Osnova přednášky 2: Charakteristika rostlinné buňky: cytoskelet, buněčná stěna. Histologie: a. Meristémy, jejich úloha v růstu a vývoji rostlin
|
|
- Kamila Svobodová
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Osnova přednášky 2: Charakteristika rostlinné buňky: cytoskelet, buněčná stěna Histologie: a. Meristémy, jejich úloha v růstu a vývoji rostlin b. Klasifikace rostlinných pletiv: - jednoduchá pletiva: Parenchym, kolenchym a sklerenchym. - trvalá, složená pletiva: - struktura a funkce pletiv krycích
2 Rostlinná buňka a její součásti: Rostlinná buňka a její součásti Buněčná stěna Protoplast: plazmalema, cytoplazmatická membrána cytoplazma Kontinuum
3 cytoplazma Cytoplazma: 70-80% vody -Hydratační obal bílkovin, -Volná voda Bílkoviny, ionty Reakce (glykolýza, redukce dusičnanů, atd.) Viskozita: sol-gel Cytoskelet -Prostor mezi organelami, inkluzemi, ribozomy a jádrem -Viskózní až gelový charakter -Prostředí pro mnohé metabolické děje: např. glykolysa, translace, tvorba sacharosy, pentosová cesta, počátky redukce nitrátu, tvorba četných sekundárních metabolitů -kompartmentace na metabolické oddíly. Většina prostorových, fyzikálních i biochemických vlastností cytoplazmy je dána existencí cytoskeletu (viskózní charakter, rozvrstvení cytoplazmy v buňkách, pohyb organel,
4 cytoplazma Cytoplazma: Cytoskelet
5 cytoplazma Cytoplazma: Cytoskelet Proudění cytoplasmy
6 cytoplazma Cytoskelet 3 složky: 1. Mikrotubuly 2. Mikrofilamenta 3. (Intermediární filamenta)
7 cytoplazma Cytoskelet 1. Mikrotubuly Schwarzerová
8 cytoplazma Cytoskelet 1. Mikrotubuly
9 cytoplazma Cytoskelet 1. Mikrotubuly MB130P30 Rostlinná cytologie Kutík J., Schwarzerová K., Votrubová O.
10 cytoplazma Cytoplazma: Cytoskelet 1. Mikrotubuly Asociace mezi kortikálními mt a buněčnou stěnou Buchanan et al Cvrčková, Žárský
11 cytoplazma Cytoplazma: Cytoskelet 2. Mikrofilamenta 2 aktinová vlákna, 8nm Buchanan et al. 2000
12 cytoplazma Cytoplazma: Cytoskelet 2. Mikrofilamenta 2 aktinová vlákna, 8nm Žárský, Cvrčková:
13 cytoplazma Cytoskelet 2. Mikrofilamenta 2 aktinová vlákna, 8nm Buchanan et al. 2000
14 cytoplazma Cytoskelet Dr. Baláž, Masarykova Univerzita v lístku vodního moru kanadského. 2. Mikrofilamenta Proudění cytoplazmy Animace, videa:
15 cytoplazma Cytoskelet 2. Mikrofilamenta Buchanan et al Mougeotia
16 cytoplazma Cytoplazma: Cytoskelet 2. Mikrofilamenta Buchanan et al. 2000
17 cytoplazma Rostlinná buňka: řada semestrálních přednášek MB130P30 Rostlinná cytologie Kutík Jaromír Kutík Jaromír Schwarzerová Kateřina Votrubová Olga MB130C34 Praktikum z buněčné a molekulární biologie rostlin Žárský Viktor MB130C30 Praktikum: Rostlinná buňka Schwarzerová Kateřina Přednáška: B130P47Cytoskelet rostlin Zelenková S., Schwarzerová K. Přednáška: B130P34Struktura a funkce rostlinné buňky Žárský, Cvrčková:
18 Cvrčková, Žárský kfrserver.natur.cuni.cz/anatomiez buněčná stěna Buněčná stěna membrána - mikrotubuly
19 Rostlinná buňka a její součásti: Buněčná stěna Neprotoplazmatická součást Střední lamela v místě vláken fragmoplastu při dělení buněk Primární buněčná stěna - dostředivě
20 Rostlinná buňka a její součásti: Buněčná stěna Neprotoplazmatická součást Střední lamela v místě vláken fragmoplastu při dělení buněk Vytváří se v telofázi mitózy (závěrečná fáze mitózy), kdy již proběhlo dělení jádra (karyokineze), a probíhá dělení buňky (cytokineze). V ekvatoriální rovině dělící se buňky vytvářejí přetrvávající mikrotubuly dělicího vřeténka fragmoplast. Podle mikrotubulů fragmoplastu migrují vesikuly (váčky) odškrcující se z diktyosomů Golgiho aparátu buňky. Vesikuly obsahují materiál k výstavbě buněčné stěny. Splýváním drobných vesikulů roste fragmoplast centrifugálním směrem, tj. od středu k obvodu buňky. střední lamela vytvářející tmel spojující buňky pletiva. Rozrušení střední lamely (macerace) vede k dezintegraci pletiva na samostatné buňky, např. u přezrálého ovoce, při máčení lnu, při klíčení semen.
21 Rostlinná buňka a její součásti: Buněčná stěna Vrstvy BS postupně směrem dovnitř: -střední lamela, - primární buněčná stěna - sekundární buněčná stěna (pokud buňka druhotně tloustne).
22 Rostlinná buňka a její součásti: Buněčná stěna Neprotoplazmatická součást Střední lamela v místě vláken fragmoplastu při dělení buněk střední lamela tvoří pektinovou mezivrstvu mezi buňkami, je snadno hydrolyzovatelná
23 Rostlinná buňka a její součásti: Buněčná stěna střední lamela
24 Rostlinná buňka a její součásti: Buněčná stěna Primární buněčná stěna -celulóza (krystaloidní organizace do mikrofibril), - v amorfní matrix hemicelulóz a pektinů. - Mikrofibrily: nepravidelně uspořádány, síťovitá struktura. - růst BS intususcepcí )vkládání nových stavebních složek do mikrofibrilární sítě buněčné stěny) - Primární buněčná stěna je základní a nejčastější formou stěny buněk - základní pletivo parenchym s tenkou buněčnou stěnou), - primární stěna může nepravidelně tloustnou - základní pletivo kolenchym - Méně často dochází k lignifikaci (dřevnatění) tj. impregnaci primární buněčné stěny ligninem (epidermis cykasů, jehličnanů, Laurus nobilis, Quercus ilex apod.).
