e tí a slovin tí vojáci za první sv tové války na italské front - v osobních sv dectvích

Transkript

1 Univerzita Pardubice Fakulta filozofická e tí a slovin tí vojáci za první sv tové války na italské front - v osobních sv dectvích Jaroslava Patermanová Bakalá ská práce 2011

2

3

4 Prohla uji: Tuto práci jsem vypracoval samostatn. Ve keré literární prameny a informace, které jsem v práci vyu il, jsou uvedeny v seznamu pou ité literatury. Byl jsem seznámen s tím, e se na moji práci vztahují práva a povinnosti vyplývající ze zákona. 121/2000 Sb., autorský zákon, zejména se skute ností, e Univerzita Pardubice má právo na uzav ení licen ní smlouvy o u ití této práce jako kolního díla podle 60 odst. 1 autorského zákona, a s tím, e pokud dojde k u ití této práce mnou nebo bude poskytnuta licence o u ití jinému subjektu, je Univerzita Pardubice oprávn na ode mne po adovat p im ený p ísp vek na úhradu náklad, které na vytvo ení díla vynalo ila, a to podle okolností a do jejich skute né vý e. Souhlasím s prezen ním zp ístupn ním své práce v Univerzitní knihovn. V Pardubicích dne Jaroslava Patermanová

5 Cht la bych pod kovat panu doc. PhDr. Tomá i Jiránkovi, Ph. D. za pomoc p i tvorb této práce. Dále panu Ing. Pavlu Han arovi a paní Blance Han arové za ochotnou spolupráci a poskytnutí materiál o Jendovi Rajmanovi. Pod kování pat í také rodin a p átel m za jejich podporu.

6 Anotace Tato práce se zam uje p edev ím na sv dectví a vzpomínky voják, kte í se ú astnili boj na italské, respektive so ské front. Nejprve je nastín na politická situace v Evrop p ed první sv tovou válkou, popsán po átek první sv tové války a pr b h boj na jednotlivých frontách. Následuje kapitola podrobn ji se v nující italské front. Samostatná kapitola se soust e uje na so skou frontu, jako to nejd le it j í úsek italské fronty. Hlavní ást práce se v nuje voják m, kte í p ímo bojovali nebo byli p ítomni boj m na italské front. Po stru ných ivotopisech jednotlivých voják následuje vylí ení ivotních podmínek na front dopln né o vzpomínky voják. Záv re ná kapitola ukazuje boj na front z jiného pohledu, a to z pohledu legioná. Klí ová slova První sv tová válka - Italská fronta - So ská fronta - osobní sv dectví - voják - legioná i

7 Anotation This work is mainly focused on witnesses and memories of soldiers, who participated on fights on Italian, or So a front. At first is outline politic situation in Europe before First World War, described beginning of First World War and process of fights on particular fronts. Continuing chapters are, in detail, focused on Italian front. Separate chapter are concentrate on So a front, as most important part in Italian front. Brief curriculum vitae of individual soldiers are followed by portray of life conditions on front, which are supplement by memories of soldiers. Closing chapter show fight on front from different point of view, from legionaries point of view. Key words First world war - Italian front - So a front - personal witness - soldier - legionary

8 Obsah 1. Úvod První sv tová válka Vývoj na jednotlivých frontách Západní fronta Jihovýchodní fronta Východní fronta Mírová jednání Italská fronta Armáda a její výzbroj e i na italské front So ská Fronta So ské bitvy Vojáci na Italské front Vojáci - Spisovatelé Dr. Ljudevit Pivko Josef Váchal Jan Janou ek Vojáci - Fotografové Jind ich Bi ický Jenda Rajman ivot na Italské front Seznámení s válkou My lenky vojáka Zásobování (Stravování) Hygiena ikana Nemocní? Uprost ed vále né v avy V zajetí Zajatecké tábory v Itálii Rozdílné pohledy... 44

9 7. Legioná i - Dobrovolníci Nadporu ík (Dr.) Ljudevit Pivko Carzanský podnik Dobrovolnický oddíl jihoslovansko- eský (Pivkovi dobrovolníci) Jan apek eskoslovenský dobrovolnický sbor Z boj za svobodu vlasti Záv r Resumé Seznam pramen a literatury Seznam obrázk Seznam p íloh... 63

