MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ. Analýza krajiny mikroregionu Šlapanicko. Bakalářská práce

Transkript

1 MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ FAKULTA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE A MEZINÁRODNÍCH STUDIÍ Analýza krajiny mikroregionu Šlapanicko Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Silvie Kozlovská, Ph.D. Vypracovala: Nikola Prosecká Brno 2017

2 Čestné prohlášení: Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou prácí: Analýza krajiny mikroregionu Šlapanicko vypracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/200 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle 60 odst. 1. autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brně dne:... Podpis

3 Poděkování: Touto cestou bych ráda poděkovala své vedoucí bakalářské práce Ing. Silvii Kozlovské, Ph.D za poskytnuté cenné rady, připomínky a odborné vedení práce. Dále bych ráda poděkovala mojí rodině za podporu v průběhu studia a zázemí, které mi poskytli.

4 Abstrakt: Prosecká, N. Analýza krajiny mikroregionu Šlapanicko. Bakalářská práce. Brno, Mendelova univerzita. Bakalářská práce se zabývá analýzou krajiny mikroregionu Šlapanicko. V práci je popsána historie mikroregionu, její současný stav a environmentální problémy. Na základně těchto informací byla sestavena SWOT analýza, která odpovídá podmínkám Evropské úmluvy o krajině. A cílem bakalářské práce je navrhnout taková opatření, která napomůžou ke zlepšené daných problému a celkového stavu území. Klíčová slova: mikroregion, Šlapanicko, krajina, Evropská úmluva o krajině, SWOT analýza. Abstract: Prosecká, N. Brno, Analysis a landscape of microregion Šlapanicko. Bachelor thesis. Mendel univerzity. The bachelor thesis analyses landscape of microregion Šlapanicko. There is described the history, current situation and environmental problems of the area. Afterwards, based on the work is created SWOT analysis in the context of the European Landscape Convention. The main aim of bachelor's thesis is propose the measures to improve the landscape and development of microregion. Keywords: microregion, Šlapanicko, landscape, European landscape Convention, SWOT analysis.

5 OBSAH 1 ÚVOD CÍL PRÁCE A METODIKA PRÁCE REŠERŠE LITERÁRNÍCH ZDROJŮ Evropská úmluva o krajině CHARAKTERISTIKA MIKROREGIONU CHARAKTERISTIKA PŘÍRODNÍCH PODMÍNEK Geomorfologické poměry Biogeografické poměry Fytogeografické členění Biogeografické členění Geologické podmínky Pedologické podmínky Klimatické podmínky Hydrologické podmínky Obecná a zvláštní ochrana přírody HISTORIE SOUČASNÝ STAV Demografický vývoj Zaměstnanost Občanská vybavenost Společenský a kulturní život Rekreace a volný čas Dopravní infrastruktura Technická infrastruktura Využití území... 31

6 7.9 Hodnocení ekologické stability Zemědělství a lesnictví Průmysl Odpadové hospodářství Rozpočty Rozvojové projekty IDENTIFIKACE ENVIRONMENTÁLNÍCH PROBLÉMŮ Doprava Černé skládky Ekologická zátěž Fotovoltaické elektrárny Znečištění ovzduší Eroze SWOT ANALÝZA NÁVRHOVÁ OPATŘENÍ ZÁVĚR SEZNAM LiTERATURY SEZNAMY Seznam zkratek Seznam obrázků a tabulek Seznam příloh PŘÍLOHY... 53

7 1 ÚVOD Krajina je místem našeho života. Je to základní prostor, který všichni prostě musíme obývat. Vše se odvíjí od pohledu na ni, respektive od toho, co jsme schopni v ní vidět. Bakalářská práce je zaměřena na analýzu krajiny mikroregionu Šlapanicko. Mikroregion spadá do oblasti obce s rozšířenou působností, která z větší části obklopuje město Brno. Ve zkoumaném území se nachází 40 obcí, kde město Šlapanice je obcí s pověřeným úřadem. V oblasti se nachází spousta kulturních památek i kulturních krajin, mezi které patří Chráněná krajinná oblast Moravský kras. Toto téma jsem si vybrala z důvodu, že v mikroregionu žiji celý život a proto mi jeho rozvoj není lhostejný. V každém území se nachází spousta environmentálních problémů, které je potřeba řešit, avšak nejvíce je těmito problémy ovlivňována krajina. Proto je důležité se nejenom věnovat rozvoji obci z pohledu ekonomického růstu, ale i okolní přírodě. V kapitolách jsou uvedeny přírodní podmínky, historie obcí, současný stav mikroregionu a identifikace environmentálních problémů. V návaznosti na tyto informace z předešlých kapitol bude vytvořena SWOT analýza s hrozbami a příležitostmi, ze kterých budou vytvořeny návrhová opatření pro zlepšení stavu mikroregionu. 7

8 2 CÍL PRÁCE A METODIKA PRÁCE Hlavním cílem bakalářské práce je navržení změn a opatření, která napomohou ke zlepšení environmentálních problémů a celkového stavu mikroregionu Šlapanicko. Mezi dílčí cíle, které by měli napomoci ke splnění hlavního cíle, patří provedení analýzy současného stavu mikroregionu a zjištění jeho environmentálních nedostatků. V rámci analýzy jsem nastudovala historii, demografii, dopravní a technickou infrastrukturu, zaměstnanost, zemědělství a průmysl. V návaznosti na to jsme sestavila SWOT analýzu. Při zpracování bakalářské práce budou využity následující metody: Rešerše literárních zdrojů Sběr informací a materiálů o daném mikroregionu Analýzy současného stavu SWOT analýza 8

9 3 REŠERŠE LITERÁRNÍCH ZDROJŮ Krajina - Původně se termín krajina používal v různých jazycích v obecném smyslu jako region či provincie. Termín označoval určitou část zemského povrchu fyziognomického rázu. Později se začal využívat při dělení území státu na správní celky. (Salašová, 2014) Pojem krajiny nelze definovat jednou jedinou definicí. Například Forman a Gordon (1986), uvádí definici krajiny jako: "Krajina je heterogenní část zemského povrchu, skládající se ze souboru vzájemně se ovlivňujících ekosystémů, který se v dané části povrchu v podobných formách opakuje" Dále uvádí, že se v jedné krajině opakují v obdobné formě nadcházející charakteristiky: Seskupení ekosystému Toky či interakce mezi ekosystémy v rámci souboru Geomorfologické vlastnosti Země a podnebí Soustava distribučních režimů Kulturní krajina - Obecně se dá říci, že se jedná o otevřený a přírodně antropický systém, který vznikl působením lidské společnosti a přírody během několika tisíců let. Kulturní krajina je výsledkem kulturní evoluce země. Čas, prostor a kultura představují nejdůležitější dimenze, ve kterých se kulturní krajina mění a získává vlastní charakter. (Salašová, 2014) Přirozené zóny krajiny - Každá krajina má své přirozené charakteristiky, které jsou účinkem různých vlivů např. zeměpisná poloha, nadmořská výška, klimatické poměry, hydrologie, geomorfologie, půdní složení a činnost člověka. V Evropském mírném pásu se krajina dělí: Nížina - Území převažuje v severní Evropě v nadmořské výšce do m. n. m. Vytváří nezpevněné nebo málo zpevněné usazeniny a výšková členitost nepřesahuje 75 m. V historii patřila nížina k nejvyhledávanějším typem krajiny pro její hojnou síť veřejných toků a malou nadmořskou výškou. Pro její vysoké srážkové poměry a plochý, mírně zvlněný povrch byla vhodnou pro zemědělskou činnost. (Demek, 1987) Vysočina - Oproti nížině území vysočina se nachází v nadmořské výšce nad 200 m n. m. se zvlněným až členěným reliéfem. Dílčí oblasti se od sebe liší výškovou členitostí (pahorkatiny, vrchoviny, hornatiny, velehornatiny). V historii vysočiny sloužili jako oblasti, kudy probíhaly dálkové cesty. (Gojda, 2000) 9

10 Lesní krajina - Lesní rozloha v České republice tvoří okolo 33 % území státu. V součastné době není les vnímán pouze jako zdroj obnovitelné a ekologicky čisté suroviny, stále více totiž vynikají jeho ekologické a sociální funkce. Lesníci usilují o komplexní, všestranný a intenzivní přístup k péči o les, které má za cíl plnit jeho tři základní funkce (ekologické, ekonomické a sociální). (Stonawski, 2002) Rybniční krajina - Rybniční krajina v České republice tvoří okolo 2% z rozlohy našeho území. Součástí rybniční krajiny nejsou pouze vodní plochy, ale i lesní porosty, mozaiky lesních a zemědělsky využívaných ploch, vesnických sídel atd. Běžným rysem jsou úzké břehové porosty nebo aleje kolem rybníku. Rybniční krajinu můžeme rozdělit na velký rybník a rybniční soustavu. Velký rybník - Zahrnuje jednu velkou vodní nádrž, které jsou umístěny v zaříznutých údolích. Nevznikají oddělené rybničné krajiny, ale jsou součástí jiných krajinných prvků. Rybniční soustava - Tvoří ji převážně menší rybníky. (Salašová, 2014) 3.1 Evropská úmluva o krajině Evropská úmluva o krajině (dále jen EÚoK, Úmluva) je první evropský dokument o krajině, ve kterém evropské státy usilují o rozvoji krajiny přírodní, venkovní, městské, industriální, ale i běžné, narušené a mimořádné. [51] První, kdo přišel s myšlenkou k vytvoření úmluvy, byla Rada Evropy. Její sídlo se nachází ve Štrasburku, Francii. Rada Evropy sdružuje 47 zemí nejen z evropské unie. Cílem této Úmluvy je, že státy které tuto smlouvu podepsali, se zavazují k vytváření zákonů, které ochrání stanovená základní práva. Evropská úmluva o krajině byla podepsána 20. října 2000 ve Florencii. Právě pro její místo podepsání se jí říká Florentská úmluva. Vznikla na základě projektu Kongresu místních a regionálních samospráv Evropy. Kongres zastupuje zájmy všech regionů a obcí ze severní a jižní Evropy. Je to příběh o setkávání a střetávání dvou iniciativ. Skupina ze severní Evropy začala projednávat myšlenku úmluvy o ochraně venkovské krajiny. V roce 1994 Kongres spojila pracovní skupinu pro přichystání úmluvy, která spojila oba dva postoje ke krajině. 10

11 Pracovní skupina vytvořila text Úmluvy. Měla by platit pro všechny krajiny, obsahovala by obyvatelstvo a vlády Evropy. Profesor Michael Dower, člen týmu od roku 1994, se zabýval přípravou úmluvy a stanovil tzv. dvanáctera kulturní krajiny Evropy: 1. Právně uznat krajinu jako základní složku prostředí 2. Schválit a naplňovat krajinné polity 3. Vymezit krajinné typy a celky pro území dané země, definovat pro ně cílové charakteristiky krajiny 4. Vyhodnotit krajinu vymezených celků, analyzovat, co zvyšuje a co snižuje její kvality; 5. Ve spolupráci s veřejností definovat současné kvality krajiny a optimální charakter krajinných celků v budoucnosti 6. Chránit v krajině to, co lze a je z celospolečenského hlediska chránit žádoucí 7. Spravovat krajinu v duchu udržitelného rozvoje 8. Plánovat a dotvářet krajinu v duchu pravidel Evropské úmluvy o krajině se zaměřením na aktivity, které zvyšují její hodnotu nebo obnovují různým způsobem poškozenou krajinu 9. Monitorovat probíhající krajinné procesy se zřetelem na změny v charakteristikách krajiny i jednotlivých krajinných celků a dopady z těchto změn plynoucí 10. Ve vzdělávání a výchově zdůrazňovat význam kulturní krajiny a promyšlené péče o ni 11. Zvyšovat povědomí občanské společnosti, soukromých organizací a veřejných orgánů o hodnotě krajiny, její úloze a jejich změnách 12. Spolupracovat na evropské úrovni při plánování, ochraně, údržbě a dotváření krajiny prostřednictvím výměny zkušeností, informací i výměny odborníků. "Cílem Evropské úmluvy o krajině je podněcovat a podporovat zájem obyvatel, veřejné správy a politiku o veškeré oblasti krajiny nejen České republiky, ale i celého kontinentu prostřednictvím poznávání, posuzování, ochrany správy, plánování a organizování evropské spolupráce této oblasti." (Kučera a kol. 2014) Aby mohly být cíle dosaženy, je nutné stanovit si principy pro uskutečnění jednotlivých článků: Posouzení území jako celku Uznání zásadní úlohy, kterou hrají dostupné poznatky Podpora zvyšování povědomí Podpora vzdělávání a výchovy 11

