Sociální zabezpečení 4. ročník Sociální činnost

Transkript

1 Sociální zabezpečení 4. ročník Sociální činnost Mgr. et Mgr. Veronika Nosková 1. vydání Učební a studijní texty vzniklé v rámci projektu Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK, vydalo SOU a SOŠ SČMSD, Lomnice u Tišnova, s. r. o. v roce 2012

2 Obsah 1 STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORA NEZAOPATŘENÉ DÍTĚ PORODNÉ PŘÍDAVEK NA DÍTĚ PŘÍSPĚVEK NA BYDLENÍ RODIČOVSKÝ PŘÍSPĚVEK POHŘEBNÉ DÁVKY PĚSTOUNSKÉ PÉČE Příspěvek při převzetí dítěte Příspěvek na úhradu potřeb dítěte Odměna pěstouna Příspěvek na zakoupení motorového vozidla Společná ustanovení PRACOVNÍ LIST Č PRACOVNÍ LIST Č PRACOVNÍ LIST Č PRACOVNÍ LIST Č PRACOVNÍ LIST Č PRACOVNÍ LIST Č PRACOVNÍ LIST Č PRACOVNÍ LIST Č SOCIÁLNÍ POMOC POMOC V HMOTNÉ NOUZI PŘÍSPĚVEK NA ŽIVOBYTÍ Příjem Zvýšení příjmu vlastním přičiněním Přiměřené náklady na bydlení Částka živobytí Výplata příspěvku na živobytí DOPLATEK NA BYDLENÍ Nárok na doplatek na bydlení Výplata doplatku na bydlení

3 3.3 MIMOŘÁDNÁ OKAMŽITÁ POMOC DÁVKY PRO OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM PŘÍSPĚVEK NA MOBILITU PŘÍSPĚVEK NA ZVLÁŠTNÍ POMŮCKU PRŮKAZ OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM SOCIÁLNÍ SLUŽBY SOCIÁLNÍ PORADENSTVÍ SLUŽBY SOCIÁLNÍ PÉČE SLUŽBY SOCIÁLNÍ PREVENCE ÚHRADA NÁKLADŮ ZA SOCIÁLNÍ SLUŽBY PŘÍSPĚVEK NA PÉČI PRACOVNÍ LIST Č PRACOVNÍ LIST Č PRACOVNÍ LIST Č PRACOVNÍ LIST Č PRACOVNÍ LIST Č PRACOVNÍ LIST Č PRACOVNÍ LIST Č PRACOVNÍ LIST Č PRACOVNÍ LIST Č PRACOVNÍ LIST Č PRACOVNÍ LIST Č PRACOVNÍ LIST Č PRACOVNÍ LIST Č PRACOVNÍ LIST Č PRACOVNÍ LIST Č PRACOVNÍ LIST Č Seznam použitých zkratek Seznam použitých pramenů

4 1 STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORA V rámci systému státní sociální podpory jsou řešeny sociální události, které jsou v naprosté většině případů spojeny se životem rodiny (narození dětí, péče o děti, jejich výchova po celou dobu přípravy na povolání ) stát se tak podílí na krytí nákladů na výživu a ostatní základní osobní potřeby dětí a rodin. Dále poskytuje pomoc i v některých dalších sociálních situacích (bytové potřeby, výchova dětí v pěstounské péči). Problematiku státní sociální podpory (SSP) upravuje zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Ze systému SSP jsou poskytovány: dávky testované (závislé na výši příjmu): porodné přídavek na dítě příspěvek na bydlení dávky netestované: rodičovský příspěvek pohřebné dávky pěstounské péče (příspěvek při převzetí dítěte, příspěvek na úhradu potřeb dítěte, odměna pěstouna, příspěvek na zakoupení motorového vozidla) Výplata dávek SSP: náklady na SSP hradí stát z prostředků státního rozpočtu žádosti o dávky SSP se podávají na tiskopisech předepsaných MPSV žádosti o poskytování dávek SSP vyřizují kontaktní místa příslušných úřadů práce dle místa trvalého pobytu osoby, která uplatňuje svůj nárok na dávky dávky SSP jsou vypláceny dvojím způsobem: bezhotovostně prostřednictvím účtu u některé z bank v hotovosti prostřednictvím peněžní poukázky nárok na dávky SSP má pouze fyzická osoba a s ní společně posuzované osoby, které jsou hlášeny k trvalému pobytu na území ČR (+ další výjimky) systém SSP posuzuje příjem a životní minimum společně posuzovaných osob a dále nezaopatřenost dítěte 4

