e tí a slovin tí vojáci za první sv tové války na italské front - v osobních sv dectvích

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "e tí a slovin tí vojáci za první sv tové války na italské front - v osobních sv dectvích"

Transkript

1 Univerzita Pardubice Fakulta filozofická e tí a slovin tí vojáci za první sv tové války na italské front - v osobních sv dectvích Jaroslava Patermanová Bakalá ská práce 2011

2

3

4 Prohla uji: Tuto práci jsem vypracoval samostatn. Ve keré literární prameny a informace, které jsem v práci vyu il, jsou uvedeny v seznamu pou ité literatury. Byl jsem seznámen s tím, e se na moji práci vztahují práva a povinnosti vyplývající ze zákona. 121/2000 Sb., autorský zákon, zejména se skute ností, e Univerzita Pardubice má právo na uzav ení licen ní smlouvy o u ití této práce jako kolního díla podle 60 odst. 1 autorského zákona, a s tím, e pokud dojde k u ití této práce mnou nebo bude poskytnuta licence o u ití jinému subjektu, je Univerzita Pardubice oprávn na ode mne po adovat p im ený p ísp vek na úhradu náklad, které na vytvo ení díla vynalo ila, a to podle okolností a do jejich skute né vý e. Souhlasím s prezen ním zp ístupn ním své práce v Univerzitní knihovn. V Pardubicích dne Jaroslava Patermanová

5 Cht la bych pod kovat panu doc. PhDr. Tomá i Jiránkovi, Ph. D. za pomoc p i tvorb této práce. Dále panu Ing. Pavlu Han arovi a paní Blance Han arové za ochotnou spolupráci a poskytnutí materiál o Jendovi Rajmanovi. Pod kování pat í také rodin a p átel m za jejich podporu.

6 Anotace Tato práce se zam uje p edev ím na sv dectví a vzpomínky voják, kte í se ú astnili boj na italské, respektive so ské front. Nejprve je nastín na politická situace v Evrop p ed první sv tovou válkou, popsán po átek první sv tové války a pr b h boj na jednotlivých frontách. Následuje kapitola podrobn ji se v nující italské front. Samostatná kapitola se soust e uje na so skou frontu, jako to nejd le it j í úsek italské fronty. Hlavní ást práce se v nuje voják m, kte í p ímo bojovali nebo byli p ítomni boj m na italské front. Po stru ných ivotopisech jednotlivých voják následuje vylí ení ivotních podmínek na front dopln né o vzpomínky voják. Záv re ná kapitola ukazuje boj na front z jiného pohledu, a to z pohledu legioná. Klí ová slova První sv tová válka - Italská fronta - So ská fronta - osobní sv dectví - voják - legioná i

7 Anotation This work is mainly focused on witnesses and memories of soldiers, who participated on fights on Italian, or So a front. At first is outline politic situation in Europe before First World War, described beginning of First World War and process of fights on particular fronts. Continuing chapters are, in detail, focused on Italian front. Separate chapter are concentrate on So a front, as most important part in Italian front. Brief curriculum vitae of individual soldiers are followed by portray of life conditions on front, which are supplement by memories of soldiers. Closing chapter show fight on front from different point of view, from legionaries point of view. Key words First world war - Italian front - So a front - personal witness - soldier - legionary

8 Obsah 1. Úvod První sv tová válka Vývoj na jednotlivých frontách Západní fronta Jihovýchodní fronta Východní fronta Mírová jednání Italská fronta Armáda a její výzbroj e i na italské front So ská Fronta So ské bitvy Vojáci na Italské front Vojáci - Spisovatelé Dr. Ljudevit Pivko Josef Váchal Jan Janou ek Vojáci - Fotografové Jind ich Bi ický Jenda Rajman ivot na Italské front Seznámení s válkou My lenky vojáka Zásobování (Stravování) Hygiena ikana Nemocní? Uprost ed vále né v avy V zajetí Zajatecké tábory v Itálii Rozdílné pohledy... 44

9 7. Legioná i - Dobrovolníci Nadporu ík (Dr.) Ljudevit Pivko Carzanský podnik Dobrovolnický oddíl jihoslovansko- eský (Pivkovi dobrovolníci) Jan apek eskoslovenský dobrovolnický sbor Z boj za svobodu vlasti Záv r Resumé Seznam pramen a literatury Seznam obrázk Seznam p íloh... 63

10 1. Úvod Po skon ení první sv tové války byli v eskoslovensku oslavováni jako hrdinové legioná i. Dnes se v ak nejvíce p ipomínají legioná i bojující na východní front. Pro se o p sobení eských voják na italské front tém nemluví? Nejen o eských legioná ích, ale i o v ech eských vojácích. Nebyli to snad také hrdinové, kte í nasadili své ivoty, aby chránili ivoty jiných? Vliv na tuto skute nost má nejspí i interpretace událostí první sv tové války. N kte í mají za hrdiny legioná e, kte í na front p eb hli k nep íteli, aby mohli bojovat proti Rakousku-uhersku, a tím také za samostatnost ech ( eskoslovenska). Jiní pova ují za hrdinství bít se v cizí zemi za bezpe í místních obyvatel. Bojovat na jedné stran za nenávid nou dynastii, na stran druhé za blízký slovinský národ. Ve své práci se zam uji na vzpomínky (osobní sv dectví) voják, kte í si pro ili peklo na zemi v podob války, a to nejen jako boje na front, ale i v podob ikany ze strany nad ízených i siln j ích, nedostatku soukromí, jídla a oble ení, o financích nemluv. Bojovat v zákopech muselo být stra né, av ak bojovat v zákopech na svazích a vrcholcích Alp muselo být je t hor í. To jsem si pln uv domila v okam iku, kdy jsem projí d la údolím eky So i p i cest do Tolminu a Kobaridu, kde se nachází muzea a památníky první sv tové války. lov k si jen t ko doká e p estavit, jak na strmých, kamenitých svazích mohli lidé lézt, nato pak bojovat. V t ina lidí si pod pojmem vojsko p edstaví masu lidí bojujících za ur itou v c i my lenku. P edstavují si proti sob bojující N mecko a Británii, národy Rakouska-Uherska a Srby nebo Napoleona a Nelsona, k es any a muslimy, b lochy a indiány, ale málokdo si p edstaví, e bojuje eský peka, který má doma enu a pekárnu, proti italskému emeslníkovi, kterého doma eká man elka a p t d tí. Bojují proti sob, ani by cht li. Museli na frontu, i kdy by rad ji byli doma se svými rodinami a svou prací, st ílí po sob, proto e mají strach. Strach, e pokud oni nezabijí vojáka z nep átelské strany, zabije on je. St ílí proti sob z pu ek a d l, házejí po sob granáty klasické i se smrtícím plynem, ale vlastn nev dí pro. Pro musejí zabíjet jiné lidi, kte í jim nic neud lali, ale ze strachu o sv j ivot pokra ují ve vra d ní. Proto bych cht la p iblí it ivot takových voják, kte í nev dí pro a p ece musí bojovat. 1

11 O p í in válek uva oval Josef Váchal a do el k záv ru, e p í inou je vzmáhající se nedostatek p dy a chleba p espo etn narozeným, a e válka je nutným zlem lidstvu, dovolujícím íti i mrzák m t la neb ducha v intencích nábo enských válka, jediný to prost edek k docílení rovnováhy v ivotech dý ících na povrchu zem, kdy p írodní katastrofy nedosta ují. 1 Po zapadlých stopách eských voják 2 od Jozefa Vri ana, So a od Josefa Fu íka a Po stopách so ské fronty 4 od Marka Simi e jsou knihy, ze kterých erpám, a které se zabývají událostmi na So ské front v celé í i. Ráda bych ale ve své práci p iblí ila i to, jak vnímali, cítili a sná eli válku jednotliví vojáci. Co nap íklad cítil malí a spisovatel Josef Váchal, který se staral jen o svá díla, nikoli o politiku. Jak pro íval válku starosta kampeli ky Jan Janou ek, b hem narukování erstvý otec. Jak sná el odlou ení od své milé kniha Jenda Rajman. N kte í z t ch, kte í museli na frontu, padli i se stali nezv stnými. Ostatní se vrátili dom ke svým rodinám, své práci, k p átel m a ili dál sv j ivot bez cizího pov imnutí. Av ak n kolik z nich po sob zanechalo stopy. A úmysln, v knihách, jako Josef Váchal v knize Malí na front 5, nebo Jan Janou ek v knize Z boj za svobodu vlasti 6, nebo zcela nev dom v podob negativ, fotografií a dopis, které po sob zanechali Jenda Rajman a Jind ich Bi ický. R zné pohledy na válku a její ob ti beletrizoval ve své knize erno lutý mumraj 7 také Jan Václav Ros lek. Osobní sv dectví vojáci zachycovali nejen v podob poznámek i deník, ale n kolik z nich zv nilo své dojmy a vzpomínky pomocí fotoaparátu. V mé práci uvádím dva tyto fotografy - Jind icha Bi ického, jeho fotografie byly vystaveny v Tereziánském k ídle Pra ského hradu na výstav Pe ky první sv tovou válkou a Jendu Rajmana. Fotografie Jendy Rajmana mi poskytl k nahlédnutí a ofocení jeho vnuk pan ing. Pavel Han ar. Rajmanovy fotografie jsou o to hodnotn j í, jeliko v t ina z nich obsahuje popisky v etn datace. Abych dala prostor i pohledu z druhé strany, nejen ze strany voják, bojujících v rn za Rakousko-Uhersko, v nuji také jednu kapitolu legioná m. V ní bych se cht la v novat jak obecnému pohledu na legioná e jako na hrdiny na í vlasti, je zmi ují 1 VÁCHAL, Josef: Malí na front. Praha, ISBN str VRI AN, Jozef: Po zapadlých stopách eských voják. Z Julských Alp k Jadranu. Olomouc, ISBN FU ÍK, Josef: So a (Isonzo) Praha, ISBN SIMI, Marko: Po sledeh so ke fronte. Ljubljana, ISBN VÁCHAL, J: Malí na front. 6 JANOU EK, Jan: Z boj za svobodu vlasti. Praha, ROS LEK, Jan Václav: erno- lutý mumraj. Praha,