25 Rostlinná buňka a její součásti: Buněčná stěna Sekundární buněčná stěna -hlavně celulóza (větší podíl než u primární buněčné stěny, - téměř chybí pektiny a glykoproteiny - kromě extenzinu) - vrstevnatá, mikrofibrily celulózy leží paralelně vedle sebe v rámci jedné vrstvy, v další vrstvě jsou mikrofibrily pod jiným úhlem. - růst především do tloušťky tzv. apozicí přikládáním dalších vrstev materiálu centripetálně, směrem dovnitř. - zpravidla dřevnatí (lignifikuje), podíl ligninu až 15-35% sušiny BS, výrazná lignifikace ve středních lamelách. -Buňky postupně ztrácejí živý obsah (tvoří základní pletivo sklerenchym) (sklereidy, sklerenchymatická vlákna, tracheidy, cévní elementy). - inkrustace tj. ukládání minerálních látek do struktury buněčné stěny, (např. CaCO3 nebo SiO4 přesličky, trávy.
26 buněčná stěna Buněčná stěna Sekundární buněčná stěna Sklerenchym, vodivé elementy xylému 40-90% celulózy Při diferenciaci buněk (kdy již buňky nerostou) se na vnitřní stranu primární stěny přikládají lamely (destičky) Votrubová, Pazourek, 1997
27 buněčná stěna Buněčná stěna Sekundární buněčná stěna Ukládá se buď rovnoměrně: -Ztenčeniny jednoduché -Políčka plazmodezmů Votrubová, Pazourek, 1997 Foto: David T. Webb
28 buněčná stěna Buněčná stěna Sekundární buněčná stěna Nerovnoměrné ukládání: Vodivé elementy Votrubová, 2001
29 Rostlinná buňka a její součásti: Buněčná stěna Celulóza: Primární buněčná stěna: celulózové fibrily polysacharid tvořený až 14 tisíci lineárně uspořádanými glukózovými jednotkami spojenými glykosidickými vazbami. Makromolekuly celulózy: vodíkovými můstky do pevných svazků celulózních mikrofibrily (šířka nm). Celulózové mikrofibrily Mikrofibrily vytvářejí vyšší strukturální jednotky makrofibrily. Makrofibrily mají průměr přibližně 0,5 mm, délku až 4 mm, a jsou již viditelné v optickém mikroskopu.
30 buněčná stěna Buněčná stěna Celulóza: Celulózové mikrofibrily Hemicelulózy (xyloglukany, arabinogalaktany) Glukoza spojovaná Beta-1,4 vazbou 20% v primární buněčné stěně (suchá hmotnost)
31 Rostlinná buňka a její součásti: Buněčná stěna Hemicelulózy: Primární buněčná stěna sestává ze sítě celulózových fibril propojených hemicelulózami. Celulózové mikrofibrily Hemicelulózy - heterogenní polysacharidy chemické složení se může u jednotlivých systematických skupin značně lišit, např. pro buněčné stěny dvouděložných rostlin jsou charakteristické xyloglukany. Hemicelulózy jsou syntetizovány v Golgiho aparátu a do rostoucí buněčné stěny jsou transportovány sekretorickými vesikuly (váčky). Hemicelulózy (xyloglukany, arabinogalaktany )
32 Buněčná stěna Hemicelulózy: Box 2 How do hemicelluloses form a network with cellulose microfibrils? From the following article: Growth of the plant cell wall Daniel J. Cosgrove Nature Reviews Molecular Cell Biology 6, (November 2005) doi: /nrm1746
33 Buněčná stěna Pektiny : Necelulózní složka primární buněčné stěny Pektiny jsou heterogenní lineární polymery nejčastěji kyseliny galakturonové, vytvářející vápenato hořečnaté soli polygalakturonany, rhamnogalakturonany. Pektiny jsou syntetizovány v Golgiho aparátu a do buněčné stěny jsou transportovány sekretorickými vesikuly.
34 Buněčná stěna Pektiny :
35 Buněčná stěna Pektiny :
36 buněčná stěna Buněčná stěna - matrix Primární buněčná stěna
37 Rostlinná buňka a její součásti: Buněčná stěna Bílkoviny: asi 100 druhů bílkovin -většina významně ovlivňuje mechanické vlastnosti buněčné stěny např. extenzin (glykoprotein bohatý na aminokyselinu hydroxyprolin), enzymy např. enzymy katalyzující methylaci a demethylaci pektinů aj. Celulózové mikrofibrily Hemicelulózy (xyloglukany, arabinogalaktany ) Pektiny (neutrální a kyselé) Glykoproteinyextensin
38 Rostlinná buňka a její součásti: Buněčná stěna Bílkoviny:
39 Rostlinná buňka a její součásti: Buněčná stěna Obsah jednotlivých složek buněčné stěny se mění během ontogeneze rostliny a je také rozdílný (kvalitativně i kvantitativně) u různých systematických skupin rostlin fylogenetická specifita. Celulózové mikrofibrily Hemicelulózy (xyloglukany, arabinogalaktany ) Např. buněčné stěny trav mají nižší obsah pektinů než buněčné stěny většiny jednoděložných a dvouděložných rostlin. Pektiny (neutrální a kyselé) Glykoproteinyextensin
40 Rostlinná buňka a její součásti: Buněčná stěna
41 buněčná stěna Buněčná stěna - biosyntéza Biosyntéza celulózy: Povrch buňky rozetovité útvary - celulózasyntáza
42 buněčná stěna Buněčná stěna - biosyntéza Biosyntéza celulózy: Povrch buňky rozetovité útvary - celulózasyntáza
43 buněčná stěna Buněčná stěna - biosyntéza kfrserver.natur.cuni.cz/anatomiez
44 Rostlinná buňka a její součásti: Buněčná stěna - růst Růst BS: - apozicí (ukládání nových složek buněčné stěny, především celulózy, na vnitřní povrch stávající stěny) nebo - intususcepcí (vkládání nových stavebních složek do mikrofibrilární sítě buněčné stěny). - rozvolnění strukturální kostry - methylace pektinů inhibuje tvorbu vápníkových můstků propojujících molekuly pektinů, a tím zvyšuje plasticitu buněčné stěny. - fytohormony, především IAA - procesy snižující ph buněčné stěny. Acidifikace buněčné stěny pravděpodobně zvyšuje její plasticitu a stimuluje její růst.