5 Příjem rozhodný pro přiznání testovaných dávek SSP se stanoví jako měsíční průměr příjmů rodiny připadajících na rozhodné období. Měsíční průměr příjmů rodiny se stanoví jako součet jednotlivých měsíčních průměrů příjmů oprávněné osoby a osob s ní společně posuzovaných. Za příjem se pro účely stanovení rozhodného příjmu považují: příjem ze zaměstnání příjmy ze samostatné výdělečné činnosti výživné náhrada mzdy dávky nemocenského a důchodového pojištění podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci rodičovský příspěvek pro nárok na přídavek na dítě a příspěvek na bydlení přídavek na dítě pro nárok na příspěvek na bydlení Životní minimum společně posuzovaných osob je hodnoceno na základě zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu. Za rodinu se považuje oprávněná osoba a společně s ní posuzované osoby (nejsou-li další osoby, považuje se za rodinu sama oprávněná osoba). Pro účely zákona o SSP se společně posuzují: nezaopatřené děti nezaopatřené děti a jejich rodiče: za rodiče se považují i osoby, kterým bylo nezaopatřené dítě svěřeno do péče nahrazující péči rodičů; dále manžel nebo partner rodiče, vdovec po rodiči, druh rodiče osoby (rodiče) pečující o nezaopatřené děti žijí osaměle, v manželství, v registrovaném partnerství nebo v nesezdaném soužití jako druh a družka zletilé nezaopatřené dítě se posuzuje společně s rodiči, jestliže jsou rodiče a dítě hlášeni v témže bytě k trvalému pobytu nezaopatřené děti + jejich rodiče, kteří jsou nezaopatřenými dětmi a jsou osamělí 1 + rodiče těchto rodičů, pokud spolu trvale žijí a uhrazují náklady na své potřeby 1 Za osamělého rodiče se považuje rodič, který je svobodný, ovdovělý nebo rozvedený, pokud nežije s druhem. K druhovi (družce) se jako ke společně posuzované osobě přihlíží, jen žije-li ve společné domácnosti alespoň 3 měsíce. Za osamělého rodiče se nepovažuje rodič, který žije v registrovaném partnerství. 5

6 v případě rozvedených rodičů se nezletilé nezaopatřené dítě posuzuje s rodičem, s nímž společně žije; v případě střídavé výchovy je nutná dohoda rodičů nezaopatřené dítě se neposuzuje společně s rodiči, pokud je v plném přímém zaopatření ústavu pro děti nebo mládež (plné přímé zaopatření znamená, že ústav poskytuje dětem ubytování, stravování, ošacení); v takovém případě se za rodinu považuje samo toto dítě úřad práce může rozhodnout, že se nebude společně posuzovat osoba, která nejméně po dobu 3 měsíců prokazatelně nežije v domácnosti, i když je zde hlášena k trvalému pobytu společně se posuzují i osoby, které se přechodně (studium, zdravotní důvody, pracovní důvody, dlouhodobá dobrovolnická služba ) zdržují mimo byt, který užívají k bydlení osoba ve vazbě, ve výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence nebo ve výkonu trestu odnětí svobody se nepovažuje za společně posuzovanou po uplynutí 1. kalendářního měsíce trvání vazby, ochranného opatření zabezpečovací detence nebo výkonu trestu odnětí svobody 1.1 NEZAOPATŘENÉ DÍTĚ Za nezaopatřené dítě se považuje: dítě do skončení povinné školní docházky (PŠD) dítě mladší 26 let, pokud: studuje SŠ, VOŠ nebo VŠ formou denního studia (tzv. soustavná příprava na budoucí povolání) z důvodu nemoci nebo úrazu nemůže studovat ani pracovat z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu 2 nemůže pracovat po skončení povinné školní docházky se za nezaopatřené považuje také dítě mladší 18 let, pokud je vedeno v evidenci uchazečů o zaměstnání na úřadu práce a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti ani na podporu při rekvalifikaci 2 Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se považuje nepříznivý zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než 1 rok. Stupně dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu: dlouhodobě nemocný dlouhodobě zdravotně postižený dlouhodobě těžce zdravotně postižený Stupeň zdravotního postižení posuzují posudkoví lékaři OSSZ. 6