12 knihy Ob ti 8 od Josefa Logaje, eskosloven tí legioná i ( ) od Karla Pichlíka a dal ích autor 9 a S výzv d íky 10 od Vojt cha Hanzala, tak z pohledu profesora Ljudevita Pivka, slovinského d stojníka a jednoho ze zakladatel legií v Itálii. Pivko své vzpomínky zachytil v knihách Proti Rakousku 11 (první kniha vy la pod názvem Carzano, druhá Bok po boku). 8 LOGAJ, Josef: Ob ti. Praha, PICHLÍK, Karel - KLÍPA, Bohumír - ZABLOUDILOVÁ, Jitka: eskosloven tí legioná i ( ). Praha, ISBN HANZAL, Vojt ch: S Výzv d íky od výcarských ledovc a po mo e Adriatické: Pé í památníku osvobození. Praha, PIVKO, Ljudevit. Proti Rakousku. Praha,

13 2. PRVNÍ SV TOVÁ VÁLKA První sv tová válka byl do té doby nejv t í vojenský konflikt, který se rozho el mezi státy tzv. Trojspolku a Trojdohody uzav elo N mecko a Rakousko-Uhersko smlouvu o vzájemné pomoci v p ípad vále ného stavu s Ruskem, jejím podpisem vznikl Dvojspolek. Trojspolek vznikl podepsáním smlouvy mezi Dvojspolkem a Itálií, která se tímto cht la dostat z izolace. Itálie m la zájem o ást území dne ního Slovinska a Chorvatska. Tato smlouva zahrnovala nap. závazek N mecka bránit Itálii v p ípad jejího napadení Francií a naopak se Itálie zavázala pomoci N mecku v p ípad, e by bylo napadeno Francií. Toto ustanovení platilo pouze v p ípad napadení dv ma státy, v p ípad napadení jedním státem m li spojenci zachovat neutralitu. Smlouva m la platnost 5 let a postupn byla prodlu ována. B hem války se na stranu Trojspolku p idala Osmanská í e a Bulharsko. Z obav p ed napadením n kterým ze stát Trojspolku uzav ela Francie s Ruskem dohodu o vzájemné pomoci p i napadení n kterým státem Trojspolku byla podepsána tzv. Srde ná dohoda (Entente cordiale) mezi Francií a Velkou Británií 12, která se týkala p edev ím rozd lení vlivu v koloniích. V roce 1907 podepsali zástupci Velké Británie a Ruska Sanktpeterburskou dohodu o rozd lení vlivu v Persii. 13 Po uzav ení Sanktpeterburské smlouvy se pro tyto t i navzájem loajální státy za alo pou ívat ozna ení Trojdohoda nebo jen Dohoda. Nap tí v Evrop bylo ji na konci 19. století. Nap íklad nevra ivost Velké Británie v i N mecku z d vodu jeho vyhlá ení programu námo ního zbrojení 14 je t více stoupla ve chvíli, kdy N mecko podpo ilo Búry v tzv. búrských válkách. 15 N mecko se naproti tomu cítilo odstr eno a cht lo nové d lení sv ta 16. Nap tí nepomohly zmírnit ani dv haagské mírové konference v letech 1899 a Naopak se je t vyost ilo po Rakousko-Uherské anexi Bosny v roce Davies, Norman. Europe. A History. London, ISBN str Tamté 14 Tamté 15 Havel, Petr. D jiny Evropské civilizace II. Hlava tvrtá - V. Praha a Litomy l, ISBN str Tamté, str Tamté, str Davies, N. Europe. A History. str

14 Ji tehdy bylo z ejmé, e existuje velmi málo mo ností, jak toto mezinárodní nap tí e it, ov em po sarajevském atentátu bylo jasné, e jediným e ením je válka. Na po átku války proti sob stály tzv. Úst ední mocnosti (podle postavení v centrální Evrop ) - N mecko a Rakousko-Uhersko, k nim se p idala Osmanská í e a v roce 1915 i Bulharsko - a Trojdohody, k nim se postupn p idávaly dal í státy. V roce 1914 se k Dohod p ipojila Belgie, Srbsko, erná Hora a Japonsko, v roce 1916 Rumunsko, 1917 vstoupily do války USA, Portugalsko a ína a nakonec v roce 1918 se p idalo i ecko. Itálie nejprve vyhlásila neutralitu, v roce 1915 se v ak p idala na stranu Dohody. 19 Celková bilance tohoto konfliktu je 28 zú astn ných stát, které do války poslaly 70 milión lidí, z toho 10 milión lidí zem elo a 22 milión bylo zran ných. 20 První sv tová válka v Evrop probíhala na ty ech frontách. První otev ená a zárove nejd íve uzav ená byla srbská neboli jihovýchodní fronta, kde proti sob bojovalo Srbsko a státy Trojspolku v etn Osmanské í e a pozd ji i Bulharska. Tém od po átku války se bojovalo také na západní front, kde proti sob stála Francie a N mecko. Proto e N mecko p i napadení Francie poru ilo neutralitu Belgie, vstoupila do války i Velká Británie a posléze USA. Západní fronta má své NEJ v po tu bojujících voják a také v po tu ob tí (mrtvých). Nej ir í fronta (více ne 1000 km 21 ) byla fronta východní, kde bojovali vojáci N mecka a Rakouska-Uherska proti voják m Ruska. Táhla se od Petrohradu k hranicím Rumunska. Po vstupu Itálie do války se otev ela italská resp. ji ní fronta. Zde stáli Italové proti N mc m a národ m Rakouska-Uherska. Rakousko-Uhersko spat ovalo v sarajevském atentátu provokaci srbského nacionalismu. 23. ervence 1914 dalo Rakousko-Uhersko Srbsku osma ty icetihodinové ultimátum, ve kterém po adovalo stíhání atentátník. Srbsko ultimátum odmítlo. 28. ervence tedy Rakousko-Uhersko vyhlásilo Srbsku válku a zahájilo ost elování B lehradu. Na po átku si v ichni lidé mysleli, e válka potrvá do vestek, tedy do podzimu, válka v ak skon ila a 11. listopadu roku 1918 kapitulací N mecka. 1. srpna 1914 byla ve Francii v 16. hodin a v N mecku v 17. hodin vyhlá ena v eobecná mobilizace, ve er pak n mecký císa Vilém II. vyhlásil válku Rusku Havel, P. D jiny Evropské civilizace II. Hlava tvrtá - V. str údaje o po tech tamté 21 Davies, N. Europe. A History. str

15 srpna 1914 obsadila n mecká vojska neutrální Lucembursko, 3. srpna 1914 N mecko okupovalo rovn ást neutrální Belgie a zárove vyhlásilo válku Francii. Z d vodu poru ení neutrality Belgie a Lucemburska vyhlásila 4. srpna 1914 Velká Británie válku N mecku. 5. ervence 1914 vyhla uje prezident Spojených stát amerických Thomas Woodrow Wilson neutralitu. 6. ervence 1914 vyhlásilo Srbsko válku N mecku a tého dne vyhlásilo Rakousko-Uhersko válku Rusku. 11. srpna 1914 vyhlásila Francie válku Rakousko-Uhersku a 23. srpna 1914 vyhlásilo Japonsko válku N mecku. Na to tý den reagovalo Rakousko-Uhersko vyhlá ením války Japonsku. 2.1 VÝVOJ NA JEDNOTLIVÝCH FRONTÁCH Západní fronta N mecko cht lo vést bleskovou válku podle plánu Alfréda von Schlieffena tak, e by napadlo Francii p es slab zabezpe enou hranici s Belgií. Vydalo tedy Belgii ultimátum, a proto e nebylo dodr eno, vstoupila n mecká vojska na její území a zahájila okupaci. 20. srpna 1914 pak obsadila Brusel. N mecká vojska postupovala velmi rychle a první týden v zá í ji ohro ovala Pa í. Jeliko m la francouzská armáda po et voják nedostate ný k zastavení N mecké ofenzívy, uchýlil se generál Joffre k neobvyklému kroku: k zastavení N mc u eky Marny poslal 600 voz taxi se v emi bojeschopnými mu i. Do 12. prosince 1914 pak Francouzi definitivn zastavili postup n meckých voják a zahájili protiofenzívu. V pr b hu íjna a listopadu 1914 se fronta zastavila v linii mezi výcarskými hranicemi a kanálem La Manche a válka se zm nila v pozi ní resp. zákopovou. B hem následujících t í let se pozice tak ka nezm nily. Ztráty na ivotech by se daly po ítat v desítkách tisíc za hodinu nebo stovkách za metr tvere ní. Mezi nejv t í bitvy na západní front pat ily bitvy u Ypru, na Somm a u Verdunu. 22 Ypres je pevnost na území Belgie, u které se uskute nily t i bitvy první sv tové války. 1. bitva probíhala od 12. do Zde utrp la nejv t í ztráty Velká Británie ( mu ). Mnohem d le it j í byla v ak druhá a t etí bitva probíhající od do a P i obou byl toti pou it místo klasických zbraní bojový plyn. Ve druhé bitv to byl chlór, ve t etí yperit, nazvaný podle ji zmín né pevnosti. 22 Davies, N. Europe. A History. str

