Náhradní rodinná péče a její ústavněprávní souvislosti u nás a na Slovensku

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Náhradní rodinná péče a její ústavněprávní souvislosti u nás a na Slovensku"

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva a veřejné správy Náhradní rodinná péče a její ústavněprávní souvislosti u nás a na Slovensku Bakalářská práce Autor: Stanislava Bečvářová Právní administrativa v podnikatelské sféře Vedoucí práce: Mgr. Ilona Kostadinovová Praha Duben 2012

2 Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. Ve Strakonicích dne (podpis autora) Stanislava Bečvářová

3 Poděkování: Ráda bych na tomto místě poděkovala paní Mgr. Iloně Kostadinovové za její vstřícnost, cenné rady a podnětné připomínky, které mi poskytla při vedení této bakalářské práce a také panu Mgr. Martinu Karasovi, řediteli Dětského centra Jihočeského kraje ve Strakonicích, za poskytnutí informací a literatury k danému tématu.

4 Anotace Tato bakalářská práce se zabývá systémem náhradní rodinné péče a je zaměřena na komparaci jeho institutů v České a Slovenské republice. V jednotlivých kapitolách se dotýká historie i současného stavu všech forem náhradní rodinné péče, včetně finančního zabezpečení a zmiňuje i činnost nejvýznamnějších nestátních organizací, které se této problematice věnují. Podává ucelený přehled o stávající právní úpravě v obou zemích i plánovaných legislativních změnách v souvislosti s právě projednávanou novelou zákona o sociálně-právní ochraně dětí v ČR. Závěrečná část obsahuje zhodnocení obou systémů včetně návrhů na změnu. Klíčová slova: náhradní rodinná péče, osvojení, pěstounská péče, sociálně-právní ochrana dětí, legislativa Annotation This bachelor thesis describes the system of surrogate family care and focuses on the comparison of this institute in the Czech Republic and Slovakia. Particular chapters analyze both the historical development and the present state of all forms of surrogate family care including the financial issues as well as the activities of the most important non-governmental organizations in this field. It gives a comprehensive view of the current legislation in both countries and its intended changes in connection with the currently discussed amendment of the Children s Social and Legal Protection Act in the Czech Republic. In the final part, both systems are evaluated and several change proposals are presented. Key words: surrogate family care, adoption, foster care, social and legal protection of children, legislation

5 OBSAH ÚVOD HISTORICKÁ VÝCHODISKA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE V ČR A SR Exkurz do společné historie obou států Vývoj náhradní rodinné péče v ČR Vývoj náhradní rodinné péče v SR SOUČASNÁ PLATNÁ PRÁVNÍ ÚPRAVA V ČR A SR DE LEGE LATA Prameny právní úpravy v ČR Vnitrostátní předpisy Mezinárodní smlouvy, předpisy ES a doporučení Náhradní výchova v České republice Vymezení pojmu náhradní rodinná péče Formy náhradní rodinné péče v ČR Svěření dítěte do výchovy jiné fyzické osoby neţ rodiče Osvojení Druhy osvojení Pěstounská péče Druhy pěstounské péče Poručenství Opatrovnictví Prameny právní úpravy v SR Vnitrostátní předpisy Mezinárodní smlouvy, předpisy ES a doporučení HLAVNÍ ROZDÍLY MEZI OBĚMA SYSTÉMY KOMPARACE Legislativní úprava Formy náhradní rodinné péče Institucionální zajištění náhradní rodinné péče v rámci státu Práce nevládních organizací v oblasti náhradní rodinné péče Zprostředkování náhradní rodinné péče Příprava na náhradní rodinnou péči Příprava ţadatelů Příprava dětí Nejdůleţitější organizace

6 3.5 Standardy Finanční zabezpečení Finanční zabezpečení při osvojení dítěte Finanční zabezpečení pěstounské péče Srovnání dávek v ČR a SR NOVELA ZÁKONA O SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANĚ DĚTÍ Změny oproti stávající právní úpravě Dopady v praxi Účinnost Reforma na Slovensku ZHODNOCENÍ OBOU SYSTÉMŮ A NÁVRHY NA ZMĚNU DE LEGE FERENDA ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY PŘÍLOHY

7 ÚVOD V České republice, podobně jako v jiných zemích, ţijí děti, které z nejrůznějších důvodů nemohou vyrůstat v citově vřelém a stálém prostředí vlastní rodiny. Rodiče těchto dětí se nemohou, nechtějí nebo neumějí o své děti postarat. Překáţky bránící řádné péči o děti jsou velice rozmanité a mohou mít krátkodobý, ale i dlouhodobý charakter. Selhávají-li v této péči biologičtí rodiče, můţe další péči o dítě zabezpečit příbuzenská rodina. Není-li ani to moţné, bývá nastalá situace řešena náhradní výchovou. Zmiňované děti jsou pak umisťovány buď do náhradní rodinné péče formou osvojení či pěstounství nebo institucionální péče kojeneckých ústavů, dětských domovů, dětských či krizových center, nově vznikajících nestátních zařízení, ale také do nejrůznějších ústavů sociální péče. Problematika náhradní rodinné péče je mi velmi blízká, neboť jsme se s manţelem stali osvojiteli dvouměsíčního chlapečka a prošli tak celým procesem osvojení dítěte od samotného rozhodnutí k tomuto kroku aţ po soud o zrušitelném a později nezrušitelném osvojení. To je i důvod, proč jsem si pro svou bakalářskou práci zvolila právě toto téma. Cílem této práce je zmapování a porovnání legislativ náhradní rodinné péče v České a Slovenské republice, poukázat nejen na rozdíly mezi oběma systémy, ale i na problémy se kterými se potýkají, zhodnotit je a zamyslet se nad vývojem de lege ferenda. Zvolené metody zpracování Ve své práci budu komparativní metodou porovnávat vývoj právní úpravy náhradní rodinné péče od vzniku obou samostatných republik aţ po současnost a u obou států srovnávat podobnosti, shody a rozdíly téhoţ ukazatele v statistických souborech a grafech. 7

8 1 HISTORICKÁ VÝCHODISKA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE V ČR A SR 1.1 Exkurz do společné historie obou států Otázka náhradní rodinné péče se dostala do popředí zájmu státní legislativy i veřejnosti s přílivem sirotků po 1. světové válce. 1 Kromě zájmu osvojitelů začal být kladen větší důraz na blaho dětí a jejich ochrana se v nově vzniklém státu stala nepsaným celonárodním programem. To se promítlo i do právních předpisů a některé povinnosti přešly na spolky okresní péče o mládeţ a jejich zemská ústředí. Po rozpadu Rakouska-Uherska a vzniku samostatné Československé republiky byla zákonem č. 11/1918 Sb., tzv. recepční normou, převzata většina právních předpisů, a to tak, ţe na území Čech a Moravy platilo právo rakouské a na Slovensku právo uherské. 2 První právní normou byl zákon č. 256/1921 Sb., z. a n., o ochraně dětí v cizí péči a dětí nemanţelských, který rozdílné zákony o sociální péči v českých zemích, na Slovensku a částečně i v Podkarpatské Rusi sjednotil. Pozornost věnoval dětem mladším 14 let, které ţily v pěstounských rodinách nebo v dětských domovech. První změny se také dočkala právní úprava osvojení, a to zákonem č. 56/1928 Sb., z. a n., o osvojení. Vznikl tak zákon, který osvojení upravoval daleko podrobněji a s vcelku moderním náhledem na věc, i kdyţ v mnohém na předešlý zákon navazoval. S ohledem na jednotlivé potřeby dětí bylo nejrozvinutější formou jejich umístění osvojení a individuální pěstounská péče nebo rodinné kolonie, které bychom mohli přirovnat k dnešním dětským domovům rodinného typu. Po celou dobu I. republiky pak vedle sebe existovaly jak péče státní, tak i rozvíjející se péče dobrovolná v podobě původních občanských sdruţení zabývajících se péčí o děti, tzv. okresních a zemských komisí pro péči o mládeţ, které se 1 MATĚJČEK, Zdeněk a kol. Náhradní rodinná péče. Praha: Portál, s. r. o., ISBN , str Tamtéţ, str. 22 8

9 postupně jako okresní péče o mládeţ a zemská ústředí péče pro mládeţ stala orgány výkonnými. Nadějný rozvoj činnosti péče o děti byl zastaven v důsledku Mnichovské dohody na podzim roku Okresní péče o mládeţ a její zemská ústředí působila po celou dobu okupace jen s velmi omezeným odborným aparátem a po osvobození naší vlasti doufala v další rozvoj. 3 Po II. světové válce se však systém náhradní výchovné péče a rozvoj propracovaného systému péče o děti zhroutily. Zákonem č. 48/1947 Sb., o organizaci péče o mládeţ, a prováděcím vládním nařízením č. 202/1947 Sb. byly všechny spolky okresní péče o mládeţ a jejich zemská ústředí zrušeny a veškerá péče o děti a mládeţ byla přenesena na okresní a zemské národní výbory. Roku 1949 byl přijat nový zákon č. 265/1949 Sb., o právu rodinném, který se jiţ netýkal náhradní rodinné péče, ale nově upravoval pouze instituty osvojení a poručnictví. Spolu s ním nabil účinnosti dne i zákon č. 266/1949 Sb., o zatímních změnách v některých občanských věcech právních. Podstatným zásahem do ochrany dětí byl zákon č. 69/1952 Sb., o sociálně-právní ochraně mládeţe, a prováděcí nařízení č. 50/1952 Sb. Těmito předpisy byla zrušena pěstounská péče, dosud upravená ve Všeobecném občanském zákoníku a v zákoně o ochraně dětí v cizí péči z roku Nastalo období dlouhých 21 let, kdy se uplatňovala ideologie, která preferovala ústavní péči před náhradní rodinnou péčí, jenţ byla vyuţívána pouze v příbuzenských vztazích. Tím vlastně zanikla pěstounská péče ve všech formách a děti mohly být svěřovány jen do osvojení nebo poručenské péče. Další velkou novelizaci přinesl zákon č. 15/1958 Sb., o změně předpisů upravujících osvojení ze dne Zavedl dva druhy osvojení, jejichţ forma je zachována dodnes. Po vydání ústavy z roku 1960 došlo v mnoha právních odvětví k rekodifikaci. Ta se nevyhnula ani rodinnému právu a výsledkem kodifikace se stal, s účinností od , 3 NOVOTNÁ, V. a E. BURDOVÁ. Zákon o sociálně-právní ochraně dětí: Komentář. 3. akualiz. a dopl. vydání. Praha 3: Linde, ISBN str. 9

10 zákon č. 94/1963 Sb., o rodině. Jako formy náhradní rodinné péče upravoval nadále osvojení a poručenství nazývané opatrovnictvím a přinesl nový institut svěření dítěte do výchovy jiné osoby neţ rodiče, který je dosud vyuţíván. Ustanovení 45 odst. 1 tohoto zákona otevřelo cestu tzv. velkým rodinám ţijícím individuálně nebo v dětských vesničkách. Stále častěji se ve vztahu ke kolektivní výchově hovořilo o potřebě individuální péče o děti a tato cílená snaha odborníků vyústila v přijetí zákona č. 50/1973 Sb., o pěstounské péči, který vyplnil mezeru v náhradní rodinné péči do uceleného systému. K zákonu o pěstounské péči byly přijaty dvě prováděcí vyhlášky č. 51/1973 Sb. a č. 52/1973 Sb. Péče o děti od zrušení zákona č. 69/1952 Sb, o o sociálně-právní ochraně mládeţe procházela dlouhým vývojem, který nebyl dětem potřebujícím náhradní rodinnou péči nebo odbornou pomoc nakloněn. Některé instituty sice byly upraveny v zákoně o rodině, ale nikoli dostatečně. Sociálně-právní ochrana dětí v něm byla zahrnuta pouze v 41 aţ 48 jako Účast společnosti při výkonu práv a povinností rodičů. V roce 1975 se sice objevila ve dvou zákonech, ale pouze v souvislosti s otázkou sociálního zabezpečení. K významým změnám došlo aţ po roce 1989, kdy byla obnovena samospráva. Působnost krajských národních výborů, které do této doby zajišťovaly správu náhradní rodinné péče, byla převzata Ministerstvem práce a sociáních věcí (dále téţ jen MPSV). Institutu osvojení se novelizace zákona o rodině dotkla aţ zákonem č. 132/1982 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o rodině ze dne 10. listopadu 1982 s nabytím účinnosti k 1. dubnu Novela mimo jiné zkrátila lhůtu absence opravdového zájmu rodičů o dítě na polovinu, tj. na 6 měsíců. K významým změnám došlo aţ po roce 1989, kdy byla obnovena samospráva. Působnost krajských národních výborů, které do této doby zajišťovaly správu náhradní rodinné péče, byla převzata Ministerstvem práce a sociáních věcí. Novelou zákona o pěstounské péči vznikla k moţnost svěřit dítě do péče osoby, která má zájem stát se pěstounem, do tzv. předpěstounské péče. 4 K zásadnímu zlomu v právní 4 [online]. [cit ].Dostupnéz:http://www.mestomost.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=9959&id=

11 úpravě náhradní rodinné péče došlo 31. prosince 1992, kdy došlo k rozdělení Československé federativní republiky na dva samostatné státy. 1.2 Vývoj náhradní rodinné péče v ČR Po vzniku České republiky došlo k dlouhopřipravované novele prostřednictvím zákona č. 91/1998 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 94/1963 Sb., o rodině. Upravovala především podmínky, za kterých nebyl nutný souhlas rodičů, pokud jsou zákonnými zástupci dítěte. Změny doznala i úprava tzv. předběţného souhlasu, resp. blanketového souhlasu rodičů s osvojením jejich dítěte. Oba rodiče mohli projevit souhlas osobně písemnou formou před soudem nebo orgánem sociálně-právní ochrany dětí nejdříve šest týdnů po narození dítěte a odvolat ho kdykoli, nejpozději však do doby neţ bylo dítě na základě rozhodnutí orgánu sociálně-právní ochrany dětí umístěno do předadopční péče budoucích osvojitelů. Vyhláška MPSV č. 136/1993 Sb. nově upravila odměnu pěstouna v zařízení pro výkon pěstounské péče. Z hlediska hmotného zabezpečení individuální pěstounské péče došlo k velmi významné změně přijetím zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, v platném znění, pro děti svěřené do pěstounské péče, ale i pro pěstouny. Podrobněji se o tom zmíním v jedné z následujících kapitol. Důleţitým rokem nejen pro přijetí zákona o státní sociální podpoře, ale také pro oblast sociálně-právní ochrany dětí, rodinné vztahy a pro pěstounskou péči byl rok Počátkem tohoto roku přijala vláda usnesení, kterým uloţila MPSV vypracovat návrh zásad samostatného zákona o sociálně-právní ochraně dětí a podstatně novelizovat zákon o rodině. Hlavním záměrem bylo mimo jiné vynětí sociálně-právní ochrany dětí jako oblasti veřejného práva z hmotněprávní úpravy zákona o rodině. Zákon o sociálně-právní ochraně dětí byl ve Sbírce zákonů vyhlášen pod č. 359/1999 Sb., schválen v prosinci roku 1999 a účinnosti nabyl dne (dále téţ jen SPOD). Ke stejnému dni byl tímto zákonem zrušen zákon č. 50/1973 Sb., o pěstounské péči a právní úprava institutu pěstounské péče byla začleněna do zákona o rodině mezi ostatní formy náhradní rodinné péče. Základní podmínky pro výkon pěstounství zůstaly nezměněny, avšak v důsledku rozvíjející se diskuse nad důvody svěření 11

12 dítěte do pěstounské péče nebyla jiţ do zákona o rodině převzata podmínka, ţe dítě se svěřuje do pěstounské péče z důvodů, které budou zřejmě dlouhodobé. Tím vznikla moţnost vyuţití pěstounské péče i k zajištění náhradní péče o děti v případech krátkodobé povahy a dočasné překáţky v péči rodičů o dítě. Tato právní úprava jiţ plně odpovídá základnímu pravidlu, podle kterého má náhradní rodinná péče přednost před ústavní výchovou. Zákon č. 360/1999, o změnách v souvislosti s přijetím zákona o sociálně-právní ochraně dětí, začlenil s účinností od ustanovení upravující specifika mezinárodního osvojení a reagoval novou terminologií na povinnost soudu vyţádat si vyjádření orgánu sociálněprávní ochrany dětí na zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. Podle zákona o SPOD představovaly od roku 2000 soustavu těchto orgánů obce v přenesené působnosti, okresní úřady a MPSV. Zákon o SPOD dovoloval, aby vedle obcí v přenesené působnosti, okresních úřadů a MPSV zajišťovaly sociálně-právní ochranu dětí v zákonem stanoveném rozsahu také právnické a fyzické osoby, které však k vymezeným činnostem musí mít pověření státu, v té době udělované správním rozhodnutím MPSV. Tak bylo umoţněno působit v oblasti sociálně-právní ochrany dětí i různým občanským sdruţením, nadacím a spolkům, včetně systému náhradní rodinné péče, coţ byla další významná změna proti době minulé, kdy nestátní subjekty mohly poskytovat pouze poradenství a provozovat zařízení pro výkon pěstounské péče. Těţiště činností v sociálně-právní ochraně dětí, a tedy i v oblasti náhradní rodinné péče, však stále bylo na okresních úřadech. K byly do soustavy orgánů sociálně-právní ochrany dětí zařazeny krajské úřady, které jsou výkonnými orgány krajů jako vyšších územních samosprávných celků. V rámci reformy veřejné správy byly k zrušeny okresní úřady a jejich úkoly byly svěřeny do přenesené působnosti obcím a krajům. V sociálně-právní ochraně dětí převzaly po okresních úřadech úlohu hlavního výkonného orgánu obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Většina ze zařízení pro výkon pěstounské péče, jejichţ zřizovatelem byly do té doby okresní úřady, přešla pod správu samosprávných krajů. Novelou provedenou zákonem č. 315/2004 Sb., změna zákona o státní sociální podpoře a některých dalších zákonů, došlo k začlenění, vedle státního ústavu péče o děti, další 12