7 za nezaopatřené nelze považovat dítě, které je poživatelem invalidního důchodu 3. stupně Za PŠD se považuje též: pokračování žáků, kteří po splnění PŠD nezískali základní vzdělání, v základním vzdělávání 10. ročník základního vzdělávání v základní škole speciální kurz pro získání základního vzdělání organizovaný ZŠ nebo SŠ ve formě denní výuky, který navštěvují osoby mladší 26 let, které nezískaly základní vzdělání období školních prázdnin bezprostředně navazující na ukončení období školního vyučování školního roku, v němž dítě dovrší poslední rok PŠD Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání na SŠ se považuje také: doba od skončení výuky v jednom školním roce do počátku následujícího školního roku, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu doba od úspěšného vykonání závěrečné nebo maturitní zkoušky, je-li tato zkouška konána v květnu nebo červnu, do konce období školního vyučování školního roku, v němž byla taková zkouška konána + doba bezprostředně navazujících školních prázdnin Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje také: doba od skončení studia na SŠ do dne, kdy se dítě stalo studentem VŠ, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu kalendářní měsíc, v němž dítě ukončilo řádně studium na VŠ, a dále kalendářní měsíc následující po kalendářním měsíci, v němž dítě ukončilo řádně studium na VŠ, pokud dítě nevykonává po celý tento měsíc výdělečnou činnost ani nemá po celý kalendářní měsíc nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci 7

8 1.2 PORODNÉ Porodné je jednorázová dávka poskytovaná rodině s nízkými příjmy na náklady související s narozením prvního dítěte. Nárok na porodné má: žena, která porodila své 1. živé dítě (děti), pokud rozhodný PŘR nepřevyšuje ŽMR x 2,4 rovněž otec prvního živě narozeného dítěte (dětí), jestliže žena, která dítě (děti) porodila, zemřela a ke dni porodu splnila podmínky nároku na porodné a porodné nebylo vyplaceno jí ani jiné osobě nárok má také ode dne převzetí dítěte (příp. více dětí, které se narodily současně) do trvalé péče nahrazující péči rodičů osoba, která převzala dítě do takové péče do 1 roku jeho věku: toto dítě bylo prvním dítětem této osoby, na které z důvodu jeho převzetí vznikl nárok na porodné rozhodný příjem v rodině této osoby nepřevyšuje ŽMR x 2,4 nárok na porodné náleží i v případě, že před převzetím dítěte do trvalé péče nahrazující péči rodičů vznikl nárok na porodné matce nebo otci dítěte za dítě převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů se považuje pouze dítě svěřené do výchovy jiného občana než rodiče a dítě osvojené Nárok na porodné vzniká dnem porodu dítěte. Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, je u porodného kalendářní čtvrtletí předcházející kalendářnímu čtvrtletí, ve kterém se dítě (děti) narodilo. Výše a výplata porodného: výše porodného činí Kč na první živě narozené dítě v případě vícerčat činí výše porodného Kč porodné se vyplatí jednorázově 8

9 1.3 PŘÍDAVEK NA DÍTĚ Přídavek na dítě (PD) je základní dávka poskytovaná rodinám s dětmi, která jim pomáhá krýt náklady spojené s výchovou a výživou nezaopatřených dětí. PD je pravidelná měsíční dávka. Nárok na PD má nezaopatřené dítě, jestliže rozhodný PŘR nepřevyšuje ŽMR x 2,4. Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, je kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. října do 30. září následujícího kalendářního roku. Výše PD činí za kalendářní měsíc, jde-li o nezaopatřené dítě ve věku: do 6 let 500 Kč od 6 do 15 let 610 Kč od 15 do 26 let 700 Kč Výplata PD: PD náležející nezletilému nezaopatřenému dítěti se vyplácí osobě, která má dítě v přímém zaopatření, a to do konce kalendářního měsíce, v němž nezaopatřené dítě dovršilo zletilosti PD náležející zletilému nezaopatřenému dítěti se vyplácí tomuto dítěti vyplácí se od splátky PD náležející za kalendářní měsíc následující po měsíci, v němž dovršilo zletilosti 9