16 Útokem na pevnost Verdun cht li N mci dosáhnout pr lomu na západní front. Ofenzíva byla zahájena a skon ila n meckým neúsp chem 15. prosince tého roku. Norman Davies ve své knize Europe, a History 23 uvádí jako po et ob tí u Verdunu a , co tuto bitvu adí na druhé místo smutného eb í ku nejkrvav j ích bitev první sv tové války. Proto se jí také n kdy p ezdívá verdunský mlýnek na maso i verdunské peklo. Po verdunském fiasku byli do velení n mecké armády povoláni generálové Paul von Hindenburg a Erich Ludendorff. První místo ve statistikách zaujímá bitva na ece Somm probíhající od 1. ervence do 13. listopadu , a to nejen nejv t ím po tem ob tí, ale také prvním pou itím tank ze strany Británie. Údaje o po tu ob tí se r zní: nap íklad v Kronice Lidstva auto i uvádí mrtvých N mc, mrtvých britských voják a mrtvých Francouz, internetový server BBC pak uvádí n mecké ztráty ve vý i , Britské a ztráty Francie ve vý i I p es takto vysoké ztráty se nepoda il stát m Dohody ádný strategický pr lom. Tento neúsp ch vedl pozd ji k vyst ídání generála Joffreho generálem G. R. Nevillem. V únoru roku 1917 o ekávali N mci útok dohody, a proto se stáhli na p ipravené obranné pozice mezi m sty Arras a Siossns 26 na tzv. Siegfriedovu linii za ala na západní front mohutná n mecká ofenzíva. B hem b ezna a ervence 1917 p esunuli N mci na západní frontu v echny své zbývající rezervy, ov em bez trvalého úsp chu. V ervenci 1918, p i druhé bitv na Marn, pou il generál Pétain pru nou obranu a ukázal úto ník m, e nemají dostate nou úto nou p evahu. 8. srpna 1918 p i erném pátku n mecké armády 456 britských tank prolomilo n meckou linii a získalo zp t ást d íve ztracených území. N mci se museli stáhnout a na Siegfriedovu linii a od té doby a do listopadu 1918 byla n mecká vojska nucena ustupovat. V zá í a íjnu 1918 byly Ameri any odstran ny poslední zbytky fronty na jihu. 3. íjna 1918 pak prezident Wilson zprost edkoval nabídku p ím í Jihovýchodní fronta Na Bálkán získávali rakou tí vojáci ím dál v t í p evahu. V íjnu roku 1915 okupovali B lehrad, ernou Horu a v roce 1916 i Albánii. Neustálý tlak na ecko 23 Davies, N. Europe. A History. str Autor neuveden. Battle of the Somme: 1 July - 13 November 1916 [cit ] URL: <http://www.bbc.co.uk/history/worldwars/wwone/battle_somme.shtml >. 25 Tamté 26 Davies, N. Europe. A History. str Tamté, str

17 vyvíjený centrálními mocnostmi m l za následek zhroucení ecké vlády a konec jejich neutrality. 28 Reakcí na poru ení neutrality ecka bylo vylod ní britských a francouzských jednotek v Soluni V pr b hu roku 1915 se Srbové p ipojili k linii v Makedonii, kde úto ily rakouské divize podpo ené Bulharskem. 29 Bulharsko vstoupilo do války na stranu centrálních mocností se zám rem získat Makedonii. Makedonskou linii se poda ilo udr et i díky pomoci francouzských voják u Solun. 30. zá í 1918 bylo Bulharsko nuceno uzav ít p ím í se spojenci z d vodu rozkladu vlastní armády Východní fronta Na východní front m ly Úst ední mocnosti mnohem v t í úsp chy a vyhnuly se zákopové válce. V srpnu 1914 p ekro ily dva ruské oddíly na severu hranice východního Pruska a dal í pronikly na jihu hluboko do Hali e. Tím ruské úsp chy skon ily srpna 1914 bylo ruské vojsko pod velením Alexandra Vasilijevi e Samsonova pora eno n meckou armádou vedenou generálplukovníkem Paulem von Hindenburgem u Tannenbergu. V bitv na Mazurských jezerech v zá í 1914 velitelé Hindenburg a Ludendorff porazili ruskou severní armádu, co pova ovalo N mecko jako odvetu za prohranou bitvu na Marn. Ji ní ást ruské armády se N mc m poda ilo zastavit na okraji Krakowa. B hem zimy se vedly nerozhodné bitvy v okolí Lod e a ma arských hranic. 31 Ve druhé polovin února roku 1915 se uskute nila druhá bitva na Mazurských jezerech a op t skon ila fiaskem ruské armády. V kv tnu 1915 se u hali ské Gorlice poda ilo n meckým voják m to, co se jim neda ilo na západ - prorazili nep átelské linie a rozprá ili nep átelskou armádu. Na podzim roku 1915 byla n mecká armáda p ipravena p ekro it hory na rumunských hranicích. 32 Rumunsko vstoupilo do vále né v avy na stranu Dohody 27. srpna 1916 vyhlá ením války Rakousko-Uhersku. 4. ervna 1916 byla zahájena Brusilovova ofenziva 33, p i které se reorganizovaná ruská armáda dostala zpátky do Hali e, a která skon ila osmnáctim sí ním obléháním pevnosti P emy l. 34 Hlavním úkolem této ofenzívy bylo 28 Davies, N. Europe. A History. str Tamté 30 Tamté, str Tamté 32 Tamté 33 podle vrchního velitele Alexeje Alexejevi e Brusilovova. 34 Davies, N. Europe. A History. str

18 rozd lit n meckou armádu a tím uleh it spojenc m na západní a italské front. V prosinci 1916 obsadila n mecká vojska Bukure. 35 Na po átku roku 1917 za aly v Rusku revoluce, nejprve únorová pozd ji íjnová (V SR), a s tím, jak postupovaly, se zvy ovalo selhání ruské armády. Bylo jen otázkou, zda se í e zhroutí díky vlastní ob anské válce nebo zda ji zni í centrální mocnosti. 36 Zhroutila se sama po Velké íjnové socialistické revoluci. O ji ní front se zmi uji v následující kapitole. 2.2 MÍROVÁ JEDNÁNÍ Od 15. prosince roku 1917 do 3. b ezna 1918 probíhala v Brestu-litevském jednání o p ím í a následn o míru mezi Úst edními mocnostmi a Ruskem. Mezi 27. lednem a 9. únorem roku 1918 probíhala tamté jednání Úst edních mocností s Ukrajinou, která vedla k míru a vzniku Ukrajinské lidové republiky. 3. b ezna 1918 pak podepsalo také Rusko s Úst edními mocnostmi tzv. Brest-litevský mír, v rámci kterého Rusko ztratilo rozsáhlou ást svého území, nap íklad ji zmi ovanou Ukrajinu, Finsko, Polsko a dal í. 7. kv tna 1918 pak Úst ední mocnosti donutily podepsat Rumunsko Bukure ský mír, ve kterém se Rumunsko zavázalo postoupit Dobrud u. 3. listopadu 1918 bylo v Padov podepsáno p ím í mezi státy Dohody a tehdy ji bývalým Rakousko-Uherskem. Jako poslední kapitulovalo N mecko 11. listopadu 1918 a v Compiègne podepsalo se státy Dohody p ím í, které zahrnovalo mnoho tvrdých podmínek. Po abdikaci císa e Viléma II. 18. listopadu 1918 N mecko anulovalo smlouvu z Brestu-litevského. Události první sv tové války popisuje také Robert Kva ek v knize První sv tová válka a eská otázka 37. Pohled na ka dodennost první sv tové války pak zprost edkovává Ivan edivý v knize e i, eské zem a Velká válka Davies, N. Europe. A History. str Tamté, str KVA EK, Robert. První sv tová válka a eská otázka. Praha, ISBN EDIVÝ, Ivan. e i, eské zem a Velká válka Praha, ISBN X. 9

19 3. ITALSKÁ FRONTA P ipojení Itálie k Dvojspolku vyvolalo v N mecku a Rakousko-Uhersku uspokojení. Jen v rakousko-uherském generálním tábu, a zvlá t pak u jeho velitele generála Franze Conrada von Hötzendorfa, panovala ned v ra v nového spojence. Generálu Von Hötzendorfovi a jeho varováním v ak nikdo nev il. Alespo se mu poda ilo prosadit vybudování pásu pevností na tyrolských a korutanských hranicích s Itálií. Po vypuknutí války vyhlásila Itálie neutralitu a zárove s tím za ali její politici vyjednávání s ob ma znesvá enými stranami. Ital m lo o zisk ji ních území habsburské monarchie, prohlá ení Terstu svobodným m stem, uznání italské svrchovanosti nad albánskou Valonou a francouzské kolonie. 39 Jednali tedy jak s Centrálními mocnostmi, tak se státy Dohody a jeliko Víde odmítla jejich po adavky, uzav ela 26. dubna 1915 Itálie se státy Dohody tajnou, tzv. londýnskou smlouvu, ve které byly mimo jiné zakotveny i povále né italské zisky v podob Tridentska, Gorice, Istrie v etn Terstu a oblasti Dalmácie k ece Neretv. 23. kv tna tého roku pak následovalo vyhlá ení války Rakousko-Uhersku ze strany Italského království. 40 Informace o tajné smlouv se dostala k rakouskému armádnímu vrchnímu velení 18. kv tna Bylo jim tedy jasné, e válka se kvapem blí í. Vzhledem k nedostate nému obsazení Rakousko-Italských hranic se AOK 41 rozhodlo pro vytvo ení nové jihozápadní neboli italské fronty pod vedením arcivévody Ev ena. Tato fronta, podél celých hranic o délce cca 650 kilometr, byla rozd lena na t i ásti. První, tyrolská fronta, v ele s generálem Danklem, druhá fronta na h ebenech Karnských a Julských Alp s p ístupy do Korutan vedená generálem Rohrem a t etí v P ímo í podél hrani ní eky So e pod velením generála Boroevi e Fu ík, J. So a (Isonzo) str Tamté, str AOK - Armee Oberkommando = armádní vrchní velení. Tamté, str Tamté, str