13 alternativy v podobě zařízení pro děti vyţadující okamţitou pomoc jako odpověď na iniciativy sdruţení zabývajících se ochranou dětí a všeobecně praxe. S účinností od 1. června 2005 byly novelou zákona č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře rozšířeny dávky pěstounské péče o odměnu pěstouna ve zvláštních případech. Tato odměna náleţí pěstounům, kteří mají v pěstounské péči alespoň tři děti nebo jedno dlouhodobě těţce zdravotně postiţené dítě. Další významné změny přinesl zákon č. 342/2006 Sb., kterým se mění některé zákony související s oblastí evidence obyvatel a některé další zákony. Zrušil zásadní rozdíl mezi osvojením zrušitelným a nezrušitelným a ustanovil, ţe jakkoli bude dítě osvojeno, budou osvojitel, resp. osvojitelé, na základě pravomocného rozhodnutí soudu zapsáni do knihy narození matriky na místo rodičů dítěte. 1.3 Vývoj náhradní rodinné péče v SR Po vzniku Slovenské republiky zůstal zákon č. 94/1963 Sb., o rodině po zapracování zákona č. 132/1982 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o rodině, bez jakýchkoli změn aţ do O den později nabyla účinnosti novela zákonem č. 72/2002 Z. z., která obdobně české úpravě změnila podmínky, za nichţ nebyl nutný souhlas rodičů s osvojením, i kdyţ jsou zákonnými zástupci dítěte. Aby mohlo být prohlášeno, ţe rodiče o své dítě neprojevili opravdový zájem, jaký by jako rodiče projevovat měli, a tím nebyl potřebný jejich jinak obligatorní souhlas s osvojením, muselo být prokázáno, ţe své dítě zejména nenavštěvovali, neplnili vyţivovací povinnost vůči dítěti či se nesnaţili upravit si svoji sociální situaci tak, aby mohli opět převzít péči o dítě. Její znění kopíruje úpravu identického ustanovení zákona o rodině novelou č. 91/1998 Sb. Na rozdíl od České republiky, kde je pěstounská péče upravena zákonem o rodině, byl tento instut na Slovensku upraven zvláštním zákonem č. 265/1998 Z.z., o pestúnskej starostlivosti a o príspevkoch pestúnskej starostlivosti. Pěstounskou péči bylo moţné ve smyslu ustanovení 29 zákona č. 195/1998 Z. z. o sociálnej pomoci vykonávat v zařízeních pěstounské péče. Těchto zařízení bylo asi 20 na celém uzemí Slovenska. Problém, který se později ukázal z dlouhodobého hlediska neřešitelným, se naplno projevil v době, kdy pěstouni zestárli a děti 13

14 si brali do péče i z důvodu, aby mohli v daném zařízení, které jim poskytla obec nebo město, zůstat. I tento důvod mimo jiné vedl nakonec ke zrušení této formy pěstounské péče a ta v současnosti jiţ není do systému náhradní péče zařazena. Stávající zařízení pěstounské péče, která se nacházejí v bytech či domech poskytnutých státem, řeší individuálně svou situaci s příslušným poskytovatelem. Velkou změnu přinesl zákon č. 36/2005 Z. z. o rodine, který nahradil základní právní úpravu z roku 1963 a stal se platným od Význam této legislativní změny spočíval v tom, ţe na rozdíl od předchozí právní úpravy, kde neexistovala ucelená úprava náhradní péče, nová právní úprava toto zapracovala do samostatné třetí hlavy druhé části zákona o rodine. Stejně tak nová právní úprava zákona o rodině upravila pěstounskou péči jako jednu z forem náhradní péče, která byla dosud upravena v samostatném zákoně č.. 265/1998 Z. z. o pestúnskej starostlivosti a o príspevkoch pestúnskej starostlivosti a původní zákon o rodině na ni jen odkazoval. Tím se celkově právní úprava náhradní péče koncepčně sjednotila do jednoho zákona o rodině, kde mnohem podrobněji upravuje jednotlivé druhy náhradní péče. Osvojení bylo upraveno v hlavě druhé v 97 aţ 109. I přesto, ţe se jednalo o celkové přepracování úseku rodinného práva, ustanovení o osvojení nebyla touto novelou téměř dotčena. Text nového zákona o rodině byl poté změněn nálezem Ústavního soudu SR, který byl publikován pod č. 615/2006 Z. z., a to zrušením ustanovení 49 odst. 1 věta první zákona o rodině, které se dotýkalo pěstounské péče. Toto ustanovení zahrnovalo moţnost správního orgánu umístit dítě do péče uchazeče o pěstounskou péči ještě před rozhodnutím soudu. Tímto byl porušen čl. 41 odst. 4 Ústavy SR, který zakazuje odloučit děti od jejich rodičů a tím tak omezit právo na jejich výchovu bez rozhodnutí soudu na základě zákona. U institutu osvojení existovalo obdobné ustanovení, které však bylo na podkladě kritiky stejných argumentů zrušeno. 5 K nabyl účinnosti nový zákon č. 305/2005 Z. z., o sociálnoprávnej ochrane detí a sociálnej kuratele a o zmene doplneni niektorých zákonov. Tento zákon upravuje náhradní rodinnou péči, tedy péči pěstounskou a osvojení ve třetí části v 33 aţ 43. Zprostředkování 5 JANOČKOVÁ,Michaela. Základní principy úpravy osvojení v mezinárodních dokumentech a jejich odkaz v právním řádu ČR a SR [online] [cit ]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta. Vedoucí práce Milana Hrušáková. Dostupné z: <http://theses.cz/id/1npkak/>. 14

15 institutu mezinárodního osvojení zakotvuje v témţe zákoně v 44. Dále upravuje i institut profesionální rodiny a působení nestátních institucí v oblasti pěstounské péče. Současně zrušil 84 zákona č. 195/1998 Z.z., o sociálnej pomoci, který upravoval zařízení pro výkon pěstounské péče a jiţ neumoţňuje zařízení pro výkon pěstounské péče zřizovat. Dosavadní zařízení budou nadále fungovat aţ do skončení důvodů poskytování pěstounské péče dětem, kterým byla péče poskytována ke dni účinnosti zákona č. 305/2005 Z. z o sociálnoprávnej ochrane detí a o sociálnej kuratele. Tím dle slovenské právní úpravy existuje pouze individuální pěstounská péče. Hmotné zabezpečení pěstounské péče upravil nově s účinností od 1. ledna 2006 zákon č. 627/2005 Z.z., o príspevkoch na podporu náhradnej starostlivosti o dieťa a zrušil tím současně do té doby platný z. č. 265/1998 Z.z., Zákon o pestúnskej starostlivosti a o príspevkoch pestúnskej starostlivosti. Postavení soudu v celém řízení o náhradní rodinné péči upravuje zákon č. 99/1963 Z. z., občiansky súdny poriadok, ve znění pozdějších předpisů. 2 SOUČASNÁ PLATNÁ PRÁVNÍ ÚPRAVA V ČR A SR DE LEGE LATA 2.1 Prameny právní úpravy v ČR Ochrana dětí zahrnuje garanci rozsáhlého souboru práv a oprávněných zájmů dítěte, a je proto upravena v různých právních odvětvích a v právních předpisech různé právní síly. 6 Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, jako nejvyšší z právních předpisů, zaručuje článkem 4 ochranu základních práv a svobod soudní mocí. Tato práva jsou deklarována v usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod, ve znění pozdějších předpisů, která je součástí ústavního pořádku České republiky. 6 MOTEJL, O., I. ČERNÁ, K. PANOVSKÁ a P. MATYÁŠOVÁ. Rodina a dítě. Praha 3: ASPI, a.s., 2007, str

16 Z hlediska institutu náhradní rodinné péče tvoří stěţejní část článek 32 této Listiny a jeho ustanovení zaručující zvláštní ochranu dětí a mladistvých, stejná práva pro děti narozené v manţelství i mimo ně, právo dětí na rodičovskou výchovu a péči, právo rodičů na péči o děti a jejich výchovu, ale i moţnost omezení tohoto práva a odloučení nezletilých dětí od rodičů proti jejich vůli jen rozhodnutím soudu dle zákona. Stěţejními zákony provádějícími ochranu práv dětí jsou zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů. Postavení mezinárodních smluv v právním řádu České republiky a jejich závaznost pro všechny orgány veřejné moci a subjekty práva, tj. i správní orgány, vyplývá z čl. 10 Ústavy ČR (tzv. euronovela Ústavy č. 395/2001 Sb.). 7 Tento článek Ústavy stanoví, ţe vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichţ ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiţ je Česká republika vázána, jsou součástí právního řádu (Ústava) a takto k nim také musí správní orgány přistupovat. Z citovaného článku rovněţ vyplývá povinnost aplikace přednosti mezinárodní smlouvy před zákonem, stanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného neţ zákon. Jedním z těchto významných mezinárodních dokumentů je Úmluva o právech dítěte, kterou je Česká republika smluvní stranou od okamţiku svého vzniku, tj. od 1. ledna Bývalá Česká a Slovenská Federativní republika ji podepsala dne 30. září 1990 a byla publikována ve Sbírce zákonů jako sdělení Federálního Ministerstva zahraničních věcí pod č. 104/1991 Sb. Za zmínku jistě stojí i Deklarace práv dítěte ze dne , která se sice nestala právně závaznou, ale mnoho mezinárodních dokumentů na ni navazuje. Jednotlivé prameny jsou uvedeny a rozděleny níţe: Vnitrostátní předpisy 7 MOTEJL, O., I. ČERNÁ, K. PANOVSKÁ a P. MATYÁŠOVÁ. Rodina a dítě. Praha 3: ASPI, a.s., 2007, str

17 Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, téţ jen Ústava ČR Usnesení Předsednictva ČNR č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod, téţ jen LZPS Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, téţ jen SPOD Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů, téţ jen ZR Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, do , nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb. nabyde účinnosti od , téţ jen ObčZ Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, téţ jen OSŘ Zákon č. 301/2000 Sb., Zákon o matrikách, jménu a příjmení, v platném znění Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, v platném znění Zákon č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění pozdějších předpisů účinný do , nově zákon č. 91/2012 Sb. nabyde účinnosti dne Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, v platném znění Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeţe Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii ČR, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, v platném znění Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů Zákon č. 110/2006 Sb., o ţivotním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů Zákon č.111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů Zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů 17

18 Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, v platném znění Instrukce MPSV č. j /2000 ze dne , kterou se stanoví rozsah evidence dětí a obsah spisové dokumentace o dětech, vedené orgány sociálně-právní ochrany dětí a obsah spisové dokumentace o ţadatelích o osvojení a o svěření do pěstounské péče Instrukce č. j. 142/2007-Org. ze dne , kterou se upravuje postup při výkonu soudních rozhodnutí o výchově nezletilých dětí Mezinárodní smlouvy, předpisy ES a doporučení Sdělení č. 104/1991 Sb., o Úmluvě o právech dítěte, téţ jen ÚPD Sdělení č. 45/2003 Sb. m. s., o přijetí Opčního protokolu k Úmluvě o právech dítěte o zapojování dětí do ozbrojených konfliktů Sdělení č. 209/1993 Sb., o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o právní pomoci poskytované justičními orgány a o úpravě některých právních vztahů v občanských a trestních věcech Sdělení č. 34/1998 Sb., o Úmluvě o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí Sdělení č. 43/2000 Sb., o Úmluvě o ochraně dětí a spolupráci při mezinárodním osvojení Sdělení č.132/2000 Sb. m. s., o Evropské úmluvě o osvojení dětí, téţ jen EÚOD Sdělení č. 66/2000 Sb. m. s., o Evropské úmluvě o uznávání a výkonu rozhodnutí o výchově dětí a obnovení výchovy dětí Sdělení č. 47/2001 Sb. m. s., o přijetí Evropské úmluvy o právním postavení dětí narozených mimo manţelství Sdělení č. 54/2001 Sb. m. s., o přijetí Evropské úmluvy o výkonu práv dětí Sdělení č. 141/2001 Sb. m. s., o přijetí Úmluvy o pravomoci orgánů, pouţitelném právu, uznávání, výkonu a spolupráci ve věcech rodičovské zodpovědnosti a opatření k ochraně dětí Sdělení č. 90/2002 Sb. m. s., o přijetí Úmluvy o zákazu a okamţitých opatřeních k odstranění nejhorších forem dětské práce (Úmluva č. 182) Sdělení č. 91/2005 Sb. m. s., o sjednání Úmluvy o styku s dětmi Vyhláška č. 33/1959 Sb., o Úmluvě o vymáhání výţivného v cizině Vyhláška č. 132/1976 Sb., o Úmluvě o uznávání a výkonu rozhodnutí o vyţivovací povinnosti Sdělení č. 209/1992 Sb., o Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod 18

19 Nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manţelských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000 Rezoluce Rady Evropské unie z o nedoprovázených nezletilcích, kteří jsou příslušníky třetích zemí ( 97/ C 221/03) Doporučení RE 4(1984) o rodičovské zodpovědnosti Doporučení RE 6(1987) o pěstounských rodinách Doporučení RE 2(1993) o medikosociálních aspektech zneuţívaných dětí Doporučení RE 1286 (1996) o Evropské strategii pro děti 2.2 Náhradní výchova v České republice Podle právního řádu České republiky je v naší zemi umoţněna náhradní výchova dětí ve dvou variantách, a to formou náhradní rodinné péče a formou institucionální výchovy. Druhá z jmenovaných forem je vykonávána prostřednictvím ústavních zařízení, a protoţe není předmětem této práce, pomíjí tuto problematiku a záměrně se jí nezabývá. Jednotlivé instituty náhradní rodiné péče budou prezentovány v následujících podkapitolách včetně jejich právního zakotvení. 2.3 Vymezení pojmu náhradní rodinná péče Náhradní rodinná péče je institut sociálně-právní ochrany dětí, jenţ je určený dětem, které z různých důvodů nemohou vyrůstat ve vlastní biologické rodině. Jejím účelem je poskytnout těmto dětem přechodnou či dlouhodobou péči co nejvíce se podobající péči rodinné, pokud moţno při zachování vazby s původní rodinou v maximální moţné míře, je-li to v zájmu dítěte. 8 Pokud vazba s původní biologickou rodinou moţná není, a dítě je tzv. právně volné, je svěřeno do nové rodiny, která mu zajistí uspokojování všech základních ţivotních potřeb 8 MOTEJL, O., I. ČERNÁ, K. PANOVSKÁ a P. MATYÁŠOVÁ. Rodina a dítě. Praha 3: ASPI, a.s., 2007, str

20 a z právního hlediska mezi ním a osvojiteli vzniká vztah jako mezi biologickými rodiči a vlastními dětmi. 2.4 Formy náhradní rodinné péče v ČR Náhradní rodinná péče se v České republice uskutečňuje v následujícíh pávních reţimech: Svěření dítěte do výchovy jiné fyzické osoby neţ rodiče Důvody pro svěření dítěte do péče jiné osoby neţ rodiče mohou být různé a spočívají nejčastěji v objektivních okolnostech krátkodobého charakteru, kdy rodiče nemohou o dítě pečovat. Jako příklady lze uvést nemoc rodičů, pobyt v cizině, výkon trestu odnětí svobody a jiné. Taktéţ ve výjimečných případech, kdy po rozvodu manţelství nemůţe být nezletilé dítě vychováváno u ţádného z rodičů a kdy je to v zájmu dítěte, můţe soud podle ustanovení 45 zákona o rodině, rozhodnout o jeho svěření do výchovy jiné fyzické osoby neţ rodiče, poskytuje-li tato osoba záruku jeho řádné výchovy a se svěřením souhlasí. Při výběru vhodné osoby dává soud přednost příbuznému dítěte a ve svém rozhodnutí vţdy vymezí osobě, která se stává za výchovu dítěte zodpovědnou, rozsah jejích práv a povinností k dítěti. 9 Vyţivovací povinnost zpravidla upravuje soud a rodiče mají, dle 85 zákona o rodině, povinnost plnit ji k rukám osoby, jíţ bylo dítě do péče svěřeno Osvojení Osvojení, známé téţ jako adopce 10 je nejvyšší a z hlediska právního postavení dítěte nejvhodnější formou náhradní rodinné péče (NRP), protoţe se nejvíce přibliţuje péči v biologické rodině. Osvojením dochází k přijetí opuštěného dítěte 11 náhradními rodiči v právní, citové a sociální rovině, jaká je identická mezi biologickými rodiči a dětmi, a současně k zániku všech vzájemných práv a povinností mezi osvojencem a jeho původní rodinou. 9 HOLUB, Milan, H. NOVÁ a J. SLADKÁ HYKLOVÁ. Zákon o rodině: Komentář a předpisy souvisící. 8. aktualiz. a dopl. vyd. Praha 1: Linde, ISBN z anglického adoption přijetí 11 Opuštěné dítě je dítě, které se ne vlastní vinou ocitlo mimo vlastní rodinu, přičemţ není naděje, ţe by se poměry v této vlastní biologické rodině v brzké budoucnosti nějak změnily k lepšímu. (Matějček, 2002, str. 18) 20

