KONCEPČNÍ PODKLADY K TVORBĚ ŠVP

Transkript

1 KONCEPČNÍ PODKLADY K TVORBĚ ŠVP Učebnicová sada Moderní dějiny pro střední školy je koncipována tak, že naplňuje primárně požadavky Rámcového vzdělávacího programu pro gymnázia (dále jen RVP G), ale také Rámcového vzdělávacího programu pro střední odborné vzdělávání (dále jen RVP SOV) konkrétně pak obsahy vzdělávání a výstupy vzdělávacích oblastí Člověk a společnost podle RVP G (vzdělávací obor Dějepis) a Společenskovědní vzdělávání podle RVP SOV. Svou podstatou však témata z oblasti historie přesahují hranice jediné vzdělávací oblasti, proto jsou v sadě okrajově zapojeny i oblasti další jejich stručné vymezení následuje níže po charakteristice obou pro sadu kmenových vzdělávacích oblastí. Konkrétní naplnění požadavků dokumentů RVP G a RVP SOV v jednotlivých tematických celcích je zachyceno v navazujícím tabulkovém přehledu. Charakteristika vzdělávací oblasti Člověk a společnost (RVP G) Dějepis patří k předmětům všeobecného vzdělávání a ve svém vzdělávacím obsahu s ohledem na požadavky RVP G zahrnuje primárně vzdělávací obsah vzdělávací oblasti Člověk a společnost. Cílem vzdělávací oblasti Člověk a společnost je utváření historického vědomí, uchování kontinuity hodnot naší civilizace a občanské vzdělávání mládeže. Vzdělávací oblast směřuje k posilování respektu k základním principům demokracie a připravuje studenty na odpovědný občanský život v demokratické společnosti v souladu s principy udržitelného rozvoje. Studenti jsou vedeni zejména k: a) chápání současnosti v kontextu minulosti a budoucnosti, vnímání společenské skutečnosti v minulosti jako souhrnu příkladů modelových společenských situací a vzorů lidského chování a jednání; b) chápání vývoje společnosti jako proměny sociálních projevů života v čase; c) posuzování společenských jevů v synchronních i diachronních souvislostech provázaných kauzálními a jinými vazbami; d) rozvíjení znalosti geografických souvislostí historických a soudobých jevů; e) vnímání sounáležitosti s evropskou kulturou a současně pochopení civilizačního přínosu různých kultur v závislosti na širších společenských podmínkách; f) uplatňování tolerantních postojů vůči minoritním skupinám ve společnosti, odhalování rasistických, xenofobních a extremistických názorů a postojů v mezilidském styku; g) zvládání základů společenskovědní analýzy a historické kritiky, rozlišování mezi reálnými a fiktivními ději, chápání proměnlivosti interpretace jevů a idejí v závislosti na vývoji jedince a společnosti; h) rozvíjení pozitivního hodnotového systému opřeného o historickou i současnou zkušenost lidstva a součásnému chápání nesprávnosti mechanického přenosu současných etických představ do reality minulosti. Ve výsledku si studenti osvojují povědomí o provázanosti minulosti a současnosti, o dlouhodobých kořenech současných problémů a komplexnosti významných sociálních, politických a ekonomických jevů. Mají zájem o promýšlení a kritickou reflexi společenské skutečnosti a o porozumění své role v ní vyhýbají se přitom zjednodušeným, dogmatickým či záměrně manipulativním interpretacím. Nezbytným předpokladem k tomu je vědomí historické kontinuity a vývoje lidské společnosti. Přirozeně v souvislosti s těmito výstupy posiluje vzdělávací oblast respekt k základním principům demokracie a připravuje studenty na odpovědný občanský život v demokratické společnosti v souladu s principy udržitelného rozvoje. Vzdělávací obsah vzdělávací oblasti Člověk a společnost je rozdělen do tří vzdělávacích oborů: 1. Dějepis cíle vzdělávacího oboru jsou přirozeně zahrnuty do cílů, které sleduje učebnicová sada Moderní dějiny pro střední školy, resp. další díly učebnicové řady Dějepis pro střední školy. Studenti se seznamují s minulostí lidstva a lidské kultury, a to ve snaze uvědomit si vývojový charakter skutečnosti a pochopit současnost v kontextu minulosti. Snaží se lépe porozumět minulosti, a to jak zohledněním sociálních či kulturních dějin, tak i uvědoměním si odlišnosti minulosti a jejích intepretací. Dějiny jsou studentům představovány jako proces klíčových společenských změn, přičemž jednotlivé jevy, instituce atd. jsou zobrazovány v příslušných chronologických souvislostech. Vzdělávací obor kultivuje u studentů vědomí národní i evropské identity a vede k rozvoji hodnot potřebných pro život v demokratické společnosti. 2. Občanský a společenskovědní základ hlavní náplní vzdělávacího oboru je výchova k porozumění a informované účasti na složité skutečnosti společenského života, ať už na úrovni jedince, jeho sociálních vztahů, nebo politických, právních a ekonomických reálií, které určují jeho život. Studenti se seznamují se základy jednotlivých společenskovědních oborů (psychologie, sociologie, právo, politologie atd.) a filozofie ve formě klíčových problémů společenského života a jejich odborné analýzy. Vzdělávací obor rozvíjí u studentů potřebné osobnostní a občanské kvality a zájem o jevy, které je na zmíněných úrovních každodenně provázejí. Řada výstupů oboru (např. vybraná politologická, sociologická nebo filozofická problematika) se prolíná s výstupy oboru dějepis, a je proto zohledněna i v učebnicové sadě Moderní dějiny pro střední školy. 