlí v nově zrekonstruované budově OÚ. Prostory herny a dílny jsou vyhovující. V letních měsících využíváme sportovní hřiště v Horce. V zimě bychom rádi využily KD, ve kterém ale nemáme sportovní vybavení. Rodinné centrum Studánka, z.s. Naším posláním je maximální podpora rodiny a láskyplných, tolerantních vztahů v ní. V centru vytváříme svobodný, přátelský a tvořivý prostor pro setkávání rodin a pro společné aktivity rozvíjející talenty malých dětí a rodičů. Zároveň usilujeme o celospolečenskou změnu v chápání kvality života a postavení rodičů s dětmi směrem k otevřené a sociálně citlivé společnosti. Jsme členy Sítě MC v ČR a držiteli titulu "Společnost přátelská rodině". Město Tišnov je i díky našemu přispění držitelem celostátního ocenění "Obec přátelská rodině 2009". Naše aktivity lze rozdělit na: pravidelné aktivity pro rodiče s dětmi od 4 měsíců do 6 let, vzdělávací přednášky, besedy a kurzy, předporodní přípravu a cvičení v těhotenství, hernu pro rodiče s dětmi, předškolka Ptáčata každodenní péče o děti zaměstnaných rodičů ve věku 2 4 roky financována z ESF prostřednictvím OP LZZ a ze státního rozpočtu ČR, Jezírko péče o nahlášené děti v prostorách RC i mimo ně, vyzvedávání a doprovod dětí, akce pro tišnovskou veřejnost. Další aktivity spolupráce s různými neziskovými organizacemi, účast v komunitním plánování Celý provoz, vybavení centra a programy Studánky jsou financovány z dotací, darů a dobrovolných příspěvků. Každý rok píšeme žádosti o finanční podporu adresované městu Tišnov, Jihomoravskému kraji, Ministerstvu práce a sociálních věcí, nadacím, sponzorům a na další místa. Snažíme se zvyšovat podíl samofinancování z vlastních zdrojů (dobrovolné příspěvky, kurzovné, atd.). Závislost na dotacích, o které se musí každý rok znovu žádat. Budova je nová, v dobrém technickém stavu. 75

76 Téma Nedostatky ve vybavenosti Žádné zásadní nejsou. Vyjádření organizace Sdružení rodičů a přátel gymnázia Tišnov Popis organizace Sdružení rodičů a přátel školy je dobrovolným sdružením rodičů, zákonných zástupců dětí a občanů, kteří se zajímají o výchovu dětí a mládeže a práci školy. Hlavní problémy Technický stav budov Nedostatky ve vybavenosti Popis organizace Hlavní problémy Technický stav budov Nedostatky ve vybavenosti Popis organizace Hlavní problémy Technický stav budov Nedostatky ve vybavenosti Popis organizace Hlavní problémy Technický stav budov Junák český skaut, středisko Květnice Tišnov, z.s. Výchova dětí a mládeže, organizace schůzek, výprav a táborů, sbírky, akce pro veřejnost, vzdělávání činovníků. Prodej skladu a zahrady, které máme v dlouhodobém pronájmu. Nejistota smluvního vztahu. Velké úsilí věnované do rekonstrukcí majetku města (lidské zdroje, čas, energie). Materiálně není problém. Lidské zdroje si postupně vychováváme. Pronajaté prostory spravujeme vlastními silami. Město se podílí finančně. Nejsou. Občas malá klubovna. Tělocvičná jednota Sokol Tišnov Tělovýchovná, sportovní, kulturní a společenská činnost. Tělovýchovná zajišťuje pro široké věkové spektrum všestranný rozvoj pohybových aktivit od rodičů a dětí přes žáky, dorost a dospělé členy až po seniory. Zájemci o soutěžní sport se sdružují v oddílech tanců, karate, šachů a lukostřelby. Kulturní oblast pokrývá soubor Karasova divadla. Do činnosti sportovní spadá konání výstav se sokolskou tématikou. Nedostatek mladších cvičitelů. Budova tělocvičny je zateplená, bude nutná obnova nátěru podlahy. V plánu je rekonstrukce sociálního zařízení sloužícího jak pro halu SSK, tak pro sokolskou tělocvičnu. Kulturní sál čeká rozsáhlejší celková rekonstrukce. V první etapě došlo k sanaci prasklého rohu sokolovny. Je třeba dořešit stav venkovního kurtu za sokolovnou. Plánujeme vybudování hřiště pro plážový volejbal, saunu, rozšíření fitcentra. V náčrtu máme i návrh realizace ubytovací kapacity. Osvětlení a ozvučení hlavního sálu sokolovny. Řešení akustiky tělocvičny. Za sebevědomé Tišnovsko, z.s. Základním účelem spolku je zejména: a)chránit přírodu, krajinu a další složky životního prostředí Tišnovska, což je hlavním posláním spolku; b)usilovat o ochranu a obnovu kulturních památek Tišnovska; c)podporovat ochranu a obnovu urbanistických a architektonických hodnot Tišnovska; d)prosazovat principy trvale udržitelného života ve městě Tišnově včetně přilehlého okolí; e)usilovat o ochranu a zlepšování veřejného zdraví obyvatel Tišnovska; f)podporovat zachování a obnovu kulturního a přírodního dědictví, jakož i rozvoj kvality životního prostoru obyvatel Tišnova a přilehlého regionu, pakliže tento účel není pokryt v bodech a) až e); g)podporovat aktivní účast veřejnosti ve správních a soudních řízeních týkajících se bodů a) až f); h)podporovat místní podnikání a vznik pracovních míst v regionu, která jsou v souladu s body a) až f); i)podporovat výchovu a vzdělávání dětí, mládeže i dospělých Tišnovska v souladu s principy trvale udržitelného života. Vedlejšími hospodářskými činnostmi spolku jsou výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, a to zejména: a)provozování drobného prodeje, především prodeje ekologických produktů a výrobků dodržujících zásady spravedlivého obchodu (v rámci konceptu Fair Trade apod.); b)poskytování ekologického a dalšího poradenství; c)jiná výdělečná činnost, jejímž účelem je podpora hlavní činnosti nebo hospodárné využití spolkového majetku v souladu s účelem spolku. Nedostatek financí pro personální zajištění provozu Ekoporadny. Nemožnost realizovat ekologické výukové programy pro školy a rozvíjet osvětu veřejnosti v environmentálních otázkách. To vše vychází z nedostatku financí a zázemí. Dobrý, ale pro zajištění výše uvedených nedostatků zcela nevyhovující. Nedostatky ve vybavenosti Popis organizace Hlavní problémy ZČ HB 1.BRĎO TIŠNOV GINGO Volnočasové aktivity pro děti a mládež se zaměřením na životní prostředí a zdravého životního stylu, aktivity jsou pravidelné týdenní schůzky, měsíční výpravy a třítýdenní tábor. Nemáme problémy se zájmem dětí o vstup do oddílu, limitující jsou možnosti vedoucích, kteří působí jako dobrovolníci. Jsme organizací rodinného typu, v případě velkého rozšíření počtu členů by tato kvalita nemohla být zajištěna. 76

77 Téma Technický stav budov Nedostatky ve vybavenosti Připomínky a komentáře Popis organizace Hlavní problémy Technický stav budov Nedostatky ve vybavenosti Popis organizace Hlavní problémy Technický stav budov Vyjádření organizace Klubovna zdarma od města Tišnova, vlastní táborová základna, pronajatý sklad na uskladnění základny v obci Čikov, a vybavení (drobný majetek) pro činnost. Louku pro pořádání tábora výpůjčka zdarma od dospělých členů oddílů (vlastníků pozemku) Zásadní problém nemáme, postupně obnovujeme a doplňujeme vybavení (drobný majetek), investiční majetek nevlastníme a ani o nákup neuvažujeme. Pro naši organizaci jsou důležité každoroční, byť malé dotace od MŠMT či města Tišnova v řádově desetitisících korun, které používáme na obnovu drobného majetku a snížení ceny akcí (např. tábora) pro členy. Větší projekty, např. obnova táborové základny v částce 100 tis. Kč, jsme schopni realizovat cca 1x za tři roky. Zpátky do života, spolek Účelem spolku je zejména: a) komunitní činnosti pro ovdovělé rodiny s dětmi do 26 let b) pořádání kurzů a volnočasových aktivit c) pořádání výstav, workshopů, jarmarků a dílen d) poskytování obecně prospěšných a charitativních činností v rozmanitých oblastech lidské společnosti. Kooperace s jinými spolky a orgány a pořádání akcí za účelem podpory jiných spolků či orgánů. Financování služeb, které jsou pro práci s ovdovělými rodinami nutné. Absence školícího centra velice nutného pro setkávání a vzdělávací aktivity, včetně psychoterapeutických aktivit. Automobil pro dopravu za klienty. Dostačující. Jsme v podnájmu. Jsou vázány na absenci vlastních prostor. ZpěvAhra z.s. Účelem spolku je rozvoj sborového, sólového zpěvu a dramatického umění. Udržení místní tradice sborového umění. Podpora kulturního života v městyse a širokém okolí. Pořádání akcí za účelem podpory kulturně estetického dění. Finanční podpora pro sborovou kulturu zpěvu Vyhovující. Nedostatky ve vybavenosti Kostýmy, hudební nástroje, audio vybavení. Pramen: Dotazníkové šetření ve školách, listopad ZAJIŠTĚNÍ DOPRAVNÍ DOSTUPNOSTI ŠKOL V ÚZEMÍ Základem dopravních dojížďkových vazeb je dojížďka do škol zajišťujících výuku v ročnících, které nejsou v dané obci dostupné. Je časté, že žáci z jedné obce jsou rozděleni do více škol v okolních obcích. Tab. 47: Dojížďka do škol ve školním roce v ORP Tišnov obce a školy Z území MAP Z území mimo MAP Škola Počet žáků z jiných obcí Obce, z nichž děti dojíždí Počet žáků z jiných obcí Obce, z nichž děti dojíždí ZŠ a MŠ Deblín 101 ZŠ a MŠ T. G. M. Drásov 98 Braníškov (14), Březina (2), Čížky (1), Drásov (2), Hradčany (1), Lažánky (17), Malhostovice (1), Maršov (39), Sentice (2), Skalička (4), Tišnov (7), Úsuší (9), Vohančice (2) Nuzířov (12), Malhostovice (56), Sentice (2), Skalička (4), 19 Brno (2), Chudčice (3), Kuřim (1), Ostrovačice (1), Radňoves (1), Troubsko (1), Veverská Bítýška (10) 33 Brno (1), Čebín (32) 77

78 Škola Počet žáků z jiných obcí Z území MAP Obce, z nichž děti dojíždí Počet žáků z jiných obcí Z území mimo MAP Obce, z nichž děti dojíždí Tišnov (4), Všechovice (20) ZŠ a MŠ Lažánky 12 Braníškov (2), Holasice (3), Maršov (7) 4 Veverská Bítýška (4) ZŠ a MŠ Předklášteří 35 Borač (8), Březina (2), Olší (1), Pern. Jestřabí (2), Štěpánovice (18), 0 - Tišnov (4) ZŠ a MŠ Sentice 0-1 Veverská Bítýška (1) ZŠ Tišnov, Smíškova ZŠ Tišnov, 28. října Nuzířov (1), Borač (14), Březina (20), Bukovice ZŠ ZaHRAda (2), Deblín (3), D. Loučky (9), Doubravník (8), Drahonín (3), Drásov (12), Heroltice (14), Hradčany (49), Lažánky Brno (5), brusná (1), (6), Lomnička (57), Čebín (34), Chudčice Malhostovice (4), Maršov (10), Jamné (3), (2), Nedvědice (1), Kunštát (1), Kuřim 448 Nelepeč-Žernůvka (1), 70 (8), Moravecké Olší (2), Překlášteří (55), SŠ a ZŠ Tišnov Pavlovice (1). Mor. Rohozec (20), Sentice Knínice (1), Ostrava (46), Skryje (2), Svatoslav (1), Řepka (1) (2), Šerkovice (21), Štěpánovice (19), Tišnovská Nová Ves (3), Unín (21), Úsuší (1), Vohančice (4), Žďárec (4), Železné (34), (108 žáků z dalších obcí) Drahonín (2), Horní Loučky (17), Kaly (10), Katov (1), Kuřimská Nová ZŠ a MŠ Dolní Loučky 84 Ves (6), Kuřimské Jestřabí (18), Níhov (1), 0 - Olší (12), Pern. Jestřabí (4). Řikonín (2), Skryje (3), Újezd (7), Železné (1) ZŠ a MŠ Doubravník 18 Zahrada (1), Borač (6), Nedvědice (3), Pernšt. Jestřabí (1), Tišnov (7) 2 Klokočí (2) ZŠ Katov 11 Lubné (2), Níhov (8) Sejřek (18), Věžná 32 Svatoslav (1) (14) ZŠ a MŠ Nedvědice 40 ZŠ a MŠ Olší 10 Černvír (14). Doubravník (19), Skorotice (7) Drahonín (5), Nedvědice (1), Litava (1), Sejřek (1), Pernš. Jestřabí (1) 21 Smrček (2), Ujčov (14) 1 Sejřek (1) 78

79 Škola Počet žáků z jiných obcí ZŠ a MŠ V. Havla Žďárec 34 Z území MAP Obce, z nichž děti dojíždí Borovník (11), Dolní Loučky (3), Rojetín (4), Řikonín (1), Tišnovská Nová Ves (5), Újezd (1), Vohančice (9) Počet žáků z jiných obcí 34 Z území mimo MAP Obce, z nichž děti dojíždí Milešín (8), Radňoves (1), Rozseč (4), Vidonín (20) ZŠ Brumov 2 Osiky (2) 2 Lysice (2) ZŠ, ZUŠ a MŠ Lomnice 81 Věleč (19), ochoz (8), Rašov (17), Sentice (2), Strhaře (11), Synalov (12), Šerkovice (2), Tišnov (1), Zhoř (9) 1 Kuřim (1) Pramen: Dotazníkové šetření ve školách, listopad Zajímavé je také srovnání počtu žáků navštěvujících školu v dané obci a počtů žáků dojíždějících do obce a vyjíždějících z obce. I z obcí majících devítiletou základní školu určité množství žáků vyjíždí. Již neplatí, že děti navštěvují nejbližší, resp. nejsnáze dostupnou ZŠ. Vliv má jak vnímání kvality ZŠ ze strany rodičů, tak např. nabídka dalších volnočasových aktivit v příslušné škole, či obci. Důležité je rovněž spojení obce bydliště a místa školy veřejnou dopravou, jelikož žáci dojíždí i na větší vzdálenosti než je nejbližší spádová škola, pokud do nejbližší obce se školou není vhodné dopravní spojení. Tab. 48: Dojížďka do škol ve školním roce 2016/2017 v ORP Tišnov obce Počet Počet žáků obyvatel ZŠ Počet Obec dojíždějících do k (ročníky) žáků místní ZŠ 2015 Počet žáků vyjíždějících do ZŠ do jiné obce v ORP Brumov Deblín Dolní Loučky Doubravník Drásov Katov , Lažánky Lomnice (7) 82 0 Nedvědice Olší Předklášteří Sentice Tišnov , 7., (20) Žďárec SO ORP celkem (27) Pramen: Dotazníkové šetření ve školách, listopad