10 1. Úvod Po skon ení první sv tové války byli v eskoslovensku oslavováni jako hrdinové legioná i. Dnes se v ak nejvíce p ipomínají legioná i bojující na východní front. Pro se o p sobení eských voják na italské front tém nemluví? Nejen o eských legioná ích, ale i o v ech eských vojácích. Nebyli to snad také hrdinové, kte í nasadili své ivoty, aby chránili ivoty jiných? Vliv na tuto skute nost má nejspí i interpretace událostí první sv tové války. N kte í mají za hrdiny legioná e, kte í na front p eb hli k nep íteli, aby mohli bojovat proti Rakousku-uhersku, a tím také za samostatnost ech ( eskoslovenska). Jiní pova ují za hrdinství bít se v cizí zemi za bezpe í místních obyvatel. Bojovat na jedné stran za nenávid nou dynastii, na stran druhé za blízký slovinský národ. Ve své práci se zam uji na vzpomínky (osobní sv dectví) voják, kte í si pro ili peklo na zemi v podob války, a to nejen jako boje na front, ale i v podob ikany ze strany nad ízených i siln j ích, nedostatku soukromí, jídla a oble ení, o financích nemluv. Bojovat v zákopech muselo být stra né, av ak bojovat v zákopech na svazích a vrcholcích Alp muselo být je t hor í. To jsem si pln uv domila v okam iku, kdy jsem projí d la údolím eky So i p i cest do Tolminu a Kobaridu, kde se nachází muzea a památníky první sv tové války. lov k si jen t ko doká e p estavit, jak na strmých, kamenitých svazích mohli lidé lézt, nato pak bojovat. V t ina lidí si pod pojmem vojsko p edstaví masu lidí bojujících za ur itou v c i my lenku. P edstavují si proti sob bojující N mecko a Británii, národy Rakouska-Uherska a Srby nebo Napoleona a Nelsona, k es any a muslimy, b lochy a indiány, ale málokdo si p edstaví, e bojuje eský peka, který má doma enu a pekárnu, proti italskému emeslníkovi, kterého doma eká man elka a p t d tí. Bojují proti sob, ani by cht li. Museli na frontu, i kdy by rad ji byli doma se svými rodinami a svou prací, st ílí po sob, proto e mají strach. Strach, e pokud oni nezabijí vojáka z nep átelské strany, zabije on je. St ílí proti sob z pu ek a d l, házejí po sob granáty klasické i se smrtícím plynem, ale vlastn nev dí pro. Pro musejí zabíjet jiné lidi, kte í jim nic neud lali, ale ze strachu o sv j ivot pokra ují ve vra d ní. Proto bych cht la p iblí it ivot takových voják, kte í nev dí pro a p ece musí bojovat. 1

11 O p í in válek uva oval Josef Váchal a do el k záv ru, e p í inou je vzmáhající se nedostatek p dy a chleba p espo etn narozeným, a e válka je nutným zlem lidstvu, dovolujícím íti i mrzák m t la neb ducha v intencích nábo enských válka, jediný to prost edek k docílení rovnováhy v ivotech dý ících na povrchu zem, kdy p írodní katastrofy nedosta ují. 1 Po zapadlých stopách eských voják 2 od Jozefa Vri ana, So a od Josefa Fu íka a Po stopách so ské fronty 4 od Marka Simi e jsou knihy, ze kterých erpám, a které se zabývají událostmi na So ské front v celé í i. Ráda bych ale ve své práci p iblí ila i to, jak vnímali, cítili a sná eli válku jednotliví vojáci. Co nap íklad cítil malí a spisovatel Josef Váchal, který se staral jen o svá díla, nikoli o politiku. Jak pro íval válku starosta kampeli ky Jan Janou ek, b hem narukování erstvý otec. Jak sná el odlou ení od své milé kniha Jenda Rajman. N kte í z t ch, kte í museli na frontu, padli i se stali nezv stnými. Ostatní se vrátili dom ke svým rodinám, své práci, k p átel m a ili dál sv j ivot bez cizího pov imnutí. Av ak n kolik z nich po sob zanechalo stopy. A úmysln, v knihách, jako Josef Váchal v knize Malí na front 5, nebo Jan Janou ek v knize Z boj za svobodu vlasti 6, nebo zcela nev dom v podob negativ, fotografií a dopis, které po sob zanechali Jenda Rajman a Jind ich Bi ický. R zné pohledy na válku a její ob ti beletrizoval ve své knize erno lutý mumraj 7 také Jan Václav Ros lek. Osobní sv dectví vojáci zachycovali nejen v podob poznámek i deník, ale n kolik z nich zv nilo své dojmy a vzpomínky pomocí fotoaparátu. V mé práci uvádím dva tyto fotografy - Jind icha Bi ického, jeho fotografie byly vystaveny v Tereziánském k ídle Pra ského hradu na výstav Pe ky první sv tovou válkou a Jendu Rajmana. Fotografie Jendy Rajmana mi poskytl k nahlédnutí a ofocení jeho vnuk pan ing. Pavel Han ar. Rajmanovy fotografie jsou o to hodnotn j í, jeliko v t ina z nich obsahuje popisky v etn datace. Abych dala prostor i pohledu z druhé strany, nejen ze strany voják, bojujících v rn za Rakousko-Uhersko, v nuji také jednu kapitolu legioná m. V ní bych se cht la v novat jak obecnému pohledu na legioná e jako na hrdiny na í vlasti, je zmi ují 1 VÁCHAL, Josef: Malí na front. Praha, ISBN str VRI AN, Jozef: Po zapadlých stopách eských voják. Z Julských Alp k Jadranu. Olomouc, ISBN FU ÍK, Josef: So a (Isonzo) Praha, ISBN SIMI, Marko: Po sledeh so ke fronte. Ljubljana, ISBN VÁCHAL, J: Malí na front. 6 JANOU EK, Jan: Z boj za svobodu vlasti. Praha, ROS LEK, Jan Václav: erno- lutý mumraj. Praha,