3. Geografie v rámci vzdělávacího oboru se studenti seznamují se složkami a principy fungování přírodního prostředí, přičemž mezi výstupy oboru patří i podmínky a proměny demografického vývoje lidstva, rozdělení surovinových zdrojů a bohatství v současném světě, zásadní globální problémy dneška a vztah přírodního prostředí s prostředím sociálním. Tyto výstupy naplňuje také učebnicová sada Moderní dějiny pro střední školy. Charakteristika vzdělávací oblasti Společenskovědní vzdělávání (RVP SOV) Středoškolský vyučovací předmět dějepis zahrnuje svým vzdělávacím obsahem s ohledem na požadavky RVP SOV primárně vzdělávací obsah vzdělávací oblasti Společenskovědní vzdělávání. Cílem vzdělávací oblasti Společenskovědní vzdělávání je připravit studenty na začlenění do demokratické společnosti a odpovědný život v ní, což nezbytně předpokládá porozumění složité společenské skutečnosti, jejím kořenům a předešlému vývoji. Studenti jsou seznamováni se základními jevy a problémy společenského a politického života, je kultivováno jejich historické vědomí, a tím je rozvíjena jejich schopnost plně porozumět současnosti. Rozvíjeno je kritické myšlení studentů, které jim umožní odolávat myšlenkové manipulaci či dogmatismu. V rámci naplňování cílů vzdělávací oblasti Společenskovědní vzdělávání jsou studenti zvlášť vedeni k: a) kritické práci s různými zdroji informací; b) úctě k demokracii a preferování demokratických hodnot (systému jako celku) před hodnotami nedemokratickými; c) odmítání názorové, etnické aj. netolerance; d) schopnosti kriticky posuzovat skutečnost kolem sebe, odolávat myšlenkové manipulaci; e) kultivaci historického vědomí. Vzdělávací oblast zvlášť klade důraz na historickou problematiku studenti se v rámci výuky dějepisu seznamují s hlavními mezníky vývoje lidské kultury a společnosti, což jim umožňuje vnímat současný společenský stav jako výsledek dlouhodobějšího vývoje; díky tomu si současně uvědomují, že stav věcí, se kterým se běžně setkávají, není trvalý a může podléhat změně, jejíž směřování v budoucnosti mohou sami ovlivnit. Vzdělávací obsah vzdělávací oblasti Společenskovědní vzdělávání je rozdělen do šesti obsahových okruhů: 1. Člověk v dějinách obsahový okruh, který je přirozeně základem učebnicové sady Moderní dějiny pro střední školy a jehož výukové cíle jsou bezezbytku realizovány v celé učebnicové řadě Dějepis pro střední školy. Okruh se soustředí na základní dějepisnou problematiku období od starověku po 20. století, přičemž důraz je kladen na dějiny 19. a 20. století a na osvětlení vývojových změn (společenských a politických) v delších časových horizontech. Klíčovými tématy jsou tak např. proměna společnosti s důrazem kladeným na proces modernizace, rozvoj instituce lidských práv, národní hnutí a vztahová problematika jednotlivých etnik, proměna mezinárodních vztahů v průběhu 20. století atd. 2. Soudobý svět obsahový okruh seznamuje studenty s aktuální globálně-politickou situací ve světě a předchozími vývojovými procesy, které k této situaci vedly. Studenti se orientují v civilizační a kulturní rozmanitosti současného světa, vysvětlí základní integrační trendy na mezinárodní úrovni a identifikují jejich výsledky, dokážou objasnit pozici České republiky v současném světě. Takto vymezený obsahový okruh je zohledněn v posledním tematickém celku sady Moderní dějiny pro střední školy. 3. Člověk v lidském společenství klíčovým tématem vzdělávacího okruhu je společnost, její struktura a proměny, základy společenského života člověka (sociální interakce, pravidla soužití atd.) a základní problémové situace, které život ve společnosti člověku přináší. Studenti se tak seznamují se základní sociologickou či ekonomickou problematikou, KONCEPČNÍ PODKLADY K TVORBĚ ŠVP 1

2 porozumí principům sociálních vztahů a procesů. Takto vymezený obsah je zohledněn v učebnicové sadě Moderní dějiny pro střední školy spíše okrajově, a to především v rámci témat, jako je charakter moderní společnosti, konzumního způsobu života, transformace společnosti postkomunistických zemí aj. 4. Člověk jako občan je obsahový okruh, jehož výstupy jsou částečně zohledněny ve vybraných podkapitolách učebnicové sady Moderní dějiny pro střední školy. Obsahově se okruh soustředí na politologickou problematiku jeho klíčovým učivem je tak moderní stát, politická demokracie a nedemokratické režimy, charakter státní moci, politický život společnosti a participace občanů. Studenti se seznamují se základními politologickými kategoriemi, porozumí významu existence státu a státní moci. Uvědomují si význam vlastní politické aktivity, ať už na úrovni celostátní politiky či regionální samosprávy. Dokážou identifikovat hrozby a projevy politického extremismu a nesvobody, v souvislosti s tím docení principy demokratického politického systému a seznámí se se základními politickými právy občana České republiky. Jedná se tedy o výstupy, které úzce souvisí s problematikou dějin 20. století (např. téma demokracie a diktatury v meziválečné Evropě, politická transformace postkomunistických zemí po roce 1989 aj.). 5. Člověk a právo studenti se v rámci obsahového okruhu zorientují v základních právních souvislostech společenského a politického života, identifikují významné právní pojmy, se kterými se běžně setkávají ve svém životě. Porozumí významu právní regulace a respektují její jednotlivé formy. Seznámí se s právy a povinnostmi účastníků základních forem právních vztahů, dokážou identifikovat, jak mohou být právně regulovány jejich nejrůznější každodenní aktivity. Umí odlišit protiprávní jednání a znají strukturu a systém fungování základních orgánů právní ochrany České republiky. 6. Člověk a svět (praktická filozofie) obsahový okruh seznamuje studenty se základním charakterem a tématy filozofické a etické reflexe skutečnosti a s významem této reflexe pro život člověka. Studenti rozliší náplň a klíčové pojmy etiky (morálka, mravnost atd.) a jsou schopni diskutovat o významných morálních problémech současnosti a zaujímat k nim poučený postoj. Okruh vede studenty k reflexi vlastního hodnotového žebříčku, uvědomění si jeho kulturní podmíněnosti, studenti jsou schopni posoudit své jednání s ohledem na kritérium odpovědnosti vůči druhým. Filozofická a etická problematika je do učebnicové sady Moderní dějiny pro střední školy zařazena jako doplňující obsah některých podkapitol. Další vzdělávací oblasti RVP G uplatněné v učebnicové sadě Moderní dějiny pro střední školy Z podstaty vzdělávacího obsahu vzdělávací oblasti Člověk a společnost a samotného předmětu dějepis vyplývá jejich interdisciplinární charakter. Vzdělávací oblast Člověk a společnost pracuje s poznatky hned několika společenskovědních disciplín, témata těchto disciplín jsou přitom přirozeně obsažena i v jiných vzdělávacích oblastech. Současně platí, že samotné zařazení pracovního sešitu jako součásti sady Moderní dějiny pro střední školy