80 V ORP Tišnov funguje provázaná síť linek Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje (IDS JMK). V případě téměř všech významnějších dojížďkových toků do základní školy existuje přímý spoj autobusu, případně vlaku. Na následujícím obrázku jsou ve vazbě na síť linek IDS JMK graficky znázorněny proudy dojížďky do základních škol. Obcí železné severovýchodně od Tišnova é projíždí školní autobus i částmi obce, které ostatní spoje neobsluhují. Obr. 14: Síť dopravních linek a hlavní proudy dojížďky do ZŠ v SO ORP Tišnov Pramen: Dotazníkové šetření ve školách, listopad Pozn.: Zaznamenány jsou pouze proudy více než 11 žáků mezi dvěma obcemi SOCIÁLNÍ SITUACE Sociálně patologické jevy 80

81 Na základních školách SO ORP Tišnov se sociálně-patologické jevy téměř nevyskytují. Na ZŠ, kde se určité negativní jevy vyskytují, se jedná nejčastěji o kouření, šikanu, záškoláctví. Další negativní jevy jako, krádeže se vyskytují naprosto výjimečně. Osobám, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy, jsou poskytovány terénní služby. Ty jsou určeny pro problémové skupiny osob, uživatele návykových látek nebo omamných psychotropních látek, osoby bez přístřeší, osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách a jiné sociálně ohrožené skupiny. Cílem služby je tyto osoby vyhledávat a minimalizovat rizika jejich způsobu života. V letech působila ve městě Tišnov díky realizaci projektu v Jihomoravském kraji se zaměřením na místní vyloučené romské lokality ve městě Brně a jeho okrajových částech, organizace ROMODROM o. s. Terénní činnost ROMODROM o.s. doplnila působení IQ Roma servis, o.s. v městě Tišnově se zaměřením na poskytování terénního poradenství přímo v domácnostech klientů v lokalitě,,na Mlékárně. Terénní program logicky doplňuje působení místní ambulantní Poradny Porta, neboť pracovníci přicházejí do domácnosti občanů a jsou schopni poskytnout nezávislé poradenství a pomoc. Tyto subjekty jsou na rozdíl od sociálních pracovníků Odboru sociálních věcí MěÚ Tišnov chápáni občany jako nezávislí Výskyt sociálně vyloučené lokality Na území SO ORP Tišnov je dle Mapy sociálně vyloučených lokalit (GAC, ) evidovaná jedna sociálně vyloučená lokalita, která se nachází v Tišnově. Lokalitu tvoří dva domy v majetku města. Ve 25 bytových jednotkách žije asi 100 osob. Stav bytů je špatný. Hlavními komplikacemi spojenými s užíváním těchto bytů je vytápění uhlím a dřevem, a dále přítomnost plísně, kterou nelze bez stavebního zásahu odstranit. Děti z lokality navštěvují základní školu hlavního vzdělávacího proudu v obci. V oblasti sociálních služeb byl pro město zásadní událostí vstup Diecézní charity Brno Oblastní charity Tišnov v roce Charita postupně registrovala a začala poskytovat pro osoby ohrožené sociálním vyloučením následující služby: nízkoprahové zařízení pro mládež Klub Čas ( ) a odborné sociální poradenství Poradna Porta ( ). Postupně se začali zapojovat též poskytovatelé terénních sociálních služeb s celokrajskou působností Romodrom (v letech ) a IQ Roma servis Sociální a další služby zaměřené na děti, mládež a rodiče poskytované v regionu (nízkoprahové kluby, odpolední kluby, rodinná centra, mateřská centra, atd.) Sociální a další služby zaměřené na děti, mládež a rodiče poskytované v regionu nejsou zastoupeny nijak hojně. Z Komunitního plánu sociálních služeb SO ORP Tišnov 3 vyplývá, že v Tišnově a v Lomnici působí Klub Čas (nízkoprahové zařízení pro děti a mládež), jehož provoz zajišťuje Diecézní charita Brno, a který poskytuje služby pro děti a mládež ve věku od 6 do 26 let ohrožené společensky nežádoucími jevy, osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách, osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách, osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou tímto způsobem života ohroženy etnické menšiny. Cílem Klubu je ovlivňování volného času neorganizované mládeže pozitivním směrem. Druhým subjektem je Poradna Porta, která je zařízením Oblastní charity Tišnov, poskytující odborné sociální poradenství zejména pro oběti domácího násilí, oběti trestné činnosti, osoby bez přístřeší, s chronickým onemocněním, se zdravotním postižením, v krizi, žijící v sociálně vyloučených komunitách, které vedou rizikový způsob života a rodiny s dítětem/dětmi. Sociální služby na území SO ORP Tišnov zajišťují i organizace sídlící mimo SO ORP. Terénní programy zaměřené na osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách, osoby vedoucí rizikový 2 Mapa sociálně vyloučených lokalit v ČR. GAC spol. s r. o., Komunitní plán sociálních služeb SO ORP Tišnov na období URL: default/files/documents/2014/kom_plan_orp_tisnov_13_14_final_web.pdf 81

82 způsob života nebo osoby, které jsou způsobem tohoto života ohrožen, rodiny s dětmi, etnické menšiny poskytuje IQ Roma servis, z. s. z Brna. Ranou péči pro rodiny s různými druhy postižení zajišťuje Federace rodičů a přátel sluchově postižených se sídlem v Praze, Středisko rané péče Tamtam Olomouc, Poradna rané péče Dorea se sídlem v Brně, DOTYK II, o.p.s., Vysoké Popovice, Středisko rané péče SPRP Brno, Společnost pro ranou péči, z. s., Asociace pomáhajícím lidem s autismem APLA JM o.s., PERSEFONA z. s. se sídlem v Brně (poslední dvě zmíněné včetně osobní asistence). Terénní služby zaměřené na drogově závislé zajišťuje K- Centrum Noe. Specifickým vzdělávacích a výchovným zařízením je Dětský domov Tišnov. Jeho zřizovatelem je Jihomoravský kraj. Domov má kapacitu 32 dětí. Děti žijí ve 4 rodinných skupinách. Péči a provoz celkově zajišťuje 22 pracovníků (celkem 21 přepočtených úvazků). Děti jsou sociálně znevýhodněny a některým z nich byly diagnostikovány speciální vzdělávací potřeby. Pracovníci domova využívají k rozvoji dětí aromaterapie, muzikoterapie, arteterapie, snoezelen terapie. Děti navštěvují školy zejména v Tišnově, nebo v Brně. Budova domova není dostatečně tepelně zaizolovaná. V zařízení není prostor pro shromáždění většího množství osob, chybí tedy prostory pro sportovní, taneční, shromažďovací a jiné aktivity. Také chybí bezbariérový přístup do zařízení. V zařízení jsou umístěny převážně starší děti, které budou v horizontu dvou až tří roků odcházet do samostatného života a nemají dostatečně vybudované a zafixované pracovní návyky. Je proto třeba pracovních příležitostí (jakákoliv práce i bez nároku na finanční ohodnocení), kde by tyto schopnosti mohly děti procvičovat. Problémem je i umisťování dětí, které nejsou pro zařízení vhodné jde o systémovou chybu, kdy umísťování navrhují pracovníci OSPOD, kteří ne vždy dobře znají potřeby umísťovaného dítěte. Práce s nevhodně umístěným dítětem bývá neefektivní, neboť domov nemá odborníky, které stav dětí vyžaduje NÁVAZNOST NA DOKONČENÉ ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Ve školním roce 2015/2016 poskytovalo v Jihomoravském kraji předškolní vzdělávání 617 škol (samostatných mateřských škol nebo sloučených do společného zařízení se základní školou), které navštěvovalo dětí. Základní vzdělání bylo v Jihomoravském kraji ve školním roce 2015/2016 zajišťováno 448 základními školami (údaje jsou uváděny bez základních škol samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením). Ve třídách získávalo vzdělání žáků. Nabídku středního vzdělání v kraji zajišťuje v roce 2015/ středních škol, z toho krajem je zřizováno 85 škol (z toho 2 konzervatoře a 7 škol, které vyučují pouze obory praktické školy), zbytek je zřizován soukromou osobou (29), obcí (3), církví (4) a MŠMT (4). Na středních školách se ve školním roce 2015/2016 vzdělávalo celkem žáků, z toho v denní formě vzdělání. (KAP JMK 4, s. 7). V porovnání se školním rokem 2006/2007 se počty středoškoláků propadly více jak o čtvrtinu. Nejnižší počet žáků by měl být na středních školách vzděláván ve školním roce 2017/2018, poté začne jejich počet mírně stoupat. Maxima by měl počet žáků středních škol dosáhnout v letech 2025 a V Jihomoravském kraji došlo během posledních 10 let k institucionální optimalizaci sítě škol a také ke snižování kapacit sloučených škol, postupně upravována i oborová nabídka jednotlivých středních škol. Oborová optimalizace byla poměrně dobře realizována v rámci města Brna, v mimobrněnských okresech byly často ponechány školy s velmi širokou nabídkou oborů vzdělání. Je tak zachována dostupnost širší škály oborů vzdělání pro žáky z blízkého okolí, v 4 Krajský akční plán rozvoje vzdělávání v Jihomoravském kraji. Brno: KÚ JMK, URL 82

83 některých případech to však je na úkor kvality vzdělávání (nízké počty žáků v oborech vzdělání, výuka ve víceoborových třídách, obtížné zajištění odpovídajícího materiálního i personálního zabezpečení výuky). Pro školní rok 2016/2017 bylo pro žáky končící povinnou školní docházku na středních školách zřizovaných krajem nabízeno cca míst, dalších cca míst je nabízeno středními školami ostatních zřizovatelů, přičemž počet žáků končících povinnou školní docházku stále nedosahuje ani Jak již bylo uvedeno, počet žáků končících ZŠ a nastupujících na SŠ by se měl v následujících letech zvyšovat. Tab. 49: Počty žáků na středních školách v Jihomoravském kraji podle kategorií dosaženého vzdělání Skupina oborů 2004/ / / / /16 C, (D) střední vzdělání v oboru Praktická škola jednoletá a Praktická škola dvouletá J střední vzdělání bez výučního listu a bez maturitní zkoušky E střední vzdělání s výučním listem (určené primárně pro žáky se zdravotním postižením nebo zdravotním znevýhodněním), H střední vzdělání s výučním listem L0 střední vzdělání s maturitní zkouškou součástí studia je odborný výcvik L5 střední vzdělání s maturitní zkouškou nástavbové studium K střední vzdělání s maturitní zkouškou (gymnázia) M střední vzdělání s maturitní zkouškou (mimo gymnázia N, P (konzervatoř) vyšší odborné vzdělání v konzervatoři. Celkem Pramen: Krajský akční plán Jihomoravského kraje Na území SO ORP Tišnov se nachází čtyři střední školy, a to Gymnázium Tišnov s kapacitou 500 žáků, z toho 239 žáků ve školním roce 2015/2016 navštěvovalo osmileté gymnázium, kde je v ročníku vždy jedna třída, a 231 žáků navštěvovalo čtyřleté gymnázium, kde jsou v ročníku vždy dvě třídy. Celkový počet tříd gymnázia je tedy Druhou střední školou je Střední škola a Základní škola Tišnov, jejíž kapacita je pro střední školu 315 žáků. Střední škola nabízí denní studium učebních oborů Opravář zemědělských strojů a Ošetřovatel ošetřovatelka, denní studijní obor Mechanizace a služby a nástavbové studium oboru Podnikání. Další dvě střední školy se nacházejí v Lomnici. První je Střední odborná škola Fortika s kapacitou 270 žáků, která nabízí studijní obor Hotelnictví. Druhou školou je Střední odborné učiliště a Střední odborná škola SČMSD s kapacitou 440 žáků. Nabízené studijní obory jsou Ekonomika a podnikání a Sociální činnost, učební obory Kadeřník a Kuchař číšník (tyto dva a Sociální činnost jsou nabízeny i jako zkrácené) a nástavbové obory Gastronomie a Vlasová kosmetika. 5 Výroční zpráva ředitele školy za školní rok 2015/2016. URL 83

84 Tab. 50: Základní údaje o oborech vzdělávání středních škol působících na území ORP Tišnov ve školním roce 2015/2016 Počet žáků Počet Počet žáků Počet žáků hlásících Škola Obory vzdělávání žáků v z obcí ORP přijatých se ke oboru Tišnov ke studiu studiu Gymnázium Osmileté studium K/ Tišnov Čtyřleté studium K/ Celkem SOŠ Fortika M/01 Hotelnictví SOU a SOŠ SČMSD SŠ a ZŠ Tišnov H/01 Kadeřník H/01 Kuchař číšník M/01 Sociální činnost L/52 Vlasová kosmetika L/51 Gastronomie H/01 Kuchař - číšník zkr. stud H/01 Kadeřník zkr. stud Celkem Opravář zeměděl. strojů H/ Ošetřovatel(ka) H/ Mechanizace a služby M/ Podnikání L/ Celkem CELKEM SŠ V ORP TIŠNOV Pramen: Dotazníkové šetření ve školách, listopad 2016 Ve školním roce 2016/2017 studovala na SŠ v SO ORP Tišnov jen o něco více než polovina (54,5 %) studentů přímo z území. Nejvíce (76,9 %) místních studentů studovalo na SŠ a ZŠ Tišnov, naopak nejméně (10,6 %) na SOŠ Fortika. Podíl přijatých studentů závisí na kapacitě, ale také kvalitě dané školy, proto je logické, že nejmenší podíl přihlášených byl ke studiu přijat na osmileté gymnázium v Tišnově (27,3 %). Celkový podíl přihlášených a přijatých na všech SŠ v OS ORP je 60,6 %, ovšem některé obory nebyly pro školní roky 2016/2017 vůbec otevřeny, jiné obory přijímaly všechny přihlášené. Tab. 51: Základní údaje o oborech vzdělávání středních škol ve školním roce 2016/2017 Počet Počet žáků Počet žáků Počet žáků Škola Obory vzdělávání žáků v z obcí ORP hlásících se přijatých oboru Tišnov ke studiu ke studiu Osmileté studium K/ Gymnázium Čtyřleté studium K/ Tišnov Celkem SOŠ Fortika M/01 Hotelnictví SOU a SOŠ SČMSD H/01 Kadeřník H/01 Kuchař číšník M/01 Sociální činnost L/52 Vlasová kosmetika L/51 Gastronomie H/01 Kadeřník zkr. stud Celkem