12 Podpora horizontální a vertikální integrace politik Začlenění krajinného rozměru do územních politik Vytváření krajinných strategií Podpora zapojení veřejností Podpora shody jednotlivých činností Rozvoj vzájemné pomoci a výměny informací Pro Českou republiku se Evropská úmluva o krajině stala závaznou od Před uznáním Úmluvy se krajina České republiky řídila pouze ustanovením zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, a jeho provádějící vyhláškou č. 395/1998 Sb.. Evropská úmluva o krajině je v současnosti velmi důležitým dokumentem, který v Evropě získává respekt a podporu. Úmluva poskytuje ucelený a osvědčený systém ochrany, správy a plánování krajiny na všech úrovních. Významným mezinárodním zasvěcujícím orgánem je Rada Evropy. Zakládající regiony a neziskové organizace se obrátily k Výboru ministrů rady Evropy, aby pověřily skupinu odborníků, kteří by podporovali implementaci Úmluvy 29 místních a regionálních samospráv. Vznikla tedy celoevropská nezisková organizace RECEP-ENELC. Poté byla založena organizace UNISCAPE z popudu 23 univerzit z Evropy a organizace CIVILSCAPE z 60 nevládních organizací z 22 státu Evropské unie. Jejich cílem je zvyšovat podvědomí a přijetí myšlenky na ochranu krajiny, aby místní samosprávy a vzdělávací systémy umožnily účast občanů na veřejném rozhodování, kde se mohou aktivně podílet na začlenění svých zájmů do všech politik a zásad, které mají vliv na krajinu. V ČR vznikla nezisková organizace CENELC.CZ (Centrum Evropských sítí po implementaci Úmluvy v ČR), která podporuje krajinné projekty na místní úrovni. Cílem organizace je protlačovat principy a zásady Úmluvy a varovat na nebezpečí spojená s jejím uplatněním. (Kučera, 2014) 12

13 Pro účely této úmluvy shledali, že hodnota a různost evropských krajin tvoří společný zdroj a je nutné spolupracovat v jejich ochrany, správy a plánování. Vzniklo tedy následujících šest pojmů Úmluvy: Krajina - Představuje část území, tak jak je vnímána lidmi, kdy její povaha je výsledkem činnosti a působení přírodních a lidských faktorů. Krajinná politika - Vyjádření všeobecných zásad, strategií a příkazů kompetentními veřejnými orgány, pro přijetí specifickými opatření zaměřených na ochranu, správu a plánování krajiny. Cílová charakteristika krajiny - Vyjádření přání a požadavků obyvatel na povahu krajiny, ve kterém žijí, definované pro danou krajinu kompletními veřejnými orgány. [51] Ochrana krajiny - Činnost směřující k zachování a udržení významných charakteristických rysů. Rysy krajiny mohou být vysvětleny její památkovou hodnotou, vyplývající z jejího přírodní rozmístění a lidské činnosti. Rysy jsou závislé na ekonomických, sociálních, ekologických, kulturních a historických faktorech, kdy jejich vznik se nenachází na daném území. Správa krajiny - Činnost, která má zajistit opakovatelné udržování krajiny s cílem vedení a skloubením změn, které jsou zapříčiněny sociálními, environmentálními a hospodářskými problémy. Jedná se o strukturní proces, který předchází konfliktům a nesrovnalostí mezi různými nároky na využití území. Soustavná činnost s cílem programově usměrňovat aktivity, kterou mohou nahrazovat krajinu. Správa vždy zváží nové společenské cíle a potřeby, dostupnost přírodních zdrojů předpokládané environmentální, ekonomické a sociální změny. Plánování krajiny - Má za cíl udržení nebo zvýšení hodnoty kulturní krajiny s výhlídkou do budoucna, formou konzervace, obnovy a aktivní tvorby krajinného prostředí. Proces zaručuje předpoklady pro udržení a znásobení hodnot krajiny. (Kučera, 2014) 13

14 4 CHARAKTERISTIKA MIKROREGIONU Mikroregion Šlapanicko se nachází v Jihomoravském kraji v okresu Brno-venkov. Jedná se o území, které obklopuje město Brno z více jak 75%. Území, které není spojené, obepíná město Brno od západu k jihu a od severu k východu. Správní obvod se skládá ze 40 obcí, konkrétně: Babice nad Svitavou, Bílovice nad Svitavou, Blažovice, Březina, Hajany, Hostěnice, Jiříkovice, Kanice, Kobylnice, Kovalovice, Modřice, Mokrá-Horákov, Moravany, Nebovidy, Ochoz u Brna, Omice, Ořechov, Ostopovice, Podolí, Ponětovice, Popůvky, Pozořice, Prace, Prštice, Radostice, Rebešovice, Řícmanice, Silůvky, Sivice, Sokolnice, Střelice, Šlapanice, Telnice, Troubsko, Tvarožná, Újezd u Brna, Velatice, Viničné Šumice, Vranov a Želešice. Obr. 1 Mapa území (Vlastní zpracování dle [1]) Správní obvod Šlapanice spadá pod oblast obce s rozšířenou působností (ORP). Svoji činnost zahájil k 1. lednu Město Šlapanice je obcí s pověřeným úřadem. 14

15 5 CHARAKTERISTIKA PŘÍRODNÍCH PODMÍNEK 5.1 Geomorfologické poměry ORP Šlapanicko se dělí na dvě oblasti. Leží v oblasti Alpsko- himalájské a Hercinské. Do Alpsko-himalájské oblasti spadají obce na jihu a východu. Hercinská oblast prochází severní a západní oblastí, konkrétně obcemi: Mokrá-Horákov, Bílovice nad Svitavou, Babice nad Svitavou, Ochoz, Velatice, Hostěnice, Řícmanice, Kanice, Omice, Popůvky, Troubsko, Střelice, Radostice, Prštice, Silůvky, Ořechov, Hajany a Nebovidy. Obce, které leží na pomezí hranic Alpsko-himalájské a Hercinské jsou: Pozořice, Viničné Šumice, Sivice, Podolí, Moravany, Želešice a Ostopovice. Mikroregion spadá do dvou provincií. Provincie Západní Karpaty, která vede jižní a východní oblasti a provincie Česká vysočina do které spadají obce na severu a západu. Subprovicii dělíme na Vněkarpatské sníženiny a Česko-moravské sníženiny. Vněkarpatskou sníženinu dále dělíme na oblast Západní Vněkarpatské sníženiny, do které spadá Dyjskosvratecký úval, který prochází jižním územím, konkrétně obcemi Kobylnice, Modřice, Podolí a Tvarožná. Česko-moravská sníženina, náleží do Brněnské vrchoviny, kterou dělíme na Dráhanskou a Bobravskou vrchovinu. Hranice Bobravské vrchoviny leží někde na území obcí Silůvek a Ořechova. Severní obce jako jsou Bílovice nad Svitavou, Babice nad Svitavou a Ochoz u Brna spadají do Dráhanské vrchoviny. Reliéf krajiny je velice rozmanitý. Města Šlapanice a Modřice spadají do městské krajiny. Plošiny, ploché pahorkatiny a zaříznutá údolí se nachází v jihovýchodním území. Na východní části území je rovinná krajina. Severní část území pak krasové krajiny, zaříznutá údolí a Hercynské vrchoviny. [4] 5.2 Biogeografické poměry Fytogeografické členění Většina území spadá pod panonské termofitikum. Zahrnuje převážně teplomilné rostliny a výškový vegetační stupeň planární (roviny především m n. m.) a kolinní (teplé pahorkatiny přibližně m n. m.) Severní část oblasti a obec Omnice, která leží na západě území, spadají pod oblast Českomoravské mezofytikum - přechod mezi teplomilnou a chladnomilnou rostlinou. 15

16 Mezofytikum se nachází na většině části našeho území. Zahrnuje výškový vegetační stupeň suprakolinní (pahorkatiny a vrchoviny ve m n. m.) a submontarnní (podhorský - vrchoviny ve m n. m.). [4] (Hudec, 1997) Biogeografické členění Individuální členění se dělí na provincii, podprovincii a region (bioregion). Mikroregion Šlapanicko spadá do provincie středoevropských listnatých lesů a panonské provincie. Provincie středoevropských lesů se dále dělí na hercynskou podprovincii s bioregionem Brněnským a Macošským. Jižní část území je obklopena panonskou provincii s podprovincii severopanonskou a bioregionem Lechovickým a Mikulovským. Brněnský bioregion - Reliéf má charakter převážně ploché vrchoviny. Nejnižšími body jsou koryta Svitavy a Svratky. Bioregion leží převážně z větší části v nejteplejší mírné teplé oblasti MT 11. Podnebí je poměrné teplé a mírně suché. Flora odpovídá poloze bioregionu na okraji hercynské podprovincie. Příkladem je ostřice převislá, dub pýřitý a len žlutý. Fauna regionu je silně ovlivněna brněnskou aglomerací, vyskytují se zde např. kuna skalní, poštolka obecná. Vykytují se zde významní ptáci např. strakapoud jižní, břehule říční, cvrčilka slavíková, lejsek malý nebo poštolka obecná. (Culek, 2013) Macošský bioregion - Území budují příkrovy převážně čistých devonských vápenců. Moravský kras má z velké části zarovnaný povrch. Reliéf má charakter ploché vrchoviny s členitostí 150 až 200 m pouze ve střední části má charakter členité vrchoviny až 270 m. Klima vykazuje velké rozdíly na malých vzdálenostech. Jižní oblast bioregionu je nejteplejší (MT11), severní oblast nejchladnější (MT3). Přirozená vegetace je tvořena dubohabřinami, doubravy a olše podél potoků. Flora je velmi pestrá, převažuje lesní květena (ostřice chlupatá, dymnivka plná, zapalice žluťuchovitá, kakost hnědočervený). Zvláštností jsou významná stanoviště netopýrů. Mezi významné savce můžeme zařadit: ježek východní, vrápenec malý, netopýr velký. (Culek, 2013) Lechovický bioregion - Horninové podloží tvoří jíly, písky, štěrky, místy pevněji stmelené a v různé míře vápnité. Reliéf je z velké části rovinný a místy přechází do pahorkatin. Celý region se nachází v teplé oblasti T4, který patří k nejteplejším v ČR. Celý bioregion leží v černozemní oblasti. Flora je ovlivněna polohou na kontaktu panonské a středoevropské oblasti. Vyskytují se zde: koulenka vyšší, tařinka chlumní, dub pýřitý, kosatec nízký a třešeň křovitá. Pro bioregion je typické výskyt dropa velkého, lindušky úhorní a dytíka úhorního. K 16

