e tí a slovin tí vojáci za první sv tové války na italské front - v osobních sv dectvích

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "e tí a slovin tí vojáci za první sv tové války na italské front - v osobních sv dectvích"

Transkript

1 Univerzita Pardubice Fakulta filozofická e tí a slovin tí vojáci za první sv tové války na italské front - v osobních sv dectvích Jaroslava Patermanová Bakalá ská práce 2011

2

3

4 Prohla uji: Tuto práci jsem vypracoval samostatn. Ve keré literární prameny a informace, které jsem v práci vyu il, jsou uvedeny v seznamu pou ité literatury. Byl jsem seznámen s tím, e se na moji práci vztahují práva a povinnosti vyplývající ze zákona. 121/2000 Sb., autorský zákon, zejména se skute ností, e Univerzita Pardubice má právo na uzav ení licen ní smlouvy o u ití této práce jako kolního díla podle 60 odst. 1 autorského zákona, a s tím, e pokud dojde k u ití této práce mnou nebo bude poskytnuta licence o u ití jinému subjektu, je Univerzita Pardubice oprávn na ode mne po adovat p im ený p ísp vek na úhradu náklad, které na vytvo ení díla vynalo ila, a to podle okolností a do jejich skute né vý e. Souhlasím s prezen ním zp ístupn ním své práce v Univerzitní knihovn. V Pardubicích dne Jaroslava Patermanová

5 Cht la bych pod kovat panu doc. PhDr. Tomá i Jiránkovi, Ph. D. za pomoc p i tvorb této práce. Dále panu Ing. Pavlu Han arovi a paní Blance Han arové za ochotnou spolupráci a poskytnutí materiál o Jendovi Rajmanovi. Pod kování pat í také rodin a p átel m za jejich podporu.

6 Anotace Tato práce se zam uje p edev ím na sv dectví a vzpomínky voják, kte í se ú astnili boj na italské, respektive so ské front. Nejprve je nastín na politická situace v Evrop p ed první sv tovou válkou, popsán po átek první sv tové války a pr b h boj na jednotlivých frontách. Následuje kapitola podrobn ji se v nující italské front. Samostatná kapitola se soust e uje na so skou frontu, jako to nejd le it j í úsek italské fronty. Hlavní ást práce se v nuje voják m, kte í p ímo bojovali nebo byli p ítomni boj m na italské front. Po stru ných ivotopisech jednotlivých voják následuje vylí ení ivotních podmínek na front dopln né o vzpomínky voják. Záv re ná kapitola ukazuje boj na front z jiného pohledu, a to z pohledu legioná. Klí ová slova První sv tová válka - Italská fronta - So ská fronta - osobní sv dectví - voják - legioná i

7 Anotation This work is mainly focused on witnesses and memories of soldiers, who participated on fights on Italian, or So a front. At first is outline politic situation in Europe before First World War, described beginning of First World War and process of fights on particular fronts. Continuing chapters are, in detail, focused on Italian front. Separate chapter are concentrate on So a front, as most important part in Italian front. Brief curriculum vitae of individual soldiers are followed by portray of life conditions on front, which are supplement by memories of soldiers. Closing chapter show fight on front from different point of view, from legionaries point of view. Key words First world war - Italian front - So a front - personal witness - soldier - legionary

8 Obsah 1. Úvod První sv tová válka Vývoj na jednotlivých frontách Západní fronta Jihovýchodní fronta Východní fronta Mírová jednání Italská fronta Armáda a její výzbroj e i na italské front So ská Fronta So ské bitvy Vojáci na Italské front Vojáci - Spisovatelé Dr. Ljudevit Pivko Josef Váchal Jan Janou ek Vojáci - Fotografové Jind ich Bi ický Jenda Rajman ivot na Italské front Seznámení s válkou My lenky vojáka Zásobování (Stravování) Hygiena ikana Nemocní? Uprost ed vále né v avy V zajetí Zajatecké tábory v Itálii Rozdílné pohledy... 44

9 7. Legioná i - Dobrovolníci Nadporu ík (Dr.) Ljudevit Pivko Carzanský podnik Dobrovolnický oddíl jihoslovansko- eský (Pivkovi dobrovolníci) Jan apek eskoslovenský dobrovolnický sbor Z boj za svobodu vlasti Záv r Resumé Seznam pramen a literatury Seznam obrázk Seznam p íloh... 63

10 1. Úvod Po skon ení první sv tové války byli v eskoslovensku oslavováni jako hrdinové legioná i. Dnes se v ak nejvíce p ipomínají legioná i bojující na východní front. Pro se o p sobení eských voják na italské front tém nemluví? Nejen o eských legioná ích, ale i o v ech eských vojácích. Nebyli to snad také hrdinové, kte í nasadili své ivoty, aby chránili ivoty jiných? Vliv na tuto skute nost má nejspí i interpretace událostí první sv tové války. N kte í mají za hrdiny legioná e, kte í na front p eb hli k nep íteli, aby mohli bojovat proti Rakousku-uhersku, a tím také za samostatnost ech ( eskoslovenska). Jiní pova ují za hrdinství bít se v cizí zemi za bezpe í místních obyvatel. Bojovat na jedné stran za nenávid nou dynastii, na stran druhé za blízký slovinský národ. Ve své práci se zam uji na vzpomínky (osobní sv dectví) voják, kte í si pro ili peklo na zemi v podob války, a to nejen jako boje na front, ale i v podob ikany ze strany nad ízených i siln j ích, nedostatku soukromí, jídla a oble ení, o financích nemluv. Bojovat v zákopech muselo být stra né, av ak bojovat v zákopech na svazích a vrcholcích Alp muselo být je t hor í. To jsem si pln uv domila v okam iku, kdy jsem projí d la údolím eky So i p i cest do Tolminu a Kobaridu, kde se nachází muzea a památníky první sv tové války. lov k si jen t ko doká e p estavit, jak na strmých, kamenitých svazích mohli lidé lézt, nato pak bojovat. V t ina lidí si pod pojmem vojsko p edstaví masu lidí bojujících za ur itou v c i my lenku. P edstavují si proti sob bojující N mecko a Británii, národy Rakouska-Uherska a Srby nebo Napoleona a Nelsona, k es any a muslimy, b lochy a indiány, ale málokdo si p edstaví, e bojuje eský peka, který má doma enu a pekárnu, proti italskému emeslníkovi, kterého doma eká man elka a p t d tí. Bojují proti sob, ani by cht li. Museli na frontu, i kdy by rad ji byli doma se svými rodinami a svou prací, st ílí po sob, proto e mají strach. Strach, e pokud oni nezabijí vojáka z nep átelské strany, zabije on je. St ílí proti sob z pu ek a d l, házejí po sob granáty klasické i se smrtícím plynem, ale vlastn nev dí pro. Pro musejí zabíjet jiné lidi, kte í jim nic neud lali, ale ze strachu o sv j ivot pokra ují ve vra d ní. Proto bych cht la p iblí it ivot takových voják, kte í nev dí pro a p ece musí bojovat. 1

11 O p í in válek uva oval Josef Váchal a do el k záv ru, e p í inou je vzmáhající se nedostatek p dy a chleba p espo etn narozeným, a e válka je nutným zlem lidstvu, dovolujícím íti i mrzák m t la neb ducha v intencích nábo enských válka, jediný to prost edek k docílení rovnováhy v ivotech dý ících na povrchu zem, kdy p írodní katastrofy nedosta ují. 1 Po zapadlých stopách eských voják 2 od Jozefa Vri ana, So a od Josefa Fu íka a Po stopách so ské fronty 4 od Marka Simi e jsou knihy, ze kterých erpám, a které se zabývají událostmi na So ské front v celé í i. Ráda bych ale ve své práci p iblí ila i to, jak vnímali, cítili a sná eli válku jednotliví vojáci. Co nap íklad cítil malí a spisovatel Josef Váchal, který se staral jen o svá díla, nikoli o politiku. Jak pro íval válku starosta kampeli ky Jan Janou ek, b hem narukování erstvý otec. Jak sná el odlou ení od své milé kniha Jenda Rajman. N kte í z t ch, kte í museli na frontu, padli i se stali nezv stnými. Ostatní se vrátili dom ke svým rodinám, své práci, k p átel m a ili dál sv j ivot bez cizího pov imnutí. Av ak n kolik z nich po sob zanechalo stopy. A úmysln, v knihách, jako Josef Váchal v knize Malí na front 5, nebo Jan Janou ek v knize Z boj za svobodu vlasti 6, nebo zcela nev dom v podob negativ, fotografií a dopis, které po sob zanechali Jenda Rajman a Jind ich Bi ický. R zné pohledy na válku a její ob ti beletrizoval ve své knize erno lutý mumraj 7 také Jan Václav Ros lek. Osobní sv dectví vojáci zachycovali nejen v podob poznámek i deník, ale n kolik z nich zv nilo své dojmy a vzpomínky pomocí fotoaparátu. V mé práci uvádím dva tyto fotografy - Jind icha Bi ického, jeho fotografie byly vystaveny v Tereziánském k ídle Pra ského hradu na výstav Pe ky první sv tovou válkou a Jendu Rajmana. Fotografie Jendy Rajmana mi poskytl k nahlédnutí a ofocení jeho vnuk pan ing. Pavel Han ar. Rajmanovy fotografie jsou o to hodnotn j í, jeliko v t ina z nich obsahuje popisky v etn datace. Abych dala prostor i pohledu z druhé strany, nejen ze strany voják, bojujících v rn za Rakousko-Uhersko, v nuji také jednu kapitolu legioná m. V ní bych se cht la v novat jak obecnému pohledu na legioná e jako na hrdiny na í vlasti, je zmi ují 1 VÁCHAL, Josef: Malí na front. Praha, ISBN str VRI AN, Jozef: Po zapadlých stopách eských voják. Z Julských Alp k Jadranu. Olomouc, ISBN FU ÍK, Josef: So a (Isonzo) Praha, ISBN SIMI, Marko: Po sledeh so ke fronte. Ljubljana, ISBN VÁCHAL, J: Malí na front. 6 JANOU EK, Jan: Z boj za svobodu vlasti. Praha, ROS LEK, Jan Václav: erno- lutý mumraj. Praha,