10 1.4 PŘÍSPĚVEK NA BYDLENÍ Příspěvek na bydlení (PB) přispívá na krytí nákladů na bydlení rodinám či jednotlivcům s nízkými příjmy. Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu, který je v bytě hlášen k trvalému pobytu, jestliže jeho náklady na bydlení (NB) přesahují částku součinu rozhodného příjmu v rodině a koeficientu (K) 0,30 (na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35) a zároveň součin rozhodného příjmu v rodině a koeficientu není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení (NNB): NB > PŘR x K < NNB Společně posuzované osoby: za společně posuzované osoby se považují všechny osoby, které jsou v bytě hlášeny k trvalému pobytu; podmínka, aby spolu trvale žily a společně uhrazovaly náklady na své potřeby, se nevyžaduje úřad práce může rozhodnout, že se k těmto osobám nepřihlíží jako ke společně posuzovaným, i když jsou v bytě hlášeny k trvalému pobytu, pokud spolu nejméně po dobu 3 měsíců prokazatelně nežijí nebo byt prokazatelně neužívají Náklady na bydlení tvoří: u nájemních bytů nájemné a náklady za plnění poskytované v souvislosti s užíváním bytu u družstevních a bytů vlastníků srovnatelné náklady (vyčíslené v zákoně o SSP pro každý kalendářní rok aktualizované) do NB se u nájemních a družstevních bytů i bytů vlastníků dále zahrnují náklady za energie, vodné a stočné, odpady, vytápění (zálohy, doplatky) Náklady na bydlení se stanoví jako jejich průměr za kalendářní čtvrtletí bezprostředně předcházející kalendářnímu čtvrtletí, na které se nárok na výplatu dávky prokazuje, popřípadě nárok na dávku uplatňuje. Normativní náklady na bydlení jsou stanoveny jako průměrné náklady na bydlení podle velikosti obce a počtu členů domácnosti. Zahrnují pro nájemní byty částky nájemného v souladu se zákonem o nájemném a pro družstevní byty a byty vlastníků obdobné náklady. 10

11 Dále jsou do nich zahrnuty ceny služeb a energií. Normativní náklady na bydlení jsou propočítány na přiměřené velikosti bytů pro daný počet osob v nich trvale bydlících (vyčíslené v zákoně o SSP pro každý kalendářní rok aktualizované). Vláda nařízením stanoví vždy k 1. lednu pro období do 31. prosince následujícího kalendářního roku výši: nákladů srovnatelných s nájemným částek, které se započítávají za pevná paliva částek normativních nákladů na bydlení podle nárůstu nájemného a nákladů srovnatelných s nájemným Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, je u PB období kalendářního čtvrtletí předcházejícího kalendářnímu čtvrtletí, na které se nárok na výplatu dávky prokazuje, popřípadě nárok na dávku uplatňuje. Výše příspěvku na bydlení za kalendářní měsíc: PB = NNB (PŘR x K) Pokud platí: NB < NNB, stanoví se výše PB = NB - (PŘR x K) PŘR < ŽMR započítává se pro stanovení výše PB jako PŘR částka ŽMR Doba poskytování příspěvku na bydlení: PB náleží nejdéle po dobu 84 kalendářních měsíců v období 10 kalendářních let sčítají se všechny doby pobírání PB v posledních 10 letech před kalendářním měsícem, na který oprávněná osoba žádá o tento příspěvek, a to i při změně bytu u téže oprávněné osoby Doba pobírání PB 84 kalendářních měsíců neplatí, jde-li o byt: který užívá osoba, které byl poskytnut příspěvek na úpravu tohoto bytu 3 zvláštního určení, pokud je užívaný osobou, jejíž zdravotní stav zvláštní úpravu vyžaduje kde rodinu tvoří výlučně osoby starší 70 let 3 podle zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením 11

12 1.5 RODIČOVSKÝ PŘÍSPĚVEK Nárok na rodičovský příspěvek (RP) má rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině, a to až do vyčerpání celkové částky Kč, nejdéle do 4 let věku tohoto dítěte. Podmínka osobní celodenní péče se považuje za splněnou a RP náleží i v kalendářním měsíci, ve kterém: se dítě narodilo rodič měl po část měsíce nárok na PPM nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem osoba dítě převzala do péče nahrazující péči rodičů dítě dovršilo věk 4 let, do kterého náleží RP dítě nebo rodič zemřeli rodič převzal do péče vlastní dítě, které předtím bylo svěřeno do péče jiné osoby nebo bylo umístěno v ústavu nebo bylo více než 3 kalendářní měsíce v péči zdravotnického zařízení 4 Podmínka osobní celodenní péče se považuje za splněnou a RP náleží i v případech, kdy: dítě mladší 2 let navštěvuje jesle, MŠ nebo jiné obdobné zařízení v rozsahu nepřevyšujícím 46 hodin v kalendářním měsíci dítě pravidelně navštěvuje léčebně rehabilitační zařízení nebo MŠ nebo její třídu zřízenou pro zdravotně postižené děti či jesle se zaměřením na vady zraku, sluchu, řeči a na děti tělesně postižené a mentálně retardované v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně zdravotně postižené dítě pravidelně navštěvuje jesle, MŠ nebo jiné obdobné zařízení v rozsahu nepřevyšujícím 6 hodin denně dítě navštěvuje jesle, MŠ nebo jiné obdobné zařízení v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně, pokud jeho oba rodiče nebo osamělý rodič jsou osobami závislými na pomoci jiné osoby ve stupni III a IV 4 Je-li rodič pobírající RP nebo dítě, které zakládá nárok na RP, ze zdravotních důvodů v ústavní péči zdravotnického zařízení déle než 3 kalendářní měsíce, nenáleží výplata RP od 4. kalendářního měsíce trvání této ústavní péče. Uvedené neplatí, jestliže rodič o dítě umístěné ze zdravotních důvodů v ústavní péči zdravotnického zařízení osobně celodenně a řádně pečuje. 12