12 knihy Ob ti 8 od Josefa Logaje, eskosloven tí legioná i ( ) od Karla Pichlíka a dal ích autor 9 a S výzv d íky 10 od Vojt cha Hanzala, tak z pohledu profesora Ljudevita Pivka, slovinského d stojníka a jednoho ze zakladatel legií v Itálii. Pivko své vzpomínky zachytil v knihách Proti Rakousku 11 (první kniha vy la pod názvem Carzano, druhá Bok po boku). 8 LOGAJ, Josef: Ob ti. Praha, PICHLÍK, Karel - KLÍPA, Bohumír - ZABLOUDILOVÁ, Jitka: eskosloven tí legioná i ( ). Praha, ISBN HANZAL, Vojt ch: S Výzv d íky od výcarských ledovc a po mo e Adriatické: Pé í památníku osvobození. Praha, PIVKO, Ljudevit. Proti Rakousku. Praha,

13 2. PRVNÍ SV TOVÁ VÁLKA První sv tová válka byl do té doby nejv t í vojenský konflikt, který se rozho el mezi státy tzv. Trojspolku a Trojdohody uzav elo N mecko a Rakousko-Uhersko smlouvu o vzájemné pomoci v p ípad vále ného stavu s Ruskem, jejím podpisem vznikl Dvojspolek. Trojspolek vznikl podepsáním smlouvy mezi Dvojspolkem a Itálií, která se tímto cht la dostat z izolace. Itálie m la zájem o ást území dne ního Slovinska a Chorvatska. Tato smlouva zahrnovala nap. závazek N mecka bránit Itálii v p ípad jejího napadení Francií a naopak se Itálie zavázala pomoci N mecku v p ípad, e by bylo napadeno Francií. Toto ustanovení platilo pouze v p ípad napadení dv ma státy, v p ípad napadení jedním státem m li spojenci zachovat neutralitu. Smlouva m la platnost 5 let a postupn byla prodlu ována. B hem války se na stranu Trojspolku p idala Osmanská í e a Bulharsko. Z obav p ed napadením n kterým ze stát Trojspolku uzav ela Francie s Ruskem dohodu o vzájemné pomoci p i napadení n kterým státem Trojspolku byla podepsána tzv. Srde ná dohoda (Entente cordiale) mezi Francií a Velkou Británií 12, která se týkala p edev ím rozd lení vlivu v koloniích. V roce 1907 podepsali zástupci Velké Británie a Ruska Sanktpeterburskou dohodu o rozd lení vlivu v Persii. 13 Po uzav ení Sanktpeterburské smlouvy se pro tyto t i navzájem loajální státy za alo pou ívat ozna ení Trojdohoda nebo jen Dohoda. Nap tí v Evrop bylo ji na konci 19. století. Nap íklad nevra ivost Velké Británie v i N mecku z d vodu jeho vyhlá ení programu námo ního zbrojení 14 je t více stoupla ve chvíli, kdy N mecko podpo ilo Búry v tzv. búrských válkách. 15 N mecko se naproti tomu cítilo odstr eno a cht lo nové d lení sv ta 16. Nap tí nepomohly zmírnit ani dv haagské mírové konference v letech 1899 a Naopak se je t vyost ilo po Rakousko-Uherské anexi Bosny v roce Davies, Norman. Europe. A History. London, ISBN str Tamté 14 Tamté 15 Havel, Petr. D jiny Evropské civilizace II. Hlava tvrtá - V. Praha a Litomy l, ISBN str Tamté, str Tamté, str Davies, N. Europe. A History. str