12 knihy Ob ti 8 od Josefa Logaje, eskosloven tí legioná i ( ) od Karla Pichlíka a dal ích autor 9 a S výzv d íky 10 od Vojt cha Hanzala, tak z pohledu profesora Ljudevita Pivka, slovinského d stojníka a jednoho ze zakladatel legií v Itálii. Pivko své vzpomínky zachytil v knihách Proti Rakousku 11 (první kniha vy la pod názvem Carzano, druhá Bok po boku). 8 LOGAJ, Josef: Ob ti. Praha, PICHLÍK, Karel - KLÍPA, Bohumír - ZABLOUDILOVÁ, Jitka: eskosloven tí legioná i ( ). Praha, ISBN HANZAL, Vojt ch: S Výzv d íky od výcarských ledovc a po mo e Adriatické: Pé í památníku osvobození. Praha, PIVKO, Ljudevit. Proti Rakousku. Praha,

13 2. PRVNÍ SV TOVÁ VÁLKA První sv tová válka byl do té doby nejv t í vojenský konflikt, který se rozho el mezi státy tzv. Trojspolku a Trojdohody uzav elo N mecko a Rakousko-Uhersko smlouvu o vzájemné pomoci v p ípad vále ného stavu s Ruskem, jejím podpisem vznikl Dvojspolek. Trojspolek vznikl podepsáním smlouvy mezi Dvojspolkem a Itálií, která se tímto cht la dostat z izolace. Itálie m la zájem o ást území dne ního Slovinska a Chorvatska. Tato smlouva zahrnovala nap. závazek N mecka bránit Itálii v p ípad jejího napadení Francií a naopak se Itálie zavázala pomoci N mecku v p ípad, e by bylo napadeno Francií. Toto ustanovení platilo pouze v p ípad napadení dv ma státy, v p ípad napadení jedním státem m li spojenci zachovat neutralitu. Smlouva m la platnost 5 let a postupn byla prodlu ována. B hem války se na stranu Trojspolku p idala Osmanská í e a Bulharsko. Z obav p ed napadením n kterým ze stát Trojspolku uzav ela Francie s Ruskem dohodu o vzájemné pomoci p i napadení n kterým státem Trojspolku byla podepsána tzv. Srde ná dohoda (Entente cordiale) mezi Francií a Velkou Británií 12, která se týkala p edev ím rozd lení vlivu v koloniích. V roce 1907 podepsali zástupci Velké Británie a Ruska Sanktpeterburskou dohodu o rozd lení vlivu v Persii. 13 Po uzav ení Sanktpeterburské smlouvy se pro tyto t i navzájem loajální státy za alo pou ívat ozna ení Trojdohoda nebo jen Dohoda. Nap tí v Evrop bylo ji na konci 19. století. Nap íklad nevra ivost Velké Británie v i N mecku z d vodu jeho vyhlá ení programu námo ního zbrojení 14 je t více stoupla ve chvíli, kdy N mecko podpo ilo Búry v tzv. búrských válkách. 15 N mecko se naproti tomu cítilo odstr eno a cht lo nové d lení sv ta 16. Nap tí nepomohly zmírnit ani dv haagské mírové konference v letech 1899 a Naopak se je t vyost ilo po Rakousko-Uherské anexi Bosny v roce Davies, Norman. Europe. A History. London, ISBN str Tamté 14 Tamté 15 Havel, Petr. D jiny Evropské civilizace II. Hlava tvrtá - V. Praha a Litomy l, ISBN str Tamté, str Tamté, str Davies, N. Europe. A History. str

14 Ji tehdy bylo z ejmé, e existuje velmi málo mo ností, jak toto mezinárodní nap tí e it, ov em po sarajevském atentátu bylo jasné, e jediným e ením je válka. Na po átku války proti sob stály tzv. Úst ední mocnosti (podle postavení v centrální Evrop ) - N mecko a Rakousko-Uhersko, k nim se p idala Osmanská í e a v roce 1915 i Bulharsko - a Trojdohody, k nim se postupn p idávaly dal í státy. V roce 1914 se k Dohod p ipojila Belgie, Srbsko, erná Hora a Japonsko, v roce 1916 Rumunsko, 1917 vstoupily do války USA, Portugalsko a ína a nakonec v roce 1918 se p idalo i ecko. Itálie nejprve vyhlásila neutralitu, v roce 1915 se v ak p idala na stranu Dohody. 19 Celková bilance tohoto konfliktu je 28 zú astn ných stát, které do války poslaly 70 milión lidí, z toho 10 milión lidí zem elo a 22 milión bylo zran ných. 20 První sv tová válka v Evrop probíhala na ty ech frontách. První otev ená a zárove nejd íve uzav ená byla srbská neboli jihovýchodní fronta, kde proti sob bojovalo Srbsko a státy Trojspolku v etn Osmanské í e a pozd ji i Bulharska. Tém od po átku války se bojovalo také na západní front, kde proti sob stála Francie a N mecko. Proto e N mecko p i napadení Francie poru ilo neutralitu Belgie, vstoupila do války i Velká Británie a posléze USA. Západní fronta má své NEJ v po tu bojujících voják a také v po tu ob tí (mrtvých). Nej ir í fronta (více ne 1000 km 21 ) byla fronta východní, kde bojovali vojáci N mecka a Rakouska-Uherska proti voják m Ruska. Táhla se od Petrohradu k hranicím Rumunska. Po vstupu Itálie do války se otev ela italská resp. ji ní fronta. Zde stáli Italové proti N mc m a národ m Rakouska-Uherska. Rakousko-Uhersko spat ovalo v sarajevském atentátu provokaci srbského nacionalismu. 23. ervence 1914 dalo Rakousko-Uhersko Srbsku osma ty icetihodinové ultimátum, ve kterém po adovalo stíhání atentátník. Srbsko ultimátum odmítlo. 28. ervence tedy Rakousko-Uhersko vyhlásilo Srbsku válku a zahájilo ost elování B lehradu. Na po átku si v ichni lidé mysleli, e válka potrvá do vestek, tedy do podzimu, válka v ak skon ila a 11. listopadu roku 1918 kapitulací N mecka. 1. srpna 1914 byla ve Francii v 16. hodin a v N mecku v 17. hodin vyhlá ena v eobecná mobilizace, ve er pak n mecký císa Vilém II. vyhlásil válku Rusku Havel, P. D jiny Evropské civilizace II. Hlava tvrtá - V. str údaje o po tech tamté 21 Davies, N. Europe. A History. str

15 srpna 1914 obsadila n mecká vojska neutrální Lucembursko, 3. srpna 1914 N mecko okupovalo rovn ást neutrální Belgie a zárove vyhlásilo válku Francii. Z d vodu poru ení neutrality Belgie a Lucemburska vyhlásila 4. srpna 1914 Velká Británie válku N mecku. 5. ervence 1914 vyhla uje prezident Spojených stát amerických Thomas Woodrow Wilson neutralitu. 6. ervence 1914 vyhlásilo Srbsko válku N mecku a tého dne vyhlásilo Rakousko-Uhersko válku Rusku. 11. srpna 1914 vyhlásila Francie válku Rakousko-Uhersku a 23. srpna 1914 vyhlásilo Japonsko válku N mecku. Na to tý den reagovalo Rakousko-Uhersko vyhlá ením války Japonsku. 2.1 VÝVOJ NA JEDNOTLIVÝCH FRONTÁCH Západní fronta N mecko cht lo vést bleskovou válku podle plánu Alfréda von Schlieffena tak, e by napadlo Francii p es slab zabezpe enou hranici s Belgií. Vydalo tedy Belgii ultimátum, a proto e nebylo dodr eno, vstoupila n mecká vojska na její území a zahájila okupaci. 20. srpna 1914 pak obsadila Brusel. N mecká vojska postupovala velmi rychle a první týden v zá í ji ohro ovala Pa í. Jeliko m la francouzská armáda po et voják nedostate ný k zastavení N mecké ofenzívy, uchýlil se generál Joffre k neobvyklému kroku: k zastavení N mc u eky Marny poslal 600 voz taxi se v emi bojeschopnými mu i. Do 12. prosince 1914 pak Francouzi definitivn zastavili postup n meckých voják a zahájili protiofenzívu. V pr b hu íjna a listopadu 1914 se fronta zastavila v linii mezi výcarskými hranicemi a kanálem La Manche a válka se zm nila v pozi ní resp. zákopovou. B hem následujících t í let se pozice tak ka nezm nily. Ztráty na ivotech by se daly po ítat v desítkách tisíc za hodinu nebo stovkách za metr tvere ní. Mezi nejv t í bitvy na západní front pat ily bitvy u Ypru, na Somm a u Verdunu. 22 Ypres je pevnost na území Belgie, u které se uskute nily t i bitvy první sv tové války. 1. bitva probíhala od 12. do Zde utrp la nejv t í ztráty Velká Británie ( mu ). Mnohem d le it j í byla v ak druhá a t etí bitva probíhající od do a P i obou byl toti pou it místo klasických zbraní bojový plyn. Ve druhé bitv to byl chlór, ve t etí yperit, nazvaný podle ji zmín né pevnosti. 22 Davies, N. Europe. A History. str