21 Osvojenému dítěti se tak dostává všestranné péče osvojitelů, kteří je plně zastupují a mají k němu stejná práva a povinnosti jako biologičtí rodiče. Právní postavení osvojeného dítěte je tedy naprosto shodné s postavením dítěte vlastního. Osvojenec získává příjmení osvojitelů a nabývá příbuzenských vztahů s ostatními členy rodiny. Podmínkou osvojení je tzv. právní uvolnění dítěte 12, jeho nezletilost a v neposlední řadě přiměřený věkový rozdíl mezi osvojiteli a osvojencem. Právní vymezení nacházíme v zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů Druhy osvojení Zákon o rodině rozlišuje dva níţe uvedené druhy osvojení: a) osvojení zrušitelné, jinak také osvojení prosté nebo osvojení I. stupně, U tohoto typu osvojení lze osvojit dítě bez ohledu na věk, tj. ihned po uplynutí tříměsíční předadopční péče Dítěti je na základě pravomocného rozsudku soudu o zrušitelném osvojení I. stupněm přiděleno Ministerstvem vnitra nové rodné číslo a osvojitelé jsou zapsáni do nového rodného listu dítěte i do knihy matričního úřadu místo jeho biologických rodičů. Zrušitelné osvojení, jak je patrno z jeho názvu, lze zrušit, avšak jen ze závaţných důvodů. Návrh na zrušení osvojení můţe podat pouze osvojitel nebo zletilý osvojenec ( 73 odst. 1 ZR). Zrušením osvojení vznikají znovu vzájemná práva a povinnosti mezi osvojencem a jeho původní rodinou a osvojenec nabývá opět svého dřívějšího příjmení ( 73 odst. 2 ZR). 12 souhlas biologických rodičů nebo zákonného zástupce dítěte s osvojením, dvouměsíční ţádný zájem rodičů po narození dítěte, šestiměsíční opravdový nezájem rodičů (zákon o rodině) 13 Před rozhodnutím soudu o osvojení musí být dítě nejméně po dobu tří měsíců v péči budoucího osvojitele, a to na jeho náklady. V případě dítěte umístěného z rozhodnutí soudu nebo z vůle rodičů v zařízení pro děti vyţadující okamţitou pomoc nebo v ústavu rozhodne o jeho svěření do péče budoucích osvojitelů dle 69 odst. 2 zákona o rodině orgán sociálně-právní ochrany. V ostatních případech o svěření dítěte do péče budoucích osvojitelů rozhoduje soud. 14 BUBLEOVÁ, V., J. DECKÁ, V. HABERLOVÁ, B. HOLÁ, J. MÁLIKOVÁ a A VÁVROVÁ. Pěstouni mají právo na služby. Praha 1: T. A. Print, s. r. o.,

22 Tento druh osvojení není zákonnou podmínkou pro pozdější osvojení nezrušitelné. Můţe být v ně změněno, nikoliv však naopak. b) osvojení nezrušitelné, jinak také osvojení plné nebo osvojení II. stupně. Tento typ osvojení je moţný pouze u dítěte staršího jednoho roku věku ( 75 ZR). Dítěti je na základě pravomocného rozsudku soudu o nezrušitelném osvojení přiděleno Ministerstvem vnitra další rodné číslo, osvojitelé jsou opět zapsáni do nově vystaveného rodného listu dítěte místo jeho biologických rodičů a jsou rovněţ zapsáni i v knize matričního úřadu namístě původních rodičů dítěte. Výjimečně takto můţe osvojit i osamělá osoba za předpokladu, ţe jsou jinak splněny zákonné podmínky a osvojení bude ku prospěchu dítěte. V takovém případě je z rodného listu i z matriky vypuštěn zápis o druhém rodiči dítěte a pouţívá se termín "neuveden" ( 74 ZR). Zápis o biologických rodičích v ní zůstává v poznámce. Zletilé osvojené dítě má právo do této matriky nahlédnout. Nezrušitelné osvojení, jak je patrno z jeho názvu, nelze zrušit ( 73 ZR), a to ani v případě, kdy osvojitelé nemohou nebo nechtějí o osvojené dítě společně pečovat. 15 Nastane-li taková situace, mají stejné moţnosti jako v případě dítěte vlastního, tedy instituty svěření dítěte do jiné náhradní rodiny, do zařízení pro děti vyţadující okamţitou pomoc nebo v krajním případě do ústavní výchovy. 16 V praxi jsou novorozenci zpravidla osvojováni nejprve zrušitelným osvojením I. stupně a po dosaţení jednoho roku věku dítěte nezrušitelným osvojením II. stupně. Mezinárodní osvojení Tato specifická forma náhradní rodinné péče je moţným řešením v případě, ţe se pro právně volné dítě nedaří najít vhodné rodinné zázemí v jeho vlasti. Podmínky pro mezinárodní osvojení jsou stejné jako pro osvojení na území České republiky, přibývá pouze podmínka 15 Nezrušitelné osvojení trvá i v případě, ţe se u dítěte projeví pozdější vývojová porucha nebo je chování dítěte zcela v rozporu s představami osvojitelů či v rozporu se zákonem. 16 MOTEJL, O., I. ČERNÁ, K. PANOVSKÁ a P. MATYÁŠOVÁ. Rodina a dítě. Praha 3: ASPI, a.s.,

23 subsidiarity. To znamená, ţe pověřené orgány jsou povinny přednostně zajistit osvojení na území státu, kde má dítě trvalý pobyt a teprve není-li moţné najít pro něj vhodnou rodinu, hledají se potenciální osvojitelé v jiném státě. Mezinárodní osvojení je právně upraveno Úmluvou o ochraně dětí a spolupráci při mezinárodním osvojení, kterou vypracovala a přijala Haagská konference mezinárodního práva soukromého dne V České republice byla tato Úmluva ratifikována dne , v platnost vstoupila dne a spolu se zákonem č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, umoţňuje osvojení dětí do ciziny a z ciziny. Haagská úmluva jasně vymezuje postup a pravidla při osvojování dítěte do zahraničí, určuje povinnosti a kompetence jednotlivých institucí, definuje právo dítěte na přednostní osvojení v zemi svého původu a zaručuje biologickým rodičům anonymitu. Úmluva stanovuje povinnost kaţdému státu určit na svém území ústřední orgán, který bude za proces mezinárodního osvojení zodpovědný. U nás tuto funkci zprostředkovatele plní Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí v Brně (dále UMPOD). Jiný subjekt (tzv. akreditovaná organizace) není oprávněn na území ČR mezinárodní osvojení zprostředkovávat. 17 UMPOD dává podle 35 odst. 2 písm. i) zákona o sociálně-právní ochraně dětí souhlas k osvojení dítěte do ciziny a podle 19 odst. 2 téhoţ zákona rozhoduje o svěření dítěte do péče budoucích osvojitelů, jde-li o osvojení dítěte do ciziny nebo z ciziny. Jeho úkolem je spolupracovat s orgány, které jsou obdobnou činností pověřeny v zahraničí, dále například vymáhat výţivné s mezinárodním prvkem nebo řešit případné mezinárodní únosy dětí. Osvojovat lze děti jen mezi státy, které se staly smluvními partnery této úmluvy. Aktuální seznam těchto států je moţné nalézt na webových stránkách Pěstounská péče Vedle institutu osvojení je pěstounská péče další nejrozšířenější a dle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, státem garantovanou a kontrolovanou formou náhradní rodinné péče o neletilé dítě. Stát zajišťuje hmotné zabezpečení dítěte i 17 [online]. [cit ]. Dostupné z: 23

24 odměnu těm, kteří se ho ujali. Vykonává-li pěstoun pěstounskou péči v zařízení pro výkon pěstounské péče, je odměňován podle zákona č. 359/1999 Sb., o SPOD, ve znění pozdějších předpisů. Jednotlivá specifika a výše hmotného zabezpečení a finančního odměňování přiblíţím později v jiné kapitole této práce. Pěstounská péče je vhodná zejména pro děti, které nemohou vyrůstat s vlastními rodiči a které není moţné z právního hlediska osvojit nebo je sloţité vyhledat vhodné rodiče vzhledem ke zdravotnímu, mentálnímu či sociálnímu profilu dítěte. Dítě můţe být svěřeno soudem do pěstounské péče fyzické osobě (pěstounovi) nebo do společné pěstounské péče manţelů, jestliţe to vyţaduje zájem dítěte a jestliţe osoba pěstouna poskytuje záruku jeho řádné výchovy (podle 45 odst. 1 zákona o rodině). Pěstoun má právo zastupovat dítě a spravovat jeho záleţitosti jen v běţných věcech, k výkonu mimořádných záleţitostí (např. vyřízení cestovního dokladu) ţádá souhlas zákonného zástupce dítěte. Pěstoun je povinen o dítě osobně pečovat vykonávat přiměřeně práva i povinnosti rodičů. Není zákonným zástupcem dítěte a nemá vůči němu ani vyţivovací povinnost. Právo zastupovat dítě a spravovat jeho záleţitosti má jen v běţných věcech ( 45 písm. c) odst. 1 a 2 ZR). Zákonnými zástupci dítěte jsou i nadále jeho rodiče, jestliţe nebyli v rodičovské zodpovědnosti omezeni, nebyli jí zcela zbaveni nebo nebyl její výkon pozastaven. V případě svěření dítěte do pěstounské péče není vyloučen styk rodičů s dítětem. Pokud je rozhodnutí zákonných zástupců v kolizi se zájmem dítěte, má pěstoun moţnost domáhat se v dané věci rozhodnutí soudu ( 45a-45d 94/1963 ZR). Pěstounská péče má v naší zemi převáţně dlouhodobý charakter a zaniká dosaţením zletilosti dítěte. Můţe být ovšem také z důleţitých důvodů rozhodnutím soudu zrušena. Pěstounská péče je zrušena vţdy, jestliţe o to poţádá pěstoun. Pěstounská péče je zakotvena v zákoně č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších právních předpisů ( 45a-45d), v zákoně č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších právních předpisů (ustanovení o zprostředkování pěstounské péče, o zařízení pro výkon pěstounské péče), v zákoně č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění 24

25 pozdějších právních předpisů (dávky pěstounské péče) a v právních předpisech o sociálním zabezpečení (nemocenské pojištění, z. č. 187/2006 Sb., v platném znění, a důchodové pojištění pěstounů, z. č. 155/1995 Sb., v platném znění) Druhy pěstounské péče V praxi se uplatňují dva níţe uvedené typy pěstounské péče: a) Individuální pěstounská péče, která je poskytována v běţném rodinném prostředí samotných pěstounů. Ti uţ zpravidla mají své vlastní děti nebo jiţ děti vychovali. (matějček osvojení str.16) b) Skupinová pěstounská péče, která je vykonávána v zařízeních pro výkon pěstounské péče, jimiţ jsou: samostatné objekty (např. SOS dětské vesničky, kde je pěstounskou péčí pověřena především matka-pěstounka za podpory další ţeny tety, která pomáhá při vedení domácnosti a výchově dětí), (matějček osvojení str.16) prostory, které jsou zřizovatelem vybaveny jako byt pro rodinu s větším počtem dětí (v nich zajišťuje pěstounskou péči většinou manţelský pár, kterému jsou postupně děti svěřovány do pěstounské péče) V zařízeních pro výkon pěstounské péče, která jsou zřizována obcemi, krajskými úřady nebo nestátnímy subjekty, vykonávají pěstouni tuto péči jako své povolání. Vztah pěstounů ke zřizovateli zařízení však není pracovněprávním vztahem, ale vztahem zvláštním, zaloţeným dohodou, pro který najdeme obdobu v jiných vztazích jen stěţí. ( 44 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. Z tohoto důvodu je současně zvláštními předpisy upravena i jejich účast na všeobecném zdravotním pojištění a na nemocenském a důchodovém pojištění. (SPOD a komentář str. 213) Pěstounská péče na přechodnou dobu Novým institutem, který se ve stávajícím systému náhradní rodinné péče objevuje teprve od 25

26 je pěstounská péče na přechodnou dobu. Jedná se o rodinnou, státem podporovanou individuální formu péče, která nezletilým dětem, jenţ náhle nemohou zůstat ve své rodině, ale jejich situace neodpovídá osvojení nebo dlouhodobé pěstounské péči, poskytuje po nezbytně nutnou dobu zázemí v domácnostech pěstounů nebo v zařízeních pro výkon pěstounské péče. O svěření dítěte do pěstounské péče na přechodnou dobu rozhoduje výhradně soud na základě návrhu orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Soud můţe do této péče svěřit dítě, které nemůţe po určitou dobu z velmi váţných důvodů setrvat ve své vlastní rodině, ale je zde předpoklad, ţe by se po pominutí těchto důvodů mohlo vrátit zpět do biologické rodiny. Soud je povinen nejméně jednou za 3 měsíce přezkoumat, zda důvody pro pobyt dítěte u pěstounů po přechodnou dobu přetrvávají. Tuto formu péče soud zrušuje jen z váţných důvodů, nebo pokud jiţ splnila svůj účel či o to poţádali sami pěstouni. 18 Z hlediska nároku dávek státní sociální podpory jsou pěstoun i dítě posuzováni, jako kdyby se jednalo o pěstounskou péči. 19 Právní vymezení tohoto institutu najdeme v zákoně 134/2006 Sb., kterým se s účinností od změnil zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů a také zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů Poručenství Tento staronový institut je upraven zákonem č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů ( 78 82) a do této právní úpravy jej vnesla novelizační část zákona č. 91/1998 Sb. Poručenství do značné míry můţe plnit funkci náhradní rodinné výchovy, i kdyţ hlavním společenským účelem tohoto institutu je ochrana nezletilého dítěte pro jeho specifické postavení, kdy nemá plnou způsobilost k právním úkonům s ohledem na svůj věk. Soud ustanoví dítěti poručníka v případě, ţe rodiče dítěte zemřeli, byli zbaveni rodičovské zodpovědnosti nebo byl výkon jejich rodičovské zodpovědnosti pozastaven či nemají způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu a tudíţ nejsou nositeli rodičovské 18 [online]. [cit ]. Dostupné z: 19 NOVOTNÁ, V. a E. BURDOVÁ. Zákon o sociálně-právní ochraně dětí: Komentář. 3. akualiz. a dopl. vydání. Praha 3: Linde, ISBN , str

27 zodpovědnosti. Pokud to není v rozporu se zájmem dítěte, přednost se dává osobě, kterou doporučí rodiče. Neníl-li takto nikdo doporučen, soud ustanoví někoho z příbuzných a nebo osob blízkých dítěti či jeho rodině. Dále je moţné provést výběr vhodné osoby z evidence ţadatelů o osvojení nebo pěstounskou péči, přičemţ poručníky nezletilého dítěte mohou být ustanoveni i manţelé. Teprve nemůţe-li být poručníkem ustanovena fyzická osoba, ustanoví soud poručníkem orgán sociálně-právní ochrany dětí. Ten činí neodkladné úkony v zájmu dítěte a v jeho zastoupení do doby, neţ je dítěti ustanoven poručník a ujme se své funkce ( 79 ZR). Mezi poručníkem a dítětem však ze zákona nevzniká takový poměr, jaký je mezi rodiči a dětmi, jako je tomu např. u osvojení. Je mu stanoven rozsah práv a povinností ve výchově a zastupování dítěte a správě jeho majetku. Poručník je přímo odpovědný příslušnému soudu, podléhá jeho pravidelnému dohledu a jakékoliv jeho rozhodnutí v podstatné věci týkající se dítěte musí být soudem schváleno. Poručník nemá k dítěti vyţivovací povinnost ( 81 ZR) a osobní péče o dítě není nutnou součástí institutu poručenství (dítě např. můţe mít nařízenu ústavní výchovu, pěstounskou péči apod.). Pokud však poručník péči o dítě osobně vykonává, povaţuje se z důvodu vyplácení dávek státní sociální podpory za pěstouna a má tak dle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších právních předpisů) nárok na stejné hmotné zabezpečení, jako by šlo o pěstounskou péči. Poručenství zaniká ze zákona dosaţením zletilosti poručence, jeho smrtí či smrtí poručníka nebo pravomocným rozhodnutím soudu, jímţ se obnovuje rodičovská odpovědnost u původních rodičů. Soud můţe rovněţ poručníka zprostit poručenství na jeho vlastní návrh či ho odvolat, pokud porušuje své povinnosti nebo se stane pro výkon funkce poručníka nezpůsobilý. ( 82 ZR) Opatrovnictví Jednou z forem ochrany zájmů nezletilých dětí je i institut opatrovnictví, jehoţ právní ukotvení nalezneme v zákonu č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů v 83 27

28 84. S pojmem opatrovníka se však můţeme setkat i v dalších právních předpisech, zejména v ObčZ a OSŘ, dále v řádu správním či trestním. 20 Podle 83 ZR je opatrovník ustanoven soudem k ochraně zájmů nezletilého dítěte v jednotlivých konkrétních případech. Jedná se především o případy střetu zájmů zákonných zástupců a dětí nebo mezi dětmi týchţ rodičů navzájem ( 37 odst. 1 ZR), ohroţení majetkových zájmů dítěte ( 37 b ZR), omezení rodičovské zodpovědnosti ( 44 odst. 2 ZR) a v řízení o osvojení dítěte, kdy není potřeba souhlasu rodičů ( 68 b ZR). V takových případech lze ustanovit opatrovníkem i okresní úřad jako orgán sociálně-právní ochrany dětí, který pak tuto činnosti vykonává v souladu s 17 zákona č. 359/1999 Sb., o SPOD, ve znění pozdějších předpisů. O ustanovení opatrovníka rozhoduje soud vţdy usnesením, ve kterém vymezí rozsah jeho práv a povinností, a to vţdy z hlediska účelu, pro který byl opatrovník ustanoven. Tím můţe být například řízení o osvojení. Opatrovník vykonává pouze některá rodičovská práva stanovená soudním rozhodnutím není však zákonným zástupcem dítěte. 21 Ve srovnání s poručníkem nahrazuje rodiče pouze v omezeném rozsahu. Funkce opatrovníka zaniká splněním úkolu, pro který byl opatrovník ustanoven. 2.5 Prameny právní úpravy v SR Ústava Slovenskej republiky, přijatá 1. září 199 zákonem č. 460/1992 Z. z., jako základní právní dokument slovenského právního řádu, v čl. 41 deklaruje, ţe manţelství, rodičovství a rodina jsou pod ochranou zákona. Zdůrazňuje tím, v souladu s ustanoveními mezinárodních dokumentů, ţe rodina je základním a nezastupitelným prvkem společnosti. Proto si zaslouţí zvláštní péči a ochranu. Právem rodičů a jedním z hlavních cílů rodiny je vychovávat děti a řádně o ně pečovat. Současně Ústava SR zakotvuje, ţe i děti mají právo být vychovávány svými rodiči a být v jejich péči. Z tohoto důvodu je ve slovenské, stejně jako české ústavě, 20 NOVOTNÁ, Věra. Péče o děti a rodinu. Praha: Tiskárna MV, p. o., 2001, str MATĚJČEK, Z., J. KOLUCHOVÁ, V. BUBLEOVÁ, J. KOVAŘÍK a L. BENEŠOVÁ. Osvojení a pěstounská péče. Praha: Portál, s. r. o., ISBN , str