14 Ji tehdy bylo z ejmé, e existuje velmi málo mo ností, jak toto mezinárodní nap tí e it, ov em po sarajevském atentátu bylo jasné, e jediným e ením je válka. Na po átku války proti sob stály tzv. Úst ední mocnosti (podle postavení v centrální Evrop ) - N mecko a Rakousko-Uhersko, k nim se p idala Osmanská í e a v roce 1915 i Bulharsko - a Trojdohody, k nim se postupn p idávaly dal í státy. V roce 1914 se k Dohod p ipojila Belgie, Srbsko, erná Hora a Japonsko, v roce 1916 Rumunsko, 1917 vstoupily do války USA, Portugalsko a ína a nakonec v roce 1918 se p idalo i ecko. Itálie nejprve vyhlásila neutralitu, v roce 1915 se v ak p idala na stranu Dohody. 19 Celková bilance tohoto konfliktu je 28 zú astn ných stát, které do války poslaly 70 milión lidí, z toho 10 milión lidí zem elo a 22 milión bylo zran ných. 20 První sv tová válka v Evrop probíhala na ty ech frontách. První otev ená a zárove nejd íve uzav ená byla srbská neboli jihovýchodní fronta, kde proti sob bojovalo Srbsko a státy Trojspolku v etn Osmanské í e a pozd ji i Bulharska. Tém od po átku války se bojovalo také na západní front, kde proti sob stála Francie a N mecko. Proto e N mecko p i napadení Francie poru ilo neutralitu Belgie, vstoupila do války i Velká Británie a posléze USA. Západní fronta má své NEJ v po tu bojujících voják a také v po tu ob tí (mrtvých). Nej ir í fronta (více ne 1000 km 21 ) byla fronta východní, kde bojovali vojáci N mecka a Rakouska-Uherska proti voják m Ruska. Táhla se od Petrohradu k hranicím Rumunska. Po vstupu Itálie do války se otev ela italská resp. ji ní fronta. Zde stáli Italové proti N mc m a národ m Rakouska-Uherska. Rakousko-Uhersko spat ovalo v sarajevském atentátu provokaci srbského nacionalismu. 23. ervence 1914 dalo Rakousko-Uhersko Srbsku osma ty icetihodinové ultimátum, ve kterém po adovalo stíhání atentátník. Srbsko ultimátum odmítlo. 28. ervence tedy Rakousko-Uhersko vyhlásilo Srbsku válku a zahájilo ost elování B lehradu. Na po átku si v ichni lidé mysleli, e válka potrvá do vestek, tedy do podzimu, válka v ak skon ila a 11. listopadu roku 1918 kapitulací N mecka. 1. srpna 1914 byla ve Francii v 16. hodin a v N mecku v 17. hodin vyhlá ena v eobecná mobilizace, ve er pak n mecký císa Vilém II. vyhlásil válku Rusku Havel, P. D jiny Evropské civilizace II. Hlava tvrtá - V. str údaje o po tech tamté 21 Davies, N. Europe. A History. str

15 srpna 1914 obsadila n mecká vojska neutrální Lucembursko, 3. srpna 1914 N mecko okupovalo rovn ást neutrální Belgie a zárove vyhlásilo válku Francii. Z d vodu poru ení neutrality Belgie a Lucemburska vyhlásila 4. srpna 1914 Velká Británie válku N mecku. 5. ervence 1914 vyhla uje prezident Spojených stát amerických Thomas Woodrow Wilson neutralitu. 6. ervence 1914 vyhlásilo Srbsko válku N mecku a tého dne vyhlásilo Rakousko-Uhersko válku Rusku. 11. srpna 1914 vyhlásila Francie válku Rakousko-Uhersku a 23. srpna 1914 vyhlásilo Japonsko válku N mecku. Na to tý den reagovalo Rakousko-Uhersko vyhlá ením války Japonsku. 2.1 VÝVOJ NA JEDNOTLIVÝCH FRONTÁCH Západní fronta N mecko cht lo vést bleskovou válku podle plánu Alfréda von Schlieffena tak, e by napadlo Francii p es slab zabezpe enou hranici s Belgií. Vydalo tedy Belgii ultimátum, a proto e nebylo dodr eno, vstoupila n mecká vojska na její území a zahájila okupaci. 20. srpna 1914 pak obsadila Brusel. N mecká vojska postupovala velmi rychle a první týden v zá í ji ohro ovala Pa í. Jeliko m la francouzská armáda po et voják nedostate ný k zastavení N mecké ofenzívy, uchýlil se generál Joffre k neobvyklému kroku: k zastavení N mc u eky Marny poslal 600 voz taxi se v emi bojeschopnými mu i. Do 12. prosince 1914 pak Francouzi definitivn zastavili postup n meckých voják a zahájili protiofenzívu. V pr b hu íjna a listopadu 1914 se fronta zastavila v linii mezi výcarskými hranicemi a kanálem La Manche a válka se zm nila v pozi ní resp. zákopovou. B hem následujících t í let se pozice tak ka nezm nily. Ztráty na ivotech by se daly po ítat v desítkách tisíc za hodinu nebo stovkách za metr tvere ní. Mezi nejv t í bitvy na západní front pat ily bitvy u Ypru, na Somm a u Verdunu. 22 Ypres je pevnost na území Belgie, u které se uskute nily t i bitvy první sv tové války. 1. bitva probíhala od 12. do Zde utrp la nejv t í ztráty Velká Británie ( mu ). Mnohem d le it j í byla v ak druhá a t etí bitva probíhající od do a P i obou byl toti pou it místo klasických zbraní bojový plyn. Ve druhé bitv to byl chlór, ve t etí yperit, nazvaný podle ji zmín né pevnosti. 22 Davies, N. Europe. A History. str