16 Útokem na pevnost Verdun cht li N mci dosáhnout pr lomu na západní front. Ofenzíva byla zahájena a skon ila n meckým neúsp chem 15. prosince tého roku. Norman Davies ve své knize Europe, a History 23 uvádí jako po et ob tí u Verdunu a , co tuto bitvu adí na druhé místo smutného eb í ku nejkrvav j ích bitev první sv tové války. Proto se jí také n kdy p ezdívá verdunský mlýnek na maso i verdunské peklo. Po verdunském fiasku byli do velení n mecké armády povoláni generálové Paul von Hindenburg a Erich Ludendorff. První místo ve statistikách zaujímá bitva na ece Somm probíhající od 1. ervence do 13. listopadu , a to nejen nejv t ím po tem ob tí, ale také prvním pou itím tank ze strany Británie. Údaje o po tu ob tí se r zní: nap íklad v Kronice Lidstva auto i uvádí mrtvých N mc, mrtvých britských voják a mrtvých Francouz, internetový server BBC pak uvádí n mecké ztráty ve vý i , Britské a ztráty Francie ve vý i I p es takto vysoké ztráty se nepoda il stát m Dohody ádný strategický pr lom. Tento neúsp ch vedl pozd ji k vyst ídání generála Joffreho generálem G. R. Nevillem. V únoru roku 1917 o ekávali N mci útok dohody, a proto se stáhli na p ipravené obranné pozice mezi m sty Arras a Siossns 26 na tzv. Siegfriedovu linii za ala na západní front mohutná n mecká ofenzíva. B hem b ezna a ervence 1917 p esunuli N mci na západní frontu v echny své zbývající rezervy, ov em bez trvalého úsp chu. V ervenci 1918, p i druhé bitv na Marn, pou il generál Pétain pru nou obranu a ukázal úto ník m, e nemají dostate nou úto nou p evahu. 8. srpna 1918 p i erném pátku n mecké armády 456 britských tank prolomilo n meckou linii a získalo zp t ást d íve ztracených území. N mci se museli stáhnout a na Siegfriedovu linii a od té doby a do listopadu 1918 byla n mecká vojska nucena ustupovat. V zá í a íjnu 1918 byly Ameri any odstran ny poslední zbytky fronty na jihu. 3. íjna 1918 pak prezident Wilson zprost edkoval nabídku p ím í Jihovýchodní fronta Na Bálkán získávali rakou tí vojáci ím dál v t í p evahu. V íjnu roku 1915 okupovali B lehrad, ernou Horu a v roce 1916 i Albánii. Neustálý tlak na ecko 23 Davies, N. Europe. A History. str Autor neuveden. Battle of the Somme: 1 July - 13 November 1916 [cit ] URL: <http://www.bbc.co.uk/history/worldwars/wwone/battle_somme.shtml >. 25 Tamté 26 Davies, N. Europe. A History. str Tamté, str

17 vyvíjený centrálními mocnostmi m l za následek zhroucení ecké vlády a konec jejich neutrality. 28 Reakcí na poru ení neutrality ecka bylo vylod ní britských a francouzských jednotek v Soluni V pr b hu roku 1915 se Srbové p ipojili k linii v Makedonii, kde úto ily rakouské divize podpo ené Bulharskem. 29 Bulharsko vstoupilo do války na stranu centrálních mocností se zám rem získat Makedonii. Makedonskou linii se poda ilo udr et i díky pomoci francouzských voják u Solun. 30. zá í 1918 bylo Bulharsko nuceno uzav ít p ím í se spojenci z d vodu rozkladu vlastní armády Východní fronta Na východní front m ly Úst ední mocnosti mnohem v t í úsp chy a vyhnuly se zákopové válce. V srpnu 1914 p ekro ily dva ruské oddíly na severu hranice východního Pruska a dal í pronikly na jihu hluboko do Hali e. Tím ruské úsp chy skon ily srpna 1914 bylo ruské vojsko pod velením Alexandra Vasilijevi e Samsonova pora eno n meckou armádou vedenou generálplukovníkem Paulem von Hindenburgem u Tannenbergu. V bitv na Mazurských jezerech v zá í 1914 velitelé Hindenburg a Ludendorff porazili ruskou severní armádu, co pova ovalo N mecko jako odvetu za prohranou bitvu na Marn. Ji ní ást ruské armády se N mc m poda ilo zastavit na okraji Krakowa. B hem zimy se vedly nerozhodné bitvy v okolí Lod e a ma arských hranic. 31 Ve druhé polovin února roku 1915 se uskute nila druhá bitva na Mazurských jezerech a op t skon ila fiaskem ruské armády. V kv tnu 1915 se u hali ské Gorlice poda ilo n meckým voják m to, co se jim neda ilo na západ - prorazili nep átelské linie a rozprá ili nep átelskou armádu. Na podzim roku 1915 byla n mecká armáda p ipravena p ekro it hory na rumunských hranicích. 32 Rumunsko vstoupilo do vále né v avy na stranu Dohody 27. srpna 1916 vyhlá ením války Rakousko-Uhersku. 4. ervna 1916 byla zahájena Brusilovova ofenziva 33, p i které se reorganizovaná ruská armáda dostala zpátky do Hali e, a která skon ila osmnáctim sí ním obléháním pevnosti P emy l. 34 Hlavním úkolem této ofenzívy bylo 28 Davies, N. Europe. A History. str Tamté 30 Tamté, str Tamté 32 Tamté 33 podle vrchního velitele Alexeje Alexejevi e Brusilovova. 34 Davies, N. Europe. A History. str

18 rozd lit n meckou armádu a tím uleh it spojenc m na západní a italské front. V prosinci 1916 obsadila n mecká vojska Bukure. 35 Na po átku roku 1917 za aly v Rusku revoluce, nejprve únorová pozd ji íjnová (V SR), a s tím, jak postupovaly, se zvy ovalo selhání ruské armády. Bylo jen otázkou, zda se í e zhroutí díky vlastní ob anské válce nebo zda ji zni í centrální mocnosti. 36 Zhroutila se sama po Velké íjnové socialistické revoluci. O ji ní front se zmi uji v následující kapitole. 2.2 MÍROVÁ JEDNÁNÍ Od 15. prosince roku 1917 do 3. b ezna 1918 probíhala v Brestu-litevském jednání o p ím í a následn o míru mezi Úst edními mocnostmi a Ruskem. Mezi 27. lednem a 9. únorem roku 1918 probíhala tamté jednání Úst edních mocností s Ukrajinou, která vedla k míru a vzniku Ukrajinské lidové republiky. 3. b ezna 1918 pak podepsalo také Rusko s Úst edními mocnostmi tzv. Brest-litevský mír, v rámci kterého Rusko ztratilo rozsáhlou ást svého území, nap íklad ji zmi ovanou Ukrajinu, Finsko, Polsko a dal í. 7. kv tna 1918 pak Úst ední mocnosti donutily podepsat Rumunsko Bukure ský mír, ve kterém se Rumunsko zavázalo postoupit Dobrud u. 3. listopadu 1918 bylo v Padov podepsáno p ím í mezi státy Dohody a tehdy ji bývalým Rakousko-Uherskem. Jako poslední kapitulovalo N mecko 11. listopadu 1918 a v Compiègne podepsalo se státy Dohody p ím í, které zahrnovalo mnoho tvrdých podmínek. Po abdikaci císa e Viléma II. 18. listopadu 1918 N mecko anulovalo smlouvu z Brestu-litevského. Události první sv tové války popisuje také Robert Kva ek v knize První sv tová válka a eská otázka 37. Pohled na ka dodennost první sv tové války pak zprost edkovává Ivan edivý v knize e i, eské zem a Velká válka Davies, N. Europe. A History. str Tamté, str KVA EK, Robert. První sv tová válka a eská otázka. Praha, ISBN EDIVÝ, Ivan. e i, eské zem a Velká válka Praha, ISBN X. 9

19 3. ITALSKÁ FRONTA P ipojení Itálie k Dvojspolku vyvolalo v N mecku a Rakousko-Uhersku uspokojení. Jen v rakousko-uherském generálním tábu, a zvlá t pak u jeho velitele generála Franze Conrada von Hötzendorfa, panovala ned v ra v nového spojence. Generálu Von Hötzendorfovi a jeho varováním v ak nikdo nev il. Alespo se mu poda ilo prosadit vybudování pásu pevností na tyrolských a korutanských hranicích s Itálií. Po vypuknutí války vyhlásila Itálie neutralitu a zárove s tím za ali její politici vyjednávání s ob ma znesvá enými stranami. Ital m lo o zisk ji ních území habsburské monarchie, prohlá ení Terstu svobodným m stem, uznání italské svrchovanosti nad albánskou Valonou a francouzské kolonie. 39 Jednali tedy jak s Centrálními mocnostmi, tak se státy Dohody a jeliko Víde odmítla jejich po adavky, uzav ela 26. dubna 1915 Itálie se státy Dohody tajnou, tzv. londýnskou smlouvu, ve které byly mimo jiné zakotveny i povále né italské zisky v podob Tridentska, Gorice, Istrie v etn Terstu a oblasti Dalmácie k ece Neretv. 23. kv tna tého roku pak následovalo vyhlá ení války Rakousko-Uhersku ze strany Italského království. 40 Informace o tajné smlouv se dostala k rakouskému armádnímu vrchnímu velení 18. kv tna Bylo jim tedy jasné, e válka se kvapem blí í. Vzhledem k nedostate nému obsazení Rakousko-Italských hranic se AOK 41 rozhodlo pro vytvo ení nové jihozápadní neboli italské fronty pod vedením arcivévody Ev ena. Tato fronta, podél celých hranic o délce cca 650 kilometr, byla rozd lena na t i ásti. První, tyrolská fronta, v ele s generálem Danklem, druhá fronta na h ebenech Karnských a Julských Alp s p ístupy do Korutan vedená generálem Rohrem a t etí v P ímo í podél hrani ní eky So e pod velením generála Boroevi e Fu ík, J. So a (Isonzo) str Tamté, str AOK - Armee Oberkommando = armádní vrchní velení. Tamté, str Tamté, str

20 A. Julské Alpy v okolí Kobaridu. Dnes si jen t ko doká eme p edstavit, jaké to bylo bojovat v horách a navíc s nedostate ným vybavením. Foto: autorka front válka Na jednotlivých s cílem tyrolské probíhala v podob boj ovládnout vrcholy velehor a pr smyky. 43 Proto e na východní front armádu úsp chy a ruská vojska mohlo ustupovala, provázely rakouskouherskou Rakousko- Uhersko p esunout n které jednotky na italskou frontu do oblasti ji ního Tyrolska. S novými posilami se vrchní velitel rakousko-uherské armády generál Franz Conrad von Hötzendorf rozhodl realizovat sv j dlouho zamý lený plán - protiofenzivu, která by prolomila italské pozice a mo ná i vít zn ukon ila válku na italské front. Jako místo pro útok zvolil generál Von Hötzendorf náhorní plo iny u Tridentu, které byly pro oba protivníky strategickým úsekem. 15. kv tna 1916 zahájili krátkou d lost eleckou p ípravou Strafexpedition (Trestná expedice; Von Hötzendorf cht l Italy potrestat za jejich proradnost). P ekvapení Italové se po t kých bojích za ali stahovat ze svých pozic. Státy Dohody tedy zva ovaly, jak tuto ofenzivu zastavit. Jakákoli akce na západní front nep icházela v úvahu kv li vytí ení v bitv u Verdunu. Za alo se tedy p emý let o východní front. Generál Brusilov navrhl zahájit ofenzivu (známá jako Brusilovova ofenziva, viz kapitola První sv tová válka), která by p inutila p esunout rakousko-uherské jednotky zp t na východní frontu a tím odleh it Itálii. Brusilovova ofenziva byla zahájena 4. ervna 1916 a sv j ú inek na ji ní frontu m la ji 17. ervna, kdy Rakousko-Uhersko ukon ilo Trestnou expedici. 44 Rok poté rozpoutala italská 43 Fu ík, J. So a (Isonzo) str Vri an, J. Po zapadlých stopách eských voják. Z Julských Alp k Jadranu. str

