ČESKÁ A SVĚTOVÁ LITERATURA PRO DĚTI

Transkript

1 ČESKÁ A SVĚTOVÁ LITERATURA PRO DĚTI PhDr. Zdeněk Valenta, Ph.D. Studijní opora Katedry preprimárního a primárního vzdělávání Pedagogické fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem

2 OBSAH ÚVOD FANTASTICKO-DOBRODRUŽNÁ LITERATURA PRO DĚTI ČESKÁ A SVĚTOVÁ LITERATURA PRO DĚTI V 1. POLOVINĚ 19. STOLETÍ ČESKÁ A SVĚTOVÁ LITERATURA PRO DĚTI VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ ČESKÁ A SVĚTOVÁ LITERATURA PRO DĚTI V MEZIVÁLEČNÉM OBDOBÍ ČESKÁ A SVĚTOVÁ LITERATURA PRO DĚTI OD 2. POLOVINY 20. STOLETÍ CENA HANSE CHRISTIANA ANDERSENA PŘEHLED POUŽITÉ LITERATURY... 42

3 ÚVOD Česká a světová literatura pro děti je studijní opora pro studenty kombinovaného studia studující obor Učitelství pro 1. stupeň. Obsahuje 6 kapitol o vybraných tématech soustřeďujících se především na vývoj dětské literatury od 19. století do současnosti. Účelem tohoto textu je seznámit studenty se základními informacemi o české a světové literatuře pro děti, s tvorbou významných českých a světových spisovatelů píšících literaturu pro děti a dobou, ve které tito spisovatelé tvořili. Jeho úkolem je dále seznámení studentů s nejprestižnějším mezinárodním oceněním udělovaným autorům dětské literatury, tedy s Cenou Hanse Christiana Andersena. Důležitým kritériem pro studium literatury pro děti a poznání tvorby autorů dětské literatury je četba vybraných děl literatury pro děti a různých periodik týkajících se tohoto tématu. K poskytnutí kvalitních hodin literární výchovy je nezbytně nutné seznámit se s kánonem české a světové literatury pro děti. Pro usnadnění orientace v textu, má každá kapitola následující strukturu: cíle (uvádějí, co byste měli po prostudování textu a doporučené literatury dokázat, zvládnout) studijní text úkoly pro samostatnou činnost (vedou k zamyšlení a k vyhledávání dalších informací potřebných ke studiu, jsou označeny symbolem obyčejné tužky) samostatná práce určená k odevzdání vyučujícímu (práce, kterou zpracováváte písemně, je označena symbolem kancelářských sponek) doporučená literatura (základní literatura, vztahující se k tématu) rozšiřující literatura (rozšiřující literatura, vztahující se k tématu) V textu jsou používány tyto symboly (piktogramy) a znamenají:! důležité informace určené k zapamatování zpracujte písemně úkoly určené k domácímu zpracování, které se odevzdávají vyučujícímu doporučená literatura, základní literatura rozšiřující literatura 1

4 1. FANTASTICKO-DOBRODRUŽNÁ LITERATURA PRO DĚTI Cíle tématu: Po prostudování textu a doporučené studijní literatury: se seznámíte se žánrem fantasticko-dobrodružné literatury znáte autory dětské literatury píšící díla spadající do fantasticko-dobrodružné literatury Studijní text:! Fantasticko-dobrodružná literatura je taková literatura, která vykazuje prvky fantastické (fantasy) a dobrodružné. V podstatě se jedná o kombinaci dvou literatur, které spolu nemálo souvisí a mají k sobě velmi blízko, neboť se žánrově prolínají. Fantastická literatura (Fantasy) Fantastická literatura využívá tzv. fantazii (Slovo pochází z řeckého fantasía = představa, snová vidina.) a fantastické prvky ke ztvárnění vnějšího či vnitřního světa. Fantastické neboli smyšlené prvky se v literatuře objevují od nejstarších dob. Nalezneme je v mýtech, pohádkách, apokalypsách, dokonce i ve starověkých eposech a legendách. Individuální fantazie se začala více uplatňovat v období renesance, kdy nastavuje pokřivený obraz světa nebo sní o dokonalém světě v tzv. utopiích. Patří sem však také žánry literatury dobrodružné: gotický román, horrory, romaneta či science fiction (sci-fi). Staví do kontrastu citovost a pohádkovost, často se soustřeďuje na magické a mystické motivy. Postavy ve fantastické literatuře tvoří určitý typ, většinou se tedy jedná o čaroděje. K postavě hlavního hrdiny nebo spíše dominantního hrdiny se pojí postava jeho druha, mistra nebo také učitele, protivníka, a fantastická postava, která je charakteristická pro žánr fantastické literatury. Nejčastějším motivem se stává cesta, intimita, satira či mytologie. Dobrodružná literatura Jedná se o žánr zábavné prózy, v němž se objevuje mnoho zápletek, velké napětí a motivy rizika či zkoušek. Objevuje se již v antické literatuře a to v podobě eposů, historiografie, pověstí apod. Jeho základní složkou je bohatě rozvitý, vzrušující a bohatý děj, který se odehrává v reálném prostředí. Ústřední postavou bývají lidé hrdinského typu, kteří povětšinou opouští svůj domov a za jeho hranicí čelí různým nebezpečím. Může jím být dobyvatel, rytíř, mušketýr, kavalír, cestovatel, námořník aj. Jeho cesta je krutá a těžká a vede divokými končinami. 2