vyžaduje zohlednění jiných vzdělávacích oblastí. V učebnicové sadě jsou tak dále naplňovány např. požadavky vzdělávací oblasti Člověk a příroda, a to zejména v souvislosti s tématy demografického vývoje lidstva a vlivů společnosti na životní prostředí a naopak. V rámci jednotlivých cvičení pracovního sešitu je (primárně s ohledem na požadavky práce s internetem a softwarovými programy) integrována vzdělávací oblast Informatika a informační a komunikační technologie; tato vzdělávací oblast je však zohledněna také tématem kritické práce se zdroji informací, které prostupuje celou sadou a jemuž je např. věnována i první podkapitola učebnice. Obdobně systematicky se v celé učebnicové sadě (primárně v pracovním sešitě) uplatňuje vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace. V souvislosti s touto oblastí je třeba připomenout především cvičení pracovního sešitu zaměřená na kritiku a interpretaci textů a vlastní písemné či ústní vyjádření studentů. Jazyk a jazyková komunikace Do učebnicové sady Moderní dějiny pro střední školy je integrována vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace, a to konkrétně výstupy vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura. Cílem vzdělávacího oboru je naučit studenty užívat jazyka jako nástroje myšlení a dorozumívání, zpracovávat různé typy textů a získávat z nich informace, čímž jsou rozvíjeny zejména komunikační kompetence studentů. Jazykové vzdělávání zároveň kultivuje jazykový projev studentů, a podílí se tak na rozvoji jejich sociálních kompetencí. Ve výsledku by měli být studenti schopni volit efektivní a situačnímu kontextu odpovídající komunikační projev a měli by být odpovídajícím způsobem čtenářsky gramotní. Učebnicová sada směřuje k naplnění některých z výstupů vzdělávacích obsahů: Jazyk a jazyková komunikace studenti se již v úvodní podkapitole učebnice seznamují se zásadami tvorby dějepisného textu a související nezbytnou kritikou a heuristikou textových pramenů. V navazujících cvičeních pracovního sešitu studenti aplikují teoreticky osvojené znalosti při tvorbě vlastních textů mapujících historickou problematiku. Následně jsou studenti téměř ve všech podkapitolách pracovního sešitu vedeni k práci s různými zdroji informací, k ověřování jejich relevance, k jejich intepretaci a vytváření vlastních výstupů ve formě psaného nebo mluveného projevu (primárně v rámci cvičení Práce s úryvkem). Studenti se tak učí vhodně ústně prezentovat vlastní stanoviska před kolektivem, příp. jsou vybízeni ke zformulování a k obhajobě vlastního postoje v rámci kolektivní diskuse. Literární komunikace vzdělávací obsah rozvíjí (spíše okrajově) pracovní sešit, který opakovaně nabízí práci s literárním textem jako specifickou formou výpovědi o skutečnosti. Současně jsou v rámci všech tematických celků zařazovány učebnicové texty a na ně navázaná cvičení pracovního sešitu, které pracují se znalostmi z dějin literatury vztahujícími se k tématu podkapitoly. Pravidelně jsou studenti konfrontováni také s odborným (historickým) textem a jeho specifiky. Informatika a informační a komunikační technologie Cílem vzdělávací oblasti je naučit studenty pracovat s dostupnými prostředky ICT, využívat jejich služeb v osobním i budoucím profesním životě. Stěžejním výstupem, který je sledován i učebnicovou sadou Moderní dějiny pro střední školy, je naučit studenty efektivně pracovat s moderními informačními zdroji, odlišit výhody i rizika těchto zdrojů a vhodně využívat informace, které poskytují. Studenti si uvědomí možnosti využití moderních informačních technologií k dalšímu studiu a pochopí jejich význam pro vlastní celoživotní vzdělávání. Učebnicová sada systematicky napomáhá realizaci těchto vybraných výstupů vzdělávacího oboru Informatika a informační a komunikační technologie. Současně formou několika textů v učebnici přispívá i k teoretické znalosti vývoje informačních a komunikačních technologií ve druhé polovině 20. století. Zdroje a vyhledávání informací, komunikace vzdělávací obsah v omezené míře zohledňuje již učebnice, a to v příslušných výkladových pasážích věnovaných otázce spolehlivosti webových zdrojů informací a historickému vývoji informačních a komunikačních technologií. Systematicky jsou cíle vzdělávacího obsahu sledovány pracovním sešitem, a to především v těch cvičeních, která jsou postavena na dohledávání informací na internetu, příp. přímo na interpretaci doporučeného on-line zdroje. Studenti jsou vedeni k odlišení relevantních internetových informačních zdrojů, uvědomují si problematičnost spojenou s častou autorskou anonymitou. Zpracování a prezentace informací vzdělávací obsah rozvíjí pracovní sešit. Do všech tematických celků jsou zařazovány aktivity, jejichž výstupem je zpracování vybraných informací za použití softwaru (textové editory či základní prezentační programy). Člověk a příroda Studenti se v rámci učebnicové sady Moderní dějiny pro střední školy setkají opakovaně (v učebnici i pracovním sešitě) s tématem vztahu životního prostředí a lidské společnosti řeší vztah lidské aktivity a ekologických škod, vlivu klimatických podmínek na ekonomiku státu a migraci obyvatelstva, aktuální globální hrozby environmentální povahy apod. Geografie sada zohledňuje ty výstupy vzdělávacího obsahu, které se soustředí na charakter lidského osídlení a kulturní, ekonomické či politické odlišnosti jednotlivých regionů světa. Studenti se učí s pomocí dějepisných map, zařazených do učebnice, odlišovat integrační uskupení států nebo klíčové bezpečnostní problémy současného světa a samozřejmě také pracovat s mapami jako specifickým zdrojem informací. Problematika integračních projektů a procesů je náplní posledních dvou tematických celků učebnice i pracovního sešitu; poslední tematický celek se pak věnuje také otázce nerovnoměrného rozložení bohatství a surovinových zdrojů v současném světe. 2 KONCEPČNÍ PODKLADY K TVORBĚ ŠVP