21 armáda materiálovou bitvu 45 o Monte Ortigaro (2150 m. n. m), p i em výchozí útok byl veden ze stejné náhorní plo iny a rovn skon il fiaskem. 46 V prost ední ásti fronty na jihovýchod Julských Alp probíhaly boje p edev ím od zá í 1917, kdy n mecko-rakousko-uherská vojska zahájila ofenzivu Kobaridu. Hlavní boje probíhaly podél eky So i (Isonzo) na tzv. so ské front a ji od po átku války byly nejrozsáhlej í a také nejintenzivn j í. 27. kv tna 1915 bylo vytvo eno velitelství 5. polní armády pod velením generála p choty Svetozara Boroevi e, sídlící v Lublani a pozd ji p esunuté do Postojne. 47 Na po átku roku 1916 byl obnoven pra ský 28. p í pluk, rozpu t ný po velikono ní bitv v Karpatech kv tna 1915 se pokou ely jednotky italské armády p ekro it hranice habsburské monarchie. Následující den pak zaúto ila italská p chota na rakouskouherské obranné body po celé délce toku So e. I p es n kolikanásobnou po etní p evahu se Ital m a do podzimu 1917 nepoda ilo prolomit nep átelské linie. So ské front se více v nuje kapitola ARMÁDA A JEJÍ VÝZBROJ Italská armáda m la hlavní výhodu v tom, e bojovala na jedné front doma, a tudí mohla rychle nahrazovat ztráty. Dal í velmi d le itá výhoda byla ve zbraních, kterých m la dostatek jednak z vlastních zdroj, ale také od stát Dohody. Italský postup spo íval v zahájení d lost elecké p ípravy a následné bodákové zte i doprovázené útokem p choty, která m la podle p edpisu vp ed za ka dou cenu. To m lo za následek velký po et ob tí, nebo do úto ník st ílely nep átelské (obranné) kulomety. Tento postup se zm nil a v roce 1917, kdy se za ala vyu ívat úderná taktika. 48 Rakousko-uherská armáda musela na italské front provést radikální zm ny oproti jiným frontám i d ív j ím válkám, a to ve v ech sm rech; v organizaci, výzbroji i v taktice. Nap íklad barva uniformy se zm nila ze tikov edé na polní edou 49 nebo 45 bitva, ve které je hlavní cíl od íznout nep ítele od zásobování. Kdy nemá nep ítel zásoby, musí se vzdát. 46 Fu ík, J. So a (Isonzo) str Tamté, str Tamté, str Tamté, str

22 avle byly nahrazeny bodáky 50. Jedna z výhod rakousko-uherské armády byly kulometné roty, které vyrovnávaly nedostatky v po tu voják. Jezdecké oddíly byly na obou stranách k boji nevhodné, pou ívaly se pouze v malém po tu k hlídkám a kurýrní slu b. Kon byli kv li jejich klesajícímu po tu, malému uplatn ní a p edev ím z d vodu velké spot eby munice a nutnosti jejího rychlého dopln ní, postupn nahrazováni automobily. 51 Na ja e roku 1916 za alo rakousko-uherské velení hledat zp sob jak vyrovnat italskou po etní p evahu. 52 Jako jedna z variant p icházelo v úvahu pou ití bojových plyn. Generál Boroevi byl od po átku proti, proto e se obával jednak o své vojáky nedostate n vybavené ochrannými prost edky, a p edev ím tém jisté odvety z italské strany. Prosazení plyn na so ské front se v ak nakonec poda ilo arcivévodovi Josefu, veliteli VII. armádního sboru 53, který cht l tímto zp sobem získat zp t kótu Jako bojový plyn se pou íval v t inou chlór a fosgen 55. Plyn mohl být vypu t n bu st ílením plynových granát, shazováním plynových pum, nebo vypou t ním z potrubí od vlastních zákop sm rem k nep íteli. Velení se nakonec rozhodlo pro potrubí, i p es vysoké riziko spo ívající v závislosti na sm ru v tru. 56 Dne 29. ervna 1916 do lo k prvnímu pou ití plynu u hory Mt. S. Michele. Celá akce skon ila pro rakouskou armádu neúsp chem. Plyn m l být vypu t n v úseku fronty mezi Mainizzou (Majnice), p es severní úbo í San Michele k San Martinu (Martin ina). I p es nep íze po así (vítr výrazn zpomalil) se za alo s vypou t ním plynu podle plánu v p t hodin ráno 29. ervna Jen u levého b ehu Vipavy vydal generál Boroevi na poslední chvíli p íkaz k zastavení plynového útoku z d vodu úplného bezv t í. 57 N které lahve s plynem m ly vadné 50 Fu ík, J. So a (Isonzo) str Tamté, str Tamté, str Tamté, str Vri an, J. Po zapadlých stopách eských voják. Z Julských Alp k Jadranu. str Fosgen, nazývaný té oxychlorid uhli itý je prudce jedovatý, dusivý bezbarvý plyn, mnohem nebezpe n j í ne chlor. Ve styku s vlhkostí sliznic se rozkládá a vznikající kyselina chlorovodíková tyto sliznice leptá. P i vdechnutí do plic dochází k jejich postupnému rozkladu s mo ným následkem smrti. Po nadýchání fosgenu existuje doba latence, trvající a 24 hodin, ve které se neprojevují ádné z etelné p íznaky. P esto v plicích probíhají nevratné zm ny Délka latence závisí v prvé ad na koncentraci fosgenu ve vdechovaném vzduchu a také na dob, po kterou byl lov k jeho p sobení vystaven. Teprve pak se objevují dýchací potí e, zp sobené zalitím plicních sklípk krví a tím vyvolanou nedostate ností p enosu kyslíku do krve. Zdroj: KOT, Ji í. Fosgen. [citováno ] URL: <http://copter.blog.cz/0808/fosgen>. 56 Fu ík, J. So a (Isonzo) str Vri an, J. Po zapadlých stopách eských voják. Z Julských Alp k Jadranu. str

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. U Lesa, Karviná - Ráj

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. U Lesa, Karviná - Ráj Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná

Více

l. 1 Úvodní ustanovení

l. 1 Úvodní ustanovení OBEC V EMYSLICE Obecn závazná vyhlá ka. 1 / 2015 o stanovení systému shroma ování, sb ru, p epravy, t íd ní, vyu ívání a odstra ování komunálních odpad a nakládání se stavebním odpadem na území obce V

Více

kolní ád Mate ské koly, sou ásti Základní koly Bílá 1, Praha 6 (dále jen mate ská kola )

kolní ád Mate ské koly, sou ásti Základní koly Bílá 1, Praha 6 (dále jen mate ská kola ) kolní ád Mate ské koly, sou ásti Základní koly Bílá 1, Praha 6 (dále jen mate ská kola ) kolní ád d sledn vychází ze zákona. 561/2004 Sb., o p ed kolním, základním, st edním, vy ím odborné a jiném vzd

Více

Otavský Plamínek projekt (spolu)práce s d tmi

Otavský Plamínek projekt (spolu)práce s d tmi Otavský Plamínek projekt (spolu)práce s d tmi Otavský Plamínek - tak se nazývá projekt, který v roce 2008 zahájil Hasi ský záchranný sbor Jiho eského kraje, územní odbor Strakonice (dále jen HZS Strakonice).

Více

VL 5 výstupní písemná práce

VL 5 výstupní písemná práce VL 5 výstupní písemná práce Jméno autora: Mgr. Alena Dole ková Datum: 11.6.2010 Ur eno pro: 5. ro ník ZŠ Vzd lávací oblast: lov k a jeho sv t Vyu ovací p edm t: Vlastiv da Tematický okruh: Výstupní písemná

Více

Sm rnice o pracovní dob

Sm rnice o pracovní dob Sm rnice o pracovní dob Pracovní doba je op t na po adu jednání a Evropská komise pravd podobn zve ejní nové návrhy na související sm rnici za átkem roku 2015. Dopady na EPSU a její lenské organizace budou

Více

- 1 - Statut pro ud lení ocen ní "TOP VÍNO SLOVÁCKA"

- 1 - Statut pro ud lení ocen ní TOP VÍNO SLOVÁCKA - 1 - Statut pro ud lení ocen ní "TOP VÍNO SLOVÁCKA" VIII. ro ník 2015 - Slovácko, Zlínský kraj Ocen ní výrobku z odv tví zem d lství a potraviná ství Okresní agrární komora pro okres Uh. Hradi t a Zem

Více

VY_32_INOVACE_D5_20_10. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

VY_32_INOVACE_D5_20_10. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_D5_20_10 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT I. SVĚTOV TOVÁ VÁLKA VY_32_INOVACE_D5_20_10 Anotace: materiál obsahuje 3 úvodní listy, 11 listů prezentace Šablona:

Více

Fronty první světové války

Fronty první světové války Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0940

Více

Pravidla pro hodnocení výsledk vzd lávání

Pravidla pro hodnocení výsledk vzd lávání Základní kola pro t lesn posti ené, Opava, Dostojevského 12 Pravidla pro hodnocení výsledk vzd lávání (sou ást VP kola pro ivot, dodatek k 1. 9. 2012) A/ Pravidla pro hodnocení a klasifikaci ák Z Hodnocení

Více

historická okna a dve e poctivá ká okna a dve e s adicí o oku 1926

historická okna a dve e poctivá ká okna a dve e s adicí o oku 1926 historická okna a dve e poctivá ká okna a dve e s adicí o oku 1926 Pono te se do velkoleposti minulosti, která o ívá ve paletových oknech a historických dve ích. Tato díla starých truhlá ských mistr zdobí

Více

MANDÁTNÍ SMLOUVU dle 566 a násl. obchodního zákoníku (dále jen smlouva )

MANDÁTNÍ SMLOUVU dle 566 a násl. obchodního zákoníku (dále jen smlouva ) Ní e uvedeného dne, m síce a roku uzav ely svazek obcí Povodí Berounky se sídlem Nám. Republiky 1, Plze, 306 32 I : 75042860 zaps. v registru svazku obcí vedeném Krajským ú adem Plze ského kraje zast.