85 Škola SŠ a ZŠ Tišnov Obory vzdělávání Počet žáků v oboru Počet žáků z obcí ORP Tišnov Počet žáků hlásících se ke studiu Počet žáků přijatých ke studiu Opravář zeměděl. strojů H/ Ošetřovatel(ka) H/ Mechanizace a služby M/ Podnikání L/ Celkem CELKEM SŠ V ORP TIŠNOV Pramen: Dotazníkové šetření ve školách, listopad 2016 Připravenost žáků přicházejících ze ZŠ na SŠ je podle názorů zástupců SŠ stále horší zhoršují se jak znalosti, tak schopnost učit se i některé další kompetence studentů. Spolupráce škol v rámci regionu je na dobré úrovni. Zájem o studium je ve všech školách vysoký a o absolventy škol je poměrně vysoký zájem. Studenti gymnázia pokračují obvykle ve studiu na VŠ a o jejich uplatnění poté škola nemá informace. Tab. 52: Návaznosti a vztahy středních škol se základními školami a hodnocení uplatnění Téma Vyjádření školy Připravenost žáků přicházejících ze ZŠ (nedostatečné kompetence) Požadavky na ZŠ Spolupráce se ZŠ z území ORP Tišnov Zájem žáků z ORP Tišnov o studium na škole Uplatnění absolventů na trhu práce na území ORP Tišnov Gymnázium Tišnov, příspěvková organizace Vždy záleží na konkrétní škole a na přístupu jednotlivých učitelů, kteří na ZŠ žáky vyučují. Z tohoto úhlu pohledu existují při sledování připravenosti žáků nezanedbatelné rozdíly. Připravenost žáků ke studiu na naší škole, celkovou motivaci žáků ke studiu, pracovní návyky a jejich životní a tím i studijní priority odráží celorepublikový trend. V každé třídě se najdou výrazně studijně nadaní, motivovaní, ze ZŠ výborně připravení žáci. Ve srovnání s našimi pedagogickými letitými zkušenostmi však stále častěji mají mnozí žáci nemalé problémy se zvládáním většího objemu učiva, s vnímáním, pochopením a s následnou prací s abstraktními pojmy (bez nichž se studium na gymnáziu a později na VŠ neobejde), obtížněji si dlouhodobě osvojují i paměťové učivo, které je základem vzniku studijní nadstavby. Pracovní disciplína a pravidelná domácí příprava nejsou samozřejmostí. Vzhledem k tomu, jak velké šance mají naši absolventi k přijetí ke studiu na VŠ (téměř každý absolvent má šanci být přijat na některou VŠ), poklesla již v minulých letech motivace dosáhnout co nejlepších studijních výsledků a mnohdy se část studentů spokojí s průměrností. Naše škola se snaží se školami spolupracovat. Jsme rádi, že máme pravidelně příležitost navštívit některé školy v rámci dne otevřených dveří (též k nám jsou zástupci ZŠ v rámci dnů otevřených dveří srdečně zváni). Účastníme se pravidelně "miniburz" SŠ na jednotlivých vybraných ZŠ v Tišnově i okolí. Na naší škole probíhá okresního kolo dějepisné olympiády přijíždí sem zástupci z řad učitelů a soutěžících žáků z většiny okolních škol. Naši žáci se účastní některých kulturních akcí ve městě Tišnově společně s žáky ZŠ. Probíhá komunikace se ZŠ ve městě v souvislosti s organizací Dne Země. Ve spolupráci se ZŠ nám. 28. října je realizován Kurz první pomoci pro nižší gymnázium (Kvarty). Během charitativních akcí Bílá pastelka, Srdíčkový den, Žlutý květ spolupracujeme s oběma tišnovskými ZŠ. Příležitostně probíhají i další jednorázové akce v rámci spolupráce gymnázia a ZŠ (např. ukázková hodina v matematice, prohlídka vybudovaných specializovaných učeben atd.) Pozitivně hodnotíme velký zájem o studium. Počet zájemců o osmileté studium pravidelně vysoce převyšuje naši kapacitu, počet zájemců o čtyřleté studium se také zvedá a v posledním roce také nebylo možno přijmout všechny uchazeče. Je těžké přesně zodpovědět tuto otázku - neexistuje povinnost absolventů následně informovat naši školu o studijní a následně pracovní kariéře. Nejsou též k dispozici statistiky, které by umožňovaly osud našich absolventů sledovat. Dle našich informací ze zdrojů nám dostupných téměř všichni naši absolventi v případě zájmu studují na VŠ a převážná většina z nich uspěje na trhu práce. 85

86 Téma Připravenost žáků přicházejících ze ZŠ (nedostatečné kompetence) Vyjádření školy Střední odborná škola Fortika, příspěvková organizace Celková úroveň znalostí, schopností a dovedností žáků má snižující tendenci. Je těžké určit, na kterou oblast kompetencí by se měly školy zaměřit. Požadavky na ZŠ Spolupráce se ZŠ z území Se školami se snažíme spolupracovat hlavně v oblasti náboru do naší školy. ORP Tišnov Ředitelka ZŠ 28. října v Tišnově pracuje ve školské radě SOŠ Fortika. Zájem žáků z ORP Tišnov Dle mého názoru by zájem o školy v regionu měl být podstatně větší. o studium na škole Uplatnění absolventů na Nabídek zaměstnání pro naše absolventy je obrovské množství, bohužel oni trhu práce na území ORP nechtějí pracovat. Tišnov Střední odborné učiliště a Střední odborná škola SČMSD, Lomnice u Tišnova, s.r.o. Připravenost žáků ze ZŠ neustále klesá. U žáků je nízká úroveň čtenářské Připravenost žáků gramotnosti, neosvojení si strategie učení, potíže s aplikací pravidel českého přicházejících ze ZŠ pravopisu. Důležité je zaměřit se na práci s textem, interpretaci textu, žákům chybí (nedostatečné všeobecný přehled. Žáci by měli být schopni samostatného smysluplného projevu kompetence) jak v mluvené, tak v písemné podobě. V oblasti matematických dovedností žáci přicházejí naprosto nepřipraveni. Žákům často chybí základní pravidla slušného Požadavky na ZŠ chování a respektování autority. Za nedostatečné považujeme kompetence k učení, komunikativní kompetence a občanské kompetence. Spolupráce se ZŠ z území ORP Tišnov Zájem žáků z ORP Tišnov o studium na škole Uplatnění absolventů na trhu práce na území ORP Tišnov Připravenost žáků přicházejících ze ZŠ (nedostatečné kompetence) Požadavky na ZŠ Spolupráce se ZŠ z území ORP Tišnov Spolupracujeme téměř se všemi základními školami v ORP Tišnov, především v rámci nabídky středoškolského studia při setkávání se zástupci škol, rodiči a žáky (miniveletrhy a burzy SŠ). Z celkového počtu žáků školy tvoří žáci z ORP Tišnov více než 50 %, z toho lze usuzovat, že žáci o studium na naší škole mají zájem. Kuchař-číšník: o absolventy tohoto oboru je v ORP Tišnov zájem (zaměstnavatelé mají zájem i o umístění žáků v rámci odborné praxe). Kadeřník: v regionu ORP je horší uplatnění z důvodu velkého počtu soukromých kadeřnictví. Absolventi mají možnost uplatnit se jako OSVČ. Sociální činnost: podle zákona o sociálních službách jsou absolventi tzv. pracovníci v sociálních službách. Většina se snaží získat vyšší vzdělání na VOŠ nebo VŠ, aby mohli pracovat na pozici sociální pracovník, kde je uplatnění větší. SŠ a ZŠ Tišnov Nedostatečné znalosti žáků v M, F, ČJ, cizí jazyk, slabá manuální zručnost. Tišnov Smíškova, Tišnov 28 října, Žďárec, Dolní Loučky, Drásov, Lomnice u Tišnova, Kuřim Jungmannova projekt v rámci podpory přírodovědnětechnického vzdělání. Zájem žáků z ORP Tišnov Zájem dlouhodobě stoupá. o studium na škole Uplatnění absolventů na trhu práce na území ORP Velmi dobré uplatnění u učebních oborů. Tišnov Pramen: Dotazníkové šetření ve školách, listopad 2016 Na střední školy na území ORP sice dojíždějí místní studenti, ale jejich kapacita a nabídka oborů nedostačuje, a tak studenti vyjíždějí na střední školy do jiných obcí nejčastěji do Brna, do kterého 86

87 je přijatelná doba dojížďky a široká nabídka studijních oborů. V Kuřimi se nachází Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Kuřim, s.r.o. V Jihomoravském kraji je v současnosti 10 vyšších odborných škol a ve školním roce 2015/2016 na nich studovalo studentů. Samostatné VOŠ jsou pouze tři, ostatní vykonávají svoji činnost pod jedním ředitelstvím se střední školou. Počet studentů mírně klesá, což je dáno především demografickým vývojem. Nejnižší počty studentů VOŠ se očekávají od školního roku 2019/2020. Vysokoškolské vzdělání lze v Jihomoravském kraji získat studiem na některé z 13 vysokých škol. Z toho je 5 veřejných vysokých škol, na kterých bylo ve sledovaném období 2014/2015 zapsáno celkem 70,3 tisíce studentů, z nichž 58,1 tisíce bylo občanů ČR, a 7 soukromých vysokých škol. Soukromé vysoké školy navštěvovalo 3,0 tisíce studentů, z nich bylo 501 cizinců. Možnosti uplatnění absolventů na trhu práce jsou v Jihomoravském kraji pravidelně monitorovány v rámci Průzkumu zaměstnanosti 6. Zaměstnavatelé účastnící se průzkumu uvedli, že mají zájem, či na volné pozice absolventy akceptují, avšak nejedná se o všechny podniky. Největší zájem mají zaměstnavatelé o absolventy s dosaženým vysokoškolským vzděláním (zejména technického zaměření, z nichž vedoucí místo zastává obor informačních technologií, následovaný strojírenskými, stavebními a elektrotechnickými obory), následně o uchazeče vyučené bez maturity (nejvíce jsou požadovány strojírenské obory obsluha CNC strojů, obráběči strojů, provozní zámečníci, údržbáři, automechanici, autolakýrníci a svářeči; stavebnické obory zedníci, tesaři a truhláři; elektrotechnické obory elektromechanici a elektrikáři) a uchazeče se středním vzděláním s maturitou (nejvíce poptávány obory technického zaměření, především elektrotechnické a informační technologie a strojírenské obory seřizovači, mechanici, programátoři CNC strojů a obráběči kovů). Dlouhodobě největší nezaměstnanost mezi absolventy je v kategorii základní vzdělání a bez vzdělání. Jihomoravský kraj měl nezaměstnanost ve vzdělanostních skupinách střední bez maturity, střední s maturitou a vysokoškolské vyšší, než byl celorepublikový průměr, ovšem od roku 2013 se situace zlepšuje. 3.2 SPECIFICKÁ ČÁST ANALÝZY TÉMATA MAP V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ 7 Výběr témat MAP pro území SO ORP Tišnov proběhl v rámci jednání pracovních skupin. Na těchto setkáních zazněly i východiska a potřeby k jednotlivým klíčovým tématům a potřebám území, které jsou uvedeny v následujícím textu a dále rozpracovány ve strategické části MAP. V následujícím textu je pro jednotlivá témata (tematická opatření) uvedena charakteristika současného stavu, jak ji vnímají aktéři vzdělávání (obvykle zejména ředitelé základních a mateřských škol, ale v relevantních případech i zástupci organizací neformálního vzdělávání), a 6 Průzkum zaměstnanosti v Jihomoravském kraji k URL: 7 Je nutné postupovat podle informací uvedených v Postupech zpracování MAP, tj. vycházet striktně z názvu a řešit povinná opatření, vybraná doporučená, průřezová a volitelná opatření MAP. Je však možno pro jejich různou úroveň obecnosti a průřezovosti více tématy odkazovat, ke kterému opatření dle Postupů MAP se téma váže. Lépe si definovat regionu a aktérům vlastní opatření a klíčová témata, která vyplynou ze zpracované analýzy a informací z území v tomto případě by nebyla opatření striktně pojmenována jako tomu je v první variantě, ale byla by pojmenována vlastním způsobem (informace týkající se problematiky povinných a dalších opatření dle Postupů zpracování MAP by byly zakomponovány v textu, tj. provazba na povinně řešená témata by byla zřejmá). 87

88 budoucí očekávání a potřeby. Případně jsou uvedeny další doplňující informace a podněty, které vyplynuly z jednání pracovních skupin či z jiných zdrojů. POVINNÁ TÉMATA 1. Předškolní vzdělávání a péče: dostupnost inkluze kvalita Současná situace: Školy mají zkušenosti s integrací různých skupin dětí (většinou dětí s různým typem postižení). Někteří z ředitelů se nicméně necítí zcela připraveni na inkluzi, zejména co se týká postojů a vědomostí. V zásadě však z inkluze strach nemají, pokud budou mít finanční, personální a materiální podmínky. Školy umí snížit obavy rodičů (dětí s a bez SVP) z inkluze, nicméně veřejnost a rodiče zatím téma vnímají rozporuplně. Velký počet dětí ve třídách. Chybí metodická podpora a možnost konzultací při řešení specifických problémů. Nedostatek kvalitních asistentů pedagoga. Budoucí očekávání a potřeby: Zajištění kvalitních asistentů pedagoga; vytvoření databáze volných asistentů pro lokalitu. Podpora větší volnosti škol v personálních otázkách (zejména ve využití a dosazování asistentů). Zřízení pozice sdíleného logopeda a dalších odborných pracovníků (psycholog, suplující sdílený učitel ) Možnost snížit počty dětí ve třídách. Podpora Tišnovska v komunikaci tématu na veřejnost (rodiče, úředníci apod.). Možnost konzultovat s někým kompetentním konkrétní otázky spojené s inkluzí (všeobecné i týkající se konkrétních dětí). Možnost využít speciální školu i jako poradenské pracoviště v otázkách dětí s různým typem postižení. Péče o integrované žáky, princip a metody individualizace. Budování školního prostředí, klima, atmosféra (mezi učiteli i vně). 2. Čtenářská a matematická gramotnost v základním vzdělávání Čtenářská gramotnost Současná situace: Prakticky na všech školách Tišnovska mají k rozvoji čtenářské gramotnosti nakročeno. Ve školách mají školní knihovny. Jak v MŠ, tak v ZŠ zavádí množství aktivit podporující rozvoj čtenářství od úrovně čtení s nečtenáři. Zajímavé již probíhající činnosti a projekty: V MŠ učitelé rozvíjí komunikační dovednosti dětí tím, že učí děti vyprávět příběhy, prohlíží knihy a využívají další strategie technik čtení s nečtenáři. V 1. třídách různým způsobem oslavují první čtenářské úspěchy dětí. Některé školy mají společný projekt s MŠ, kdy děti ze ZŠ čtou dětem z MŠ tento projekt je významný například tím, že děti zažívají úspěch ze své čtenářské dovednosti. V rámci dílen čtení si děti navzájem představují nové knihy. 88