17 významným druhům savců patří ježek východní, myšice malooká a netopýr brvitý. (Culek, 2013) Mikulovský bioregion - Reliéf má převážně charakter členité pahorkatiny. Podnebí patří do nejteplejší oblasti T4. Bioregion má ze všech bioregionů nejteplejší podnebí v ČR. Flora je velmi rozmanitá. Zastoupena je dubem pýřitým, kosatcem nízkým a mandloní nízkou. Fauna je velmi pestrá vyskytují se zde: kobylka sága, kudlanka nábožná, několik druhů bělásků, modrásků. Mimořádně bohatá je fauna netopýrů, neboť zde žije 18 druhů z 21 zjištěných v ČR. Mezi významné druhy savců patří ježek východní, myšice malooká, vrápenec malý, netopýr východní, netopýr brvitý. (Culek, 2013) 5.3 Geologické podmínky Většinu území, konkrétně jihovýchodem až po severovýchod je pokryto území neogénem. Neogénem je pokryta i obec Březina, která leží v severní oblasti, kde území od Velatic až po Babice nad Svitavou leží v mladším paleozoikum. Severovýchodní obce, Bílovice nad Svitavou a Ochoz jsou pokryty granitoidy. [4] 5.4 Pedologické podmínky Západní území je pokryto hnědozemí a kambizemí. Od města Šlapanice a Modřice až na východ je půda černozemí. V severní části území se nachází rendziny. [4] 5.5 Klimatické podmínky Jižní a jihovýchodní část mikroregionu zasahuje nejteplejší oblast T4. Tato klimatická oblast se vyznačuje počtem letních dnů, dnů s teplotou 10 C, mrazových dnů, počtem ledových dní 30-40, s průměrnou teplotou v dubnu 9-10 C, v červenci C a dní s počtem sněhové pokrývky. Východní a západní území je vyznačenou klimatickou oblastí T2. Oblast je charakteristická počtem letních dní, dnů s průměrnou teplotou 10 C, mrazových dnů, ledových dní s počtem 30-40, s průměrnou teplotou v dubnu 8-9 C, v červenci C a s počtem dni se sněhovou pokrývkou. Poslední klimatickou oblastí, která se nachází na severní části mikroregionu je oblast M11. Tato oblast se vyznačuje počtem letních dnů, dnů s teplotou 10 C,

18 mrazových dnů, počtem ledových dní 30-40, s průměrnou teplotou v dubnu 7-8 C, v červenci C a dní s počtem sněhové pokrývky. (Quitt, 1971) 5.6 Hydrologické podmínky Významnou řekou ve sledovaném území je jednoznačně řeka Svratka, která protéká jižním a jihovýchodním územím. Východní části protéká řeka Říčka, která se vlévá do Svratky. Naopak na západním území protéká řeka Bobrava a také se vlévá do řeky Svratky. Na severu území, konkrétně obcemi Bílovice nad Svitavou, Babice nad Svitavou, Vranov a Řícmanice, protéká další významná řeka Svitava. [4] 5.7 Obecná a zvláštní ochrana přírody Památné stromy - v mikroregionu se nachází 18 památných stromů. Tab. 1 Seznam památných stromů mikroregionu Výška Obvod Památné stromy Obec (m) (cm) Břek na Dřínově Babice nad Svitavou Břestovec na nádraží Střelice 15,5 225 Střelice Buky u Bílovic - - Bílovice Dub u Omic Omice Dub v Zadních polích Babice Hvozdecká hraniční lípa Želešice Jeřák břek u Kosmákova kříže Tvarožná Lípa malolistá u Nového mlýna 28,5 330 Moravany Lípa u kaple Proměnění páně - - Mokrá-Horákov Lípa velkolistá - - Práce Lípa velkolistá - - Práce Lípa velkolistá - - Práce Planá hrušeň u Bílovic 12,5 337 Bílovice Platan Mitrovského Sokolnice Platan v zámeckém parku Sokolnice Sokolnice Smrk u jeskyně Výpustek Babice Stromy v sokolnické bažantnici - - Sokolnice Telnický dub Telnice (vlastní úprava dle [5]) 18

19 CHKO Moravský kras - Moravský kras je druhým nejstarším velkoplošným chráněným územím v ČR a také největším a nejlépe vyvinutým krasovým územím v Českém masivu. Rozkládá se na ploše 92 km², je situován v jihozápadní části Dráhanské vrchoviny a severně a severovýchodně od města Brna. V severní části se nachází nejvýznamnější jeskynní systém Amatérská jeskyně, dále jeskyně Punkevní s propastí Macochou, Sloupsko-šošovské jeskyně. Severní část je odvodňována řekou Punkvou. Ve střední části se nachází jeskynní systém mezi Rudickým propadáním a Býčí skálou, kde je střední část odvodňována Jedovnickým a Křtinským potokem. Jižní část území je odvodňován řekou Říčka. Nachází se zde Ochozské jeskyně s krápníkovou výzdobou a jeskyně Netopýří, Malšina a Pekárna. (Machar, 2014) Národní přírodní rezervace - Býčí skála (Babice nad Svitavou), Hádecká planinka (Kanice). Národní přírodní památky- Jeskyně pekárna (Mokrá-Horákov). Přírodní rezervace - Babí doly, Bosonožský hájek, Březinka, Coufavá, Čihadlo, Dřínová, Jelení skok, Malužín, Špice, Údolí Říčky, U Brněnky, U Výpustku, Velký Hornek, Zadní Hády. Přírodní památky - Andělka a Čertovka, Horka, Hynčicovy skály, Kněžnice, Návrší, Santon, Střelická bažinka, Střelický les, U Staré Vápenice, Velatická slepencová stráň, Velká Klajdovka, Velké Družďavy, Velký hájek, Vinohrady. 19

20 6 HISTORIE V této kapitole se budu snažit stručně popsat historii jednotlivých obcí. Do ORP Šlapanice spadá 40 obcí. Historii Šlapanic a Modřic popíši rozsáhleji, protože tyto dvě města patří v mikroregionu k oblastem s největším počtem obyvatel. ŠLAPANICE - Nejstarší dějiny spadají až do roku 1235, kde zde existovala osada s kostelem a farou. Farnost byla dosti bohatá k jejich majetku patřily obce Bedřichovice, Jiříkovice, Ponětovice, Blažovice, Kobylnice, Slatina, Velatice, Podolí, Líšeň, Prace a dnes již zaniklé Želovice a Vážany. Farářem byl Johannes Plebanus de Zlapanicz. Od toho jména je pravděpodobně i odvozené jméno města Šlapanice. Nejvíce spojované jsou Šlapanice s bitvou u Slavkova. Městečko v této době mělo více jak 900 obyvatel a 140 domů. 30. listopadu 1805 se na faře usídlil maršál Nicolas-Jean de Dieu Soulta, velitel IV. sboru. Na 1. adventní neděli zažily Šlapanice hrůzu. Francouzi strhávali střechy domů, rozbíjeli dveře, vrata, postele, rozsekávali vozy, brány a vše co bylo ze dřeva. Na farnosti zemřelo hladem a nemocí 345 osob. V roce 1806 Francouzi odtáhli, ale na Moravu se vrátili zpět v roce Obyvatelé přišli o brambory, řepu, ovoce, vše skončilo v ležení, které si francouzský 5. pluk zařídil mezi Podolím a Bedřichovicemi. Druhý vpád nebyl až tak ničivý jako ten první a 14. října byl uzavřen mír. (Kopecký a Kotulán, 2006) MODŘICE - Jméno města Modřice pochází podle modré barvy vody nebo podle pána Modr (modrý) pocházející z tohoto místa. První zmínky o obci pochází z roku 1131 podle listiny olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka. Na začátku 13. století přicházeli na Jižní Moravu německy mluvící osadníci, kteří s podporou olomouckých biskupů se usazovali v Modřicích za oboustranně výhodných podmínek zákupního práva. Nejstarší stavbou v Modřicích je kostel se zachovanou románskou jižní fasádou. Od vrcholného středověku se hospodářský význam obce výrazně projevil vybíráním mýtných poplatků na mostě přes Svratku a také konáním pravidelných trhů. Pro taková konaná místa získalo Modřice roku 1300 titul městys. Před třicetiletou válkou měli Modřice 76 domů a 406 poddaných, ale v roce 1648 tu zůstalo pouze 61 obydlených staveb. V roce 1663 byly Modřice napadeny, vyrabovány a zapáleny Turky. Obyvatelé ze strachu utekli do lesů. Po další tři roky zde zůstali opuštěná stavení a ty si i s pozemky přivlastnila vrchnost. Začátkem 20. století je pro město obdobím rozvoje a růstu. Sbor dobrovolných hasičů vznikl v roce V roce 1898 byla založena německá mateřská škola. Česká škola vznikla až v 20

21 roce 1911 a téhož roku byla vybudována i učňovská škola, kde absolventi mohli skládat tovaryšské zkoušky už po dvou letech. Na první tělocvičnu si modřičtí občané museli počkat do roku 1923, kterou si za pomoci vlastních sil postavili. (Kalvodová, 2011) BÍLOVICE NAD SVITAVOU - V první polovině minulého století byla obec místem vyhledávaných známých osobností, ke kterým patří novinář a spisovatel Rudolf Těsnohlídek a bratři Karel a Josef Čapkovi. Těsnohlídek našel v místních lesích v roce 1919 odložené děvčátko a od této chvíle se začaly na místním náměstí objevovat vánoční stromečky s pokladničkou pro opuštěné děti. Tato tradice pokračuje dodnes a od této chvíle dává obec každý rok městu Brnu vánoční stromek. [6] BABICE NAD SVITAVOU - Největší dominantou obce je farní kostel z roku 1448 zasvěcený sv. Janu Křtiteli. Kostel byl například svědkem vypálení vesnice švédským vojskem a stál tu i při bitvě tří císařů v roce [7] BLAŽOVICE - Obec patřila několik staletí pod správu farnosti tvaroženské. V roce 1855 zachvátila Blažovice cholera na kterou umřelo 18 občanů. Nejvíce postihla dům č. p. 55, kde zemřeli oba rodiče, dvě děti a přežila pouze 7 měsíční holčička. Té se ujali bezdětní manželé a později se jí v manželství narodilo 10 dětí. Někteří její potomci žijí dodnes. (Nohel, 2002) BŘEZINA - Obec byla vytvořena ze dvou samostatných obcí Březina a Proseč, které vznikly na lesní půdě. Název Březina pochází z místa, kde rostly břízy. [8] HAJANY - Obec patřila 390 let panenskému klášteru v Dolních Kounicích. V areálu bývalého hospodářského dvora stojí zámeček s velkým parkem, pocházející z 19. století. [9] HOSTĚNICE - Půta z Vildenberku prodal panství markraběti Janovi v roce V okolí obce se kromě lesů nacházelo i hodně kamenů, které sloužil pro obyvatele jako zdroj obživy. Z něj vytvářeli kvalitní mramor na keramické výrobky, ale také sloužil pro zpevnění cest. [10] JIŘÍKOVICE - Podle pověsti byla obec založena jistým Jiřím. V 17. století byla obec Jiříkovice rozdělena na tři části. První část tvořil statek Jiříkovský, druhá patřila klášteru sv. Anny v Brně a poslední část patřila k panství Sokolnickému. (Paulík, 2006) KANICE - V roce 1365 obec patřila panství Nového hradu, který vlastnil Čeněk Krušina z Lichtenburka. Byla zde hájovna, domy pro sedláky, uhlíře, dřevaře a paliče vápna. [11] 21