13 rodič zajistí péči o dítě jinou zletilou osobou v době, kdy je výdělečně činný nebo je žákem nebo studentem soustavně se připravujícím na budoucí povolání Docházka do uvedených zařízení se nesleduje u dětí starších 2 let!!! Výše RP: Rodiče mohou pružně volit délku pobírání RP a jeho výši podle aktuální sociální situace rodiny. Celkem mohou vyčerpat až Kč, nejdéle však do 4 let věku dítěte. Výše RP je limitována výší peněžité pomoci v mateřství nebo nemocenského v souvislosti s porodem nebo převzetím dítěte podle zákona o nemocenském pojištění 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu (DVZ), nejvýše však činí Kč za měsíc: rodič může volit výši RP až do částky Kč měsíčně, jestliže: lze aspoň jednomu z rodičů v rodině stanovit k datu narození nejmladšího dítěte v rodině 70 % 30násobku DVZ v částce převyšující Kč zvolená výše RP nesmí přesáhnout 70 % 30násobku DVZ pokud lze u každého z rodičů stanovit ke dni narození dítěte uvedený DVZ, vychází se při stanovení výše RP z vyššího DVZ rodič může volit výši RP až do částky Kč měsíčně, jestliže: lze alespoň jednomu z rodičů v rodině stanovit k datu narození nejmladšího dítěte 70% 30násobku DVZ v částce nepřevyšující Kč ke dni narození nejmladšího dítěte, které zakládá nárok na RP, nelze stanovit DVZ jen proto, že v průběhu pobírání RP poskytovaného z důvodu péče o dříve narozené dítě v rodině uplynula podpůrčí doba pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství a nárok na RP na nejmladší dítě v rodině vzniká bezprostředně po nároku na RP náležející na starší dítě RP náleží ve výši Kč měsíčně do konce 9. měsíce věku nejmladšího dítěte a od 10. měsíce věku ve výši Kč měsíčně do 4 let věku dítěte, jestliže: nelze stanovit žádnému z rodičů v rodině k datu narození nejmladšího dítěte uvedený DVZ Volbu výše RP je oprávněn provést jen rodič, který uplatnil nárok na RP, měnit tuto volbu lze jedenkrát za 3 měsíce volba výše RP se provádí na základě písemné žádosti oprávněné osoby, která se podává u krajské pobočky ÚP, která o rodičovském příspěvku rozhoduje. 13

14 Jestliže po odpočtu všech vyplacených částek RP od celkové částky Kč zbývá částka, která je nižší než částka, která byla naposledy na RP vyplacena, vyplatí se tento rozdíl ve splátce RP náležejícího za poslední kalendářní měsíc. RP nenáleží, jestliže nejmladšímu dítěti v rodině, které zakládá nebo by zakládalo nárok na RP, náleží příspěvek na péči!!! Další údaje: v průběhu rodičovské dovolené příjem rodiče není sledován pokud se v rodině narodí další dítě, nárok na RP na starší dítě zaniká, a to i v případě, že na narozené dítě náleží rodičovský příspěvek ihned od narození ve stejné výši, v jaké náleží doposud na starší dítě. Změnu je nezbytné ohlásit příslušnému orgánu, aby nevznikl přeplatek na dávce. 14

