Vládní vojsko a jeho role za druhé svtové války & Nástin historie obce Dolní Bežany za protektorátu obor. 16 (historie)

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Vládní vojsko a jeho role za druhé svtové války & Nástin historie obce Dolní Bežany za protektorátu obor. 16 (historie)"

Transkript

1 Vládní vojsko a jeho role za druhé svtové války & Nástin historie obce Dolní Bežany za protektorátu obor. 16 (historie) Arcibiskupské gymnázium Praha 2, Korunní Jan Kužvart, VII.B školní rok 2004/05

2

3 Dkuji panu mjr. Eduardu Stehlíkovi za nezištnou pomoc, odbornou konzultaci a doporuení literatury k tématu, Patriku Lindrovi za technickou pomoc a pracovnicím Státního ústedního archivu (areál Chodovec) a Vojenského historického ústavu pak za vstícné jednání.

4 Obsah Obsah..4 Úvod....6 I. Vládní vojsko a jeho role za druhé svtové války Historie vzniku Vládního vojska a jeho právní postavení v protektorátu O vzniku Vládního vojska obecn Zízení, organizace, poty Vládní voják Výzbroj a výstroj, výcvik a uniformy ,,Bojová nasazení Vládního vojska Obecn o hlavních innostech Vládního vojska Zasazení v Itálii Dunkerque Úast na Pražském povstání ,,Osobnosti s Vládním vojskem spojené Generál Jaroslav Eminger Jií Maria Veselý II. Nástin historie obce Dolní Bežany za protektorátu..25 Závr Resumé anglické resumé Seznam zkratek. 31 Obrazové a textové pílohy - seznam Obrazové a textové pílohy Prameny a použitá literatura

5 ,,Musel bych dát všechny píslušníky Vládního vojska od generála Emingera až po posledního vojáka postílet, proto je radji pošlu ven z protektorátu, aby jsem odbojnému hnutí rázem udlal pítrž. Podle brnnského deníku Rovnost z 24. kvtna 1945 se prý ml na jae 1944 takto vyjádit o dvodech odsunu Vládního vojska do Itálie íšský ministr K. H. Frank bhem návštvy v Brn. (Háchovi Melody Boys, kap. Prolog: Stráž na tetím hradním nádvoí, str. 26),,Chtjí být považováni za spojeneckou jednotku? K emu jim to bude? Doma je stejn všechny povsí Prohlásil admirál Stone v rozhovoru s eskoslovenským vyslancem v Itálii dr. V. Vakem. (Háchovi Melody Boys, kap. Exkurz Otroci na Pádu a v Údolí smrti, str. 167)

6 Úvod Tato práce - Vládní vojsko a jeho role za druhé svtové války & Nástin historie obce Dolní Bežany za protektorátu - vznikla v rámci historického semináe pí prof. Almerové na Arcibiskupském gymnáziu. Práce je rozdlena na dv rozdíln rozsáhlé ásti. První ást s názvem Vládní vojsko a jeho role za druhé svtové války vypovídá o organizaci Vládního vojska a osudech jeho píslušník, kteí pocházeli pímo z protektorátu a a už jako bývalí vojáci prvorepublikové armády nebo nováci s neukoneným výcvikem museli se vyrovnávat se svou rolí loutkové protektorátní armády. Druhou nepomrn skromnjší ástí mé práce je píspvek ke studiu bžného života za protektorátu pod názvem Nástin historie obce Dolní Bežany za protektorátu. Pro zpracování první ásti práce jsem se rozhodl, nebo mne historie a statut Vládního vojska již díve zajímaly a myslím, že stejn jako mnozí další lidé, kteí se zajímají o 2. sv. válku, tíhnu nyní spíše ke studiu tch mén protžovaných témat, i když nepatí mezi ta nejdležitjší. Téma druhé ásti práce jsem si vybral proto, že obec Dolní Bežany je mým souasným bydlištm, a akoliv se zde za 2. sv. války mnoho významného nestalo, peci jenom nacházím nkolik drobností, jež si zaslouží pozornost. Nejvtší pozornost si pak zasluhují kvtnové události roku Práce,,Vládní vojsko a jeho role za druhé svtové války se sousteuje na ob roviny, které obsahuje každá organizace institucionální a lidskou. V institucionální rovin se snažím uvést dvody, které Nmce vedly ke zízení domácích vojenských sil a které je nakonec i nutily chovat se k tmto jednotkám i uritým zpsobem, který ne vždy pln korespondoval s jejich konenými zámry, co se autonomních práv protektorátu a samotné existence eské samostatnosti týe. Zárove je mým zámrem popsat právní zakotvení Vládního vojska a jeho pozici ve struktue protektorátních orgán. Druhou rovinou mé práce je pak reakce píslušník Vládního vojska na jeho poslání, kterou bylo plnní role loutkové eské armády. Kontrola poslušného plnní této role se však Nmcm vymykala z rukou od poátku víc, než je zdrávo. Protifašistickou a odbojovou innost,,vlada popisuji na tyech nejvýznamnjších píkladech: nasazení Vládního vojska v Itálii, boji jeho bývalých píslušník u Dunkerque v období , vystoupení bhem Pražského povstání a kontaktech jeho píslušník s odbojem. Tyto popisy jsou ale velmi struné a jak faktograficky, tak i ohledn vlastních svdectví bývalých vládních voják bych odkázal na použitou literaturu, píp. archiválie, z nichž jsem erpal. Nejvhodnjší pomckou pro bádání je shrnutí dostupné literatury a pramen, které se nachází na str. 135 v publikaci Vládní vojsko od Miroslava Kalouska. Ve své práci se tedy nesnažím píliš opisovat již dostaten zpracovanou historii Vládního vojska i jeho struktury. Obecn už byla tato látka zpracována ve dvou stžejních publikacích, z kterých erpám: Háchovi Melody Boys od Jindicha Marka a již uvedené Vládní vojsko od Miroslava Kalouska. Ve své práci popisuji jen strun postavení a pomry voják Vládního vojska, draz naopak kladu na co nejširší fotodokumentaci innosti Vládního vojska u nás a za hranicemi, což se snažím piblížit ukázkou nkolika nepublikovaných dobových dokument, které svým obsahem ilustrují tehdejší situaci,,vlada. Mým cílem je pomocí dobových fotografií a nkterých dokument piblížit aktivity píslušníku Vládního vojska, protože základních prací pojednávajících o Vládním vojsku byl již napsán dostatek a šlo by tak jen o nošení díví do lesa. Co se týe textových dokument, z nich pejímám jen ty nejdležitjší, vtšina nejrznjších tabulek, seznam výzbroje a výstroje Vládního vojska je uveejnna ve výše zmínných publikacích a bylo by nadbytené ji zde znovu uvádt. Množství dokumentace se mi dostalo do rukou prostednictvím Státního ústedního archivu a Vojenského historického archivu v Praze, ani

7 v jednom pípad však nešlo o dokumenty, ke kterým by se nedostal nkdo z autor, od nichž jsem erpal, což ovšem neznamená, že tyto dokumenty autoi vzali pi sestavování svých knih v potaz. Jak název mé práce napovídá, pouze okrajov se vnuji tématu rehabilitace vládních voják a této organizace v pováleném období, krom archivních materiál se z ásti této problematice vnuje napíklad výše zmínná publikace Háchovi Melody Boys.

8 1. Historie vzniku Vládního vojska a jeho právní postavení v protektorátu 1.0. O vzniku Vládního vojska obecn Vládní vojsko bylo vytvoeno na popud Adolfa Hitlera po vzniku Protektorátu echy a Morava. Konkrétní podnt k vytvoení Vládního vojska zadala schzka mezi Hitlerem, Konradem von Neurathem a Karlem Hermanem Frankem, ke které došlo mezi 17. a 19. beznem ve vídeském hotelu Imperial. Informace o tomto setkání uvádí po válce pi výsleších ped krajským soudem K. H. Frank, kopie ásti záznamu výslechu uveejuji v pílohách (íslo pílohy I.15.). Zízení Vládního vojska umožoval Hitlerv výnos o zízení protektorátu ze dne 16. bezna 1939 (.75 Sb., l. 7, odst. 3), kde se praví, že,,pro udržení vnitní bezpenosti a poádku mže protektorát zídit vlastní svazky. Také nmecká legace ujišovala presidenta Emila Háchu dne 15. bezna 1939 o tom, že jeho hradní stráž mu bude ponechána. Podle následných informací od zmocnnce íšské branné moci, které upravil generál Franz Halder, náelník generálního štábu pozemních vojsk, mlo být Vládní vojsko postaveno do konce roku 1939 v potu asi 7000 muž:,,píslušníci tohoto vojska mají být nejprve nabráni z nynjších píslušník eskoslovenské branné moci, a to dstojník, rotmistr a délesloužících. Dvody pro zízení Vládního vojska byly pravdpodobn dva: za prvé se Nmci snažili udržet oficiální zdání eské státnosti a za druhé nejspíš také chtli pedejít sociálnímu pnutí uvnit protektorátu, které by jist nastalo, kdyby mnoho voják z rozpuštné armády nenašlo práci a nemohlo uživit své rodiny. Po mnoha zdlouhavých jednáních ke zízení vojska došlo. Nejdležitjším datem je 1. ervenec 1939, kdy bylo ze zrušené eskoslovenské armády pevedeno 5940 profesionálních voják. Vzniklo tak zvláštní vojsko-nevojsko, kterému chyblo (a vždy chybt mlo) vše od lidí po vybavení pro nejzákladnjší výcvik a službu. Legislativn bylo zízení Vládního vojska deklarováno až na konci téhož msíce a to Vládním naízením.216/39 Sb. ze dne 25. ervence 1939 (píloha íslo I.8.). První stráž Vládního vojska se objevila na tetím hradním nádvoím ped vchodem do Háchových úadoven dne 16. íjna Zízení, organizace, poty Vládní vojsko, bez ohledu na svj druhý oficiální název Regierungstruppe des Protektorats Böhmen und Mähren, bylo však na poátku okupace považováno eskými lidmi za instituci, která má za úkol zachovat v pomrném bezpeí nižší kádry armády pro pozdjší statut quo. Z hlediska národní spolehlivosti se totiž mužstvo Vládního vojska v celku niím nelišilo od bžného eského prmru. Nad Vládním vojskem ovšem po celou dobu okupace ostražit bdl se svým úadem Der Wehrmachtbevollmächtigte beim Reichprotektor in Böhmen und Mähren (zmocnnec íšské branné moci u íšského protektora), který byl zárove velitelem vojenského prostoru ech a Moravy. Pozdji byl tento úad místo íšskému protektorovi podízen íšskému státnímu ministrovi pro echy a Moravu K. H. Frankovi. Zkratka W Bv u Bfh se objevuje na dokumentech u všech zásadních a osudových rozhodnutí, které ovlivovaly historii eského Vládního vojska. Prvním,,drábem nad Vládním vojskem byl generál Erich von Friderici, kterého vystídal v íjnu 1941 pedválený nmecký vojenský atašé v Praze generálmajor Rudolf Toussaint. Zkušeného diplomata, špiona a znalce eského prostedí však 1. záí 1943 nahradil generál pancéového vojska Ferdinand Schaal. Ten sice vydal pi pozdjším nasazení

9 Vládního vojska v Itálii napíklad výnos vyhrožující zbhlým vládním vojákm smrtí a jejich rodinám koncentraním táborem, ale sám se ve stejnou dobu zapletl do dstojnického spiknutí proti Hitlerovi. Po neúspšném Stauffenbergov pokusu o atentát na Hitlera byl v Praze dne 22. ervence 1944 zaten a na jeho místo se opt vrátil Toussaint, který pak tuto funkci zastával až do konce války. Vojsko bylo podízeno státnímu presidentovi prostednictvím pedsedy vlády. Mlo za úkol spolupsobit pi udržování vnitní bezpenosti a poádku v protektorátu, a to vetn pomocných služeb, zvlášt pi pohromách ohrožujících život a majetek. Do budoucna se povinnosti pedstavované pomocnými službami (k nemalé radosti nadízených dstojník wehrmachtu) neustále rozrstaly. Vládní vojsko bylo organizováno jako profesionální armáda, mužstvo se zavazovalo k služb o celkovém trvání 25 let. Po ukonení služby ml mít každý voják nárok na umístní na vyhrazeném úednickém služebním míst. Doba služby v bývalé eskoslovenské armád, v armád Rakousko-Uherska nebo v bývalém eskoslovenském zahraniním vojsku se do délky služby zapoítávala. Pro pijetí do Vládního vojska existovala nkterá omezení, napíklad byl nutný,,arijský pvod, Nmci také dbali i o istotu rasy u blízkých rodinných píslušník, jestli nejsou,,židovským míšencem I. nebo II. stupn. Jiné omezení se týkalo satk, které byly možné jen se svolením Generálního inspektorátu, protože plat vládního vojáka byl píliš nízký na uživení rodiny, a proto byly žádány záruky (napíklad úedn ovené pedání vna). Maximální síla vládního vojska mla init 7000 muž (vetn 280 dstojník). Z tohoto potu se poítalo se 2000 vojíny, které by bylo možné,,pidržeti k pracem nižšího druhu. Dále mlo vojsko pijmout na 350 stálých civilních zamstnanc, piemž bývalí eskoslovenští dstojníci mohli vstoupit do Vládního vojska v celkovém potu 200 osob, aniž by byli poítáni do stavu 280 dstojník nebo 350 civilních zamstnanc. Se zamstnanci ženského pohlaví se nepoítalo vbec. Plánovaných pot (6720 muž) Vládní vojsko, jak jsem již uvedl, nikdy nedosáhlo. Nejvtší zásluhu na tom ml íšský ministr K. H. Frank, který z úadu íšského protektora limitoval pijímání nových len. Základní organizaci Vládního vojska vždy tvoilo 12 prapor o tyech rotách (1. pší, 2. cyklistická, 3. jezdecká a 4. technická s ženijní, spojovací, pomocnou a hudební etou) o síle zhruba muž. Vládní vojsko ml ídit se svým štábem generální inspektor, dosavadní brigádní generál eskoslovenské armády Jaroslav Eminger, který byl do této funkce dosazen dekretem státního prezidenta Emila Háchy. P/633/1939 z 30. ervna Jemu mly podléhat 3 územní inspektoráty. Ústedním orgánem nového sboru se stal Generální inspektorát Vládního vojska v Praze, který tvoilo sedm oddlení a sídlil v bývalé budov ministerstva národní obrany Praze-Dejvicích spolen s velitelstvím 539. divize wehrmachtu. První ti ídil první zástupce generálního inspektora, zatímco druhému zástupci podléhala zbylá tyi oddlení. Je logické, že Vládní vojsko nemlo k dispozici vlastní zpravodajskou službu a bylo naopak bedliv sledováno tzv. nmeckým spojovacím štábem (Deutcher Verbindungsstab bei der Regierungstruppe des Protektorats Böhmen und Mähren), složeným z nmeckých zpravodajských dstojník, kteí ovládali eštinu a podléhali zplnomocnnci nmecké branné moci. Úkolem tohoto oddlení bylo dohlížet na poslušné plnní nmeckých rozkaz a sledovat pípadné jevy, které by byly v rozporu se zájmy íše Vládní voják Požadavky pro pijetí Vládního vojáka, neboli,,vladae, jak se sami píslušníci vojska nazývali, byly následující: minimální vk 18 let a nepekroený 24. rok, svobodný stav bez alimentaních povinností, státní obanství Protektorátu echy a Morava, eská národnost,