5 Žánr dobrodružné literatury přesahuje do kriminální prózy, sci-fi či fantasy. Výrazně se uplatňuje v dětské literatuře, neboť se zde často objevují dětští hrdinové nebo témata a motivy oslovující dětské čtenáře. Fantasticko-dobrodružná literatura pro děti Žánr fantasticko-dobrodružný se v dětské literatuře plně rozvinul až ve 2. polovině 19. století. Bývá zastoupen spíše tvorbou románovou, novelistickou či pohádkovou. Nejvíce se projevuje u světových literátů, kteří napsali texty dosahující obrovské hodnoty. Jedná se často o stěžejní díla těch kterých autorů. Čeští spisovatelé nebyli v oblasti fantastickodobrodružné literatury pro děti moc úspěšní. Jejich tvorbě se nedostalo takového věhlasu jako tvorbě spisovatelům světovým. Nicméně i zde můžeme nalézt několik autorů věnujících se tomuto žánru. Nejvýznamnějšími autory dětské fantasticko-dobrodružné literatury ve světě jsou Lewis Caroll (Alenka v kraji divů a Za zrcadlem), John Ronald Reuel Tolkien (Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky, trilogie Pán prstenů), Clive Staples Lewis (Letopisy Narnie), Robert Ervin Howard (Conan Barbar, Conan Dobyvatel, Kull). U nás můžeme zařadit k této tvorbě Ludvíka Aškenázyho (Putování za švestkovou vůní aneb Pitrýsek neboli strastiplné osudy pravého trpaslíka), Martinu Drijverovou (Rytířovo kopí) či Marcelu Košanovou (Kateřina v zemi Ásů, Čarodějnický slabikář). 1. Vyhledejte a zpracujte podrobné informace o autorech fantasticko-dobrodružné literatury pro děti uvedených ve studijním textu. 2. Seznamte se s tituly uvedenými ve studijním textu a napište si o nich základní údaje. Vyberte si jednu z knih fantasticko-dobrodružné literatury, přečtěte ji a zpracujte jako krátký referát. Součástí referátu by měl být pracovní list, ve kterém uvedete základní údaje o autorovi, díle a vlastní reflexi díla. Vašim úkolem není podrobné převyprávění děje, ale dokázání základních znalostí o díle a jeho autorovi. 3

6 Doporučená literatura: HOLEJŠOVSKÁ-GENČIOVÁ, Miroslava. Vědeckofantastická literatura: srovnávací žánrová studie. 1. vyd. Praha: Albatros, s. URBANOVÁ, Svatava. Meandry a metamorfózy dětské literatury. V Olomouci: Votobia, s. ISBN MENCLOVÁ, Věra a kol. Slovník českých spisovatelů. 2., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Libri, s. ISBN ZEMAN, Milan, ed. et al. Slovník světové literatury: autoři a díla, směry. 1. vyd. Praha: Fortuna, s. ISBN X. 4

7 2. ČESKÁ A SVĚTOVÁ LITERATURA PRO DĚTI V 1. POLOVINĚ 19. STOLETÍ Cíle tématu: Po prostudování textu a doporučené studijní literatury: znáte základní informace o české a světové literatuře pro děti v 1. polovině 19. století se seznámíte s historicko-kulturním pozadím doby máte základní přehled o oblíbených literárních žánrech a tématech v tomto období Studijní text: ČESKÁ LITERATURA V 1. POLOVINĚ 19. STOLETÍ Literatura Národního obrození tvoří ucelený úsek českého literárního vývoje. Přispívá k rozpadu feudalismu a růstu kapitalismu i k procesu formování novodobého národa. Počátkům tohoto procesu dal vzniknout absolutistický stát za vlády Marie Terezie a Josefa II., kteří vytvořili několik reforem důležitých pro další vývoj české společnosti i kultury. Tereziánské a josefínské reformy zrušily jezuitský řád a nevolnictví, tzv. tolerančním patentem zrovnoprávnily všechna náboženství a změnily školský systém země. Byla uzákoněna povinná školní docházka a odděleny školy od církve. Počátky literatury pro děti se v národní literatuře datují právě již od počátku národního obrození. Kolem roku 1775 se projevil zájem autorů o problematiku dítěte a dětská literatura se stala předmětem zájmu společnosti. Literatura pro děti v této době rozlišuje dobré a špatné vlastnosti dětí i dospělých. Velmi oblíbená byla tzv. katechetická metoda, kdy knihy pro děti byly plné hrozeb a napomínání. Oficiální literatura sloužila katolické mravouce, v jejímž duchu byla také psána. Vzorem pro domácí tvorbu se staly překlady povídek německých katolických autorů, jako byl Joachim Heinrich Campe a Christoph von Schmidt. Jejich příběhy se snažily vést čtenáře ke zbožnosti a naprosté pokoře. Na počátku národního obrození také vznikají dětské knihy, které se snaží vychovávat malé čtenáře v rámci ideálů postupně se tvořící české společnosti. Tyto knihy apelují na dětské čtenáře, aby používali češtinu a byli hrdí na vlastní národ a vykazují také znaky mravoučnosti. Dokonce znovu vychází Ezopovy bajky. Na počátku 19. století se kromě německých překladů dětských knih stále častěji objevují pokusy o původní českou tvorbu. Spisovatelé se snaží vnést do české literatury nový prvek tím, že své povídky píší formou vypravování o etice a mravní výchově dětí. V 1. polovině 19. století se výrazně uplatnila v české literatuře sběratelská činnost ústní lidové slovesnosti. Pozornosti se dostávalo především písním, pověstem a pohádkám. 5