45 buněčná stěna Buněčná stěna - plazmodezmy 50 nm, cytoplazmatické spoje, Kontinuum protoplastů symplast Desmotubulus propojený s ER 1 10 tisíc na 1 buňku! Shlukují se v primární políčka Buchanan et al. 2000
46 Plasmodesmata [30] are channels in the plant cell wall ( See Figure above: Green fluorescent punctae and the red arrowheads pointers on the TEM inset ) that in conjunction with associated phloem form an intercellular communication network that supports the cell-to-cell and long-distance trafficking of small molecules as well as of a wide spectrum of endogenous proteins and ribonucleoprotein complexes by Manfred Heinlein The Plasmodesmata Institut de Biologie Moléculaire des Plantes (IBMP-CNRS, UPR2357), Strasbourg, France.
47 buněčná stěna Buněčná stěna - plazmodezmy Kamenné buňky u hrušky
48 buněčná stěna Buněčná stěna plazmodezmy - symplast
49 buněčná stěna Transport: Příliš velké téma.. MB130 P12 Transport a distribuce látek v rostlinách Lipavská Helena
50 buněčná stěna Buněčná stěna modifikace Lignifikace - dřevnatění Některé z fenolických látek tvořících lignin Lignin: amorfní heteropolymer 3 fenolické látky, jejich zastoupení se liší u taxonomických skupin: -Koniferylalkohol - sinapylalkohol - kumarylalkohol nahosemenné Dvouděložné Trávy Votrubová, 2001
51 buněčná stěna Buněčná stěna modifikace Kutinizace hydrofobní polymer V buněčné stěně a kutikule Často výrazné u stonku Podélný řez listem Ficus
52 buněčná stěna Buněčná stěna modifikace Suberinizace hydrofobní polymer Pletivo korkové Endodermis, exodermis Carex gracilis Foto: Lena Lichtenberková
53 buněčná stěna Buněčná stěna modifikace Sporopolenin Odolný polymer Pylová zrna Pylové analýzy
54 1. Embryo a primární tělo rostliny Vývoj, ontogeneze rostlin Koncept rostlinného organismu 1.Neukončená organogeneze 2. Modulární stavba - FYTOMERA 3. Totipotence rostlinných buněk 4. Střídání n a 2n generací - rodozměna
55 1. Embryo a primární tělo rostliny Vývoj, ontogeneze rostlin Koncept rostlinného organismu kfrserver.natur.cuni.cz/anatomiez
56 1. Embryo a primární tělo rostliny Vývoj, ontogeneze rostlin Koncept rostlinného organismu Modulární stavba rostlinného Organismu Pravidelné opakovaní základní konstrukční jednotky - fytomery - Fytomera se skláda z nodu s listem příp. úžlabními pupeny) a internodia.
57 1. Embryo a primární tělo rostliny Vývoj, ontogeneze rostlin Koncept rostlinného organismu Modulární stavba rostlinného Organismu Pravidelné opakovaní základní konstrukční jednotky - fytomery - Fytomera se skláda z nodu s listem příp. úžlabními pupeny) a internodia. Zdrojem fytomer je meristém Dr. Brian E. Staveley;
58 1. Embryo a primární tělo rostliny Vývoj, ontogeneze rostlin Koncept rostlinného organismu Dolan lecture
59 3. Klasifikace pletiv Dr. Vladimír Vinter,
60 3. Klasifikace pletiv totipotence rostlinných buněk regenerace rostlin restituce (náhrada v ráně neobvyklé) vlastní regenerace z přítomného základu, který se nevyvíjel (byl dormantní) tvorba adventivních orgánů (rediferencice a tvorba orgánu de novo)
61 1. Embryo a primární tělo rostliny Totipotence a neukončená embryogeneze rostlin
62 1838 Schwann a Schleiden - buněčná teorie 1902 Myšlenka využití k regeneraci rostliny z jedné somatické buňky - G. Haberlandt 1902 Gottlieb Haberlandt.. without permitting myself to pose further question, I believe, in conclusion, that I am not making too bold a prediction if I point to the possibility that, in this way, one could successfully cultivate artificial embryos form vegetative cell.. ( Haberlandt, 1902) Důvody jeho neúspěchu: Nevhodný rostlinný materiál diferencovaná pletiva, jednoděložné rostliny Neznalost působení rostlinných regulátorů Nedostatečná sterilizace materiálu Lipavská: Rostlinné explantáty, přednáška
63 1. Embryo a primární tělo rostliny Totipotence, embryogeneze rostlin, množení in vitro
64 1. Embryo a primární tělo rostliny Primární tělo rostlin Apikální meristémy - primární: základy trvalých pletiv v hypokotylu: Protoderm Prokambium Základní meristém Každá rostlina : fáze, kdy jen apikální meristémy Primární rostlinné tělo z apikálních meristémů Kořenová čepička
65 4. Meristémy - pletiva dělivá Členění meristémů podle místa lokalizace: 1. Vrcholové - apikální 2. Laterální kambium, felogen jen dvouděložné 5,6 přednáška 3. Vmezeřené interkalární jen u trav 4. Bazální a marginální u listu Votrubová 2000 Dvouděložné x jednoděložné
66 4. Meristémy - pletiva dělivá Členění meristémů podle místa lokalizace: 1. Vrcholové - apikální 2. Laterální kambium, felogen 3. Vmezeřené interkalární jen u trav 4. Bazální a marginální u listu Interkalární meristém ve stéble pšenice (Triticum).