10 pvod árijský, bezúhonnost, svéprávnost a duševní zpsobilost, silné zdravé tlo a minimální výška 165 cm, znalost eského jazyka slovem i písmem, ukonená obecná škola. Výzvu k dobrovolnému vstupu do ad Vládního vojska s tmito podmínkami zveejoval Generální inspektorát každoron do konce prosince ve Vstníku Protektorátu echy a Morava a stejn tak v denním tisku a rozhlasu. Odvod se zpravidla provádl od 1. kvtna. Vybraní odvedenci pak nastupovali k útvarm 1. íjna každého roku. Pání odvádných sloužit u urité zbran nebo v urité posádce se nevyhovovalo. Hlavním dvodem pro vstup novák byla snaha vyhnout se totálnímu nasazení v íši. Není bez zajímavosti, že kvli dezercím Vládního vojska v Itálii (i když pedtím docházelo k dezercím napíklad do Polska, než ho Nmci obsadili) bhem posledních dvou válených let již k odvodm nedošlo. Krom propuštní píslušník židovského pvodu, ke kterému došlo do 24. ervence 1940 v rámci zavádní norimberských zákon (jmenovit šlo o paragraf 4 vládního naízení.136/39 ze dne 4. ervna 1939), došlo i k propouštní bývalých legioná (mlo se tak stát roku 1942, ale velení jejich odchod umle oddalovalo až do konce roku 1943), protože jejich odbojová innost se stala povstnou. Legionái byli bu propuštni do trvalé výslužby nebo pevedeni do služeb protektorátu. Vládní vojáci, kteí do vojska vstupovali, mli vesms stejné protinmecké postoje jako domácí obyvatelstvo. Nmci se prakticky bez vtšího úspchu snažili obsazovat vedoucí pozice pronmecky smýšlejícími dstojníky, nejlépe tmi, kteí sloužili už v Rakousko- Uherské armád a byla,,nadje, že by se v nich mohlo opt probudit staré,,rakušáctví. Protichdné snahy vyvíjela organizace Obrana národa, která se prostednictvím likvidaní komise s. ministerstva národní obrany snažila Vládní vojsko kádrov ovlivovat. S tímto zámrem souhlasil i velitel Vládního vojska Jaroslav Eminger, který v polovin ervence 1939 na zvláštní schzi dstojník vznikajícího Vládního vojska uvedl prohlášení, že:,,má být vedeno a použito tak (Vládní vojsko), aby se nepíilo zájmm eského národa. Vládní vojsko nebylo ješt zcela zformované a již jeho píslušníci zaali dávat najevo svj nepíliš pívtivý vztah k nmeckým okupantm. Napíklad v Hradci Králové dstojníci Vládního vojska,,nevhodný zpsobem v kavárn kritizovali vojenské ilustrace nmeckých asopis a v jiných mstech v kinech provázel pi filmových aktualitách pítomnost vládních voják jejich smích, kašlání, šoupání nohou i jejich demonstrativní odchod ze sálu, a proto musel již 21. listopadu 1939 generální inspektorát vydat obžník, zakazující obdobné provokace, s odkazem na to, že,,generál pchoty Friderici dává všem píslušníkm Vládního vojska kamarádskou radu, aby se písn vystíhali všech protistátních in. Nejen že viník byl by potrestán smrtí, ale mlo by to též za následek rozpuštní Vládního vojska, ímž by pišlo tisíce jeho píslušník o existenci. Tyto výhružky Friderici opakoval i o rok pozdji. Nacisté znali dobe národní smýšlení Vládního vojska. Již v prosinci 1939 provedli první zatýkání v jeho adách, v kterém pokraovali po celou dobu okupace. Do prosince 1940 soudy odsoudily 33 vládních voják a s dalšími 39 vedly trestní ízení. Mnoho,,Vlada bylo z Vládního vojska propuštno, vyšetováno gestapem, persekuováno a za odbojovou innost odsouzeno k dlouholetým žalám i dokonce popraveno i v dalších letech. Zárove musel každý vládní voják (ale také všichni lenové protektorátní vlády, veejní zamstnanci a železniái) podepsat potupnou písahu. Jejíž znní uvádím v pílohách (íslo I.11.). Vladai se, jak je vidt, nenechali zastrašit jejich odbojová innost byla strun shrnuta v ásti materiál shromáždných po válce škpt. dl. Otakarem Buckem v rámci jeho práce pro Vojenský historický archiv (pílohy I.12. a I.13.). Jejich odbojová innost probíhala v nkolika smrech, o nkterých jejích podobách jako vydávání asopisu Vládní vojsko nebo vlastnímu ozbrojenému odporu se ješt zmíním. Slavnou kapitolou v poátcích Vládního vojska se také stala aktivita jeho hudebních tles. Šlo o hudební ety prapor Vládního vojska (stav 1+27 muž), které vytváely tzv. praporní hudby, které mly jak žest a píšaly, tak i

11 smyce. Toho se dalo dobe využít nejenom na oficiálních akcích, ale i pi koncertování na ulicích pro veejnost. Praporní hudby se velmi proslavily a odtud pak pezdívka Háchovi Melody Boys, která se ujala nejen ve vlasti, ale i v Londýn u eskoslovenského exilu. Z ad kapelník a dirigent (jejich zástupc) Vládního vojska vzešly takové osobnosti vojenské hudby jako byl Jindich Praveek, Karel Mikuláštík, Boris Masopust, Hynek Sluka, nebo i civilní hudby, jako Jan Vostril. Vládní vojáci pochodující s hudbou za zvuk starých eských pochod a za zpvu eských písní, navíc v uniformách, které se znan podobaly tm prvorepublikovým a mly pouze zmnné nášivky, byli v ulicích eských mst vítáni s porozumním a jásotem. Napíklad po koncertu hudby Vládního vojska ke 100. výroí narozenin Antonína Dvoáka v pražské Stromovce v záí 1941 obecenstvo demonstrativn volalo:,,a žije eskoslovenská armáda! Proto nacisté nejprve doasn zakázali vystupování hudebních et na veejnosti a pozdji povolovali úinkování,,háchových Melody Boys již vtšinou jen v uzavených místnostech, a to po bedlivém provování plánované akce Výzbroj a výstroj, výcvik, uniformy Pchotní výcvik Vládního vojska byl dlouhou dobu provádn pouze na úrovni ety, kdy byly nacviovány pedevším strážní, asistenní a pehlídkové úkoly spolu se skromným steleckým výcvikem. Od srpna 1943 byl sice povolen výcvik na úrovni roty, ale ten nebyl nikdy realizován kvli tehdejší železniní strážní služb Vládního vojska, kdy nebylo možné žádnou rotu soustedit pohromad. Díky nmeckému dozoru a omezením tak nastal problém jak udržet alespo minimální akceschopnost mužstva. Na operaní a taktické úrovni se o výchovu nových dstojník snažil asopis Vládní vojsko, který na svých stránkách uveejoval odborné lánky nebo nap. rozbory historických bitev, aby dstojnický sbor získal alespo základní povdomí o svých povinnostech. Vládní vojsko si také prosadilo rzné odborné kurzy. Na podzim roku 1941 bylo pro,,vladae zízeno automobilové uilišt ve Vysokém Mýt. Stelecké soutže mly potom nahradit nedostatek výcviku ve stelb, který z nouze doplovaly v kasárnách alespo,,prpravné vzduchovkové stelnice! Zvýšená pozornost se také vnovala jízd na koni, atletice, cyklistice, plavb na ženijních lokách, dstojníci mli povinný kurz šermu. V zim byla velká pozornost vnována lyžaskému výcviku, který se u inspektorátu I konával v šumavském stedisku íhov-stachy i v podkrkonošském Vysokém nad Jizerou, píslušníci inspektorátu II potom lyžovali v Rokytnu u Nového Msta na Morav, zatímco tradiním lyžaským výcvikovým centrem inspektorátu III byla Horní Beva. Pi této píležitosti se nezapomínalo ani na tradiní každoroní klání tílenných vojenských lyžaských jednotek jednotlivých prapor. Vládní vojsko se samozejm snažilo o representativní vystupování svých píslušník na veejnosti, což bylo sepsáno v pedpisu,,representaní otázky jednotek i píslušník vládního vojska. Tento pedpis obsahuje i nkterá lehce absurdní naízení typu: 24f) Píslušníkm vládního vojska, jsou-li ve stejnokroji, je zakázáno tení novin na ulici. 24h) Dstojníkm je návštva buffet a automat ve stejnokroji zakázána aj. Z dvodu již avizovaných obav nmecké moci z neposlušnosti Vládního vojska, byla situace vládních voják, co se zbraní týe, dost tristní. Tžké zbran nedostali pro jistotu žádné, což se projevilo napíklad v Itálii, kde se pebhnuvší,,vladai uili zacházet s kulometem až u italských partyzán. Granáty ani jiné výbušniny vojáci k dispozici nemli, prmyslové trhaviny Nmci nepustili z rukou ani pi asistencích Vládního vojska pi odstraování ledových bariér bhem jarního tání. Pší rota mla k dispozici 110 pušek Mannlicher (viz píloha IV.19.) z výzbroje eskoslovenské armády, které doplovaly bodáky v potu 121 kus. Dstojníci nosili pistole, jichž mla rota 16, a šavle.

12 Pi vzniku Vládního vojska bylo nutné zajistit nové armád stejnokroje za tísnivého nedostatku finanních prostedk. Staré uniformy eskoslovenského vojska se okupantm jevily nepijatelné, protože obané protektorátu by tak mli na oích svoji samostatnou minulost k vytvoení nových však nikdo nenašel peníze. Do pidlení stejnokroje nového ale nesmli vojáci pvodní odv nosit a do služby oblékali civilní odv. Na všechny otázky spojené s úpravou stejnokroj vládních voják dbal prostednictvím zplnomocnnce íšské branné moci pro otázky Vládního vojska majora Mörickeho sám velitel íšské branné moci na území protektorátu generál Friderici. Ten umožnil hradní stráži používat staré stejnokroje, avšak pouze pod podmínkou, že budou uloženy na hradní strážnici. Strážní docházeli do služby v civilu a teprve na Hrad se pevlékali, aby,,nebylo píliš jiteno veejné mínní. Od 1. srpna 1939 navíc mstem procházely nmecké stráže, které zatkly každého, koho pistihly ve stejnokroji eskoslovenské armády. Tehdy uniformy zmizely do skíní a truhlic, aby se jako zázrakem objevily v kvtnovém povstání roku Zajímavá je rychlost, se kterou se podailo velitelm Vládního vojska vyešit problémy s novým stejnokrojem. Již 4. ervence 1939 povolal generální inspektor dva dstojníky odvního referátu, aby vypracovali návrhy úpravy stejnokroje. Následující den probhla porada krojové komise a z Roztok u Prahy byl povolán Ludvík Ruffer, dlouholetý návrhá vojenských uniforem. Komise potom zasedala nepetržit osm dní. Devátý den si povolala majitele tí pražských stejnokrojových závod a desátý den probhlo její poslední zasedání. Závrená porada se za pedsednictví samotného generálního inspektora konala 7. srpna a do 48 hodin byly vytištny nové stejnokrojové pedpisy. Dosavadní stejnokroj eskoslovenské armády pozmnila komise pedevším tak, aby se styl co nejvíce piblížil nmeckým uniformám. Zmnil se proto tvar a barva výložek, zpsob oznaování hodností a odznak na vycházkové a polní epici. Zrušil se pi tom zpsob oznaení hodnosti na epici a distinkce se nadále nosily jen na výložkách blzy. Dstojníci, rotmisti a mužstvo používali výložky barvy sýrov žluté, vojenští úedníci svtlezelené. Generálové mli výložky karmazinov ervené. Problémy s ošacením však stále nastávaly pi pomrn hojných sportovních utkáních vládních voják. Proto byl stejnokroj vládního vojska od ledna 1941 doplnn o tílko z erného klotu s vojenským sportovním znakem na prsou, trenýrkami ze stejného materiálu a ernými teniskami. Velitelství však neustále pipomínalo co nejvtší opatrnost pi he, protože ve válené mašinérii se sportovní odv nedal nahradit. 2.,,Bojová nasazení Vládního vojska 2.0. Obecn o hlavních innostech Vládního vojska Vládní vojáci mli zejména pomáhat pi živelných katastrofách, Nmci je pozdji zaali využívat i pro rzné pomocné práce (napíklad opravy jez, záchranné práce po bombardování). Pvodn mlo spadat do psobnosti innosti Vládního vojska i zasahování proti obanským nepokojm a to ve spolupráci s nmeckými jednotkami. To ale definitivn vylouila protektorátní vláda, která rozhodla, že vládní vojáci pi pípadných nepokojích obyvatelstva protektorátu jako represivní složka zasahovat nesmjí. Po celou dobu své existence pak plnili funkci hradní stráže a stráže protektorátního prezidenta Emila Háchy (posádka na zámku v Lánech zstala až do konce války). Jedním ze základních poslání Vládního vojska se tedy ihned po jeho založení stala výpomoc protektorátním úadm a nmecké armád. Zajímavé je, že vojáci zaali svou výpomoc obanm a protektorátnímu hospodáství policejní asistencí. Dne si okresní úad v Týn nad Vltavou vyžádal mužstvo k zesílení etnických stanic pro silniní