89 V některých ZŠ minimalizují práci s čítankou a více pracují se čtenářským prožitkem knih, které si děti vybírají. Jak MŠ, tak ZŠ organizují návštěvy knihovny s programem. Tento program většinou připravují paní knihovnice. Paní učitelky MŠ dále upozornily na projekty: Setkávání s knihou, Obrázkové čtení, Noc s Andersenem, Celé Česko čte dětem, Knihy mého srdce. Některé z MŠ představily zajímavý projekt, kdy rodiče chodí do školky číst dětem. V některých ZŠ realizují projekt, kdy sedmáci čtou prvňáčkům. Díky výzvě MŠMT č. 56 prakticky v každé škole došlo k rozvoji knižního fondu, doplnění knihovny a vytvoření třídních knihovniček nebo čtenářských koutků. V některých školách mají zavedené, že knihovničky mají rozdělené podle čtenářské úrovně a tak vždy např. knihovnička prvňáčků zůstává pro ně. Z některých ZŠ prezentovaly pokusy o zavádění čtenářství do předmětů s tím, že je kladen důraz na čtení s porozuměním. Učitelé hledají různé texty a minimalizují práci s učebnicemi. Hodiny literární výchovy se v některých školách mění na dílny čtení, děti tak získávají zkušenost pracovat s texty, knihou, příběhem, rozvíjí tvořivé psaní a tím i stoupá motivace dětí ke čtení. Čtenářství rozvíjeno i ve školní družině, kde účastníci stolu upozorňovali na techniky čtení s nečtenáři, práci s příběhem, dramatizaci a vyprávění. Budoucí očekávání a potřeby: Pravidelnost a systematičnost v rozvoji čtenářské gramotnosti Provozování čtenářských aktivit dětí každý školní den pravidelné čtení každý den minimálně 15 minut Práce s texty v předmětech a podpora rozvoje tvořivého psaní Propojování čtenářské gramotnosti se zaváděním badatelsky orientovaného vyučování a rozvojem informační gramotnosti, respektive práce s informacemi Příprava učitelů (zejména nových učitelů) na zlepšování čtenářských dovedností Zintenzivnění spolupráce a propojení ZŠ a VŠ již při přípravě budoucích učitelů a zavádění metod RWCT. v budoucnosti děti nebudou číst pouze papírové knihy, ale je velmi pravděpodobné, že budou využívat různé elektronické pomůcky, čtečky a jiné elektronické pomůcky. Ředitelé se domnívají, že tyto elektronické nástroje pomohou přilákat ke čtenářství další děti. Čtenářské díly a knižní kroužky. Dramatická výchova. Matematická gramotnost Současná situace: V SO ORP Tišnov je několik škol, které pracují s matematikou prof. Hejného na 1. stupni. Dochází již k provázání MŠ a spádových škol (první zkušenosti s matematikou Hejný např. MŠ Svatoslav ZŠ Deblín). Na 2. stupni zatím tato metoda není rozšířena a školy by v tomto ohledu ocenily metodickou podporu k přechodu na 2. stupeň. I ty školy, které tuto metodu nevyužívají, jsou s ní seznámeny některé školy totiž nabízí sdílení a metodickou podporu např. ZŠ Drásov. Tato forma výuky matematiky je více provázaná s reálným životem a žáci jsou motivovaní se matematiku učit. Na ZŠ 28. října Tišnov je zavedena rozšířená výuka matematiky. V rámci ORP Tišnov se pravidelně setkávají metodici matematiky. Ve školách fungují interní mentoři. Zkušenosti se speciální pedagogikou má SŠ a ZŠ Tišnov. Roztříštěnost metod a přístupů. Nedostatečné sdílení zkušeností a pomůcek. Nepřipravenost nových učitelů. 89

90 Budoucí očekávání a potřeby: Sdílení pomůcek mezi školami (např. vytvořit soubory pomůcek v rámci SO ORP) i zkušenosti (doporučení zajímavých DVPP, kvalitních externích lektorů, apod. vše sdílet např. přes webový portál; požadovaná témata ke sdílení a vzdělávání jsou např. jak pracovat s nechutí dětí k matematice, nezájem potlačování zájmu o matematiku). Posílení metodické podporu výuky geometrie na 1. stupni a metodické podpory k přechodu matematiky Hejného na 2. stupeň některé školy v rámci ORP Tišnov budou tuto potřebu aktuálně řešit. Osvěta mezi dalšími školami a rodiči. V ideálním případě by měli být všichni učitelé s metodou výuky matematiky (ať už touto metodou učí nebo ne) seznámeni. Jedná se o výuku matematiky propojenou s reálným životem. Metodickou podporu by měli zajistit interní mentoři. Spolupráce jednotlivých škol by mohla probíhat v rámci předmětových komisí. Využívání deskových her (kroužky). Využití vazby matematiky a hudby. 3. Inkluzivní vzdělávání a podpora dětí a žáků ohrožených školním neúspěchem Současná situace: Školy mají zkušenosti s integrací různých skupin dětí (většinou dětí s různým typem postižení). Někteří z ředitelů se nicméně necítí zcela připraveni na inkluzi, zejména co se týká postojů a vědomostí. V zásadě však z inkluze strach nemají, pokud budou mít finanční, personální a materiální podmínky. Školy mají zkušenosti s fungováním pedagogicko-psychologického pracoviště přímo ve škole. Zkušenosti s poradenskými pracovišti (PPP a SPC) je nicméně velmi rozmanité, od úplné spokojenosti po absolutní nespokojenost Školy umí snížit obavy rodičů (dětí s a bez SVP) z inkluze, nicméně veřejnost a rodiče zatím téma vnímají rozporuplně. Velký počet dětí ve třídách. Chybí metodická podpora a možnost konzultací při řešení specifických problémů. Nedostatek kvalitních asistentů pedagoga. Budoucí očekávání a potřeby: Zajištění vhodných pomůcek a materiálního zajištění včetně zajištění pro inkluzivní vzdělávání včetně bezbariérovosti všech školních budov. Zlepšení didaktické výbavy (aktivizační a motivační výukové metody a podpora v kreativitě pedagogů; i částečně sdílená mezi školami). Možnost využít metodické podpory při zlepšování spolupráce učitel asistent (či jiný dospělý ve třídě). Zajištění vhodných speciálních tříd pro děti, které nebude možné vzdělávat v běžných třídách. Zajištění multidisciplinárního týmu (psycholog, logoped, speciální pedagog, zaskakující pedagog apod.) poskytující poradenství učitelům i rodičům. Finanční ocenění všech pedagogických (asistenti) i nepedagogických pracovníků pracujících s danou skupinou žáků ve standardu nikoliv jako nadstandard placený z jiných zdrojů. Otevření diskuze na školách k domácím úkolům, kvalitní družině, tematické integrované výuce, pohybu ve vyučování/o přestávkách, demokratické škole apod. Zajištění podpory města při propagaci v oblasti vzdělávání (televize, noviny pro šíření kvalitních vzdělávacích aktivit, zrušení placení plakátovacích ploch pro subjekty, které pracující s dětmi, vytvoření informační strategie společného webu pro zprostředkování informací). 90

91 DOPORUČENÁ TÉMATA 4. Rozvoj kompetencí dětí a žáků o oblasti vědy a technologií polytechnické vzdělávání Současná situace: Existují technické MŠ, na 2. stupni ZŠ je řada aktivit, ale nedostatečnou podporu má polytechnické vzdělávání na 1. stupni ZŠ. Z probíhajících aktivit lze zmínit následující: měření, vážení, práce s lupou, mikroskopem, dalekohledem, barevné spektrum; pracovní kouty, zázemí, dílny; exkurze do muzeí, planetária nebo např. do moštárny; návštěva farem, chovatelů, např. včelařů; výstavy chovatelů, ovoce a zeleniny; spolupráce s Inspiro, s Lipkou, s místními podnikateli; spolupráce s rodiči návštěva na pracovišti; spolupráce starších dětí s mladšími pokusy v centru aktivit; učení se řemeslu (tradice), hra na řemesla, dílničky (pečení); spolupráce se skautem (praktické činnosti v přírodě); pěstitelské práce, péče o rostliny; praxe žáků ZŠ v MŠ v rámci rodinné výchovy; kroužky (modelářské, přírodovědní, rukodělné ), projekty spolupráce s vysokými školami, spolupráce se střední školou v Brně- Bosonohách. V předchozím bodě uvedené činnosti školy realizují pro zvýšení přehledu dětí a žáků o životě, aby děti a žáci získali praktické zkušenosti, seznámili se s prostředí, s výrobním procesem, ale aby si i vyzkoušely a mohly rozvinout konkrétní dovednosti a získali podněty pro svou budoucí profesní profilaci. Nejčastěji jsou na školách zastoupeny specializované učebny informatiky (15x). 7 ZŠ má učebnu výtvarné výchovy a také dílny. Po 6 ZŠ disponuje učebnou cizích jazyků, učebnou hudební výchovy, učebnou přírodopisu a další specializovanou učebnou. Učebnu fyziky má 5 škol, učebnu chemie 4 školy. Učebny jsou špatně vybavené. Celkově chybí samotné prostory, kde by mohly být zřizovány specializované učebny. Silný tlak na školy na nákup technologií, vybavení učeben, vybavení dílen apod., ale často bez návaznosti na didaktiky, bez širší návaznosti na potřeby. Vytvořené podmínky tak často nejsou školy schopny efektivně využít a promítnou do praxe. Zákon ve vztahu k pedagogickým pracovníkům zamezuje získání odborníků z praxe do škol, což právě u polytechnického vzdělávání působí jako limitující. Nedostatek učitelů přírodních věd (zejména učitelé fyziky a chemie). Řada aktivit, kroužků, případně i výukových programů pro děti a žáky je zajišťována organizacemi neformálního vzdělávání. Organizace neformálního vzdělávání pořádají osvětové akce pro veřejnost. Dosud chybí informace o uplatnění absolventů a popularizace technických oborů a oborů s výučním listem. Budoucí očekávání a potřeby: Zajištění vhodného vybavení a specializovaných učeben v MŠ i ZŠ pro realizaci polytechnického vzdělávání ty mohou být sdíleny mezi školami v ORP. Zřízení mobilních učeben. Zajištění dostatečných finančních prostředků na spotřební materiál. Vzdělávání a metodická podpora učitelů. Kreativní vzdělávání pedagogů absolvování kurzů zaměřených na praktické využití polytechnického vzdělávání. Změna myšlení stávajících učitelů. Větší počet mužů ve školách. Integrovaná tematická výuka. Propojení vyučovaných předmětů s praxí (podnikavost), intenzivní spolupráce se SŠ a VŠ. Vzbuzení zájmu žáků a rodičů o polytechnické vzdělávání poskytování informací a motivaci v klíčových bodech rozhodování žáků o své profesní orientaci (toto působení na 91

92 žáky a jejich rodiče přichází daleko před tím, než o svém profesním směřování vůbec začnou uvažovat, často již v MŠ, kam by měly být zaváděny prvky polytechnického vzdělávání a pokračovat v jejich rozvíjení dále i na ZŠ). Využití nabídky neziskových organizací. Spolupráce s rodiči a veřejností. VOLITELNÁ TÉMATA Opatření 5. Rozvoj kompetencí dětí a žáků pro aktivní používání cizího jazyka Současná situace: V Tišnově funguje jedna škola (ZŠ Smíškova), která má třídu se zaměřením na cizí jazyk. Je možné využít zkušenosti jejich pedagogů, kteří se účastnili hojně i vzdělávacích pobytů v zahraničí. Za příklad dobré praxe lze považovat, že tato škola sdílí rodilého mluvčího s další tišnovskou školou. Tato druhá škola (ZŠ 28. října) se rovněž věnuje výuce cizích jazyků, ale bez specializované třídy. Dále je na Tišnovsku rozvinutá spolupráce se soukromými jazykovými školami pro různé věkové kategorie dětí a žáků (např. agentura ZUZU). Problém u těchto programů spočívá v tom, že není pro děti zcela zdarma. Na MŠ není výuka angličtiny všude, jako důvod byly i uvedeny logopedické obtíže dětí. Budoucí očekávání a potřeby: Zajištění dostatku kvalifikovaných pedagogů, včetně rodilých mluvčích, i formou sdílených úvazků mezi školami. Zajištění dostatečné a dostupné nabídky zahraničních pobytů pro pedagogy (i jiných předmětů než cizí jazyk). Zájezdy pro žáky do zahraničí ve formě kombinace výuky a pobytu v rodinách (zajistit, aby se mohly zapojit i školy, které mají malý počet žáků). V případě využívání externích poskytovatelů najít způsob, aby to nezpůsobovalo finanční zátěž pro rodiny dětí. Vyšší míra účasti místních škol v mezinárodních projektech. Realizace kvalitního jazykového vzdělávání od mateřských škol. V MŠ přímé využívání cizího jazyka při výuce (např. pokyny v angličtině), ale tomu musí odpovídat DVPP. Vybudování jazykových učeben. Podpora vzdělávání učitelů v cizích jazycích Podpora zapojení pedagogů do mimoškolních akcí. Cizojazyčné knihy v knihovnách. Cizojazyčné čtení a zpívání. Cizojazyčné divadlo. 6. Posílení pohybových aktivit dětí a žáků Současná situace: Pohybové aktivity jsou často spojovány pouze se sportem a sportovními organizacemi. V případě sportovních aktivit je tlak na výkon, což u některých dětí a žáků působí jako demotivující faktor. S problematikou sportu souvisí i problematika zdravého životního stylu dětí (např. používání slazený čaj či jak lze či nelze kvalitně, za současných podmínek, naplňovat spotřební koš ve školách). Sportovní organizace se potýkají s nedostatečnou kvalifikací lektorů. Je nedostatek kvalitních lektorů pro normální děti, natož pro rozmanité skupiny se speciálními potřebami. Je nedostatek mladších lektorů. Podpora lektoru je nedostatečná. V různých sportovních oddílech je silná poptávka a početně velké skupiny dětí limitují individualizovaný přístup. Budoucí očekávání a potřeby: 92

93 Důraz by měl být kladen spíše na neprofesionální sport na pohybové aktivity, které primárně nesměřují k výkonu, ale k radosti z pohybu, ke zdravému držení těla, k více pohybu ve školách atd. Nabízet žákům pohybové programy. Zařazovat pohyb do výuky běžných předmětů ve škole. Nabídka různě zaměřených sportovních programů sportovních organizací pro školy ( ochutnávka různých sportů a pohybových aktivit). Podpora sportu (pohybu) i v nesportovních organizacích. Pořádání mimoškolních akcí se zapojením rodičů (např. výlety, sportovní dny ). Zvýšená světa pro rodiče a učitele v oblasti pohybu (nevýkonnostní pohybové aktivity, správné držení těla). Získání lektorů s potenciálem nadchnout děti pro pohyb. Rozšíření míst pro realizaci pohybových aktivit mohou probíhat venku v okolí školy či v odpovídajících prostorách (např. tělocvičny, herny pro děti, nízkoprahové kluby, komunitní centrum apod.; všechny tyto prostory by měly být dětem volně přístupné). 7. Rozvoj mimoškolních aktivit a prostředí pro vzdělávání a trávení volného času Současná situace: V regionu působí vedle tradičních organizací (např. Sokol, Orel, příp. Junák Český skaut) řada neziskových organizací věnujících se kulturním, společenským, či sportovním aktivitám. Problémy organizací neformálního vzdělávání spočívají především v nejistém financování, které je závislé na dotacích. Dalším problémem, často spojeným právě s nedostatečným objemem financí, je personální zajištění činnosti organizací. To je v některých případech založeno na dobrovolnictví členů. Některé organizace nedisponují dostatečnými prostorami. Ostatní problémy jako nezájem členů jsou uváděny minimálně. Technický stav budov organizací je ve většině uvedených případů vyhovující. Některé organizace však budou muset provést drobné opravy a úpravy interiérů (např. odstranění vlhkosti, opravu omítek). Z hlediska vybavenosti je největším problémem nedostatečné vybavení absence moderních pomůcek. V některých obcích je problémem konkurence mezi školami i mezi školami a neziskovými organizacemi v nabídce různých volnočasových aktivit. Partnerství mezi subjekty formálního (školy) a neformálního vzdělávání je rozvinuto pouze ve vybraných případech a má nevyužitý potenciál. Budoucí očekávání a potřeby: Mimoškolními aktivitami jsou všechny aktivity nad rámec povinné výuky, tedy různé kroužky, školní knihovna, kluby a další aktivity. Vedle zájmových a sportovních aktivit zabezpečovaných školami by měli žáci mít možnost využít i nabídku dalších organizací, které do svých aktivit zapojují i rodiče, obec atd. Může se jednat např. o zapojení škol do akcí spojených s tematikou lidových tradic (např. ve spolupráci s muzeem Předklášteří), které by posilovaly identitu žáků s místním regionem. Tyto akce se pak mohou stát běžnou součástí školních vzdělávacích programů jednotlivých škol a mohou podpořit mimo jiné i spolupráci MŠ a ZŠ nebo rodičů a školy. Partnerství mezi subjekty neformálního vzdělávání a školami, využití potenciálu neformálního vzdělávání ze strany škol. Sdílení nabídky a poptávky organizací neformálního vzdělávání, případně škol komunikační platforma, společný web. Otevření škol (tělocvičny, odborné učebny, interaktivní tabule) či jiných prostorů vhodných pro mimoškolní aktivity i akce pro veřejnost (např. senioři) 93