3 Další vzdělávací oblasti RVP SOV uplatněné v učebnicové sadě Moderní dějiny pro střední školy Také vzdělávací obsah vzdělávací oblasti Společenskovědní vzdělávání má ze své podstaty výrazně interdisciplinární charakter. V učebnicové sadě Moderní dějiny pro střední školy jsou tak s ohledem na širší souvislosti učebního obsahu oblasti Společenskovědní vzdělávání naplňovány také vybrané cíle a výstupy vzdělávacích oblastí Jazykové vzdělávání a komunikace, Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích a konečně i vzdělávacího oboru Biologické a ekologické vzdělávání vzdělávací oblasti Přírodovědné vzdělávání. Vzdělávací oblast Jazykové vzdělávání a komunikace systematicky prostupuje všemi tematickými celky (hlavně pracovního sešitu), a to s ohledem na téma zdrojů historického poznání, typů historických pramenů či vztahu informací a jejich interpretací a primárně díky těm cvičením, které vedou studenty k interpretaci a práci s různými informačními zdroji, k ústní či písemné prezentaci a základním návykům tolerantní a efektivní sociální komunikace. Cíle vzdělávacího oboru Biologické a ekologické vzdělávání vzdělávací oblasti Přírodovědné vzdělávání naplňují průběžně oddíly učebnice a pracovního sešitu, které jsou věnovány vztahu lidské kultury a přírody a environmentálním souvislostem lidské činnosti. Vzdělávací oblast Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích je integrována systematicky v pracovním sešitu, a to s ohledem na cvičení či konkrétní zadání vyžadující práci s internetem, příp. se základními softwarovými programy. Jazykové vzdělávání a komunikace Cílem jazykového vzdělávání je naučit studenty užívat jazyka jako nástroje k myšlení a dorozumívání, zpracovávat různé typy textů a získávat z nich informace, čímž jsou rozvíjeny zejména komunikační kompetence studentů. Jazykové vzdělávání zároveň kultivuje jazykový projev studentů, a podílí se tak na rozvoji jejich sociálních kompetencí. Vzdělávací oblast Jazykové vzdělávání a komunikace se skládá ze tří obsahových okruhů: Zdokonalování jazykových vědomostí a dovedností, Komunikační a slohová výchova a Práce s textem a získávání informací. V učebnicové sadě Moderní dějiny pro střední školy jsou zapojeny okrajově druhý a výrazněji třetí obsahový okruh, a to primárně v pracovním sešitu. Práce s textem a získávání informací jsou teoreticky zohledněny v první podkapitole a systematicky rozvíjeny ve cvičeních pracovního sešitu, v nichž mají studenti např.: dohledávat informace ve zdrojích, posuzovat relevantnost těchto zdrojů; interpretovat text, odlišovat jeho faktické sdělení od hodnocení; odpovědět na otázky na základě informací z textu; interpretovat klíčové sdělení úryvku a toto sdělení písemně či ústně formulovat; interpretovat obrazové či statistické zdroje informací; na základě sdělení úryvku rozhodovat o pravdivosti konstatování; na základě textu vést diskusi o daném tématu. Komunikační a slohovou výchovu rozvíjejí zejména ty úkoly v pracovním sešitu, v nichž mají studenti např.: písemně či ústně vyjádřit svůj postoj k vybranému problému; argumentovat a věcně obhajovat své stanovisko v rámci diskuse; připravit krátkou ústní prezentaci před kolektivem spolužáků na vybrané téma; vypracovat text (např. referát, součást prezentace, popis) na zadané téma. Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích Cílem realizace výstupů vzdělávacího obsahu je naučit studenty pracovat s informacemi a prostředky informačních a komunikačních technologií. Vzdělávací oblast vede studenty k efektivnímu nakládání s informacemi a ke komunikaci pomocí internetu a jiných moderních komunikačních technologií. Podstatnou složku vzdělávacího obsahu tvoří práce s výpočetní technikou. Učebnicová sada zahrnuje především obsahový okruh Informační zdroje, celosvětová počítačová síť Internet. V jeho rámci studenti získávají zkušenosti při volbě vhodných informačních zdrojů k vyhledávání požadovaných informací, učí se orientovat v informacích, třídit je, správně interpretovat a kriticky hodnotit. Výsledky zpracování informačních zdrojů poté dokážou vhodným způsobem prezentovat. Dále jsou v rámci sady naplňovány také cíle a výstupy obsahového okruhu Práce se standardním aplikačním programovým vybavením, a to v pracovním sešitu v těch cvičeních, která vyžadují zpracování výstupů za užití vybraných softwarových aplikací (textové editory či prezentační programy). Tato vzdělávací oblast souvisí rovněž s průřezovým tématem Informační a komunikační technologie podle RVP SOV, které je rozvíjeno především v pracovním sešitu učebnicové sady, a to zejména v těch úkolech, v nichž mají studenti např. vyhledat informace k určité problematice v učebnici, encyklopediích, na internetu apod. a využít je při tvorbě daného výstupu (referát, prezentace atd.). Přírodovědné vzdělávání Učebnicová sada Moderní dějiny pro střední školy průběžně zohledňuje také výstupy a požadavky vzdělávacího oboru Biologické a ekologické vzdělávání vzdělávací oblasti Přírodovědné vzdělávání. Vzdělávací obor je členěn do obsahových okruhů Základy biologie, Ekologie a Člověk a životní prostředí, přičemž učebnicová sada realizuje vybrané výstupy posledního ze zmíněných okruhů konkrétně se pak jedná o problematiku historických proměn vztahu člověka a životního prostředí, vlivu lidské činnosti na stav životního prostředí a také globálních problémů současnosti. Témata jsou zohledněna jak v konkrétních boxech učebnice, tak i v navazujících cvičeních pracovního sešitu. KONCEPČNÍ PODKLADY K TVORBĚ ŠVP 3