13 hlídky pi píležitostné razii naízené zemským úadem. Posádka dodala asistenní oddíl v síle 3 dstojník a 80 muž. Vládní vojsko se zejm na podobné akce chystalo i do budoucna, protože do výzbroje zavedlo runí dýmovnice. Každá rota mla být schopna sestavit tzv. vypouštcí oddíl. To zejm souviselo s nasazením vládních voják k potírání,,padákových myslivc. Vtšinou mlo jít o spojenecké výsadky vyslané z Británie, minimáln v jednom pípad ale šlo o sestelené posádky amerických bombardér. Nejpesnji vyjádil postoj Vládního vojska k této innosti bhem jedné porady jeho velitel Jaroslav Eminger:,,Když jich bude málo, nenajdete je. Když jich bude hodn, spojíte se s nimi. Je teba dodat, že ke kontaktu mezi,,padákovými skokany a vládními vojáky nikdy nedošlo, i když byl proveden jeden neúspšný zátah v terénu. Stalo se tak odpoledne , kdy dostal velitel plpraporu 3 rozkaz k vyslání pedzvdného oddílu do okolí obce Bernardice nedaleko Týna nad Vltavou. Po sedmnácté hodin vojáci pijíždli do kasáren bez zjevného úspchu. K,,lovu vyrazil i zbytek 3 praporu z Písku. Všichni vojáci se vrátili z rozkazu posádkového velitele wehrmachtu ješt ped veeí, když zásah velitelé hodnotili jako negativní. Jednalo se s nejvtší pravdpodobností o pomoc pi vyhledávání sestelených amerických letc, kteí ten den bombardovali Škodovy závody v Plzni. Generál Schaal, který si,,vladae na akci kvli nedostatku vlastních lidí vyžádal i pes odpor K. H.Franka, celou akci podrobn prostudoval, vyhodnotil ji jako výbornou a 8. kvtna 1944 oznámil Generálnímu inspektorátu, že se rozhodl použít vládní vojáky,,v rámci celkového vedení války k vojenským úkolm mimo území protektorátu. Vyhovl tak žádostem K. H. Franka, které mezitím zaplavily kanceláe nacistických špiek, piemž státní sekretá celou kampa završil dokonce osobní intervencí u samotného Hitlera. Odtud byl již jen krok k pevelení vtšiny vládních voják do severní Itálie rozkazem gen. Schaala ze dne 8. kvtna V rámci napravování následk živelných katastrof vládní vojáci asistovali pi,,odchodu led. Vládní vojáci byli na tuto práci nasazováni od jara 1942 poté, co v roce 1941 prodlali intenzivní výcvik ve vodní služb. Další inností, na které se vládní vojáci podíleli, byla ostraha železniních tratí. Stalo se tak z rozkazu protektorátního presidenta ze dne 11. ledna Hlídky se na trati pohybovaly bez svítidel, aby nerušily železniní návstní službu. Práce v tomto prostedí si 17. kvtna vyžádala první obti z ad,,vlada (pokud nepoítáme pebhlíky a píslušníky odvleené do koncentraních tábor), kdy jeden muž z dvoulenné hlídky byl v noci zachycen projíždjící lokomotivou. Jen deset dní poté se stala další nehoda opt došlo k zachycení vojáka lokomotivou. V roce 1942 zahynula dvoulenná hlídka poté, co se pokusila vyhnout projíždjícímu vlaku tak, že pešla na druhou kolej, kde je vzáptí smetl balkánský rychlík. Pokud pomineme ztráty, tak byla innost,,vlada na trati úspšná, zabránili nkolika sabotážím, které by si jinak vyžádaly obti pedevším na osobní doprav na trati, a dokonce jedné sebevražd. eské odbojové skupiny o této innosti Vládního vojska vdly, a tak na píslušných úsecích trati provádly sabotáže jen výjimen, aby zabránily pípadné perzekuci vládních voják nmeckými orgány. Kapitola sama pro sebe je vydávání asopisu Vládní vojsko. V knize Háchovi Melody Boys od Jindicha Marka je kapitola o tomto periodiku nazvána,,opravdu podivuhodný asopis, kterým Vládní vojsko skuten bylo, pinejmenším do kvtna 1944, kdy byla i pes varování na titulní stran asopisu uveejnna fotografie dvátka v moravskoslováckém kroji, což bylo pro nmeckou správu onou poslední kapkou, naež byla celá pvodní redakce asopisu vyhozena a tentokrát se již zcela pronmecký asopis zúžil na 12 stran a zaal vycházet tikrát msín. Je logické, že jeho kvalita poklesla, a ješt logitjší, že ho lidé pestali íst. Ml jsem možnost se s dobovými výtisky Vládního vojska seznámit a vidl jsem rozdíl mezi lánky a fotografiemi ped a po obmn redakce tohoto asopisu. Pod vedením redaktora Vladimíra erného, který intenzivn spolupracoval s odbojem, se z asopisu stala ukázka,,legálního maxima kritiky, kterou ješt lze napsat do oficiálního asopisu, aniž by

14 byl dotyný autor postaven ke zdi a zastelen. asopis prosazoval tzv. eliášovskou retardaci, jejímž smyslem bylo zbrzdit i zpomalovat germanizaní úsilí okupant. Jediné, co se Nmcm ve Vládním vojsku (te mluvím o organizaci) podailo, bylo zavedení dvojjazyných razítek. V celém vojsku se vždy mluvilo pouze esky a naízení protektorátního ministra osvty Moravce hajlovat místo salutovat bylo jednoduše ignorováno. asopis Vládní vojsko ml asi nejvtší pínos po stránce morální, protože v moi pronmecké agresivní propagandy informující o dalších a dalších vítzstvích se stával jediným ostrvkem vlastenectví. Podoba asopisu už jen stylizovaná kresba trubae v prvorepublikové uniform na titulní stran byla vždy trnem v oku protektorátní správ. Jeden z nejvtších kolaborant v adách Vládního vojska generál Obruník projevoval nad asopisem své opovržení a nazýval ho,,ein Märchenblatt pohádkový asopis. Období asopisu pod vedením Vladimíra erného se obsahov vyznaovalo psaním o národu, lásce k vlasti, zdrazováním velikán eské kultury, ukázkou eských kroj a krás posádkových mst Vládního vojska, tedy nco na zpsob,,uvdomte si, co máte, není divu, že se tak asopis stal pitažlivým i pro civilisty. Po válené stránce se objevovaly odborné vojenské lánky, o událostech na front se informovalo zkratkovit bez výraznjšího propagandistického podtextu. Naproti tomu po zmn vedení asopisu pevažují i spíše zcela dominují klasická témata nacistické propagandy: svatováclavský kult, nenávist k bolševikm a židm, ke konci války snaha vyzývat obyvatelstvo ke klidu (,,a hlavn žádné hlouposti ), oslava nmecké armády a jejích,,tžkých pancé, zlehování událostí na front a jejich zkreslování, ukázky nacionáln socialistického umní (kovová socha nmeckého pšáka s kulometem na rameni mluví za vše), popisování války jako,,velkého souasného dní na stran jedné a ukázka idealizovaného života na front na stran druhé, víra v rozpad koalice Spojenc atd. atd. asopis Vládní vojsko je tak jediným zástupcem svého druhu v protinmecké literatue. Prvním typem protinmecké literatury je domácí ilegální tvorba, druhým exilová tvorba, Vládní vojsko pak vytváí tetí druh jakési,,legální kritiky, která je hlavn o tení mezi ádky. Co se týká odboje Vládního vojska za okupace, byl znan problematický. Na jedné stran byla snaha co možná nejlépe napojit celou organizaci na Obranu národa, po jejím zniení pak pímo na ÚVOD. O tchto snahách, které byly do jisté míry úspšné, však nevdla ást dstojnického sboru, která se snažila najít si napojení na odboj na vlastní pst, ímž ale podle škpt. Václava erného, spolupracovníka plukovníka J. Vedrala-Sázavského (padl na Dukle), napáchali víc škody než užitku. Tento negativní závr ale nejspíš není zcela objektivní, nebo jen díky osobním iniciativám nkterých dstojník se mohlo Vládní vojsko podílet na národním odboji tak velkou mrou. Generálu Emingerovi nicmén pibyla navíc další práce, protože musel krýt více lidí. Jakýmsi zpravodajským uzlem odbojové innosti Vládního vojska se stala redakce asopisu, zásluhu na tom ml Josef Alexandr, který spolu s Vladimírem erným asopis redigoval. Vztahy s exilovou vládou mlo Vládní vojsko dobré, horší už byl vztah domácího obyvatelstva k Vládnímu vojsku, generál Eminger si jednou do Londýna stžoval, že nálada obyvatelstva k vojsku je nepátelská, protože je pokládá za kolaboranty. Prezident Beneš nicmén poítal se zapojením Vládního vojska do eského povstání, jakmile nastane vhodná doba pro jeho vypuknutí Zasazení v Itálii Na popud íšského ministra K. H. Franka a gen. tan. vojsk Schaala bylo dne 8. kvtna Vládní vojsko peveleno do Itálie. Téma zasazení Vládního vojska v Itálii je po organizaní stránce pehledn zpracováno v publikaci Vládní vojsko od Miroslava Kalouska, po stránce osobních svdectví a nejrznjších tabulek a pehled je nejlepší publikací na eském

15 trhu kniha Háchovi Melody Boys od Jindicha Marka. Z dvodu dostatené zpracovanosti tématu se zde nebudu o tomto období historie Vládního vojska blíže rozepisovat. K tématu italské anabáze,,vlada v pílohách uvádím nkolik fotografií a dokument, které se k ní vztahují. Po stránce innosti Vládního vojska v Itálii již došlo ke kritickému zpracování daného tématu, pochybuji ale, že stejn dobe byl zpracován i osud 2. slovenské technické divize, která shodou okolností sloužila v Itálii v dob, kdy tam byli dislokováni i,,vladai. Uvádím proto struný popis pítomnosti slovenských voják v Itálii za 2. sv.v. pevzatý z: Háchovi Melody Boys, kap. Exkurz Otroci na Pádu a v Údolí smrti, str » Zvláštní kapitolou na italském válišti byli potom Slováci, kteí zbhli od útvar armády klerofašistického Slovenska, dislokovaných od podzimu 1943 v Itálii. Šlo o 2. technickou brigádu, která byla 1. ervence 1944 pejmenována na 2. technickou divizi slovenské armády. Pestože byl tento slovenský útvar pesunut do Itálie z Ukrajiny rovnž pro uritou nespolehlivost a byl uren hlavn k stavb obranných opevnní v severní Itálii, existuje velmi mnoho rozdíl, budeme-li chtít tyto jednotky srovnávat s eskými vládními vojáky. Nejde ani o fakt, že Nmci Slovákm dovolili ponechat si veškerou výzbroj až do konce války, jako spíš o výrazný nepomr obou vojsk ve vztahu k nmeckým nacistm a paradoxn také z toho nevyplývající pístup, kterého se jim dostalo po válce a návratu do obnoveného eskoslovenska, kam se Slováci vraceli jako 1. eskoslovenská divize v Itálii s pompou a slavobránami jako,,partyzáni, zatímco vládní vojáci, jak ješt uvidíme, potupn skonili ve Strašnicích na mnoho týdn za ostnatým drátem s puncem,,kolaborant. Tuto citlivou problematiku, kterou nebylo pro tradiní slovenskou nedtklivost a pecitlivlost možno otevít v dobách existence eskoslovenska, je nyní možno posuzovat nejen s nadhledem a s odstupem, ale také ve svtle píin, které vedly na konci roku 1992 k rozdlení eskoslovenska. Podívejme se tedy alespo ve strunosti na psobení slovenských voják v Itálii a potom také na zkušenosti, které ze setkání se Slováky mli eští vládní vojáci. V lednu 1944 psobily slovenské jednotky v okolí Monte Cassina a v beznu se pemístily do oblasti Tagliacozzo-Avezzano. V té dob mla slovenská brigáda ve stavu ke 20. beznu dstojník, 169 poddstojník a 4176 vojín. V kvtnu 1944 ji posílili 2 dstojníci a 845 vojín se sedmi vagóny výzbroje a výstroje, proto 1. ervence 1944 tato dvoupluková brigáda povýšila na divizi a jejím velitelem byl jmenován Ján Imro, který ovšem již 30. ervence se svým poboníkem pebhl u Florencie frontu ke Spojencm, aniž by se njak snažil pesvdit o tom i své vojáky. Obdobn pebhl frontu bez voják i velitel slovenského 101. pluku major Kubíek. V záí 1944 byla slovenská divize stažena na severní beh Pádu. Její velitelství bylo ve Fratta Polesine, štáb 101. pluku byl v Pescae a štáb 102. pluku v Capitalle. Na konci ledna 1945 zaaly do Itálie pijíždt ze Slovenska další doplky, které do bezna zvýšily stav divize na 7000 muž. Byli to ti vojáci, na které v Cremon narazil i páter Veselý. Toto doplnní v síle asi 3000 muž tvoili z tetiny dokonce nevojáci (!), z další tetiny zajatci povstalecké 1. s. armády na Slovensku a z tetiny poslední mobilizovaní záložníci. Slovenští vojáci v Itálii byli znan dezorientovaní a s výrazn nižší politickou úrovní myšlení než vládní vojáci, a proto si vtšina z nich ani dlouho nelámala hlavu nad podstatou války, ve které se ocitla. Velitel spojovací ety 8. praporu vládního vojska nadporuík Vladimír Novotný vzpomíná na setkání se slovenskými vojáky, které mže leccos evokovat i eským vojákm poválených generací:,,byli jsme ubytováni v jedné vesnici blízko Rovereta. Mli jsme,,jako opravovat tra vedoucí k Brenneru, ale naše velení si vymohlo podmínku, že 24 hodin po bombardování nemusíme jít pracovat kvli nevybuchlým granátm. Tomu, komu se to zdá divné, že naše velení mohlo podobné podmínky Nmcm klást, vysvtlím, že se tak dlo v dubnu 1945, kdy již