8 Postupně vychází několik pohádkových souborů nejen z různých koutů českého státu, ale i z jiných slovanských zemí. Kromě pohádkových sbírek vychází také nově vzniklé pohádky, které navazují na tvorbu německých pohádkářů bratří Grimmů. Vznikají také druhy pohádek, které nemají zcela běžný charakter a jsou často zprvu určené dospělým čtenářům (J. K. Tyl). Ve druhé fázi národního obrození se objevuje tzv. ohlasová poezie, byla primárně určená dospělým čtenářům, ale i tak zde nacházíme několik částí věnovaných dětem či rodině jako celku. Díky svým plynulým veršům a srozumitelnému jazyku patřily v této době ohlasy k oblíbené četbě dětí.! Ohlasová poezie (ohlasy = ozvěny) označuje literární dílo vytvořené v duchu lidové slovesnosti a to především v duchu lidových písní. Napodobuje jejich obsah i formu, ale snaží se přitom zobecnit vše, co spojuje tvůrce lidových písní. Velmi oblíbeným žánrem se stala veršovaná bajka, která vzbudila u čtenářů obrovský zájem. Navazovala nejen na tradiční Ezopovy bajky, ale i na tvorbu francouzského spisovatele Jeana de La Fontaina. Vzhledem k jejich oblíbenosti se bajkám věnovala celá řada českých autorů. V období českého osvícenství a klasicismu se čtenářům na bajce nejvíce líbila stručnost, dějová zajímavost, výchovnost a symbolika zvířecích postav. Rozvíjí se také původní tvorba básní a říkadel pro děti, která často navazuje právě na lidovou slovesnost, např. na lidovou píseň či pohádku. Básníci se snaží ve svých dílech užívat současný a dětem lehce srozumitelný jazyk a přiblížit se námětově dětem. Představitelé české literatury pro děti v 1. polovině 19. století Josef Prokop Mravná naučení pro mládež František Jan Tomsa Slabikář pro městské školy v c.k. zemích Václav Matěj Kramerius Zrcadlo šlechetnosti pro mládež českou, Mravové šlechetných dítek, Veselí a smutní příběhové Josef Jungmann Slovesnost aneb Sbírka příkladů s krátkým pojednáním o slohu Magdalena Dobromila Rettigová Mařenčin košíček, Arnošt a Bělinka Jakub Malý Národní české pohádky a pověsti, Sebrané báchorky a pověsti národní Karel Alois Vinařský Abeceda česká (první č. čítanka) Josef Kajetán Tyl O skleněném kopci, O vodní růži, Strakonický dudák, Čert na zemi František Ladislav Čelakovský Ohlas písní ruských, Ohlas písní českých (Píseň dětská, Rozmluva noční) Josef Chmela Bajky pro dítky 6

9 Vincenc Zahradník Bájky Vincence Zahradníka Božena Němcová Národní báchorky a pověsti Matěj Mikšíček Pohádky a povídky lidu moravského SVĚTOVÁ LITERATURA V 1. POLOVINĚ 19. STOLETÍ V první polovině 19. století se v evropských zemích začíná rozvíjet literatura pro děti jako taková. Do této doby vznikala spíše literatura výchovná a pedagogická nebo primárně určená dospělým. Objevují se první spisovatelé dětské literatury, kteří píší v duchu romantismu. Dětští hrdinové často žijí idylickým životem. Ve světě se stejně jako v českých zemích rozmohla sběratelská činnost lidové slovesnosti. Vznikají tak různé sbírky lidových pohádek či písní, které jsou u dětských čtenářů velmi oblíbené.! Lidová pohádka je zábavný prozaický žánr folklorního původu s fantastickým příběhem, která byla původně určená dospělým. Jejím jádrem jsou tzv. kouzelné pohádky. Jejich příběhy se odvozují od starodávných mýtů. Vystupují zde ustálené postavy (nadpřirozené bytosti, personifikovaná zvířata) zasazené do tradičního prostředí. Její autor nám není znám, původně totiž byly součástí ústní lidové slovesnosti. Byly tedy zpočátku předávány ústně a až později sebrány do pohádkových sbírek. Britská literatura pro děti Od počátku 19. století roste počet knih vydávaných pro děti. Důraz však kladou na vzdělávání a výchovu. Nově se literatura pro děti vyvíjí díky sběru lidové slovesnosti, kterou dřívější vzdělanci považovali za venkovskou absurditu nebo za nebezpečné nesmysly a výmysly odporující zdravému rozumu. Zvýšený zájem o folklorní tvorbu souvisel s nástupem romantismu, kladením důrazu na lidskou představivost a s pronikáním severských vlivů do literatury.velmi důležitý byl také překlad německých pohádek bratří Grimmů do angličtiny. Významný rozvoj zaznamenal i dobrodružný román, který ovlivnil tvorbu spousty zahraničních spisovatelů (Robinsonády). Vzniká také řada knih pro dívky, které mají spíše konvenční podobu. Nebyly však tolik oblíbené jako knihy určené prvotně chlapcům. Dětská poezie je zastoupena tvorbou básníků, kteří se chtějí přiblížit dětskému čtenáři. V 1. polovině 19. století se v ní však stále objevuje výchovný ráz. 7