29 ustanoven zákaz odloučení dětí od jejich rodičů proti jejich vůli, ledaţe by tak rozhodl soud na základě zákona. 22 Roku 2005 došlo k významným zmenám v oblasti ochrany práv detí a tedy i v oblasti náhradní rodinné péče. Základnými vnitrostátními přepisy jsou zákon č. 36/2005 Z.z., o rodine a zákon č. 305/2005 Z.z., o sociálnoprávnej ochrane detí a o sociálnej kuratele a o zmene a doplnení niektorých zákonov. Další významným zákonem v této oblasti je zákon č. 627/2005 Z.z., o príspevkoch na podporu náhradnej starostlivosti o dieťa. Slovenská republika garantuje ve svých zákonech dodrţování základních lidských práv a svobod, děti nevyjímaje, a připojuje se k důleţitým mezinárodním dokumentům. Zákon o rodine v souladu s Dohovorom o právach dieťaťa definuje, ţe náhradní osobní péče nebo pěstounská péče má přednost před péčí ústavní. Zavazuje tím soud povinností vţdy přezkoumat, zda je moţné nezletilé dítě svěřit do jedné z těchto forem peče o děti před nařízením ústavní péče. Narozdíl od ČR však není Slovensko smluvním státem Evropské úmluvy o osvojení dětí a Evropskou úmluvu o výkonu práv dětí zatím ještě neratifikovalo. Tyto rozdíly vnáší hlavní odlišnosti do právní úpravy osvojení a souvisejících předpisů obou republik. Základní principy legislativy v této oblasti jsou však analogické Vnitrostátní předpisy Ústavný zákon č. 460/1992 Z.z., Ústava Slovenskej republiky, téţ jen Ústava SR Listina základných práv a slobôd, ústavný zákon č. 23/1991, Z. z. Zákon č. 36/2005 Z. z., o rodine 22 JANOČKOVÁ,Michaela. Základní principy úpravy osvojení v mezinárodních dokumentech a jejich odkaz v právním řádu ČR a SR [online] [cit ]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta. Vedoucí práce Milana Hrušáková. Dostupné z: <http://theses.cz/id/1npkak/>. 23 tamtéţ 29

30 Zákon č. 305/2005 Z. z., o sociálnoprávnej ochrane detí a o sociálnej kuratele, téţ jen SPODSK Vyhláška č. 643/2008 Z. z., o sociálnoprávnej ochrane detí a o sociálnej kuratele Zákon č. 448/2008 Z. z., o sociálnych sluţbách Zákon č. 40/1964 Zb., Občiansky zákonník Zákon č. 99/1963 Zb., Občiansky súdny poriadok Zákon č. 235/1998 Z. z., o príspevku pri narodení dieťaťa Zákon č. 600/2003 Z. z., o prídavku na dieťa Zákon č. 627/2005 Z. z., o príspevkoch na podporu náhradnej starostlivosti o dieťa Zákon č. 571/2009 Z. z., o rodičovskom príspevku Zákon č. 561/2008 Z. z., o príspevku na starostlivosť o dieťa Zákon č. 420/2006 Z. z., o matrikách Zákon č. 40/1993 Z. z., o štátnom občianstve Slovenskej republiky Mezinárodní smlouvy, předpisy ES a doporučení Oznámenie č. 104/1991 Zb., Dohovor o právach dieťaťa Oznámenie č. 380/2001 Z. z., o uzavretí Dohovoru o ochrane detí a o spolupráci pri medzištátnych osvojeniach Vyhláška č. 33/1959 Zb., o Dohovore o vymáhaní výţivného v cudzine Vyhláška č. 132/1976 Zb., o Dohovore o uznávaní a výkone rozhodnutí o vyţivovacej povinnosti Oznámenie č. 209/1992 Zb., Dohovoru o ochrane ľudských práv a základných slobôd a Protokolov na tento Dohovor nadväzujúcich 30

31 3 HLAVNÍ ROZDÍLY MEZI OBĚMA SYSTÉMY KOMPARACE Vzhledem ke skutečnosti, ţe podoba i úprava náhradní rodinné péče na Slovensku vychází původně ze stejného právního systému, podobných socio-ekonomických podmínek a společné historie a je si tedy v mnohém podobná, zaměřím se v této kapitole, za vyuţití metody komparace, na konkrétní rozdíly oproti systému této péče v České republice. 3.1 Legislativní úprava Významným zásahem do systému náhradní rodinné péče po rozdělení republik se na Slovensku stal Zákon o školských zariadeniach č. 279/1993 Z. z. V rámci tohoto zákona se nově definovaly instituce ústavní a ochranné výchovy, konkrétně zařízení náhradní výchovy. Vznikala církevní a soukromá zařízení tohoto typu. V České republice vyšel v roce 2002 zákon o výkonu ústavní výchovy č. 109/2002 Sb., který je obdobou slovenského zákona uvedeného výše. Začaly se měnit názvy i účel dřívějších zařízení. Vznikla diagnostická centra a léčebně-výchovná sanatoria, která spadají do výchovné prevence. Tato zařízení byla, na rozdíl od České republiky, zřizována jako součást pedagogicko-psychologických poraden nebo samostatně. Česká střediska výchovné péče spadají pod diagnostická a převýchovná zařízení. 24 V rámci změn na Slovensku byla zřízena profesionální náhradní výchova. Záměrem bylo umísťovat do profesionálních rodin děti se speciálními potřebami. Tato forma péče je cestou k deinstitucionalizaci. 25 Vedení a koordinaci ochrany dětí zajišťuje odbor sociálno-právnej ochrany detí, jenţ je podřízen Ministerstvu práce, sociálných vecí a rodiny. Touto oblastí se zabývá Zákon o 24 ŠKOVIERA, Albín. Dilemata náhradní výchovy. Praha: Portál, s. r. o., ISBN tamtéţ 31

32 sociálno-právnej ochrane detí a sociálnej kuratele č. 305/2005 Z. z. Příslušný zákon je však povaţován pouze za krátkodobé řešení situace dítěte v době před umístěním do jiné formy náhradní rodinné péče. Paralelu k tomuto zákonu tvoří český zákon o sociálně-právní ochraně dětí č. 359/1999 Sb., který upravuje pěstounství v České republice. 26 Slovensko upravuje náhradní rodinnou péči dle zákona č. 36/2005, Z. z., o rodině ze kterého, na rozdíl od České republiky, vypustilo pěstounská zařízení. Náhradní rodinná péče zahrnuje instituty pěstounství, náhradní osobní péče a osvojení. I přesto, ţe se výchova při osvojení realizuje mimo vlastní rodinu, nemá Slovensko tuto formu vymezenou v rámci náhradní rodinné péče. 3.2 Formy náhradní rodinné péče Nejpodstatnějším rozdílem je zavedení modelu profesionální pěstounské péče, který u nás navzdory kritice mnoha odborníků stále chybí. Profesionální pěstounská péče na Slovensku byla uzákoněna v roce 1995 a její podoba je velmi specifická. Aktivní úlohu zde hraje nejen stát a státní organizace, ale také nestátní organizace Návrat, která se zabývá náhradní rodinou péčí a která stála u zrodu profesionální pěstounské péče na Slovensku. Tato nestátní organizace vykonává svoji činnost na základě akreditace Ministerstva práce, sociálních věcí a rodiny. Veřejnost je o problematice náhradní rodinné péče a profesionální pěstounské péče informována průběţně prostřednictvím článků zveřejňovaných v časopisech a novinách. Rovněţ byly na toto téma natočeny 3 dokumentární filmy. Občanské sdruţení Návrat se věnuje osvětě v oblasti profesionální pěstounské péče a vydalo publikaci Profesionálny rodič aneb gulatá kocka, která přináší zevrubnější popis slovenského modelu včetně prvních zkušeností. 26 HOLÁ, B., DECKÁ, J. Náhradní péče na Slovensku a její srovnání s Českou republikou s důrazem na náhradní rodinnou péči [online]. Publikováno [cit ]. Dostupné z: <http://www.vzd.cz/nahradni-pece-na-slovensku-jeji.srovnani-s-ceskourepublikou-s-durazem-nanahradni-rodinnou-peci> 32

33 Profesionální pěstounská péče na Slovensku je specifická především v tom, ţe profesionálními pěstouny jsou zaměstnanci dětských domovů. Tito profesionální pěstouni mají tedy ze zákona stejná práva a podmínky jako všichni zaměstnanci. Právě toto vidí zaměstnanci Návratu jako klíčový nedostatek profesionální pěstounské péče. Jedná se o systémové nedostatky, jako jsou dovolené, přestávky v práci apod. Dítě tedy není umístěno do péče jiné osoby, ale zůstává v péči ústavního zařízení, coţ je výhodné zejména pro děti, jejichţ šance na umístění do jiné formy náhradní rodinné péče jsou omezené. O umístění do této formy pěstounské péče tedy nerozhoduje soud, ale ředitel příslušného dětského domova. Tomu také náleţí veškeré pravomoci na rozdíl od profesionálních pěstounů, jejichţ pravomoci jsou omezené, ba téměř ţádné. 27 Dalším rozdílem mezi oběma státy je délka tzv. předadopční péče, kdy budoucí osvojitelé pečují o svěřené dítě na vlastní náklady. V ČR trvá 3 měsíce, v SR 6 měsíců. Formy péče o děti probíhají s výjimkou profesionálních rodin ve stejných režimech: Česká republika: v rodinách v dětských domovech v pěstounských a osvojitelských rodinách u příbuzných (svěření dítěte do výchovy jiné osoby neţ rodiče) Slovensko: v rodinách v detských domovoch v profesionálnych rodinách v pestúnskych a osvojiteľských rodinách v náhradnej osobnej starostlivosti - zverenie dieťaťa do osobnej starostlivosti inej fyzickej osoby neţ rodičia (príbuzní) NEZVALOVÁ, Naděžda. Pěstounská péče jako forma náhradní rodinné péče [online] [cit ]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Dana Knotová. Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/167259/ff_b/>. 28 [online]. [cit ].Dostupnéz:http://www.triadacentrum.cz/celostatniseminar/9/Sbornik_IX.pdf 33

34 3.3 Institucionální zajištění náhradní rodinné péče v rámci státu Slovenský systém náhradní péče o děti je na rozdíl od českého organizačně sjednocen pod jeden řídící a kontrolní orgán, kterým je Ministerstvo práce, sociálnych vecí a rodiny. Do jeho působnosti spadá jak oblast náhradní rodinné péče, tak i péče institucionální, tzn. ústavní zařízení typu dětských domovů a kojeneckých ústavů. Sjednocení tak umoţňuje kontinuální a systematickou práci s dětmi v celé oblasti náhradní výchovy s důrazem na péči v rodinném prostředí. Náčrt hierarchického uspořádání vsr: Zdroj: Náhradní výchova v České republice je zajišťována celkem 3 orgány státní správy. Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR (zajišťuje sociální kurátory a sociální pracovníky, ale také orgán sociálně-právní ochrany dětí - oblast náhradní rodinné péče, azylové domy a domovy pro osoby se zdravotním postiţením), Ministerstvem školství, mládeţe a tělovýchovy ČR (diagnostické ústavy, dětské domovy, dětské domovy se školou a výchovné ústavy), Ministerstvem zdravotnictví ČR (kojenecké ústavy, dětské domovy a dětská centra). Tato roztříštěnost komplikuje péči o ohroţené děti. 34

35 Schéma hierarchického uspořádání v ČR: Zdroj: MPSV 3.4 Práce nevládních organizací v oblasti náhradní rodinné péče Zprostředkování náhradní rodinné péče V rámci náhradní rodinné péče mají na Slovensku za zákonem stanovených podmínek, kromě výše uvedených orgánů sociálně-právní ochrany dětí a kurately, významnou úlohu také další akreditované subjekty. Udělení akreditace těmto subjektům je v kompetenci Ministerstva sociálních věcí, práce a rodiny. Podmínky pro udělení akreditace jsou na Slovensku ve srovnání s pověřením k výkonu sociálně-právní ochrany dětí u nás přísnější. Slovenské akreditované subjekty však mohou na rozdíl od českých vykonávat zprostředkování náhradní rodinné péče, které je zaloţeno na jejich vzájemné spolupráci se státními orgány. 35

36 3.4.2 Příprava na náhradní rodinnou péči Příprava ţadatelů Akreditované subjekty rovněţ ve spolupráci s orgány sociálně-právní ochrany dětí a kurately poskytují také přípravu ţadatelů o náhradní rodinnou péči. Ta je povinná i v České republice a je zajišťována krajskými úřady, které ji buď provádějí samy.nebo k ní dávají pověření jiným organizacím. Její podoba je v jednotlivých krajích odlišná. Na Slovensku je podoba přípravy ţadatelů podrobněji definována zákonem a existují zde také ucelené programy pouţitelné i pro další odborníky, kteří pracují s opuštěnými dětmi. Ţadatelé na Slovensku si rovněţ mohou sami vybrat subjekt, kde přípravu na náhradní rodinnou péči absolvují. Ţadatelé v České republice tuto moţnost výběru nemají Příprava dětí Dalším významným úkolem v rámci zprostředkování náhradní rodinné péčena Slovensku, je povinnost poskytnout dítěti, kterému se této péče dostává, sociální poradenství, informace o náhradní péči a psychologickou péči způsobem, který je přiměřený jeho věku a rozumové vyspělosti. Jedná se tedy o povinnost přípravy dítěte na náhradní rodinnou péči. Tuto přípravu opět zajišťují orgány sociálně-právní ochrany dětí a kurately a akreditované subjekty podle toho, kdo náhradní rodin nou péči právě zprostředkovává, případně pak zařízení, ve kterém je dítě umístěno, nejčastěji včeské republice tato povinnost uzákoněna není Nejdůleţitější organizace Nestátních neziskových organizací působících v oblasti náhradní péče o děti je mnoho a není moţné je zde všechny jmenovat. Proto zmíním několik nevýznamnějších z obou srovnávaných států. V České republice se věnují náhradní rodinné péči s celorepublikovou působností např. Fond ohroţených dětí, o. s.; Sdruţení SOS dětských vesniček, o. s; Středisko náhradní rodinné 36

37 péče, o.s.; Triáda poradenské centrum, o. s.; Rozum a Cit, o. s nebo Sdruţení pěstounských rodin. V jihočeském kraji v této oblasti působí sociálně-psychologické centrum Arkáda. Na Slovensku jsou to např. Občianske zdruţenie Návrat; Asociácia náhradných rodín; Nadácia Rozum a cit; Občianske zdruţenie Domov v rodine; Občianske zdruţenie Detský smiech nebo Usmev jako dar Standardy V České republice sice existuje propracovaný systém Standardů kvality sociálních sluţeb a jejich inspekcí, který zahrnuje i sluţby poskytované dětem a rodinám, ovšem pouze v rámci registrovaných sluţeb dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách. Tyto standardy se tedy nevztahují na oblast sociálně-právní ochrany dětí, do které patří pěstounská péče. Snahou resortu Ministerstva práce a sociálních věcí je nastavení standardů, které jsou v péči o dítě nezbytné a které v Česku dlouhodobě chybí. Každý jiný typ sociální péče má zákonem dané standardy, tedy vnitřní mantinely, podle nichž může postupovat, ať už se jedná o tělesně postižené či sociálně slabé. 30 Jedinou oblastí, kde tato kritéria nejsou, je péče o děti. Právě absence těchto jasných pravidel je jedním z hlavních důvodů, proč jich tolik končí v ústavní péči. 3.6 Finanční zabezpečení Významný rozdíl mezi Českou a Slovenskou republikou je také v příspěvcích a sociálních dávkách. 29 BUBLEOVÁ, V., J. DECKÁ, V. HABERLOVÁ, B. HOLÁ, J. MÁLIKOVÁ a A VÁVROVÁ. Pěstouni mají právo na služby. Praha 1: T. A. Print, s. r. o., 2007, str [online]. [cit ]. Dostupné z:http://www.mpsv.cz/files/clanky/11948/tz_mpsv_odmita_narceni_z_likvidace_klo kanku.pdf) 37