15 1.6 POHŘEBNÉ Nárok na pohřebné má osoba, která vypravila pohřeb nezaopatřenému dítěti nebo osobě, která byla ke dni smrti rodičem nezaopatřeného dítěte, jestliže zesnulí měli trvalý pobyt 5 na území ČR. Splňuje-li podmínky nároku na pohřebné více osob, náleží tato dávka jen jednou, a to osobě, která uplatní nárok na dávku jako první. Nárok na pohřebné vzniká dnem pohřbení. Pohřebné se vyplatí jednorázově, jeho výše činí Kč. 1.7 DÁVKY PĚSTOUNSKÉ PÉČE Mezi dávky pěstounské péče (PP) patří: příspěvek při převzetí dítěte příspěvek na úhradu potřeb dítěte odměna pěstouna příspěvek na zakoupení motorového vozidla Těmito dávkami přispívá stát na potřeby spojené s péčí o děti svěřené do pěstounské péče, o které se nestarají jejich biologičtí rodiče. Pěstouni mohou žádat i o další dávky SSP Příspěvek při převzetí dítěte Nárok na příspěvek při převzetí dítěte (PPD) má pěstoun, který převzal dítě do pěstounské péče. PPD je jednorázová dávka, která slouží především k zakoupení nejnutnějších věcí, které jsou spojené s příchodem dítěte do pěstounské rodiny. PPD, jde-li o totéž dítě, náleží jen jednou. Výše PPD je odvozena od věku přijatého dítěte: do 6 let věku Kč od 6 15 let Kč od let Kč 5 Podmínka trvalého pobytu a bydliště se nezjišťuje pro nárok na pohřebné, jestliže jde o dítě mrtvě narozené. 15

16 1.7.2 Příspěvek na úhradu potřeb dítěte Příspěvek na úhradu potřeb dítěte (PÚP) je pravidelná měsíční dávka. Nárok na PÚP má: nezletilé dítě svěřené do PP PÚP se vyplácí pěstounovi nárok se zachovává i po dosažení zletilosti dítěte, nejdéle však do 26. roku jeho věku, jde-li o nezaopatřené dítě, které trvale žije a společně uhrazuje náklady na své potřeby s pěstounem PÚP se vyplácí tomuto dítěti Výše PÚP činí za kalendářní měsíc součin částky ŽMD a stanoveného koeficientu (K): u nezletilého zaopatřeného dítěte K 1,4 u nezletilého nezaopatřeného dítěte K 2,3 u dítěte, které je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I K 2,35 u dítěte, které je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II K 2,9 u dítěte, které je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni III nebo IV K 3,1 Jestliže dítě požívá důchod z důchodového pojištění, náleží PÚP, jen je-li vyšší, a to ve výši rozdílu mezi tímto příspěvkem a částkou důchodu. PÚP nenáleží po dobu, po kterou je dítě v plném přímém zaopatření ústavu pro péči o děti nebo mládež nebo v péči jiné osoby na základě rozhodnutí příslušného orgánu o svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů Odměna pěstouna Odměna pěstouna (OP) je pravidelná měsíční dávka, je projevem určitého společenského uznání osoby pečující o dítě v PP. Nárok na OP má pěstoun, kterému bylo svěřeno dítě do PP, a to: až do zletilosti dítěte a poté po dobu, po kterou má dítě svěřené do PP nárok na PÚP nárok na OP má i pěstoun, jestliže dítě, které mu bylo svěřeno do PP, nemá nárok na PÚP jen proto, že požívá důchod z důchodového pojištění, jehož výše je stejná nebo vyšší než uvedený příspěvek 16

17 Výše OP činí za kalendářní měsíc za každé dítě svěřené do PP součin částky ŽM jednotlivce a koeficientu 1,00. Odměna pěstouna ve zvláštních případech: výše OP činí za kalendářní měsíc součin částky ŽM jednotlivce a koeficientu 5,50: pečuje-li pěstoun alespoň o 3 děti svěřené mu do PP nebo pečuje-li pěstoun alespoň o jedno dítě svěřené mu do PP, které je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II, III nebo IV uvedená OP se zvyšuje o součin částky ŽM jednotlivce a: koeficientu 0,50 za péči o každé další dítě svěřené mu do PP koeficientu 0,75 za péči o každé další dítě svěřené mu do PP, jde-li o osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II, III nebo IV uvedená OP se posuzuje jako plat a náleží, jen jestliže pěstoun nebyl po celý kalendářní měsíc výdělečně činný a po celý kalendářní měsíc byly splněny výše uvedené podmínky OP náleží pěstounovi i po dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény pěstouna, nejdéle však po dobu jednoho kalendářního měsíce jejího trvání Je-li dítě svěřené pěstounovi v plném přímém zaopatření ústavu pro péči o děti nebo mládež nebo v péči jiné osoby na základě rozhodnutí příslušného orgánu o svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů, OP za péči o tyto děti nenáleží Příspěvek na zakoupení motorového vozidla Nárok na příspěvek na zakoupení motorového vozidla má pěstoun, který má v PP nejméně 4 děti, pokud zakoupil osobní motorové vozidlo nebo zajistil nezbytnou celkovou opravu osobního motorového vozidla a toto vozidlo nepoužívá pro výdělečnou činnost. Výše příspěvku na zakoupení motorového vozidla činí 70 % pořizovací ceny osobního motorového vozidla nebo prokázaných výdajů na opravy, nejvýše však Kč. Součet těchto příspěvků poskytnutých pěstounovi v období posledních 10 kalendářních let přede dnem podání žádosti nesmí přesáhnout Kč. 17