4 ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PODLE RVP G Vzdělávací obsah vzdělávací oblasti Člověk a společnost podle RVP G V této části koncepčních podkladů k tvorbě školních vzdělávacích programů je pro každý tematický celek (a také pro úvodní podkapitolu Historikovo řemeslo ) učebnicové sady Moderní dějiny pro střední školy shrnut do tabulky obsah vzdělávání a dále přesné znění očekávaných výstupů vzdělávání tak, jak je stanovuje Rámcový vzdělávací program pro gymnázia pro vzdělávací oblast Člověk a společnost a jak jsou současně realizovány v daných tematických celcích. Ve sloupci Další dílčí výstupy jsou vyjádřeny konkrétní cíle výchovně-vzdělávacího procesu v souvislosti s obsahem vzdělávání příslušného tematického celku. Každá tabulka je také doplněna přehledem rozvíjených klíčových kompetencí a zapojených průřezových témat v učebnici a pracovním sešitu. Všechny klíčové kompetence spolu úzce souvisejí. Při tvorbě učebnicové sady bylo dbáno na to, aby jednotlivé boxy rozvíjely klíčové kompetence systematicky a vyváženě. Užitím vhodně zvolené kombinace boxů a úkolů pracovního sešitu je možné výuku zacílit směrem k požadovaným kompetencím. Informace v tabulce jsou zamýšleny jako návrh, na které klíčové kompetence je vhodné v jednotlivých částech učebnicové sady zaměřit pozornost. Historikovo řemeslo U str. 7 9, PS str. 6 8 Obsah vzdělávání: Realizované výstupy podle RVP G: Další dílčí výstupy: minulost a dějiny konstrukce obrazu minulosti historie jako věda její cíl, charakteristické prvky dějinné vědomí společnosti postup historikovy práce objektivita historického poznání zdroje historických informací, práce s nimi internet a otevřené zdroje jako nástroj historika, jejich přínosy a rizika charakterizuje smysl historického poznání a jeho povahu jako poznání neuzavřeného a proměnlivého rozlišuje různé zdroje historických informací, způsob jejich získávání a úskalí jejich interpretace objasní význam historické vědy pro jedince a společnost charakterizuje základní znaky historické vědy popíše vznik a obsah dějinného vědomí společnosti, je si vědom nebezpečí kolektivně sdílených stereotypů rozlišuje základní fáze historické práce, jejich cíle a možná úskalí porozumí tomu, co je ideálním výsledkem práce historika a proč tohoto ideálu nelze bezezbytku dosáhnout uvědomuje si nebezpečí stranickosti a tendenčnosti při zpracování dějin vymezí specifika, s nimiž se musí vyrovnávat historik moderních dějin Učebnice: Pracovní sešit: Klíčové kompetence: Průřezová témata: Kompetence k učení (efektivně využívá různé strategie učení k získání a zpracování poznatků a informací; kriticky přistupuje ke zdrojům informací, informace tvořivě zpracovává a využívá při svém studiu a praxi) Kompetence sociální a personální (rozhoduje se na základě vlastního úsudku, odolává společenským i mediálním tlakům) Kompetence k řešení problémů (rozpozná problém, objasní jeho podstatu, rozčlení ho na části; kriticky interpretuje získané poznatky a zjištění a ověřuje je, pro své tvrzení nachází argumenty a důkazy, formuluje a obhajuje podložené závěry) Kompetence komunikativní (efektivně využívá moderní informační technologie; prezentuje vhodným způsobem svou práci i sám sebe před známým i neznámým publikem) Výchova k myšlení v evropských souvislostech (umět přijmout názor ostatních a korigovat své původní pohledy na danou problematiku; respektovat odlišné názory a pohledy jiných lidí na svět) Kompetence k učení (efektivně využívá různé strategie učení k získání a zpracování poznatků a informací; kriticky přistupuje ke zdrojům informací, informace tvořivě zpracovává a využívá při svém studiu a praxi) Kompetence sociální a personální (aktivně spolupracuje při stanovování a dosahování společných cílů; rozhoduje se na základě vlastního úsudku, odolává společenským i mediálním tlakům) Kompetence k řešení problémů (rozpozná problém, objasní jeho podstatu, rozčlení ho na části; vytváří hypotézy, navrhuje postupné kroky; uplatňuje při řešení problémů vhodné metody a dříve získané vědomosti a dovednosti, kromě analytického a kritického myšlení využívá i myšlení tvořivé s použitím představivosti a intuice; kriticky interpretuje získané poznatky a zjištění a ověřuje je, pro své tvrzení nachází argumenty a důkazy, formuluje a obhajuje podložené závěry; je otevřený k využití různých postupů při řešení problémů, nahlíží problém z různých stran) Kompetence komunikativní (efektivně využívá moderní informační technologie; používá s porozuměním odborný jazyk a symbolická a grafická vyjádření informací různého typu; správně interpretuje přijímaná sdělení a věcně argumentuje) Kompetence občanská (respektuje různorodost hodnot, názorů, postojů a schopností ostatních lidí) Výchova k myšlení v evropských souvislostech (myslet systémově a hledat souvislosti mezi jevy a procesy; umět přijmout názor ostatních a korigovat své původní pohledy na danou problematiku; respektovat odlišné názory a pohledy jiných lidí na svět) 4 KONCEPČNÍ PODKLADY K TVORBĚ ŠVP

5 První světová válka a nová Evropa U str , PS str Obsah vzdělávání: Realizované výstupy podle RVP G: Další dílčí výstupy: evropská společnost a hospodářství na počátku 20. století kolonialismus a jeho kořeny krizové momenty a zdroje napětí v mezinárodních vztazích počátku 20. století moderní nacionalismus a jeho kořeny diplomacie a diplomatické aliance před první světovou válkou další příčiny první světové války boje na západní frontě v letech a fenomén zákopové války východní a jižní fronta první světové války technologické inovace a světový konflikt české národní hnutí v době první světové války, česká politika ve vztahu k Rakousku-Uhersku konec první světové války a její sociální, ekonomické a politické dopady pařížská mírová konference, mírové smlouvy a nová mapa Evropy pojem Versailleský systém princip národnostního sebeurčení vznik Československé republiky, boj o hranice a národnostní situace nového státu, základy politického systému krize carského Ruska, únorová revoluce 1917 a bolševický převrat bolševismus jako ideologie, její kořeny vysvětlí expanzivní záměry velmocí v okrajových částech Evropy a v mimoevropském světě, jež byly příčinou četných střetů a konfliktů daného období charakterizuje dvě světové války, dokumentuje jejich sociální, hospodářské a politické důsledky uvede příčiny a projevy politického a mocenského obrazu světa, který byl určen vyčerpáním tradičních evropských velmocí, vzestupem USA a nastolením bolševické moci v Rusku rozlišuje a porovnává historické i současné typy států (forem vlády) charakterizuje smysl historického poznání a jeho povahu jako poznání neuzavřeného a proměnlivého rozlišuje různé zdroje historických informací, způsob jejich