22 KOBYLNICE - Název Kobylnice byl ustálen v roce Dříve se obec jmenovala Kobylníky nebo Kobelnice. Tvrz z 15. století stála na místě nynější Hasičské zbrojnice. V obci byl i pivovar s hostincem, mlýn a 2 rybníky. [12] KOVALOVICE - Obec ležela na formanské cestě, kde se přepravovala sůl. Vedla z Brna do Podolí přes Kovalovice. Název původně pochází podle toho, že v obci byly tři kovárny pro kování formanských koní. [13] MOKRÁ-HORÁKOV - Název obce Morká je odvozen podle potoka, který zde protékal. Horákov podle jména Horák. Obec do roku 1976 byla rozdělena na dvě osady. Z historie mají společné pouze archeologické nálezy. Nejvýznamnější je jeskyně Pekárna. [14] MORAVANY - Nejvýznamnější památkou obce je kostel sv. Václava pocházející z roku V obci se nacházel Nový mlýn, který fungoval až do 20. století. V polovině 19. století se zde narodilo děvče Františka, do kterého se zamiloval básník Petr Bezruč. Ten jí věnoval báseň Labutinka. [15] NEBOVIDY - Obec Nebovidy byla pojmenována podle dřívějších majitelů rodiny Nebovidowých. V obci stojí kostel sv. Kříže z roku 1329, který dnes patří mezi kulturní památky okresu Brno - venkov. [16] OCHOZ U BRNA - Obec byla rozdělena na dvě části Ochoz a Obce. Ochoz patřila ke statku Křtiny a Obce rodu Belcredi z Líšně. Ve 20. století se obě obce spojily a nesly název Ochoz- Obce. Ochoz u Brna se užívá od roku [17] OMICE - První písemné záznamy o Omicích jsou uvedeny v darovací listině v roce Kníže Oldřich Brněnský a jeho bratr Litold Znojemský darovali 7 osad z Brněnska a 15 obcí z Jihlavy benediktinskému klášteru Nanebevzetí Panny Marie v Třebíči. Právě mezi těmito obcemi je i obec Omnice. [31] OŘECHOV - Nejstarší písemná zmínka o obci pochází z roku 1234, kdy je na královských listech uveden Nahrad z Ořechova. Pod obcí se nachází podzemní chodby a skrýše. [18] OSTOPOVICE - První písemná zpráva o obci roku 1237 se nachází v Moravských zemských deskách. Jedná se o majetkoprávní transakce krále Václava I. podepsány svědky Robertem z Troubska a doktorem Štěpánem z Ostopovic. [31] 22

23 PODOLÍ - O Podolí nacházíme první zmínku v listu olomouckého biskupa Joannesa v roce Obec se skládala ze dvou osad oddělena potokem Říčka. Levá osada Křičeň a pravá Podolí. Křičeň patřila měšťanu Janu Eberhartovi, tu však po jeho smrti prodala vdova kapitule sv. Petra. Osada Podolí patřila Herešovi z Lelekovic. Jeho syn Vznata prodal kapitule sv. Petra osadu Podolí a ta tyto dvě osady spojila do jedné vsi. (Čalkovský a Kotulán, 2007) PONĚTOVICE - Název pochází z osobního jména Poněta či Poňata. Nejstarší zmínka pochází z roku Obec leží na staré sídelní půdě. V roce 1976 byla obec sloučena pod správu Městského národního výboru Šlapanice, kdy ztratila svoji identitu a pravomoci. (Ondráček, 2006) POPŮVKY - Název města se vyvíjel postupně, nejdříve se obec jmenovala Popovic, později Popovice a dnes Popůvky. První písemná zmínka pochází ze 12. století. Obec byla v držení benediktinského kláštera v Třebíči. [19] POZOŘICE - Prvním pánem Pozořic byl pán z Vildenberka a posledním panujícím knížetem byl František Josef z Lichtenštejna. Před třicetiletou válkou měla obec jen 26 domů. Roku 1910 už 213 domů. [20] PRACE - Název obce je odvozeno od slova prát. Byla zde salaš, kde se předlo, stříhaly se ovce a prala se tu vlna. Obec nejvíce utrpěla při třicetileté válce, kdy zde zůstal pouze jeden člověk. Začalo tedy nové osídlování obce. Obec Prace je nejvíce spojována s Bitvou tří císařů, kde na její počet je vystaven památník Mohyla míru. [21] PRŠTICE - Obec byla v držení místní šlechty Nižatů, která zde vystavěla tvrz. Tvrz byla domovem pro několik dalších nových majitelů. Název obce pochází od jména Pršek. [22] RADOSTICE - Jméno obce je spojováno se staroslovanským králem Radhostem. V roce 1133 zde byl založen kostel sv. Simony a Judy. Po třicetileté válce v obci zůstali jen 3 osídlené domy. V současnosti má obec 756 obyvatel. [23] REBEŠOVICE - Koncem 17. století byl v obci postaven zámeček s kaplí svaté Doroty. Obci se říkával Betlémek, protože svým seskupením domků připomínala vánoční betlém. [31] ŘÍCMANICE - Obec Řícmanice patří k nejstarším historicky doloženým obcí v kraji. První zmínka spadá do roku 1210, kdy je zmiňováno jméno Zdislav z Řícmanic. [31] 23

24 SILŮVKY - Obec patřila od roku 1297 až do roku 1387 kapitule sv. Petra v Brně. Dalším vlastníkem obce byl Ferdinand I. Habsburský. Další roky měla obec několik majitelů. V roce 1783 vystavěla obec jako jedna prvních z okolí školu. Od roku 1797 stojí před domem č. 43 hrušeň, která je nejstarším stromem v obci. [24] SIVICE - První zmínka pochází z roku První historicky doloženou postavou byl pan Mikuláš ze Sivic, purkmistr Jana Lucemburského. (Neužilová, 2006) SOKOLNICE - První zmínka pochází z roku Obec patřila klášteru třeboňskému, poté se stala majetkem bratří Dobeše a Beneše z Boskovic. Od poloviny 16. století zde stojí pivovar. Ten patřil k zámku hrabat Mitrovských z Mitrovic a Nemyšle. Poté ho koupil brněnský akciový pivovar. V roce 1923 se zde pivo vařilo naposledy. [25] STŘELICE - V 11. století střelické území patřilo brněnskému knížeti. V obci sídlili zeměpisní střelci, kteří chránili obchodní cestu vedoucí z Brna do Ivančic a dále pak do Znojma. Podle této pověsti je pravděpodobně odvozen nynější název obce Střelice. [26] TELNICE - První písemná zmínka o Telnici pochází z roku 1239, kdy brněnský měšťan Ulrcius Niger daroval klášteru dva lány polí v Telnici. V této době obec již existovala a měla 26 domů. Název pochází podle vrby vetla (vtelný). Poté vznikl tvar Vtelnice. Písmeno VÉ v názvu splynulo s předložkou "v". Vtelnici bylo zjednodušeno na Telnici. (Pustina, 1994) TROUBSKO - Tato ves nese zřejmě jméno po dřevěných troubách přivádějících vodu. V letech 1735 až 1806, kdy obec vlastnil Jan Tomáš Sekora, dosáhla obec největšího hospodářského růstu. Podporoval lesní hospodářství a rybníkářství a rozmnožil počet řemeslníků. Po jeho smrti pokračovala v práci jeho žena Anna Marie a dcera Marie Cecilie. [27] TVAROŽNÁ - Obec vznikla ze dvou osad Tvarožnice a Važany, které odděloval potok. Tvarožnice ležela po proudu potoka a časté záplavy posunovali polohu této osady. V 15. století došlo ke spojení obou obcí v jednu a to na Tvarožna, později na Tvarožná. [28] ÚJEZD U BRNA - Když zřizovací komise pro nové obce objížděla v 11. století území, vznikl zde název Újezd (objezdit). Existence o obci je doložena v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdika, kde popisuje církevní majetek na Moravě a právě zde se v roce 1131 zmiňuje o vsi Újezd. (Bohatová) 24

25 VELATICE - Velatice patřily od počátku českým knížatům. Nejstarší stavbou obce je mlýn. Název obce je podle jména Veleslav, který byl nejvyšším písařem českého krále Václava II. (Neveselý, 1988) VINIČNÉ ŠUMICE - Název pochází od osobního jména Šuma. Na skále stojí zvonice z roku 1663 a nad ní kamenný barokní kříž z roku V roce 1807 obec postihl velký požár, který zasáhl 3x v tomto roce a většina domů musela být přestavěna. (Vrba) VRANOV - Obec Vranov patří k nejvýznamnějším poutním místům na Moravě. Barokní kostel je ze 17. Století. Podle legendy moravský šlechtic Vilém v roce 1240 postavil dřevěný kostel poté, co se jeho zrak zázračně uzdravil. První zmínka o obci spadá až do roku [29] ŽELEŠICE - Historie Želešic je spojována ve 12. století s ženským cisterciáckým klášterem v Oslavanech. Klášter byl vysvěcen za přítomnosti krále Přemysla Otakara I. Ten vydal listinu, která potvrzovala existenci kláštera a jeho privilegia. V listině jsou darovány vsi, mezi které patří i Želešice. [30] 25

26 7 SOUČASNÝ STAV 7.1 Demografický vývoj V níže uvedené tabulce je uveden demografický vývoj obyvatel v letech podle údajů z ČSU. Od roku 1869 až po současnost počet obyvatel stoupá. Růst obyvatel v mikroregionu je zapříčiněn stěhováním obyvatel z města Brna do okolních vesnic, kdy nejčastějším důvodem je příroda a s tím související klid od brněnské metropole. Dalším důsledkem je dopravní dostupnost za prací a nižší cena nemovitostí. Rostoucí počet obyvatel v mikroregionu má i za následek zvyšující se dlouhověkost. Tab. 2 Vývoj počtu obyvatel v mikroregionu Šlapanicko v letech Počet Počet Počet Rok Rok Rok obyvatel obyvatel obyvatel (vlastní úprava dle [34]) 7.2 Zaměstnanost V příloze č. 11 je v následující tabulce vyobrazená zaměstnanost obyvatel v mikroregionu za rok 2015 podle dat z ČSÚ. Celková zaměstnanost obyvatel v mikroregionu je pracujících a z toho mužů a žen. Nejvíce obyvatel vyjíždí za prací do jiného okresu v rámci Jihomoravského kraje. Mezi největší zaměstnavatele v mikroregionu můžeme zařadit Cementárnu Mokrá, průmyslové a skladové areály v Modřicích, Moravanech a Šlapanicích, Technologický park CTP Modřice, Cihelna Tondach Šlapanice, obchodní centrum Olympie v Modřicích a zemědělskou a průmyslovou výrobu v obcích. Dalším významným zaměstnavatelem obyvatel v mikroregionu je blízké město Brno, kde se nachází spousta pracovních příležitostí. 26