18 Pokud pěstoun do pěti let ode dne, kdy mu byl příspěvek poskytnut, osobní motorové vozidlo, na jehož zakoupení nebo opravu byl příspěvek poskytnut, prodal, daroval, počal je používat pro výdělečnou činnost nebo přestal vykonávat PP, 6 je povinen vrátit poměrnou část příspěvku na zakoupení motorového vozidla odpovídající době z období pěti let, kdy uvedené podmínky nesplňoval Společná ustanovení Při společné pěstounské péči manželů náleží dávky PP jen jednomu z manželů. Dávky PP náleží i poručníkovi, jestliže o dítě osobně pečuje. Bylo-li před rozhodnutím soudu o svěření dítěte do PP dítě rozhodnutím příslušného orgánu dočasně svěřeno do péče osoby, která má zájem stát se pěstounem (tzv. předpěstounská péče), náleží dávky PP ode dne uvedeného v rozhodnutí po dobu trvání takové péče. Dávky PP náleží rovněž osobě, která má v osobní péči dítě, k němuž nemá vyživovací povinnost, a to po dobu, po kterou probíhá soudní řízení o ustanovení této osoby poručníkem dítěte. 6 nejde-li o případ, kdy pěstoun přestal vykonávat PP z vážných zdravotních důvodů 18

19 PRACOVNÍ LIST Č. 1 Porodné posuďte nárok na porodné a určete jeho výši 1. osamělá Ž 32, zam. její 1. dítě, 0 prům. ČMPŘ M v př. kal. čtvrt. PŘ = Kč prům. ČMPŘ M v př. kal. roce PŘ = Kč 2. O 45, ID 1. st. + ÚP M 36, zam. 1. dítě zemřelo těsně po porodu, matka porodné nezískala 2. dítě, 0 prům. ČMPŘ M v př. kal. čtvrt. PŘ = Kč, PPM = Kč prům. ČMPŘ M v př. kal. roce PŘ = Kč prům. ČMPŘ O v př. kal. čtvrt. ID = Kč prům. ČMPŘ M v př. kal. roce ID = Kč 3. vdova M 54, zam. dcera 23, VŠ svob. M její 1. dítě, 0 prům. ČMPŘ M v př. kal. čtvrt. PŘ = Kč, VD = Kč prům. ČMPŘ M v př. kal. roce PŘ = Kč prům. ČMPŘ dcery v př. kal. čtvrt. PD = 700 Kč, SD = Kč prům. ČMPŘ dcery v př. kal. roce PD = 700 Kč, SD = Kč 4. Paní Veselá (29 let, na mateřské dovolené) porodila své první dítě. Žije ve společné domácnosti se svým manželem (32 let, zaregistrovaný na ÚP, pobírá podporu v nezaměstnanosti). V předchozím kalendářním čtvrtletí činily průměrné čisté měsíční příjmy rodiny: u otce podpora v nezaměstnanosti Kč, u matky příjem ze zaměstnání Kč + peněžitá pomoc v mateřství Kč. V předchozím kalendářním roce činily průměrné čisté měsíční příjmy rodiny: u otce příjem ze zaměstnání Kč, u matky příjem ze zaměstnání Kč. Posuďte, zda bude mít paní Veselá nárok na porodné. Pokud ano, určete jeho výši. Uveďte podrobný postup výpočtu. 19

20 PRACOVNÍ LIST Č. 2 Přídavek na dítě posuďte nárok na přídavek na dítě a určete jeho výši 1. O 41, zam. M 39, ÚP již 3. rokem D 12, ZŠ D 10, ZŠ D 5, MŠ prům. ČMPŘ O v př. kal. roce = Kč prům. ČMPŘ O v předch. kal. čtvrtl. = Kč prům. ČMPŘ M v př. kal. roce PvN = Kč prům. ČMPŘ M v předch. kal. čtvrt. = 0 Kč 2. ovdov. M 53, ID 3. st. D 28, dálk. VŠ D 25, dálk. VŠ + zam. D 17, ÚP bez nároku D 15, SŠ D 9, v PP u babičky prům. ČMPŘ M v př. kal. roce ID = Kč, vdovský důchod = Kč prům. ČMPŘ D 25 v př. kal roce = Kč prům. ČMPŘ D 17 v př. kal. roce sirotčí důchod = Kč prům. ČMPŘ D 15 v př. kal. roce sirotčí důchod = Kč prům. ČMPŘ D 9 v př. kal. roce sirotčí důchod = Kč 3. druh O 45, ID 2. st. + zam. ve společné domácnosti 15 let družka M 42, RD D 21, VOŠ D 18, ÚP bez nároku D 17, ÚP bez nároku D 16, SŠ D 2 prům. ČMPŘ O v př. kal. roce = Kč + ID = Kč prům. ČMPŘ M v př. kal. roce rodičovský příspěvek = Kč 4. svob. M 27, RD + zam. D 4, MŠ D 1 prům. ČMPŘ M v př. kal. roce = Kč + rod. příspěvek = Kč prům. měsíční výše výživného v př. kal. roce = Kč 20