67 4. Meristémy - pletiva dělivá Jedna apikální buňka kapraďorosty Iniciála, totipotentní Korpus a tunika 1 a více vrstev Copyright held by: David T. Webb Forsythia
68 1. Embryo a primární tělo rostliny Iniciály kmenové buňky Dolan lecture
69 1. Embryo a primární tělo rostliny Iniciály kmenové buňky Dolan lecture
70 4. Meristémy - pletiva dělivá Apikální meristémy: stonek a kořen Apikální vrchol Listová primordia Postranní pupeny Další přednášky /LabsHTML-99/Stems-1/Labstem-1-99.html Stonek Elodea
71 zvětšování buněk dlouživý růst buněk zvětšuje se plocha buněčné stěny plocha plazmalemy objem vakuoly a plocha tonoplastu bez turgoru buňka neroste význam K + H 2 O syntéza celulózy hemicelulóz a pektinů lipidů proteinů Převzato od doc. Pavlové
72 2. Definice pletiva a systému pletiv Definice pletiva Dříve termín pletivo : skupiny buněk se společným původem, společnou funkcí Nová definice: Komplex buněk společného původu, který může být tvořen buňkami různého tvaru a funkce, které však slouží určité hlavní funkci či souboru funkcí
73 3. Klasifikace pletiv Klasifikace pletiv: Pletiva (dle vzniku) - nepravá (původně samostatné buňky se druhotně spojují - kolonie) - pravá (dělením jedné původní buňky vzniká kompaktní celek) - smíšená (druhotné spojení původně samostatných pletiv - plektenchym) Pletiva (dle původu) dělivá trvalá Pletiva (dle struktury) jednoduchá složená systémy pletiv
74 3. Klasifikace pletiv Jednoduchá pletiva Parenchym primární BS Kolenchym primární BS, - ztlustlá nepravidelně Sklerenchym sekundární BS, - ztlustlá pravidelně
75 3. Klasifikace pletiv Jednoduchá pletiva: parenchym Parenchym: Tenká primární BS. Fylogeneticky původní - dediferenciace Funkce: Reprodukce Fotosynteza Absorpce Sekrece Akumulace zásobních látek
Rostlinná buňka a její součásti: Osnova
Rostlinná buňka a její součásti: Rostlinná buňka a její součásti: Osnova 1. cytoskelet 2. Jádro, Buněčný cyklus 3. stěna a její modifikace http://sun.menloschool.org/~cweaver/cells/ 70-80% vody -Hydratační
Více2004 2006 Vladimír Vinter
Stavba buněčné stěny Buněčná stěna tvoří celulózní obal buňky přiléhající z vnější strany k cytoplazmatické membráně. U cévnatých rostlin chybí pouze u spermatozoidů, spermatických buněk a někdy u vaječných
VíceVznik dřeva přednáška
Vznik dřeva přednáška strana 2 2 Rostlinné tělo a růst strana 3 3 Růst - nejcharakterističtější projev živých organizmů - nevratné zvětšování hmoty či velikosti spojené s činností živé protoplazmy - u
VíceÚvod do biologie rostlin Pletiva Slide 1 ROSTLINNÉ TĚLO. Modelová rostlina suchozemská semenná neukončený růst specializované části
Úvod do biologie rostlin Pletiva Slide 1 ROSTLINNÉ TĚLO Modelová rostlina suchozemská semenná neukončený růst specializované části příjem vody a živin + ukotvení fotosyntéza rozmnožovací potřeba struktur
VíceROSTLINNÁ PLETIVA I. Tělo cévnatých rostlin (kormus) je rozdělené strukturně ifunkčně na orgány: kořen, stonek a list.
ROSTLINNÁ PLETIVA I Tělo cévnatých rostlin (kormus) je rozdělené strukturně ifunkčně na orgány: kořen, stonek a list. Orgány jsou složeny lž z buněk, které tvoří uvnitř orgánů ů odlišná uskupení pletiva.
VíceBUNĚČNÁ STĚNA doplňkový text k přednáškám z Anatomii rostlin David Reňák
BUNĚČNÁ STĚNA doplňkový text k přednáškám z Anatomii rostlin David Reňák Funkce: strukturní a mechanická opora buňky, udržování tvaru, usměrňování buněčného dělení a celkové architektury rostliny, zásoba
VíceStavba dřeva. Základy cytologie. přednáška
Základy cytologie přednáška Buňka definice, charakteristika strana 2 2 Buňky základní strukturální a funkční jednotky živých organismů Základní charakteristiky buněk rozmanitost (diverzita) - např. rostlinná
VíceBuňka cytologie. Buňka. Autor: Katka www.nasprtej.cz Téma: buňka stavba Ročník: 1.
Buňka cytologie Buňka - Základní, stavební a funkční jednotka organismu - Je univerzální - Všechny organismy jsou tvořeny z buněk - Nejmenší životaschopná existence - Objev v 17. stol. R. Hooke Tvar: rozmanitý,
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 LRR/OBBC LRR/OBB Obecná biologie Rostlinná pletiva I. Mgr. Lukáš Spíchal, Ph.D. Cíl přednášky Popis struktury a funkce rostlinných
VíceZ Buchanan et al. 2000
Průběh buněčného cyklu Z Buchanan et al. 2000 Změny v uspořádání mikrotubulů v průběhu buněčného cyklu A interfáze, kortikální mikrotubuly uspořádané v cytoplasmě pod plasmalemou B konec G2 fáze, mikrotubuly
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání
Více2 PLETIVA 2.1 PLETIVA DĚLIVÁ (MERISTÉMY)
2 PLETIVA Buňky v tělech vyšších rostlin vytvářejí pravá pletiva. Jsou to soubory buněk přibližně stejného tvaru a stejné funkce, které vznikají činností jedné nebo více dělivých buněk, tzv. iniciál. Buňky
VíceÚvod do biologie rostlin Buňka ROSTLINNÁ BUŇKA
Slide 1a ROSTLINNÁ BUŇKA Slide 1b Specifické součásti ROSTLINNÁ BUŇKA Slide 1c Specifické součásti ROSTLINNÁ BUŇKA buněčná stěna Slide 1d Specifické součásti ROSTLINNÁ BUŇKA buněčná stěna plasmodesmy Slide
VíceFYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz
FYZIOLOGIE ROSTLIN Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz Studijní literatura: Hejnák,V., Zámečníková,B., Zámečník, J., Hnilička, F.: Fyziologie rostlin.