16 Útokem na pevnost Verdun cht li N mci dosáhnout pr lomu na západní front. Ofenzíva byla zahájena a skon ila n meckým neúsp chem 15. prosince tého roku. Norman Davies ve své knize Europe, a History 23 uvádí jako po et ob tí u Verdunu a , co tuto bitvu adí na druhé místo smutného eb í ku nejkrvav j ích bitev první sv tové války. Proto se jí také n kdy p ezdívá verdunský mlýnek na maso i verdunské peklo. Po verdunském fiasku byli do velení n mecké armády povoláni generálové Paul von Hindenburg a Erich Ludendorff. První místo ve statistikách zaujímá bitva na ece Somm probíhající od 1. ervence do 13. listopadu , a to nejen nejv t ím po tem ob tí, ale také prvním pou itím tank ze strany Británie. Údaje o po tu ob tí se r zní: nap íklad v Kronice Lidstva auto i uvádí mrtvých N mc, mrtvých britských voják a mrtvých Francouz, internetový server BBC pak uvádí n mecké ztráty ve vý i , Britské a ztráty Francie ve vý i I p es takto vysoké ztráty se nepoda il stát m Dohody ádný strategický pr lom. Tento neúsp ch vedl pozd ji k vyst ídání generála Joffreho generálem G. R. Nevillem. V únoru roku 1917 o ekávali N mci útok dohody, a proto se stáhli na p ipravené obranné pozice mezi m sty Arras a Siossns 26 na tzv. Siegfriedovu linii za ala na západní front mohutná n mecká ofenzíva. B hem b ezna a ervence 1917 p esunuli N mci na západní frontu v echny své zbývající rezervy, ov em bez trvalého úsp chu. V ervenci 1918, p i druhé bitv na Marn, pou il generál Pétain pru nou obranu a ukázal úto ník m, e nemají dostate nou úto nou p evahu. 8. srpna 1918 p i erném pátku n mecké armády 456 britských tank prolomilo n meckou linii a získalo zp t ást d íve ztracených území. N mci se museli stáhnout a na Siegfriedovu linii a od té doby a do listopadu 1918 byla n mecká vojska nucena ustupovat. V zá í a íjnu 1918 byly Ameri any odstran ny poslední zbytky fronty na jihu. 3. íjna 1918 pak prezident Wilson zprost edkoval nabídku p ím í Jihovýchodní fronta Na Bálkán získávali rakou tí vojáci ím dál v t í p evahu. V íjnu roku 1915 okupovali B lehrad, ernou Horu a v roce 1916 i Albánii. Neustálý tlak na ecko 23 Davies, N. Europe. A History. str Autor neuveden. Battle of the Somme: 1 July - 13 November 1916 [cit ] URL: < >. 25 Tamté 26 Davies, N. Europe. A History. str Tamté, str