20 A. Julské Alpy v okolí Kobaridu. Dnes si jen t ko doká eme p edstavit, jaké to bylo bojovat v horách a navíc s nedostate ným vybavením. Foto: autorka front válka Na jednotlivých s cílem tyrolské probíhala v podob boj ovládnout vrcholy velehor a pr smyky. 43 Proto e na východní front armádu úsp chy a ruská vojska mohlo ustupovala, provázely rakouskouherskou Rakousko- Uhersko p esunout n které jednotky na italskou frontu do oblasti ji ního Tyrolska. S novými posilami se vrchní velitel rakousko-uherské armády generál Franz Conrad von Hötzendorf rozhodl realizovat sv j dlouho zamý lený plán - protiofenzivu, která by prolomila italské pozice a mo ná i vít zn ukon ila válku na italské front. Jako místo pro útok zvolil generál Von Hötzendorf náhorní plo iny u Tridentu, které byly pro oba protivníky strategickým úsekem. 15. kv tna 1916 zahájili krátkou d lost eleckou p ípravou Strafexpedition (Trestná expedice; Von Hötzendorf cht l Italy potrestat za jejich proradnost). P ekvapení Italové se po t kých bojích za ali stahovat ze svých pozic. Státy Dohody tedy zva ovaly, jak tuto ofenzivu zastavit. Jakákoli akce na západní front nep icházela v úvahu kv li vytí ení v bitv u Verdunu. Za alo se tedy p emý let o východní front. Generál Brusilov navrhl zahájit ofenzivu (známá jako Brusilovova ofenziva, viz kapitola První sv tová válka), která by p inutila p esunout rakousko-uherské jednotky zp t na východní frontu a tím odleh it Itálii. Brusilovova ofenziva byla zahájena 4. ervna 1916 a sv j ú inek na ji ní frontu m la ji 17. ervna, kdy Rakousko-Uhersko ukon ilo Trestnou expedici. 44 Rok poté rozpoutala italská 43 Fu ík, J. So a (Isonzo) str Vri an, J. Po zapadlých stopách eských voják. Z Julských Alp k Jadranu. str

21 armáda materiálovou bitvu 45 o Monte Ortigaro (2150 m. n. m), p i em výchozí útok byl veden ze stejné náhorní plo iny a rovn skon il fiaskem. 46 V prost ední ásti fronty na jihovýchod Julských Alp probíhaly boje p edev ím od zá í 1917, kdy n mecko-rakousko-uherská vojska zahájila ofenzivu Kobaridu. Hlavní boje probíhaly podél eky So i (Isonzo) na tzv. so ské front a ji od po átku války byly nejrozsáhlej í a také nejintenzivn j í. 27. kv tna 1915 bylo vytvo eno velitelství 5. polní armády pod velením generála p choty Svetozara Boroevi e, sídlící v Lublani a pozd ji p esunuté do Postojne. 47 Na po átku roku 1916 byl obnoven pra ský 28. p í pluk, rozpu t ný po velikono ní bitv v Karpatech kv tna 1915 se pokou ely jednotky italské armády p ekro it hranice habsburské monarchie. Následující den pak zaúto ila italská p chota na rakouskouherské obranné body po celé délce toku So e. I p es n kolikanásobnou po etní p evahu se Ital m a do podzimu 1917 nepoda ilo prolomit nep átelské linie. So ské front se více v nuje kapitola ARMÁDA A JEJÍ VÝZBROJ Italská armáda m la hlavní výhodu v tom, e bojovala na jedné front doma, a tudí mohla rychle nahrazovat ztráty. Dal í velmi d le itá výhoda byla ve zbraních, kterých m la dostatek jednak z vlastních zdroj, ale také od stát Dohody. Italský postup spo íval v zahájení d lost elecké p ípravy a následné bodákové zte i doprovázené útokem p choty, která m la podle p edpisu vp ed za ka dou cenu. To m lo za následek velký po et ob tí, nebo do úto ník st ílely nep átelské (obranné) kulomety. Tento postup se zm nil a v roce 1917, kdy se za ala vyu ívat úderná taktika. 48 Rakousko-uherská armáda musela na italské front provést radikální zm ny oproti jiným frontám i d ív j ím válkám, a to ve v ech sm rech; v organizaci, výzbroji i v taktice. Nap íklad barva uniformy se zm nila ze tikov edé na polní edou 49 nebo 45 bitva, ve které je hlavní cíl od íznout nep ítele od zásobování. Kdy nemá nep ítel zásoby, musí se vzdát. 46 Fu ík, J. So a (Isonzo) str Tamté, str Tamté, str Tamté, str

22 avle byly nahrazeny bodáky 50. Jedna z výhod rakousko-uherské armády byly kulometné roty, které vyrovnávaly nedostatky v po tu voják. Jezdecké oddíly byly na obou stranách k boji nevhodné, pou ívaly se pouze v malém po tu k hlídkám a kurýrní slu b. Kon byli kv li jejich klesajícímu po tu, malému uplatn ní a p edev ím z d vodu velké spot eby munice a nutnosti jejího rychlého dopln ní, postupn nahrazováni automobily. 51 Na ja e roku 1916 za alo rakousko-uherské velení hledat zp sob jak vyrovnat italskou po etní p evahu. 52 Jako jedna z variant p icházelo v úvahu pou ití bojových plyn. Generál Boroevi byl od po átku proti, proto e se obával jednak o své vojáky nedostate n vybavené ochrannými prost edky, a p edev ím tém jisté odvety z italské strany. Prosazení plyn na so ské front se v ak nakonec poda ilo arcivévodovi Josefu, veliteli VII. armádního sboru 53, který cht l tímto zp sobem získat zp t kótu Jako bojový plyn se pou íval v t inou chlór a fosgen 55. Plyn mohl být vypu t n bu st ílením plynových granát, shazováním plynových pum, nebo vypou t ním z potrubí od vlastních zákop sm rem k nep íteli. Velení se nakonec rozhodlo pro potrubí, i p es vysoké riziko spo ívající v závislosti na sm ru v tru. 56 Dne 29. ervna 1916 do lo k prvnímu pou ití plynu u hory Mt. S. Michele. Celá akce skon ila pro rakouskou armádu neúsp chem. Plyn m l být vypu t n v úseku fronty mezi Mainizzou (Majnice), p es severní úbo í San Michele k San Martinu (Martin ina). I p es nep íze po así (vítr výrazn zpomalil) se za alo s vypou t ním plynu podle plánu v p t hodin ráno 29. ervna Jen u levého b ehu Vipavy vydal generál Boroevi na poslední chvíli p íkaz k zastavení plynového útoku z d vodu úplného bezv t í. 57 N které lahve s plynem m ly vadné 50 Fu ík, J. So a (Isonzo) str Tamté, str Tamté, str Tamté, str Vri an, J. Po zapadlých stopách eských voják. Z Julských Alp k Jadranu. str Fosgen, nazývaný té oxychlorid uhli itý je prudce jedovatý, dusivý bezbarvý plyn, mnohem nebezpe n j í ne chlor. Ve styku s vlhkostí sliznic se rozkládá a vznikající kyselina chlorovodíková tyto sliznice leptá. P i vdechnutí do plic dochází k jejich postupnému rozkladu s mo ným následkem smrti. Po nadýchání fosgenu existuje doba latence, trvající a 24 hodin, ve které se neprojevují ádné z etelné p íznaky. P esto v plicích probíhají nevratné zm ny Délka latence závisí v prvé ad na koncentraci fosgenu ve vdechovaném vzduchu a také na dob, po kterou byl lov k jeho p sobení vystaven. Teprve pak se objevují dýchací potí e, zp sobené zalitím plicních sklípk krví a tím vyvolanou nedostate ností p enosu kyslíku do krve. Zdroj: KOT, Ji í. Fosgen. [citováno ] URL: <http://copter.blog.cz/0808/fosgen>. 56 Fu ík, J. So a (Isonzo) str Vri an, J. Po zapadlých stopách eských voják. Z Julských Alp k Jadranu. str

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. U Lesa, Karviná - Ráj

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. U Lesa, Karviná - Ráj Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná

Více

#$!%%%&'.,/-01.2 0,-!" "

#$!%%%&'.,/-01.2 0,-! !" #$!%%%&' Ro ník ()* $+#$, ()* $+#-.,/-01.2 0,-,*/33/!" " " PRVNÍ SV TOVÁ VÁLKA 1914-1918 ! V letech 1914-1918 zachvátila tém celou Evropu první sv tová válka. P í inou byly rozpory silných evropských

Více

Kdy Německo podepsalo bezpodmínečnou kapitulaci v druhé světové válce?(přesná data)

Kdy Německo podepsalo bezpodmínečnou kapitulaci v druhé světové válce?(přesná data) Opakování na test č. 3 termín testu 5. 4. 2016 Otázky v testu se neomezí jen na zde zveřejněné. Přečtěte si učebnici str. 200-212! Kdy začala 2. světová válka? Kdo byl prvním říšským protektorem? Co se

Více

ZA VLÁDY PŘEMYSLOVSKÝCH KRÁLŮ

ZA VLÁDY PŘEMYSLOVSKÝCH KRÁLŮ ZA VLÁDY PŘEMYSLOVSKÝCH KRÁLŮ Po knížeti Břetislavovi se na knížecím stolci vystřídala řada dalších přemyslovských knížat. Počet obyvatel rostl, proto bylo nutné získávat další půdu pro zemědělství. Mýtily

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA škol. rok 2009/10

VÝROČNÍ ZPRÁVA škol. rok 2009/10 Soukromá základní umělecká škola Trnka o.p.s., Rodinná 39, 312 00 Plzeň IČO.26347687, IZO.150035365, identifikátor zařízení: 650035356, bankovní spojení: 279204310247/0100, DIČ. CZ-26347687 VÝROČNÍ ZPRÁVA

Více

Územní plánování, charakter intravilánu a osídlení obce Nosislav

Územní plánování, charakter intravilánu a osídlení obce Nosislav Územní plánování, charakter intravilánu a osídlení obce Nosislav 15.4.2007 Ponechal Lukáš, Hromková Lucie 1 Obec Nosislav leží v okolí řeky Svratky na hranici Ždánického lesa a Dyjskosvrateckého úvalu.

Více

EUROSTUDENT V ZPRÁVA Z MEZINÁRODNÍHO SROVNÁNÍ PODMÍNEK STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE

EUROSTUDENT V ZPRÁVA Z MEZINÁRODNÍHO SROVNÁNÍ PODMÍNEK STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE 2016 EUROSTUDENT V ZPRÁVA Z MEZINÁRODNÍHO SROVNÁNÍ PODMÍNEK STUDENTŮ VYSOKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY, ODBOR VYSOKÝCH ŠKOL, 31. KVĚTNA 2016 Obsah 1. Úvod...