Více- význam: ochranná funkce, dodává buňce tvar. jádro = karyon, je vyplněné karyoplazmou ( polotekutá tekutina )
Otázka: Buňka a dělení buněk Předmět: Biologie Přidal(a): Štěpán Buňka - cytologie = nauka o buňce - rostlinná a živočišná buňka jsou eukaryotické buňky Stavba rostlinné (eukaryotické) buňky: buněčná stěna
Víceontogeneze listu zpočátku všechny buňky mají meristematický charakter, růst všemi směry (bazální, marginální a apikální meristémy listu)
Anatomie listu ontogeneze listu epidermis mezofyl vaskularizace vliv ekologických podmínek na stavbu listů listy jehličnanů listy suchomilných rostlin listy vlhkomilných rostlin listy vodních rostlin opadávání
VíceBUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ
BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ SPOLEČNÉ ZNAKY ŽIVÉHO - schopnost získávat energii z živin pro své životní potřeby - síla aktivně odpovídat na změny prostředí - možnost růstu, diferenciace a reprodukce
VíceBuněčná teorie života:
Rostlinná buňka Buněčná teorie života Buněčná teorie života: Buňka je základní strukturní a organizační jednotka všech organismů na planetě Zemi Poprvé pozoroval buňku Robert Hooke (1665), a to v korkové
Více5. Rostlinná buňka jako celek
5. Rostlinná buňka jako celek Vakuolisace a buněčné stěny charakteristické rysy rostlinných buněk Buněčné stěny Struktura, složení a funkce buněčných stěn Střední lamela, primární a sekundární buněčná
VíceVladimír Vinter
Embryo (zárodek) Vývoj embrya (embryogeneze) trvá různě dlouhou dobu (např. u pšenice 20-25 dnů). U některých rostlin jsou embrya zcela nediferencovaná, např. u orchidejí. Zygota je výrazně polární buňka
VíceNejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost
BUŇKA Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence Buňka je schopna uskutečňovat základní funkce organismu: obrázky použity z Nečas: BIOLOGIE LIDSKÉ TĚLO Alberts: ZÁKLADY BUNĚČNÉ BIOLOGIE
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 LRR/OBBC LRR/OBB Obecná biologie Rostlinná pletiva II. Mgr. Lukáš Spíchal, Ph.D. Cíl přednášky Popis struktury a funkce rostlinných
VíceBUNĚČNÁ STĚNA doplňkový text k přednáškám z Anatomie rostlin David Reňák
BUNĚČNÁ STĚNA doplňkový text k přednáškám z Anatomie rostlin David Reňák Funkce: strukturní a mechanická opora buňky, udržování tvaru, usměrňování buněčného dělení a celkové architektury rostliny, zásoba
VíceEukaryotická buňka. Stavba. - hlavní rozdíly:
Eukaryotická buňka - hlavní rozdíly: rostlinná buňka živočišná buňka buňka hub buněčná stěna ano (celulóza) ne ano (chitin) vakuoly ano ne (prvoci ano) ano lysozomy ne ano ne zásobní látka škrob glykogen
Více5. Anatomická a morfologická stavba dřeva
5. Anatomická a morfologická stavba dřeva Stonek Stonek je vegetativní orgán vyšších rostlin, jehož základními funkcemi je růstem prodlužovat rostlinu ve směru pozitivního heliotropismu, nést listy a generativní
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání
Více- pro učitele - na procvičení a upevnění probírané látky - prezentace
Číslo projektu Název školy Autor Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 10 obecná biologie Organely eukaryotní buňky Ročník 1. Datum tvorby
VíceStonek. Stonek příčný řez nahosemenná rostlina borovice (Pinus)
Stonek Stonek příčný řez nahosemenná rostlina borovice (Pinus) Legenda: 1 dřeň, 2 dřevo (xylém), 3 dřeňový paprsek, 4 pryskyřičný kanálek v xylému, 5 lýko (floém), 6 primární kůra, 7 pryskyřičný kanálek
VíceStavba kořene. Stavba kořene
Kořen je nepravidelně se větvící se, většinou podzemní, nečlánkovaný orgán bez listu. Rostlina je upevněná pomocí kořene v půdě a slouží mu k nasávání a dopravě roztoků minerálních látek. Další jeho funkce
VícePraktické cvičení č. 8.