Více

POČÁTEK I. SVĚTOVÉ VÁLKY

POČÁTEK I. SVĚTOVÉ VÁLKY POČÁTEK I. SVĚTOVÉ VÁLKY Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_16-14 Tématický celek: Historie a umění Autor: Miroslav

Více

Návod pro vzdálené p ipojení do sít UP pomocí VPN pro MS Windows 7

Návod pro vzdálené p ipojení do sít UP pomocí VPN pro MS Windows 7 Návod pro vzdálené p ipojení do sít UP pomocí VPN pro MS Windows 7 1. Úvod nezbytné kroky ne se p ipojíte 2. Jak si vytvo it heslo 3. Nastavení VPN p ipojení pro Windows 7 1. Úvod Slu ba VPN umo uje vstoupit

Více

PO ÁRNÍ ÁD OBCE BLUDOV

PO ÁRNÍ ÁD OBCE BLUDOV Obecn závazná vyhlá ka obce Bludov íslo 3 /2003 Obec Bludov na základ usnesení zastupitelstva obce ze dne 29.9.2003, podle 29 odst. 1 písm. O) bod 1. zákona. 133/1985 Sb. o po ární ochran, ve zn ní pozd

Více

Záv re ný ú et obce. finan ní hospoda ení obce ty koly v roce 2014 O: 00508519

Záv re ný ú et obce. finan ní hospoda ení obce ty koly v roce 2014 O: 00508519 Záv re ný ú et obce ty koly finan ní hospoda ení obce ty koly v roce 2014 O: 00508519 ( 17 zákona. 250/2000 Sb., o rozpo tových pravidlech územních rozpo, ve zn ní platných p edpis ) Údaje o obci : Adresa

Více

DĚJEPIS 9. ROČ. OPAKOVÁNÍ Z 8.ROČ, PŘÍČINY PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLKY November (2).notebook 27, 2014

DĚJEPIS 9. ROČ. OPAKOVÁNÍ Z 8.ROČ, PŘÍČINY PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLKY November (2).notebook 27, 2014 OPAKOVÁNÍ Z 8. ROČNÍKU 1. Co je to dualismus? 2. Kdy vzniklo Rakousko Uhersko? 3. Co je Předlitavsko? 4. Co je Zalitavsko? 5. Kdo to byl Alexandr Bach? 6. Co jsou to fundamentální články? 7. Kdo to byli

Více

OBECN ZÁVAZNÁ VYHLÁ KA. Obce Plavsko. O fondu rozvoje bydlení

OBECN ZÁVAZNÁ VYHLÁ KA. Obce Plavsko. O fondu rozvoje bydlení OBECN ZÁVAZNÁ VYHLÁ KA Obce Plavsko O fondu rozvoje bydlení. 7/2000 V Y H L Á K A.7/2000 Obce Plavsko O fondu rozvoje bydlení Obecní zastupitelstvo v Plavsku schválilo dne 21.7.2000 tuto obecn závaznou

Více

1. světová válka (28. 7. 1914 11. 11. 1918)

1. světová válka (28. 7. 1914 11. 11. 1918) 1. světová válka (28. 7. 1914 11. 11. 1918) Tato prezentace byla vypracována v rámci projektu Inovace výuky společenských věd. Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.04/03.0045 Tento materiál slouží výhradně k

Více

Zápis. z jednání ádné valné hromady podle ust. 423 zákona o obchodních korporacích

Zápis. z jednání ádné valné hromady podle ust. 423 zákona o obchodních korporacích Zápis z jednání ádné valné hromady podle ust. 423 zákona o obchodních korporacích I. Firma a sídlo spole nosti P-D Refractories CZ a. s. (d íve Moravské šamotové a lupkové závody a. s.) 679 63 Velké Opatovice,

Více

Všeobecné obchodní podmínky pro předplatné Literárních novin vydavatelství Litmedia, a.s.

Všeobecné obchodní podmínky pro předplatné Literárních novin vydavatelství Litmedia, a.s. Všeobecné obchodní podmínky pro předplatné Literárních novin vydavatelství Litmedia, a.s. 1. Obecná ujednání 1.1. Tyto V eobecné obchodní podmínky pro dodávku ti t ných periodik formou p edplatného upravují

Více

A Kluby Č R Výro č ní zpráva 2007

A Kluby Č R Výro č ní zpráva 2007 A Kluby R Výro ní zpráva 2007 Obsah Poslání Slovo úvodem Poskytované slu by A Poradna Kontaktní centrum Následná pé e Pomoc v krizi Linka d v ry Internetová Poradna Krizová intervence Svépomocné terapeutické

Více

Co postrádají absolventi eských vysokých škol v praxi aneb co nám škola nedala

Co postrádají absolventi eských vysokých škol v praxi aneb co nám škola nedala Co postrádají absolventi eských vysokých škol v praxi aneb co nám škola nedala Pr zkumy a ankety provedené v posledních letech jak mezi zam stnavateli, tak mezi absolventy vysokých škol shodn ukazují,

Více

Zápis.03/2015 ze zasedání Zastupitelstva obce ty koly

Zápis.03/2015 ze zasedání Zastupitelstva obce ty koly Zápis.03/2015 ze zasedání Zastupitelstva obce ty koly Datum Místo ítomní lenové zastupitelstva 25.02.2015 od 19.00 hodin kancelá Obecního ú adu ve ty kolech Št pán Benca, Petr Beneš, Libor Jaeger, Vladislav

Více

U ivatelská p íru ka

U ivatelská p íru ka U ivatelská p íru ka k eearth aplikaci pro prohlí ení vrt a dal ích geologicky dokumentovanýc h objekt z databáze GDO v informa ním systému GS-Geofondu ( íjen 2008) eearth systém umo uje u ivatel m prohlí

Více

1) CHCEME, ABY RADNICE - M

1) CHCEME, ABY RADNICE - M petice-za-zmenu-pravidel_050509.doc PETICE A POŽADAVKY ob an M stské ásti Praha 3 za zm nu pravidel prodeje byt ve IV. etap privatizace byt a na podporu prohlášení Ob anského sdružení ŽIŽKOV (NEJEN) SOB

Více

EHLED OSV za rok 2013 vykonávajících pouze hlavní SV

EHLED OSV za rok 2013 vykonávajících pouze hlavní SV Zadání pro programátory ehled o p íjmech a výdajích OSV za rok 2013, i nasazení verze zpracující p ehled o p íjmech a výdajích za rok 2013 upozornit na projetí dávkového programu v N_UDRZBA pro vy len

Více

ZKUŠENOSTI S REALIZACÍ PROJEKTU TÁBORSKO

ZKUŠENOSTI S REALIZACÍ PROJEKTU TÁBORSKO ZKUŠENOSTI S REALIZACÍ PROJEKTU TÁBORSKO (Ing. Milan Míka, Vodárenská spole nost Táborsko s.r.o.) Úvod Vodárenská spole nost Táborsko s.r.o. (dále VST) za ala projekt Náprava stavu kanaliza ní soustavy

Více

Pro rozbalení menu klikn te na znaménko + 1 P EHLEDY starších aktualizací

Pro rozbalení menu klikn te na znaménko + 1 P EHLEDY starších aktualizací Stránka. 1 z 9 Pro rozbalení menu klikn te na znaménko + Aktualizace 3.Q.2007 obsah 1 P EHLEDY starších aktualizací Nejd ležit jší zm ny obecn závazných p edpis Co možná nevíte..zajímavosti..problémy a

Více

Partnerský program spole nosti ABBYY pro eskou republiku a Slovensko 1

Partnerský program spole nosti ABBYY pro eskou republiku a Slovensko 1 Partnerský program spole nosti ABBYY pro eskou republiku a Slovensko Úrovn partnerství ABBYY je partnersky orientovanou spole ností a používá dvoustup ový model partnerství. Partner m že být bu prodejcem,

Více

Ref R or ef my pr my o lidi NE proti lidem oti Otev Ote ř v ete oč o i č Kampaň ČMKOS

Ref R or ef my pr my o lidi NE proti lidem oti Otev Ote ř v ete oč o i č Kampaň ČMKOS Reformy pro lidi NE proti lidem Otevřete oči Kampa MKOS 6 l í Jaromíra DRÁBKA První le Teorii, e privatizace povede ke zvý ení d chod, prosazovala v polovin 90. let také Sv tová banka. Teorie se v praxi

Více

Smlouvy o poskytnutí ve ejné finan ní podpory z rozpo tu m sta. 29/23/4405/14

Smlouvy o poskytnutí ve ejné finan ní podpory z rozpo tu m sta. 29/23/4405/14 Smluvní strany: Smlouva o poskytnutí ve ejné finan ní podpory z rozpo tu m sta 29/23/4405/14 1. Poskytovatel m sto Uherský Brod Masarykovo nám. 100, 688 17 Uherský Brod, zastoupeno: Patrikem Kun arem,

Více

Aplika ní doložka KA R Ov ování výro ní zprávy

Aplika ní doložka KA R Ov ování výro ní zprávy Aplika ní doložka KA R Ov ování výro ní zprávy ke standardu ISA 720 ODPOV DNOST AUDITORA VE VZTAHU K OSTATNÍM INFORMACÍM V DOKUMENTECH OBSAHUJÍCÍCH AUDITOVANOU Ú ETNÍ ZÁV RKU Aplika ní doložku mezinárodního

Více

stránka 1 celkem 40 - ob anská sdružení po 1. 1. 2014

stránka 1 celkem 40 - ob anská sdružení po 1. 1. 2014 stránka 1 celkem 40 - ob anská sdružení po 1. 1. 2014 stránka 2 celkem 40 zákon. 83/1990 Sb. o sdružování ob an ve zn ní pozd jších p edpis - zvláštní zákon (má p ednost p ed OZ) zákon. 40/1964 Sb. ob

Více

Vzd lávací oblast : lov k a sv t práce Vyu ovací p edm t: lov k a sv t práce - okruh p íprava pokrm