10 Představitelé britské literatury pro děti v 1. polovině 19. století John Ruskin Král Zlaté řeky Daniel Defoa Robinson Crusoe Walter Scott Ivanhoe, Rob Roy Frederick Marryat Japhet hledá otce, Paša z mnoha pohádek, Syn námořního lupiče William Roscoe Motýlí ples Francouzská literatura pro děti Do počátku 19. století se ve francouzské literatuře neobjevilo mnoho autorů píšících literaturu pro děti, což se však v průběhu 1. poloviny 19. století výrazně změnilo. Spisovatelé se obracejí především ke středním vrstvám a využívají nových technických možností v ilustracích knih. Díky technickému pokroku a zjednodušení výroby knih dochází v této době k rozkvětu ediční činnosti pro děti. Mění se pozice dítěte ve společnosti a dochází k větší podpoře dětského vzdělávání. Od roku 1833 se začaly zakládat veřejné základní školy pro chlapce, díky čemuž vzniká potřeba k vytvoření nových učebnic. Nový impulz ve francouzské dětské literatuře přináší v tomto období romantismus. Již pro některé preromantické autory byl svět dětství výraznou inspirací. Dětství se zobrazovalo jako symbol nevinnosti, mravní čistoty a štěstí. V romantických dílech idylický obraz dítěte narušuje tragičnost. Příběhy dětí se stávají součástí rozsáhlých románů francouzských velikánů píšících prvotně literaturu pro dospělé, např. Honoré de Balzaca, Victora Huga či Alexandra Dumase. Později dochází k samostatnému vydávání těchto epizod s dětskými hrdiny v úpravách pro děti. Dětští čtenáři v 1. polovině 19. století znovu vyhledávají ke své četbě pohádky, které souvisí s romantickou nostalgií. Autoři se zde stejně jako v mnoha jiných zemích uchylují ke sběru ústní lidové slovesnosti. Rozvoji francouzské pohádky pomohly také pohádky bratří Grimmů. V průběhu celého 19. století se díky činnosti laických nakladatelů J.-P- Hetzela a L. Hachetta rozrůznily. Dívčí četba je ve francouzské literatuře spjata se specializovanou edicí nakladatelství Hachette (s Bibliothéque rose). V nakladatelství Hachette vycházely také překlady Charlese Dickense, který žil v té době v Paříži a s nakladatelstvím spolupracoval. Nakladatelství J.-P. Hetzela vydávalo především kvalitní vzdělávací knihy a dobrodružné romány pro děti. 8

11 Představitelé francouzské literatury pro děti v 1. polovině 19. století V tomto období sice můžeme hovořit o rozvoji dětské literatury, jedná se však spíše o učebnice či literaturu prvotně psanou pro dospělé, která byla později přizpůsobená přímo dětem (viz výše). Zábavná literatura určená dětem vzniká až v následujícím období, proto zde neuvádíme, ani nemůžeme uvést, jména významných francouzských spisovatelů píšících v tomto období literaturu pro děti. Americká literatura pro děti Po válce USA s Anglií zasáhla literaturu pro děti vlna rodícího se vlastenectví (r. 1814). Nově se vyvíjející národ začal považovat zahraniční literaturu, zejména anglickou, za nevhodnou. A tak se zvyšuje domácí produkce jak literatury pro děti, tak i pro dospělé. Spisovatelé dětské literatury se ale často inspirovali tvorbou anglických autorů (M. Edwothová, A.L. Barbauldová) a psali příběhy o neposlušných, nepořádných a sobeckých dětech, které se učí správnému vychování a poslušnosti. Na rozdíl od anglických předloh se v amerických knihách neobjevovaly v takové míře postavy služebných a velký důraz byl kladen na každého jednotlivce bez ohledu na jeho sociální postavení ve společnosti. Dětští hrdinové byli nezávislí, přemýšliví a vážní. Američtí spisovatelé v období 1. poloviny 19. století také idealizují své příběhy o dětech. Ve svých textech zobrazují poklidný a šťastný domácí život. Dětští hrdinové se v nich chovají způsobem, který měl sloužit jako vzor pro čtenáře. Vzhledem k narůstající gramotnosti a zvětšujícímu se okruhu čtenářů vzniká řada dětských časopisů. Některé z nich neměly dlouhého trvání, jiné naopak vycházely i sto let, např. časopis The Youth s Companion. Počet knih rychle rostl, ale jejich obsah byl stále stejný. Příběhy se obvykle odehrávaly v prostředí rodiny, neměl dramatický děj, soustřeďoval se na mravní výchovu a nezabýval se sociálními problémy. Postavy, stejně jako prostředí, nejsou v těchto dílech blíže charakterizovány. Představitelé americké literatury pro děti v 1. polovině 19. století I když se v americké literatuře značně rozvíjí literatura pro děti, nedosáhla ještě takové úrovně, aby se zde objevilo mnoho významných autorů píšících literaturu pro děti. Proto zde uvádíme jen jedno významné jméno spojeno s literaturou pro děti v 1. polovině 19. století. Jacob Abbott Mladý křesťan, série povídek o Rollovi 9