získávání a úskalí jejich interpretace charakterizuje společenskou, ekonomickou, politickou a vědecko-technickou situaci v Evropě počátku 20. století určí krizové regiony a problémy, které se staly zdrojem napětí v evropských mezinárodních vztazích před první světovou válkou rozliší významné příčiny vypuknutí světového konfliktu vysvětlí, co označuje termín nacionalismus a co patří k jeho kořenům popíše nastavení diplomatických vztahů v Evropě v předvečer první světové války popíše sled událostí vedoucích k vypuknutí první světové války charakterizuje boje na západní, východní a jižní frontě první světové války, uvede jejich odlišnosti a podobnosti zhodnotí roli technologií ve světovém konfliktu charakterizuje vývoj a proměny české politiky v období konfliktu popíše ekonomické a sociální dopady první světové války na české země objasní, proč se o konfliktu v letech hovoří jako o světové válce vysvětlí, co patří mezi klíčové dopady první světové války na společnost, ekonomiku a politickou situaci v Evropě vysvětlí, na jakých principech mělo být budováno poválečné uspořádání Evropy popíše vznik a obsah mírových smluv uzavřených s poraženými mocnostmi po první světové válce vymezí motivaci vzniku, cíle a kompetence meziválečné Společnosti národů popíše proces vzniku Československé republiky vysvětlí, s jakými problémy a jak se musela vyrovnat nová československá vláda v letech porozumí kořenům krize a pádu ruského carismu a tomu, proč se tzv. prozatímní vláda nebyla schopna dlouhodobě udržet u moci charakterizuje ruský bolševismus jako uskupení/hnutí a jako ideologii Klíčové kompetence: Učebnice: Kompetence k učení (efektivně využívá různé strategie učení k získání a zpracování poznatků a informací; kriticky přistupuje ke zdrojům informací, informace tvořivě zpracovává a využívá při svém studiu a praxi) Kompetence sociální a personální (rozhoduje se na základě vlastního úsudku, odolává společenským i mediálním tlakům) Kompetence k řešení problémů (rozpozná problém, objasní jeho podstatu, rozčlení ho na části; je otevřený k využití různých postupů při řešení problémů, nahlíží problém z různých stran) Kompetence komunikativní (používá s porozuměním odborný jazyk a symbolická a grafická vyjádření informací různého typu; efektivně využívá moderní informační technologie; prezentuje vhodným způsobem svou práci i sám sebe před známým i neznámým publikem; rozumí sdělením různého typu v různých komunikačních situacích, správně interpretuje přijímaná sdělení a věcně argumentuje; v nejasných nebo sporných komunikačních situacích pomáhá dosáhnout porozumění) Kompetence občanská (respektuje různorodost hodnot, názorů, postojů a schopností ostatních lidí; rozšiřuje své poznání a chápání kulturních a duchovních hodnot, spoluvytváří je a chrání) Pracovní sešit: Kompetence k učení (efektivně využívá různé strategie učení k získání a zpracování poznatků a informací; kriticky přistupuje ke zdrojům informací, informace tvořivě zpracovává a využívá při svém studiu a praxi) Kompetence k řešení problémů (rozpozná problém, objasní jeho podstatu, rozčlení ho na části; kriticky interpretuje získané poznatky a zjištění a ověřuje je, pro své tvrzení nachází argumenty a důkazy, formuluje a obhajuje podložené závěry; je otevřený k využití různých postupů při řešení problémů, nahlíží problém z různých stran) Kompetence komunikativní (používá s porozuměním odborný jazyk a symbolická a grafická vyjádření informací různého typu; efektivně využívá moderní informační technologie; prezentuje vhodným způsobem svou práci i sám sebe před známým i neznámým publikem; rozumí sdělením různého typu v různých komunikačních situacích, správně interpretuje přijímaná sdělení a věcně argumentuje; v nejasných nebo sporných komunikačních situacích pomáhá dosáhnout porozumění) Kompetence sociální a personální (rozhoduje se na základě vlastního úsudku, odolává společenským i mediálním tlakům; aktivně spolupracuje při stanovování a dosahování společných cílů) Kompetence občanská (respektuje různorodost hodnot, názorů, postojů a schopností ostatních lidí; rozšiřuje své poznání a chápání kulturních a duchovních hodnot, spoluvytváří je a chrání) KONCEPČNÍ PODKLADY K TVORBĚ ŠVP 5

6 Průřezová témata: Výchova k myšlení v evropských souvislostech (respektovat odlišné názory a pohledy jiných lidí na svět; ctít a rozvíjet duchovní a etické hodnoty, zejména racionalitu, toleranci, sociální spravedlnosti a demokracii; vnímat, respektovat a ochraňovat hodnoty světového a evropského kulturního dědictví; myslet systémově a hledat souvislosti mezi jevy a procesy; chápat historickou kontinuitu v evropském a globálním kontextu ve vztahu k vývoji vlastního národa a státu; uvažovat a nacházet řešení problémů a konfliktů s ohledem na historickou zkušenost Evropy a jiných částí světa) Tematické okruhy: Historické přístupy k procesům globalizace; Globalizace a kulturní změny; Evropské kulturní kořeny a hodnoty; Významní Evropané a významní Evropané z českého prostředí; Historický vývoj českého národa v evropském kontextu a jeho hlavní etapy; Politické aspekty postavení českých zemí v Evropě a ve světě Multikulturní výchova (respektovat skutečnost, že každý člověk pochází z nějakého etnika, a ztotožňovat se s názorem, že všechny etnické skupiny jsou rovnocenné a že všichni lidé mají právo žít společně a spolupracovat; uvědomit si svou vlastní kulturní identitu; uplatňovat základní morální normy, aplikovat je ve vlastním životě a umět aktivně čelit projevům amorality, intolerance, xenofobie, diskriminace a rasismu; uvědomovat si neslučitelnost rasové, náboženské či jiné intolerance s demokracií; rozumět základním pojmům multikulturní terminologie; rozpoznat projevy rasové nesnášenlivosti, umět vysvětlit příčiny xenofobie v minulosti i současnosti) Tematické okruhy: Které příčiny způsobují etnickou, náboženskou a jinou nesnášenlivost jako možný zdroj mezinárodního napětí (interkulturní konflikt) a jak jí předcházet; Jaké postoje a jednání provázejí xenofobii, rasismus, intoleranci a extremismus; Z