94 Zajištění vyzvedávání a převozu dětí do družin a příměstských táborů ze strany organizací neformálního vzdělávání (např. Inspiro, Studánka, Ráček) Zintenzivnění spolupráce škol (případně organizací neformálního vzdělávání) s Českou školní inspekcí i v oblasti zájmového vzdělávání. Podpora kulturních aktivit škol. Posílit roli knihoven jako vzdělávací instituce (knihovna do ZŠ nejenom ZŠ do knihovny, mimo Tišnov) Zajištění finančních prostředků na neinvestiční aktivity ve vazbě na formální vzdělávání (dopravní, branné, aktivity rámcových vzdělávacích programů). Zajištění potřebných financí na vybavení prostor herny, komunitní prostory. Zajištění potřebných financí na metodickou podporu, doučování, nízkoprahových činností, lektorů cizích jazyků, pohybových aktivit atd. Rozvíjení společných tematických akcí na pořádání by se podílely subjekty, které se tématu aktivně věnují. Podpora dobrovolnictví a stáží (nabídka a poptávka) vhodné/efektivní předávaní informací. Vzdělávání lektorů ve vztahu k inkluzi. 8. Zlepšení technického stavu prostorů a vybavení škol Současná situace: Několik školních budov je ve velmi špatném stavu. Více než polovina školních budov vyžaduje dílčí opravy. Nejčastěji jde o špatný stav sociálních zařízení, elektroinstalace, podlah. Školám často chybí kvalitní zázemí pro pracovníky. Část škol ještě není zateplená. Kapacity mateřských škol nedostačují pouze v několika případech. Volných míst v MŠ je celkově minimum a jsou příliš kapacity pro budoucí vytvoření míst pro děti mladší 3 let. Budovy základních škol v Tišnově kapacitně nedostačují. Nedostatek kmenových tříd v některých školách. Zahrady některých mateřských škol nemají dostatek herních prvků pro děti nebo dalšího vybavení a vyžadují dovybavení či rekonstrukci. Samostatné tělocvičny obvykle MŠ nemají v případě potřeby a zimních měsících využívají často tělocvičny jiných subjektů v obci. Pouze 10 ze 17 ZŠ disponuje vlastní tělocvičnou. Hřiště má 9 škol, některé školy využívají obecní hřiště. Mnohé tělocvičny a hřiště vyžadují opravy, rozšíření a dovybavení. Pouze část školních jídelen vyhovuje pro stránce technické, či po stránce vybavenosti. Některé jídelny byly v minulých letech rekonstruovány a nově vybaveny, jiní se potýkají s nevyhovujícím stavem budov, a zejména se zastaralým vybavením. Technický stav prostor školních družin je velmi různorodý, nicméně je u většiny družin vyhovující. Větší nedostatky jsou ve vybavenosti družin. Technický stav budovy střediska volného času v Tišnově je poměrně nevyhovující budova má stará okna, budova je vlhká a má praskliny. Z hlediska vybavenosti chybí některé nářadí i odborné učebny. Stav prostorů střediska volného času v Lomnici je vyhovující, je však nutné dovybavit sportovní kroužky. Některé organizace neformálního vzdělávání potřebují rozšířit či zrekonstruovat své prostory. Budoucí očekávání a potřeby: Rekonstrukce škol a dalších budov, které dosud neprošly rekonstrukcí (odloučené pracoviště ZŠ Smíškova v Riegrově ulici v Tišnově, kdy by budova mohla sloužit i dalším organizacím, Sokolovna rekonstrukce prostor, sociálního vybavení) včetně zajištění jejich bezbariérovosti (Dětský domov, Inspiro, Brďo, školy ). 94

95 Zřízení pozice experta na dotační poradenství v SO ORP Tišnov, který by měl přehled o využitelných dotačních titulech pro oblast vzdělávání tvrdé i měkké aktivity. Zajištění potřebných kapacit škol. Zajištění bezbariérovosti škol. Energetické úspory v provozu školních budov. Zlepšení stavu a vybavenosti školních stravovacích zařízení. Zlepšování podmínek pro pohybové aktivity. Zlepšení ostatního zázemí a vybavení škol ANALÝZA DOTČENÝCH SKUPIN V OBLASTI VZDĚLÁVÁNÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ JEJICH ZAPOJENÍ, ZPŮSOB SPOLUPRÁCE A KOMUNIKACE, APOD. Na území správního obvodu obce s rozšířenou působností Tišnov působí v oblasti vzdělávání následující subjekty: 21 mateřských škol, 17 základních škol, 8 2 základní umělecké školy, 2 střediska volného času (z toho jedno samostatné a jedno jako součást ZŠ), 4 střední školy, organizace neformálního vzdělávání (sportovní, volnočasové, kulturní). Významnou skupinou aktérů jsou zřizovatelé vzdělávacích organizací. V případě dominantní skupiny mateřských a základních škol jde téměř výhradně o obce a města. Zástupci jednotlivých dotčených skupin jsou členy řídícího výboru MAP. Klíčovými skupinami, na něž se MAP zaměřuje, jsou základní a mateřské školy. Všechny výše uvedené subjekty (s výjimkou zřizovatelů) poskytly v rámci dotazníkového šetření podkladové informace o své činnosti a o svých projektových záměrech. Detailní analýza jejich situace je uvedena v kapitole analytické části a vybrané informace k vzájemné spolupráci mezi základními a středními školami jsou zmíněny v kapitole analytické části. Základní rámec spolupráce aktérů stanoví Memorandum o partnerství MAP při realizaci Místního akčního plánu vzdělávání v území ORP Tišnov. K tomuto memorandu se postupně připojují jednotliví aktéři z území. Předmětem spolupráce je společný postup při tvorbě, implementaci a vyhodnocování místního akčního plánu vzdělávání, případně s MAP souvisejících dokumentů. Aktéry přímo zapojenými do tvorby MAP jsou (1) mateřské a základní školy, (2) organizace neformálního vzdělávání a (3) zřizovatelé škol. Zástupci těchto skupin aktérů tvoří jednotlivé pracovní skupiny (PS), kterými jsou: PS Základní a mateřské školy. PS Neformální a zájmové vzdělávání. PS Zřizovatelé škol. Setkání pracovní skupiny ředitelů základních a mateřských škol se uskutečnila , a v Tišnově. Na setkáních se postupně diskutovala jednotlivá tematická opatření. 8 Činnost základních a mateřských škol zajišťuje 27 právnických osob. 95

96 Důležitým aspektem bylo vzájemné poznání ředitelů a navázání osobních kontaktů pro vzájemnou spolupráci. Setkání pracovní skupiny neformálního a zájmového vzdělávání se uskutečnila a v Tišnově. Setkání pracovní skupiny zřizovatelů škol se uskutečnilo v Tišnově. Vedle osobních setkání jsou jednotliví aktéři v průběžném ovém kontaktu s manažerkou MAP a zasílají aktuální informace týkající se zejména projektových záměrů. Účast jednotlivých subjektů lze doložit prezenčními listinami z jednání ANALÝZA RIZIK V OBLASTI VZDĚLÁVÁNÍ NA TIŠNOVSKU Analýza rizik obsahuje jednoznačnou identifikaci a hodnocení finančních, organizačních, právních a věcných rizik ohrožujících realizaci MAP s uvedením jejich nositele a opatření k řízení identifikovaných rizik. Rizika jsou rozdělena na finanční rizika, organizační rizika, právní rizika a věcná rizika. Hodnocení významnosti rizik je založeno na hodnocení očekávané pravděpodobnosti výskytu jednotlivých rizik a jejich dopadu (materiálního i nemateriálního) na dosažení cílů MAP. Pravděpodobnost (v tabulce sloupec P ) i dopad (sloupec D ) se hodnotí se na škále 1 až 5: hodnota 1 představuje velmi malý dopad (resp. velmi malou pravděpodobnost), hodnota 5 představuje velmi velký dopad (resp. velmi vysokou pravděpodobnost). Významnost rizika pak bude součinem pravděpodobnosti a dopadu. Hodnota významnosti se bude pohybovat mezi 1 až 25. Nositelé jednotlivých rizik, tzn. organizace odpovědné za řízení a monitorování daného rizika, průběžné přehodnocují významnosti rizik, identifikují reálnost výskytu dané rizikové události a realizují opatření předcházející vzniku rizika. Hlavními nositeli rizik jsou školy, zřizovatelé škol (obce) a organizace neformálního vzdělávání (zejména nestátní neziskové organizace). Název rizika Nedostatek finančních prostředků na zaplacení kvalitních pracovníků Nedostatek finančních prostředků na potřebné vybavení Nedostatek finančních prostředků na investice do budov a zázemí škol Absence systému dlouhodobého Hodnocení rizika Pravděpodobnost (P) Dopad (D) V=P*D Nositel rizika 9 FINANČNÍ (EKONOMICKÁ) RIZIKA školy školy obce neziskové organizace Název navrhovaných opatření k řízení rizik a snížení jejich významnosti Sdílení specializovaných pracovníků. Zefektivnění využití kapacit. Využití dotačních možností. Spolupráce s podnikateli. Vyjednávání s krajem a MŠMT o dotační podpoře. Vytvoření systematické podpory ze strany obcí. 9 Organizace (osoby) odpovědné za řízení a monitorování daného rizika. 96

97 Název rizika financování organizací neformálního vzdělávání Problémy s realizací dotačních projektů Kapacitní náročnost realizovaných změn Administrativní náročnost řízení škol Právní komplikovanost různých forem spolupráce škol a spolupráce mezi školami a neziskovými organizacemi Právní rizika vybraných praktických činností škol Hodnocení rizika Pravděpodobnost (P) Dopad (D) V=P*D Nositel rizika 9 školy obce ORGANIZAČNÍ RIZIKA školy školy PRÁVNÍ RIZIKA školy neziskové organizace školy VĚCNÁ RIZIKA Název navrhovaných opatření k řízení rizik a snížení jejich významnosti Koordinace aktivit a vzájemná podpora. Vytvoření pozice společného pracovníka na dotační poradenství. Sdílení zkušeností škol. Spolupráce pedagogů. Sdílení zkušeností a materiálů. Setkávání ředitelů, výměna zkušeností a sdílení podkladů. Sdílení zkušeností a právnických odborníků. Vytvoření šablon a vzorů dokumentů. Kvalitní ošetření problematiky vnitřními předpisy škol. Proškolení pracovníků škol i žáků škol. Nedostatek kvalitních a zkušených pedagogů Snížení ochoty škol ke spolupráci Odpor rodičů vůči změnám ve školách školy školy školy Spolupráce s vysokými školami. Vytvoření příjemného pracovního prostředí. Vzdělávání a metodická podpora pedagogů Průběžná zpětná vazba od účastníků společných akcí. Zaměření spolupráce na konkrétní pomoc a podporu škol a jejich pracovníků. Osvěta a průběžné informování, zapojování rodičů do života školy 3.3 VÝCHODISKA PRO STRATEGICKOU ČÁST VYMEZENÍ PRIORITNÍCH OBLASTÍ ROZVOJE V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ S ohledem na zhodnocení situace v území a na zvolená tematická opatření byly vymezeny tři prioritní oblasti s následujícími prioritami: Prioritní oblast 1: Kvalita vzdělávání Uplatňování nových výukových přístupů a metod v oblasti obecné didaktiky 97

98 Rozvinutí diagnostiky a poradenství pro děti a žáky Uplatňování nových výukových přístupů a metod, zkvalitňování výuky v oblasti oborové didaktiky Využití specializovaných odborných učeben a jejich vybavení k inovativnímu přístupu ve výuce Vzdělávání pedagogických pracovníků ve vazbě na jejich individuální potřeby Metodická a konzultační podpora pedagogů, sdílení a vzájemná podpora mezi pedagogickými pracovníky Uplatnění neformálního vzdělávání pro rozvoj kompetencí dětí a žáků, spolupráce a propojení aktivit organizací neformálního vzdělávání v návaznosti na formální vzdělávání Prioritní oblast 2: Spolupráce škol Společná setkávání pracovníků škol, pořádání setkání žáků Konkrétní spolupráce a sdílení škol v oblasti personální i materiální Zlepšení vztahu mezi školami a rodiči, podpora rodičovských kompetencí Zvýšení otevřenosti škol vůči veřejnosti Prioritní oblast 3: Hmotné zázemí pro vzdělávání Zajištění potřebných kapacit škol Zajištění bezbariérovosti škol Energetické úspory v provozu školních budov Zlepšení stavu a vybavenosti školních stravovacích zařízení Zlepšování podmínek pro pohybové aktivity Zlepšení ostatního zázemí a vybavení škol VYMEZENÍ PROBLÉMOVÝCH OBLASTÍ (TÉMAT) A KLÍČOVÝCH PROBLÉMŮ Hlavními problémovými oblastmi (tématy) a jejich klíčovými problémy jsou s ohledem na stanovená povinná, doporučené a volitelná tematická opatření MAP: 1. Předškolní vzdělávání a péče: dostupnost inkluze kvalita Chybí metodická podpora a možnost konzultací při řešení specifických problémů. Nedostatek kvalitních asistentů pedagoga. 2. Čtenářská a matematická gramotnost v základním vzdělávání Roztříštěnost přístupů a metod. Nedostatečné sdílení zkušeností a pomůcek. Nepřipravenost nových učitelů. 3. Inkluzivní vzdělávání a podpora dětí a žáků ohrožených školním neúspěchem Chybí metodická podpora a možnost konzultací při řešení specifických problémů. Nedostatek kvalitních asistentů pedagoga. 4. Rozvoj kompetencí dětí a žáků v polytechnickém vzdělávání Nedostatečné vybavení. Nedostatečná metodická podpora a materiály pro výuku. Nedostatek učitelů přírodních věd. 5. Rozvoj kompetencí dětí a žáků pro aktivní používání cizího jazyka Nedostatek kvalitních učitelů. 98

99 6. Posílení pohybových aktivit dětí a žáků Spojování pohybových aktivit pouze se sportem. Nedostatečná kvalifikace lektorů ve sportovních organizacích. 7. Rozvoj mimoškolních aktivit a prostředí pro vzdělávání a trávení volného času Nejasné dlouhodobé financování. Nedostatečná spolupráce organizací. 8. Zlepšení technického stavu prostorů a vybavení škol Nedostatečné kapacity na velkých ZŠ v Tišnově. Nedostatek kmenových tříd v některých školách. Špatný technický stav řady školních budov. Zastaralá a nedostatečná vybavenost pro sportovní a pohybové aktivity škol SWOT-3 ANALÝZA PROBLÉMOVÝCH OBLASTÍ (TÉMAT) V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ SWOT-3 analýzy byly zpracování pro všechny problémové oblasti, tj. témata, resp. tematická opatření, následně rozvíjená ve strategickém rámci. Vychází jak ze zjištěné faktografie, tak zejména z výsledků jednání pracovních skupin. Téma 1 PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ A PÉČE: DOSTUPNOST INKLUZE KVALITA Silné stránky (S) Dostatečné zkušenosti škol s integrací různých skupin dětí Fungování pedagogicko-psychologických poraden ve školách Dobrá komunikace škol s rodiči Příležitosti (O) Osvěta obyvatel v oblasti inkluze Větší volnost škol v oblasti inkluze (např. personální záležitosti či zřízení speciální učebny) Posílení inkluze v rámci vzdělávání pedagogických pracovníků Slabé stránky (W) Velký počet dětí ve třídách Chybí metodická podpora a možnost konzultací při řešení specifických problémů Nedostatek kvalitních asistentů pedagoga Hrozby (T) Nedostatek finančních prostředků Nedostatek kvalitních pedagogů Nevyjasněnost pojetí inkluze Téma 2 ČTENÁŘSKÁ A MATEMATICKÁ GRAMOTNOST V ZÁKLADNÍM VZDĚLÁVÁNÍ Silné stránky (S) Rozvoj pregramotnosti v MŠ Postupné zavádění cílených přístupů ke zlepšení čtenářské a matematické gramotnosti Existence knihoven ve školách Příležitosti (O) Slabé stránky (W) Roztříštěnost metod a přístupů Nedostatečné sdílení zkušeností a pomůcek Nepřipravenost nových učitelů Hrozby (T) 99