12 Německá literatura pro děti První polovina 19. století se v Německu nese ve znamení romantického přepracování lidové slovesnosti. Největší úspěch zaznamenaly pohádky bratří Grimmů, jež se staly přínosem pro světovou tvorbu, neboť v mnoha zemích vedly ke sběru vlastní lidové slovesnosti. V Německu nacházíme spoustu pokračovatelů tvorby bratří Grimmů. Objevují se také spisovatelé, kteří nezpracovávají jenom žánr pohádky, ale i pověsti, balady či rytířské eposy středověké literatury. Velké množství německých spisovatelů navazuje v 19. století na osvícenskou tvorbu. Vznikají knihy morálně-idylické, dobrodružné a vlastenecké. Kolem roku 1830 se objevují i první ženy píšící pro děti, resp. pro dívky. Vznikají také první významné romány a povídky o Indiánech, které však byly původně psány pro dospělé. Představitelé německé literatury pro děti v 1. polovině 19. století Clemens Brentano a Achim von Arnim Chlapcův kouzelný roh Achim von Arnim Zimní zahrada, Tři láskyplné sestry a šťastný barvíř Clemens Brentano Tři ořechy, Povídka o hodném Kašpárkovi a krásné Aničce, Pohádky Bratři Grimmové Pohádky pro děti i dům Ludwig Bechstein Durynské lidové pohádky, Německá kniha pohádek Justin Kerner Zlatý, pohádka pro děti Wilhelm Hauff Almanach pohádek Amalie Schoppeová Bohové a hrdinové Severu Karl Simrock Píseň o Nibelunzích, Gudrun Christoph von Schmid Genovefa, Velikonoční vajíčka Thekla von Gumpert Jak srdíčko tráví čas Rosalie Kochová Košík s květinami James Fenimore Cooper Tokeah aneb Bílá růže, Kniha o kajutě Ruská literatura pro děti V první polovině 19. století se dětská literatura v Rusku rozvíjela zejména v rámci vrcholícího osvícenství, klasicismu a preromantismu a romantismu. K tomu přispělo také zakládání velkého počtu středních škol, především gymnázií, a univerzit. Zajímavé je, že v letech se v ruské literatuře neobjevilo ani jedno dílo učené přímo dětem, které by zůstalo v klasickém fondu dětské literatury. Naopak řada básní 10

13 vytvořených původně pro dospělé tuto vlastnost měla. Z toho vyplývá, že se nejedná o autory, kteří se specializovali na dětskou literaturu. Někteří spisovatelé využívali literaturu pro děti jako masku pro své politické názory (I.A. Krylov), k čemuž často využívali žánru společensko-kritické bajky. Objevují se také spisovatelé, kteří píší balady či básně využívající anglosaských a germánsko-skandinávských témat. Literaturu pro děti můžeme spatřit také u ruských velikánů píšících literaturu pro dospělé (A.S. Puškin, M.J. Lermontov). Raná ruská literární kritika chápala literaturu jako nástroj ideologie a propagandy v duchu boje proti carskému systému. Poprvé v Rusku teoreticky reflektuje problém literatury pro děti. A tak se začínají pravidelně objevovat recenze a kritické stati o dětské literatuře. Již v této době se objevuje generace významných ruských spisovatelů píšících literaturu pro děti, jejichž tvorba však sahá i do následujícího období tedy do 2. poloviny 19. století. Představitelé ruské literatury pro děti v 1. polovině 19. století Ivan A. Krylov Vlk a beránek, Vlk v psinci, Zahradník a filozof Vasilij A. Žukovskij Tři nejkrásnější pohádky Alexandr S. Puškin Kapitánova dcerka Michail J. Lermontov Dva bratři, Bludný kruh Petr P. Jeršov pohádkový řetězec Koník-Hrbáček Nikolaj A. Nekrasov Kdo žije šťastně na Rusi Alexej N. Pleščejev Básně Fjodor I. Tjutčev Básně Alexej K. Tolstoj Rodina vlkodlaka 1. Vyhledejte a zpracujte informace o českém národním obrození. 2. Pomocí doporučené literatury prostudujte informace o českých autorech píšících lit. pro děti v období 1. poloviny 19. století a napište si o nich důležité poznámky. 3. Vyhledejte a vypište pohádky, které byly ovlivněny tvorbou bratří Grimmů. Přečtěte si pohádky bratří Grimmů a libovolnou českou sbírku pohádek uvedenou ve studijním textu a proveďte jejich komparaci. Napište své postřehy a svůj názor. Zaměřte se například na prvky, které mají pohádky společné a které jsou naopak odlišné. Můžete také zmínit postavy, prostředí, umělecké prostředky apod. 11