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. U Lesa, Karviná - Ráj

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. U Lesa, Karviná - Ráj Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná

Více

VÁLKY PUNSKÉ Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_29_16

VÁLKY PUNSKÉ Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_29_16 VÁLKY PUNSKÉ Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_29_16 Tématický celek: Historie a umění Autor: Miroslav Finger Datum

Více

1 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2007: Pracovní úrazy a zdravotní problémy související se zaměstnáním

1 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2007: Pracovní úrazy a zdravotní problémy související se zaměstnáním 1 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2007: Pracovní úrazy a zdravotní problémy související se zaměstnáním Ad hoc modul 2007 vymezuje Nařízení Komise (ES) č. 431/2006 z 24. února 2006. Účelem ad hoc modulu 2007

Více

7. Domy a byty. 7.1. Charakteristika domovního fondu

7. Domy a byty. 7.1. Charakteristika domovního fondu 7. Domy a byty Sčítání lidu, domů a bytů 2011 podléhají všechny domy, které jsou určeny k bydlení (např. rodinné, bytové domy), ubytovací zařízení určená k bydlení (domovy důchodců, penziony pro důchodce,

Více

Základní prvky a všeobecná lyžařská průprava

Základní prvky a všeobecná lyžařská průprava Základní prvky a všeobecná lyžařská průprava Základní prvky a všeobecná lyžařská průprava na běžeckých lyžích Základními prvky nazýváme prvky elementární přípravy a pohybových dovedností, jejichž zvládnutí

Více

STANDARD 3. JEDNÁNÍ SE ZÁJEMCEM (ŽADATELEM) O SOCIÁLNÍ SLUŽBU

STANDARD 3. JEDNÁNÍ SE ZÁJEMCEM (ŽADATELEM) O SOCIÁLNÍ SLUŽBU STANDARD 3. JEDNÁNÍ SE ZÁJEMCEM (ŽADATELEM) O SOCIÁLNÍ SLUŽBU CÍL STANDARDU 1) Tento standard vychází ze zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách (dále jen Zákon ) a z vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou

Více

Pokud bude existovat ruská armáda, bude i Rusko. Toto přísloví skutečně platí.

Pokud bude existovat ruská armáda, bude i Rusko. Toto přísloví skutečně platí. Pokud bude existovat ruská armáda, bude i Rusko. Toto přísloví skutečně platí. Ale ani v současnosti nelze zapomínat na velké bitvy minulosti, ve kterých hrdinové bojovali za svobodu svou i jiných. S napětím

Více

ZPRÁVA O ČINNOSTI DĚTSKÉHO RYBÁŘSKÉHO KROUŽKU ZA ROK 2015

ZPRÁVA O ČINNOSTI DĚTSKÉHO RYBÁŘSKÉHO KROUŽKU ZA ROK 2015 1 ZPRÁVA O ČINNOSTI DĚTSKÉHO RYBÁŘSKÉHO KROUŽKU ZA ROK 2015 Zprávu o činnosti dětského rybářského kroužku za rok 2014 kterou jsem vám přečetl na loňské výroční schůzi, jsem ukončil vánoční schůzkou. Rok

Více

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno. Materiál je určen k probrání daného učiva.

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno. Materiál je určen k probrání daného učiva. Číslo projektu Číslo materiálu Název školy Autor CZ.1.07/1.5.00/34.0581 VY_32_INOVACE_DEJ-1.MA-10-1.svetova_valka Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno Mgr. Alena Šimonovská Tematická

Více

KŘIŽOVATKA, o. s. Příchovice 38, 468 48 Kořenov okr. Jablonec nad Nisou, Liberecký kraj tel.: 483 399 218, e-mail: dczm.krizovatka@gmail.

KŘIŽOVATKA, o. s. Příchovice 38, 468 48 Kořenov okr. Jablonec nad Nisou, Liberecký kraj tel.: 483 399 218, e-mail: dczm.krizovatka@gmail. KŘIŽOVATKA, o. s. Příchovice 38, 468 48 Kořenov okr. Jablonec nad Nisou, Liberecký kraj tel.: 483 399 218, e-mail: dczm.krizovatka@gmail.com Výro ní zpráva 2010 Základní údaje Název organizace: K i ovatka,

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Jaroslava Hubáčka

Více

Bitva poblíž Uherského Brodu

Bitva poblíž Uherského Brodu Bitva poblíž Uherského Brodu Druhá polovina 15. století byla lítých bitev plna. Ve středoevropském prostoru se přetahovali o moc uherský král Matyáš Korvín a český husitský král Jiří z Poděbrad. Místem

Více

l. 1 Úvodní ustanovení

l. 1 Úvodní ustanovení OBEC V EMYSLICE Obecn závazná vyhlá ka. 1 / 2015 o stanovení systému shroma ování, sb ru, p epravy, t íd ní, vyu ívání a odstra ování komunálních odpad a nakládání se stavebním odpadem na území obce V

Více

Válečná nemocnice Olomouc a vojenský hřbitov Olomouc-Černovír

Válečná nemocnice Olomouc a vojenský hřbitov Olomouc-Černovír Válečná nemocnice Olomouc a vojenský hřbitov Olomouc-Černovír Autoři: Jaroslav Hudský a Radim Kapavík Vojenská nemocnice byla v Olomouci založena už během budování bastionové pevnosti okolo města v roce

Více

Příloha č. 1. Základní pojmy

Příloha č. 1. Základní pojmy Příloha č. 1 Základní pojmy Aktivní záloha Příslušníci Aktivní zálohy se několik týdnů v roce věnují vojenskému výcviku, ve zbytku času se věnují svému civilnímu povolání. Kombinují tak dvě kariéry: vojenskou

Více

Brno VMO, Pražská radiála, Pisárecký tunel

Brno VMO, Pražská radiála, Pisárecký tunel Anotace : Brno VMO, Pražská radiála, Pisárecký tunel Autoři : Firma : Ing. Vlastimil Horák, Ing. Jiří Pechman AMBERG Engineering Brno a.s., Ptašínského 10, 602 00 Brno Úvod Pisárecký tunel je prvním dokončeným

Více

Úvodní slovo Vážení přátelé, Seniorský dům Písek a.s. předkládá svou první výroční zprávu od zahájení provozu hlavní činnostidomova

Úvodní slovo Vážení přátelé, Seniorský dům Písek a.s. předkládá svou první výroční zprávu od zahájení provozu hlavní činnostidomova 2009 Výroční zpráva Úvodní slovo Vážení přátelé, Seniorský dům Písek a.s. předkládá svou první výroční zprávu od zahájení provozu hlavní činnostidomova pro seniory. Byl to pro nás velký okamžik, po několika

Více

3. NEZAMĚSTNANOST A VOLNÁ PRACOVNÍ MÍSTA

3. NEZAMĚSTNANOST A VOLNÁ PRACOVNÍ MÍSTA 3. NEZAMĚSTNANOST A VOLNÁ PRACOVNÍ MÍSTA V České republice je nezaměstnanost definována dvojím způsobem: Národní metodika, používaná Ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV), vychází z administrativních

Více

Město Žatec V Žatci dne: 18. 4. 2016 Městský úřad Odbor rozvoje a majetku města MATERIÁL NA JEDNÁNÍ ZASTUPITELSTVA MĚSTA ŽATCE DNE 25. 4.

Město Žatec V Žatci dne: 18. 4. 2016 Městský úřad Odbor rozvoje a majetku města MATERIÁL NA JEDNÁNÍ ZASTUPITELSTVA MĚSTA ŽATCE DNE 25. 4. Město Žatec V Žatci dne: 18. 4. 2016 Městský úřad Odbor rozvoje a majetku města MATERIÁL NA JEDNÁNÍ ZASTUPITELSTVA MĚSTA ŽATCE DNE 25. 4. 2016 Věc : Předkládá: Vypracoval: Obsah: Pronájem části pozemků

Více

Výroční zpráva o činnosti sdružení za rok 2012

Výroční zpráva o činnosti sdružení za rok 2012 Výroční zpráva o činnosti sdružení za rok 2012 Obsah: I. Vznik sdružení II. Základní ustanovení III. Poslání a cíle sdružení IV. Členská základna V. Uspořádané akce v průběhu roku 2012 VI. Propagace sdružení

Více

NAPOLEONSKÉ VÁLKY Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_03_18

NAPOLEONSKÉ VÁLKY Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_03_18 NAPOLEONSKÉ VÁLKY Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_03_18 Tématický celek: Historie a umění Autor: Miroslav Finger

Více

Materiál pro mimořádné zasedání Zastupitelstva města Karviné konané dne 24.06.2014

Materiál pro mimořádné zasedání Zastupitelstva města Karviné konané dne 24.06.2014 STATUTÁRNÍ MĚSTO KARVINÁ Magistrát města Karviné Materiál ZM MRZ/7019/2014 Poř. číslo Odbor: Oddělení: Vyřizuje: Odbor rozvoje oddělení marketingu a školství Polášková Ivana Materiál pro mimořádné zasedání

Více

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU)

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) L 46/8 23.2.2016 PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2016/248 ze dne 17. prosince 2015, kterým se stanoví pravidla pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o podporu

Více

Fronty první světové války

Fronty první světové války Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0940

Více

RÁMCOVÁ SMLOUVA č. 2014_03 na provádění zámečnických a nástrojařských prací, Brno - Líšeň

RÁMCOVÁ SMLOUVA č. 2014_03 na provádění zámečnických a nástrojařských prací, Brno - Líšeň RÁMCOVÁ SMLOUVA č. 2014_03 na provádění zámečnických a nástrojařských prací, Brno - Líšeň uzavřená na základě ustanovení 11 a 89 až 92 zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách a 1724 a násl. zákona

Více

ŘÁD UPRAVUJÍCÍ POSTUP DO DALŠÍHO ROČNÍKU

ŘÁD UPRAVUJÍCÍ POSTUP DO DALŠÍHO ROČNÍKU 1. Oblast použití Řád upravující postup do dalšího ročníku ŘÁD UPRAVUJÍCÍ POSTUP DO DALŠÍHO ROČNÍKU na Německé škole v Praze 1.1. Ve školském systému s třináctiletým studijním cyklem zahrnuje nižší stupeň

Více

Press kit Můžeme se zdravou stravou vyvarovat střevních zánětů?