16 bylo nmecké velení v rozkladu, silnice k Brenneru plná zbh, na které podél cesty ekaly zvláštní hlídky a snažily se je pivést zpt k jednotkám. Stalo se mi nkolikrát, že i vyšší nmecký dstojník se mi svoval, že válka je prohraná, a pemýšlel, co se s ním stane. Protože bombardování trat bylo každý den odpoledne, nemuseli jsme do práce nikdy. I tak bychom práci asi jen pedstírali. Jednoho dne jsem se dozvdl, že na trati jsou Slováci. Ze zvdavosti jsem k nim šel. Piln pracovali. Oslovil jsem jejich velitele, nadporuíka o hodn mladšího, než jsem byl já, a po pedstavení jsem mu dobrácky povídal:,,kamaráde, tohle už nikdo neopraví do konce války. On se na m podíval zle a odvtil:,,o? To musí být do veera opravené! Nezmohl jsem se na kloudnou odpov po tomto šoku a než jsem od nj rychle odešel, stail jsem mu ješt íci:,,tak si to teda opravujte! Po válce jsem ješt v Itálii potkal svého spolužáka z Vojenské akademie v Hranicích, nyní majora generálního štábu Jožu Bevelaqu já nadporuík ve znan opotebované uniform, on,,vyfešákovaný. Ml se však ke mn jako k píteli, to musím pipustit, a hned zaal:,,vlao, aké my robili kariéry! Já bol v Nmecku vo válenej škole! Musel jsem ho perušit a asi jsem ho zarmoutil slovy, aby te tohle moc nezdrazoval, ale asi m stejn moc nepochopil Slovenští vojáci a dstojníci ojedinle pebíhali pes frontu ke Spojencm sice již v lét 1944, k italským partyzánm pešla první vtší skupina (desátník Šagát a 9 muž) až 18. bezna 1945 u obce Zerbo. Celkem do konce války pešlo k partyzánm asi 500 slovenských voják. Nkteí ješt v bojích s Nmci padli. Celá divize se potom koncem dubna 1945 v Lombardii pidala k italským povstalcm. Její velitel pplk. Jaroslav Kmicikiewicz, eskoslovenský legioná z 1. svtové války, využil pi tom pedevším svých známostí z doby meziválených vojenských studií ve Francii s generálem Cadornou, jedním z vdc italského odboje, a i proto se potom divize vracela do vlasti se slávou a nikdo o jejích píslušnících nehovoil v Praze s despektem jako o bojovnících,,za pt minut dvanáct, jak se to dodnes stává tm neozbrojeným vládním vojákm, kteí pebhli, obdobn jako Slováci, k partyzánm až v beznu a dubnu To potvrzuje i bývalý partyzán ing. Jií Kamiš:,,Po ase nám do hor pišla zpráva, že na,,našem most, z kterého jsme v záí 1944 zbhli od 7. praporu Vládního vojska, jsou zase eši. Ukázalo se však, že jsou to Slováci. Pi przkumu byli dva zajati. Jeden byl Spišský Nmec. Pokusil se asi dvakrát o útk a byl zastelen. Druhý zajatec u partyzán zstal. Na naši propagandu dlouho Slováci nereagovali a pecházet k partyzánm zaali opravdu až na jae 1945 Pestože mezi slovenskými vojáky bylo mnoho upímných antifašist a pívrženc obnovy demokratického eskoslovenska, naráželi eští vojáci také na mnoho opaných pípad, kdy po válce slovenští vojáci teba poskytli svoji uniformu fanatickému sudetskému Nmci, který pedtím sloužil ve wehrmachtu. O lecems vypovídá teba i deník partyzána Josefa Kenka:,,Jsou zde mezi námi Slováci. Mnozí pešli za pt minut dvanáct. Kmicikiewicz se ujal vedení partyzánských prapor Slovák. Pibývá jich njak moc. Víme a známe, kolik nás bylo v Apeninách. Dozvídáme se od,,našich Slovák, že jsou mezi nimi i takoví, kteí vlastnorun stíleli a odstelovali ruské partyzány. Zde je teba zdraznit, že vtšina slovenských voják byla k poteb potrestání takovýchto lidí znan laxní «Autorovo vesms záporné hodnocení odbojových aktivit 2. slovenské technické divize je urit ovlivnno osobními kontakty s vládními vojáky a naopak absencí stanoviska,,druhé strany, o nevyužitých možnostech k pebhnutí a odboji však také vypovídá dvrný posudek na innost 2. slov. tech. divize v Itálii, vypracovaný tsn po válce škpt. dl. Otakarem Buckem, který uvádím v pílohách pod íslem III.8. Druhý dokument vypracovaný O. Buckem uvedený v pílohách pod íslem III.7., pak relativn podrobn popisuje osud této jednotky na Ukrajin a v Itálii z faktografického hlediska.

17 2.2. Dunkerque Vládní vojáci, kterým se podailo pebhnout v Itálii ke Spojencm (a pes italské území nebo Švýcarsko), se vtšinou zapojili do odboje v rámci 1. eskoslovenské samostatné obrnné brigády, ta se po svém dovyzbrojení zapojila do boj o msto Dunkerque obsazené osamocenou nmeckou posádkou v potu muž, které obléhala, i spíše hlídala, v období od do eská brigáda v potu pes 4000 muž pod vedením generála Aloise Lišky spolu se spojeneckými jednotkami (zhruba 6000 muž) provedla v den výroí eské samostatnosti 28. íjna 1944 útonou operaci, kterou se úspšn vlomila do prvního pásma nmecké obrany. Na tento úspch se brigáda pokusila navázat dne 5. listopadu, tentokrát ale už nalezla nepítele dokonale pipraveného a i pes poetní pevahu a leteckou podporu utrpla znané ztráty v potu 26 mrtvých, 9 nezvstných a 59 ranných. V dalším období se innost jednotky soustedila pouze na blokování nmecké posádky. Malý,,kombinovaný oddíl v ele s pplk. A. Sítkem odjel 23. dubna do ech, aby jako symbolická jednotka eské armády dorazil 9. kvtna do Prahy. Vládní vojáci, kteí v potu 15 dstojník a 580 muž pešli v Itálii ke Spojencm se stali vítanou posilou poetn stále poddimenzované eskoslovenské zahraniní armády na západní front. Dne 25. íjna dostala tato skupina, momentáln zorganizovaná do pti et, svj první úkol. Nebylo to však nic píjemného, protože šlo o odklízení mrtvých na velitelství jedné britské divize v Tevnemonde, kde po zásahu nmecké stely V1 bylo 32 mrtvých britských voják a dv francouzské dti, které si pišly k Britm pro polévku. Tyto neradostné odklízecí práce dlali eští vojáci ješt druhý den. Potom je již ekalo nelehké zžívání s eskoslovenskou obrnnou brigádou, která již obléhala pístav Dunkerque a jeho Nmci zatopené pedpolí. Vládní vojáci byli u eské brigády obviováni, že jsou to bojovníci za pt minut dvanáct, což se však pozdji zmnilo a nový píslušníci se zžili se zbytkem jednotky. Nešlo ovšem o nijak snadnou,,aklimatizaci jak dokládají následující vzpomínky bývalých,,vlada.,,naše pijetí u brigády provázela zpoátku nedvra. Více k rotmistrm a délesloužícím, my mladší jsme na tom byli ponkud lépe. Uritý poátení despekt jsem si všiml pedevším u židovských voják. Jakási až závist nevím, zda to bylo nejistotou a strachem o své píbuzné, zatímco my prožili podstatnou ást války po boku svých blízkých (ze vzpomínek Karla Bartoše). Na tyto okamžiky vzpomínal po letech i Karel Brázda:,,Já ml štstí. Byl jsem spolu s etai Mirkem Talou a Karlem Vojdou pidlen k 1. rot 1. tankového praporu, které velel parašutista kapitán Bohumír Preininger. Byl to výborný lovk a velitel. Zajímalo ho všechno a s chutí si od nás nechal vyprávt o pomrech v protektorátu i o našich bojových zážitcích z italských hor. Na jedné stran se nkteí,,vladai u Dunkerque setkávali se zbytenými a nespravedlivými odsudky ze strany nkterých spolubojovník, na stran druhé vrhaly na,,vladae špatné svtlo výstelky nkterých jednotlivc, kteí si z protektorátu odnesli napíklad projevy primitivního antisemitismu. To byl pípad vojína 1. motoroty Josefa Vondry, který se odehrál 26. bezna 1945 v hospod La Panne, kde sedl židovský vojín Gärtner se dvma kamarády nežidy, kteí pišli k brigád z nmecké armády. Pojednou k nim pistoupil vojín Vondra a Gärtnera se zeptal, jakého je vyznání. Když ten mu odpovdl, že židovského, Vondra mu poruil:,,koukej odsud vypadnout! Incident zaznamenává i deník polního rabína poruíka Hanuše dr. Rebenwurzela-Rezka. Ten si stžoval u velitele motopraporu podplukovníka Chvalkovského, který se však snažil pípad bagatelizovat tak, jakoby šlo o jednání Vondry, co lovka mén inteligentního a popuzeného snad domnním, že Gärtner mluvil nmecky. To samozejm rabína neuspokojilo a

18 podplukovníkovi odpovdl, že mu jsou milejší poctiví Nmci u jednotky než,,nadvlastenec, který se paktuje s Háchou a s Nmci Ovšem skuten zlou krev vyvolala píchodem,,vlada k brigád otázka hodnosti a povyšování, což napíklad dokládá úryvek z msíního hlášení velitele protiletadlové baterie štábního kapitána Jiího Pujmana z 30. bezna 1945:,,5. Povýšení k vyvolalo mezi píslušníky baterie mnoho debat a nespokojenosti. Nejvíce bylo kritizováno povýšení píslušník z tak zvaného Vládního vojska. Dvodem reptání byl fakt, že na rozdíl od vládních voják, kteí mli ješt nedávno kontakt se svými blízkými, byla jedinou jistotou zahraniního eského vojáka, že pokud to vše pežije, tak se snad jednou vrátí zpt do vlasti. Staí mazáci a veteráni také asto ohrnovali nos nad vládními vojáky, kteí byli zvyklí na dodržování,,vojny a ne na ležérní pozdrav,,pán Bh, dobrýtro., kterým byli astováni i výše postavení dstojníci Úast na Pražském povstání Úloha Vládních voják v Pražském povstání byla podrobn zpracována v publikaci Vládní vojsko , pro text této podkapitoly jsem však použil strunjší verzi kvtnových událostí pejatou z knihy Háchovi Melody Boys, kap. Voláme eské vojsko, str ). Sobota 5. kvtna zaala v Praze na generálním inspektorátu Vládního vojska v Dejvicích v 9 hodin dstojnickým shromáždním, které generál Eminger informoval o úkolech od NR a zárove naídil generálu Pražákovi, aby o tom seznámil vládní vojáky ve smíchovských Štefánikových kasárnách. Nastoupené zbytky 1. praporu potom generál Pražák v 10:30 v patetickém vlasteneckém projevu seznámil nejen s touto skuteností, ale také s tím, že se opt stávají souástí obnovené eskoslovenské armády. V souvislosti s jeho projevem stojí za zmínku fakt, že se proti nmu v tu chvíli postavil velitel 1. praporu Vládního vojska plukovník Jan Adamec. Ve svém vystoupení prý varoval vojáky ped podporou,,pevratu s tím, že on,,už prodlal pevrat nkolik a nezískal dobré zkušenosti S takovými argumenty však již u nikoho v dané chvíli nemohl uspt. Pesto pozdji o Vládním vojsku vznikla legenda, která byla mnohem horší než trapná Adamcova opatrnost. V roce 1965 byla v tehdejším tisku totiž publikována historka o tom, že v sobotu 5. kvtna 1945 se pokoušel promluvit do protektorátního rozhlasu protektorátní pedseda vlády Richard Bienert. Jak známo, byl tehdy povstalci zaten, ale jeden z komunistických pamtník této události v roce 1965 tvrdil, že s Bienertem tehdy pijel obrnný vz po zuby ozbrojených vládních voják (!), jimž velel poruík vládního vojska, který povstalce ohrožoval dvma pistolemi. Autor vzpomínky jej však jednoduše odzbrojil tím, že mu vrazil prst do zad jako hlave pistole a po zatení poruíka vládním vojákm v obrnném voze ekl, že mají odjet a ti ho prý poslechli Pestože tuto historku nepotvrdil žádný archivní pramen, objevila se v roce 1976 v historickém velkofilmu režiséra Otakara Vávry,,Osvobození Prahy a poruíka vládního vojska zde hrál populární pedstavitel,,padouch Jan Peuil Vrame se však k realit. V 10:45 potom v Dejvicích, bez ohledu na to, že ve stejné budov sídlil i štáb nmecké 539. divize, vztyili vládní vojáci na generálním inspektorátu eskoslovenskou vlajku. Ta již záhy vlála i na smíchovských kasárnách, což vzbudilo nadšený ohlas u zástupc civilních obyvatel ped budovou. Potom však již zaalo jít u budovy rozhlasu do tuhého Ve 13 hodin proto pod velením štábního kapitána Jaroslava Záruby vyrazila z kasáren na Vinohrady k obsazení rozhlasu vybraná bojová skupina vládních voják. Generál Pražák je údajn po telefonické domluv se svým pítelem z odbojové organizace Nejvyšší rada voják a pracujícího lidu majorem Antonínem Rakouškem poslal jako,,poštovní známky, protože byli oba vášnivý filatelisté, poté, co mu Rakouš podrobn popsal situaci kolem rozhlasu, kde pozdji velel úseku 19 barikád. ( ) Zárubovi muži se tak stali