14 Doporučená literatura: DVOŘÁK, Karel a VODIČKA, Felix, ed. Dějiny české literatury. II, Literatura národního obrození. 1. vyd. Praha: ČSAV, , [2] s. Práce ČSAV. CHALOUPKA, Otakar, ed. Čeští spisovatelé literatury pro děti a mládež. 1. vyd. Praha: Albatros, s. BETTELHEIM, Bruno. Za tajemstvím pohádek: proč a jak je číst v dnešní době. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, s. Edice 21; sv. 14.ISBN MOCNÁ, Dagmar a kol. Encyklopedie literárních žánrů. 1. vyd. Praha: Paseka, s. ISBN X. Rozšiřující literatura: CHALOUPKA, Otakar a NEZKUSIL, Vladimír. Vybrané kapitoly z teorie dětské literatury II. 1. vyd. Praha: Albatros, s. LEHÁR, Jan et al. Česká literatura od počátků k dnešku. 2., dopl. vyd. [i.e. 3. vyd.]. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, s. Česká historie; sv. 4.ISBN SIROVÁTKA, Oldřich. Česká pohádka a pověst v lidové tradici a dětské literatuře. V Brně: Ústav pro etnografii a folkloristiku Akademie věd České republiky, s.isbn

15 3. ČESKÁ A SVĚTOVÁ LITERATURA PRO DĚTI VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ Cíle tématu: Po prostudování textu a doporučené studijní literatury: znáte základní informace o české a světové literatuře pro děti ve 2. polovině 19. století se seznámíte s historicko-kulturním pozadím doby máte základní přehled o typických literárních žánrech tohoto období Studijní text: ČESKÁ LITERATURA PRO DĚTI VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ Druhá polovina 19. století se v mnoha státech Evropy datuje od roku 1848, kdy zde probíhají revoluce za liberalizaci států. České země, které jsou v této době součástí Rakouského císařství, nejsou výjimkou. Vlivem revoluce u nás dochází ke zrušení Metternichova absolutismu a zrušení poddanství. Nový císař František Josef I. však nebyl spokojen se stavem císařství a tak roku 1851 vydal tzv. Silvestrovské patenty, kterými nastolil v zemi nový absolutismus (tzv. Bachův absolutismus). Objevuje se nový pohled na skutečnost a roste potřeba vyjádřit se podle potřeb společnosti. Zvětšuje se okruh česky píšících autorů a zvyšuje se počet čtenářů. Stále více se narušují základy Bachova absolutismu. V roce 1860 vydal císař tzv. Říjnový diplom, kterým zaručoval českému národu uznání jeho politických práv. Následujícího roku díky Únorové ústavě dochází k významným změnám v české kultuře a literatuře. Společenské poměry se uvolnily, což se odrazilo také ve školství. Významnou událostí pro české země se stalo otevření Prozatímního divadla r a položení základního kamene k Národnímu divadlu, což vedlo k rozvoji českého dramatu. Dětská literatura se v tomto období stále ještě věnuje mravním otázkám výchovy. I nadále vycházejí pohádky, povídky o dětech a říkanky. Dále vznikají dětské novely, životopisné medailonky, místopisné obrázky a črty a arabesky. Vzhledem k tomu že se spisovatelé snažili podat v drobných dětských povídkách obraz dětí a jejich života, rozvíjí se kratší povídkové útvary a prózy o dětech. Spisovatelé v nich často zachycují idylický obraz českého venkova a snaží se vlastenecky působit na svého čtenáře. Ve druhé polovině 19. století má v dětské literatuře své postavení také realismus, který se začal v české literatuře projevovat. Nejvíce se uplatnil v historické próze, ve které se literáti píšící pro děti snaží podat především přesný obraz českých dějin, jímž chtějí posílit národní hrdost. Autoři často čerpají z národních pověstí, cestopisů, legend či kronik. 13

16 V 80. letech 19. století píší knihy pro děti především učitelé, vychovatelé či duchovní. Knihy proto byly moc schematické a moralistické bez dostatečného využití fantazie a uměleckosti. Nicméně v tomto období vstupují do literatury významní autoři dětské poezie, jejichž dílo můžeme srovnávat s tehdejší poezií pro dospělé. Na konci 19. a počátku 20. století se v dětské literatuře prosazuje vliv nových pedagogických směrů. Některé literární žánry se stále více spojují s dětským čtenářem, jedná se především o lidovou slovesnost. Čtenáři se stále zajímají o historickou prózu či povídky s dětským hrdinou. Objevují se první pokusy zobrazovat i život dětí realisticky a zbavovat příběhy idealizace. Hlavním tématem dětských próz zůstává snové dětství na vesnici, které má ale nyní pedagogický a sociální nádech.! Idealizace je proces, ve kterém někoho/něco považujeme za lepšího/lepší, než ve skutečnosti je. Posunujeme tak pravou hodnotu věcí směrem k ideálu. Zájem o lidovou slovesnost se v tomto období liší od jejího romantického pojetí v 1. polovině 19. století. Pozornost sběratelů ústní lidové slovesnosti se nyní zaměřuje na místní dialekty, což bylo a je pro dětské čtenáře velmi obtížné, a některé regiony Čech. Tyto knihy tak pomalu ztrácejí dětského čtenáře. Představitelé české literatury pro děti ve 2. polovině 19. století František Doucha Kratinké povídky o nakládání se zvířaty Božena Němcová Slovenské pohádky a pověsti Karel Jaromír Erben Prostonárodní české písně a říkadla, Sto prostonárodních pohádek a pověstí slovanských v nářečích původních Beneš Method Kulda Moravské národní pohádky a pověsti z okolí rožnovského Jan Karafiát Broučci Karel Václav Rais Listy z české kroniky, První květy, Doma, České pohádky o Kristu Pánu Josef Václav Sládek Zlatý máj, Skřivánčí písně, Zvony a zvonky Eliška Krásnohorská Svéhlavička František Bartoš Domácí čítanka, Kytice z lidového básnictva Svatopluk Čech Pravý výlet pana Broučka do Měsíce, Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do 15. století Josef Kožíšek Doma i na sluníčku, Oku a srdéčku, Poupata Alois Jirásek Staré pověsti české Adolf Wenig Kocourkov, Čertoviny, Zvířátka a loupežníci 14