Praktické cvičení č. 8. Cvičení 8. - Kořen 1. Homorhizie (kapraďorosty, jednoděložné rostliny) 2. Allorhizie (většina nahosemenných a dvouděložných rostlin) 3. Mykorhiza (ektotrofní, endotrofní) 4. Vzrostný
VíceBUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:
BUNĚČ ĚČNÁ STAVBA ŽIVÝCH ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA: Prokaryota, eukaryota, viry, bakterie, živočišná buňka, rostlinná buňka, organely buněčné jádro, cytoplazma, plazmatická membrána, buněčná stěna, ribozom,
VíceBuňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách
Buňka Historie 1655 - Robert Hooke (1635 1703) - použil jednoduchý mikroskop k popisu pórů v řezu korku. Nazval je, podle podoby k buňkám včelích plástů, buňky. 18. - 19. St. - vznik buněčné biologie jako
VíceSchéma rostlinné buňky
Rostlinná buňka 1 2 3 5 vakuola 4 5 6 Rostlinná buňka je eukaryotní buňkou se základními charakteristikami tohoto typu buňky. Krom toho má některé charakteristiky typické pro rostlinné buňky, jako je předevšímř
VíceNázev školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_05_BUŇKA 2_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077
VíceRostlinné orgány. Kořen (radix)
- jsou tvořeny soubory pletiv - vyznačují se určitou funkcí a stavbou Rostlinné orgány Rostlinné orgány vegetativní (vyživovací) kořen, stonek, list - funkce : zajištění výživy, růstu a výměny látek s
VíceRostlinná pletiva. Milan Dundr
Rostlinná pletiva Milan Dundr Pletiva soubory buněk vykonávají stejné funkce přibližně stejný tvar a velikost Rozdělení pletiv - podle tvaru buněk a tloustnutí bun. stěny PARENCHYM tenké buněčné stěny
VíceBiologie - Kvinta, 1. ročník
- Kvinta, 1. ročník Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k podnikavosti Kompetence
VícePůda - 4 složky: minerálníčástice organickéčástice voda vzduch
Půda - 4 složky: minerálníčástice organickéčástice voda vzduch kameny a štěrk písek (částice o velikosti 2-0,05mm) prachovéčástice (0,05-0,002mm) jílovéčástice (méně než 0,002mm) F t = F m + F d F d =
VíceZemědělská botanika. Vít Joza joza@zf.jcu.cz
Zemědělská botanika Vít Joza joza@zf.jcu.cz Botanika: její hlavní obory systematická botanika popisuje, pojmenovává a třídí rostliny podle jejich příbuznosti do botanického systému anatomie zabývá se vnitřní
VíceOBSAH 1 ÚVOD... 7. 1.1 Výrobek a materiál... 7 1.2 Přehled a klasifikace materiálů pro výrobu... 8 2 ZDROJE DŘEVA... 13
OBSAH 1 ÚVOD................................................. 7 1.1 Výrobek a materiál........................................ 7 1.2 Přehled a klasifikace materiálů pro výrobu..................... 8 2
VíceNázev školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_04_BUŇKA 1_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077
VíceÚvod do biologie rostlin Úvod PŘEHLED UČIVA
Slide 1a Slide 1b Systém Slide 1c Systém Anatomie Slide 1d Systém Anatomie rostlinná buňka stavba a funkce Slide 1e Systém Anatomie rostlinná buňka stavba a funkce buněčná stěna, buněčné membrány, membránové
VíceVitální barvení, rostlinná buňka, buněčné organely
Vitální barvení, rostlinná buňka, buněčné organely Vitální barvení používá se u nativních preparátů a rozumíme tím zvýšení kontrastu určitých buněčných složek v živých buňkách, nebo tkáních pomocí barvení
VíceStavba stonku. Stavba stonku
Stavba stonku Stonek je nadzemní část rostliny, která nese listy, pupeny a generativní orgány (květ, plod a semeno). Její další funkcí je ukládání zásob, zajištění transportu živin a případně má i funkci
VíceCo vás dnes čeká: Přednáška 2: Specifika rostlinné buňky trocha opakování vakuola buněčná stěna plastidy Fotosyntetické struktury
Co vás dnes čeká: Přednáška 2: Specifika rostlinné buňky trocha opakování vakuola buněčná stěna plastidy Fotosyntetické struktury Sluneční záření - energie Eukaryontní buňky: Rozdíly mezi rostlinnou a
Víceprokaryotní Znaky prokaryoty
prokaryotní buňka Znaky prokaryoty Základní stavební jednotka bakterií a sinic Mikroskopická velikost viditelné pouze v optickém mikroskopu Buňka neobsahuje organely Obsahuje pouze 1 biomembránu cytoplazmatickou
VíceZáklady buněčné biologie
Maturitní otázka č. 8 Základy buněčné biologie vypracovalo přírodozpytné sympózium LP, AM & DK na konferenci v Praze, 1. Máje 2014 Buňka (cellula) je nejmenší známý útvar, který je schopný všech životních
VíceMITÓZA V BUŇKÁCH KOŘÍNKU CIBULE
Cvičení 6: BUNĚČNÝ CYKLUS, MITÓZA Jméno: Skupina: MITÓZA V BUŇKÁCH KOŘÍNKU CIBULE Trvalý preparát: kořínek cibule obarvený v acetorceinu V buňkách kořínku cibule jsou viditelné různé mitotické figury.
VíceMendělejevova tabulka prvků
Mendělejevova tabulka prvků V sušině rostlin je obsaženo přibližně 45% uhlíku, 42% kyslíku, 6,5% vodíku, 1,5% dusíku a 5% minerálních prvků. Tzv. organogenní prvky (C, O, H, N) představují tedy 95% veškerých
VíceVladimír Vinter
Meristémy (dělivá pletiva) Meristémy vytváří růstové zóny z mitoticky se dělících buněk. Meristémy zajišťují organogenezi (vznik nových orgánů) a vlastní sebereprodukci (udržování meristému). Meristematické
Více= soubor buněk, které jsou podobné nebo úplně stejné svým tvarem a svojí funkcí
Otázka: Rostlinná histologie Předmět: Biologie Přidal(a): TK Pletivo rostlin = histologie = soubor buněk, které jsou podobné nebo úplně stejné svým tvarem a svojí funkcí Rozdělení (podle stupně vývoje):
VícePŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE
PŘEDMLUVA 8 1. ZÁKLADY HISTOLOGICKÉ TECHNIKY 9 1.1 Světelný mikroskop a příprava vzorků pro vyšetření (D. Horký) 9 1.1.1 Světelný mikroskop 9 1.1.2 Zásady správného mikroskopování 10 1.1.3 Nejčastější
VíceVakuola. Dutina uvnitř protoplastu, která u dospělých buněk zaujímá 30 až 90 % jejich
Vakuola Dutina uvnitř protoplastu, která u dospělých buněk zaujímá 30 až 90 % jejich objemu. Je ohraničená na svém povrchu membránou zvanou tonoplast. Tonoplast je součástí endomembránového systému buňky
VícePraktické cvičení č. 5.
Praktické cvičení č. 5. Cvičení 5. - Pletiva - charakteristika, rozdělení Pletiva - rozdělení podle vzniku, charakteru buněčné stěny a tvaru buněk 1. Nepravá - plektenchym hub 2. Pravá a) parenchym - izodiametrický
VíceStřední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné
VíceNázev: POZOROVÁNÍ PLASTIDŮ,VAKUOL, BUNĚČNÉ STĚNY Autor: Paed.Dr.Ludmila Pipková
Název: POZOROVÁNÍ PLASTIDŮ,VAKUOL, BUNĚČNÉ STĚNY Autor: Paed.Dr.Ludmila Pipková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět: biologie Mezipředmětové vztahy: ekologie Ročník: 2.a 3.