27 7.3 Občanská vybavenost Město Šlapanice má status obce s rozšířenou působností. Občanská vybavenost je zde na dostatečné úrovni. Je zde několik restaurací, obchodů s potravinami, galanterie, obchody s textilním zbožím, benzinová pumpa, veřejná knihovna, muzeum, pošta, hřbitov a smuteční síň. Z hlediska školství jsou zde tři mateřské školy, základní škola s prvním a druhým stupněm a osmileté gymnázium. Sportovní oblast je vybavena fotbalovým a volejbalovým hřištěm, tenisovými kurty, krytým plaveckým bazénem a krytou halou na základní škole, v zimě kluzišti v městském parku a na místní faře, pro nejmenší děti jsou k dispozici dětská hřiště. Z hlediska zdravotnictví je město zajištěno poliklinikou, kde jsou zastoupeny zubní ordinace, gynekologická ambulance, ortopedická ambulance, rehabilitace, kardiologická ambulance, kožní ambulance, veterinární ordinace, neurologická ambulance, diabetologie, chirurgická a cévní ambulance, praktičtí lékaři, dětská ambulance, logopedická ambulance a lékárny. Na území města Modřice bylo vybudováno obchodním centrum Olympia, kde najdeme obchody s oblečením, obuví, elektronikou, hypermarket, multikino, restaurace, kavárny a obchody s nábytkem. V mikroregionu se nachází motel a motorest Rohlenka, hotel Stará pošta v Kovalovicích. Vyjma muzea ve Šlapanicích můžeme najít muzeum v obci Prace, Modřicích a Kovalovicích. Motokrosový areál najdeme v obci Vranov a army park v obci Ořechov. Většina obcí je vybavena alespoň jedním hostincem, hřbitovem, obchodem s potravinami a dětským hřištěm. 7.4 Společenský a kulturní život Společenský a kulturní život v mikroregionu je velmi bohatý. Kromě tradičních zvyků jako jsou vánoční trhy, pálení čarodějnic, kácení a stavění máje, hodové slavnosti, rozsvěcování vánočního stromečku, tříkrálová sbírka, plesy, můžeme zařadit i některé společenské akce jednotlivých obcí. V městě Šlapanice každoročně pořádá spolek Hrbatý hrozen několik společenských akcí. Mezi nejznámější patří akce Pivní slavnosti, kde se schází nejenom místní obyvatelé, ale i obyvatelé z okolních vesnic. Účastníci si mohou vychutnat několik druhů piva. Další den se v městském parku odehrává karnevalový průvod. Mezi další významné veřejné události pořádané spolkem patří Kuličkiáda, Kárky of the Půlpánov, kde se děti a dospělí předhánějí o nejlepší pojízdnou kárku a hokejbalový turnaj Sokec cup. V obci Blažovice se pořádá triatlonový závod, který je zaměřený jak pro amatérské závodníky, tak i pro profesionální triatlonisty. Mezi nejslavnější společenskou událost v mikroregionu 27

28 jednoznačně patří Pietní akt na Mohyle míru v obci Prace, který je zaměřený na uctění obětí slavkovské bitvy za účasti vojenských jednotek. 7.5 Rekreace a volný čas Oblast mikroregionu je turisticky velmi atraktivní. Na jihovýchodním území se rozkládá oblast slavkovského bojiště, které vede konkrétně obcemi Bedřichovice, Blažovice, Jiříkovice, Kobylnice, Kovalovice, Podolí, Ponětovice, Pozořice, Prace, Sivice, Sokolnice, Šlapanice, Telnice, Tvarožná a Újezd u Brna. Mezi nejnavštěvovanější památky slavkovského bojiště můžeme zařadit Mohylu míru, která leží na Prateckém kopci, dále návrší Santon v obci Tvarožná, Starou poštu v Kovalovicích, vrch Staré vinohrady na hranici obcí Jiříkovic, Blažovic, Křenovic a Zbýšova a návrší Žuráň v obci Podolí, které bylo stanovištěm francouzského císaře Napoleona. Pro slavkovské bojiště byla v roce 2003 vybudována Naučná stezka bitvy tří císařů. Stezka obsahuje 29 památných míst se situací bitvy a podobiznami velitelů. [35] Další významnou rekreační oblastí v mikroregionu je chráněná krajinná oblast Moravský kras, která se rozkládá v obcích Březina, Babice nad Svitavou, Ochoz u Brna, Kanice, Mokrá- Horákov a Hostěnice. 7.6 Dopravní infrastruktura Pozemní komunikace se v České republice dělí podle zákona o pozemních komunikacích 19/1997 Sb. na následující kategorie: Dálnice, která je pozemní komunikace určená pro rychlou dálkovou a mezistátní dopravu silničními motorovými vozidly je budována bez úrovní křížení, s oddělenými místy napojení pro vjezd a výjezd a která má směrově oddělené jízdní pásy. Silnice, která je veřejně přístupná pozemní komunikace určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci. Silnice se rozděluje podle svého určení a dopravního významu: silnice I. II. a III. třídy. Místní komunikace je veřejně přístupná komunikace, která slouží převážně místní dopravě na území obce. Místní komunikace se rozděluje podle dopravního významu, určení a stavebně technického vybavení: místní komunikace I. II. III. a IV. třídy. 28

29 Účelová komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. [36] Ministerstvo dopravy tedy stát je vlastníkem dálnic a silnic I. třídy. Silnice II. a III. třídy vlastní kraj, na kterém se území nachází. Pro místní komunikaci je vlastníkem obec a vlastníkem účelové komunikace je buď fyzická, nebo právnická osoba. [37] Správním územím Šlapanice procházejí dálnice a silnice I. a II. třídy, konkrétně: Dálnice D1 = Praha - Bohumín Dálnice D2 = Brno - Bratislava I/50 = Brno - Popůvky - Troubsko - Starý Hrozenkov I/52 = Brno - Modřice - Mikulov I/152 = Albeř - Silůvky - Ořechov - Modřice - Brno-Tuřany II/373 = Litovel - Březina - Ochoz u Brna - Brno-Slatina II/374 = Jevíčko - Bílovice nad Svitavou - Adamov II/380 = Brno - Sokolnice - Hodonín II/383 = Bílovice nad Svitavou - Ochoz u Brna - Pozořice II/416 = Pohořelice - Židlochovice - Újezd u Brna - Křenovice II/417 = Brno-Tuřany - Kobylnice - Prace - Křenovice II/418 = Sokolnice - Újezd u Brna - Krumvíř II/430 = Brno - Bedřichovice - Vyškov II/602 = Pelhřimov - Jihlava - Velké Meziříčí - Popůvky - Brno ORP Šlapanice procházejí také celostátní železniční dráhy: 240 = Brno - Troubsko - Omice - Jihlava 244 = Brno - Troubsko - Střelice - Moravské Bránice - Hrušovany nad Jevíškou 250 = Praha - Havlíčkův Brod - Ořechov - Brno - Kúty 260 = Praha - Babice nad Svitavou - Bílovice nad Svitavou - Brno 300 = Brno - Újezd u Brna - Sokolnice - Telnice - Bohumín 340 = Brno - Šlapanice - Ponětovice - Blažovice - Uherské Hradiště 29

30 Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje (IDS JMK) zahrnuje vlaky, ale také i autobusy. Na jednu jízdenku je možné se dostat z Brna až do Moravského krasu. Městská hromadná doprava v Brně a jeho okolí je přizpůsobena nejen pro obyvatelé Brna, ale i pro občany z blízkého okolí. Dopravní spoje na sebe navzájem navazují. Dopravní systém Jihomoravského kraje se přizpůsobil i turistům. Poskytuje turistické mapy, kterou IDS pokrývá. Kromě vlaků a autobusů je možné využít i cyklistické stezky. Významná cyklostezka se nachází na trase Brno - Modřice - Vídeň. Další cyklostezkou, která prochází mikroregionem, se nachází na trase Bílovice nad Svitavou až do Brna. Poslední stezka se nachází mezi Bedřichovicemi a Podolím, která nás dovede přes les do Mariánského Údolí. 7.7 Technická infrastruktura Provozovatelem vodovodů a kanalizací v mikroregionu je Vodárenská akciová společnost, a.s.. Území spadá do divize Brno-venkov, kde je zajišťován provoz vodovodů prostřednictvím provozních středisek Pozořice, Tišnov, Židlochovice, Rosice a Ivančice. V příloze č. 12 nalezneme jednotlivé obce a k nim příslušná provozní střediska. [38] Čistička odpadních vod (ČOV) se nalézá v obcích Moravany, Omice, Ořechov, Hostěnice, Radostice, Rebešovice, Střelice, Telnice, Vranov, Újezd u Brna, Silůvky (napojeny Prštice) a Babice nad Svitavou (napojeny Řícmanice, Kanice, Ochoz u Brna). V obcích Modřice, Moravany, Nebovidy, Vranov a Želešice je provozovatelem vodovodů firma Brněnské vodárny a kanalizace, a.s.. [39] Na území se nacházejí plynovody a technologické objekty přenosové soustavy NET4GAS, s.r.o. a plynovody a technologické objekty distribuční soustavy GasNet, s.r.o. Provozovatelem přenosné soustavy elektřiny v mikroregionu je společnost CEPS, a.s., která provozuje vedení velmi vysokého napětí 400 kw a 220 kw. Společnost zajišťuje přenos elektrické energie z velkých zdrojů (elektrárny) do velkých rozvoden. Na území Sokolnic se nachází rozvodna s vedením 400 kw a 220 kw. [40]. 30

31 7.8 Využití území Půda se zpravidla dělí na zemědělskou a nezemědělskou půdu. Do zemědělské půdy můžeme zařadit ornou půdu, chmelnice, vinice, zahrady, sady a trvalé travní porosty. Nezemědělská půda zahrnuje lesní půdu, vodní plochy, zastavěné plochy a ostatní plochy. Území mikroregionu je zastoupeno zemědělskou půdou z 51% a nezemědělskou půdou ze 49 %. V zemědělské půdě je nejvíce zastoupena orná půda, 44% ( ha) a v nezemědělské půdě nejvíce lesní půda ( ha, 38%). Chmelnice se v mikroregionu Šlapanicko nevyskytují. Druhy pozemků 796; 2% 351; 1% orná půda 2817; 8% vinice zahrady 14887; 44% ovocné sady 12843; 38% trvalé trávní porosty lesní půda vodní plochy zastavěné plochy 737; 299; 2% 1% 1201;128; 4% 0% Obr. 2 Druhy pozemků (Vlastní zpracování dle [46]) 31 ostatní plochy

32 7.9 Hodnocení ekologické stability Koeficient ekologické stability je poměrové číslo. Podle vzorce stanovuje poměr ploch podle takzvaných stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků ve zkoumaném území. (Míchal, 1985) KES = LP + VP + TTP + Pa + Mo + Sa + Vi = stabilní ekosystémy OP + AP + Ch nestabilní ekosystémy Stabilní ekosystémy zahrnují lesní porosty (LP), vodní plochy (VP), trvalé trávní porosty (TTP), pastviny (Pa), mokřady (Mo), sady (Sa), vinice (Vi). Nestabilní ekosystémy obsahují ornou půdu (OP), antropogenizované plochy neboli zastavěné a ostatní plochy (AP) a chmelnice (Ch). Tab. 3 Druhy pozemků a jejich využití Celková výměra v ha Orná půda Vinice 128 Zahrady Ovocné sady 299 Trvalé trávní porosty 737 Lesní půda Vodní plochy 351 Zastavěné plochy 796 Ostatní plochy KES = = = 0, Koeficient ekologické stability v mikroregionu Šlapanicko dosahuje hodnot 0,83. Území je intenzivně využívané, zejména zemědělskou velkovýrobou, oslabení autoregulačních pochodů v ekosystémech způsobuje jejich značnou ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké vklady dodatkové energie. Z pohledu jednotlivých obcí dosahuje nejvyššího koeficientu obec Vranov (16,99), tedy území s nízkou intenzitou využívání krajiny člověkem. V příloze č. 13. lze vyčíst, že i do této skupiny území spadají obce Bílovice nad Svitavou, Babice nad Svitavou, Hostěnice, Kanice a Ochoz u Brna. 32