38 Podíl finančních prostředků plynoucích ze státního rozpočtu do jednotlivých oblastí péče o děti je nerovnoměrný. V přepočtu na dítě je ve srovnání s ostatními aktivitami v oblasti péče o děti nejnákladnější financování ústavní péče, zejména z hlediska financování provozu velkých ústavních zařízení (školského i zdravotního rezortu) a z hlediska jeho personálního zajištění. Podstatně menší podíl financí je směřován na fungování zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a dalších alternativ ústavní péče. Náhradní rodinná péče je finančně téměř podhodnocena, přičemž k určitému rozvoji dochází částečně pouze ve výši odměny pěstouna. Nestátní organizace poskytující pomoc a podporu náhradním rodinám systematicky financovány nejsou. Zcela nezajištěna je potom terénní práce s rodinou v podobě prevence selhání rodiny a doprovázení ohrožené rodiny. Tyto nevyváženosti musí připravovaná legislativa odstranit. 31 V následujících podkapitolách blíţe představím jednotlivé typy dávek Finanční zabezpečení při osvojení dítěte Finanční zabezpečení rodiny při osvojení dítěte je totoţné se systémem dávek rodin biologických. Více proto ve srovnávací tabulce české republiky se Slovenskem Finanční zabezpečení pěstounské péče Právní úprava je zakotvena v zákoně o státní sociální podpoře, z. č. 117/1995 Sb., v platném znění, a souvislosti se zákonem o ţivotním a existenčním minimu, z. č. 110/2006 Sb., ve znění nařízení vlády č. 409/2011 Sb., kterým se zvyšují částky pro rok Dávky pěstounské péče Pěstounská péče je formou náhradní rodinné výchovy. Soud svěřuje dítě pěstounovi do péče na jeho ţádost v případech, kdy se o něj vlastní rodiče nemohou nebo nechtějí 31 [online]. [cit ]. Dostupné z: 38

39 starat. Dávky pěstounské péče jsou čtyři a jsou určeny ke krytí nákladů svěřených dětí, na odměnu pěstouna a další náklady spojené s touto péčí. Vedle dávek pěstounské péče náleţí dítěti i pěstounovi i další dávky státní sociální podpory, například přídavek na dítě, rodičovský příspěvek a další vyjma sociálního příplatku. Příspěvek na úhradu potřeb dítěte Příspěvek na úhradu potřeb dítěte představuje nárok dítěte svěřeného do pěstounské péče. Příspěvek se poskytuje do dosaţení zletilosti dítěte nebo nejdéle do 26 let, jestliţe jde o nezaopatřené dítě, které ţije ve společné domácnosti s osobou, která byla do dosaţení zletilosti jeho pěstounem. Výše příspěvku na úhradu potřeb nezaopatřeného dítěte činí 2,3násobek ţivotního minima dítěte. V případě zdravotně postiţeného dítěte se koeficient, kterým se násobí ţivotní minimum dítěte, zvyšuje podle stupně závislosti na pomoci jiné osoby a činí 2,35 u dítěte ve stupni I, 2,90 u dítěte ve stupni II a 3,10 u dítěte ve stupni III nebo IV. Výše příspěvku pro zaopatřené nezletilé dítě se stanoví jako součin částky ţivotního minima dítěte a koeficientu 1,40. Výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte v pěstounské péči podle věku a zdravotního stavu dítěte (stupně závislosti dítěte na pomoci jiné osoby) měsíčně v Kč Nezaopatřené dítě ve věku zdravé dítě ve stupni závislosti I ve stupni závislosti II ve stupni závislosti III nebo IV koeficient 2,30 koeficient 2,35 koeficient 2,90 koeficient 3,10 do 6 let od 6 do 15 let od 15 do 26 let Zdroj: Odměna pěstouna 39

40 Odměna pěstouna je určitým způsobem společenské uznání osobě pečující o cizí dítě v pěstounské péči. Výše odměny činí součin ţivotního minima jednotlivce a koeficientu 1.0 za kaţdé svěřené dítě, tj Kč měsíčně za jedno dítě. Na odměnu pěstouna ve zvláštních případech má nárok pěstoun, který pečuje alespoň o 3 svěřené děti nebo alespoň o jedno svěřené dítě, které je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II, III, IV. Odměna pěstouna ve zvláštních případech za kalendářní měsíc činí součin částky ţivotního minima jednotlivce a koeficientu 5,5. Za kaţdé další dítě v pěstounské péči se odměna pěstouna zvyšuje 0,5 ţivotního minima jednotlivce za kaţdé svěřené dítě a o 0,75 ţivotního minima jednotlivce, jde-li o další dítě se stupněm závislosti II, III, IV. Odměna pěstouna ve zvláštních případech náleţí, jen jestliţe pěstoun není po celý kalendářní měsíc výdělečně činný. Tato odměna se pro účely zdravotního pojištění, pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti posuzuje jako plat. Počet dětí v pěstounské péči Výše odměny pěstouna v Kč měsíčně nebo 1 závislé na pomoci jiné osoby ve stupni II, III, IV Zdroj: Příspěvek při převzetí dítěte 40

41 Účelem příspěvku při převzetí dítěte je přispět na nákup potřebných věcí pro dítě přicházející do náhradní rodinné péče. Výše příspěvku je stanovena pevnými částkami podle věku dítěte. Věk dítěte Příspěvek při převzetí dítěte v Kč do 6 let let let Zdroj: Příspěvek na zakoupení motorového vozidla Náleţí pěstounovi, který má v pěstounské péči nejméně čtyři děti. Podmínkou nároku dále je, ţe vozidlo nesmí pěstoun pouţívat pro výdělečnou činnost. Příspěvek je poskytován ve výši 70 % pořizovací ceny vozidla, resp. ceny opravy vozidla, nejvýše však Kč. 32 Výše finančního zabezpečení na Slovensku je v přílohách této práce a pro srovnání v následujících tabulkách Srovnání dávek v ČR a SR 32 [online]. [cit ]. Dostupné z: 41

42 Porodné Pouze na 1. dítě do 1 roku věku Kč/1 dítě Kč/dvojčata a vícerčata Česká republika Peněžitá pomoc v mateřství 70 % denního vyměřovacího základu/22 týdnů dítě, které ke dni převzetí do péče nedosáhlo 7 let věku, nejdéle však do dosaţení věku 7 let a 31 týdnů. 31 týdnů u pojištěnce, který z důvodu uvedeného v 32 odst. 1 písm. b) aţ e) pečuje zároveň o dvě nebo více dětí, přičemţ po uplynutí 22 týdnů podpůrčí doby peněţitá pomoc v mateřství náleţí, jen jestliţe pojištěnec dále pečuje alespoň o dvě z těchto dětí. Rodičovský příspěvek Celkem Kč/max. do 4 let věku dítěte Není ekvivalent Přídavek na dítě a) do 6 let 500 Kč, b) od 6 do 15 let 610 Kč, c) od 15 do 26 let 700 Kč Není ekvivalent Slovenská republika Príspevok pri narodení dieťaťa 151,37 EUR/1 dítě +75,69 EUR/kaţdé další dítě Materské 65 % denného vymeriavacieho základu určeného/odo dňa prevzatia dieťaťa do starostlivosti v období 28 týţdňov od vzniku nároku na materské. dve alebo viac detí a aspoň o dve z nich sa stará, má nárok na materské 37 týţdňov od vzniku nároku na materské. najdlhšie do dovŕšenia troch rokov veku dieťaťa, ak v posledných dvoch rokoch pred prevzatím dieťaťa do starostlivosti bol nemocensky poistený najmenej 270 dní. Rodičovský príspevok 194,70 EUR/měsíčně/do max. 3 let věku dítěte dve a viac súčasne narodených detí, rodičovský príspevok podľa odseku 1 sa zvyšuje o 25 % na kaţdé ďalšie dieťa, ktoré sa narodilo súčasne s dieťaťom podľa 3 ods. 2. suma rodičovského príspevku určená podľa prvej vety sa zaokrúhľuje na najbliţších desať eurocentov. Príspevok rodičom Príspevok rodičom je štátna sociálna dávka, ktorou štát prispieva raz za rok rodičom alebo osobám uvedeným v 5 ods. 1 písm. b) na zvýšené výdavky, ktoré vznikajú v súvislosti so starostlivosťou o dieťa a) súčasne narodené tri deti alebo viac detí alebo b) v priebehu dvoch rokov opakovane narodené dvojčatá alebo viac detí súčasne. a) 81,99 eura pre dieťa do 6 rokov veku, b) 101,25 eura pre dieťa od 6 do 15 rokov veku, c) 107,55 eura pre dieťa vo veku 15 rokov. Prídavok na dieťa 22,54 EUR měsíčně Príplatok k prídavku na dieťa 10,57 EUR měsíčně b) poberanie starobného dôchodku, predčasného starobného dôchodku, invalidného dôchodku z dôvodu poklesu schopnosti vykonávať zárobkovú činnosť o viac ako 70 % podľa osobitného predpisu,18b) výsluhového dôchodku podľa osobitného predpisu18c) po dovŕšení veku potrebného na nárok na starobný dôchodok podľa osobitného predpisu18d) alebo poberanie dôchodkovej dávky toho istého druhu v cudzine oprávnenou osobou podľa 2 ods. 3 a ďalšou fyzickou osobou, ktorá si môţe uplatniť daňový bonus podľa osobitného predpisu,1) c) nevykonávanie zárobkovej činnosti oprávnenou osobou podľa 2 ods. 3 a ďalšou fyzickou osobou, ktorá si môţe 42

43 Zdroj: zákony o sociálních dávkách v ČR a SR uplatniť daňový bonus podľa osobitného predpisu,1) d) nepriznanie daňového bonusu na nezaopatrené dieťa, na ktoré si oprávnená osoba uplatnila nárok na prídavok. ČR - Dávky pěstounské péče Příspěvek při převzetí dítěte a) do 6 let, Kč, b) od 6 let do 15 let, Kč, c) od 15 let do 18 let, Kč Není ekvivalent Příspěvek na úhradu potřeb dítěte koeficienty Odměna pěstouna SR - Príspevky na podporu náhradnej starostlivosti o dieťa Jednorazový príspevok dieťaťu pri jeho zverení do náhradnej starostlivosti 352,86 EUR Jednorazový príspevok dieťaťu pri zániku náhradnej starostlivosti 883,90 EUR Opakovaný príspevok dieťaťu zverenému do náhradnej starostlivosti mesačne 132,39 Eur Opakovaný príspevok náhradnému rodičovi za kaţdé dítě svěřené do pěstounské péče součin částky ţivotního minima jednotlivce a koeficientu 1,00/měsíčně Odměna pěstouna ve zvláštních případech součin částky ţivotního minima jednotlivce a koeficientu 5,50, pečuje-li pěstoun alespoň o 3 děti svěřené mu do pěstounské péče nebo pečuje-li pěstoun alespoň o jedno dítě svěřené mu do pěstounské péče, které je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby/měsíčně Příspěvek na zakoupení motorového vozidla 70 % pořizovací ceny osobního motorového vozidla nebo prokázaných výdajů na opravy, nejvýše však Kč. Součet těchto příspěvků poskytnutých pěstounovi v období posledních 10 kalendářních let přede dnem podání ţádosti nesmí přesáhnout Kč/nejméně 4 děti v pěstounské péči Zdroj: zákony o sociálních dávkách v ČR a SR Výška dávky: výška príspevku bez ohľadu na počet detí mesačne 168,32 Eur tento príspevok sa zvyšuje o 119,72 Eur mesačne, ak sa NR osobne stará o tri deti a viac detí, ktoré sú súrodenci Osobitný opakovaný príspevok náhradnému rodičovi Výška dávky: výška príspevku na kaţdé dieťa, ktoré je občan s ťaţkým zdravotným postihnutím mesačne 69,36 Eur Není ekvivalent 43

44 4 NOVELA ZÁKONA O SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANĚ DĚTÍ Vláda předloţila návrh novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR dne Ta přikázala výboru pro sociální politiku, výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládeţ a tělovýchovu, výboru pro zdravotnictví a stálé komisi Poslanecké sněmovny pro rodinu a rovné příleţitosti tuto novelu k projednání. První čtení proběhlo dne a souhlas s vládním návrhem zákona vydal dne pouze výbor pro zdravotnictví, stálá komise jej vzala na vědomí a zbylé dva výbory jej přerušily. Druhé čtení je plánováno na květen Cílem této novely je především posílení moţností setrvání dítěte v biologické rodině, příp. umístění do náhradní rodinné péče, a hlavně sníţení počtu dětí umisťovaných do péče institucionální. 4.1 Změny oproti stávající právní úpravě Novela zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, je předkládána jako součást celkové reformy vedoucí ke zkvalitnění systému péče o ohrožené děti, k němuž se zavázala vláda České republiky ve svém programovém prohlášení. V souvislosti s novelou zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, vzniká potřeba novelizovat další zákony, zejména pak zákon o rodině, občanský soudní řád, daňové a pojistné zákony a některé další předpisy. Příprava návrhu zákona je koordinována s přípravou a projednáváním vládního návrhu nového občanského zákoníku Dopady v praxi Obecné cíle právní úpravy dle důvodové zprávy: 33 Důvodová zpráva. [online]. [cit ]. Dostupné z: 44

45 vytvoření podmínek pro zabezpečení výchovy a všestranného rozvoje dítěte v jeho přirozeném rodinném prostředí nebo v náhradním rodinném prostředí, změna orientace systému směrem k prevenci, díky níž odpadne nákladná a v mnoha případech neúčinná práce s dlouhodobě neřešenými problémy, zvýšení kvality systému zavedením standardů kvality a sjednocením postupů sociálněprávní ochrany dětí a osob pověřených k výkonu sociálně-právní ochrany dětí, vytvoření alternativ k nadměrnému umísťování dětí do institucionální péče rozvojem a profesionalizací pěstounské péče. Jedním z dílčích cílů navrhované právní úpravy je omezení počtu dětí, které vyrůstají v institucionální péči. Je proto nutná zásadní změna orientace na prevenci. Ve svém důsledku to znamená postupně převádět část prostředků vynakládaných na ústavní péči do podpory terénních a ambulantních služeb a také na podporu náhradní rodinné péče. Tento záměr se ovšem neobejde bez přechodného období, během něhož bude nutné výdaje přechodně navýšit nejprve je nutné alternativy k institucionální péči vytvořit. O tom, že se tato opatření poměrně rychle projeví v úbytku dětí v ústavní péči, svědčí příklad Slovenska, které zahájilo reformu v roce 2005, a kde se počet dětí v ústavní péči trvale snižuje. Po dvou letech fungování systému stoupl počet dětí v pěstounské péči o 15 % a zároveň došlo k poklesu počtu dětí v institucionální péči o 12 % Účinnost Účinnost novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí je navrhována od 1. července Důvodová zpráva. [online]. [cit ]. Dostupné z: 45

46 4.4 Reforma na Slovensku V souvislosti s jiţ dřívějšími doporučeními Výboru pro práva dítěte OSN přijalo Slovensko v roce 2005 celý komplex opatření v oblasti sociálně-právní ochrany dětí. Nový zákon č. 36/2005 Z. z., o rodine, který je postaven na myšlence nejlepšího zájmu dítěte, posílil tak respekt k názorům dítěte na posouzení vlastní situace. Tato idea je uplatněna také v občanském zákoníku a v zákoně č. 305/2005 Z. z., o sociálneprávnej ochrane detí a o sociálnej kuratele, který posílil roli zejména nestátních subjektů v této politice. Důraz je kladen zejména na poskytování sluţeb sociálně-právní ochrany dětí v jejich původních rodinách, popř. v náhradním rodinném prostředí a v důsledku toho co nejmenší počet dětí umisťovaných do ústavní péče. Tento trend je zřejmý na následujícím grafu, který ukazuje strmý pokles počtu dětí v ústavní péči právě od zmiňované reformy. Porovnání se situací této problematiky v České republice uvedené na dalším grafu je dosti výmluvné. Přístup Slovenské republiky pro nás můţe být inspirací pro svou komplexnost a důraz na zachování dítěte v jeho přirozeném rodinném prostředí [online]. [cit ]. Dostupné z: 46

47 5 ZHODNOCENÍ OBOU SYSTÉMŮ A NÁVRHY NA ZMĚNU DE LEGE FERENDA Po rozdělení České a Slovenské republiky došlo na obou uzemích v oblasti náhradní rodinné péče k některým důleţitým změnám. Mnohé z těchto změn na Slovensku mohou být pro úpravu a praxi institutu náhradní rodinné péče u nás inspirující. Nespornou výhodou systému náhradní rodinné péče na Slovensku je jeho organizační sjednocení pod jeden řídící a kontrolní orgán, kterým je Ministerstvo práce, sociálnych vecí a rodiny. Do jeho působnosti spadá kromě oblasti náhradní rodinné péče i celý institut náhradní výchovy dětí, tzn. ústavní zařízení typu dětských domovů a kojeneckých ústavů. Sjednocení tak umožňuje kontinuální a systematickou práci s dítětem v celé oblasti náhradní výchovy s tím, že klade důraz na péči v rodinném prostředí. 36 U nás je tento institut v gesci 3 ministerstev. Právě tato resortní roztříštěnost je přitom povaţována v celé oblasti péče o děti za největší problém., protoţe odlišné resortní filozofie a legislativní úpravy zainteresovaných ministerstev nemohou dosáhnout úrovně ochrany dětí ve vyspělých evropských státech. Rozdíl je také ve způsobu řízení, kontroly, metodického vedení a koordinace státní správy v oblasti sociálně-právní ochrany dětí. Hlavním výkonným orgánem v této oblasti je na Slovensku odbor sociálnoprávnej ochrany detí a sociálnej kurately Úradu práce, sociálnych vecí a rodiny, který je podřízen Ústrediu práce, sociálnych vecí a rodiny, jenţ je institucí ministerstva. Jeho prostřednictvím má tak stát efektivnější nástroje k řízení a koordinaci sociálně-právní ochrany dětí neţ Ministerstvo práce a sociálních věcí vůči orgánům samospráv u nás. Tím je lépe zajišťována jednotná praxe na území celého státu. V oblasti ústavní výchovy je na Slovensku bezesporu inspirativním praktický důraz na rozvoj rodinných forem péče, zvláště pak ústavní péče v profesionální rodině. Jedná se o formu ústavní výchovy, kdy je dítě vychováváno v rodině v blízkosti dětského domova anebo přímo 36 BUBLEOVÁ, V., J. DECKÁ, V. HABERLOVÁ, B. HOLÁ, J. MÁLIKOVÁ a A VÁVROVÁ. Pěstouni mají právo na služby. Praha 1: T. A. Print, s. r. o., 2007, str