čeho vzniká strach z cizinců Mediální výchova (rozvíjet kritický odstup od podnětů přicházejících z mediálních produktů; naučit se vyhodnocovat kvalitu a význam informačních zdrojů; osvojit si postupy racionálního a kontrolovaného nakládání se symbolickými obsahy; podpořit schopnost argumentace tím, že se naučí vyhledávat nedořečená místa v textu; podpořit svobodné rozhodování na základě kritického vyhodnocení nabídnutých informací nerovnocenné povahy; získat představu o roli médií v jednotlivých typech společnosti a různých historických kontextech) Tematické okruhy: Vývoj médií od knihtisku po internet, vznik a typy masových médií (tisk, rozhlas, televize); Vnější vlivy na chování médií; Vztah mezi mediálními produkty a skutečností; Celospolečenské vlivy médií; Čím se liší postavení člověka v tradiční a moderní společnosti role médií; Co to je masová společnost (masová kultura, masová komunikace); Moderní společnost a svoboda projevu; Média a dějiny Osobnostní a sociální výchova (uvědomit si a respektovat přirozenost a hodnotu rozmanitosti projevů života, kultury a každého jednotlivého člověka) Výchova k myšlení v evropských souvislostech (umět přijmout názor ostatních a korigovat své původní pohledy na danou problematiku; respektovat odlišné názory a pohledy jiných lidí na svět; ctít a rozvíjet duchovní a etické hodnoty, zejména racionalitu, toleranci, sociální spravedlnost a demokracii; vnímat, respektovat a ochraňovat hodnoty světového a evropského kulturního dědictví; myslet systémově a hledat souvislosti mezi jevy a procesy; spolupracovat aktivně a efektivně s jinými lidmi, vcítit se při poznávání a posuzování jejich názorů do situace a prostředí, ze kterého vycházejí jejich přístupy; chápat historickou kontinuitu v evropském a globálním kontextu ve vztahu k vývoji vlastního národa a státu; uvažovat a nacházet řešení problémů a konfliktů s ohledem na historickou zkušenost Evropy a jiných částí světa) Tematické okruhy: Historické přístupy k procesům globalizace; Globalizace a kulturní změny; Evropské kulturní kořeny a hodnoty; Významní Evropané a významní Evropané z českého prostředí; Historický vývoj českého národa v evropském kontextu a jeho hlavní etapy; Politické aspekty postavení českých zemí v Evropě a ve světě Multikulturní výchova (respektovat skutečnost, že každý člověk pochází z nějakého etnika, a ztotožňovat se s názorem, že všechny etnické skupiny jsou rovnocenné a že všichni lidé mají právo žít společně a spolupracovat; uvědomit si svou vlastní kulturní identitu; uplatňovat základní morální normy, aplikovat je ve vlastním životě a umět aktivně čelit projevům amorality, intolerance, xenofobie, diskriminace a rasismu; uvědomovat si neslučitelnost rasové, náboženské či jiné intolerance s demokracií; rozumět základním pojmům multikulturní terminologie; rozpoznat projevy rasové nesnášenlivosti, umět vysvětlit příčiny xenofobie v minulosti i současnosti) Tematické okruhy: Které příčiny způsobují etnickou, náboženskou a jinou nesnášenlivost jako možný zdroj mezinárodního napětí (interkulturní konflikt) a jak jí předcházet; Jaké postoje a jednání provázejí xenofobii, rasismus, intoleranci a extremismus; Z čeho vzniká strach z cizinců Mediální výchova (rozvíjet kritický odstup od podnětů přicházejících z mediálních produktů; naučit se vyhodnocovat kvalitu a význam informačních zdrojů; osvojit si postupy racionálního a kontrolovaného nakládání se symbolickými obsahy; podpořit schopnost argumentace tím, že se naučí vyhledávat nedořečená místa v textu; podpořit svobodné rozhodování na základě kritického vyhodnocení nabídnutých informací nerovnocenné povahy; získat představu o roli médií v jednotlivých typech společnosti a různých historických kontextech) Tematické okruhy: Vývoj médií od knihtisku po internet, vznik a typy masových médií (tisk, rozhlas, televize); Vnější vlivy na chování médií; Vztah mezi mediálními produkty a skutečností; Celospolečenské vlivy médií; Čím se liší postavení člověka v tradiční a moderní společnosti role médií; Co to je masová společnost (masová kultura, masová komunikace); Moderní společnost a svoboda projevu; Média a dějiny Osobnostní a sociální výchova (uvědomit si a respektovat přirozenost a hodnotu rozmanitosti projevů života, kultury a každého jednotlivého člověka; umět spolupracovat) Tematické okruhy: Jak se ovládám v situacích řešení problémů; Jak jsem schopen přijímat názory druhých lidí jako možná východiska pro svůj další rozvoj 6 KONCEPČNÍ PODKLADY K TVORBĚ ŠVP

7 Meziválečné období U str , PS str Obsah vzdělávání: Realizované výstupy podle RVP G: Další dílčí výstupy: versailleský mírový systém a jeho fungování, evropské mocnosti po první světové válce a jejich vztahy Československo ve 20. letech: od konsolidace k růstu mimoevropský svět ve 20. letech: USA, Čína, Indie, Turecko demokracie a nedemokratické režimy v meziválečné Evropě, kořeny totalitarismu, fašistická a nacistická ideologie nástup fašismu v Itálii a nacismu v Německu Velká hospodářská krize, její kořeny, společenské a politické důsledky, politická radikalizace Československo a Velká hospodářská krize: dopady, vládní opatření, vliv krize na politickou scénu stalinismus v SSSR před druhou světovou válkou: kolektivizace, industrializace, velký teror, ideologické posuny španělská občanská válka a její celoevropský význam rozpad versailleského systému a kořeny politiky appeasementu japonská agrese ve východní a jihovýchodní Asii cesta k Mnichovu, zánik první republiky a druhá republika, problém tzv. mnichovského komplexu uvede příčiny a projevy politického a mocenského obrazu světa, který byl určen vyčerpáním tradičních evropských velmocí, vzestupem USA a nastolením bolševické moci v Rusku vymezí základní znaky hlavních totalitních ideologií a dovede je srovnat se zásadami demokracie objasní příčiny a podstatu agresivní politiky a neschopnosti potenciálních obětí jí čelit vysvětlí souvislost mezi světovou hospodářskou krizí a vyhrocením politických problémů, které byly provázeny radikalizací pravicových i