19 symbolickou a skromnou tekou za letitými plány eského odboje o použití Vládního vojska v celonárodním povstání v závru války. Štábní kapitán Záruba se potom stal po dobytí rozhlasu velitelem jeho obrany, zatímco rotmistr Hering ml na starosti ozbrojenou ochranu hlasatel. Další eta vládních voják, vedená rotmistrem Janem Švédou, byla potom vyslána k zesílení obrany rozhlasu ze Smíchova v úterý 8. kvtna 1945 v hod. Mén úspšná byla však bojová skupina "Vlada" vyslaná již ve hod. ze Smíchova na Hrad. eta 30 muž odeslaná autem pod vedením štábního rotmistra Ferdinanda Šttovského s rozkazem zmocnit se s dosavadní smnou hradní stráže (1 + 30) Hradu podlehla po tí a plhodinovém boji s píslušníky zbraní SS jejich pesile. Ob ety byly internovány i s nkolika dobrovolníky, kteí se zúastnili boje, a s již díve zajatými píslušníky 28. revíru eské policie až do 8. kvtna v ernínském paláci. V úterý 8. kvtna veer se ob internované ety hradní stráže zmocnily vznice, osvobodily zde zajištné osoby a s ukoistnými zbranmi obsadili Hrad, kde ve hod. vztyili eskoslovenskou vlajku. To jim již ze smíchovských kasáren dorazila na pomoc jednotka pod velením štábního kapitána Mladého v síle 33 muž bývalého Vládního vojska a 26 dobrovolník vedených npor. Bláhou. Jiní vládní vojáci se ve smíchovském úseku již 5. kvtna ve 13:30 podíleli spolu s policisty 38. revíru a dobrovolníky na ukoistní nmeckého obrnného vlaku. Nkteí "Vladai" se potom stali souástí posádek tí obrnných vlak, kterých se v tomto úseku povstalci bhem dne zmocnili. Další vládní vojáci se podíleli na svozu ukoistných zbraní do Štefánikových kasáren. Vládní vojáci shánli zbran i mimo Prahu. V nedli 6. kvtna 1945 zajistil napíklad eta vládního vojska Ková v Rakovníku 440 pušek se stelivem, 15 lehkých kulomet a neurený poet pancéových pstí a runích granát. Téhož dne potom agilní eta obstaral další kulomety, pistole, pancéové psti a runí granáty u Národního výboru v Píbrami. Poslední významnou akcí Vládního vojska bylo v úterý 8. kvtna 1945 v 9:30 hod. vyslání bojové skupiny o dvou etách pod velením štábního kapitána škpt. Aloise Macáka do prostoru Staromstské radnice, kde vládní vojáci kryli týl radnice na rohu podloubí u "Minuty" a další eta obsadila Mariánské námstí v prostoru Mstské knihovny. Pi bojích v úseku Staromstské radnice, kde se vyznamenali stelec z kulometu rotný Antonín Novotný a stelec z pancéové psti svobodník Josef Kenek, byl zrann velitel "Vlada" štábní kapitán Macák. Významnou roli v povstání sehrály i "vladaské" kasárny na Smíchov, kde zprvu ídil mobilizaní stedisko povstalc podplukovník Antonín Šilhavý, jehož funkci však v 16:00 hod. pevzal povenec Revoluního národního výboru pro Prahu XIV major Vojtch Bouzek, který však Vládnímu vojsku nebyl píliš naklonn. Za zmínku stojí rozhodn i nemocnice Vládního vojska ve smíchovských kasárnách, která mla k dispozici tyi místnosti a dv nákladní auta pro pepravu ranných. Službu zde pod velením plk. MUDr. Hemana Vaniše konali další lékai a zdravotní poddstojníci Vládního vojska, kteí bhem povstání ošetili 328 zranných. Také dejvická telefonní ústedna Generálního inspektorátu Vládního vojska se bhem povstání stala významným shromaždištm situaních zpráv z širokého okruhu lokalit okolo Prahy. Mimo jiné zprostedkovala 8. kvtna kontakt s poslední americkou vojenskou misí, která navštívila bhem povstání Prahu. Akoliv byla v tsném sousedství štábu 539. nmecké divize, na její pístroje se Nmci nemohli napojit. její íslo bylo navíc v bžném telefonním seznamu a tak mnozí lidé z venkova telefonovali na generální inspektorát zprávy o situaci na venkov, nemajíce jiný kontakt, prost,,vladam, kteí o všem informovali Vojenské velitelství Velké Prahy,,Bartoš. ( ) Po skonení boj byli pražští vládní vojáci zaazeni Vojenským velitelstvím Velké Prahy,,Bartoš generála Karla Kutlvašra do pohotovostního praporu, se kterým se zúastnili 28. kvtna 1945 i slavnostní pehlídky barikádník ped prezidentem Benešem na pražském Hrad. ( ) Již od tvrtka 10. kvtna 1945 se Vládní vojsko v Praze zaalo podílet na obnov eskoslovenské armády, když v 11:30 Emingerovu generálnímu inspektorátu ministerstvo

20 národní obrany naídilo postavit z Vládního vojska 2 pluky, nosit pedválené eskoslovenské distinkce a vytvoit likvidaní komisi Vládního vojska. Vzhledem k tomu, že ml 1. prapor Vládního vojska díky barikádníkm asi 1500 muž, zaalo se tedy se stavbou kádru tradiního pražského 28. pšího pluku, který ml poté následovat kádr 5. pšího pluku. Mezitím byl ve Štefánikových kasárnách vytvoen z dobrovolník a mnoha vládních voják již zmínný pohotovostní motorizovaný prapor s urením pro obsazování eského pohranií. V sobotu 12. kvtna 1945 potom vydal generál Jaroslav Eminger svj poslední vojenský rozkaz, ve kterém svým podízeným oznámil, že rozkazem hlavního štábu MNO z 11. kvtna 1945 byly rozpuštny jednotky Vládního vojska a že jeho píslušníci budou zaazeni,,po ástech k ostatním jednotkám s. branné moci. Zárove jmenoval leny likvidaních komisí a ostatním dstojníkm udlil dovolenou. Tím však historie Vládního vojska nebyla zdaleka uzavena 3. Osobnosti s Vládním vojskem spojené 3.1. Generál Jaroslav Eminger Pi zpracování této podkapitoly jsem vycházel z kapitoly Exkurz Causa Jaroslav Eminger z knihy Háchovi Melody Boys, strana ,,Základním požadavkem komunistické strany v oblasti výstavby velitelského sboru armády v této etap bylo vylouit z dstojnického sboru ty živly, které se zdiskreditovaly spoluprací s fašismem. Bezprostedn po osvobození tak byli pro zradu a kolaboraci s okupanty souzeni bývalí elní pedstavitelé pedmnichovské armády generálové Jan Syrový, Vladimír Klecanda, Karel Husárek, Václav Kuneš, Jaroslav ervinka, Jaroslav Eminger a další. Vojenské djiny eskoslovenska, V. díl, Naše vojsko Praha 1989, str. 70 Pokud by autoi citované tendenní publikace, která ješt staila spatit svtlo svta tsn ped pádem komunistického režimu, byli nuceni uvést njaký píklad údajné kolaborace generála Jaroslava Emingera, možná by teba ocitovali jeho rozkaz k 5. výroí protektorátu z 14. bezna 1944, ve kterém dkoval Vdci Adolfu Hitlerovi, že,,umožnil eskému národu i za zmnných státoprávních pomr možnost vytvoit si vlastní vojsko, pokraovat v naší vojenské tradici a pstovat i nadále mužné vojenské cnosti. Kdo zná typickou eskou lásku k,,proklamacím mezi ádky i dokonce fakta o skuteném život generála Jaroslava Emingera, musí tvrzení komunistických historik odmítnout, by šlo o velitele vojenského sboru, zízeného v ervenci 1939 v echách a na Morav se souhlasem nacistických okupant. Mimo jiné jde také o to, že Eminger byl sice souzen, ale zmínná publikace však tají zásadní skutenost, že generál byl v dubnu 1947 se ctí všech obvinní zbaven. Pesto zstává otázka, jak velitele protektorátního minivojska celkov hodnotit? Stojí to však za pokus, protože práv na jeho osob lze do znané míry osvtlit i vznik a charakter Vládního vojska vetn jeho paradoxn celkem dstojného místa v djinách eského vojenství. A práv na osudu tohoto muže lze navíc dokázat, že i,,tuctoví kariérní dstojník je schopen na základ osobních povahových kvalit pekroit svj stín a v extrémn vyhrocené situaci omezených vojenských možností dstojn a na obrovské taktické i morální úrovni ešit situaci diplomatickými schopnostmi, které nepoškodily jeho morální kredit a chránily vtšinu jeho voják, což již nelze teba tvrdit o generálovi Ludvíku Svobodovi v dobách

#$!%%%&'.,/-01.2 0,-

#$!%%%&'.,/-01.2 0,- !" #$!%%%&' Ro ník ()* $+#$, ()* $+#-.,/-01.2 0,-,*/33/!! Národ, který nezná svou minulost, se odsuzuje k tomu, aby ji znovu prožil. Giuseppe Ungaretti OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ 1) Jak se jmenovala mezinárodní

Více

2. světová válka čs. odboj. Rozdělení čs. odboje, významné osobnosti odboje. Číslo projektu, šablona: Kdo vytvořil, ověřil: Martin Dolejší

2. světová válka čs. odboj. Rozdělení čs. odboje, významné osobnosti odboje. Číslo projektu, šablona: Kdo vytvořil, ověřil: Martin Dolejší Číslo projektu, šablona: Kdo vytvořil, ověřil: Předmět, ročník: Téma: Stručný popis: CZ.1.07/1.4.00/21.3132, III/2 Využívání informačních a komunikačních technologií ve výuce Martin Dolejší Dějepis, 9.

Více

DOPADOVÁ STUDIE.18. Stav BOZP v zemdlství

DOPADOVÁ STUDIE.18. Stav BOZP v zemdlství DOPADOVÁ STUDIE.18 Studie. 18 Zpracoval: Institut vzdlávání v zemdlství o.p.s. SI, BOZP Ing. Hotový Jaroslav 1 Studie. 18 1. Úvod do problematiky BOZP, 2. souasný stav a specifika odvtví zemdlství v návaznosti

Více

Bezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora

Bezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora Bezpenost dtí v okolí škol z pohledu bezpenostního auditora Ing. Jaroslav Heinich, HBH Projekt spol. s r.o. pednáška na konferenci Bezpenos dopravy na pozemných komunikáciách 2008 ve Vyhne (SK) ÚVOD Bezpenostní

Více

Miroslav Kalousek. VLÁDNÍ VOJSKO 1939 1945 Vlastenci či zrádci?

Miroslav Kalousek. VLÁDNÍ VOJSKO 1939 1945 Vlastenci či zrádci? Miroslav Kalousek VLÁDNÍ VOJSKO 1939 1945 Vlastenci či zrádci? Nakladatelství Libri Praha 2002 OBSAH Úvod 9 Likvidace československé branné moci 10 Vznik vládního vojska 12 Důvody k vytvoření vládního

Více

PRAVIDLA RADY MSTA VIMPERK pro vyizování stížností a peticí

PRAVIDLA RADY MSTA VIMPERK pro vyizování stížností a peticí PRAVIDLA RADY MSTA VIMPERK pro vyizování stížností a peticí Rada msta Vimperk v souladu s 102 odst. (2) písm. n) zákona. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znní a zákonem. 85/1990 Sb., o právu petiním,

Více

Bhem války bylo udleno: cca. 450.000 VZK 1. t. s mei cca. 92.000 VZK 1. t. bez me cca. 6.000.000 VZK 2. t. s mei cca. 2.000.000 VZK 2. t.