Vzd lávací oblast : lov k a sv t práce Vyu ovací p edm t: lov k a sv t práce - okruh p íprava pokrm Vzd lávací oblast : lov k a sv t práce Vyu ovací p edm t: lov k a sv t práce - okruh p íprava pokrm Charakteristika p edm tu Vzd lávací obsah: Základem vzd lávacího obsahu p edm tu lov k a sv t práce je

Více

Finan ní ízení projekt

Finan ní ízení projekt Finan ní ízení projekt Jaká témata budou probrána v rámci prezentace: Jak pracovat s rozpo tem projektu Jak sledovat harmonogram projektu Jak na finan ní plán projektu Zdroje informací P íru ka pro adatele

Více

Mezinárodní situace na počátku 20. století

Mezinárodní situace na počátku 20. století Mezinárodní situace na počátku 20. století nejvyspělejší zemí světa byly USA nejvyspělejšími evropskými zeměmi byla Francie a Velká Británie, vlastnily koloniální panství a chtěly ho rozšířit Německo a

Více

Výro ní zpráva o innosti školy. Školní rok 2008/2009

Výro ní zpráva o innosti školy. Školní rok 2008/2009 Základní škola, Tachov, Petra Jilemnického 1995 Výro ní zpráva o innosti školy Školní rok 2008/2009 1. Základní údaje o škole 2. P ehled obor vzd lávání 3. P ehled pracovník školy 4. Údaje o p ijímacím

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Chv_III/2_06_02. Moderní dějiny

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Chv_III/2_06_02. Moderní dějiny Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Pracovní list DUMu v rámci projektu Evropské peníze pro Obchodní akademii Písek", reg. č. CZ.1.07/1.5.00/34.0301 Číslo a název

Více

O B E C D R Á C H O V

O B E C D R Á C H O V O B E C D R Á C H O V Zápis. 05/2008 ze sch ze obecního zastupitelstva ze dne 24.04.2008 ítomni: izváni: Ur ení ov ovatelé zápisu : p.paták, p.fousek, ing. Kopá ek, pí,podhrádská, p.peroutka, p.kolá, p.ivanšík

Více

Pomáháme uskute ovat Vaše obchodní sny.

Pomáháme uskute ovat Vaše obchodní sny. Pojišt ní D&O Allianz Protect Pomáháme uskute ovat Vaše obchodní sny. Pojišt ní D&O poskytuje pojistnou ochranu p ipravenou na míru len m výkonného vedení spole nosti. Kdekoliv na sv t. Allianz - stojíme

Více

EVROPSKÁ UNIE Vydání dodatku k Ú ednímu v stníku Evropské unie 2, rue Mercier, L-2985 Luxembourg Fax: (352) 29 29 42 670

EVROPSKÁ UNIE Vydání dodatku k Ú ednímu v stníku Evropské unie 2, rue Mercier, L-2985 Luxembourg Fax: (352) 29 29 42 670 EVROPSKÁ UNIE Vydání dodatku k Ú ednímu v stníku Evropské unie 2, rue Mercier, L-2985 Luxembourg Fax: (352) 29 29 42 670 E-mail: mp-ojs@opoce.cec.eu.int Informace & on-line formulá e: http://simap.eu.int

Více

Pravidla lezení ve skalních oblastech eské republiky

Pravidla lezení ve skalních oblastech eské republiky Pravidla lezení ve skalních oblastech eské republiky lánek 1 Úvod (1) Pravidla lezení ve skalních oblastech eské republiky (dále jen Pravidla ) se vztahují na horolezeckou innost provozovanou na lezeckých

Více

Znalecký posudek. Záv re né zprávy firmy SaNo CB s.r.o.

Znalecký posudek. Záv re né zprávy firmy SaNo CB s.r.o. Znalecký posudek Záv re né zprávy firmy SaNo CB s.r.o. Monitoring obsahu As, Cr, Ni v zeminách a podzemní vod v prostoru pískovny H rka u Plané nad Lu nicí Brno, duben 2011 ZNALECKÝ POSUDEK. 044 02/2011

Více

157 VYHLÁŠKA o náležitostech p ihlášky ke zkoušce k prokázání odborné zp sobilosti k obsluze vysílacích rádiových

157 VYHLÁŠKA o náležitostech p ihlášky ke zkoušce k prokázání odborné zp sobilosti k obsluze vysílacích rádiových 157 VYHLÁŠKA ze dne 19. dubna 2005, o náležitostech p ihlášky ke zkoušce k prokázání k obsluze vysílacích rádiových za ízení, o rozsahu znalostí pot ebných pro jednotlivé druhy, o zp sobu provád ní zkoušek,

Více

ACADEMIA MERCURII SOUKROMÁ ST EDNÍ KOLA, S.R.O. 547 01 NÁCHOD, SMI ICKÝCH 740 VÝRO NÍ ZPRÁVA ZA KOLNÍ ROK 2011/2012

ACADEMIA MERCURII SOUKROMÁ ST EDNÍ KOLA, S.R.O. 547 01 NÁCHOD, SMI ICKÝCH 740 VÝRO NÍ ZPRÁVA ZA KOLNÍ ROK 2011/2012 ACADEMIA MERCURII SOUKROMÁ ST EDNÍ KOLA, S.R.O. 547 01 NÁCHOD, SMI ICKÝCH 740 ASPnet UNESCO Tel./fax: +420 426 893 E-mail: info@academiamercurii.cz, ptackova@academiamercurii.cz VÝRO NÍ ZPRÁVA ZA KOLNÍ

Více

Informace o stavu stavby Sanace a rekultivace skládky TKO Prakšice I a s ní souvisejících majetkoprávních a ve ejnoprávních vztah.

Informace o stavu stavby Sanace a rekultivace skládky TKO Prakšice I a s ní souvisejících majetkoprávních a ve ejnoprávních vztah. Informace o stavu stavby Sanace a rekultivace skládky TKO Prakšice I a s ní souvisejících majetkoprávních a ve ejnoprávních vztah. Skládka Prakšice vznikla v 80-tých letech na severním okraji m sta Uherský

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Pořadové číslo DUM 296 Jméno autora Mgr. DANA ČANDOVÁ Datum, ve kterém byl DUM vytvořen 20. 4. 2012 Ročník, pro který je DUM určen Vzdělávací oblast (klíčová slova) Metodický

Více

Zápis.14/2011 ze zasedání Zastupitelstva obce ty koly

Zápis.14/2011 ze zasedání Zastupitelstva obce ty koly Zápis.14/2011 ze zasedání Zastupitelstva obce ty koly Datum Místo ítomní lenové zastupitelstva Omluven 14.12.2011 od 19.00 hodin kancelá Obecního ú adu ve ty kolech Št pán Benca, Libor Jaeger, Vladislav

Více

Fronta na Soči a čeští vojáci

Fronta na Soči a čeští vojáci Fronta na Soči a čeští vojáci Na jaře 1915, po nezdaru první rakousko-uherské ofenzívy do Srbska a těžkých bojích s Rusy v Haliči a Karpatech, vstoupila do války proti habsburské monarchii dosud neutrální

Více

Aby áci mohli své role dob e plnit, musí se to nau it. musí k tomu dostat prostor, ale také

Aby áci mohli své role dob e plnit, musí se to nau it. musí k tomu dostat prostor, ale také Aby áci mohli své role dob e plnit, musí se to nau it. A aby se to mohli nau it, it musí k tomu dostat prostor, ale také vzor, trp t livost li t a ochotu h t u itel it l a vedení d í koly. Pokud je ve

Více

NÁVRH KONCEPCE DAL ÍHO ROZVOJE ARCHIVU BEZPE NOSTNÍCH SLO EK S VÝHLEDEM NA P TILETÉ OBDOBÍ ANTONÍN KOSTLÁN

NÁVRH KONCEPCE DAL ÍHO ROZVOJE ARCHIVU BEZPE NOSTNÍCH SLO EK S VÝHLEDEM NA P TILETÉ OBDOBÍ ANTONÍN KOSTLÁN NÁVRH KONCEPCE DAL ÍHO ROZVOJE ARCHIVU BEZPE NOSTNÍCH SLO EK S VÝHLEDEM NA P TILETÉ OBDOBÍ ANTONÍN KOSTLÁN P edkládaný návrh koncepce dal ího rozvoje Archivu bezpe nostních slo ek (ABS) s výhledem na dobu

Více

Zápis.07/2011 Ze zasedání Zastupitelstva obce ty koly

Zápis.07/2011 Ze zasedání Zastupitelstva obce ty koly Zápis.07/2011 Ze zasedání Zastupitelstva obce ty koly Datum Místo ítomní lenové zastupitelstva 01.06.2011 od 19.00 hodin kancelá Obecního ú adu ve ty kolech Št pán Benca, Libor Jaeger, Petr Beneš, Vladislav

Více

ZNALECKÝ POSUDEK . 3254/08. O cen nemovitostí zapsaných na LV. 552 pro katastrální území Podskalí II, obec Klu enice, okres P íbram.

ZNALECKÝ POSUDEK . 3254/08. O cen nemovitostí zapsaných na LV. 552 pro katastrální území Podskalí II, obec Klu enice, okres P íbram. ZNALECKÝ POSUDEK. 3254/08 O cen nemovitostí zapsaných na LV. 552 pro katastrální území Podskalí II, obec Klu enice, okres P íbram. Objednatel posudku: Ú el posudku: Mgr. Martin Slavata soudní exekutor

Více

První světová válka. Vít Hradec 4. A

První světová válka. Vít Hradec 4. A První světová válka Vít Hradec 4. A Vznik Trojspolku 1879 Aliance tří císařů Rusko, Německo, Rakousko-Uhersko Rusko později vystupuje 1881 rozpory mezi Francií a Itálií v severní Africe přistoupení Itálie

Více

Výstupy ze sch zky rodi a u itel dne 30.8.2011

Výstupy ze sch zky rodi a u itel dne 30.8.2011 Výstupy ze sch zky rodi a u itel dne 30.8.2011 Sch zky se zú astnilo 7 zástupc rodi, len KRPŠ, paní editelka, celý pedagogický sbor mimo jedné u itelky a paní vychovatelka družiny. P vodní plán byl, aby

Více

Metodika zp sobilých výdaj Monitorovací zprávy. Finan ní ízení

Metodika zp sobilých výdaj Monitorovací zprávy. Finan ní ízení Metodika zp sobilých výdaj Monitorovací zprávy Finan ní ízení OBSAH 1. Metodika zp sobilých výdaj Zdroj informací: P íloha. 8 PP P Metodika zp sobilých výdaj pro ROP SV 2. Monitorovací zprávy Zdroj informací:

Více

Stroj na peníze. Námitky. I. díl. a jak na n IVO TOMAN. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Stroj na peníze. Námitky. I. díl. a jak na n IVO TOMAN. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Stroj na peníze I. díl Námitky a jak na n IVO TOMAN Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s.