17 vyvíjený centrálními mocnostmi m l za následek zhroucení ecké vlády a konec jejich neutrality. 28 Reakcí na poru ení neutrality ecka bylo vylod ní britských a francouzských jednotek v Soluni V pr b hu roku 1915 se Srbové p ipojili k linii v Makedonii, kde úto ily rakouské divize podpo ené Bulharskem. 29 Bulharsko vstoupilo do války na stranu centrálních mocností se zám rem získat Makedonii. Makedonskou linii se poda ilo udr et i díky pomoci francouzských voják u Solun. 30. zá í 1918 bylo Bulharsko nuceno uzav ít p ím í se spojenci z d vodu rozkladu vlastní armády Východní fronta Na východní front m ly Úst ední mocnosti mnohem v t í úsp chy a vyhnuly se zákopové válce. V srpnu 1914 p ekro ily dva ruské oddíly na severu hranice východního Pruska a dal í pronikly na jihu hluboko do Hali e. Tím ruské úsp chy skon ily srpna 1914 bylo ruské vojsko pod velením Alexandra Vasilijevi e Samsonova pora eno n meckou armádou vedenou generálplukovníkem Paulem von Hindenburgem u Tannenbergu. V bitv na Mazurských jezerech v zá í 1914 velitelé Hindenburg a Ludendorff porazili ruskou severní armádu, co pova ovalo N mecko jako odvetu za prohranou bitvu na Marn. Ji ní ást ruské armády se N mc m poda ilo zastavit na okraji Krakowa. B hem zimy se vedly nerozhodné bitvy v okolí Lod e a ma arských hranic. 31 Ve druhé polovin února roku 1915 se uskute nila druhá bitva na Mazurských jezerech a op t skon ila fiaskem ruské armády. V kv tnu 1915 se u hali ské Gorlice poda ilo n meckým voják m to, co se jim neda ilo na západ - prorazili nep átelské linie a rozprá ili nep átelskou armádu. Na podzim roku 1915 byla n mecká armáda p ipravena p ekro it hory na rumunských hranicích. 32 Rumunsko vstoupilo do vále né v avy na stranu Dohody 27. srpna 1916 vyhlá ením války Rakousko-Uhersku. 4. ervna 1916 byla zahájena Brusilovova ofenziva 33, p i které se reorganizovaná ruská armáda dostala zpátky do Hali e, a která skon ila osmnáctim sí ním obléháním pevnosti P emy l. 34 Hlavním úkolem této ofenzívy bylo 28 Davies, N. Europe. A History. str Tamté 30 Tamté, str Tamté 32 Tamté 33 podle vrchního velitele Alexeje Alexejevi e Brusilovova. 34 Davies, N. Europe. A History. str

18 rozd lit n meckou armádu a tím uleh it spojenc m na západní a italské front. V prosinci 1916 obsadila n mecká vojska Bukure. 35 Na po átku roku 1917 za aly v Rusku revoluce, nejprve únorová pozd ji íjnová (V SR), a s tím, jak postupovaly, se zvy ovalo selhání ruské armády. Bylo jen otázkou, zda se í e zhroutí díky vlastní ob anské válce nebo zda ji zni í centrální mocnosti. 36 Zhroutila se sama po Velké íjnové socialistické revoluci. O ji ní front se zmi uji v následující kapitole. 2.2 MÍROVÁ JEDNÁNÍ Od 15. prosince roku 1917 do 3. b ezna 1918 probíhala v Brestu-litevském jednání o p ím í a následn o míru mezi Úst edními mocnostmi a Ruskem. Mezi 27. lednem a 9. únorem roku 1918 probíhala tamté jednání Úst edních mocností s Ukrajinou, která vedla k míru a vzniku Ukrajinské lidové republiky. 3. b ezna 1918 pak podepsalo také Rusko s Úst edními mocnostmi tzv. Brest-litevský mír, v rámci kterého Rusko ztratilo rozsáhlou ást svého území, nap íklad ji zmi ovanou Ukrajinu, Finsko, Polsko a dal í. 7. kv tna 1918 pak Úst ední mocnosti donutily podepsat Rumunsko Bukure ský mír, ve kterém se Rumunsko zavázalo postoupit Dobrud u. 3. listopadu 1918 bylo v Padov podepsáno p ím í mezi státy Dohody a tehdy ji bývalým Rakousko-Uherskem. Jako poslední kapitulovalo N mecko 11. listopadu 1918 a v Compiègne podepsalo se státy Dohody p ím í, které zahrnovalo mnoho tvrdých podmínek. Po abdikaci císa e Viléma II. 18. listopadu 1918 N mecko anulovalo smlouvu z Brestu-litevského. Události první sv tové války popisuje také Robert Kva ek v knize První sv tová válka a eská otázka 37. Pohled na ka dodennost první sv tové války pak zprost edkovává Ivan edivý v knize e i, eské zem a Velká válka Davies, N. Europe. A History. str Tamté, str KVA EK, Robert. První sv tová válka a eská otázka. Praha, ISBN EDIVÝ, Ivan. e i, eské zem a Velká válka Praha, ISBN X. 9