Bhem války bylo udleno: cca. 450.000 VZK 1. t. s mei cca. 92.000 VZK 1. t. bez me cca. 6.000.000 VZK 2. t. s mei cca. 2.000.000 VZK 2. t. ž Vojnový záslužný kríž 2.triedy s memi + miniatúra, kríž s miniatúrou pochádza od bývalého vojaka Wehrmachtu z Viedne.Odznaky sa našli na pôvodnej uniforme v pivnici majitea.!! 100% Original Tzv. ád Váleného

Více

Nkolik poznámek k ochran technických ešení

Nkolik poznámek k ochran technických ešení Nkolik poznámek k ochran technických ešení Ing. Emil Jenerál, Úad prmyslového vlastnictví, Praha Pokud nkdo slyšel nebo dokonce nkdy prošel patentoprávním sporem, tedy zejména sporem o porušování svého

Více

Á D TAJEMNÍKA MSTSKÉHO ÚADU . R 03/2007 PODPISOVÝ ÁD

Á D TAJEMNÍKA MSTSKÉHO ÚADU . R 03/2007 PODPISOVÝ ÁD Á D TAJEMNÍKA MSTSKÉHO ÚADU. R 03/2007 PODPISOVÝ ÁD Zpracovatel: Ing. Jan Kvasnika, povený vedením odboru kancelá starosty Rozsah psobnosti: uvolnní lenové zastupitelstva, pedsedové výbor ZM a komisí RM

Více

Oznámení p edb žných informací sm rnicí 2004/18/ES

Oznámení p edb žných informací sm rnicí 2004/18/ES Page 1 of 6 Evidenní íslo zakázky: 228684 Evidenní íslo formuláe: 7201011028684 Datum odeslání do TED: 20.08.2012 Typ: ádný NoDocExt: 2012-353090 Evropská unie Vydání dodatku k Úednímu vstníku Evropské

Více

$* +,! -./! - & 0&1&23,&! "* 4& -!! 5, -67&-!!0 & 87 --7,--! 0& $ % " =&???

$* +,! -./! - & 0&1&23,&! * 4& -!! 5, -67&-!!0 & 87 --7,--! 0& $ %  =&??? Projektu "Nastavení rovných píležitostí na MÚ Slaný, reg..: CZ.1.04/3.4.04/88.00208!"!"#$%! &! "#$' "#$'( ) $* +,! -./! - & 0&1&23,&! "* 4& -!! 5, -67&-!!0 & 87 --7,--! 0& 9! 0!!,! $: -7 ;'-

Více

Naízení msta Napajedla. 2/2012, kterým se vydává Tržní ád

Naízení msta Napajedla. 2/2012, kterým se vydává Tržní ád Naízení msta Napajedla. 2/2012, kterým se vydává Tržní ád Schváleno RM dne 06.06.2012 usnesením. 35/730/2012 Nabývá úinnosti dne 01.07.2012 NAÍZENÍ MSTA NAPAJEDLA. 2/2012, KTERÝM SE VYDÁVÁ TRŽNÍ ÁD Rada

Více

Vcný zámr zákona o zdravotnické záchranné služb (kroužkové íslo 295/2007)

Vcný zámr zákona o zdravotnické záchranné služb (kroužkové íslo 295/2007) http://osz.cmkos.cz E-mail: osz_cr@ cmkos.cz Telefony ústedna: 267 204 300 267 204 306 Fax 222 718 211 E-mail osz_cr@cmkos.cz MUDr. Tomáš J u l í n e k, M B A ministr zdravotnictví Ministerstvo zdravotnictví

Více

Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví

Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví Studie. 5 : Dovoz pracovních sil a jeho vliv na podnikatelské prostedí v odvtví stavebnictví Vytvoeno pro: Projekt reg..: CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Název projektu: Posilování bipartitního dialogu v odvtvích

Více

Ing. Jaroslav Halva. UDS Fakturace

Ing. Jaroslav Halva. UDS Fakturace UDS Fakturace Modul fakturace výrazn posiluje funknost informaního systému UDS a umožuje bilancování jednotlivých zakázek s ohledem na hodnotu skutených náklad. Navíc optimalizuje vlastní proces fakturace

Více

Informace pro autory píspvk na konferenci ICTM 2007

Informace pro autory píspvk na konferenci ICTM 2007 Informace pro autory píspvk na konferenci ICTM 2007 Pokyny pro obsahové a grafické zpracování píspvk Strana 1 z 5 Obsah dokumentu: 1. ÚVODNÍ INFORMACE... 3 2. POKYNY PRO ZPRACOVÁNÍ REFERÁTU... 3 2.1. OBSAHOVÉ

Více

Zápis z prbžného oponentního ízení

Zápis z prbžného oponentního ízení Zápis z prbžného oponentního ízení Identifikaní kód projektu: 1PO5ME816 1. Název projektu: Píprava odborník pro oblast inovaního podnikání 2. Píjemce úelové podpory: Vysoká škola manažerské informatiky

Více

ZPRAVODAJ. Z Moravského Krumlova:

ZPRAVODAJ. Z Moravského Krumlova: ZPRAVODAJ Redakce: J.Punochá Náklad: 100 ks (p.. 49) íslo 2/2006 íjen Vydává Klub filatelist Alfonse Muchy v Brn, Orlí 30, 602 00 Brno, Tel.: 542 151 913 E-mail: jpuncochar@fides.cz; internet: http://www.filabrno.net/kfam.htm

Více

NIŽŠÍ POŠTOVNÍ JEDNOTKY - POŠT. STEDISKA, POŠTOVNY apod.

NIŽŠÍ POŠTOVNÍ JEDNOTKY - POŠT. STEDISKA, POŠTOVNY apod. Jaroslav Punochá - Brnnské poštovní úady v bhu asu 2009 83 A NIŽŠÍ POŠTOVNÍ JEDNOTKY - POŠT. STEDISKA, POŠTOVNY apod. Poštovna Sobšice podízena p.ú. B12-Královo Pole A1 1901/10/1-22/6/10??? Veejná telefonní

Více

ZÁKON eské národní rady ze dne 29. dubna 1969. o nabývání a pozbývání státního obanství eské socialistické republiky 1

ZÁKON eské národní rady ze dne 29. dubna 1969. o nabývání a pozbývání státního obanství eské socialistické republiky 1 39/1969 ZÁKON eské národní rady ze dne 29. dubna 1969 o nabývání a pozbývání státního obanství eské socialistické republiky 1 eská národní rada vycházejíc ze zásad nabývání a pozbývání státního obanství

Více

Tematická sí pro Aplikované Pohybové Aktivity Vzd lávací a sociální integrace osob s postižením prost ednictvím pohybových aktivit Cíle

Tematická sí pro Aplikované Pohybové Aktivity Vzd lávací a sociální integrace osob s postižením prost ednictvím pohybových aktivit Cíle Tematická sí pro Aplikované Pohybové Aktivity sponzorována a uznána Evropskou komisí v rámci programu Sokrates Vzdlávací a sociální integrace osob s postižením prostednictvím pohybových aktivit Pes podporu

Více

Za hlavní problém považují ob ané špatnou dostupnost sociálních služeb mimo m sto Vimperk

Za hlavní problém považují ob ané špatnou dostupnost sociálních služeb mimo m sto Vimperk Vimperk, 11. ledna 2011 Za hlavní problém považují obané špatnou dostupnost sociálních služeb mimo msto Vimperk Obecn prospšná spolenost Jihoeská rozvojová, ve spolupráci s partnery mstem Vimperk a Centrem

Více

Vyzkoušejte si své znalosti.

Vyzkoušejte si své znalosti. Vyzkoušejte si své znalosti. 1. NEHODA Potáp?? Tento dvaa?ty?icetiletý muž má potáp??ské opráv?ní od r. 1992. Od té doby provedl více než 80 ponor?, z?ehož bylo jen v lo?ském roce 11. K jeho pravidelným

Více

Obsah vyhlášky. Sazby poplatku

Obsah vyhlášky. Sazby poplatku Právní pedpis hl. m. Prahy.23/2003 Obecn závazná vyhláška o místním poplatku ze ps Datum vydání: 27.11.2003 Datum úinnosti: 1.1.2004 Pozmovací vyhlášky/naízení 21.10.2004 -.18/2004 Obecn závazná vyhláška,

Více

ád Vodních skaut 1. Úvodní ustanovení 2. Sí Vodních skaut 3. Úel sít VS 4. Vodní výchovné jednotky Junák svaz skaut a skautek R

ád Vodních skaut 1. Úvodní ustanovení 2. Sí Vodních skaut 3. Úel sít VS 4. Vodní výchovné jednotky Junák svaz skaut a skautek R ád Vodních skaut 1. Úvodní ustanovení (1) Tento ád upravuje specifika a strukturu sít Vodních skaut (dále jen VS). (2) Souvisejícími pedpisy jsou zejména: a) Stanovy Junáka, b) Organizaní ád a systemizace

Více

Usnesení ze zasedání Zastupitelstva msta Napajedla. 10 konaného dne 20. ervna 2012

Usnesení ze zasedání Zastupitelstva msta Napajedla. 10 konaného dne 20. ervna 2012 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva msta Napajedla. 10 konaného dne 20. ervna 2012 Projednání pedkládaných zpráv: 1. Žádost Mgr. Hladilové o prodej pozemku v blízkosti jejího domu 2. Uzavení smnné smlouvy

Více

ZEM PIS ZEM PIS PRACOVNÍ MATERIÁLY PRACOVNÍ MATERIÁLY. Struktura vyu ovací hodiny. Záznamový Záznamový arch

ZEM PIS ZEM PIS PRACOVNÍ MATERIÁLY PRACOVNÍ MATERIÁLY. Struktura vyu ovací hodiny. Záznamový Záznamový arch PRACOVNÍ MATERIÁLY PRACOVNÍ MATERIÁLY ZEMPIS ZEMPIS Struktura vyuovací hodiny Plán Struktura vyuovací vyuovací hodiny hodiny Plán Metodický vyuovací list aplikace hodiny Záznamový Metodický list arch aplikace

Více

29. kongres C.I.P.S., Káhira, Egypt ( Confederation internationale de la Peche Sportive)

29. kongres C.I.P.S., Káhira, Egypt ( Confederation internationale de la Peche Sportive) 29. kongres C.I.P.S., Káhira, Egypt ( Confederation internationale de la Peche Sportive) Ve dnech 24.-27. dubna 2008 byl v Káhie poádán již 29. Kongres CIPS. Na posledním zasedání v Praze byla schválena

Více

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava Legislativní (právní) úprava: Zákon. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znní pozdjších pedpis. Zákon. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor: Mgr. Alena Hynčicová Tematický celek: 20. století Cílová skupina: I. ročník SŠ Anotace: Materiál má podobu pracovního listu s úlohami, pomocí nichž se žáci seznámí s organizací československého

Více

Sítání dopravy na silnici II/432 ul. Hulínská Osvoboditel v Kromíži

Sítání dopravy na silnici II/432 ul. Hulínská Osvoboditel v Kromíži Sítání dopravy na silnici II/432 ul. Hulínská Osvoboditel v Kromíži O B S A H : A. ÚVOD Strana 2 B. PÍPRAVA A PROVEDENÍ PRZKUM 1. Rozdlení území na dopravní oblasti 2 2. Metoda smrového przkumu 3 3. Uzávry

Více

+ + Návrh vcného zámru zákona o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování

+ + Návrh vcného zámru zákona o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování Telefony ústedna: 267204300 267204306 Fax (02) 22718211 E-mail osz_cr@cmkos.cz Vážený pan MUDr. Tomáš J u l í n e k, M B A ministr zdravotnictví Ministerstvo zdravotnictví Palackého nám.. 4 128 00 Praha

Více

CELOMSTSKY ZÁVAZNÁ FORMA NÁVRHU NA PRONÁJEM BYT Z NOVÉ VÝSTAVBY A UVOLNNÝCH BYT V BYTOVÉM FONDU HL.M. PRAHY NESVENÉM MSTSKÝM ÁSTEM

CELOMSTSKY ZÁVAZNÁ FORMA NÁVRHU NA PRONÁJEM BYT Z NOVÉ VÝSTAVBY A UVOLNNÝCH BYT V BYTOVÉM FONDU HL.M. PRAHY NESVENÉM MSTSKÝM ÁSTEM Píloha.1 k usnesení Rady HMP. 1500 ze dne 5.12.2000 CELOMSTSKY ZÁVAZNÁ FORMA NÁVRHU NA PRONÁJEM BYT Z NOVÉ VÝSTAVBY A UVOLNNÝCH BYT V BYTOVÉM FONDU HL.M. PRAHY NESVENÉM MSTSKÝM ÁSTEM Celomstsky závazná

Více

85 LET KLUBU FILATELIST ALFONSE MUCHY V BRN

85 LET KLUBU FILATELIST ALFONSE MUCHY V BRN ZPRAVODAJ (p.. 50) Redakce: J.Punochá Náklad: 100 ks íslo 1/2007 bezen Vydává Klub filatelist Alfonse Muchy v Brn, Orlí 30, 602 00 Brno, Tel.: 542 151 913 E-mail: jpuncochar@fides.cz; internet: http://www.filabrno.net/kfam.htm

Více

O putovní pohár starostky m stského obvodu Pustkovec v požárním útoku

O putovní pohár starostky m stského obvodu Pustkovec v požárním útoku Sbor dobrovolných hasi Pustkovec, 708 00 Ostrava-Pustkovec Soutž O putovní pohár starostky mstského obvodu Pustkovec v požárním útoku zaazena do Extraligy R v požárním útoku Moravskoslezského poháru v

Více

! "#$%&'(() *+,-!./0+!1 2 3 # +3 2-! 3425!6! 1/! $ 7$ 80-5 4!839: $! 0! "