48 v něm. Profesionální rodič je zaměstnancem dětského domova, ten je mu při péči o dítě nápomocen a a dohlíţí na její úroveň. Musí také splňovat kvalifikační předpoklady stanovené zákonem. Cílem tohoto typu náhradní péče o dítě je poskytnout dítěti péči rodinného typu na přechodné období, neţ pominou důvody k této péči, tzn. dokud nedojde k urovnání poměrů v biologické rodině nebo dokud se dítěti nenajde náhradní rodina. Tato forma péče o děti je srovnatelná s poměrně novým institutem pěstounské péče na přechodnou dobu v České republice. Vzhledem k ústavní péči v profesionální rodině také nejsou stanoveny kvalifikační předpoklady pěstouna a chybí zde praktická odborná podpora rodiny, která je profesionálním rodičům na Slovensku zajišťována dětským domovem. 37 Z doporučení zahraničních odborníků vůči českému systému pěstounské péče v rámci projektu MPSV 38 jednoznačně vyplývá sjednotit legislativu, dostatek pěstounů podpořit vybudováním dostatečně silné půdpůrné sítě pro jejich provázení, zajistit dostatečné finanční zabezpečení a změnit všeobecný náhled na pozici pěstouna. Významnou úlohu na Slovensku také mají akreditované nestátní subjekty. Ty mohou na rozdíl od České republiky provádět ve spolupráci se státními orgány nejen přípravu ţadatelů o náhradní rodinnou péči, ale i její zprostředkování. Rovněţ poskytují sociální poradenství a psychologickou péči dětem. Další významnou skutečností v rámci zprostředkování péče je povinnost poskytnout dítěti sociální poradenství a psychologickou péči způsobem, který je přiměřený věku a rozumové vyspělosti. Z hlediska finančního zabezpečení náhradních rodin je v obou státech shodně poskytován jednorázový příspěvek při převzetí dítěte do péče a příspěvek dítěti svěřenému do náhradní rodinné péče na úhradu jeho potřeb. Mezitím co na Slovensku je částka příspěvku na převzetí dítěte do péče konstantní, u nás je rozdělena do 3 úrovní podle věku dítěte. Na Slovensku existují také dva typy příspěvků srovnatelné s českou odměnou pěstouna a s odměnou 37 BUBLEOVÁ, V., J. DECKÁ, V. HABERLOVÁ, B. HOLÁ, J. MÁLIKOVÁ a A VÁVROVÁ. Pěstouni mají právo na služby. Praha 1: T. A. Print, s. r. o., 2007, str TOMEŠOVÁ, I. A KOL. Zmapování a porovnání vnitrostátního systému pěstounské péče se systémy pěstounské péče ve vybraných evropských zemích: výzkumný projekt č. smlouvy GK MPSV /10, NVF - Cekas pro MPSV ČR, Praha 48

49 pěstouna ve zvláštních případech. Ten je poskytován jen rodičům, kteří pečují o dítě nebo děti ze zdravotním postiţenín. Na rozdíl od nás neexistuje na Slovensku příspěvek na zakoupení motorového vozidla, jenţ je u nás poskytován rodinám s nejméně 4 dětmi v pěstounské péči. Ovšem existuje zde jednorázový příspěvek dítěti při ukončení náhradní rodinné péče, jakési startovné do ţivota, který u nás chybí. Celkově by se dalo říci, ţe finanční zabezpečení náhradních rodin kromě příspěvku dítěti, které odchází z náhradní rodinné péče je u nás v současné době na lepší úrovni. Obecné trendy a zaměření deklarované v oblasti náhradní rodinné péče jsou srovnatelné v obou státech. 39 Můţeme však konstatovat, ţe v rámci podpory a rozvoje náhradní rodinné péče učinila Slovenská republika mnohé kroky a opatření, která přinesla výrazné sníţení počtu dětí v ústavní péči. Tato opatření bude u nás třeba co nejdříve naplnit. 39 BUBLEOVÁ, V., J. DECKÁ, V. HABERLOVÁ, B. HOLÁ, J. MÁLIKOVÁ a A VÁVROVÁ. Pěstouni mají právo na služby. Praha 1: T. A. Print, s. r. o., 2007, str

50 ZÁVĚR Listina základních práv a svobod garantuje dětem právo na rodičovskou výchovu a péči. Společnost by tedy měla dělat vše pro to, aby kaţdému dítěti toto prostředí, pokud to jen trochu jde, umoţnila. Česká republika přistoupila k řadě mezinárodních dohod o ochraně lidských práv, např. k Evropské úmluvě o lidských právech nebo Úmluvě o právech dítěte. Právo dítěte na společný ţivot s rodiči se tak dočkalo ochrany ústavněprávní úrovně, která má platnost před zákonem. Současný systém péče o děti v České republice však důslednou ochranu práv dětí nezajišťuje. Neklade totiţ dostatečný důraz na zajištění vývoje dítěte v jeho přirozeném prostředí nebo náhradním rodinném prostředí v případech, kdy dítě nemůţe být dočasně nebo trvale vychováváno ve své vlastní rodině. V Českém systému panuje značná resortní roztříštěnost, neexistuje jediná legislativní norma, která by upravovala zákonný rámec péče o ohroţené děti, ani nejsou stanoveny standardy kvality práce. Výkon pěstounské péče není v dostatečné míře alternativou k péči k institucionální a potýká se se spoustou problémů. Neexistuje dostatečná síť sluţeb pro práci s rodinami a nejsou ani stanovena přesná kritéria pro umístění dítěte do ústavní péče. Důsledkem je vysoký počet dětí umístěných v institucionální výchově, za coţ je Česká republika Výborem pro práva dítěte OSN dlouhodobě kritizována. Ministerstvo práce a sociálních věcí na tuto kritiku zareagovalo novelou zákona o sociálně-právní ochraně dětí, která teď prochází schvalovacím procesem a jejíţ účinnost je navrhována na 1. července letošní roku. Měla by zejména podpořit pěstounskou péči v naší zemi a otevřít pěstounům nové sluţby a moţnosti, ketré jsou pro ně v současné době nedostupné. 40 Slovenské republice, která dosud nepřistoupila k Evropské úmluvě o lidských právech se na rozdíl od nás daří, díky propracovanějšímu legislativnímu systému i systému finanční pomoci v oblastní náhradní rodinné péče, velmi razantně sniţovat počet dětí v ústavní péči. Ta je v maximální moţné míře nahrazována péčí pěstounskou. Velkou měrou jsou v tomto smyslu orgánům sociálne-právnej ochrany deti a sociálnej kurately nápomocny akreditované nestátní organizace. 40 [online]. [cit ] 50

51 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Tištěné monografie 1. BUBLEOVÁ, V.; DECKÁ, J.; HABERLOVÁ, V.; HOLÁ, B.; MÁLIKOVÁ, J.; VÁVROVÁ, A. Pěstouni mají právo na služby. Praha 1: T. A. Print, s. r. o., HOLUB, M.; NOVÁ, H.; SLADKÁ HYKLOVÁ, J. Zákon o rodině. Komentář a předpisy souvisící. 8. aktualiz. a dopl. vyd. Praha 1: Linde, ISBN MATĚJČEK, Zdeněk a kol. Náhradní rodinná péče. Praha: Portál, s. r. o., ISBN MATĚJČEK, Z.; KOLUCHOVÁ, J.; BUBLEOVÁ, V.; KOVAŘÍK, J.; BENEŠOVÁ, L. Osvojení a pěstounská péče. Praha: Portál, s. r. o., ISBN MOTEJL, O.; ČERNÁ, I.; PANOVSKÁ, K.; MATYÁŠOVÁ, P. Rodina a dítě. Praha 3: ASPI, a.s., NOVOTNÁ, V.; BURDOVÁ, E. Zákon o sociálně-právní ochraně dětí.komentář. 3. akualiz. a dopl. vydání. Praha 3: Linde, ISBN NOVOTNÁ, Věra. Péče o děti a rodinu. Praha: Tiskárna MV, p. o., ŠKOVIERA, Albín. Dilemata náhradní výchovy. Praha: Portál, s. r. o., ISBN Nepublikované dokumenty 1. TOMEŠOVÁ, I. A KOL.:. Zmapování a porovnání vnitrostátního systému pěstounské péče se systémy pěstounské péče ve vybraných evropských zemích: výzkumný projekt č. smlouvy GK MPSV /10, NVF - Cekas pro MPSV ČR, Praha, srpen dosud nepublikováno. Internetové zdroje 1. Důvodová zpráva. [online]. [cit ]. Dostupné z: 51

52 2. HOLÁ, B., DECKÁ, J. Náhradní péče na Slovensku a její srovnání s Českou republikou s důrazem na náhradní rodinnou péči [online]. Publikováno [cit ]. 3. Dostupné z: <http://www.vzd.cz/nahradni-pece-na-slovensku-jeji.srovnani-s-ceskourepublikou-s-durazem-nanahradni-rodinnou-peci> 4. JANOČKOVÁ,Michaela. Základní principy úpravy osvojení v mezinárodních dokumentech a jejich od kaz v právním řádu ČR a SR [online] [cit ]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta. Vedoucí práce Milana Hrušáková. Dostupné z: <http://theses.cz/id/1npkak/>. 5. NEZVALOVÁ, Naděžda. Pěstounská péče jako forma náhradní rodinné péče [online] [cit ]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Dana Knotová. Dostupné z: <http://is.muni.cz/th/167259/ff_b/>. 6. [online]. [cit ].Dostupnéz:http://www.mestomost.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=9959&id= [online]. [cit ]. Dostupné z: 8. [online]. [cit ] 9. [online]. [cit ]. Dostupné z: 10. [online]. [cit ]. Dostupné z:http://www.mpsv.cz/files/clanky/11948/tz_mpsv_odmita_narceni_z_likvidace_kl okanku.pdf) 11. [online]. [cit ].Dostupnéz:http://www.triadacentrum.cz/celostatniseminar/9/Sbornik_IX.pdf 12. [online]. [cit ]. Dostupné z: 13. Zákony ČR, Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině [on-line]. [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.zakonycr.cz/seznamy/ sb-zakon-o-rodine.html> 14. Zákony ČR, Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře [on-line]. [cit ]. Dostupný z WWW: <http://www.zakonycr.cz/seznamy/ sb-zakon-ostatni-socialni-podpore.html> 15. Zákony-online.cz, Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí [on-line]. [cit ]. Dostupný z WWW: < 52

53 PŘÍLOHY Graf. č. 1 Počet ţadatelů o osvojení a osvojených dětí v ČR ( ) Graf. č. 2 Počet dětí umístěných do pěstounské péče v ČR ( ) Graf. č. 3 Struktura pěstounských rodin v ČR z hlediska vztahu k dítěti (2011) Graf. č. 4 Vývoj počtu dětí v náhradních rodinách a v ústavní péči v ČR ( ) Graf. č. 5 Vývoj počtu dětí v náhradních rodinách a v ústavní péči v SR ( ) Graf. č. 6 Vývoj počtu dětí přijatých a propuštěných do kojeneckých ústavů a dětských domovů pro děti do 3 let Graf. č. 7 Vývoj struktury dětí přijatých do kojeneckých ústavů a dětských domovů pro děti do 3 let, dle důvodu přijetí Graf. č. 8 Vývoj struktury dětí přijatých do kojeneckých ústavů a dětských domovů pro děti do 3 let, dle umístění Graf. č. 9 Vývoj struktury dětí přijatých do kojeneckých ústavů a dětských domovů pro děti do 3 let, dle délky obytu v zařízení 53

54 počet dětí počet osob Počet žadatelů o osvojení a osvojených dětí v ČR ( ) žadatelé o osvojení osvojené děti z toho děti mladší 15 let rok Počet dětí umístěných do pěstounské péče v ČR ( ) rok počet dětí umístěných do pěstounské péče z toho pěstounská péče na přechodnou dobu 54

55 Počet dětí počet dětí Vývoj počtu dětí v náhradních rodinách a v ústavní péči v ČR ( ) Zdroj dat: TransMonEE.org rok děti v náhradních rodinách děti v ústavní péči Zdroj dat: TransMonEE - databáze UNICEF Poznámka: pro ČR zahrnují počty dětí v ústavní péči děti v kojeneckých ústavech, dětských domnovech pro děti do 3 let, dětských domovech, dětských domovech se školou, diagnostických ústavech, výchovných ústavech, ústavech sociální péče a SOS dětských vesničkách. V ostatních státech je typologie zařízení často odlišná. Počty mladistvých ve výkonu trestu nejsou zahrnuty. Vývoj počtu dětí v náhradních rodinách a ústavní péči na Slovensku ( ) Zdroj dat: CEVRO Děti v náhradní rodině Rok Děti v ústavní péči 55

56 Zdroj: ÚZIS Poznámka: V průběhu roku bylo do kojeneckých ústavů a dětských domovů pro děti do tří let přijato 2077 dětí, coţ je nejvíce od roku Z celkového počtu přijatých dětí bylo 358 dětí se speciálními potřebami (dříve byly tyto děti označovány jako handicapované) a 55 dětí týraných. Během roku bylo z kojeneckých ústavů a dětských domovů pro děti do tří let propuštěno 2085 dětí, z nichţ 54 % se vrátilo do vlastní rodiny, 23 % bylo osvojeno a 9 % bylo propuštěno do jiné formy náhradní rodinné péče. Mimo rodinné prostředí bylo propuštěno 277 (13 % propuštěných) dětí. Stejně jako v roce 2009 přešlo 8 % propuštěných dětí do dětského domova pro starší děti (resort ministerstva školství), 2 % byla předána do ústavu sociální péče a 3 % dětí byla propuštěna jinam (klokánky atp.). Více neţ ¼ dětí strávila v kojeneckém ústavu více neţ 1 rok. 56

57 Zdroj: ÚZIS Zdroj: ÚZIS 57

58 Zdroj: ÚZIS 58

CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz. III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28.

Více

Když vlastní rodina chybí - náhradní, ústavní výchova,adopce

Když vlastní rodina chybí - náhradní, ústavní výchova,adopce Když vlastní rodina chybí - náhradní, ústavní výchova,adopce určeno pro žáky sekundy víceletého gymnázia CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Táborské soukromé gymnázium, s. r. o. cílová skupina: žáci sekundy cílem

Více

Mgr. Jan Svoboda VY_32_INOVACE_16_PRÁVO_2.04_Náhradní rodinná výchova. Výkladová prezentace k tématu Náhradní rodinná výchova

Mgr. Jan Svoboda VY_32_INOVACE_16_PRÁVO_2.04_Náhradní rodinná výchova. Výkladová prezentace k tématu Náhradní rodinná výchova Škola Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Autor Číslo Název Téma hodiny Předmět Ročník/y/ Datum vytvoření Anotace Očekávaný výstup Druh učebního materiálu Mgr.

Více

Náhradní rodinná péče. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje.

Náhradní rodinná péče. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Náhradní rodinná péče Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Duben 2010 Mgr.Olga Čadilová Náhradní rodinná péče Náhradní rodinná péče Rodiči

Více

Název školy: Střední odborné učiliště, Domažlice, Prokopa Velikého 640. Ročník: 1.-4. ročník studijních oborů, 1.-3. ročník učebních oborů

Název školy: Střední odborné učiliště, Domažlice, Prokopa Velikého 640. Ročník: 1.-4. ročník studijních oborů, 1.-3. ročník učebních oborů Název školy: Střední odborné učiliště, Domažlice, Prokopa Velikého 640 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0639 Název materiálu:vy_32_inovace_03.07 Téma sady: Rodinné právo rodiče a děti Ročník: 1.-4. ročník

Více

Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Benešov, Husova 742 PRÁVO. Mgr. Vladimír Černý

Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Benešov, Husova 742 PRÁVO. Mgr. Vladimír Černý Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Benešov, Husova 742 PRÁVO Mgr. Vladimír Černý Rodinné právo III/2 VY_32_INOVACE_197 3 Název školy Registrační číslo projektu Název projektu

Více

Zdeňka Králíčková, 2007

Zdeňka Králíčková, 2007 PĚSTOUNSKÁ PÉČE Zdeňka Králíčková, 2007 ÚČEL výkon osobní péče o nezletilé dítě po dobu, po kterou nemohou rodiče o dítě osobně pečovat dočasnost pravidelné osobní kontakty rodiče s dítětem není-li to

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: ING. HANA MOTYČKOVÁ Název materiálu: VY_32_INOVACE_13_RODINNÉ PRÁVO II_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

Průvodce osvojením. Jak na osvojení

Průvodce osvojením. Jak na osvojení Průvodce osvojením Jak na osvojení Opuštěné dítě je dítě, které se ne vlastní vinou ocitlo bez vlastní rodiny a není naděje na změnu poměrů v biologické rodině. Je proto žádoucí, aby společnost nalezla

Více

Je poskytována dětem bez rodiny nebo dětem, které nemohou být z různých důvodů vychovávány ve své vlastní rodině.