19 3. ITALSKÁ FRONTA P ipojení Itálie k Dvojspolku vyvolalo v N mecku a Rakousko-Uhersku uspokojení. Jen v rakousko-uherském generálním tábu, a zvlá t pak u jeho velitele generála Franze Conrada von Hötzendorfa, panovala ned v ra v nového spojence. Generálu Von Hötzendorfovi a jeho varováním v ak nikdo nev il. Alespo se mu poda ilo prosadit vybudování pásu pevností na tyrolských a korutanských hranicích s Itálií. Po vypuknutí války vyhlásila Itálie neutralitu a zárove s tím za ali její politici vyjednávání s ob ma znesvá enými stranami. Ital m lo o zisk ji ních území habsburské monarchie, prohlá ení Terstu svobodným m stem, uznání italské svrchovanosti nad albánskou Valonou a francouzské kolonie. 39 Jednali tedy jak s Centrálními mocnostmi, tak se státy Dohody a jeliko Víde odmítla jejich po adavky, uzav ela 26. dubna 1915 Itálie se státy Dohody tajnou, tzv. londýnskou smlouvu, ve které byly mimo jiné zakotveny i povále né italské zisky v podob Tridentska, Gorice, Istrie v etn Terstu a oblasti Dalmácie k ece Neretv. 23. kv tna tého roku pak následovalo vyhlá ení války Rakousko-Uhersku ze strany Italského království. 40 Informace o tajné smlouv se dostala k rakouskému armádnímu vrchnímu velení 18. kv tna Bylo jim tedy jasné, e válka se kvapem blí í. Vzhledem k nedostate nému obsazení Rakousko-Italských hranic se AOK 41 rozhodlo pro vytvo ení nové jihozápadní neboli italské fronty pod vedením arcivévody Ev ena. Tato fronta, podél celých hranic o délce cca 650 kilometr, byla rozd lena na t i ásti. První, tyrolská fronta, v ele s generálem Danklem, druhá fronta na h ebenech Karnských a Julských Alp s p ístupy do Korutan vedená generálem Rohrem a t etí v P ímo í podél hrani ní eky So e pod velením generála Boroevi e Fu ík, J. So a (Isonzo) str Tamté, str AOK - Armee Oberkommando = armádní vrchní velení. Tamté, str Tamté, str

20 A. Julské Alpy v okolí Kobaridu. Dnes si jen t ko doká eme p edstavit, jaké to bylo bojovat v horách a navíc s nedostate ným vybavením. Foto: autorka front válka Na jednotlivých s cílem tyrolské probíhala v podob boj ovládnout vrcholy velehor a pr smyky. 43 Proto e na východní front armádu úsp chy a ruská vojska mohlo ustupovala, provázely rakouskouherskou Rakousko- Uhersko p esunout n které jednotky na italskou frontu do oblasti ji ního Tyrolska. S novými posilami se vrchní velitel rakousko-uherské armády generál Franz Conrad von Hötzendorf rozhodl realizovat sv j dlouho zamý lený plán - protiofenzivu, která by prolomila italské pozice a mo ná i vít zn ukon ila válku na italské front. Jako místo pro útok zvolil generál Von Hötzendorf náhorní plo iny u Tridentu, které byly pro oba protivníky strategickým úsekem. 15. kv tna 1916 zahájili krátkou d lost eleckou p ípravou Strafexpedition (Trestná expedice; Von Hötzendorf cht l Italy potrestat za jejich proradnost). P ekvapení Italové se po t kých bojích za ali stahovat ze svých pozic. Státy Dohody tedy zva ovaly, jak tuto ofenzivu zastavit. Jakákoli akce na západní front nep icházela v úvahu kv li vytí ení v bitv u Verdunu. Za alo se tedy p emý let o východní front. Generál Brusilov navrhl zahájit ofenzivu (známá jako Brusilovova ofenziva, viz kapitola První sv tová válka), která by p inutila p esunout rakousko-uherské jednotky zp t na východní frontu a tím odleh it Itálii. Brusilovova ofenziva byla zahájena 4. ervna 1916 a sv j ú inek na ji ní frontu m la ji 17. ervna, kdy Rakousko-Uhersko ukon ilo Trestnou expedici. 44 Rok poté rozpoutala italská 43 Fu ík, J. So a (Isonzo) str Vri an, J. Po zapadlých stopách eských voják. Z Julských Alp k Jadranu. str