! #$%&'(() *+,-!./0+!1 2 3 # +3 2-! 3425!6! 1/! $ 7$ 80-5 4!839: $! 0! !"#$%&'(() *+,-!./0+!123#+32-!3425!6!1/!"!$7$80-54!839:$!0 l. I Úvodní ustanovení 1. Tato Smrnice rektorky stanoví zpsob a podmínky erpání sociálního fondu na Univerzit Jana Evangelisty Purkyn v Ústí nad

Více

9. Kombinatorika, pravd podobnost a statistika

9. Kombinatorika, pravd podobnost a statistika 9. Kombinatorika, pravdpodobnost a statistika VÝCHOZÍ TEXT K ÚLOZE 1 V kódu je na prvním míst jedno z písmen A, B, C nebo D. Na dalších dvou pozicích je libovolné dvojciferné íslo od 11 do 45. (Existují

Více

WWW poštovní klient s úložištm v MySQL databázi

WWW poštovní klient s úložištm v MySQL databázi eské vysoké uení technické v Praze Fakulta Elektrotechnická Bakaláské práce WWW poštovní klient s úložištm v MySQL databázi Jií Švadlenka Vedoucí práce: Ing. Ivan Halaška Studijní program: Elektrotechnika

Více

MENDELOVA ZEMDLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRN. ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLNÍHO ZEMDLSKÉHO PODNIKU ŽABICE.j. : 1080/2001

MENDELOVA ZEMDLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRN. ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLNÍHO ZEMDLSKÉHO PODNIKU ŽABICE.j. : 1080/2001 MENDELOVA ZEMDLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRN ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLNÍHO ZEMDLSKÉHO PODNIKU ŽABICE.j. : 1080/2001 Úplné znní organizaního ádu ŠZP Žabice ve znní Zmn a doplk.j. 104/2007-981 schválených Akademickým

Více

Zbytky zákaznického materiálu

Zbytky zákaznického materiálu Autoi: V Plzni 31.08.2010 Obsah ZBYTKOVÝ MATERIÁL... 3 1.1 Materiálová žádanka na peskladnní zbytk... 3 1.2 Skenování zbytk... 7 1.3 Vývozy zbytk ze skladu/makulatura... 7 2 1 Zbytkový materiál V souvislosti

Více

Pedání smny. Popis systémového protokolování. Autor: Ing. Jaroslav Halva V Plzni 24.01.2012. Strana 1/6

Pedání smny. Popis systémového protokolování. Autor: Ing. Jaroslav Halva V Plzni 24.01.2012. Strana 1/6 Autor: Ing. Jaroslav Halva V Plzni 24.01.2012 Strana 1/6 Obsah 1 OBSAH... 2 2 NKOLIK SLOV NA ÚVOD... 3 3 MODEL... 3 4 DEFINICE... 3 5 DENNÍ VÝKAZ... 4 6 ZÁVR... 6 Strana 2/6 1 Nkolik slov na úvod Zamení

Více

Disciplinární ád Asociace finanních zprostedkovatel a finanních poradc eské republiky (AFIZ)

Disciplinární ád Asociace finanních zprostedkovatel a finanních poradc eské republiky (AFIZ) Disciplinární ád Asociace finanních zprostedkovatel a finanních poradc eské republiky (AFIZ) 1 Úvodní ustanovení 1) Disciplinární ád upravuje postup orgán Asociace finanních zprostedkovatel a finanních

Více

EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA )

EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA ) PRACOVNÍ PEKLAD PRO POTEBY BA 01/08/2005 EVROPSKÁ ÚMLUVA O DOBROVOLNÉM KODEXU O POSKYTOVÁNÍ PEDSMLUVNÍCH INFORMACÍCH SOUVISEJÍCÍCH S ÚVRY NA BYDLENÍ (dále jen ÚMLUVA ) Tato Úmluva byla sjednána mezi Evropskými

Více

Veejné zdravotnictví z pohledu historie. PhDr. Helena Hnilicová, Ph.D. ŠVZ IPVZ Praha

Veejné zdravotnictví z pohledu historie. PhDr. Helena Hnilicová, Ph.D. ŠVZ IPVZ Praha Veejné zdravotnictví z pohledu historie PhDr. Helena Hnilicová, Ph.D. ŠVZ IPVZ Praha Obsah prezentace Myšlenkové zdroje a vývojové etapy VZ v našich zemích Struná charakteristika jednotlivých etap VZ po

Více

ZPRÁVA Z NÁVŠTV POLICEJNÍCH ZAÍZENÍ. I. Obecný úvod

ZPRÁVA Z NÁVŠTV POLICEJNÍCH ZAÍZENÍ. I. Obecný úvod ZPRÁVA Z NÁVŠTV POLICEJNÍCH ZAÍZENÍ I. Obecný úvod a) Systematické návštvy 1. Do 1. ledna 2006 neexistoval v eské republice orgán, který by vykonával systematickou preventivní vnjší kontrolu míst, kde

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PRÁVNICKÁ. Diplomová práce. Správa daní. se zaměřením na vymáhací řízení. Jindřich Lorenc

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PRÁVNICKÁ. Diplomová práce. Správa daní. se zaměřením na vymáhací řízení. Jindřich Lorenc ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PRÁVNICKÁ Diplomová práce Správa daní se zaměřením na vymáhací řízení Plzeň 2013 Jindřich Lorenc Západočeská univerzita v Plzni Fakulta právnická Katedra národního

Více

Dtské centrum pedagogika volného "asu v p#edškolním vku

Dtské centrum pedagogika volného asu v p#edškolním vku Univerzita Tomáše Bati ve Zlín Fakulta humanitních studií Institut mezioborových studií Brno Dtské centrum pedagogika volného "asu v p#edškolním vku (bakalá#ská práce) Vedoucí bakalá#ské práce: PaedDr.

Více

ád Kmene dosplých 1. Úvodní ustanovení 2. Postavení Kmene dosplých 3. Poslání Kmene dosplých Junák svaz skaut a skautek R

ád Kmene dosplých 1. Úvodní ustanovení 2. Postavení Kmene dosplých 3. Poslání Kmene dosplých Junák svaz skaut a skautek R ád Kmene dosplých 1. Úvodní ustanovení (1) Tento ád upravuje specifika a postavení Kmene dosplých (dále jen KD) v Junáku. (2) Souvisejícími pedpisy jsou zejména: a) Stanovy Junáka b) Organizaní ád a systemizace

Více

Historie české správy

Historie české správy Historie české správy SPRÁVA V OBDOBÍ NACISTICKÉ OKUPACE (1938 1945) 2. část: Protektorát Čechy a Morava Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu

Více

III. Z historie eské menšinové školy

III. Z historie eské menšinové školy III. Z historie eské menšinové školy "Prvé zprávy o státním pevrat pronikly do msta až 29. íjna 1918. Zdejší nmecké obyvatelstvo jej neoekávalo, a bylo proto prvý as zaraženo. Asi bhem týdne pihlásil se

Více

CZECH Point. Co dostanete: Úplný nebo ástený výstup z Listu vlastnictví k nemovitostem i parcelám v jakémkoli katastrálním území v eské republice.

CZECH Point. Co dostanete: Úplný nebo ástený výstup z Listu vlastnictví k nemovitostem i parcelám v jakémkoli katastrálním území v eské republice. Co je to Czech POINT: CZECH Point eský Podací Ovovací Informaní Národní Terminál, tedy Czech POINT je projektem, který by ml zredukovat pílišnou byrokracii ve vztahu oban - veejná správa. Projekt Czech

Více

Správa obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema

Správa obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema Správa obsahu ízené dokumentace v aplikaci SPM Vema Jaroslav Šmarda, smarda@vema.cz Vema, a. s., www.vema.cz Abstrakt Spolenost Vema patí mezi pední dodavatele informaních systém v eské a Slovenské republice.

Více

Obanské sdružení Místní akní skupina eské stedohoí. Spisový a skartaní ád

Obanské sdružení Místní akní skupina eské stedohoí. Spisový a skartaní ád Obanské sdružení Místní akní skupina eské stedohoí Spisový a skartaní ád 1 Obanské sdružení Místní akní skupina eské stedohoí má povinnost vykonávat spisovou službu podle 63 odst.2písmena d zákona 499/2004

Více

75 let policejních pyrotechnických činností 1939-2014

75 let policejních pyrotechnických činností 1939-2014 75 let policejních pyrotechnických činností 1939-2014 Potřeba zajišťování likvidace nalezené válečné munice vznikla ihned po skončení první světové války zároveň se vznikem samostatného československého

Více

Roní plán pro 1.roník

Roní plán pro 1.roník Roní plán pro 1.roník ( Nakladatelství Fraus) 1.období záí íjen dodržuje zásady bezpeného chování tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných. Orientuje se v budov školy, vysvtlí rozdíl v chování o

Více

3.4. Úloha a struktura Hnutí. Cvi ení

3.4. Úloha a struktura Hnutí. Cvi ení 3.4 Úloha a struktura Hnutí Cviení CVIENÍ ÚLOHA A STRUKTURA CVIENÍ PREZENTACE NA TÉMA ÚLOHA A STRUKTURA HNUTÍ Individuální cviení as: 60' Úvod Byli jste požádáni panem XY, koordinátorem pro diseminaci

Více

Vysoká škola báská Technická univerzita Ostrava Institut geoinformatiky. Analýza dojíždní z dotazníkového šetení v MSK. Semestrální projekt

Vysoká škola báská Technická univerzita Ostrava Institut geoinformatiky. Analýza dojíždní z dotazníkového šetení v MSK. Semestrální projekt Vysoká škola báská Technická univerzita Ostrava Institut geoinformatiky Analýza dojíždní z dotazníkového šetení v MSK Semestrální projekt 18.1.2007 GN 262 Barbora Hejlková 1 OBSAH OBSAH...2 ZADÁNÍ...3

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. U Lesa, Karviná - Ráj

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. U Lesa, Karviná - Ráj Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor: Mgr. Alena Hynčicová Tematický celek: 20. století Cílová skupina: I. ročník SŠ Anotace: Materiál má podobu pracovního listu s úlohami, pomocí nichž se žáci seznámí s životem českých lidí během druhé

Více

DOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ

DOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ ING. MARTIN SMLÝ DOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ MODUL 1 DOPRAVNÍ A PEPRAVNÍ PRZKUMY STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA Dopravní inženýrství

Více

#$!%%%&'.,/-01.2 0,-

#$!%%%&'.,/-01.2 0,- !" #$!%%%&' Ro ník ()* $+#$, ()* $+#-.,/-01.2 0,-,*/33/ ECKO PERSKÉ VÁLKY ROZSAH PERSKÉ ÍŠE Kolem roku 500 p.n.l. byla Perskáíše nejvtší na svt. Její východní hranici tvoila eka Indus, na západ sahala

Více

Zasedání zastupitelstva obce Skrchov

Zasedání zastupitelstva obce Skrchov Zápis byl upraven pro poteby vyvšení na elektronické úední desce z dvodu ochrany osobních údaj Zasedání zastupitelstva obce Skrchov. 26 konaná dne 2. 9. 2008 Schze se konala v budov obecního úadu, zahájena

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná

Více

I. Smlouva o Ústav pro Evropu. 1. Protokol o úloze vnitrostátních parlament v Evropské unii. proporcionality

I. Smlouva o Ústav pro Evropu. 1. Protokol o úloze vnitrostátních parlament v Evropské unii. proporcionality Závrený akt obsahuje seznam závazných protokol a nezávazných prohlášení Závrený akt KONFERENCE ZÁSTUPC VLÁD LENSKÝCH STÁT svolaná do Bruselu dne 30. záí 2003 s cílem pijmout spolenou dohodou Smlouvu o

Více

VE EJNÁ NABÍDKA POZEMK UR ENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA.

VE EJNÁ NABÍDKA POZEMK UR ENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA. VEEJNÁ NABÍDKA POZEMK URENÝCH K PRODEJI PODLE 7 ZÁKONA. 95/1999 Sb., O PODMÍNKÁCH PEVODU ZEMDLSKÝCH A LESNÍCH POZEMK Z VLASTNICTVÍ STÁTU NA JINÉ OSOBY, VE ZNNÍ POZDJŠÍCH PEDPIS (DÁLE JEN ZÁKON O PRODEJI

Více

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 email: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

Evropské právo, Úmluva o LP a biomedicín. JUDr. Ondej Dostál

Evropské právo, Úmluva o LP a biomedicín. JUDr. Ondej Dostál Evropské právo, Úmluva o LP a biomedicín JUDr. Ondej Dostál Program pednášky Hierarchie právních norem Systém evropského práva Evropské právo a zdravotnictví Role lenských stát Role EU (volný pohyb služeb

Více

(p.. 55) íslo 1/2009 bezen

(p.. 55) íslo 1/2009 bezen (p.. 55) Redakce: J.Punochá Náklad: 80 ks íslo 1/2009 bezen Vydává Klub filatelist Alfonse Muchy v Brn, Orlí 30, 602 00 Brno, Tel.: 542 151 913 E-mail: jpuncochar@fides.cz; internet: http://www.filabrno.net/kfam.htm

Více

Úvodník. Globalizace: výzva a ešení

Úvodník. Globalizace: výzva a ešení OECD Employment Outlook 2005 Edition Summary in Czech Výhled zamstnanosti v zemích OECD vydání 2005 Pehled v eském jazyce Úvodník Globalizace: výzva a ešení John P. Martin editel zamstnanosti, práce a

Více

DL HLUBINA, KOKSOVNA A VYSOKÉ PECE VÍTKOVICKÝCH ŽELEZÁREN EŠENÍ ZACHOVÁNÍ AREÁLU V RÁMCI TZV. DOLNÍ OBLASTI VÍTKOVICKÝCH ŽELEZÁREN

DL HLUBINA, KOKSOVNA A VYSOKÉ PECE VÍTKOVICKÝCH ŽELEZÁREN EŠENÍ ZACHOVÁNÍ AREÁLU V RÁMCI TZV. DOLNÍ OBLASTI VÍTKOVICKÝCH ŽELEZÁREN DL HLUBINA, KOKSOVNA A VYSOKÉ PECE VÍTKOVICKÝCH ŽELEZÁREN EŠENÍ ZACHOVÁNÍ AREÁLU V RÁMCI TZV. DOLNÍ OBLASTI VÍTKOVICKÝCH ŽELEZÁREN STÁTNÍ PAMÁTKOVÝ ÚSTAV V OSTRAV DUBEN 2001 Dl Hlubina, koksovna a vysoké

Více

Obecn závazná vyhláška obce Pernink.1/2004. o symbolech obce a jejich užívání

Obecn závazná vyhláška obce Pernink.1/2004. o symbolech obce a jejich užívání OBEC PERNINK Obecn závazná vyhláška obce Pernink.1/2004 o symbolech obce a jejich užívání Zastupitelstvo obce Pernink se na svém zasedání dne 5. íjna 2004 usneslo vydat na základ 84 dost. 2 písm i) zákona.