33 7.10 Zemědělství a lesnictví Zemědělství v mikroregionu je velmi nepravidelně umístěné. Jižní a jihovýchodní část území má nejvyšší podíl orné půdy (80%), obce Podolí, Jiříkovice, Blažovice, Ponětovice, Prace, Kobylnice, Sokolnice, Telnice a Újezd u Brna. Oproti severní části území (obce Bílovice nad Svitavou, Babice nad Svitavou, Vranov, Kanice, Hostěnice) je podíl orné půdy nejnižší (10%). [41] Oblast na jihu je z největší části zaměřená na zemědělskou výrobní oblast řepařskou. (Hudec, 1997) Společnost Bonagro, a.s. se sídlem v Blažovicích, se zabývá živočišnou (chov skotu, produkce mléka) i rostlinnou výrobou (produkce obilovin, cukrové řepy). [42] V oblasti se nachází další dvě firmy zaměřené na rostlinnou výrobu a to Zemědělské družstvo Sokolnice (pšenice, kukuřice, řepka, slunečnice, hořčice, vinná réva) [43] a Sušárna Pohořelice, s.r.o. zaměřená na živočišnou a rostlinnou výrobu (vojtěška, výroba krmiv, výkrm drůbeže, chov ovcí). [44] Lesní půda zabírá 38% z celkového využití území. Severní část území se vyznačuje vysokou lesnatostí, kde obce spadají do oblasti CHKO Moravský kras Průmysl V mikroregionu se nachází jediná průmyslová zóna CTPark Brno - South ve Šlapanicích, kde jsou haly pro sklad a výrobu. Největším průmyslovým podnikem ve Šlapanicích je firma TONDACH ČR, s.r.o., který se zabývá výrobou střešních krytin, keramických střešních doplňků a těžbou hlíny. Vznikla po rozdělení Brněnských strojíren. V obci Mokrá-Horákov se nachází největší výrobce cementu v České republice, Českomoravský cement, a. s. Podnik je umístěný v zalesněné krajině mimo zemědělskou oblast Odpadové hospodářství V mikroregionu se nachází jediná skládka a zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu ve Šlapanicích. Provozovatel je firma SATESO s. r. o.. Sběrné dvory odpadů se nacházejí ve větších obcích. 33

34 7.13 Rozpočty Rozpočty jednotlivých obcí za rok 2016 jsou vyobrazeny v příloze č. 14. Náklady a výnosy jsou uvedeny v tisících korunách. Nejvyššího výsledku hospodaření dosáhlo město Šlapanice, které má i nejvyšší náklady a výnosy. Město je obcí s pověřeným úřadem a také s největším počtem obyvatel v mikroregionu a právě z tohoto důvodu dosahuje nejvyšších hodnot ve výsledku hospodaření. Vysokých výsledků hospodaření dále dosahují obce Modřice, Moravany, Ořechov, Újezd u Brna a Střelice. Naopak obce Hajany, Sivice a Sokolnice nedosahují zisku v kladných hodnotách Rozvojové projekty Podle údajů z Regionálního informačního systému byly rozvojové projekty v obcích financované z projektů EU a peněžních prostředků obcí. ŠLAPANICE - Výstavba mateřské školky Sokolík, Předčištění průsakových vod ze skládky, Úprava dvou dětských hřišť MŠ Zahrádka, Revitalizace zeleně městského parku, Stabilizace sesuvného stavu pod ZŠ, Revitalizace zeleně nábřeží Říčky, Vybudování víceúčelového atletického areálu ZŠ, Rekonstrukce ZŠ - pavilonu B. MODŘICE - Stavební úpravy náměstí, Zřízení parkovacích stání, Vybavení objektu bytového domu pro seniory, Rekonstrukce silničního mostu, Výstavba malé vodní nádrže a tůní. BÍLOVICE NAD SVITAVOU - Odkanalizování části obce, Sídelní zeleně, Oprava fasády obecní hospody, Výměna oken obecního úřadu. BABICE NAD SVITAVOU - Pořízení kompostérů a štěpkovače, Dostavba splaškové tlakové kanalizační sítě, Zateplení MŠ. BLAŽOVICE - Přestavba Zvonice, Prodloužení ulice Pánská, Rekonstrukce základní školy, Výstavba stromořadí u fotbalového hřiště. BŘEZINA - Dostavba sokolovny, Nová škola Březina. HAJANY - Vybudování kanalizačních splaškových toků, Obnova liniové zeleně - třešňové aleje, Rozvoj služeb egovernmentu. HOSTĚNICE - Vybudování dvou průzkumných hydrogeologických vrtů. 34

35 JIŘÍKOVICE - Stavební úpravy obecního úřadu, Vybudování sběrného místa odpadů, Protipovodňový systém. KANICE - Nákup technického vybavení, Multifunkční centrum pro osoby s poruchami komunikace, Dokončení splaškové kanalizace. KOBYLNICE - Projekt - Moderní škola Kobylnice, Nákup kompostárny. KOVALOVICE - Zateplení a výměna otvorových výplní MŠ, Zavedení separace biologicky rozložitelných odpadů. MOKRÁ-HORÁKOV - Kompostéry pro občany obce, Úprava zahrady MŠ, Rozvoj vzdělávání ZŠ Ježek, Stabilizace skalní stěny křižovatky, Systém separace a svozu bioodpadu. MORAVANY - Rozšíření a intenzifikace stávající komunální ČOV, Revitalizace zeleně v obci, Snížení energetické náročnosti ZŠ. NEBOVIDY - Výstavba přírodního hřiště MŠ, Rozšíření separace a svozu bioodpadů v obci, Snížení emisní zátěže z dopravy. OCHOZ U BRNA - Rekonstrukce silnice II. třídy, Pořízení kompostérů a drtiče větví, Vybudování dětského hřiště a zahrady v přírodním stylu pro MŠ. OMICE - Intenzifikace stávající ČOV vybudováním nových technologických celků splňujících požadavky na kvalitní čištění odpadních vod. OŘECHOV - Výstavba multifunkčního sportoviště, Obnova mokřadů v biocentru a výstavba biokoridoru. OSTOPOVICE - Vybudování sběrného dvoru, Doplnění technického vybavení sběrného dvoru, Separace a svoz odpadu, Obnova malé vodní nádrže Šelše, Rekonstrukce základní a mateřské školy, Snížení prašnosti v obci. PODOLÍ - Přestavba křižovatky a výstavba zálivů pro autobusové zastávky, Zatravnění a výstavba dřevin. PONĚTOVICE - Realizace zeleně okolo vodní nádrže. POPŮVKY - Rekonstrukce silnice II. třídy, Vybudování splaškové kanalizace, Přestavba ocelové skladištní haly na skladovací a administrativní budovy. 35

36 POZOŘICE - Rekonstrukce silnice II. a III. třídy. PRACE - Pořízení kompaktní samosběrný zametací stroj, Snížení energetické náročnosti ZŠ. PRŠTICE - Vybudování biocentra, Pořízení 200 ks domácích kompostérů, Vybudování přírodního hřiště MŠ, Zateplení ZŠ. RADOSTICE - Pořízení štěpkovače a kompostérů, Výstavba malé vodní nádrže, Vybudování dětského hřiště, Stavení úpravy MŠ a ZŠ. REBEŠOVICE - Vybudování kontaktního místa CzechPOINT. ŘÍCMANICE - Pořízení štěpkovače, kompostérů a kontejneru pro nakládání s biologicky rozložitelným odpadem, Zateplení a výměna oken a dveří kulturního domu. SILŮVKY - Vybudování průzkumného hydrogeologického vrtu. SIVICE - Revitalizace zeleně, Rekonstrukce silnice II. a III. třídy. SOKOLNICE - Výstavba nové okružní křižovatky, Projekt - Kreativní škola, Nákup nízkoenergetických autobusů. STŘELICE - Pořízení štěpkovače s kompostérů, Rekonstrukce sportovního areálu ZŠ, Výstavba sběrného dvoru, Snížení emisní zátěže v obci, Stavební úpravy budovy ZUŠ a knihovny, Zateplení budovy Zámeček. TELNICE - Dětské hřiště, Přestavba budovy ZŠ, Výstavba nových chodníků, Zateplení budovy ZŠ, Rozšíření údržby zeleně. TROUBSKO - Výstavba nové okružní křižovatky, Revitalizace zeleně v okolí kostela, Zateplení ZŠ, Nákup kompostérů. TVAROŽNÁ - Přestavba zahrady MŠ, Nákup technického vybavení, Rozšíření ČOV. ÚJEZD U BRNA - Dostavba smuteční síně, Výstavba parkoviště u hřbitova. VELATICE - Rozvoj služeb egovernmentu, Multifunkční centrum pro osoby s poruchami komunikace. VINIČNÉ ŠUMICE - Instalace zdroje vytápění v novostavbě polyfunkčního objektu, Nákup technického vybavení. 36

37 VRANOV - Ekologické řešení biologicky rozložitelného odpadu, Inovace ve vzdělání na ZŠ. ŽELEŠICE - Oprava havarijního stavu vodovodu, Obnova zeleně v obci, Zateplení ZŠ a MŠ, Výměna oken, zateplení stěn a stropů obecního úřadu. [46] Významným zpracovatelem Místního akčního plánu pro rozvoj vzdělání ve správním odbodu ORP Šlapanice je MAS Slavkovské bojiště. Projekt má za cíl rozvíjet spolupráci a vytvářet podmínky při plánování dalšího rozvoje vzdělání pro ORP Šlapanice. MAS pomáhá zpracovat obcím programové dokumenty na pětileté období ( ). [47] 37

38 8 IDENTIFIKACE ENVIRONMENTÁLNÍCH PROBLÉMŮ 8.1 Doprava Území správního obvodu ORP Šlapanice leží v blízkosti města Brna a proto je území nadměrně zatíženo automobilovou a tranzitní dopravou. Koncentruje významné transevropské a vnitroevropské dopravní tahy. Největší dopravní problémy jsou v obcích Šlapanice a Modřice. Důvodem jsou nevyhovující kapacita silnic (dopravní zácpy). Hlavně v městě Šlapanice z důvodu neustálé se zvyšujícího počtu obyvatel a dojíždění obyvatel za prací do města Brna. Nejproblematičtějším úsekem je silnice spojující město Šlapanice s městskou části Brno-Slatina a silnice z obce Bedřichovice, na kterou se sjíždí s přilehlé dálnice D1. Naopak město Modřice, které leží v blízkosti dálnice D1 a obchodního centra Olympie řeší dopravní problém z hlediska nadměrného hluku z dálnice a z ní sjíždějících tranzitních automobilů. Mezi další dopravní problémy můžeme zařadit např. chybějící chodníky a úzké profily průjezdných silnic. Dalším významným problémem vzhledem k hustému provozu na komunikacích je hluk z přilehlých dálnic. V jihovýchodní části území obce obtěžuje také hluk z mezinárodního letiště Brno-Tuřany. 8.1 Černé skládky Černá skládka je místo na které se nelegálně ukládají odpady. Černé skládky se vyskytují zejména v okolí chatových a zahrádkářských oblastí. Podle webového portálu zmapuj.cz se černé skládky nacházejí v obcích Omice, Popůvky, Troubsko, Střelice, Moravany, Ořechov, Želešice, Rebešovice, Šlapanice, Prace, Podolí, Tvarožná, Ochoz u Brna, Bílovice nad Svitavou a Babice nad Svitavou. [48] 8.2 Ekologická zátěž V mikroregionu se nachází staré ekologické zátěže, které jsou pozůstatkem průmyslových, těžebních nebo zemědělských činností. Ve městě Šlapanice se nachází areál ICEC Šlapanice. Od roku 1945 zde firma Dechtochema provozovala výrobu dehtových a asfaltových lepenek. Odpadní vody (fenoly) se vypouštěly do usazovacího rybníka a poté vytékaly do potoka Říčka. Později byl rybník zasypán stavební sutí bez jakéhokoliv vyčištění. Fenol se rozšířil do spodních vod a do okolí areálu. [49] 38