Více

VNIT NÍ SM RNICE 1)PRO ZADÁVÁNÍ NABÍDKOVÝCH ÍZENÍ 2)PRO EVIDENCI A ZADÁVÁNÍ VE EJNÝCH ZAKÁZEK MALÉHO ROZSAHU

VNIT NÍ SM RNICE 1)PRO ZADÁVÁNÍ NABÍDKOVÝCH ÍZENÍ 2)PRO EVIDENCI A ZADÁVÁNÍ VE EJNÝCH ZAKÁZEK MALÉHO ROZSAHU VNIT NÍ SM RNICE 1)PRO ZADÁVÁNÍ NABÍDKOVÝCH ÍZENÍ 2)PRO EVIDENCI A ZADÁVÁNÍ VE EJNÝCH ZAKÁZEK MALÉHO ROZSAHU OBEC TY KOLY ÁST I Úvodní ustanovení LÁNEK 1 edm t úpravy Tato sm rnice upravuje zp sob a postup

Více

edm t a p sobnost vyhlášky

edm t a p sobnost vyhlášky O b e c S v i t á v k a Obecn závazná vyhláška. 2/2004 kterou se stanoví provoz systému shromaž ování, sb ru, p epravy, íd ní, využívání a odstra ování komunálních odpad a místní poplatek za provoz tohoto

Více

Akce náboru a formy propagace st edních škol loni a letos. Studie ob anského sdružení Než zazvoní

Akce náboru a formy propagace st edních škol loni a letos. Studie ob anského sdružení Než zazvoní Akce náboru a formy propagace st edních škol loni a letos Studie ob anského sdružení Než zazvoní 30. b ezna 2015 Pr zkum st edních škol Tento dokument shrnuje, jak probíhal nábor student na st ední školy

Více

Jméno autora: Mgr. Barbora Jášová Datum vytvoření: 05. 09. 2012 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_17_ZSV

Jméno autora: Mgr. Barbora Jášová Datum vytvoření: 05. 09. 2012 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_17_ZSV Jméno autora: Mgr. Barbora Jášová Datum vytvoření: 05. 09. 2012 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_17_ZSV Ročník: I. Vzdělávací oblast: Společenskovědní vzdělávání Vzdělávací obor: Základy společenských věd Tematický

Více

PRAVIDLA PRO PRODEJ BYTOVÝCH DOM

PRAVIDLA PRO PRODEJ BYTOVÝCH DOM PRAVIDLA PRO PRODEJ BYTOVÝCH DOM ve vlastnictví eské republiky - p íslušnosti hospoda ení Ministerstva obrany eské republiky a p ísp vkové organizace Správa vojenského bytového fondu Praha (dále jen Pravidla

Více

EVROPSKÁ UNIE Vydání dodatku k Ú ednímu v stníku Evropské unie 2, rue Mercier, L-2985 Luxembourg Fax: (352) 29 29 42 670

EVROPSKÁ UNIE Vydání dodatku k Ú ednímu v stníku Evropské unie 2, rue Mercier, L-2985 Luxembourg Fax: (352) 29 29 42 670 EVROPSKÁ UNIE Vydání dodatku k Ú ednímu v stníku Evropské unie 2, rue Mercier, L-2985 Luxembourg Fax: (352) 29 29 42 670 E-mail: mp-ojs@opoce.cec.eu.int Informace & on-line formulá e: http://simap.eu.int

Více

Návrh koncepce rozvoje Archivu bezpe nostních slo ek s výhledem na p tileté období po stránce projektové, personální i ekonomické

Návrh koncepce rozvoje Archivu bezpe nostních slo ek s výhledem na p tileté období po stránce projektové, personální i ekonomické Návrh koncepce rozvoje Archivu bezpe nostních slo ek s výhledem na p tileté období po stránce projektové, personální i ekonomické Souhlasím se zve ejn ním návrhu koncepce na webových stránkách Archivu

Více

U ivatelská p íru ka

U ivatelská p íru ka RC modely automobil Porsche Cayman Mercedes-Benz SL65 AMG Lamborghini Aventador BMW X6 U ivatelská p íru ka 1/8 Obsah Úvod... 3 Obsah balení... 3 P ed prvním pou itím... 3 D le ité informace t kající se

Více

Statistika pro geografy. Rozd lení etností DEPARTMENT OF GEOGRAPHY

Statistika pro geografy. Rozd lení etností DEPARTMENT OF GEOGRAPHY Statistika pro geografy Rozd lení etností DEPARTMENT OF GEOGRAPHY Faculty of Science Palacký University Olomouc t. 17. listopadu 1192/12, 771 46 Olomouc Pojmy etnost = po et prvk se stejnou hodnotou statistického

Více

Obec Ústí Záv re ný ú et za rok 2008

Obec Ústí Záv re ný ú et za rok 2008 Obec Ústí Záv re ný ú et za rok 2008 1) Základní údaje Rozpo et obce Ústí na rok 2008 byl schválen zastupitelstvem obce 13.2.2008. Do té doby bylo hospoda ení obce ur ováno rozpo tovým provizoriem. Rozpo

Více

P íloha k ú etní záv rce za rok 2 0 0 9

P íloha k ú etní záv rce za rok 2 0 0 9 P íloha k ú etní záv rce za rok 2 0 0 9 P íloha je zpracována v souladu s vyhlá kou. 500/2002 Sb., kterou se provád jí n která ustanovení zákona. 563/1991 Sb., o ú etnictví, ve zn ní pozd j ích p edpis,

Více

OBEC TEPLICE NAD BE VOU

OBEC TEPLICE NAD BE VOU OBEC TEPLICE NAD BE VOU ZÁPIS. 5/2007 ze zasedání zastupitelstva Obce Teplice nad Be vou, které se konalo dne 12. zá í 2007 v sále Hasi ské zbrojnice v Teplicích nad Be vou P ítomni: Ladislav Táborský

Více

P IDRU ENÁ KOLA UNESCO R VÝRO NÍ ZPRÁVA ZA KOLNÍ ROK 2009/2010

P IDRU ENÁ KOLA UNESCO R VÝRO NÍ ZPRÁVA ZA KOLNÍ ROK 2009/2010 P IDRU ENÁ KOLA UNESCO R VÝRO NÍ ZPRÁVA ZA KOLNÍ ROK 2009/2010 Charakteristika kol ACADEMIA MERCUII je st ední kola, která integruje t i studijní obory: Gymnázium, Ekonomické lyceum a Cestovní ruch. kola

Více

Výro ní zpráva Volno, o.s. 2012

Výro ní zpráva Volno, o.s. 2012 Výro ní zpráva Volno, o.s. 2012 Poslání: Podpora pe ující rodiny tak, aby dít nebo osoba s postižením i nadále žila v rodin a zárove byl umožn n d stojný život pe ující osob i celé rodin. Obsahem innosti

Více

5. Ned le postní, tematická homilie

5. Ned le postní, tematická homilie 5. Ned le postní, tematická homilie P t hlavních ástí eucharistické modlitby: 1. Preface - úvod 2. Epikleze vzývání Ducha svatého nad p inesenými dary 3. Slova ustanovení Toto je moje t lo, toto je má

Více

Projektový tým, indikátory, aktivity projektu, harmonogram. Seminá PAAK ízení projekt

Projektový tým, indikátory, aktivity projektu, harmonogram. Seminá PAAK ízení projekt Projektový tým, indikátory, aktivity projektu, harmonogram Seminá PAAK ízení projekt Projektový tým Kvalitní projektový tým - základem pro úsp ch ka dého projektu Návrh týmu v p ípravné fázi s ohledem

Více

Projekt je obvykle iniciován z d vodu dodržení sou asné i budoucí úrovn výroby,

Projekt je obvykle iniciován z d vodu dodržení sou asné i budoucí úrovn výroby, 164 Pr b h a a ízení investi ního procesu v eské rafinérské, a.s. a.s. Ing. Ing. Josef Josef Sváta, eská rafinérská a.s., O. Wichterleho 809, 278 52 52 Kralupy nad nad Vltavou, tel.:+420 315 718 605, e-mail:

Více

ZNALECKÝ POSUDEK . 3241/2012

ZNALECKÝ POSUDEK . 3241/2012 ZNALECKÝ POSUDEK. 3241/2012 O cen nemovitosti - pozemku parc.. 550/216, 550/226 a 550/237 v kat. úz. Nechanice, obec Nechanice, okres Hradec Králové, ve vlastnictví Luboše Pavelky. Objednatel znaleckého

Více

Psychiatrická nemocnice ( lé ebna):

Psychiatrická nemocnice ( lé ebna): Psychiatrická nemocnice ( lé ebna): Psychiatrická nemocnice je léka ské za ízení, které se zam uje p evážn na lé bu závažných duševních onemocn ní. Psychiatrické nemocnice se mohou lišit v metodice a postupu

Více

ODBORNÁ KONFERENCE S MEZINÁRODNI ÚČASTÍ 1. cirkulář a výzva k příspěvkům a presentacím firem VODNÍ TOKY 2009

ODBORNÁ KONFERENCE S MEZINÁRODNI ÚČASTÍ 1. cirkulář a výzva k příspěvkům a presentacím firem VODNÍ TOKY 2009 ODBORNÁ KONFERENCE S MEZINÁRODNI ÚČASTÍ 1. cirkulář a výzva k příspěvkům a presentacím firem VODNÍ TOKY 2009 Obor vodních toků legislativa, financování, plánování Technická opatření na vodních tocích zkušenosti

Více

ÍKAZ EDITELE ŠKOLY. 1/2013

ÍKAZ EDITELE ŠKOLY. 1/2013 ÍKAZ EDITELE ŠKOLY. 1/2013 k provedení ádné inventarizace majetku a závazk ke dni 31. 12. 2013 Na základ ustanovení 29 a 30 zákona. 563/1991 Sb., o ú etnictví, ve zn ní pozd jších p edpis, a v souladu

Více

MANUÁL PRO PRÁCI S POČÍTAČOVÝM PROGRAMEM SLUNÍČKO

MANUÁL PRO PRÁCI S POČÍTAČOVÝM PROGRAMEM SLUNÍČKO UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Katedra speciální pedagogiky RADKA BENEŠOVÁ III. roč ník prezenč ní studium obor: speciální pedagogika př edškolního vě ku MANUÁL PRO PRÁCI S POČÍTAČOVÝM

Více

1. IDENTIFIKA NÍ ÚDAJE 2 2. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O STAVB, DRUH A UMÍST NÍ...3 3. PODKLADY...4 4. LEN NÍ STAVBY...5 5. V CNÉ A ASOVÉ VAZBY...