Press kit Můžeme se zdravou stravou vyvarovat střevních zánětů? Press kit Můžeme se zdravou stravou vyvarovat střevních zánětů? 1 Chronické střevní problémy trápí stále více pacientů V posledních letech roste počet těch, kteří se potýkají s chronickými střevními záněty.

Více

Příspěvky poskytované zaměstnavatelům na zaměstnávání osob se zdravotním postižením Dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění.

Příspěvky poskytované zaměstnavatelům na zaměstnávání osob se zdravotním postižením Dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění. 6 Právní postavení a ochrana osob se zdravotním postižením Příspěvky poskytované zaměstnavatelům na zaměstnávání osob se zdravotním postižením Dle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění.

Více

Město Mariánské Lázně

Město Mariánské Lázně Město Mariánské Lázně Pravidla pro poskytování dotací na sportovní činnost Město Mariánské Lázně rozhodlo dne 11.12.2012 usnesením zastupitelstva města č. ZM/481/12 vydat tato Pravidla pro poskytování

Více

BAROMETR MEZI STUDENTY 4., 5., a 6. ročníků lékařských fakult v České republice

BAROMETR MEZI STUDENTY 4., 5., a 6. ročníků lékařských fakult v České republice BAROMETR MEZI STUDENTY 4., 5., a 6. ročníků lékařských fakult v České republice (Praha, 23. března 2016) Téměř tři čtvrtiny budoucích mladých lékařů a lékařek (72%) plánují po ukončení jejich vysokoškolského

Více

ČTVRT MILIÓNU NEAKTIVNÍCH DŮCHODCŮ CHTĚLO PRACOVAT

ČTVRT MILIÓNU NEAKTIVNÍCH DŮCHODCŮ CHTĚLO PRACOVAT ČTVRT MILIÓNU NEAKTIVNÍCH DŮCHODCŮ CHTĚLO PRACOVAT V roce 2012 byli v rámci výběrového šetření pracovních sil dotazováni respondenti ve věku 50-69 let na téma jejich odchodu do důchodu. Přechod mezi aktivitou

Více

projekty environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO)

projekty environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO) www.ornita.cz Typ organizace: Náplň činnosti: Cílová skupina: Financování: občanské sdružení projekty environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO) děti a mládež, pedagogičtí pracovníci pražských

Více

PRAVIDLA PRO PŘIDĚLOVÁNÍ BYTŮ V MAJETKU MĚSTA ODOLENA VODA

PRAVIDLA PRO PŘIDĚLOVÁNÍ BYTŮ V MAJETKU MĚSTA ODOLENA VODA PRAVIDLA PRO PŘIDĚLOVÁNÍ BYTŮ V MAJETKU MĚSTA ODOLENA VODA Čl. A Obecná ustanovení 1. Těmito pravidly se stanoví pravidla pro hospodaření s bytovým fondem v majetku města Odolena Voda. Nájemní vztahy se

Více

Trasa 1R: délka 22 km, stoupání 654 m, klesání 356 m Jako trasa 1 plus návštěva rozhledny na Anenském vrchu.

Trasa 1R: délka 22 km, stoupání 654 m, klesání 356 m Jako trasa 1 plus návštěva rozhledny na Anenském vrchu. KČT Hlinsko pořádá 14. května 2016 autobusový zájezd Neratov Šerlich (Panské Pole Šerlich) --------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Více

Dokončení přesídlení Přesídlení krajanů z Kazachstánu v roce 2007

Dokončení přesídlení Přesídlení krajanů z Kazachstánu v roce 2007 Dokončení přesídlení Přesídlení krajanů z Kazachstánu v roce 27 V úvodu projektu byly v únoru 27 uspořádány tzv. konzulární dny přímo u krajanské komunity v Aktjubinsku. V rámci této akce byli na místě

Více

Brusel 8. června 2012 (OR. en) RADA EVROPSKÉ UNIE 10274/1/12 REV 1. Interinstitucionální spis: 2011/0195 (COD) LIMITE PECHE 179 CODEC 1405

Brusel 8. června 2012 (OR. en) RADA EVROPSKÉ UNIE 10274/1/12 REV 1. Interinstitucionální spis: 2011/0195 (COD) LIMITE PECHE 179 CODEC 1405 RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 8. června 2012 (OR. en) Interinstitucionální spis: 2011/0195 (COD) 10274/1/12 REV 1 LIMITE PECHE 179 CODEC 1405 REVIDOVANÁ POZNÁMKA Odesílatel: Generální ředitel pro rybolov Příjemce:

Více

Leden. 22. ledna v deset hodin oddal starosta na obecním úřadu paní Melkovou a pana Víška

Leden. 22. ledna v deset hodin oddal starosta na obecním úřadu paní Melkovou a pana Víška Leden 1.1. oblačno 3 C, 2.1. zataženo, sníh s deštěm 2 C, 3.1. zataženo, sníh s deštěm 2 C, 4.1. oblačno 3 C, 5.1. polojasno -7 C, 6.1. zataženo -2 C, 7.1. polojasno -3 C, 8.1. zataženo, sněžení -2 C,

Více

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE 601 56 Brno, Joštova 8 ROZHODNUTÍ. Č. j.: S 064-R/00-353/140/Ná V Praze dne 9. 5. 2000

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE 601 56 Brno, Joštova 8 ROZHODNUTÍ. Č. j.: S 064-R/00-353/140/Ná V Praze dne 9. 5. 2000 ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE 601 56 Brno, Joštova 8 ROZHODNUTÍ Č. j.: S 064-R/00-353/140/Ná V Praze dne 9. 5. 2000 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, ve správním řízení zahájeném dne 10. 3.

Více

Program Evropského týdne mobility a Evropského dne bez aut v Chrudimi 2007

Program Evropského týdne mobility a Evropského dne bez aut v Chrudimi 2007 Evropský týden mobility Evropský den bez aut 2007 V roce 2007 se česká, moravská a slezská města opět zapojila do celoevropské akce Evropský týden mobility (16. 22. září) a Evropský den bez aut (22. září),

Více

URBACT Věstník Listopad 2010 #10

URBACT Věstník Listopad 2010 #10 URBACT Věstník Listopad 2010 #10 AKTUALITY - URBACTu Jak mohou města získat co nejvíce z PPP projektů. Propojení územního plánování a obnovy města projekt NODUS. Dopady programu URBACT na lokální politiky

Více

Výzva pro předložení nabídek k veřejné zakázce malého rozsahu s názvem Výměna lina

Výzva pro předložení nabídek k veřejné zakázce malého rozsahu s názvem Výměna lina VÝCHOVNÝ ÚSTAV A ŠKOLNÍ JÍDELNA NOVÁ ROLE Školní 9, Nová Role, PSČ: 362 25, Tel: 353 851 179 Dodavatel: Výzva pro předložení nabídek k veřejné zakázce malého rozsahu s názvem Výměna lina 1. Zadavatel Výchovný

Více

VÝRO NÍ ZPRÁVA O INNOSTI ZA KOLNÍ ROK 2004/2005

VÝRO NÍ ZPRÁVA O INNOSTI ZA KOLNÍ ROK 2004/2005 VÝRO NÍ ZPRÁVA O INNOSTI ZÁKLADNÍ KOLY ELATOVICE ZA KOLNÍ ROK 2004/2005 1. Základní údaje o kole Základní kola elatovice, elatovice 95 je sou ástí výchovn vzd lávací soustavy, je za azena do kolského rejst

Více

VY_32_INOVACE_D5_20_10. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

VY_32_INOVACE_D5_20_10. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_D5_20_10 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT I. SVĚTOV TOVÁ VÁLKA VY_32_INOVACE_D5_20_10 Anotace: materiál obsahuje 3 úvodní listy, 11 listů prezentace Šablona:

Více

Věc: Výzva pro předložení nabídek k veřejné zakázce s názvem: VÚ a ŠJ PŠOV, Nákup nového osmimístného vozidla

Věc: Výzva pro předložení nabídek k veřejné zakázce s názvem: VÚ a ŠJ PŠOV, Nákup nového osmimístného vozidla VÝCHOVNÝ ÚSTAV A ŠKOLNÍ JÍDELNA PŠOV PŠOV 1 Podbořany 441 01 Tel. ředit: 415 211 297, Mobil ředit.: 736 633 595, Tel. ústředna: 415 214 615, e - mail: a.sava@seznam.cz, Fax: 415 211529, www.vupsov.cz Věc:

Více

Pavel Bratinka. aneb Od metaře k ministrovi

Pavel Bratinka. aneb Od metaře k ministrovi Škola: Základní škola a Mateřská škola, Praha 6, náměstí Svobody 2 Učitel: Mgr. Vladimíra Koucká Žáci: Antonie Holečková, Klára Kudláčková, Barbora Šrámková Třída: 8. ročník Pavel Bratinka aneb Od metaře

Více

DOMOVNÍ ŘÁD BYTOVÉHO DRUŽSTVA ZÁZVORKOVA 2007, 2008, 2009

DOMOVNÍ ŘÁD BYTOVÉHO DRUŽSTVA ZÁZVORKOVA 2007, 2008, 2009 DOMOVNÍ ŘÁD BYTOVÉHO DRUŽSTVA ZÁZVORKOVA 2007, 2008, 2009 Úvodní ustanovení 1. V návaznosti na příslušné zákony a stanovy družstva obsahuje domovní řád pravidla užívání bytů, nebytových a společných částí

Více

Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře

Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře Článek 1 Úvodní ustanovení Pro pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře platí příslušná ustanovení občanského