100 Lepší příprava učitelů již v průběhu studia na VŠ Využití digitalizace Zavádění nových metod a forem výuky (např. badatelsky orientovaná výuka, vyprávění příběhů apod.) Nedostatečná podpora ze strany rodičů Nevhodné uplatňování informačních technologií Téma 3 INKLUZIVNÍ VZDĚLÁVÁNÍ A PODPORA DĚTÍ A ŽÁKŮ OHROŽENÝCH ŠKOLNÍM NEÚSPĚCHEM Silné stránky (S) Dostatečné zkušenosti škol s integrací různých skupin dětí Fungování pedagogicko-psychologických poraden ve školách Dobrá komunikace škol s rodiči Příležitosti (O) Lepší příprava učitelů již v průběhu studia na vysoké škole Osvěta obyvatel v oblasti inkluze Financování škol umožňující snížit počty žáků ve třídách Slabé stránky (W) Velký počet dětí ve třídách Chybí metodická podpora a možnost konzultací při řešení specifických problémů Nedostatek kvalitních asistentů pedagoga Hrozby (T) Prosazování inkluze za každou cenu bez přihlédnutí ke specifickým potřebám žáků a k možnostem školy Nedostatek finančních prostředků Nedostatek kvalitních pedagogů Téma 4 ROZVOJ KOMPETENCÍ DĚTÍ A ŽÁKŮ V POLYTECHNICKÉM VZDĚLÁVÁNÍ Silné stránky (S) Existence různých kroužků Řada jednorázových akcí Spolupráce s různými subjekty Příležitosti (O) Využití zkušeností organizací neformálního vzdělávání Propojení s prací a s externími odborníky Dotační podpora EU Slabé stránky (W) Špatně vybavené učebny Nedostatek metodických materiálů Nedostatek učitelů přírodních věd Hrozby (T) Nedostatečná finanční podpora provozních nákladů specializovaných učeben a obnovy vybavení Právní limity spolupráce s externími subjekty a ošetření rizik praktických aktivit Téma 5 ROZVOJ KOMPETENCÍ DĚTÍ A ŽÁKŮ PRO AKTIVNÍ POUŽÍVÁNÍ CIZÍHO JAZYKA Silné stránky (S) Školy se zkušenostmi Spolupráce se soukromými jazykovými školami Příležitosti (O) Slabé stránky (W) Nedostatek kvalitních učitelů Nedostatečné finanční prostředky na zaplacení kvalitních pedagogů Omezené vybavení pomůckami. Hrozby (T) 100

101 Dotační podpora EU Sdílení pedagogů Rozvoj cizojazyčných kompetencí v neformálním vzdělávání Téma 6 Silné stránky (S) Zájem dětí a žáků o sportovní aktivity Pestrá nabídka sportovních aktivit Zlepšování infrastruktury pro venkovní pohybové aktivity Příležitosti (O) Zpracování obecních plánu rozvoje sportu v souvislosti s novelou zák. č. 115/2001 Sb. POSÍLENÍ POHYBOVÝCH AKTIVIT DĚTÍ A ŽÁKŮ Slabé stránky (W) Spojování pohybových aktivit jen se sportem Nedostatečná kvalifikace lektorů ve sportovních organizacích Zastaralá a nedostatečná vybavenost Hrozby (T) Neostatečná finanční podpora výstavby a obnovy infrastruktury pro sport a pohyb Téma 7 ROZVOJ MIMOŠKOLNÍCH AKTIVIT A PROSTŘEDÍ PRO VZDĚLÁVÁNÍ A TRÁVENÍ VOLNÉHO ČASU Silné stránky (S) Řada fungujících organizací Pestrá nabídka aktivit Dobrovolnická činnost Příležitosti (O) Zájem škol o spolupráci Dotační podpora EU Slabé stránky (W) Nejasné dlouhodobé financování. Nedostatečná vybavenost. Nedostatečná spolupráce organizací. Hrozby (T) Neřešení systému financování Téma 8 Silné stránky (S) Většina škol má dostatečné kapacity. Řada školních budov již prošla rekonstrukcí Využívání školních jídelen veřejností Příležitosti (O) Dotační podpora rozšiřování kapacit a řešení bezbariérovosti Dotační podpora zateplení budov HMOTNÉ ZÁZEMÍ VZDĚLÁVÁNÍ Slabé stránky (W) Nedostatek kmenových tříd v některých školách Špatný technický stav řady školních budov. Zastaralá a nedostatečná vybavenost pro sportovní a pohybové aktivity škol. Hrozby (T) Neostatečná finanční podpora obnovy a dobudování zázemí škol 101

102 4. STRATEGICKÁ ČÁST STRATEGICKÝ RÁMEC MAP DO ROKU 2023 Strategická část místního akčního plánu (MAP), tj. strategický rámec priorit, identifikuje v návaznosti na vizi 4 čtyři prioritní oblasti, v rámci nichž jsou uvedeny priority stěžejní pro dosažení jednotlivých strategických cílů. Priority jsou dále naplňovány jednotlivými opatřeními. Ke každému strategickému cíli je vedle priorit uveden popis žádané změny, resp. současného stavu s uvedením, jakým směrem se má změna ubírat, opatření, která jsou spojena s řešením priorit, a vypsány indikátory sloužící k zachycení změn. Následně jsou přiřazeny k jednotlivým cílům a prioritám projektové záměry jednotlivých aktérů. 4.1 VIZE Vize je sdílenou představou aktérů o rozvoji území, vymezuje změnu, které má být dosaženo, a nastavuje rámec pro spolupráci při realizaci této změny. Vznikla zapojením cílových skupin a aktérů MAP. Setkávání Sdílení Spolupráce Zážitek Propojení s praxí Pro všechny Vlastní volba Vize vzdělávání v ORP Tišnov do roku 2023 Všechny děti a všichni žáci Tišnovska mají zajištěn přístup ke kvalitním vzdělávacím příležitostem. Vzdělávání se opírá o propojení výuky s praxí, podporu vlastní volby a odpovědnosti za sebe a za svoji volbu a učení formou zážitku rozvíjející základní gramotnosti a klíčové kompetence dětí a žáků potřebné pro život v 21. století. Kvalitní vzdělávání využívá výhod partnerství a spolupráce škol, rodin, dalších vzdělávacích i kulturně-osvětových organizací. Jsou sdíleny zkušeností osob zapojených do výchovy a vzdělávání včetně samotných dětí a žáků. Sdíleny jsou také lidské a prostorové kapacity organizací zabývajících se vzděláváním na Tišnovsku. Vzdělávací organizace respektují a podporují výchovně-vzdělávací funkci rodiny a spolupracují s rodiči jako se svými partnery. 102

103 4.2 POPIS ZAPOJENÍ AKTÉRŮ Realizace projektu MAP ORP Tišnov byla zahájena Základní rámec spolupráce aktérů stanoví Memorandum o partnerství MAP při realizaci Místního akčního plánu vzdělávání v území ORP Tišnov. K tomuto memorandu se postupně připojují jednotliví aktéři z území. Předmětem spolupráce je společný postup při tvorbě, implementaci a vyhodnocování místního akčního plánu vzdělávání, případně s MAP souvisejících dokumentů. Hlavním rozhodovacím orgánem partnerství MAP je řídící výbor tvořený zástupci klíčových aktérů ovlivňujících oblast vzdělávání na území MAP. Složení řídícího výboru odpovídá složení partnerství v ORP Tišnov. Role výboru je přímo spjatá s procesem plánování, tvorbou a schvalování MAP. Ustavující setkání řídícího výboru proběhlo v Tišnově. Byli představeni členové řídícího výboru a realizačního týmu projektu. Byl zvolen předseda výboru a následně byl projednán a schválen status řídícího výboru a jednací řád. Informační, odbornou, manažerskou, organizační a technickou podporu poskytuje řídícímu výboru realizační tým. Jeho úkolem a odpovědností je řídit a organizovat realizaci projektu pro dosažení a naplnění jeho předmětu, cílů a záměrů. Realizační tým je tvořen zkušenými odborníky z oblasti vzdělávání. Aktéry přímo zapojenými do tvorby MAP jsou (1) mateřské a základní školy, (2) organizace neformálního vzdělávání a (3) zřizovatelé škol. Zástupci těchto skupin aktérů tvoří jednotlivé pracovní skupiny, kterými jsou: PS Základní a mateřské školy. PS Neformální a zájmové vzdělávání. PS Zřizovatelé škol. První setkání pracovní skupiny ředitelů škol se uskutečnilo v Tišnově. Na setkání ředitelé v rámci úvodního představení uváděli hlavní věci, které chtějí zlepšit. Posléze probíhala v menších skupinách diskuze k problematice matematické a čtenářské gramotnosti, výuky cizích jazyků a inkluze. Ředitelé vyjádřili zájem o pravidelné setkávání a o vzájemnou spolupráci. První setkání pracovní skupiny neformálního a zájmového vzdělávání se uskutečnilo v Tišnově. Z jednání vyplynula řada relevantních rozvojových témat a potřeb těchto institucí. Druhé setkání pracovní skupiny ředitelů škol se uskutečnilo v Tišnově. Na setkání se detailněji představily jednotlivé školy, aby měli ředitelé informace pro navázání partnerství s vybranými školami. Následně proběhla přednáška ke změnám ve školském zákoně. V první polovině listopadu 2016 probíhalo dotazníkové šetření mezi mateřskými a základními školami a dalšími aktéry MAP v regionu (základní umělecká škola, střediska volného času, neziskové organizace), v němž byly doplněny podklady pro analytickou část MAP (východisko pro strategický rámec) a zejména shromážděny plánované projektové záměry. Setkání pracovní skupiny zřizovatelů škol se uskutečnilo v Tišnově. Na jednání byli zástupci zřizovatelů (jde zejména o obce) seznámeni s problematikou MAP a byly diskutovány aktivity spojené s rozvojem škol. Na základě dotazníkového šetření, konzultací se školami a v rámci jednání realizačního týmu a spolupráce s externími odborníky byl zpracován 1. návrh strategického rámce MAP. Třetí setkání pracovní skupiny ředitelů škol se uskutečnilo v Tišnově. Na jednání byly představeny přístupy ke kariérovému poradenství, výsledky šetření mezi školami a podněty k polytechnickému vzdělávání. Proběhla diskuze k vizi a k polytechnickému vzdělání. Účastníci 103

104 obdrželi k vyjádření přehled plánovaných projektových záměrů škol. Čtvrté setkání proběhlo (částečně spolu se zástupci neformálního a zájmového vzdělávání). Druhé setkání pracovní skupiny neformálního a zájmového vzdělávání se uskutečnilo v Tišnově. Proběhla diskuze k vizi a následně k polytechnickému vzdělávání, k matematické a čtenářské gramotnosti a k inkluzi. Třetí setkání proběhlo (částečně společně s řediteli škol). První verze strategického rámce byla projednána a schválena řídícím výborem na jednání v Tišnově. V roce 2017 pokračovala společná setkávání s cílem rozvinout partnerství jednotlivých subjektů a hledat konkrétní způsoby naplnění strategického rámce. Dne se sešli ředitelé škol (páté setkání) a zřizovatelé škol (druhé setkání) ke společné diskuzi nad výstupy z předcházejících pracovních skupin a dotazníku a školské obvody a odbor školství. Dne se sešly 4 subjekty působící v budově města Tišnova k jednání o konkrétní spolupráci. V průběhu února a března proběhlo dotazníkové šetření mezi školami i organizacemi zájmového a neformálního vzdělávání zaměřené na plánované konkrétní činnosti v následujícím období. Výsledky šetření jsou klíčovým podkladem pro akční plán. Probíhalo rovněž šetření mezi učiteli škol, v němž byly zjišťovány jejich vzdělávací potřeby a doplněny podklady pro rozvoj budování kapacit proběhlo společné setkání pracovní skupiny ředitelů škol (šesté setkání) a pracovní skupiny neformálního a zájmového vzdělávání (čtvrté setkání), na němž se diskutovaly možnosti spolupráce. V rámci pracovní skupiny neformálního a zájmového vzdělávání se sešli zástupci rodičů klubů přátel školy a ze školských rad. Na dalším společném setkání pracovní skupiny ředitelů škol (sedmé setkání) a pracovní skupiny neformálního a zájmového vzdělávání (páté setkání) proběhl veletrh spolupráce, na němž byly formulovány konkrétní aktivity spolupráce do ročního akčního plánu. V rámci projektu MAP docházelo při pracovních skupinách i k vzdělávacím aktivitám (příklady dobré praxe, právní předpisy apod.), ale také probíhaly semináře na žádaná témata Dítě/Žák s potřebou podpůrných opatření ( ) a akreditovaný seminář na téma Spolupráce asistenta pedagoga a pedagoga ve výuce (25. a ). První aktualizace strategického rámce byla projednána a schválena řídícím výborem na jednání v Tišnově. Veškeré podklady, výstupy a informace o projektu jsou uveřejňovány na internetových stránkách POPIS PRIORIT A CÍLŮ PŘEHLED ŘEŠENÝCH POVINNÝCH A VOLITELNÝCH OPATŘENÍ Strategický rámec MAP pro ORP Tišnov obsahuje následující povinná, doporučená a volitelná tematická opatření (témata). Povinná opatření byla stanovena na národní úrovni v pokynech pro zpracování MAP a musí být obsažena v každém MAP. Doporučená opatření jsou obsahově 104