Je poskytována dětem bez rodiny nebo dětem, které nemohou být z různých důvodů vychovávány ve své vlastní rodině. Mgr. Jakub Dziergas Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace Tento výukový materiál byl zpracován v rámci akce EU peníze středním školám - OP VK 1.5. Výuková sada PRÁVO, DUM

Více

NÁHRADNÍ RODINNÁ PÉČE

NÁHRADNÍ RODINNÁ PÉČE NÁHRADNÍ RODINNÁ PÉČE Náhradní rodinná péče je poskytována dětem bez rodiny, nebo dětem, které nemohou být z různých důvodů vychovávány ve své vlastní rodině. Dává dětem možnost vyrůstat v přirozeném rodinném

Více

Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí bude děti více chránit

Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí bude děti více chránit MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚ CÍ KANCELÁŘ MINISTRA Tiskové oddě lení Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí bude děti více chránit Tisková zpráva Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV)

Více

PROHLOUBENÍ NABÍDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA VŠPJ A SVOŠS V JIHLAVĚ

PROHLOUBENÍ NABÍDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA VŠPJ A SVOŠS V JIHLAVĚ Projekt č. CZ.1.07/3.2.09/03.0015 PROHLOUBENÍ NABÍDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA VŠPJ A SVOŠS V JIHLAVĚ http://www.vspj.cz/skola/evropske/opvk Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním

Více

Průvodce pro náhradní rodinnou péči

Průvodce pro náhradní rodinnou péči Průvodce pro náhradní rodinnou péči Jak na náhradní rodinnou péči V zájmu každého dítěte je vyrůstat v klidném a harmonickém prostředí své rodiny, právem a povinností rodičů je výchova a péče o děti. Bohužel

Více

Pěstounská péče je institut natolik rozmanitý, jak rozmanité jsou samotné životní příběhy dětí. Někde jsou kontakty s rodiči časté, v jiných případech třeba žádné. Někdy žije dítě v pěstounské rodině až

Více

PĚSTOUNSKÁ PÉČE. Zdeňka Králíčková, 2008

PĚSTOUNSKÁ PÉČE. Zdeňka Králíčková, 2008 PĚSTOUNSKÁ PÉČE Zdeňka Králíčková, 2008 ÚČEL výkon osobní péče o nezletilé dítě po dobu, po kterou nemohou rodiče o dítě osobně pečovat dočasnost pravidelné osobní kontakty rodiče s dítětem není-li to

Více

Perspektivy péče o ohrožné děti

Perspektivy péče o ohrožné děti Perspektivy péče o ohrožné děti Bc. Radek Šoustal referent SPOD, KÚ MSK Ostrava-Poruba, 22. 11. 2011 Základní dokumenty Národní akční plán k transformaci a sjednocení systému péče o ohrožené děti na období

Více

KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA RODINNÉ PRÁVO RODIČE A DĚTI, NÁHRADNÍ RODINNÁ VÝCHOVA

KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA RODINNÉ PRÁVO RODIČE A DĚTI, NÁHRADNÍ RODINNÁ VÝCHOVA KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA RODINNÉ PRÁVO RODIČE A DĚTI, NÁHRADNÍ RODINNÁ VÝCHOVA VZTAH RODIČŮ A DĚTÍ Jak už bylo řečeno v předešlé prezentaci, každý rodič má vůči svým nezletilým potomkům rodičovskou

Více

Sociálně právní ochrana dětí

Sociálně právní ochrana dětí Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok (CZ.2.17/3.1.00/36073) Sociálně právní ochrana dětí VK Mezioborová spolupráce v rámci

Více

Aktuální situace v oblasti náhradní péče o děti v ČR. 17. září 2014. Odbor ochrany práv dětí

Aktuální situace v oblasti náhradní péče o děti v ČR. 17. září 2014. Odbor ochrany práv dětí Aktuální situace v oblasti náhradní péče o děti v ČR 17. září 2014 Odbor ochrany práv dětí Národní strategie ochrany práv dětí a související AKČNÍ PLÁN K NAPLNĚNÍ NÁRODNÍ STRATEGIE OCHRANY PRÁV DĚTÍ 2012

Více

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2012 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 52 Rozeslána dne 7. května 2012 Cena Kč 90, O B S A H :

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2012 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 52 Rozeslána dne 7. května 2012 Cena Kč 90, O B S A H : Ročník 2012 SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÁ REPUBLIKA Částka 52 Rozeslána dne 7. května 2012 Cena Kč 90, O B S A H : 141. Zákon, kterým se mění zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením

Více

Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí 22. 11. 2012. PhDr. Miloslav Macela Odbor rodiny a ochrany práv dětí

Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí 22. 11. 2012. PhDr. Miloslav Macela Odbor rodiny a ochrany práv dětí Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí 22. 11. 2012 PhDr. Miloslav Macela Odbor rodiny a ochrany práv dětí Novela zákona o sociálně právní ochraně dětí schvalovací proces Prošla dvakrát mezirezortním

Více

Kapitoly z rodinného a trestního práva. přednáška 2. 4. 2009

Kapitoly z rodinného a trestního práva. přednáška 2. 4. 2009 Kapitoly z rodinného a trestního práva přednáška 2. 4. 2009 Vztahy dítěte k nevlastnímu rodiči Na výchově dítěte se podílí i manžel, který není rodičem dítěte (tzv. nevlastní rodič ), za předpokladu, že

Více

ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD

ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD Ročník: vyšší stupeň osmiletého studijního cyklu Gymnázium Globe, s.r.o. CZ.1.07/1.1.00/14.0143 RODINNÉPRÁVO Upravuje vznik a zánik manželství, vztahy mezi manžely, rodiči, dětmi

Více

Okresní soud v Litoměřicích Průměrné délky opatrovnických řízení ode dne nápadu do dne právní moci ve dnech

Okresní soud v Litoměřicích Průměrné délky opatrovnických řízení ode dne nápadu do dne právní moci ve dnech Okresní soud v Litoměřicích Průměrné délky opatrovnických řízení ode dne nápadu do dne právní moci ve dnech Opatrovnické řízení 1) Podpůrná opatření a svéprávnost (platí pro zletilé osoby) a) Podpůrná

Více

Obvodní soud pro Prahu 5 Průměrné délky opatrovnických řízení ode dne nápadu do dne právní moci ve dnech

Obvodní soud pro Prahu 5 Průměrné délky opatrovnických řízení ode dne nápadu do dne právní moci ve dnech Obvodní soud pro Prahu 5 Průměrné délky opatrovnických řízení ode dne nápadu do dne právní moci ve dnech Opatrovnické řízení 1) Podpůrná opatření a svéprávnost (platí pro zletilé osoby) a) Podpůrná opatření

Více

Průvodce pro zájemce o náhradní rodinnou péči

Průvodce pro zájemce o náhradní rodinnou péči Průvodce pro zájemce o náhradní rodinnou péči V zájmu každého dítěte je vyrůstat v klidném a harmonickém prostředí své rodiny, právem a povinností rodičů je výchova a péče o děti. Bohužel ne všichni rodiče

Více

Koncepce v oblasti rodinné politiky z hlediska sociálních věcí na území Plzeňského kraje pro rok 2013

Koncepce v oblasti rodinné politiky z hlediska sociálních věcí na území Plzeňského kraje pro rok 2013 Koncepce v oblasti rodinné politiky z hlediska sociálních věcí na území Plzeňského kraje pro rok 2013 Zpracoval: Krajský úřad Plzeňského kraje, odbor sociálních věcí OBSAH 1. Úvod...4 I. Koncepční část

Více

Orgán sociálně-právní ochrany dětí

Orgán sociálně-právní ochrany dětí Orgán sociálně-právní ochrany dětí Sociálně-právní ochrana je pomoc pro děti, jejich rodiče a další dospěláky, kteří se o děti starají nebo se chtějí starat. Děti chrání před násilím, zanedbáváním, zneužíváním

Více

MINIMÁLNÍ ÚROVEŇ POSKYTOVANÝCH SLUŽEB V OP RUMBURK platné od 1. 9. 2009. 1. 2. 3. 4. Info Rada Akt.pomoc Asistence

MINIMÁLNÍ ÚROVEŇ POSKYTOVANÝCH SLUŽEB V OP RUMBURK platné od 1. 9. 2009. 1. 2. 3. 4. Info Rada Akt.pomoc Asistence MINIMÁLNÍ ÚROVEŇ POSKYTOVANÝCH SLUŽEB V OP RUMBURK platné od 1. 9. 2009 1. 2. 3. 4. Info Rada Akt.pomoc Asistence 1. Sociální dávky - celkem 1.1. Dávky státní sociální podpory 1.1.1. Dávky poskytované

Více

ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Čl. I

ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Čl. I ZÁKON ze dne 2014, kterým se mění zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl

Více

Pěstounská péče na. Jak na pěstounskou péči na. přechodnou dobu

Pěstounská péče na. Jak na pěstounskou péči na. přechodnou dobu Pěstounská péče na přechodnou dobu Jak na pěstounskou péči na Co je pěstounská péče na Ve stávajícím systému náhradní rodinné péče se od 1. 6. 2006 objevuje nový institut, kterým je pěstounská péče na.

Více

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Částka 52 Sbírka zákonů č. 142 / 2012 Strana 2251 142 ZÁKON ze dne 11. dubna 2012 o změně některých zákonů v souvislosti se zavedením základních registrů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Více

P r ů v o d c e p r o z á j e m c e o n á h r a d n í r o d i n n o u p é č i

P r ů v o d c e p r o z á j e m c e o n á h r a d n í r o d i n n o u p é č i P r ů v o d c e p r o z á j e m c e o n á h r a d n í r o d i n n o u p é č i Průvodce pro zájemce o náhradní rodinnou péči V zájmu každého dítěte je vyrůstat v klidném a harmonickém prostředí své rodiny,

Více

Průvodce pro zájemce o náhradní rodinnou péči

Průvodce pro zájemce o náhradní rodinnou péči Průvodce pro zájemce o náhradní rodinnou péči Průvodce pro zájemce o náhradní rodinnou péči V zájmu každého dítěte je vyrůstat v klidném a harmonickém prostředí své rodiny, právem a povinností rodičů je

Více

Zákon o sociálně právní ochraně dětí s důrazem na využití ve škole

Zákon o sociálně právní ochraně dětí s důrazem na využití ve škole Zákon o sociálně právní ochraně dětí s důrazem na využití ve škole Novela zákona o OSPOD vyšla ve Sbírce zákonů pod číslem 401/2012 Sb. S účinností od 1.1.2013. Zasazení novely v,,legislativním rámci do

Více

Pracovní profily sociálních pracovníků vykonávajících sociálně-právní ochranu dětí

Pracovní profily sociálních pracovníků vykonávajících sociálně-právní ochranu dětí Pracovní profily sociálních pracovníků vykonávajících sociálně-právní ochranu dětí vykonává funkci kolizního opatrovníka nezletilým dětem, zastupuje je při jednání u soudu, policie, dle potřeby i u jiných

Více

NÁHRADNÍ RODINNÁ PÉČE

NÁHRADNÍ RODINNÁ PÉČE JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTA Katedra sociální práce a sociální politiky Studijní opora předmětu NÁHRADNÍ RODINNÁ PÉČE oboru Sociální práce ve veřejné správě KS

Více

OBSAH. ZÁKON č. 359/1999 Sb. O SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANĚ DĚTÍ... 1

OBSAH. ZÁKON č. 359/1999 Sb. O SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANĚ DĚTÍ... 1 OBSAH Autoři jednotlivých ustanovení..................................... XI Seznam zkratek............................................... XIII Seznam předpisů citovaných v komentáři..........................

Více

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2009 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 68 Rozeslána dne 24. července 2009 Cena Kč 131, O B S A H :

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2009 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 68 Rozeslána dne 24. července 2009 Cena Kč 131, O B S A H : Ročník 2009 SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÁ REPUBLIKA Částka 68 Rozeslána dne 24. července 2009 Cena Kč 131, O B S A H : 227. Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech

Více

Náhradní rodinná péče

Náhradní rodinná péče Náhradní rodinná péče Systém náhradní rodinné péče byl do konce roku 2013 upraven v zákoně č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů. Od 01.01.2014 nabyl účinnosti zákon č. 82/2012 Sb., občanský

Více

Nový občanský zákoník

Nový občanský zákoník kód předmětu: B_CPr_3 Civilní právo 3 Nový občanský zákoník RODINNÉ PRÁVO David Hozman (2013) hozmand@seznam.cz nebo 21078@mail.vsfs.cz Legislativa ústavní základ v článku 32 Listiny základních práv a

Více

Středisko náhradní rodinné péče, o. s. Situace náhradní péče o děti na Slovensku

Středisko náhradní rodinné péče, o. s. Situace náhradní péče o děti na Slovensku Středisko náhradní rodinné péče, o. s. Situace náhradní péče o děti na Slovensku Do začátku 90. let standardní forma péče Kolektivní domovy Do r. 1997 byla náhradní péče o děti řízena 3 rezorty: zdravotnictvím,

Více

RODINNÉ PRÁVO VYBRANÉ OTÁZKY

RODINNÉ PRÁVO VYBRANÉ OTÁZKY RODINNÉ PRÁVO VYBRANÉ OTÁZKY -rozvod manželství sporný, nesporný -popření otcovství -vyživovací povinnost rodičů k dětem -další druhy vyživovací povinnosti ROZVOD SPORNÝ Soud můţe manţelství na návrh některého

Více

OBSAH. Seznam použitých zkratek... XIII Předmluva...XVII O autorech... XXI Úvod... XXIII

OBSAH. Seznam použitých zkratek... XIII Předmluva...XVII O autorech... XXI Úvod... XXIII OBSAH Seznam použitých zkratek............................................ XIII Předmluva........................................................XVII O autorech........................................................

Více

Struktura dotazů na poradně Adopce.com za rok 2014

Struktura dotazů na poradně Adopce.com za rok 2014 Analýza dotazů na poradně Adopce.com (celkem 1 dotazů, odpovědí) Tato analýza rozkrývá strukturu dotazů na poradně Adopce.com v sekci Rady odborníků za rok 1. Poradna funguje na principu volné diskuse

Více

Předmět: Občanská nauka Ročník: 2. Téma: Člověk a právo. Vypracoval: JUDr. Čančík František Materiál: VY_32_INOVACE_42 Datum: 6.1.

Předmět: Občanská nauka Ročník: 2. Téma: Člověk a právo. Vypracoval: JUDr. Čančík František Materiál: VY_32_INOVACE_42 Datum: 6.1. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: 65-42-M/02 Cestovní ruch 65-41-L/01 Gastronomie Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Občanská nauka Ročník:

Více

"Smluvní rodiny" ohrožují práva dětí

Smluvní rodiny ohrožují práva dětí "Smluvní rodiny" ohrožují práva dětí Úprava smluvních rodin v novém zákonu o ústavní péči je hrubě nedostatečná, nesystematická a v této podobě a za současné situace může vážně ohrozit práva dětí. Výzva

Více

ZÁKON 325/1999 1 94 ČÁST PRVNÍ. MEZINÁRODNÍ OCHRANA

ZÁKON 325/1999 1 94 ČÁST PRVNÍ. MEZINÁRODNÍ OCHRANA OBSAH Úvodní slovo... XI Rozdělení práce... XII Poděkování... XIII Seznam použitých zkratek... XIV Seznam relevantních mezinárodních smluv, jiných mezinárodních instrumentů, právních předpisů ES/EU a dokumentů

Více

OBSAH DÍL ČTVRTÝ: RODINNÉ PRÁVO... 11. Hlava třicátá: Rodinné právo... 13

OBSAH DÍL ČTVRTÝ: RODINNÉ PRÁVO... 11. Hlava třicátá: Rodinné právo... 13 DÍL ČTVRTÝ: RODINNÉ PRÁVO... 11 Hlava třicátá: Rodinné právo... 13 1 Rodinné právo v České republice... 13 A. Pojem a předmět rodinného práva... 13 B. Systém rodinného práva; jeho místo v systému českého

Více

S T A N D A R D 4. Personální zabezpečení výkonu sociálně-právní ochrany dětí. 4 a

S T A N D A R D 4. Personální zabezpečení výkonu sociálně-právní ochrany dětí. 4 a S T A N D A R D 4 Personální zabezpečení výkonu sociálně-právní ochrany dětí 4 a Orgán sociálně-právní ochrany má v rámci stanovené organizační struktury určen počet pracovních míst a zpracované pracovní

Více

Statutární město Ústí nad Labem

Statutární město Ústí nad Labem Statutární město Ústí nad Labem Obecně závazná vyhláška č. 5 /2012, o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů Zastupitelstvo

Více

Struktura dotazů na poradně Adopce.com za rok 2013 - vyjádřeno procentuélně

Struktura dotazů na poradně Adopce.com za rok 2013 - vyjádřeno procentuélně Analýza dotazů na poradně Adopce.com (celkem 88 dotazů, 91 odpovědí) Tato analýza rozkrývá strukturu dotazů na poradně Adopce.com v sekci Rady odborníků za rok 1. Poradna funguje na principu volné diskuse

Více

Odbor správních a vnitřních věcí

Odbor správních a vnitřních věcí Odbor správních a vnitřních věcí Matrika vedení knih narození, manželství a úmrtí a souvisejících sbírek listin a vydávání výpisů z těchto knih podle zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení

Více

OBSAH DÍL ČTVRTÝ: RODINNÉ PRÁVO

OBSAH DÍL ČTVRTÝ: RODINNÉ PRÁVO OBSAH DÍL ČTVRTÝ: RODINNÉ PRÁVO Hlava dvacátá sedmá: Rodinné právo... 13 1 Rodinné právo v České republice... 13 A. Pojem a předmět rodinného práva... 13 B. Systém rodinného práva; jeho místo v systému

Více

RODINNÉ PRÁVO VYBRANÉ OTÁZKY

RODINNÉ PRÁVO VYBRANÉ OTÁZKY RODINNÉ PRÁVO VYBRANÉ OTÁZKY -rozvod manželství sporný, nesporný -popření otcovství -vyživovací povinnost rodičů k dětem -další druhy vyživovací povinnosti ROZVOD SPORNÝ Soud můţe manţelství na návrh některého