21 PRACOVNÍ LIST Č. 3 Přídavek na dítě posuďte nárok na přídavek na dítě a určete jeho výši 1. O vdovec 60, zam. D 21, VŠ D 24, VOŠ D 27, zam. prům. ČMPŘ O v př. kal. roce = Kč prům. ČMPŘ D 27 v př. kal. roce = Kč 2. rozv. M 43, zam. D 5, ÚSP D 7, v DD D 8, matka souhlasila s adopcí D 15, SŠ D 17, ÚP bez nároku D 21, 13. měs. ve VTOS D 25, zam. přítel matky 49, ÚP (ve spol. dom. 2 roky) prům. ČMPŘ M v př. kal. roce ID = Kč prům. ČMPŘ přítele v př. kal. roce = 0 Kč prům. ČMPŘ D 25 v př. kal. roce = Kč 3. babička 60, SD do pěstounské péče jí byla svěřena vnoučata D 12, ZŠ D 15, SŠ D 18, ÚP, bez nároku prům. ČMPŘ B v př. kal. roce SD = Kč 4. svob. M 24, RD + denní st. VŠ D 2 do PP jí byla svěřena sestra 13, ZŠ prům. ČMPŘ M v př. kal. roce RP = Kč prům. měsíční výše výživného na sestru v př. kal. roce = Kč 5. O vdovec 31, RD + zam. D 2 dvojčata D 2 D 6, ZŠ prům. ČMPŘ O v př. kal. roce RP = Kč, PŘ = Kč, vdovecký důchod = Kč prům. měsíční výše sirotčího důchodu všech dětí v př. kal. roce = 3 x Kč 21

22 PRACOVNÍ LIST Č. 4 Přídavek na dítě posuďte nárok na přídavek na dítě a určete jeho výši 1. M 43, zaměstnaná jako pěstounka O 45, ID 3. st. D 7, ZŠ, v PP D 8, ZŠ, v PP D 11, spec. ZŠ, v PP D13, ZŠ D 19, SŠ D 22, zam. + manželka 21, zam. prům. ČMPŘ M v př. kal. roce (odměna pěstouna ve zvl. případech) = Kč prům. ČMPŘ M v předch. kal. čtvrt. (odměna pěstouna ve zvl. případech) = Kč prům. ČMPŘ O v př. kal. roce (PŘ ze zaměstnání) = Kč prům. ČMPŘ O v předch. kal. čtvrt. (ID) = Kč prům. ČMPŘ D 22 v př. kal. roce (studoval VOŠ) = 0 Kč prům. ČMPŘ D 22 v předch. kal. čtvrtl. (PŘ ze zam.) = Kč prům. ČMPŘ manželky D 22 v př. kal. roce (studovala SŠ) = 0 Kč prům. ČMPŘ manželky D 22 v předch. kal. čtvrtl. (PŘ ze zam.) = Kč 2. M 51, péče o manželovu matku závislou na péči ve st. 3 O 63, SD D 16, SŠ D 22, z důvodu úrazu nemůže studovat ani pracovat (prognóza na 12 měsíců) D 24, svob. matka, RD, denní st. VŠ D 2 prům. ČMPŘ M v př. kal. roce PnP za péči o manželovu matku. = Kč prům. ČMPŘ O v př. kal. roce SD = Kč prům. ČMPŘ D 24 v př. kal. roce RP = Kč prům. měsíční výše výživného na D 2 v př. kal. roce = Kč 3. M 29, zam. O 32, zam. D 7, ZŠ D 4, MŠ prům. ČMPŘ M v př. kal. roce RP = Kč prům. ČMPŘ M v předch. kal. čtvrt. = Kč prům. ČMPŘ O v př. kal. roce = Kč prům. ČMPŘ O v předch. kal. čtvrt. = Kč 22