17 SVĚTOVÁ LITERATURA VE 2. POLOVINĚ 19. STOLETÍ Jak jsme již zmínili v kapitole Česká literatura ve 2. polovině 19. století, rok 1848, který bývá považován za počátek tohoto období, znamenal pro mnoho evropských států obrovský mezník. Jedná se totiž o rok revolucí, kdy evropské státy bojují o svou liberalizaci. V důsledku toho například ve Francii vzniká druhá republika. Literatura pro děti zaznamenává v této době velký rozkvět. Je nyní svobodnější a objevuje se mnoho nových autorů píšících literaturu přímo pro děti. Nyní se již nezaměřují jenom na pedagogické či výchovné texty, ale tvoří také zábavná díla, díky kterým se rozšířil okruh dětských čtenářů. Britská literatura pro děti Na konci 19. století vznikají různé sbírky domácích pohádek, pověstí, legend a říkadel, které vychází především ze sběratelské činnosti v 1. polovině 19. století (J. Jacobse a A. Langa). V tomto období vznikají také významná díla dětské imaginativní prózy, dobrodružné romány a první symbolické pohádky. Dobrodružnému románu se dostává nové podoby, kdy spisovatelé ztvárňují hlavní chlapeckou postavu jako dospívajícího jedince, který je příkladem přímého, slušného a britské impérium budujícího muže. Příběhy se často odehrávaly v prostředí chlapeckých internátních škol. Byly oblíbené nejen chlapci, ale také dívkami, které spíše vyhledávaly jiné než konvenční knihy. Básníci píšící v tomto období sbírky pro děti se snažili přiblížit dětskému světu a oprostit poezii od výchovného charakteru. Vznikají tak verše, které ovlivnily další generace autorů i čtenářů po celém světě (L. Carroll). Nově se objevují barevné obrázkové knihy, v nichž ilustrace tvoří důležitý a často dominantní prvek. Díky výše vyjmenovaným skutečnostem můžeme říci, že 2. polovina 19. století znamenala pro Británii zlatý věk dětské literatury. Představitelé britské literatury pro děti ve 2. polovině 19. století Charles Kingsley Vodňátka, Pohádka o vodňátkách, Pták Bouřlivák, Řecké báje Lewis Carroll Alenka v kraji divů, Za zrcadlem Oscar Wilde Šťastný princ a jiné pohádky, Dvě knihy pohádek, Dům granátových jablek Rudyard Kipling Zhaslé světlo, Kniha džunglí, Druhá kniha džunglí, Stateční kapitáni 15

18 James Matthew Barrie Petr Pan, Malý farář Keneth Grahame Žabákova dobrodružství Robert Michael Ballantyne Korálový ostrov, Pes Crusoe a jeho pán, Pustý ostrov George Alfred Henty Námořní kadet, Zlatá horečka Thomas Hughes Tom Brown Frederic Tartara Erik, aneb Kousek po kousku Robert Browning Prsten a kniha, Asolando Robert Louis Stevenson Nové povídky Tisíce a jedné noci, Ostrov pokladů, Dětský sad poezie, Balady Francouzská literatura pro děti Ve druhé polovině 19. století dochází k zásadnímu vývoji francouzské literatury pro děti. Objevují se první významní autoři píšící přímo dětskou literaturu a zvyšuje se počet dětských čtenářů. Roku 1850 se začaly zakládat také dívčí školy, čímž se role učebnic ještě více umocnila. Postupně se podnikaly kroky k odstranění dětské negramotnosti, což nakonec vyústilo k uzákonění povinné školní docházky. Dochází také k laicizaci školství, což se projevilo i v dětské literatuře, která se stávala spíše zábavnou než nábožensky tendenční. Ve 2. polovině 19. století přichází s nástupem realismu také nová vlna příběhů s dětským hrdinou, která je nyní určená přímo dětským čtenářům. Spisovatelé se pokoušejí na smutných osudech dětských outsiderů poukázat na sociální problémy ve společnosti. Objevuje se tedy nový typ hrdiny tedy bezbranného, odstrkovaného a ponižovaného dítěte. Stále pokračuje činnost nakladatelství J.-P. Hetzela a L. Hachetta, ve kterých nyní vychází mnoho dětských knih ovlivňujících čtenáře ještě ve 20. století. Roku 1864 začal Hetzel vydávat časopis Magazin d Éducation et de Récreation. Mnohé z textů, které byly původně vydávány v tomto časopise, se později dočkaly knižního vydání. Zajímavé je, že Hetzel kladl na literaturu pro děti tak vysoké požadavky, že často nechával autory přepracovávat své texty tak, aby předně odpovídaly produkci pro děti. Nejvýznamnějšími autory Hetzelova nakladatelství se stali George Sandová a Jules Verne. Období poslední třetiny 19. století nazýváme zlatým věkem francouzské literatury pro děti. Spadá sem vrchol tvorby nejvýznamnějších dětských autorů, ale také autorů inspirujících se překlady zahraničních knih (L. Caroll, M. Twain, R.L. Stevenson aj.). Na počátku 20. století však velká nakladatelství se svým stálým autorským okruhem, edicemi a knihkupeckou sítí ztrácela svůj vliv a zanikala. 16