Více

ŠIKANA, AGRESE A NÁSILÍ NEPATÍ MEZI NÁS! Motto: lovk by se ml chovat tak, jak si myslí, že by se mli chovat všichni Václav Havel

ŠIKANA, AGRESE A NÁSILÍ NEPATÍ MEZI NÁS! Motto: lovk by se ml chovat tak, jak si myslí, že by se mli chovat všichni Václav Havel ŠIKANA, AGRESE A NÁSILÍ NEPATÍ MEZI NÁS! Motto: lovk by se ml chovat tak, jak si myslí, že by se mli chovat všichni Václav Havel ! Za šikanování se považuje, když jeden nebo více spolužák úmysln, vtšinou

Více

Dotazník projekt pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí

Dotazník projekt pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí Dotazník projekt pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí Dotazníková akce je velmi dležitým krokem v projektu pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí. Slouží k poznání názor, získání

Více

Zápis ze schze Rady msta Vimperk ze dne 14.05.2007

Zápis ze schze Rady msta Vimperk ze dne 14.05.2007 Zápis ze schze Rady msta Vimperk ze dne 14.05.2007 Usnesení. 508 Rada msta bere na vdomí kontrolu usnesení ze dne 7. 5. 2007. Usnesení. 509 Rada msta rozhodla zveejnit zámr pronájmu ásti pozemku zapsaného

Více

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 pijatá 23. VS RDM 20.4.2006 POSLÁNÍ Posláním RDM je podporovat podmínky pro kvalitní život a všestranný rozvoj dtí a mladých lidí. Své poslání napluje

Více

Mendelova univerzita v Brn SMRNICE. 4/2013. Vydávání prkazu zamstnance Mendelovy univerzity v Brn a nkterých dalších prkaz

Mendelova univerzita v Brn SMRNICE. 4/2013. Vydávání prkazu zamstnance Mendelovy univerzity v Brn a nkterých dalších prkaz Mendelova univerzita v Brn Ureno: Brno 8. dubna 2013 Všem pracovištím j.: 6684/2013-980 SMRNICE. 4/2013 Vydávání prkazu zamstnance Mendelovy univerzity v Brn a nkterých dalších prkaz lánek 1 Obecná ustanovení

Více

asté otázky a odpov di k zákonu. 406/2000 Sb.

asté otázky a odpov di k zákonu. 406/2000 Sb. MPO Energetická úinnost asté otázky a odpovdi k zákonu. 406/2000 Sb. Stránka. 1 z 6 Ministerstvo prmyslu a obchodu asté otázky a odpovdi k zákonu. 406/2000 Sb. Publikováno: 23.2.2009 Autor: odbor 05200

Více

Masarykova univerzita. Fakulta sportovních studií MANAGEMENT UTKÁNÍ. technika ízení utkání v ledním hokeji. Ing. Vladimír Mana

Masarykova univerzita. Fakulta sportovních studií MANAGEMENT UTKÁNÍ. technika ízení utkání v ledním hokeji. Ing. Vladimír Mana Masarykova univerzita Fakulta sportovních studií MANAGEMENT UTKÁNÍ technika ízení utkání v ledním hokeji Ing. Vladimír Mana Brno 2013 Tvorba a tisk tohoto studijního materiálu byly financovány z Operačního

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

DOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ

DOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ ING. MARTIN SMLÝ DOPRAVNÍ INŽENÝRSTVÍ MODUL 4 ÍZENÉ ÚROVOVÉ KIŽOVATKY ÁST 1 STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA Dopravní inženýrství

Více

Upozorn ní: Tento text nenahrazuje plné zn ní citovaných p edpis uvedených ve sbírce zákon eské republiky a je platný k datu uvedenu na záv r.

Upozorn ní: Tento text nenahrazuje plné zn ní citovaných p edpis uvedených ve sbírce zákon eské republiky a je platný k datu uvedenu na záv r. EKIS ENERGETICKÉ KONZULTANÍ A INFORMANÍ STEDISKO BEZPLATNÉ ENERGETICKÉ PORADENSTVÍ PRO VEEJNOST S PODPOROU MINISTRSTVA PRMYSLU A OBCHODU R A MSTA VSETÍN Stedisko EKIS.2018, MEPS VSETÍN Sídlo: 755 01 Vsetín,

Více

Kodex reklamy šermíe. Srpen 2008

Kodex reklamy šermíe. Srpen 2008 1 2 Všeobecné zásady p.1 p.2 p.3 Pro všechny ped-olympijské a olympijské soutže platí pravidla olympijské charty, zvlášt lánky 26 a 53 a pipojené texty. Pedložený kodex bude používán v souladu s pravidly

Více

METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU. Obchodní zákoník 5:

METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU. Obchodní zákoník 5: METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU Obchodní zákoník 5: soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží vci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patí podnikateli

Více

O b e c Telnice Obecn závazná vyhláška obce Telnice. 03 / 2007 o místních poplatcích (o poplatcích)

O b e c Telnice Obecn závazná vyhláška obce Telnice. 03 / 2007 o místních poplatcích (o poplatcích) O b e c Telnice Obecn závazná vyhláška obce Telnice. 03 / 2007 o místních poplatcích (o poplatcích) Zastupitelstvo obce Telnice vydává dne v souladu s ustanoveními 10 písm. D) a 84 odst. 2, písm. I) zákona.

Více

Ptali jste se na soubh funkcí

Ptali jste se na soubh funkcí Úvodní stránka ihned.cz Hospodáské noviny Respekt Marketing&Media Obchodní vstník Investice FinWeb KarieraWeb Reality Odborné msíníky Firmy&trhy - Lidé - Politika&byznys - Analýzy&trendy - Peníze&burzy

Více

Zajišujeme: 595 626 026 office@vtsmorava.cz Gajdošova 61/3154, 702 00 Ostrava

Zajišujeme: 595 626 026 office@vtsmorava.cz Gajdošova 61/3154, 702 00 Ostrava Spolenost VTS Morava s.r.o. se sídlem v Ostrav vznikla 15.7.2002 pemnou fyzické osoby, psobící na trhu od roku 1997, na spolenost s ruením omezeným. Cílem spolenosti je od samého poátku specializace na

Více

Usnesení ze zasedání Zastupitelstva msta Napajedla. 6 konaného dne 21. 9. 2011

Usnesení ze zasedání Zastupitelstva msta Napajedla. 6 konaného dne 21. 9. 2011 Usnesení ze zasedání Zastupitelstva msta Napajedla. 6 konaného dne 21. 9. 2011 Projednání pedkládaných zpráv: 1. Prodej pozemk pro stavbu rodinného domu v lokalit Malina III 2. Nabídka Ing. Eysselta na

Více

OD PÍSMA K LITERATUE

OD PÍSMA K LITERATUE OD PÍSMA K LITERATUE (PÍSEMNICTVÍ SLOVESNOST LITERATURA) 37. roník filatelistické olympiády pro školní rok 2009/2010 Když lovk zaal mluvit, získal tím základní prostedek pro komunikaci s ostatními. Jenomže

Více

Zápis. konané dne 20.kvtna 2005 v 10:00 hodin

Zápis. konané dne 20.kvtna 2005 v 10:00 hodin Zápis z ádné valné hromady akciové spolenosti PAVUS, a.s. se sídlem Prosecká 412/74, 190 00 Praha 9 Prosek, I:60193174 zapsané v obchodním rejstíku, vedeném Mstským soudem v Praze oddíl B, vložka 2309

Více

EKOLOGICKÝ PRÁVNÍ SERVIS. Plánování a povolování dopravních staveb a posuzování vliv na životní prostedí - základní problémy

EKOLOGICKÝ PRÁVNÍ SERVIS. Plánování a povolování dopravních staveb a posuzování vliv na životní prostedí - základní problémy EKOLOGICKÝ PRÁVNÍ SERVIS ENVIRONMENTAL LAW SERVICE Financováno ze zdroj EU - program Transition Facility Plánování a povolování dopravních staveb a posuzování vliv na životní prostedí - základní problémy

Více

DÉLKA A USPO_ÁDÁNÍ PRACOVNÍ DOBY AD HOC MODUL 2001

DÉLKA A USPO_ÁDÁNÍ PRACOVNÍ DOBY AD HOC MODUL 2001 _ESKÝ STATISTICKÝ Ú_AD Ú Registrováno _SÚ _.Vk 263 / 01 ze dne 26. 2. 2001 Dotazník C 2001 DÉLKA A USPO_ÁDÁNÍ PRACOVNÍ DOBY AD HOC MODUL 2001 Identifikace úze _íslo s_ítacího _tvrtletí za_aze _íslo bytu

Více

"#$ %&% ' #$ %&'() ((' ' ' ' *+$ %&'() ((' (',-.(

#$ %&% ' #$ %&'() ((' ' ' ' *+$ %&'() ((' (',-.( ! "#$ %&% '!" #$ %&'() ((' ' ' ' *+$ %&'() ((' (',-.( ///0 K otázce splatnosti pohledávek úpadce v konkurzu Tento dokument pedstavuje obecnou informaci o nkterých vybraných otázkách právních vztah a slouží

Více

Pedpisy upravující oblast hospodaení

Pedpisy upravující oblast hospodaení Pedpisy upravující oblast hospodaení Pedmtem tohoto metodického je poskytnout tenái pehled základních právních a vnitních skautských pedpis upravujících oblast hospodaení, vetn úetnictví. Všechny pedpisy

Více

Termín pohovor výb rového ízení. Kontaktní osoba. Up es ující údaje

Termín pohovor výb rového ízení. Kontaktní osoba. Up es ující údaje VÝZVA k výbrovému ízení pro zájemce o pracovní pozici Asistent prevence kriminality II Asistent prevence kriminality bude zamstnancem Mstské policie Vimperk. Výbrové ízení je souástí realizace individuálního

Více

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE NA VE EJNOU ZAKÁZKU NA SLUŽBY

ZADÁVACÍ DOKUMENTACE NA VE EJNOU ZAKÁZKU NA SLUŽBY ZADÁVACÍ DOKUMENTACE NA VEEJNOU ZAKÁZKU NA SLUŽBY Odborná praxe osob do 30 let vku v eské správ sociálního zabezpeení Zjednodušené podlimitní ízení dle 38 zákona. 137/2006 Sb., o veejných zakázkách, ve

Více

(p.. 62) íslo 2/2011 srpen

(p.. 62) íslo 2/2011 srpen (p.. 62) Redakce: J.Punochá íslo 2/2011 srpen Vydává Klub filatelist Alfonse Muchy v Brn, Orlí 30, 602 00 Brno, Tel.: 542 151 913 E-mail: jpuncochar@fides.cz; internet: http://www.filabrno.net/kfam.htm

Více

PODMÍNKY OBCHODNÍ VEEJNÉ SOUTŽE. o nejvhodnjší návrh na uzavení smlouvy o úplatném pevodu akcií. (dále jen Podmínky )

PODMÍNKY OBCHODNÍ VEEJNÉ SOUTŽE. o nejvhodnjší návrh na uzavení smlouvy o úplatném pevodu akcií. (dále jen Podmínky ) PODMÍNKY OBCHODNÍ VEEJNÉ SOUTŽE o nejvhodnjší návrh na uzavení smlouvy o úplatném pevodu akcií. (dále jen Podmínky ) FRUTA Podivín,a.s. se sídlem Podivín, Rybáe 156/157, PS: 69145, I: 49968556, zapsaná

Více

Organizaní ád Mstského úadu Jevíko

Organizaní ád Mstského úadu Jevíko Organizaní ád Mstského úadu Jevíko Smrnice. 1-T/2013 Úinnost od 1. 7. 2013 Za vcnou správnost odpovídá tajemník MÚ Bc. Pavel Sedlák. Smrnice je závazná pro zamstnance Msta Jevíko zaazené do Mstského úadu

Více

P ehled nep ítomnosti

P ehled nep ítomnosti Pehled nepítomnosti Modul poskytuje pehled nepítomností zamstnanc na pracovišti. Poskytuje informace o plánované, schválené nebo aktuáln erpané pracovní nepítomnosti zamstnanc v rámci pracovišt VUT a možnost

Více

Minimální plán primární prevence pro školní rok 2009/2010

Minimální plán primární prevence pro školní rok 2009/2010 Základní škola Ddina Žukovského 580 Praha 6 Liboc 161 00, www.zsdedina.cz tel.: 2 35 35 92 29 fax.: 2 35 35 51 85, dundera@zsdedina.cz Minimální plán primární prevence pro školní rok 2009/2010 Primární

Více