Více

2002, str. 252. 1 Jírová, H.: Situace na trhu práce v České republice. Transformace české ekonomiky. Praha, LINDE,

2002, str. 252. 1 Jírová, H.: Situace na trhu práce v České republice. Transformace české ekonomiky. Praha, LINDE, Úkolem diplomové práce, jejíž téma je Politika zaměstnanosti (srovnání podmínek v ČR a EU), je na základě vyhodnocení postupného vývoje nezaměstnanosti v České republice od roku 1990 analyzovat jednotlivé

Více

OBEC DOLNí ZÁLEZLY ZÁPIS. ze 7. zasedání Zastupitelstva obce Dolní Zálezly, které se konalo dne 14. března 2012

OBEC DOLNí ZÁLEZLY ZÁPIS. ze 7. zasedání Zastupitelstva obce Dolní Zálezly, které se konalo dne 14. března 2012 1 BEC DLNí ZÁLEZLY ZÁPIS ze 7. zasedání Zastupitelstva obce Dolní Zálezly, které se konalo dne 14. března 2012 Jednání zastupitelstva obce se konalo v zasedací místnosti becního úřadu Dolní Zálezly od

Více

Ovoce do škol Příručka pro žadatele

Ovoce do škol Příručka pro žadatele Ve smečkách 33, 110 00 Praha 1 tel.: 222 871 556 fax: 296 326 111 e-mail: info@szif.cz Ovoce do škol Příručka pro žadatele OBSAH 1. Základní informace 2. Schválení pro dodávání produktů 3. Stanovení limitu

Více

Obecně závazná vyhláška města Žlutice č. 2/2011 Požární řád obce

Obecně závazná vyhláška města Žlutice č. 2/2011 Požární řád obce Obecně závazná vyhláška města č. 2/2011 Požární řád obce Zastupitelstvo města svým usnesením ZM/2011/8/11 ze dne 31. října 2011 vydává na základě 29 odst. 1 písm o) bod 1 zák. 133/1985 Sb., o požární ochraně

Více

SO 182 DIO NA RYCHLOST. SILNICI R4 PS, km 9,196-11,926

SO 182 DIO NA RYCHLOST. SILNICI R4 PS, km 9,196-11,926 SO 182 DIO NA RYCHLOST. SILNICI R4 PS, km 9,196-11,926 Objednatel: ŘEDITELSTVÍ SILNIC A DÁLNIC ČR Ředitelství silnic a dálnic ČR Na Pankráci 56, 145 05 Praha 4 ŘSD ČR ZÁVOD Praha Na Pankráci 56, 145 05

Více

do 1,1 ŽM od 1,1 do 1,8 ŽM od 1,8 do 3,0 do 6 let 551 482 241 od 6 do 10 let 615 538 269 od 10 do 15 let 727 636 318 od 15 do 26 let 797 698 349

do 1,1 ŽM od 1,1 do 1,8 ŽM od 1,8 do 3,0 do 6 let 551 482 241 od 6 do 10 let 615 538 269 od 10 do 15 let 727 636 318 od 15 do 26 let 797 698 349 Systém sociálního zabezpečení (někdy se též používá pojem sociální ochrana) v České republice tvoří tři základní systémy: sociální pojištění státního sociální podpora sociální pomoc (péče). Systém sociálního

Více

Zálohy na zdravotní, důchodové a nemocenské pojištění v roce 2010

Zálohy na zdravotní, důchodové a nemocenské pojištění v roce 2010 * Zálohy na zdravotní, důchodové a nemocenské pojištění v roce 2010 * 04. 01. 2010, Ing. Petr Kučera Nová minimální záloha na zdravotní pojištění platí již od ledna 2010, nové minimální/maximální zálohy

Více

Závěrečná zpráva (věcný popis činnosti v roce 2012)

Závěrečná zpráva (věcný popis činnosti v roce 2012) Závěrečná zpráva (věcný popis činnosti v roce 2012) Ve dnech 12. 15. 1. 2012 se MAS Střední Povltaví prezentovala na společném stánku se Svazkem obcí Milevska na brněnském veletrhu cestovního ruchu Regiontour

Více

Uplatňování nařízení o vzájemném uznávání u předmětů z drahých kovů

Uplatňování nařízení o vzájemném uznávání u předmětů z drahých kovů EVROPSKÁ KOMISE GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ PRO PODNIKY A PRŮMYSL Pokyny 1 V Bruselu dne 1. února 2010 - Uplatňování nařízení o vzájemném uznávání u předmětů z drahých kovů 1. ÚVOD Účelem tohoto dokumentu je

Více

Metodické pokyny Obsah

Metodické pokyny Obsah Metodické pokyny Obsah Metodické pokyny... 1 1. Úvod... 2 2. Definice... 2 2.1. Zahrnutí příjemci... 2 2.2. Kategorie plnění... 2 2.2.1. Plnění poskytovaná zdravotnickým odborníkům... 2 2.2.2. Plnění poskytovaná

Více

10340/16 mg/jh/lk 1 DG G 2B

10340/16 mg/jh/lk 1 DG G 2B Rada Evropské unie Brusel 15. června 2016 (OR. en) Interinstitucionální spis: 2016/0011 (CNS) 10340/16 FISC 103 ECOFIN 624 POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Generální sekretariát

Více

let kopané mezi vltavou a sázavou

let kopané mezi vltavou a sázavou 40 let kopané mezi vltavou a sázavou Předkládaná publikace se pokusila zdokumentovat historii TJ Krňany od doby jejího založení v roce 1974 včetně zmínky o poválečném období let 1947 1950. Při sestavování

Více

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/34.0211. Anotace. Novodobé dějiny VY_32_INOVACE_D0118. Dějepis. Mgr.

Vzdělávací materiál. vytvořený v projektu OP VK CZ.1.07/1.5.00/34.0211. Anotace. Novodobé dějiny VY_32_INOVACE_D0118. Dějepis. Mgr. Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK Název školy: Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20 Číslo projektu: Název projektu: Číslo a název klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0211 Zlepšení podmínek

Více

Začínáme s pyramidkami Pravidla pěti her

Začínáme s pyramidkami Pravidla pěti her Začínáme s pyramidkami Pravidla pěti her Začínáme s pyramidkami pravidla pěti her Pyramideto a Šestka Trojka Dvě věže Evropská válka Pyramideto autor Jan Divecký sad pyramidek 1 další vybavení karty Pyramideto

Více

Popis realizace sociální služby Keramická dílna Eliáš. Poslání. Hlavními cíli naší dílny jsou

Popis realizace sociální služby Keramická dílna Eliáš. Poslání. Hlavními cíli naší dílny jsou Popis realizace sociální služby Keramická dílna Eliáš Poslání Posláním Keramické dílny Eliáš je umožňovat lidem s postižením začlenění do společnosti s ohledem na jejich zvláštní situaci. Posláním je pomoci

Více

Město Švihov Zastupitelstvo města Švihov

Město Švihov Zastupitelstvo města Švihov Město Švihov Zastupitelstvo města Švihov Z á p i s ze zasedání Zastupitelstva města Švihov č. Z/13/11, konaného dne 11.05.2011 od 16.00 hod. na radnici Švihov č.p. 38.. Zasedání Zastupitelstva města Švihov

Více

MUZEA V PŘÍRODĚ A LIDOVÁ ARCHITEKTURA STŘEDOČESKÉHO KRAJE

MUZEA V PŘÍRODĚ A LIDOVÁ ARCHITEKTURA STŘEDOČESKÉHO KRAJE Vyšší odborná škola informačních služeb, Praha Institute of Technology, Sligo MUZEA V PŘÍRODĚ A LIDOVÁ ARCHITEKTURA STŘEDOČESKÉHO KRAJE Research Methods and Project Projekt ročníkové práce Student: Magda

Více

Zásady pro prodej bytových domů Městské části Praha 5

Zásady pro prodej bytových domů Městské části Praha 5 Zásady pro prodej bytových domů Městské části Praha 5 Základní pojmy Pro účely těchto Zásad pro prodej nemovitostí (pozemků, jejichž součástí jsou bytové domy) Městské části Praha 5 (dále jen Zásady )

Více

*** Co Vás přivedlo k tomu založit v České republice občanské sdružení?

*** Co Vás přivedlo k tomu založit v České republice občanské sdružení? březen 2009 Kvůli permanentní nejistotě s vízy nemůže být mongolská komunita v ČR stabilní a rozvíjet se. Rozhovor s Ariunjurgal Dashnyam, ředitelkou Česko-mongolské společnosti Abstrakt: Tereza Rejšková

Více

Zápis. z 9. schůze Rady města Český Brod konané dne 19.4. 2006 v kanceláři tajemníka MěÚ.

Zápis. z 9. schůze Rady města Český Brod konané dne 19.4. 2006 v kanceláři tajemníka MěÚ. Zápis z 9. schůze Rady města Český Brod konané dne 19.4. 2006 v kanceláři tajemníka MěÚ. Přítomni: p. Fischer, Bc. Nekolný, Mgr. Janík, MUDr. Forstová, p. Fořt, p. Brom - tajemník města, JUDr. Marková

Více

Velké rozdíly v rozsahu práce v atypickou dobu mezi profesemi a odvětvími

Velké rozdíly v rozsahu práce v atypickou dobu mezi profesemi a odvětvími 3. 2. 2014 Velké rozdíly v rozsahu práce v atypickou dobu mezi profesemi a odvětvími V roce 2012 pracoval v rámci referenčního období čtyř týdnů alespoň někdy večer každý třetí respondent. Frekvence noční

Více

Česká školní inspekce Středočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Č. j. ČŠIS-2460/10-S. Želivského 805, 280 02 Kolín IV

Česká školní inspekce Středočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Č. j. ČŠIS-2460/10-S. Želivského 805, 280 02 Kolín IV Česká školní inspekce Středočeský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Č. j. ČŠIS-2460/10-S Název kontrolované osoby: Mateřská škola Klubíčko s. r. o Sídlo: Želivského 805, 280 02 Kolín IV IČ: 26 131 021 Identifikátor:

Více

Domovní řád. Datum platnosti: Datum účinnosti: Změna: 1.4.2014 1.4.2014 1

Domovní řád. Datum platnosti: Datum účinnosti: Změna: 1.4.2014 1.4.2014 1 Domovní řád Datum platnosti: Datum účinnosti: Změna: 1.4.2014 1.4.2014 1 Dne: 24.3.2014 Dne: 31.3.2014 1 / 7 Domovní řád Za účelem zabezpečení pořádku a čistoty v domech, k zajištění podmínek řádného užívání

Více

DAŇOVÉ AKTULITY 2013. Daň z přidané hodnoty

DAŇOVÉ AKTULITY 2013. Daň z přidané hodnoty DAŇOVÉ AKTULITY 2013 Po dlouhém období daňově lability v oblasti očekávání pro rok 2013 a následující došlo ke schválení kontroverzního daňového balíčku a dalších daňových zákonů a jejich zveřejnění ve

Více

Sociálně demografická analýza ( zdroj ČSÚ rok 2007 ke dni 31.5. 2008) Pozn. : Analýza je zaměřena především na kriminálně rizikové skupiny.