21 armáda materiálovou bitvu 45 o Monte Ortigaro (2150 m. n. m), p i em výchozí útok byl veden ze stejné náhorní plo iny a rovn skon il fiaskem. 46 V prost ední ásti fronty na jihovýchod Julských Alp probíhaly boje p edev ím od zá í 1917, kdy n mecko-rakousko-uherská vojska zahájila ofenzivu Kobaridu. Hlavní boje probíhaly podél eky So i (Isonzo) na tzv. so ské front a ji od po átku války byly nejrozsáhlej í a také nejintenzivn j í. 27. kv tna 1915 bylo vytvo eno velitelství 5. polní armády pod velením generála p choty Svetozara Boroevi e, sídlící v Lublani a pozd ji p esunuté do Postojne. 47 Na po átku roku 1916 byl obnoven pra ský 28. p í pluk, rozpu t ný po velikono ní bitv v Karpatech kv tna 1915 se pokou ely jednotky italské armády p ekro it hranice habsburské monarchie. Následující den pak zaúto ila italská p chota na rakouskouherské obranné body po celé délce toku So e. I p es n kolikanásobnou po etní p evahu se Ital m a do podzimu 1917 nepoda ilo prolomit nep átelské linie. So ské front se více v nuje kapitola ARMÁDA A JEJÍ VÝZBROJ Italská armáda m la hlavní výhodu v tom, e bojovala na jedné front doma, a tudí mohla rychle nahrazovat ztráty. Dal í velmi d le itá výhoda byla ve zbraních, kterých m la dostatek jednak z vlastních zdroj, ale také od stát Dohody. Italský postup spo íval v zahájení d lost elecké p ípravy a následné bodákové zte i doprovázené útokem p choty, která m la podle p edpisu vp ed za ka dou cenu. To m lo za následek velký po et ob tí, nebo do úto ník st ílely nep átelské (obranné) kulomety. Tento postup se zm nil a v roce 1917, kdy se za ala vyu ívat úderná taktika. 48 Rakousko-uherská armáda musela na italské front provést radikální zm ny oproti jiným frontám i d ív j ím válkám, a to ve v ech sm rech; v organizaci, výzbroji i v taktice. Nap íklad barva uniformy se zm nila ze tikov edé na polní edou 49 nebo 45 bitva, ve které je hlavní cíl od íznout nep ítele od zásobování. Kdy nemá nep ítel zásoby, musí se vzdát. 46 Fu ík, J. So a (Isonzo) str Tamté, str Tamté, str Tamté, str

22 avle byly nahrazeny bodáky 50. Jedna z výhod rakousko-uherské armády byly kulometné roty, které vyrovnávaly nedostatky v po tu voják. Jezdecké oddíly byly na obou stranách k boji nevhodné, pou ívaly se pouze v malém po tu k hlídkám a kurýrní slu b. Kon byli kv li jejich klesajícímu po tu, malému uplatn ní a p edev ím z d vodu velké spot eby munice a nutnosti jejího rychlého dopln ní, postupn nahrazováni automobily. 51 Na ja e roku 1916 za alo rakousko-uherské velení hledat zp sob jak vyrovnat italskou po etní p evahu. 52 Jako jedna z variant p icházelo v úvahu pou ití bojových plyn. Generál Boroevi byl od po átku proti, proto e se obával jednak o své vojáky nedostate n vybavené ochrannými prost edky, a p edev ím tém jisté odvety z italské strany. Prosazení plyn na so ské front se v ak nakonec poda ilo arcivévodovi Josefu, veliteli VII. armádního sboru 53, který cht l tímto zp sobem získat zp t kótu Jako bojový plyn se pou íval v t inou chlór a fosgen 55. Plyn mohl být vypu t n bu st ílením plynových granát, shazováním plynových pum, nebo vypou t ním z potrubí od vlastních zákop sm rem k nep íteli. Velení se nakonec rozhodlo pro potrubí, i p es vysoké riziko spo ívající v závislosti na sm ru v tru. 56 Dne 29. ervna 1916 do lo k prvnímu pou ití plynu u hory Mt. S. Michele. Celá akce skon ila pro rakouskou armádu neúsp chem. Plyn m l být vypu t n v úseku fronty mezi Mainizzou (Majnice), p es severní úbo í San Michele k San Martinu (Martin ina). I p es nep íze po así (vítr výrazn zpomalil) se za alo s vypou t ním plynu podle plánu v p t hodin ráno 29. ervna Jen u levého b ehu Vipavy vydal generál Boroevi na poslední chvíli p íkaz k zastavení plynového útoku z d vodu úplného bezv t í. 57 N které lahve s plynem m ly vadné 50 Fu ík, J. So a (Isonzo) str Tamté, str Tamté, str Tamté, str Vri an, J. Po zapadlých stopách eských voják. Z Julských Alp k Jadranu. str Fosgen, nazývaný té oxychlorid uhli itý je prudce jedovatý, dusivý bezbarvý plyn, mnohem nebezpe n j í ne chlor. Ve styku s vlhkostí sliznic se rozkládá a vznikající kyselina chlorovodíková tyto sliznice leptá. P i vdechnutí do plic dochází k jejich postupnému rozkladu s mo ným následkem smrti. Po nadýchání fosgenu existuje doba latence, trvající a 24 hodin, ve které se neprojevují ádné z etelné p íznaky. P esto v plicích probíhají nevratné zm ny Délka latence závisí v prvé ad na koncentraci fosgenu ve vdechovaném vzduchu a také na dob, po kterou byl lov k jeho p sobení vystaven. Teprve pak se objevují dýchací potí e, zp sobené zalitím plicních sklípk krví a tím vyvolanou nedostate ností p enosu kyslíku do krve. Zdroj: KOT, Ji í. Fosgen. [citováno ] URL: < 56 Fu ík, J. So a (Isonzo) str Vri an, J. Po zapadlých stopách eských voják. Z Julských Alp k Jadranu. str