VíceBuňky, tkáně, orgány, soustavy
Lidská buňka buněčné organely a struktury: Jádro Endoplazmatické retikulum Goldiho aparát Mitochondrie Lysozomy Centrioly Cytoskelet Cytoplazma Cytoplazmatická membrána Buněčné jádro Jadérko Karyoplazma
Víceod eukaryotické se liší svou výrazně jednodušší stavbou a velikostí Dosahuje velikosti 1-10 µm. Prokaryotní buňku mají bakterie a sinice skládá se z :
Otázka: Buňka Předmět: Biologie Přidal(a): konca88 MO BI 01 Buňka je základní stavební jednotka živých organismů. Je to nejmenší živý útvar schopný samostatné existence a rozmnožování. Každá buňka má svůj
VícePraktické cvičení č. 9.
Praktické cvičení č. 9. CVIČENÍ 9 STONEK I. 1.Typy větvení, způsob postranních větví a) větvení hemiblastické - heterobrachiální (plavuň), homobrachiální holoblastické - monopodiální (Taxus baccata L.
VíceBiologie I. Buňka II. Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings
Biologie I Buňka II Campbell, Reece: Biology 6 th edition Pearson Education, Inc, publishing as Benjamin Cummings BUŇKA II centrioly, ribosomy, jádro endomembránový systém semiautonomní organely peroxisomy
Vícečlověk vždy u rostliny objevil jako první její neduh současné zemědělství využívá něco málo přes 10% souše člověk využívá pouhá 4% vyšších semenných
Začněme historií člověk vždy u rostliny objevil jako první její neduh současné zemědělství využívá něco málo přes 10% souše člověk využívá pouhá 4% vyšších semenných rostlin První zprávy v knize Pen king
VíceProkaryota x Eukaryota. Vibrio cholerae
Živočišná buňka Prokaryota x Eukaryota Vibrio cholerae Dělení živočišných buněk: buňky jednobuněčných organismů (volně žijící samostatné jednotky) buňky mnohobuněčných větší morfologické i funkční celky
Více4. Eukarya. - plastidy, mitochondrie, cytoskelet, vakuola
4. Eukarya - plastidy, mitochondrie, cytoskelet, vakuola Plastidy odděleny dvojitou membránou (u vyšších rostlin) - bezbarvé leukoplasty (heterotrofní pletiva) funkce: zásobní; proteinoplasty, - barevné
VíceRostlinná pletiva. Rostlinná pletiva se mohou dělit buď podle tloušťky buněčné stěny, nebo podle funkce.
Rostlinná pletiva 1. Všeobecná charakteristika Živočichové i rostliny jsou si v mnohém podobní. Živočichové i rostliny jsou složeny z buněk. Jednotlivé buňky se podle funkce a tvaru sdružují do tkání (u
VícePřijímací zkoušky BGI Mgr. 2016/2017. Počet otázek: 30 Hodnocení každé otázky: 1 bod Čas řešení: 60 minut. Varianta B
Přijímací zkoušky BGI Mgr. 2016/2017 Počet otázek: 30 Hodnocení každé otázky: 1 bod Čas řešení: 60 minut Varianta B A1. Čepička na 5' konci eukaryotické mrna je tvořena a. 7-methylguanosin trifosfátem
VíceVEGETATIVNÍ ORGÁNY ROSTLIN
VEGETATIVNÍ ORGÁNY ROSTLIN 13 Soubory určitých pletiv vytvářejí u rostlin rostlinné orgány, a to buď vegetativního nebo generativního charakteru. Vegetativní orgány slouží rostlinám k zajištění růstu,
VíceClivia miniata, Acorus calamus)
Apoplastické bariéry pro transport iontů a vody v kořeni Kateřina Macháčová Dráhy centripetálního transportu vody a minerálních látek kořenem (http://www.unibayreuth.de/department s/planta/research/steudle/steu3.htm)
VíceRostlinná pletiva podle tvaru buněk a síly buněčné stěny Úvod - Doplňte chybějící místa v textu:
Praktické cvičení č. 5 Téma: Pletiva (protokol byl sestaven z pracovních listů, které vytvořila Mgr. Pavla Trčková a jsou součástí DUM) Materiál a pomůcky: Bezová duše, sítina, hruška, stonek hluchavky,
VíceDUM č. 7 v sadě. 22. Ch-1 Biochemie
projekt GML Brno Docens DUM č. 7 v sadě 22. Ch- Biochemie Autor: Martin Krejčí Datum: 3.0.20 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: Polysacharidy Materiály jsou určeny pro bezplatné používání pro potřeby výuky
VíceProgram kursu Rostlinná buňka
Program kursu Rostlinná buňka 1) Poznávání rostlinných buněk Buňka a vývoj jejího poznání Srovnání rostlinné a živočišné buňky Jak jsou buňky rozčleněny: membrány 2) Buněčné membrány a vakuoly rostlinných
VíceSystémy pletiv vodivých a zpevňovacích (vaskulární systémy)
Systémy pletiv vodivých a zpevňovacích (vaskulární systémy) Jsou tvořeny vodivými elementy dřeva a lýka a většinou také dřevním a lýkovým parenchymem a sklerenchymem. Zajišťují v rostlinách transport na
VíceZvyšování kvality výuky technických oborů
Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.18 Dřeviny Kapitola 9 Submikroskopická stavba
VíceBUNĚČNÁ STĚNA - struktura a role v rostlinné buňce
BUNĚČNÁ STĚNA - struktura a role v rostlinné buňce Buněčná stěna O buněčné stěně: Buněčná stěna je nedílnou součástí každé rostlinné buňky a je jednou z charakteristických struktur odlišujících buňku rostlinnou
VíceVAKUOLA. membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast. běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost
VAKUOLA membránou ohraničený váček membrána se nazývá tonoplast běžná u rostlin, zvířata specializované funkce či její nepřítomnost VAKUOLA Funkce: uložiště odpadů a uskladnění chemických látek (fenolické
VíceBiologické základy péče o stromy II.