39 8.3 Fotovoltaické elektrárny Dalším environmentálním problémem mikroregionu jsou fotovoltaické elektrárny, které se nachází v obcích Omice, Sokolnice, Telnice, Sivice, Pozořice. Největší elektrárna se nalézá v obci Sokolnice o výkonu MW, která byla vystavena na orné půdě. Půda tímto přichází o přirozenou produkční funkci a její oplocení brání volnému pohybu zvěře. [50] 8.4 Znečištění ovzduší Znečištění ovzduší v mikroregionu je značné, ale roční emisní limit pro ochranu zdraví není překročen. Problémem ovzduší nejsou průmyslové a zemědělské provozy, ale zejména prach z pozemních komunikací a z lokálního vytápění obytných domů. Problematickými znečišťujícími látkami jsou zejména prach frakcí PM10 (polétavý prach o velikosti 10 mikrometrů) a PM2,5 (polétavý prach o velikosti 2,5 mikrometrů), benzo[a]pyren z vytápění domácností a oxidy dusíku (zejména automobilová doprava). Znečištění prostředí je zapříčiněno nevyhovujícím úklidem vozovky, veřejných prostorů. [51] 8.5 Eroze Jižní Morava patří mezi nejsušší oblast ČR. Zemědělská půda v Dyjsko-svrateckém úvalu (Šlapanice, Prace, Telnice, Sokolnice, Křenovice, Rebešovice, Újezd u Brna, Želešice) je náchylná k vodní erozi, přičemž obec Želešice je ohrožena zejména přívalovými srážkami. Zemědělské plochy Dyjsko-svrateckého úvalu jsou znehodnoceny větrnou erozí, kdy se ztenčuje vrstva úrodné půdy. 39

40 9 SWOT ANALÝZA Silné stránky Dobrá veřejná dopravní dostupnost do města Brna Hustá síť dálnic, silnic Koncentrace mezinárodních dopravních tahů Blízkost letiště Brno-Tuřany Těžba a zpracování nerostných surovin poskytující pracovní příležitosti (Tondach, Cementárna Mokrá) Sběrné dvory v obcích Vyšší zájem o bydlení na venkově CHKO Moravský kras Kulturní památky bitvy u Slavkova Kvalitní podmínky pro zemědělství Cyklostezky Obchodní centrum Olympie Slabé stránky Hluk z dopravy Přetížení silniční infrastruktury Ekologická zátěž Brownfields Znečištění ovzduší Nízká míra zalesnění jižní a jihovýchodní oblasti Využívání orné půdy pro fotovoltaické elektrárny Omezené možnosti pro zimní sporty Vysoká koncentrace komerčních ploch a výrobních areálů v jižní a jihovýchodní oblasti 40

41 Příležitosti Cyklostezka Šlapanice - Bedřichovice Využití cyklostezek pro zlepšení veřejné dopravy Využití brownfields Zemědělská a potravinářská výroba zaměřená na produkci potravin pro zásobování Brna Vybudování ČOV Využití místních stavebních surovin pro rozvoj mikroregionu Rozvoj turismu Hrozby Přestavba zemědělských ploch na průmyslové plochy Zátěž CHKO Moravský kras turisty Znečištění ovzduší Nedostatek pracovních příležitostí Zánik tradic v mikroregionu Nedostatek financí Stárnutí obyvatelstva Zvýšení množství brownfields 41

42 10 NÁVRHOVÁ OPATŘENÍ V této kapitole jsou navržena pouze některá možná opatření ke zlepšení podmínek mikroregionu Šlapanicko. Mikroregion je velmi rozsáhlý, proto jsou navřena opatření u oblastí, které patří k nejproblémovějším. Návrhová opatření vyplývají z rozboru hrozeb a příležitostí ze SWOT analýzy. Doprava Pro odlehčení silniční dopravy v mikroregionu je jedním z řešení modernizace železničních tratí a jejich využití pro zdokonalení veřejné hromadné dopravy v Jihomoravském kraji. V obcích se nacházejí železniční tratě, avšak nejsou v provozu a proto jsou obyvatelé nuceni využívat přetížené autobusové linky. V obcích chybějí rychlostní obchvaty sjízdné na dálnici, které by ulevily dopravě. Jak jsem již zmiňovala v předcházející kapitole, nejkritičtějším úsekem je trasa mezi Šlapanicemi a městskou části Brno - Slatina. Vhodným opatřením by bylo vybudovat sjezd na dálnici přímo z města Šlapanice. Tato přestavba by napomohla k ukončení dopravní zácpě, stresu, nehodám a hlavně časové ztráty jak řidičům automobilů, kteří přijíždějí z blízkých obcí, tak cestujícím v MHD. Využití brownfields Pro zlepšení celkové stavu území mikroregionu by napomohlo využití nedostatečně využívaných ploch (brownfields). V území se vyskytují nevyužívané průmyslové a vojenské areály, zemědělská družstva a kasárny. Nevyužívané objekty by obcím prospěli ke zlepšení vzhledu obcí a jejich bezpečnosti. Právě tyto objekty slouží často jako squaty pro narkomany, kteří tyto objekty ještě více devastují a tím dochází ke zvýšení kriminality v obcích. Jedním z návrhů k využití brownfields by byla přestavba starých budov na objekty k pronájmu např. kancelářských prostor. Úplným řešením je vhodné plochy zbourat a přestavět na objekty, které budou obcím prospěšné a zaručí jim větší příjem (např. výstavba bytových jednotek). Tyto objekty, ale nejsou ve vlastnictví obcí a ve většině případů by byl odkup těchto ploch nevýhodný. Vhodným řešením pro odkup je získání dotace jak ze strany státu nebo od soukromých investorů, kteří mají zájem o rozvoj a růst obce. 42

43 Cyklostezky Mikroregionem vede mnoho cyklostezek, ale většina z nich vede po silnicích II. a III. třídy a to je velmi nebezpečné. Důvodem pro vybudování cyklistických tras je bezpečnost chodců procházející po kritických silničních úsecích. V území se nachází stezky v Modřicích, Bílovicích nad Svitavou a v Podolí, které vedou jenom částmi mikroregionu. Jedním z dalších důvodů pro odlehčení automobilové a veřejné dopravy je vybudování cyklostezek napříč celým regionem vedené do města Brna. Velmi vážný úsek se nachází mezi městem Šlapanice a obcí Bedřichovice. Vhodné by bylo vybudovat stezku okolo potoka, který protéká mezi obcemi a tím by ulehčilo bezpečnost a stres chodců a řidičům Podle nejnovějších informací z městského úřadu Šlapanice se projednává o této výstavbě cyklostezky. Obr. 3 Návrh cyklostezky (vlastní úprava dle [3]) 43

44 Ovzduší Hlavním důvodem ke zlepšení ovzduší je zrušení zastaralých průmyslových a zemědělských výroben a také modernizace technologií. Příkladem modernizace technologií v mikroregionu je cementárna Mokrá, která díky investicím do filtrů, zastřešení a výměnou starých strojů za nové, zlepšila stav ovzduší v obci a jeho okolí. Přestavba zemědělských ploch na průmyslové plochy Mezi největší problémy v současnosti patří výstavby průmyslových ploch, které vedou k znečištění ovzduší, nárůstu dopravy a přeměně orné půdy v zabetonovanou plochu. Dotýká se to všech složek životního prostředí. Návrhem pro zamezení záboru orné půdy je zabránění odkoupení pozemků investory nebo odkoupení pozemků ze strany obce. Dalším možným návrhem je veřejná propagace o zástavbě průmyslových areálů na orné půdě a jejich negativních dopadů na životní prostředí. Ekologická zátěž Největším problémem města Šlapanice je stará ekologická zátěž, která město zatěžuje od 40. let minulého století. Do odpadních vod byly vypouštěny fenoly z výrobního areálu, které prosákly do spodních vod. I přes provedené čištění areálu, kontaminace vody ve městě nadále trvá. Návrhovým opatřením pro vyřešení tohoto problému je kompletní vyčištění celého areálu a s tím související dekontaminace. Ze strany Ministerstva životního prostředí by byla potřebná větší součinnost při řešení tohoto problému, který je finančně velmi náročný. Jediným možným řešením je větší naléhání na Ministerstvo životního prostředí ze strany obce a získání dalších finančních prostředků od investorů. 44

45 11 ZÁVĚR Bakalářská práce Analýza krajiny mikroregionu Šlapanicko přináší základní informace o oblasti s rozborem základních environmentálních problémů. Prvním krokem bakalářské práci bylo zpracování pojmu souvisejících s krajinou, kulturní krajinou a Evropskou úmluvou o krajině. V řešeném území byly poskytnuty základní informace o mikroregionu a rozbor přírodních podmínek území, kde byly charakterizovány významné přírodní lokality, mezi které patří chráněná krajina oblast, národní přírodní parky a rezervace, přírodní parky a přírodní rezervace. Byla popsána stručná historie jednotlivých obcí a současná situace v mikroregionu z hlediska zaměstnanosti, průmyslu, zemědělství, vybavenosti obcí, dopravní a technické infrastruktury a využití území. V návaznosti na rozbor současného stavu jsem identifikovala environmentální problémy území, kde nejvážnější bylo znečištění ovzduší, doprava, půdní a vodní eroze, výskyt černých skládek a fotovoltaických elektráren a ekologická zátěž ve městě Šlapanice. V souvislosti s předcházejícími kapitolami jsem vytvořila SWOT analýzu se silnými a slabými stránky, hrozbami a příležitosti. Právě tyto hrozby a příležitosti mi napomohly k návrhovým opatřením, které vedou ke zlepšení celkového stavu krajiny v kontextu s Evropskou úmluvou o krajině. Vzhledem k velikosti mikroregionu byla navrhnuta pouze opatření, které z mého pohledu patří k nejvážnějším a mikroregionu by napomohly k lepšímu rozvoji. Mezi těmito návrhovými opatření jsou dopravní problémy, znečištěné ovzduší, cyklostezky, brownfields, rozvoj průmyslových zón a ekologická zátěž. 45

46 12 SEZNAM LITERATURY Tištěné publikace: BOHATOVÁ, Milena. Město Újezd u Brna: Historie a současnost. Újezd u Brna. CULEK, Martin. Biogeografické regiony České republiky. Brno: Masarykova univerzita, ISBN ČALKOVSKÝ, Jiří a Jaroslav KOTULÁN. Podolí u Brna : vybrané kapitoly z historie obce. Podolí u Brna: OÚ Podolí u Brna, ISBN DEMEK, Jaromír. Obecná geomorfologie. Praha: Academia, DEMEK, Jaromír a Peter MACKOVČIN, ed. Zeměpisný lexikon ČR: pattern and process. Vyd. 2. Brno: AOPK ČR, ISBN FORMAN, Richard T. T., Michel. GODRON a R. V. O'NEILL. Landscape ecology: pattern and process. New York: Wiley, c1986. ISBN GOJDA, Martin. Archeologie krajiny: vývoj archetypů kulturní krajiny. Praha: Academia, ISBN HUDEC, Karel a Václav NOVÁK. Živá příroda. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, Vlastivěda moravská. ISBN KALVODOVÁ, Gita. Modřice: Město v pohybu KOPECKÝ, Josef a Jaroslav KOTULÁN. Naše Šlapanice. Šlapanice: Gymnázium Šlapanice, ISBN KUČERA, Petr, ed. Úmluva o krajině: Landscape inconvenience : důsledky a rizika nedodržování Evropské úmluvy o krajině. Brno: Mendelova univerzita v Brně, ISBN MACHAR, Ivo. Chráněné krajinné oblasti a jejich výchovně-vzdělávací potenciál. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, ISBN MÍCHAL, Igor a Václav NOVÁK. Ekologická stabilita. Brno: Veronica, Vlastivěda moravská. ISBN NEUŽILOVÁ, Vladimíra. Sivice: Sivice: Obec Sivice, NEVESELÝ, Antonín. Velatice: Velatice: Obec Velatice, NOHEL, Jiří, ed. Blažovice Blažovice: Obecní úřad Blažovice, ONDRÁČEK, Ladislav. Ponětovice: Ponětovice: Obecní úřad Ponětovice, PAULÍK, Josef. Představitelé obce Jiříkovice. Obecní úřad v Jiříkovicích. Jiříkovice, PUSTINA, Vladimír. 750 let Telnice: Obecní úřad v Telnici, SALAŠOVÁ, Alena. Nauka o krajině I. Brno: Mendelova univerzita v Brně, ISBN