105 rovněž nadefinována jednotně pro všechny MAP, nicméně do strategického rámce jsou zařazována pouze vybraná z nich dle zájmu aktérů z území (výběr ze tří opatření). Kategorie opatření Číslo tematického opatření Název opatření Povinné 1 Předškolní vzdělávání a péče: dostupnost inkluze kvalita Povinné 2 Čtenářská a matematická gramotnost v základním vzdělávání Povinné 3 Doporučené 4 Inkluzivní vzdělávání a podpora dětí a žáků ohrožených školním neúspěchem Rozvoj kompetencí dětí a žáků v polytechnickém vzdělávání (podpora zájmu, motivace a dovedností v oblasti vědy, technologií, inženýringu a matematiky STEM, což zahrnuje i EVVO, nově se do této oblasti zahrnuje i umělecká tvorba a užívá se zkratky STEAM ). Volitelné 5 Rozvoj kompetencí dětí a žáků pro aktivní používání cizího jazyka Volitelné 6 Posílení pohybových aktivit dětí a žáků Volitelné 7 Rozvoj mimoškolních aktivit a prostředí pro vzdělávání a trávení volného času Volitelné 8 Zlepšení technického stavu prostorů a vybavení škol Ve strategickém rámci jsou zařazena všechna tři doporučená opatření, protože souvisí s cíli a aktéry důležitými pro formální i neformální vzdělávání dětí a žáků. Doporučené opatření 4 se týká do značné míry investičních potřeb financovatelných z IROP. Volitelná opatření 5 a 6 vychází z dalších témat uváděných školami jako potřebné. Volitelné opatření 7 je spojeno s neformálním vzděláváním. Volitelné opatření 8 směřuje k zajištění kvalitních hmotných podmínek a prostředí pro vzdělávání PRIORITNÍ OBLASTI A STRATEGICKÉ CÍLE Prioritní oblast 1: Kvalita vzdělávání Strategický cíl 1.1: Posílit individuální přístup k potřebám dětí a žáků a zvýšit jejich vnitřní motivaci ke vzdělávání (obecná didaktika) Strategický cíl 1.2: Zkvalitnit proces vzdělávání a rozvinout znalosti a dovednosti dětí a žáků (oborová didaktika) Strategický cíl 1.3: Zlepšit podmínky pro osobní rozvoj pedagogů a vytvořit ve školách novým výzvám otevřené a vzájemně se podporující týmy Strategický cíl 1.4 Posílit působení organizací neformálního vzdělávání na rozvoj základní gramotnosti a klíčových kompetencí Prioritní oblast 2: Spolupráce škol Strategický cíl 2.1: Vytvořit otevřené prostředí spolupráce mezi školami a posílit sdílení a vzájemnou podporu škol Strategický cíl 2.2: Zlepšit komunikaci a spolupráci s rodiči i s veřejností Prioritní oblast 3: Hmotné zázemí pro vzdělávání 105

106 Strategický cíl 3.1: Zajistit dostatečné kapacity škol pro vzdělávání a vytvořit podmínky neomezující přístup ke vzdělávání Strategický cíl 3.2: Zlepšit stav budov a okolí škol a zvýšit využití jejich potenciálu Struktura specifikace strategických cílů Strategický cíl Priority Popis cíle Vazba na povinná a doporučená opatření (témata) Indikátory Číslo a název strategického cíle Priority pojmenovávají hlavní věcné oblasti změny. Vychází z analýzy stavu a potřeb aktérů v územích. Ve vazbě na priority jsou tříděny projektové záměry škol. Z praktických důvodů jsou pro využití v tabulkách s prioritizací projektových záměrů v závorce uváděna klíčová slova vystihující obsah priority. Popis činností a témat realizovaných k dosažení cíle. Odůvodnění cíle a konkretizace potřebných změn. Tematické opatření MAP, ke kterému se cíl vztahuje. Primárně jsou uvedena povinná a doporučená opatření. Kurzivou jsou zvýrazněna volitelná opatření. V případě, že je to přínosné, jsou opatření rozčleněna dle intenzity vazby. Celkově jsou ale uvedeny pouze silné a střední vazby. Kompletní přehled vazeb je uveden v tabulce v následující podkapitole strategického rámce. Indikátor je nástrojem pro měření dosažené změny, resp. naplnění cíle. Je uváděn pouze obecně bez kvantifikace (např. počet projektů, počet setkání, počet vybudovaných učeben apod.). PRIORITNÍ OBLAST 1: KVALITA VZDĚLÁVÁNÍ Strategický cíl Priority Popis cíle 1.1 Posílit individuální přístup k potřebám dětí a žáků a zvýšit jejich vnitřní motivaci ke vzdělávání (obecná didaktika) Uplatňování nových výukových přístupů a metod ( Metody ) Rozvinutí diagnostiky a poradenství pro děti a žáky ( Poradenství ) Činnosti k dosažení cíle: Rozvoj školní kultury. Posilování leadershipu. Uplatňování aktivizačních a motivačních výukových metod. Metodická podpora a možnost konzultací v oblasti inkluze. Využití pedagogických asistentů a metodická podpora jejich činnosti. Rozvoj obecných kompetencí k iniciativě a kreativitě. Podpora pedagogické a psychologické diagnostiky a poradenství ve školách, podílení uplatňování přístupů kariérové poradenství (sebereflexe, sebehodnocení, plánování uplatnění). V tomto cíli je nejvíce akcentováno téma inkluze. Odůvodnění cíle a potřebné změny: V regionu je třeba pokračovat v trendu lepšího poznání potřeb dětí a posílení individuálních přístupů. Cíl usiluje o to, aby se podařilo jak u dětí a žáků ohrožených školním neúspěchem, tak o talentovaných a mimořádně nadaných dětí a žáku rozvinout jejich potenciál. Každá škola bude mít rozvinuty postupy a dostupné pomůcky k podpoře dětí s různými potřebami a pedagogové budou schopni toto uplatnit v praxi. S tím souvisí zajištění dostupnosti specializovaných poradenských služeb i zajištění potřebných asistentů 106

107 pedagoga (nejen z hlediska finančních prostředků na zaplacení asistenta, ale také z hlediska dostatku kvalitních asistentů). Vazba na povinná a doporučená opatření (témata) Indikátory TO 1 Předškolní vzdělávání a péče: dostupnost inkluze kvalita TO 3 Inkluzivní vzdělávání a podpora dětí a žáků ohrožených školním neúspěchem Nepřímo i vazba na: TO 2 Čtenářská a matematická gramotnost v základním vzdělávání TO 4 Rozvoj kompetencí dětí a žáků v polytechnickém vzdělávání TO 5 Rozvoj kompetencí dětí a žáků pro aktivní používání cizího jazyka počet škol fungujících jako příklady dobré praxe počet nově uplatňovaných aktivizačních a motivačních výukových metod počet škol využívající konzultace v oblasti inkluze počet proškolených pedagogických asistentů počet škol implementujících kariérové poradenství Strategický cíl Priority Popis cíle 1.2: Zkvalitnit proces vzdělávání a rozvinout znalosti a dovednosti dětí a žáků (oborová didaktika) Uplatňování nových výukových přístupů a metod, zkvalitňování výuky ( Metody ) Využití specializovaných odborných učeben a jejich vybavení k inovativnímu přístupu ve výuce ( Učebny ) Činnosti k dosažení cíle: Zahrnuje přímé řešení matematické a čtenářské (pre)gramotnosti, výuky cizích jazyků a polytechnického vzdělávání (příprava pedagogů na řešení témat je součástí cíle 1.3). Uplatňování nových přístupů a metod. Pořizování vzdělávacích pomůcek. Využívání rodilých mluvčích při výuce. Propojování výuky s praxí. V návaznosti na propojování s praxí bude věnována pozornost i rozvoji kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě. Budování a vybavování specializovaných učeben a jejich využití k inovativnímu přístupu ve výuce. Využívání specializovaných učeben i pro kreativní činnosti. Součástí cíle je rozvoj pohybových dovedností a fyzické zdatnosti dětí (včetně posilování vztahu dětí k pohybu) a podpora zdravého životního stylu. Obsahově jde o nejširší cíl (nejvýrazněji to bude znát v akčním plánu, kde bude obsahovat více opatření zaměřujících se na jednotlivá zmíněná témata). Odůvodnění cíle a potřebné změny: Cíl usiluje o seznámení se s dostupnými (novými) metodami, o výběr metod a přístupů odpovídajících situaci školy, o uplatnění metod díky vzdělávání a metodické podpoře pedagogů. Současně budou k dispozici specializované učebny a příslušné pomůcky. V případě čtenářské gramotnosti je pro školy důležité soustavné doplňování a obnova knižního fondu, zajištění volného přístupu ke knihám a cílené motivační aktivity. Děti může ke čtenářství přilákat i využití elektronických nástrojů. Zavádění čtenářství může podpořit i vzájemné sdílení učitelů mezi školami a různé aktivity, které vychází z metodologie programu Čtením a psaním ke kritickému myšlení (RWCT). 107

108 Vazba na povinná a doporučená opatření (témata) Indikátory V případě matematické gramotnosti školy zdůrazňují potřebu sdílení pomůcek i zkušeností. Metodickou podporu při výuce vybraných témat. V případě polytechnického vzdělávání je základní potřebou informovanost a vzbuzení zájmu žáků a rodičů o polytechnické vzdělávání podporované kreativní výukou pedagogů, kteří mají možnost v rámci DVPP absolvovat kurzy zaměřené na praktické využití polytechnického vzdělávání. MŠ i ZŠ by měly mít vhodné vybavení a specializované učebny, které mohou být sdíleny mezi školami v ORP, pro realizaci polytechnického vzdělávání. Vyučované předměty by měly být propojeny s praxí. Vzhledem k potřebám trhu práce i obecně pro běžný život je potřebné věnovat pozornost i budování vztahu k řemeslným činnostem a rozvíjení zručnosti (předměty typu dílny, pozemky, vaření ; i pro žáky na 1. stupni, aby získali vztah k půdě a vlastnoručnímu tvoření už v mladším věku). Pro rozvoj znalostí cizího jazyka je třeba dostatek kvalifikovaných pedagogů, včetně rodilých mluvčích, i formou sdílených úvazků mezi školami. Bylo by žádoucí kvalitní jazykové vzdělávání od mateřských škol. Pohybové schopnosti řady dětí nejsou ideální. Vedle znalostních kompetencí je nezbytné pro vyvážený rozvoj žáků rozvíjet i pohybové dovednosti. K rozvoji uvedených kompetencí volnější formou dle zájmu dětí může přispět vybavení a činnost školních družin a školních klubů. TO 1 Předškolní vzdělávání a péče: dostupnost inkluze kvalita TO 2 Čtenářská a matematická gramotnost v základním vzdělávání TO 3 Inkluzivní vzdělávání a podpora dětí a žáků ohrožených školním neúspěchem TO 4 Rozvoj kompetencí dětí a žáků v polytechnickém vzdělávání TO 5 Rozvoj kompetencí dětí a žáků pro aktivní používání cizího jazyka TO 6 Posílení pohybových aktivit dětí a žáků TO 7 Rozvoj mimoškolních aktivit a prostředí pro vzdělávání a trávení volného času TO 8 Zlepšení technického stavu prostorů a vybavení škol počet uplatněných nových výukových přístupů (např. Hejného metoda, metoda RWCT, metoda CLIL apod.) počet nově vybudovaných odborných učeben počet zrekonstruovaných odborných učeben počet odborných učeben nově vybavených pomůckami Strategický cíl Priority Popis cíle 1.3: Zlepšit podmínky pro osobní rozvoj pedagogů a vytvořit ve školách novým výzvám otevřené a vzájemně se podporující týmy Vzdělávání pedagogických pracovníků ve vazbě na jejich individuální potřeby, ( Vzdělávání ) Metodická a konzultační podpora pedagogů, sdílení a vzájemná podpora mezi pedagogickými pracovníky ( Podpora ) Činnosti k dosažení cíle: Směřování škol k učícím se organizacím. Posilování otevřenosti škol vůči inovacím. Vzdělávání pedagogických pracovníků s ohledem na jejich zkušenosti a individuální potřeby. Vzdělávání v oblasti nových přístupů a metod pro kvalitní výuku čtenářské a matematické gramotnosti a dalších klíčových kompetencí. 108

109 Sdílení výukových materiálů. Zahraniční stáže pro učitele jazyků. Podpora kreativity. Využití koučování a mentoringu. Metodická podpora pro zlepšování spolupráce učitel asistent (či jiný dospělý ve třídě). Odůvodnění cíle a potřebné změny: Současná doba a nároky na pedagogy vyžadují průběžné změny jak v obsahu výuky, tak v užívaných metodách. Podmínkou využití dostupných výukových technologií je dobré zvládnutí nových technik výuky. Velkou výzvou je i posilování individuálního přístupu k žákům a vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Pro zvládnutí těchto úkolů a výzev musí být věnována zvýšená pozornost vzdělávání a rozvoji dovedností pedagogů, případně i nepedagogických pracovníků. Musí mít možnost nejen získat poznatky, ale mít k dispozici i metodické a tematické výukové materiály. Vazba na povinná a doporučená opatření (témata) Indikátory TO 1 Předškolní vzdělávání a péče: dostupnost inkluze kvalita TO 2 Čtenářská a matematická gramotnost v základním vzdělávání TO 3 Inkluzivní vzdělávání a podpora dětí a žáků ohrožených školním neúspěchem TO 4 Rozvoj kompetencí dětí a žáků v polytechnickém vzdělávání TO 5 Rozvoj kompetencí dětí a žáků pro aktivní používání cizího jazyka počet pedagogických pracovníků, kteří se v daném školním roce zúčastnili vzdělávací akce v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků počet předmětů, v nichž jsou využívány sdílené materiály počet vyjíždějících pedagogů na zahraniční stáže Strategický cíl Priority Popis cíle 1.4 Posílit působení organizací neformálního vzdělávání na rozvoj základní gramotnosti a klíčových kompetencí Uplatnění neformálního vzdělávání pro rozvoj kompetencí dětí a žáků, spolupráce a propojení aktivit organizací neformálního vzdělávání v návaznosti na formální vzdělávání ( Neformální ) Činnosti k dosažení cíle: Spolupráce škol s neziskovými organizacemi a hledání způsobů, jak prakticky v rámci volnočasových aktivit využití znalosti z formálního vzdělávání a jak rozvinout kompetence, k nimž mají neziskové organizace blízko (např. podnikavost, polytechnické znalosti a dovednosti apod. dle zaměření organizace). Využití zážitkové pedagogiky. Úzce související činností je podpora lidové kultury, která přispívá k rozvoji regionální identity dětí žáků a posilování sociálních kompetencí. Rozvoj pohybových dovedností a fyzické zdatnosti dětí a budování základů zdravého životního stylu. Posilování vztahu dětí k pohybu. Podpora fungování neziskových organizací v oblasti neformálního vzdělávání. Zajištění vhodných prostor. Využití prostorových kapacit školských zařízení. Odůvodnění cíle a potřebné změny: Neziskové organizace mohou v rámci svých činností přirozeně navázat na rozvoj kompetencí žáků a napomoci jejich praktickému uplatnění a k posílení vnitřní motivace žáků. Na aktivity rozvíjející klíčové kompetence v rámci školní výuky může úzce navázat činnost školních družin. Je třeba zlepšit komunikaci mezi subjekty poskytující neformální vzdělávání, aby nedocházelo k rozmělnění, duplicitě a nízké efektivitě aktivit. Je třeba 109