Více

OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE 2007 PRÁVO. platí pro obory: RPB, PSP (tj. tříleté, bakalářské), RP (pětileté) Teorie práva, ústavní právo

OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE 2007 PRÁVO. platí pro obory: RPB, PSP (tj. tříleté, bakalářské), RP (pětileté) Teorie práva, ústavní právo OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE 2007 PRÁVO platí pro obory: RPB, PSP (tj. tříleté, bakalářské), RP (pětileté) Teorie práva, ústavní právo 1. Základní právní pojmy právo, právní systém, právní řád, právní

Více

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (NOZ) Zaměřeno na rodinné právo

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (NOZ) Zaměřeno na rodinné právo Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (NOZ) Zaměřeno na rodinné právo Kalmusová Lucie Langmajerová Tereza Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině Schváleno (vydáno): 04. 12. 1963 Účinnost od: 01. 04. 1964 Zrušeno:

Více

Část první. Úvodní ustanovení

Část první. Úvodní ustanovení Instrukce Ministerstva spravedlnosti, Ministerstva vnitra, Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 5.4.2007 č.j. 142/2007-ODS-Org,

Více

REFORMA SYSTÉMU PÉČE O OHROŽENÉ DĚTI. JUDr. Zuzana Zárasová Mgr. Adam Křístek Odbor rodiny a dávkových systémů MPSV

REFORMA SYSTÉMU PÉČE O OHROŽENÉ DĚTI. JUDr. Zuzana Zárasová Mgr. Adam Křístek Odbor rodiny a dávkových systémů MPSV REFORMA SYSTÉMU PÉČE O OHROŽENÉ DĚTI JUDr. Zuzana Zárasová Mgr. Adam Křístek Odbor rodiny a dávkových systémů MPSV Základní východiska reformy Stav systému (poznatky z konkrétních kauz, výzkumů, analýz,

Více

Statut Technologické agentury České republiky

Statut Technologické agentury České republiky VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY III. Příloha k usnesení vlády ze dne 7. prosince 2009 č. 1530 ve znění přílohy k usnesení vlády ze dne 18. prosince 2013 č. 991 Statut Technologické agentury České republiky Článek

Více

16. maturitní otázka (A)

16. maturitní otázka (A) 16. maturitní otázka (A) 16) Právní instituce soustava obecných soudů,druhy soudní moci Ústavní soud, státní zastupitelství, advokacie, notářství Soudnictví, státní zastupitelství, advokacie, notářství

Více

Struktura dotazů na poradně Adopce.com za rok 2012 vyjádřeno v absolutních hodnotách finanční zabezpečení dětí v NRP

Struktura dotazů na poradně Adopce.com za rok 2012 vyjádřeno v absolutních hodnotách finanční zabezpečení dětí v NRP Analýza dotazů na poradně Adopce.com (celkem: dotazů, odpovědí) Tato analýza rozkrývá strukturu dotazů na poradně Adopce.com v sekci Rady odborníků za rok. Poradna funguje na principu volné diskuse mezi

Více

272/2001 Sb. ZÁKON. ze dne 10. července 2001, kterým se mění zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 257/2000 Sb.

272/2001 Sb. ZÁKON. ze dne 10. července 2001, kterým se mění zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 257/2000 Sb. 272/2001 Sb. ZÁKON ze dne 10. července 2001, kterým se mění zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 257/2000 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl.I

Více

Mgr. Filip Vyskočil PRÁVNÍ ÚPRAVA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE

Mgr. Filip Vyskočil PRÁVNÍ ÚPRAVA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE Mgr. Filip Vyskočil PRÁVNÍ ÚPRAVA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE Středisko náhradní rodinné péče, spolek Praha 2014 PRÁVNÍ ÚPRAVA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE I. LEGISLATIVNÍ RÁMEC

Více

Závěr č. 85 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 14. 12. 2009. Okruh účastníků v řízení o přezkoumání územního plánu

Závěr č. 85 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 14. 12. 2009. Okruh účastníků v řízení o přezkoumání územního plánu MINISTERSTVO VNITRA Poradní sbor ministra vnitra ke správnímu řádu Závěr č. 85 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 14. 12. 2009 Okruh účastníků v řízení o přezkoumání územního

Více

Pěstounská péče a novela zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. Jihlava 31. 10. 2011

Pěstounská péče a novela zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. Jihlava 31. 10. 2011 Pěstounská péče a novela zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí Jihlava 31. 10. 2011 Základní východiska Mezinárodní závazky České republiky, judikatura Evropského soudu pro lidská práva

Více

KYBERNETICKÁ KRIMINALITA ÚSTAVNÍ ZÁKLADY KYBERNETICKÉ KRIMINALITY

KYBERNETICKÁ KRIMINALITA ÚSTAVNÍ ZÁKLADY KYBERNETICKÉ KRIMINALITY KYBERNETICKÁ KRIMINALITA ÚSTAVNÍ ZÁKLADY KYBERNETICKÉ KRIMINALITY MGR. RADIM VIČAR UNIVERZITA OBRANY, FAKULTA EKONOMIKY A MANAGEMENTU radim.vicar@unob.cz Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

Obsah. 2. Ústavní právo... 33 2.1 Ústava České republiky... 33 2.2 Listina základních práv a svobod... 41 2.3 Veřejný ochránce práv...

Obsah. 2. Ústavní právo... 33 2.1 Ústava České republiky... 33 2.2 Listina základních práv a svobod... 41 2.3 Veřejný ochránce práv... Obsah 1. Obecná teorie státu a práva......................... 13 1.1 Právo a morálka.............................. 13 1.2 Pojem státu a práva............................ 13 1.3 Právní stát...................................

Více

ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ

ČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ OBSAH Seznam autorů............................................ XIII Autoři a recenzenti jednotlivých ustanovení...................... XV Seznam zkratek......................................... XXXII Cizojazyčný

Více

Rodinné právo. Poručenství a jiné formy péče o dítě. CEVRO Institut JUDr. Lucie Váňová lucie.vanova@vsci.cz LS 2013/2014

Rodinné právo. Poručenství a jiné formy péče o dítě. CEVRO Institut JUDr. Lucie Váňová lucie.vanova@vsci.cz LS 2013/2014 Rodinné právo LS 2013/2014 9. Poručenství a jiné formy péče o dítě CEVRO Institut JUDr. Lucie Váňová lucie.vanova@vsci.cz Osnova semináře poručenství pěstounství péče jiné osoby opatrovnictví ústavní výchova

Více

Soud může něčí svéprávnost omezit ze závažného důvodu, např. pro jeho duševní poruchu. Takovému člověku současně jmenuje opatrovníka.

Soud může něčí svéprávnost omezit ze závažného důvodu, např. pro jeho duševní poruchu. Takovému člověku současně jmenuje opatrovníka. 2 0. O b č a n s k é p r á v o I Z á k l a d n í p o j m y a p r a m e n y Občanské právo je souhrn soukromoprávních ustanovení, upravujících osobní stav, právní postavení a vzájemná práva a povinnosti

Více

114/1988 Sb. ZÁKON. Část první. Orgány sociálního zabezpečení a jejich úkoly. Orgány sociálního zabezpečení

114/1988 Sb. ZÁKON. Část první. Orgány sociálního zabezpečení a jejich úkoly. Orgány sociálního zabezpečení Stav k 5.3.2007 114/1988 Sb. ZÁKON ze dne 27. června 1988 České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, jak vyplývá ze změn a doplnění provedených zákonem České národní

Více

25_2008_Sb.txt INTEGROVANÝ REGISTR ZNEČIŠŤOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A INTEGROVANÝ SYSTÉM PLNĚNÍ OHLAŠOVACÍCH POVINNOSTÍ V OBLASTI ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

25_2008_Sb.txt INTEGROVANÝ REGISTR ZNEČIŠŤOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A INTEGROVANÝ SYSTÉM PLNĚNÍ OHLAŠOVACÍCH POVINNOSTÍ V OBLASTI ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 25/2008 Sb. ZÁKON ze dne 16. ledna 2008 o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném a o změně některých zákonů Změna: 227/2009 Sb. Změna: 281/2009 Sb. Parlament se usnesl na

Více

Vyhledávání osob vhodných stát se pěstouny v Karlovarském kraji. Obsah

Vyhledávání osob vhodných stát se pěstouny v Karlovarském kraji. Obsah Obsah Výkladová část... 4 1.1 Ústavní (institucionální) péče... 4 1.2 Školská zařízení... 5 1.3 Zdravotnická zařízení... 6 1.4 Zařízení sociálních služeb... 6 1.5 Zařízení pro děti vyžadující okamžitou

Více

UKÁZKY Z DOKUMENTU NAHODILÉ VÝTAŽKY KAPITOL

UKÁZKY Z DOKUMENTU NAHODILÉ VÝTAŽKY KAPITOL UKÁZKY Z DOKUMENTU NAHODILÉ VÝTAŽKY KAPITOL 2. JEDNOTLIVÉ NOVELIZOVANÉ BODY 19. V 30 odst. 1 písm. a) se slova s pedagogickými pracovníky nahrazují slovy se zaměstnanci ve škole nebo školském zařízení.

Více

Návrh. ZÁKON ze dne... 2016, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o úvěru pro spotřebitele

Návrh. ZÁKON ze dne... 2016, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o úvěru pro spotřebitele IIIb. Návrh ZÁKON ze dne... 2016, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o úvěru pro spotřebitele Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o České

Více

Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ

Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí ve znění zákonů č. 257/2000 Sb., č. 272/2001 Sb., č. 320/2002 Sb., č. 518/2002 Sb., č. 222/2003 Sb., č. 52/2004 Sb., č. 315/2004 Sb., č. 436/2004 Sb.,

Více

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Strana 2 Sbírka zákonů č. 1 / 2012 1 ZÁKON ze dne 9. prosince 2011, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na

Více

Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bc. Jana Majerovič Krůfová, kurátor pro mládež, OSPOD Jilemnice

Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bc. Jana Majerovič Krůfová, kurátor pro mládež, OSPOD Jilemnice Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí Bc. Jana Majerovič Krůfová, kurátor pro mládež, OSPOD Jilemnice Sociálně-právní ochrana dětí Výkon státní správy v rámci přenesené působnosti

Více

193/1999 Sb. ZÁKON. ze dne 29. července 1999. o státním občanství některých bývalých československých státních občanů

193/1999 Sb. ZÁKON. ze dne 29. července 1999. o státním občanství některých bývalých československých státních občanů 193/1999 Sb. ZÁKON ze dne 29. července 1999 o státním občanství některých bývalých československých státních občanů Změna: 320/2002 Sb. Změna: 46/2006 Sb. Změna: 142/2012 Sb. Parlament ve snaze zmírnit

Více

Vyhláška č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání

Vyhláška č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání Vyhláška č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání Ve znění poslední změny vyhláškou č. 279/2012 Sb., s účinností dnem 31. srpna 2012. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle 112, 121 odst.

Více

Č. 10. N á l e z. Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky (pléna) ze dne 17. září 1992 sp. zn. Pl. ÚS 72/92

Č. 10. N á l e z. Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky (pléna) ze dne 17. září 1992 sp. zn. Pl. ÚS 72/92 Č. 10 Ze skutečnosti, že zákonem na nějž odkazuje 242 zák. práce ( zák. č. 65/ 65 Sb. ) ve znění zák. 231/92 Sb., kterým se mění a doplňuje zákoník práce a zákon o zaměstnanosti může být i zákon národní

Více

Transformace péče o ohrožené děti a mládež: Aktuální trendy v systému péče o ohrožené děti 25. 2. 2015

Transformace péče o ohrožené děti a mládež: Aktuální trendy v systému péče o ohrožené děti 25. 2. 2015 Transformace péče o ohrožené děti a mládež: Aktuální trendy v systému péče o ohrožené děti 25. 2. 2015 Pardubice Národní strategie ochrany práv dětí a související AKČNÍ PLÁN K NAPLNĚNÍ NÁRODNÍ STRATEGIE

Více

Mgr. Filip Vyskočil PRÁVNÍ ÚPRAVA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE

Mgr. Filip Vyskočil PRÁVNÍ ÚPRAVA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE Mgr. Filip Vyskočil PRÁVNÍ ÚPRAVA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE Středisko náhradní rodinné péče, spolek Praha 2014 PRÁVNÍ ÚPRAVA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE I. LEGISLATIVNÍ RÁMEC

Více

Metodický list pro kombinovaného studia předmětu RODINNÉ PRÁVO. I. soustředění

Metodický list pro kombinovaného studia předmětu RODINNÉ PRÁVO. I. soustředění Metodický list pro kombinovaného studia předmětu RODINNÉ PRÁVO I. soustředění Název tématického celku: ÚVOD DO RODINNÉHO PRÁVA, PROBLEMATIKA UZAVÍRÁNÍ MANŽELSTVÍ A JEHO ZÁNIKU Předmětem prvního soustředění

Více

Informační systém evidence obyvatel

Informační systém evidence obyvatel Informační systém evidence obyvatel Informační systém evidence obyvatel, upravený zákonem č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel),

Více

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: nepovinná ústní zkouška. Sociální péče - sociální činnost pro etnické skupiny TEMATA

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: nepovinná ústní zkouška. Sociální péče - sociální činnost pro etnické skupiny TEMATA PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: nepovinná ústní zkouška Předmět: Právo Obor vzdělání: Sociální péče - sociální činnost pro etnické skupiny Kód oboru: 75-41-M005 Školní rok: 2013/2014 Třída: DS

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor Mgr. Jana Tomkovičová Tematický celek Člověk a právo Cílová skupina 3. ročník SŠ s maturitní zkouškou Anotace Materiál je zaměřen na právní vztahy mezi rodiči a dětmi, na právní ochranu dítěte. Má

Více

Osnova kurzu Vstupní vzdělávání následné 00. Úvodní kapitola 01. Informace o kurzu 02. Informace ke studiu 01. Organizace a činnosti veřejné správy

Osnova kurzu Vstupní vzdělávání následné 00. Úvodní kapitola 01. Informace o kurzu 02. Informace ke studiu 01. Organizace a činnosti veřejné správy Osnova kurzu Vstupní vzdělávání následné 00. Úvodní kapitola 01. Informace o kurzu 02. Informace ke studiu 01. Organizace a činnosti veřejné správy 01. Pojem veřejná správa 02. Vymezení veřejné správy

Více

1/2012 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Změna zákona o zaměstnanosti

1/2012 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Změna zákona o zaměstnanosti 1/2012 Sb. ZÁKON ze dne 9. prosince 2011, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Více

Osobní údaje zpracovávané Městským úřadem Adamov

Osobní údaje zpracovávané Městským úřadem Adamov Osobní údaje zpracovávané Městským úřadem Adamov Podle ust. 18 odst. 2 zákona o ochraně osobních údajů, Městský úřad Adamov je povinen zajistit, aby informace týkající se zejména účelu zpracování, kategorií

Více

DOTČENÝ ORGÁN VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ

DOTČENÝ ORGÁN VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ PRÁVNICKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY OBOR PRÁVO A PRÁVNÍ VĚDA KATEDRA SPRÁVNÍ VĚDY A SPRÁVNÍHO PRÁVA DIPLOMOVÁ PRÁCE DOTČENÝ ORGÁN VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ RADKA SINGOVSZKÁ 2009/2010 1 P r o h l a š u j i,

Více

Změny v informačním systému evidence obyvatel po 1. červenci 2010

Změny v informačním systému evidence obyvatel po 1. červenci 2010 Změny v informačním systému evidence obyvatel po 1. červenci 2010 Dnem 1. července 2010 nabude účinnosti významná novela zákona č. 133/2000 Sb. o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých

Více

Výkon sociálně-právní ochrany pověřenými osobami

Výkon sociálně-právní ochrany pověřenými osobami Výkon sociálně-právní ochrany pověřenými osobami (1) Pověřené osoby poskytují sociálně-právní ochranu na základě rozhodnutí o pověření k výkonu takové činnosti (dále jen "pověření"). (2) Pověřené osoby

Více

Vdovský a vdovecký důchod

Vdovský a vdovecký důchod Vdovský a vdovecký důchod Důchody pozůstalých, tj. nejen vdovské důchody, ale i důchody vdovecké a sirotčí, patří historicky mezi nejstarší dávky, a to i v zahraničních důchodových systémech. V ČR jsou

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Soukromé právo právo rodinné VY_32_INOVACE_10_11. Mgr. Jan Hrazdira hrazdira@gymjev.

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Soukromé právo právo rodinné VY_32_INOVACE_10_11. Mgr. Jan Hrazdira hrazdira@gymjev. Průvodka Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce

Více

Systém péče o ohrožené děti v Pardubickém kraji

Systém péče o ohrožené děti v Pardubickém kraji Systém péče o ohrožené děti v Pardubickém kraji Dokumenty vztahující se ke změnám v systému péče o ohrožené děti 2 Úmluva o právech dítěte (ratifikovaná ČR 1994) Evropská úmluva o lidských právech Národní

Více

ČÁST PRVNÍ INTEGROVANÝ REGISTR ZNEČIŠŤOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A INTEGROVANÝ SYSTÉM PLNĚNÍ OHLAŠOVACÍCH POVINNOSTÍ V OBLASTI ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

ČÁST PRVNÍ INTEGROVANÝ REGISTR ZNEČIŠŤOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A INTEGROVANÝ SYSTÉM PLNĚNÍ OHLAŠOVACÍCH POVINNOSTÍ V OBLASTI ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ č. 25/2008 Sb. ZÁKON ze dne 16. ledna 2008 o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých

Více

Zákon č. 174/1968 Sb.

Zákon č. 174/1968 Sb. Zákon č. 174/1968 Sb. PŘEDSEDA VLÁDY vyhlašuje úplné znění zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 575/1990 Sb., zákonem č. 159/1992

Více