Sociálně demografická analýza ( zdroj ČSÚ rok 2007 ke dni 31.5. 2008) Pozn. : Analýza je zaměřena především na kriminálně rizikové skupiny. Podklad č. 3 ke Koncepci prevence kriminality hl.m. Prahy na léta 2009 až 2012 Sociálně demografická analýza ( zdroj ČSÚ rok 2007 ke dni 31.5. 2008) Pozn. : Analýza je zaměřena především na kriminálně

Více

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE A POKYNY PRO ZPRACOVÁNÍ NABÍDKY

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE A POKYNY PRO ZPRACOVÁNÍ NABÍDKY Zadavatel: nám. 1. máje 1, 463 31 Chrastava IČ: 00262871 ZADÁVACÍ DOKUMENTACE A POKYNY PRO ZPRACOVÁNÍ NABÍDKY Název veřejné zakázky: Zadavatel Název : Chrastava zastávka Termální lázně IČ : 00262871 Adresa

Více

KOMENTÁŘ K SLDB 2011 V PLZEŇSKÉM KRAJI

KOMENTÁŘ K SLDB 2011 V PLZEŇSKÉM KRAJI KOMENTÁŘ K SLDB 2011 V PLZEŇSKÉM KRAJI Definitivní výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2011 jsou poprvé zpracovány podle místa obvyklého bydliště sčítaných osob. Při porovnávání s předchozími sčítáními

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2013. Shrnutí činnosti za rok 2013. Konkrétní spolupráce se ZŠ Nový svět v Opavě

VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2013. Shrnutí činnosti za rok 2013. Konkrétní spolupráce se ZŠ Nový svět v Opavě VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2013 Shrnutí činnosti za rok 2013 V roce 2013 občanské sdružení Montessori Opava pokračuje v naplňování základního účelu, pro který bylo založeno, a to vytvoření platformy pro činnost

Více

2 {. 2o-{2. " 1111111111111 1IIIIIIIImlllll. ldlst"rstvo zemed-;iství POZ~MKOVÝ úřad KLADNO -3. Obec Slatina Slatina 87 273 26 Olovnice

2 {. 2o-{2.  1111111111111 1IIIIIIIImlllll. ldlstrstvo zemed-;iství POZ~MKOVÝ úřad KLADNO -3. Obec Slatina Slatina 87 273 26 Olovnice 230051/2011-MZE-130704 ÚTV AR: Pozemkový úřad Kladno ČíSLO ÚTVARU: 130704 SPI OV Á ZN.: 2RP776/2011-130704 NAŠE ČJ.: 23005112011-MZE-130704 VYŘIZUJE: Pavla Neustupová TELEFON: 312278022 E-MAIL: Pavla.eustupova@mze.cz

Více

o místních poplatcích

o místních poplatcích Obecně závazná vyhláška města Nejdek č. 4 / 2008 o místních poplatcích Město Nejdek na základě usnesení zastupitelstva č. ZM/197/9/08 ze dne 10.4. 2008 v souladu s ustanovením 14 odst. 2 zákona č. 565/1990

Více

V ro ní zpráva 2007 Projekty realizované v roce 2007 Zaji t ní pravidelné innosti ASK R Aktivity základních lánk Není jednoduché obsáhnout ve stru ném vyjád ení aktivity v ech základních lánk a len

Více

VYUŽÍVÁNÍ KOMUNITNÍ SÍTĚ FACEBOOK

VYUŽÍVÁNÍ KOMUNITNÍ SÍTĚ FACEBOOK VYUŽÍVÁNÍ KOMUNITNÍ SÍTĚ FACEBOOK V roce 2004 byla vyvinuta jednoduchá aplikace, sloužící studentům amerického Harvardu ke sdílení informací a komunikaci. Díky obrovské popularitě se již po pár týdnech

Více

I/2-Inovace zkvalitnění výuky směřující k rozvoji čtenářské a informační gramotnosti

I/2-Inovace zkvalitnění výuky směřující k rozvoji čtenářské a informační gramotnosti Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.0624 Název šablony klíčové aktivity: I/2-Inovace zkvalitnění výuky směřující k rozvoji čtenářské a informační gramotnosti Název DUM: Řím- Punské války Třída: 6. A Vypracoval/a:

Více

Základní škola Ústí nad Labem, Anežky České 702/17, příspěvková organizace. Výukový materiál

Základní škola Ústí nad Labem, Anežky České 702/17, příspěvková organizace. Výukový materiál Základní škola Ústí nad Labem, Anežky České 702/17, příspěvková organizace Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2887 Název projektu: Učíme lépe a moderněji OP VK 1.4 Výukový materiál Název DUMu: VY_12_INOVACE_03_3_Napadení

Více

M. Balíková, R. Záhořík, NK ČR 1

M. Balíková, R. Záhořík, NK ČR 1 M. Balíková, R. Záhořík, NK ČR 1 Geolink.nkp.cz Prototyp aplikace obohacení geografických autorit o údaje souřadnic s následným zobrazením dané lokality na mapě - kartografické matematické údaje v záznamech

Více

SPOLEČENSKÉ VĚDY S DIDAKTIKOU 1. Prezentace č. 6

SPOLEČENSKÉ VĚDY S DIDAKTIKOU 1. Prezentace č. 6 SPOLEČENSKÉ VĚDY S DIDAKTIKOU 1 Prezentace č. 6 Příčiny 1.světové války 1.PROBLÉMY NA BALKÁNĚ vliv RU v oblasti Bosny a Hercegoviny 1911 první balkánská válka - Bulharsko, Srbsko, Černá Hora, Řecko Turecku

Více

Výzva k podání nabídky

Výzva k podání nabídky Výzva k podání nabídky Veřejný zadavatel, obec Bohuňovice, si Vás dovoluje vyzvat k podání nabídky na vypracování projektové dokumentace na akci Modernizace a intenzifikace ČOV Bohuňovice, která je podporována

Více

na sále Kulturního domu v Rudolticích dne 7. října 2013

na sále Kulturního domu v Rudolticích dne 7. října 2013 Zápis ze schůzky zástupců obce s domovními důvěrníky Zahájení v 16.00 hod. Účast: na sále Kulturního domu v Rudolticích domovní důvěrníci, popř. zástupci: dne 7. října 2013 o přítomni: Eva Chládková, Jana

Více

Čl. I. Vyhláška č. 106/2001 Sb., o hygienických požadavcích na zotavovací akce pro děti, ve znění vyhlášky č. 148/2004 Sb.

Čl. I. Vyhláška č. 106/2001 Sb., o hygienických požadavcích na zotavovací akce pro děti, ve znění vyhlášky č. 148/2004 Sb. 320 VYHLÁŠKA ze dne 15. listopadu 2010, kterou se mění vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 106/2001 Sb., o hygienických požadavcích na zotavovací akce pro děti, ve znění vyhlášky č. 148/2004 Sb. Ministerstvo

Více

Jaderná elektrárna Temelín si připomíná 10 let provozu

Jaderná elektrárna Temelín si připomíná 10 let provozu Jaderná elektrárna Temelín si připomíná 10 let provozu Informační podklad pro novináře Zpracoval: Marek Sviták, tiskový mluvčí JE Temelín Jaderná elektrárna Temelín si připomíná 10 let provozu Deset let

Více

HODNOCENÍ VÝVOJE NEHODOVOSTI V ROCE 2012 A POROVNÁNÍ SE STÁTY EU

HODNOCENÍ VÝVOJE NEHODOVOSTI V ROCE 2012 A POROVNÁNÍ SE STÁTY EU HODNOCENÍ VÝVOJE NEHODOVOSTI V ROCE 2012 A POROVNÁNÍ SE STÁTY EU Ing. Petr Pokorný, Mgr. Zuzana Strnadová, Centrum dopravního výzkumu, v.v.i, červen 2013 Email: petr.pokorny@cdv.cz, zuzana.strnadova@cdv.cz

Více

2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Olomouckém kraji

2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Olomouckém kraji 2. Úroveň bydlení, náklady na bydlení a ceny nemovitostí v Olomouckém kraji 2.1. Charakteristika domovního a bytového fondu a úrovně bydlení Domovní fond Olomouckého kraje zahrnoval podle sčítání lidu,

Více

DOMOVNÍ ŘÁD. DOMOVNÍ ŘÁD Družstvo Tobrucká 713, družstvo 1 / 6

DOMOVNÍ ŘÁD. DOMOVNÍ ŘÁD Družstvo Tobrucká 713, družstvo 1 / 6 DOMOVNÍ ŘÁD DOMOVNÍ ŘÁD Družstvo Tobrucká 713, družstvo 1 / 6 Družstvo Tobrucká 713, družstvo Tobrucká 713/25, 160 00 Praha 6 IČO: 25148826, tel: 235363485, mob: 602 941235, e-mail: tobrucka713@seznam.cz

Více