47 SALAŠOVÁ, Alena. Nauka o krajině II. Brno: Mendelova univerzita v Brně, ISBN QUITT, Evžen. Klimatické oblasti Československa. Praha: Academia, VRBA, Pavel. Viničné Šumice: Z historie obce a domů. Obecní úřad Viničné Šumice. Internetové zdroje: [1] Mapa: ORP Šlapanice. Commons.wikimedia [online] [cit ]. Dostupné z: [2] Mapa ORP v rámci celé ČR: wikipedia [online]. [cit ]. Dostupné z: AFsobnost%C3%AD_%C5%A0lapanice#/media/File:ORP_%C5%A0lapanice.PNG [3] Mapy: Zeměpisná mapa [online]. [cit ]. Dostupné z: [4] Cenia: Mapy, geoportál [online] [cit ]. Dostupné z: [5] Drusop.nature: Památné stromy [online]. [cit ]. Dostupné z: %5D=drusop&h_pstromy=1&h_kod=&h_nazev=&h_organ_oochp=&h_kraj=CZ062&h_okre s=&h_orp=583952&povob_icob=&h_obec=&h_ku=&h_submit=vyhledat [6] Bílovice nad Svitavou: Historie [online] [cit ]. Dostupné z: ( [7] Babice nad Svitavou: Historie [online] [cit ]. Dostupné z: ( [8] Březina: Historie [online] [cit ]. Dostupné z:. [9] Turistika: Hajany, historie [online] [cit ]. Dostupné z: [10] Hostěnice: Historie [online] [cit ]. Dostupné z: [11] Kanice: Historie. Commons.wikimedia [online] [cit ]. Dostupné z: [12] Kobylnice: Historie [online] [cit ]. Dostupné z: [13] Kovalovice: Historie [online] [cit ]. Dostupné z: [14] Mokrá-horákov: Historie [online] [cit ]. Dostupné z: 47

48 [15] Moravany: Historie [online] [cit ]. Dostupné z: [16] Nebovidy: Historie [online] [cit ]. Dostupné z: [17] Ochoz u Brna: Historie [online] [cit ]. Dostupné z: [18] Ořechov: Historie [online] [cit ]. Dostupné z: [19] Popůvky: Historie [online] [cit ]. Dostupné z: [20] Pozořice: Historie [online] [cit ]. Dostupné z: [21] Prace: Historie [online] [cit ]. Dostupné z: [22] Prštice: Historie [online] [cit ]. Dostupné z: [23] Radostice: Historie [online] [cit ]. Dostupné z: [24] Silůvky: Historie [online] [cit ]. Dostupné z: [25] Sokolnice: Historie [online] [cit ]. Dostupné z: [26] Střelice: Historie [online] [cit ]. Dostupné z: [27] Troubsko: Historie [online] [cit ]. Dostupné z: [28] Tvarožná: Historie [online] [cit ]. Dostupné z: [29] Vranov: Historie [online] [cit ]. Dostupné z: [30] Želešice: Historie [online] [cit ]. Dostupné z: [31] Místopisy: Historie [online] [cit ]. Dostupné z: [32] Šlapanice: ORP [online]. [cit ]. Dostupné z: 48

49 [33] Propast Macocha [online]. [cit ]. Dostupné z: [34] Český statistický úřad [online]. [cit ]. Dostupné z: [48] Elektrárny: Seznam [online]. [cit ]. Dostupné z: [35] Naučná stezka: Bitva tří císařů [online] [cit ]. Dostupné z: [36] Zákon o pozemních komunikacích [online] [cit ]. Dostupné z: ( [37] Podnikání: Dopravní infrastruktura [online] [cit ]. Dostupné z: [38] Vodárenská akciová společnost: Přehled provozovaných obcí [online] [cit ]. Dostupné z: [39] Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje: Uzemní celek Brnovenkov [online]. [cit ]. Dostupné z: [40] CEPS, a.s.: Přenosová soustava elektřiny [online]. [cit ]. Dostupné z: [41] Územně analytické podklady SO ORP Šlapanice: Podíl zemědělské půdy [online]. [cit ]. Dostupné z: [42] Bonagro, a.s.: Rostlinná a živočišná výroba [online]. [cit ]. Dostupné z: [43] Zemědělské družstvo Sokolnice [online]. [cit ]. Dostupné z: [44] Sušárna Pohořelice, s.r.o.: Činnost firmy [online]. [cit ]. Dostupné z: [45] Ministerstvo financí ČR: Monitor, porovnávání obcí [online]. [cit ]. Dostupné z: Ministerstvo financí ČR: Monitor, porovnávání obcí [online]. [cit ]. [46] Regionální informační systém [online]. [cit ]. Dostupné z: [47] MAS Slavkovské bojiště: O nás [online]. [cit ]. Dostupné z: [48] Zmapujto: Mapa černých skládek [online]. [cit ]. Dostupné z: [49] ICEC: Ekologická zátěž [online]. [cit ]. Dostupné z: 49

50 [50] Elektrárny: Seznam [online]. [cit ]. Dostupné z: [51] Ministerstvo životního prostředí [online]. [cit ]. Dostupné z: [52] Jeskyně pekárna: Foto [online]. [cit ]. Dostupné z: 50

51 13 SEZNAMY 13.1 Seznam zkratek ORP - Obce s rozšířenou působností ÚSES - Územní systém ekologické stability ZCHÚ - Zvláště chráněná území CHKO - Chráněná krajinná oblast ČSU - Český statistický úřad IDS JMK - Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje ČOV - Čistička odpadních vod EÚoK - Evropská Úmluva o Krajině 13.2 Seznam obrázků a tabulek Tab. 1 Seznam památných stromů mikroregionu Tab. 2 Vývoj počtu obyvatel v mikroregionu Šlapanicko v letech Tab. 3 Druhy pozemků a jejich využití Obr. 1 Mapa území Obr. 2 Druhy pozemků Obr. 3 Návrh cyklostezky

52 13.3 Seznam příloh Příloha 1 - Postavení ORP Šlapanice v rámci celé ČR Příloha 2 - Zeměpisná mapa území Příloha 3 - Mapa chráněných území Příloha 4 - Propast Macocha Příloha 5 - Národní přírodní památka Jeskyně pekárna Příloha 6 - Přírodní památka Santon Příloha 7 - Přírodní památka Andělka a Čertovka Příloha 8 - Přírodní památka Velká Klajdovka Příloha 9 - Znaky jednotlivých obcí Příloha 10 - Mohyla míru Příloha 11 - Zaměstnanost v mikroregionu Příloha 12 - Přehled provozních středisek vodovodů Příloha 13 - KES jednotlivých obcí mikroregionu Šlapanicko Příloha 14- Rozpočty obcí za rok 2016 Příloha 15 - Letecký záběr areálu ICEC Příloha 16 - Výskyt brownfields v mikroregionu 52

53 14 PŘÍLOHY Příloha 1 - Postavení ORP Šlapanice v rámci celé ČR Zdroj: vlastní úprava dle [2] 53

54 Příloha 2 - Zeměpisná mapa území Zdroj: vlastní úprava dle [3] 54

55 Příloha 3 - Mapa chráněných území Zdroj: vlastní zpracování dle [1] 55

56 Příloha 4 - Propast Macocha Zdroj: dle [33] 56

57 Příloha 5 - Národní přírodní památka Jeskyně pekárna Zdroj: dle [52] 57

58 Příloha 6 - Přírodní památka Santon Zdroj: vlastní foto,

59 Příloha 7 - Přírodní památka Andělka a Čertovka Zdroj: vlastní foto,

60 Příloha 8 - Přírodní památka Velká Klajdovka Zdroj: vlastní foto,

61 Příloha 9 - Znaky jednotlivých obcí Babice nad Svitavou Bílovice nad Svitavou Blažovice Březina Hajany Hostěnice Jiříkovice Kanice Kobylnice Kovalovice Modřice Mokrá-Horákov Moravany Nebovidy Ochoz u Brna Omice Ořechov Ostopovice Podolí Ponětovice 61

62 Popůvky Pozořice Prace Prštice Radostice Rebešovice Řícmanice Silůvky Sivice Sokolnice Střelice Šlapanice Telnice Troubsko Tvarožná Újezd u Brna Velatice Viničné Šumice Vranov Želešice Zdroj: dle [32] 62

63 Příloha 10 - Mohyla míru Zdroj: vlastní foto,

64 Příloha 11- Zaměstnanost v mikroregionu Zaměstnaní Celkem Muži Ženy Vyjíždějící do zaměstnání V rámci obce Do jiné obce okresu Do jiného okresu kraje Do jiného kraje Do zahraničí Zdroj: vlastní úprava dle [34] Příloha 12 - Přehled provozních středisek vodovodů Vodovody Obec: Babice nad Svitavou Bílovice nad Svitavou Blažovice Březina Hajany Jiříkovice Kanice Kobylnice Kovalovice Mokrá-Horákov Ochoz u Brna Omice Provozní středisko: Pozořice Pozořice Pozořice Tišnov Židlochovice Pozořice Pozořice Pozořice Pozořice Pozořice Pozořice Rosice Obec: Popůvky Pozořice Prace Rebešovice Řícmanice Sivice Sokolnice Střelice Telnice Troubsko Tvarožná Újezd u Brna Provozní středisko: Ořechov Židlochovice Velatice Pozořice Ostopovice Rosice Viničné Šumice Pozořice Podolí Ponětovice Pozořice Pozořice Zdroj: vlastní úprava dle [38] 64 Rosice Pozořice Pozořice Židlochovice Pozořice Pozořice Židlochovice Rosice Židlochovice Rosice Pozořice Židlochovice

65 Příloha 13 - KES jednotlivých obcí mikroregionu Šlapanicko Koeficient ekologické stability Šlapanice 0,07 Ponětovice 0,13 Modřice 0,25 Popůvky 2,07 Bílovice nad Svitavou 5,83 Pozořice 2,89 Babice nad Svitavou 6,16 Práce 0,18 Blažovice 0,08 Prštice 0,85 Březina 2,02 Radostice 1,46 Hajany 0,12 Rebešovice 0,12 Hostěnice 10,98 Řícmanice 1,36 Jiříkovice 0,08 Silůvky 0,96 Kanice 7,52 Sivice 0,68 Kobylnice 0,12 Sokolnice 0,16 Kovalovice 0,16 Střelice 0,82 Mokrá-Horákov 2,15 Telnice 0,09 Moravany 0,15 Troubsko 0,28 Nebovidy 0,88 Tvarožná 0,26 Ochoz u Brna 4,36 Újezd u Brna 0,13 Omice 1,46 Velatice 0,14 Ořechov 0,23 Viničné Šumice 0,33 Ostopovice 0,29 Vranov 16,99 Podolí 0,07 Želešice 0,57 Zdroj: vlastní úprava dle [46] 65

66 Příloha 14 - Rozpočty obcí za rok 2016 Náklady (v tis. Kč) Výnosy (v tis. Kč) VH Bílovice nad Svitavou Babice nad Svitavou Blažovice Popůvky Náklad y (v tis. Kč) Pozořice Prace Březina Prštice Hajany Radostice Hostěnice Rebešovice Jiříkovice Řícmanice Kanice Silůvky Kobylnice Sivice Kovalovice Sokolnice Modřice Střelice MokráHorákov Moravany Šlapanice Telnice Nebovidy Troubsko Ochoz u Brna Tvarožná Omice Ořechov Újezd u Brna Velatice Ostopovice Podolí Viničné Šumice Vranov Ponětovice Želešice Zdroj: vlastní úprava dle [45] 66 Výnosy (v tis. Kč) VH

67 Příloha 15 - Letecký záběr areálu ICEC Zdroj: dle [49] 67

68 Příloha 16 - Výskyt brownfields v mikroregionu Zdroj: vlastní zpracování dle [4] 68