1. IDENTIFIKA NÍ ÚDAJE 2 2. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O STAVB, DRUH A UMÍST NÍ...3 3. PODKLADY...4 4. LEN NÍ STAVBY...5 5. V CNÉ A ASOVÉ VAZBY... 1. IDENTIFIKA NÍ ÚDAJE 2 1.1 IDENTIFIKA NÍ ÚDAJE STAVBY...2 1.2 IDENTIFIKA NÍ ÚDAJE INVESTORA ADATELE 2 2. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O STAVB, DRUH A UMÍST NÍ...3 2.1. DRUH STAVBY....3 2.2. UMÍST NÍ STAVBY.4 3. PODKLADY....4

Více

Analýza aktivit student v e-learningových kurzech

Analýza aktivit student v e-learningových kurzech Ingrid NAGYOVÁ Ostravska Univerzita v Ostrave, eská Republika Analýza aktivit student v e-learningových kurzech Úvod Informa ní výchova je proces p ípravy a vzd lání lov ka v oblasti informa ní a po íta

Více

Vzd lávací oblast: Volitelné p edm ty - Um ní a kultura Vyu ovací p edm t: Výtvarná tvorba

Vzd lávací oblast: Volitelné p edm ty - Um ní a kultura Vyu ovací p edm t: Výtvarná tvorba Vzd lávací oblast: Volitelné p edm ty - Um ní a kultura Vyu ovací p edm t: Výtvarná tvorba Charakteristika p edm tu Vzd lávací obsah: Základem vzd lávacího obsahu p edm tu Výtvarná tvorba je vzd lávací

Více

Adresa školy:... Adresa bydliště:... E-mailová adresa žáka:..

Adresa školy:... Adresa bydliště:... E-mailová adresa žáka:.. Č. Příjmení a jméno:. Adresa školy:.... Adresa bydliště:........ E-mailová adresa žáka:.. (Adresy vyplňte až po ukončení soutěžního kola, zejm. u prací postupujících do vyššího kola.) Národní institut

Více

Státní statek Bystré, národní podnik

Státní statek Bystré, národní podnik STÁTNÍ OBLASTNÍ ARCHIV V ZÁMRSKU. ev. listu NAD: 445. archivní pom cky: 894 Státní statek Bystré, národní podnik 949-952 inventá Mgr. Helena Pochobradská, Ph.D. Zámrsk 204 O b s a h Úvod 3 I. Vývoj p vodce

Více

Podpora cykloturistiky v eské republice se zam ením na Kraj Vyso ina

Podpora cykloturistiky v eské republice se zam ením na Kraj Vyso ina Vyso ina Tourism, ísp vková organizace Podpora cykloturistiky v eské republice se zam ením na Kraj Vyso ina Tomáš ihák, Vyso ina Tourism Konference Budování cyklotras v NSK Nitra, 22. 8. 2012 6.9.2012

Více

o místním poplatku za provoz systému shromaž ování, sb ru, p epravy, t íd ní, využívání a odstra ování komunálních odpad

o místním poplatku za provoz systému shromaž ování, sb ru, p epravy, t íd ní, využívání a odstra ování komunálních odpad OBEC ÚSTÍ Obecn závazná vyhláška. 1/ 2012 o místním poplatku za provoz systému shromaž ování, sb ru, p epravy, t íd ní, využívání a odstra ování komunálních odpad Zastupitelstvo obce Ústí se na svém zasedání

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í PRVNÍ SVĚTOVÁ VÁLKA 1914-1918 Literatura Child, John, Tim Hodge and David Taylor. Understanding History 3. MacDonald, Lynn. Voices and Images of the Great War. Traynor, John. Europe 1890-1990. Walsh, Ben.

Více

Prodej skla a materiálu ve Skalici

Prodej skla a materiálu ve Skalici XII. Domácí veletrh TGK ve Skalici Vá ení p íznivci a p átelé barevného a jiného skla, TGK-technika,sklo a um ní s.r.o. Skalice 230 CZ 471 17 Skalice u.lípy dovolujeme si Vás pozvat na ji XII. Domácí veletrh

Více

Finan ní mechanismy EHP/Norska

Finan ní mechanismy EHP/Norska Finan ní mechanismy EHP/Norska Podpora zemí EHP a Norska je ur ena na projekty rozvoje a spolupráce neziskových organizací, výzkumných institucí a subjekt ve ejného i soukromého sektoru. Mezi prioritní

Více

Změny v České republice po sametové revoluci

Změny v České republice po sametové revoluci Změny v České republice po sametové revoluci ANEB: CO MOŽNÁ (NE)VÍTE O ČESKU Kvíz Co (ne)víte o esku? 1. Jakou spot ebu piva na hlavu má R a kolikáté je na sv t? 2. Kolikátým premiérem po samet.rev. je

Více

ENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA

ENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA VE EJNÁ NABÍDKA POZEMK UR ENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA. 95/1999 Sb., O PODMÍNKÁCH P EVODU ZEM D LSKÝCH A LESNÍCH POZEMK Z VLASTNICTVÍ STÁTU NA JINÉ OSOBY, VE ZN NÍ POZD JŠÍCH P EDPIS (DÁLE JEN ZÁKON

Více

Kongresové centrum U Hájk 17.9.2013 Bezpe né a úsporné bydlení v bytových domech

Kongresové centrum U Hájk 17.9.2013 Bezpe né a úsporné bydlení v bytových domech Kongresové centrum U Hájk 17.9.2013 Bezpe né a úsporné bydlení v bytových domech Program Úvod: Již nemusíte zavírat, dve e to ud lají za vás JIS, spol. s r.o. osv ený výrobce oken a dve í Bezpe nostní

Více

Zápis.13/2013 ze zasedání Zastupitelstva obce ty koly

Zápis.13/2013 ze zasedání Zastupitelstva obce ty koly Zápis.13/2013 ze zasedání Zastupitelstva obce ty koly Datum Místo ítomní lenové zastupitelstva 30.10.2013 od 19.00 hodin kancelá Obecního ú adu ve ty kolech Št pán Benca, Petr Beneš, Libor Jaeger, Martina

Více

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROST EDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65

MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROST EDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROST EDÍ 100 10 PRAHA 10 - VRŠOVICE, Vršovická 65 V Praze dne: 11. 4. 2013.j.: 25008/ENV/13 ZÁV R ZJIŠ OVACÍHO ÍZENÍ podle 10d zákona. 100/2001 Sb., o posuzování vliv na životní

Více

Ú innost laseru. The Bend The Combi The Laser The Punch The System The Software

Ú innost laseru. The Bend The Combi The Laser The Punch The System The Software Ú innost laseru The Bend The Combi The Laser The Punch The System The Software Inovace & zku enost Ekonomika a ekologie PLATINO Fiber 2D laserov ezací stroj - perfektní soulad inovace a zku eností. Tento

Více

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE. Zpracování generel a pasportizace areál ve správ KSS LK

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE. Zpracování generel a pasportizace areál ve správ KSS LK ZADÁVACÍ DOKUMENTACE podle zákona. 137/2006 Sb., o ve ejných zakázkách, v platném zn ní (dále jen zákon) v rámci zjednodu eného podlimitního ízení pro ve ejnou zakázku na slu by: Zpracování generel a pasportizace

Více

GEODÉZIE ENGINEERING s.r.o. Mezinár.výzkumné laserové centrum ELI Hrdlo ezská 21/31, 19000 Praha 9, tel: +420 284 810 346

GEODÉZIE ENGINEERING s.r.o. Mezinár.výzkumné laserové centrum ELI Hrdlo ezská 21/31, 19000 Praha 9, tel: +420 284 810 346 GEODÉZIE ENGINEERING s.r.o. Mezinár.výzkumné laserové centrum ELI Hrdlo ezská 21/31, 19000 Praha 9, tel: +420 284 810 346 Dolní B ežany email: geopraha@geopraha.cz, web: www.geopraha.cz Projekt m ení posun

Více

OBSAH 2 ÚVODNÍ SLOVO P EDSEDY 3 ZÁKLADNÍ FAKTA 4 INNOST OB ANSKÉHO SDRUŽENÍ PARADOX 5 PROJEKT CROSS N ART 5 ŽELEZNÁ GALERIE 6 DIVADLO NA P DU 8

OBSAH 2 ÚVODNÍ SLOVO P EDSEDY 3 ZÁKLADNÍ FAKTA 4 INNOST OB ANSKÉHO SDRUŽENÍ PARADOX 5 PROJEKT CROSS N ART 5 ŽELEZNÁ GALERIE 6 DIVADLO NA P DU 8 VÝRO NÍ ZPRÁVA OB ANSKÉHO SDRUŽENÍ PARADOX PRO ROK 2007 OBSAH OBSAH 2 ÚVODNÍ SLOVO P EDSEDY 3 ZÁKLADNÍ FAKTA 4 INNOST OB ANSKÉHO SDRUŽENÍ PARADOX 5 PROJEKT CROSS N ART 5 ŽELEZNÁ GALERIE 6 DIVADLO NA P

Více

Efektivita kariérového kou ování

Efektivita kariérového kou ování Efektivita kariérového kou ování Anotace Sylvie Navarová P ísp vek prezentuje provedený výzkum mezi áky st edních kol v oblasti jejich volby st ední koly a pov domí o dal ích mo nostech studia i zam stnání.

Více