19 Představitelé francouzské literatury pro děti ve 2. polovině 19. století Hector Malot Volání moře, Bez rodiny Alphonse Daudet Jack, Drobeček, Podivuhodná dobrodružství neohroženého Tartarina z Tarasconu Jules Renard Zrzek, Povídky z přírody, Domácí chléb Sophie de Ségur Kamilla a Madlena, vzorné dívky; Prázdniny; Nehody malé Žofie Zénaïde Fleuriotová Rodinný život Alfred Assolant Hrdinný kapitán Korkorán, Hrdý Montluc Paul d Ivoi S prázdnou kapsou kolem světa, Kapitán Nilia, Zloději blesku Jules Verne Pět neděl v balóně, Cesta do středu Země, Dvacet tisíc mil pod mořem, Tajemný hrad v Karpatech, Dva roky prázdnin Americká literatura pro děti V polovině 19. století se začíná pod vlivem literatury pro dospělé charakter tvorby pro děti měnit. Následující generace vnášela do dětských knih představu, že čím více citů, tím lépe. A tak věcné a rychlé scény u smrtelného lože nahradila dlouhá líčení melodramatického smutku. Změnil se také popis dětských postav, kdy se hrdinům dostává také vnější charakteristiky. Na počátku století byl totiž důraz kladen pouze na morální kvality hrdinů. Nyní jsme se mohli dozvědět, že si na čerstvě rozkvetlé louce hraje modrooká holčička s baculatými tvářemi a bohatými vrkočemi zlatých prstýnků. V zásadě však dětská literatura poloviny 19. století popisovala svět novým způsobem, jenž byl nyní méně jednoznačný a méně morálně sebejistý. Nové příběhy odrážely a realisticky popisovaly současnou společnost s jejími problémy. Roku 1850 se americká společnost ocitla v ekonomické krizi a velkým problémem se stávala městská chudoba, kterou postupně začala zobrazovat také dětská literatura. Spisovatelé obviňují ve svých příbězích společnost z nedostatku soucitu s hladovějícími dětmi, ale sami nemají řešení tohoto problému. Postavám v jejich dílech se buď dostane pomoci od nějaké dobré duše, nebo se jim jí nedostane a v důsledku vyhladovění či nemoci umírají. V 60. letech 19. století se novinkou staly série knih pro děti. Vedle sérií kvalitních knih se větší popularitě dostávalo příběhům, které nemusely být dobře napsány, ale přizpůsobily se zájmům čtenářů. Nejvíce čtené byly takové série, ve kterých se objevovalo minimum věrohodnosti ale hodně akce. 17

20 Žánrový okruh dětské literatury se rozšířil také díky tzv. šestákovým románům, které původně sloužily dospělému čtenářskému okruhu. Jejich autoři navázali na dobrodružné romány J. F. Coopera. Jejich vlastní tvorba však nedosahuje takové hodnoty, nicméně i tak vzbuzuje velký ohlas. V 60. letech propukla ve Spojených státech občanská válka, která zpomalila nebo zcela zastavila vydávání knih na většině území USA. Po jejím ukončení však získává americká literatura pro děti ekonomickou a společenskou stabilitu, která jí chyběla dokonce i před válkou. Důraz je kladen na literaturu zábavnou, která se svým obsahem velmi podobala tvorbě pro dospělé. Nastává zlatý věk americké dětské literatury ( ). Představitelé americké literatury pro děti ve 2. polovině 19. století William Tailor Adams Vodácký klub Horatio Alger Štěstí a odvaha, Otrhaný tom, Prací a odvahou k cíli Susan Earner Široký svět Herriet Beecher Stoarová Chaloupka strýčka Toma Ann Sophia Stephensová Malaeska, indiánská manželka bílého muže Louisa May Alcottová Malé ženy, Bajky o květinách, Dobré manželky, Růže v rozkvětu Mark Twain Dobrodružství Toma Sawyera, Dobrodružství Huckleberryho Finna Frank Baum Čaroděj ze země OZ, Matka Husa v próze Thomas Bailey Aldrich Příběh malého nezbedy Německá literatura pro děti Německá literatura pro děti zaznamenala větší rozkvět v 1. polovině 19. století a to především díky pohádkám bratří Grimmů. Ve 2. polovině 19. století poté pokračuje proud spisovatelů, zaměřujících se na tvorbu pohádek, které se rovněž inspirovaly tvorbou H.CH. Andersena. Nadále vznikají romány a povídky o Indiánech, přičemž určujeme 2 proudy, které většinou probíhají paralelně. Někdy se však překrývají. První má kořeny v pohádce, kdy dobrodružství je neskutečné až fantastické (robinsonády). Druhý se vyvinul z národopisných obrázků 16. století a zobrazuje velké cesty po Africe a Americe. Pozornost je také stále věnována knihám pro dívky i chlapce, dobrodružným a fantastickým knihám a knihám s historickou tematikou. 18