Biologické základy péče o stromy II. Ing. Jaroslav Kolařík, Ph.D. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 PLETIVA VODIVÁ - lýko
VíceSešit pro laboratorní práci z biologie
Sešit pro laboratorní práci z biologie téma: Vegetativní orgány anatomie kořene autor: Mgr. Libor Kotas vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační
VíceBuněčná stěna. Rostlinná cytologie BUNĚČNÁ STĚNA, Katedra experimentální biologie rostlin PřF UK
Buněčná stěna Stručný přehled přednášky: Význam existence BS pro život rostliny Složení buněčné stěny - především polysacharidy Růst buněčné stěny - plasticita při udržení pevnosti, mechanismy růstu a
VíceRůst a vývoj rostlin
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 11 Růst a vývoj rostlin Pro potřeby
Vícepletiva dělivá = meristémy
Botanika je věda o rostlinách Obecná botanika studuje rostliny na různých úrovních její organizace: na úrovni rostlinné buňky rostlinná cytologie na úrovni rostlinného pletiva rostlinná histologie na úrovni
VíceBuňka. Kristýna Obhlídalová 7.A
Buňka Kristýna Obhlídalová 7.A Buňka Buňky jsou nejmenší a nejjednodušší útvary schopné samostatného života. Buňka je základní stavební a funkční jednotkou živých organismů. Zatímco některé organismy jsou
Více3. Nukleocytoplasmatický kompartment rostlinných buněk
3. Nukleocytoplasmatický kompartment rostlinných buněk Co je nukleocytoplasmatický kompartment a jak vypadá u typické rostlinné buňky Jádro buněčné Nositel naprosté většiny genetické informace buňky Jak
VíceInterakce buněk s mezibuněčnou hmotou. B. Dvořánková
Interakce buněk s mezibuněčnou hmotou B. Dvořánková Obsah přednášky Buňka a její organely Extracelulární matrix Interakce buněk s ECM i navzájem Kultivace buněk in vitro Buněčné jádro Alberts: Molecular
VíceInovace studia molekulární. a buněčné biologie
Inovace studia molekulární I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním
VíceANATOMIE STONKU. sekundární stavba. kambium. sekundární xylém a floém dvouděložných rostlin a nahosemenných. felogén. sekundární krycí pletivo
ANATOMIE STONKU sekundární stavba kambium sekundární xylém a floém dvouděložných rostlin a nahosemenných felogén sekundární krycí pletivo abnormální tloustnutí jednodělož. rostlin druhotné tloustnutí stonku
VíceBuňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů
Buňka - buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů - je pozorovatelná pouze pod mikroskopem - na Zemi existuje několik typů buněk: 1. buňky bez jádra (prokaryotní buňky)- bakterie a
VíceMoravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková. Tematická oblast. Biologie 22 Pletiva. Ročník 1. Datum tvorby 26.12.2012
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Autor Tematická oblast Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 22 Pletiva Ročník 1. Datum tvorby 26.12.2012 Anotace -pro učitele -stavba
VíceBu?ka - maturitní otázka z biologie (6)
Bu?ka - maturitní otázka z biologie (6) by Biologie - Pátek, Únor 21, 2014 http://biologie-chemie.cz/bunka-6/ Otázka: Bu?ka P?edm?t: Biologie P?idal(a): david PROKARYOTICKÁ BU?KA = Základní stavební a
VíceNázev: VNITŘNÍ STAVBA STONKU
Název: VNITŘNÍ STAVBA STONKU Autor: PaedDr. Ludmila Pipková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět: biologie Mezipředmětové vztahy: ekologie Ročník: 2. a 3. (1. ročník vyššího
VíceLABORATORNÍ PRÁCE Č.
Úkol A: Pozorování parenchymu suknice cibule kuchyňské Pomůcky: cibule kuchyňská, pomůcky k mikroskopování a) Rozřízněte cibuli, vyjměte jeden vnitřní zdužnatělý list. b) Z vnitřní strany listu sejměte
VíceTransport v rostlinách. Kateřina Schwarzerová Olga Votrubová
Transport v rostlinách Kateřina Schwarzerová Olga Votrubová Transport v rostlinách Rostlinou jsou transportovány především následující látky: Voda: přijímána většinou kořeny Minerální látky: obvykle přijímány
VíceRůst a vývoj rostlin - praktikum MB130C78
Růst a vývoj rostlin - praktikum MB130C78 Blok 3 Role aktinového cytoskeletu v morfogenezi rostlinných buněk - analýza fenotypu Úlohy: 1. Kvantifikace počtu zkroucených a správně tvarovaných trichomů u
VíceAutor: Katka www.nasprtej.cz Téma: pletiva Ročník: 1.
Histologie pletiva - soubory buněk v rostlinách Pletiva = trvalé soubory buněk, které konají stejnou funkci a mají přibliţně stejný tvar a stavbu rozdělení podle vzniku: - pravá kdyţ se 1 buňka dělí dceřiné
VíceAplikované vědy. Hraniční obory o ţivotě
BIOLOGICKÉ VĚDY Podle zkoumaného organismu Mikrobiologie (viry, bakterie) Mykologie (houby) Botanika (rostliny) Zoologie (zvířata) Antropologie (člověk) Hydrobiologie (vodní organismy) Pedologie (půda)
VíceŠetlík, Seidlová, Šantrůček 1. ORGANOGENEZE
1.1. ADAPTACE ROSTLIN K ŽIVOTU NA SOUŠI Přechod rostlin k suchozemskému způsobu života souvisí s trvalým upevněním v půdě, odkud čerpají rostliny vodu a minerální látky. Jejich nepohyblivost je spjata
VíceBílkoviny a rostlinná buňka
Bílkoviny a rostlinná buňka Bílkoviny Rostliny --- kontinuální diferenciace vytváření orgánů: - mitotická dělení -zvětšování buněk a tvorba buněčné stěny syntéza bílkovin --- fotosyntéza syntéza bílkovin
VíceROSTLINNÁ PLETIVA. Praktické cvičení z biologie C05. Zhotovila: Mgr. Kateřina Žáková G a SOŠPg Čáslav
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM
Více