110 zaměřit se na koordinaci, díky níž se zlepší pestrost aktivit (zejména v malých obcích). Vazba na povinná a doporučená opatření (témata) Indikátory TO 4 Rozvoj kompetencí dětí a žáků v polytechnickém vzdělávání TO 6 Posílení pohybových aktivit dětí a žáků TO 7 Rozvoj mimoškolních aktivit a prostředí pro vzdělávání a trávení volného času Určitá vazba je i na: TO 2 Čtenářská a matematická gramotnost v základním vzdělávání počet neziskových organizací průběžně spolupracujících se školami a cíleně rozvíjejících potřebné kompetence počet podpořených neziskových organizací v oblasti neformálního vzdělávání PRIORITNÍ OBLAST 2: SPOLUPRÁCE ŠKOL Strategický cíl Priority 2.1: Vytvořit otevřené prostředí spolupráce mezi školami a posílit sdílení a vzájemnou podporu škol Společná setkávání pracovníků škol, pořádání setkání žáků ( Setkávání ) Konkrétní spolupráce a sdílení škol v oblasti personální i materiální ( Sdílení ) Činnosti k dosažení cíle: Společná setkávání ředitelů, pedagogů (např. ve vazbě na svou aprobaci), či dalších pracovníků škol. Výměna zkušeností. Řešení návazností I. a II. stupně mezi spádovými školami. Společné akce škol zaměřené na setkávání žáků. Sdílení pracovníků (logoped, psycholog, učitel anglického jazyka). Sdílení pomůcek a vybavení mezi školami v rámci ORP. Personální výpomoc malým školám při nenadálém výpadku pedagoga ( zaskakující pedagog ). Popis cíle Odůvodnění cíle a potřebné změny: Zástupci škol v regionu považují za potřebné a přínosné pravidelná společná setkávání a výměnu zkušeností. Setkávání přispěje k posílení přátelských vazeb mezi školami a k vytvoření místních partnerství umožňujících průběžnou i ad hoc výpomoc a projektovou spolupráci. Pro rozvoj žáků a posilování přátelských vazeb jsou užitečné společné akce škol (různé typy soutěží, kulturních vystoupení apod.). V případě základních škol pouze s 1. stupněm je třeba reflektovat přístupy škol, na něž se žáci přesouvají na 2. stupeň. Koordinace je potřebná i vzhledem k využívání kapacit jednotlivých škol a případně také k využívání specializovaných učeben určeným více školám. V návaznosti na vybavování škol a vzdělávání pedagogů je užitečné sdílet zkušenosti z obdobného prostředí a společně rozvíjet výukové podklady odrážející regionální specifika. Důležitá je i komunikace a spolupráce mezi MŠ a ZŠ. Pro malé školy v regionu je obtížné zajistit a zaplatit různé specialisty a odborné učitele, protože by kapacitně využily pouze část jejich úvazku. Je třeba vytvořit systém sdílení (společného zaměstnávání) těchto odborníků. Podobně je z hlediska hospodárného zajištění výuky užitečné sdílení pomůcek a (mobilního) vybavení. V případě vzdělávání pedagogů zejména na menších školách je obtížné najít časový prostor pro účast na vzdělávacích akcích. Při počtu několika málo 110

111 Vazba na povinná a doporučená opatření (témata) Indikátory pedagogů nelze zajistit zástup při výuce. Je nutné nalézt způsoby, jak toto omezení překonat (např. s využitím spolupráce škol). TO 1 Předškolní vzdělávání a péče: dostupnost inkluze kvalita TO 2 Čtenářská a matematická gramotnost v základním vzdělávání TO 3 Inkluzivní vzdělávání a podpora dětí a žáků ohrožených školním neúspěchem TO 4 Rozvoj kompetencí dětí a žáků v polytechnickém vzdělávání TO 5 Rozvoj kompetencí dětí a žáků pro aktivní používání cizího jazyka TO 6 Posílení pohybových aktivit dětí a žáků počet setkání ředitelů, pedagogů a dalších pracovníků škol počet sdílených specializovaných odborníků (mezi školami) počet škol podílejících se na sdílení specializovaných odborníků Strategický cíl Priority Popis cíle Vazba na povinná a doporučená opatření (témata) Indikátory 2.2: Zlepšit komunikaci a spolupráci s rodiči i s veřejností Zlepšení vztahu mezi školami a rodiči, podpora rodičovských kompetencí ( Rodiče ) Zvýšení otevřenosti škol vůči veřejnosti ( Veřejnost ) Činnosti k dosažení cíle: Rozvíjení způsobů komunikace s rodiči. Vtažení rodičů do života školy. Podpora rodičovských kompetencí. Realizace projektů typu Rodiče vítání, Škola rodičům otevřená. Podpora škol při komunikaci problematiky inkluze s rodiči. Společné školní akce pro děti, rodiče a žáky. Zkvalitňování fungování školských rad. Činnost sdružení rodičů a přátel školy. Zapojení škol do života obcí. Zapojení veřejnosti do života školy. Pořádání akcí pro veřejnost. Rozvoj regionální identity. Odůvodnění cíle a potřebné změny: Školní docházka žáků a nároky na jejich znalosti vytváří i nemalou zátěž rodičů, kteří musí věnovat nemalou pozornost domácí školní přípravě žáků. Je třeba rozvíjet komunikaci a spolupráci mezi školou a rodiči, aby se tato dvě prostředí vhodně podporovala a doplňovala. Zvýšená podpora musí směřovat rodičům žáků ohrožených školním neúspěchem. Potenciál skýtá zapojení prarodičů do práce s dětmi (čtení ve škole, řemeslné dovednosti v dílnách, na zahradě ). Škola je významný prvek života v obcích. Školy se významně zapojují do kulturního života v obcích. Je třeba rozvíjet vztahy dětí k regionu a jejich znalosti místního prostředí. TO 1 Předškolní vzdělávání a péče: dostupnost inkluze kvalita TO 2 Čtenářská a matematická gramotnost v základním vzdělávání TO 3 Inkluzivní vzdělávání a podpora dětí a žáků ohrožených školním neúspěchem TO 4 Rozvoj kompetencí dětí a žáků v polytechnickém vzdělávání počet uskutečněných akcí škol otevřených i pro veřejnost počet škol realizujících projekty spolupráce s rodiči (projekty typu Rodiče vítání, Škola rodičům otevřená ) 111

112 PRIORITNÍ OBLAST 3: HMOTNÉ ZÁZEMÍ PRO VZDĚLÁVÁNÍ Strategický cíl Priority Popis cíle Vazba na povinná a doporučená opatření (témata) Indikátory Strategický cíl 3.1: Zajistit dostatečné kapacity škol pro vzdělávání a vytvořit podmínky neomezující přístup ke vzdělávání Zajištění potřebných kapacit škol ( Kapacity ) Zajištění bezbariérovosti škol ( Bezbariérovost ) Činnosti k dosažení cíle: Budování kmenových učeben (ve školách s nedostatečnou kapacitou), úpravy školních budov směrem k bezbariérovosti. Odůvodnění cíle a potřebné změny: Některé školy v ORP se potýkají s nedostatkem kapacit pro zajištění základní výuky. Toto je třeba urgentně řešit. Velká část škol není bezbariérová. Nové úpravy v budovách je třeba již dělat tak, aby byly bezbariérové. V případě bezbariérovosti vztah k: TO 1 Předškolní vzdělávání a péče: dostupnost inkluze kvalita TO 3 Inkluzivní vzdělávání a podpora dětí a žáků ohrožených školním neúspěchem TO 8 Zlepšení technického stavu prostorů a vybavení škol počet vybudovaných kmenových učeben (řešících nedostatek kapacit) počet projektů řešících bezbariérovost Strategický cíl Priority Popis cíle 3.2: Zlepšit stav budov a okolí škol a zvýšit využití jejich potenciálu Energetické úspory v provozu školních budov ( Energie ) Zlepšení stavu a vybavenosti školních stravovacích zařízení ( Stravování ) Zlepšování podmínek pro pohybové aktivity ( Pohyb ) Zlepšení ostatního zázemí a vybavení škol ( Zázemí ) Činnosti k dosažení cíle: Ostatní investice do školní infrastruktury, zejména opravy střech, realizace zateplení, rekonstrukce sociálního zázemí, rekonstrukce a pořízení vybavení školních jídelen (kuchyní). Zlepšení vybavenosti škol pro sportovní aktivity. Rekonstrukce a budování sportovišť. Obnova a budování herních prvků a prvků pro terénní výuku apod. na školních pozemcích. Podpora využívání prostorů škol pro další činnosti a život v obcích. Odůvodnění cíle a potřebné změny: Školní budovy v regionu vykazují v řadě případů technické nedostatky, které mohou nepříznivě ovlivňovat prostředí pro výuku. Jde zejména o potřebné opravy střech a prostorů pro výuku. Řada škol má nevyhovující vybavení učeben, sociální zařízení apod. Zastaralé je vybavení mnohých školních stravovacích zařízení. Investovat je třeba i do sportovišť škol. Areály škol je vhodné využít i pro další aktivity obyvatel obce (např. činnost neziskových organizací, vzdělávání dospělých apod.). 112

113 Vazba na povinná a doporučená opatření (témata) Indikátory TO 4 Rozvoj kompetencí dětí a žáků v polytechnickém vzdělávání TO 6 Posílení pohybových aktivit dětí a žáků TO 7 Rozvoj mimoškolních aktivit a prostředí pro vzdělávání a trávení volného času TO 8 Zlepšení technického stavu prostorů a vybavení škol počet opatření (projektů) řešících energetické úspory počet projektů na zlepšení podmínek pro stravování počet nových sportovišť počet zrekonstruovaných sportovišť 4.4 VAZBY CÍLŮ MAP NA OPATŘENÍ Vazby cílů MAP na povinná, doporučená a volitelná tematická opatření Strategické cíle Tematická opatření Povinné opatření 1 Předškolní vzdělávání a péče: dostupnost inkluze XXX XX XXX XXX XXX XX kvalita Povinné opatření 2 Čtenářská a matematická gramotnost v základním XX XXX XXX X XX XX vzdělávání Povinné opatření 3 Inkluzivní vzdělávání a podpora dětí a žáků XXX XX XXX XXX XXX XX ohrožených školním neúspěchem Doporučené opatření 4 Rozvoj kompetencí dětí a žáků v polytechnickém XX XXX XXX XX XX XX XX vzdělávání Volitelné opatření 5 Rozvoj kompetencí dětí a žáků pro aktivní používání cizího jazyka XX XXX XXX XXX Volitelné opatření 6 Posílení pohybových aktivit dětí a žáků XX X XX X X XXX Volitelné opatření 7 Rozvoj mimoškolních aktivit a prostředí pro vzdělávání a trávení volného času XX XXX X XX Volitelné opatření 8 Zlepšení technického stavu prostorů a vybavení škol X XX X X X XXX XXX Pozn.: X slabá vazba, XX střední vazba, XXX silná vazba Většina strategických cílů souvisí s naplňováním více tematických opatření. První tři strategické cíle se velmi intenzivně zaměřují na řešení problémů spadajících do povinných a doporučených opatření. Cíle z druhé strategické oblasti využívají synergie škol a vytváří druhou linii podpory plnění povinných a doporučených opatření. Volitelná opatření působí spíše nepřímo a souvisí zejména s doplňujícími cíli 1.4 a

114 4.5 PRIORITIZACE PROJEKTOVÝCH ZÁMĚRŮ PŘI POSOUZENÍ SOULADU PRO INTERVENCE Z IROP A OP VVV Kapitola obsahuje shromážděné investiční záměry škol financovatelné z IROP a OP VVV. Záměry jsou tříděny podle strategických cílů a priorit. Modrou barvou jsou zvýrazněna doplnění oproti verzi Klíčovými investičními prioritami v souladu s intervencemi z IROP a OP VVV jsou: Priorita Využití specializovaných odborných učeben a jejich vybavení k inovativnímu přístupu ve výuce Využití neformálního vzdělávání pro rozvoj kompetencí dětí a žáků, spolupráce a propojení aktivit organizací neformálního vzdělávání v návaznosti na formální vzdělávání Zkrácené označení priority Vazba na strategický cíl Vazba na tematická opatření Učebny 1.2 3, 4, 5, 7, 8 Neformální 1.4 1, 2, 4, 7 Z hlediska vazeb na povinná a doporučená opatření MAP a rovněž z hlediska počtu záměrů stojí v popředí budování učeben pro polytechnické a jazykové vzdělávání. Velký význam mají i projekty na zlepšení podmínek pro neformální vzdělávání. Investiční priority seznam projektových záměrů pro investiční intervence v SC 2.4 IROP a pro integrované nástroje ITI, IPRÚ a CLLD MAP pro ORP Tišnov Soulad s cílem MAP* Priorita 1.2 Učebny 3, 4, 5, 7 Identifikace školy, školského zařízení či dalšího subjektu Název školy IČO RED IZO Základní škola ZaHRAda Název projektu Uzpůsobení prostor Základní školy ZaHRAda vzdělávacím potřebám Očekávané celkové náklady na projekt v Kč Očekávaný termín realizace projektu (od do) Typ projektu: s vazbou na klíčové kompetence IROP Cizí jazyk Přírodní vědy Technické a řemeslné obory Práce s digitál. technologiemi Tem. opatření Bezbariérovost školy, škol. zařízení Rozš. kapacit kmen. učeben MŠ / ZŠ X X X X X X 1.2 Učebny 4 Základní škola ZaHRAda Mobilní vědecká laboratoř X X X 1.2 Učebny 4 ZŠ a MŠ Dolní Loučky Rozšiření vzdělávacích možností ve fyzice a v chemii X X 1.2 Učebny 4, 7 ZŠ a MŠ Doubravník Technická učebna X 114

115 Soulad s cílem MAP* Priorita Identifikace školy, školského zařízení či dalšího subjektu Název školy IČO RED IZO Název projektu Očekávané celkové náklady na projekt v Kč Očekávaný termín realizace projektu (od do) Typ projektu: s vazbou na klíčové kompetence IROP Cizí jazyk Přírodní vědy Technické a řemeslné obory Práce s digitál. technologiemi 1.2 Učebny 5, 8 ZŠ a MŠ Doubravník (ZŠ) Cizí jazyk bez bariér X X X 1.2 Učebny 4 ZŠ a MŠ Doubravník (ZŠ) Přes počítače k angličtině X X 1.2 Učebny 4, 5 ZŠ a MŠ Lažánky Škola přístupná všem X X X 1.2 Učebny 4, 5 ZŠ a MŠ Nedvědice Modernizace učeben X X X X X 1.2 Učebny 4 ZŠ a MŠ Nedvědice Přírodovědná učebna X X X X X 1.2 Učebny 4, 7 ZŠ a MŠ Sentice Učebny 4 ZŠ a MŠ Sentice Učebny 4, 8 ZŠ a MŠ T.G.M. Drásov Vestavba půdního prostoru a přístupové schodiště Vybavení učebny novou ICT technikou včetně software a internetu Nástavba ZŠ Drásov č. e. 32, navýšení kapacity školy odborné učebny X X X X Tem. opatření Bezbariérovost školy, škol. zařízení Rozš. kapacit kmen. učeben MŠ / ZŠ X X X X X X 1.2 Učebny 4 ZŠ Katov Přístavba ZŠ nové učebny X X X 1.2 Učebny 4 ZŠ a MŠ Deblín Odborné učebny X X X 1.2 Učebny 4 ZŠ a MŠ Deblín Odborné učebny v půdních prostorách X X X X X X 1.2 Učebny 4 ZŠ Předklášteří Vybudování učebny pro výuku ICT X X X 1.2 Učebny 3, 4 SŠ a ZŠ Tišnov Vzhůru k výškám /2020 X X 1.2 Učebny 3, 4 SŠ a ZŠ Tišnov Šikovné ruce /2020 X 1.4 Neformální 7 Freedom Art z.s Rozšíření kapacity učeben X X X X 1.4 Neformální 4, 7 Freedom Art z.s Venkovní učebna X X 1.4 Neformální 4, 7 Freedom Art z.s Učebna pro technické a rukodělné aktivity X X 1.4 Neformální 4, 7 Inspiro - SVČ Tišnov Venkovní učebna X X X 1.4 Neformální 4, 7 Inspiro - SVČ Tišnov Multimediální učebna X X 1.4 Neformální 4, 7 Inspiro - SVČ Tišnov Ekocentrum X X X 115

116