levicových protidemokratických sil popíše a zhodnotí způsob života v moderní evropské společnosti, zhodnotí význam masové kultury vyloží podstatu demokracie, odliší ji od nedemokratických forem řízení sociálních skupin a státu porovná postavení občana v demokratickém a totalitním státě objasní podstatu a význam politického pluralismu pro život ve státě, uvede příklady politického extremismu a objasní, v čem spočívá nebezpečí ideologií charakterizuje smysl historického poznání a jeho povahu jako poznání neuzavřeného a proměnlivého rozlišuje různé zdroje historických informací, způsob jejich získávání a úskalí jejich interpretace charakterizuje systém zahraničněpolitických vztahů, který byl nastaven po první světové válce popíše postavení evropských mocností po roce 1918 a příčiny změny jejich role charakterizuje Československou republiku ve 20. letech 20. století její ekonomiku, politický systém, demografickou strukturu, národnostní situaci vysvětlí, s jakými klíčovými problémy se musela potýkat meziválečná Čína, Indie a Turecko objasní, proč se vedoucí mocností světa staly v meziválečném období Spojené státy americké a jak se v tomto období vyvíjela ekonomická, sociální a vnitropolitická situace země odliší demokratické a nedemokratické režimy a vymezí totalitární režimy určí kořeny popularity nedemokratických režimů v meziválečné Evropě identifikuje kořeny fašistické a nacistické ideologie popíše události vedoucí k prosazení fašistického režimu v Itálii a nacistického režimu v Německu a příčiny, které tento proces umožnily vysvětlí příčiny vypuknutí a rozšíření Velké hospodářské krize, charakterizuje její dopady na společnost a politický systém postižených zemí objasní souvislost mezi ekonomickou krizí a radikalizací politické scény popíše projevy Velké hospodářské krize v Československu vymezí stalinismus jako ideologii a epochu v dějinách Sovětského svazu objasní příčiny a dopady kolektivizace, industrializace a politických procesů v meziválečném SSSR vysvětlí význam španělské občanské války pro zahraničněpolitickou situaci Evropy druhé poloviny 30. let popíše sled událostí souvisejících s rozpadem versailleského mírového systému charakterizuje mocenské cíle nacistického Německa ve druhé polovině 30. let popíše průběh a cíle japonské agrese v Číně a jihovýchodní Asii objasní kořeny a projevy politiky appeasementu popíše vývoj vnitropolitické situace v Československu 30. let a proměny strategie sudetoněmeckého hnutí vysvětlí, jak a proč se otázka německé menšiny v Československu stala mezinárodním problémem identifikuje cíle politiky nacistického Německa vůči Československu určí průběh mnichovské konference a její dopady (okamžité i dlouhodobé) Klíčové kompetence: Učebnice: Kompetence k učení (efektivně využívá různé strategie učení k získání a zpracování poznatků a informací; kriticky přistupuje ke zdrojům informací, informace tvořivě zpracovává a využívá při svém studiu a praxi) Kompetence sociální a personální (rozhoduje se na základě vlastního úsudku, odolává společenským i mediálním tlakům) Kompetence k řešení problémů (rozpozná problém, objasní jeho podstatu, rozčlení ho na části; je otevřený k využití různých postupů při řešení problémů, nahlíží problém z různých stran) Kompetence komunikativní (používá s porozuměním odborný jazyk a symbolická a grafická vyjádření informací různého typu; efektivně využívá moderní informační technologie; prezentuje vhodným způsobem svou práci i sám sebe před známým i neznámým publikem; rozumí sdělením různého typu v různých komunikačních situacích, správně interpretuje přijímaná sdělení a věcně argumentuje; v nejasných nebo sporných komunikačních situacích pomáhá dosáhnout porozumění) Kompetence občanská (respektuje různorodost hodnot, názorů, postojů a schopností ostatních lidí; rozšiřuje své poznání a chápání kulturních a duchovních hodnot, spoluvytváří je a chrání) Pracovní sešit: Kompetence k učení (efektivně využívá různé strategie učení k získání a zpracování poznatků a informací; kriticky přistupuje ke zdrojům informací, informace tvořivě zpracovává a využívá při svém studiu a praxi) Kompetence sociální a personální (rozhoduje se na základě vlastního úsudku, odolává společenským i mediálním tlakům; aktivně spolupracuje při stanovování a dosahování společných cílů) Kompetence k řešení problémů (rozpozná problém, objasní jeho podstatu, rozčlení ho na části; kriticky interpretuje získané poznatky a zjištění a ověřuje je, pro své tvrzení nachází argumenty a důkazy, formuluje a obhajuje podložené závěry; je otevřený k využití různých postupů při řešení problémů, nahlíží problém z různých stran) Kompetence komunikativní (používá s porozuměním odborný jazyk a symbolická a grafická vyjádření informací různého typu; efektivně využívá moderní informační technologie; prezentuje vhodným způsobem svou práci i sám sebe před známým i neznámým publikem; rozumí sdělením různého typu v různých komunikačních situacích, správně interpretuje přijímaná sdělení a věcně argumentuje; v nejasných nebo sporných komunikačních situacích pomáhá dosáhnout porozumění) Kompetence občanská (respektuje různorodost hodnot, názorů, postojů a schopností ostatních lidí; rozšiřuje své poznání a chápání kulturních a duchovních hodnot, spoluvytváří je a chrání) KONCEPČNÍ PODKLADY K TVORBĚ ŠVP 7

8 Průřezová témata: Výchova k myšlení v evropských souvislostech (respektovat odlišné názory a pohledy jiných lidí na svět; ctít a rozvíjet duchovní a etické hodnoty, zejména racionalitu, toleranci, sociální spravedlnost a demokracii; vnímat, respektovat a ochraňovat hodnoty světového a evropského kulturního dědictví; myslet systémově a hledat souvislosti mezi jevy a procesy; chápat historickou kontinuitu v evropském a globálním kontextu ve vztahu k vývoji vlastního národa a státu; uvažovat a nacházet řešení problémů a konfliktů s ohledem na historickou zkušenost Evropy a jiných částí světa) Tematické okruhy: Významní Evropané a významní Evropané z českého prostředí; Historický vývoj českého národa v evropském kontextu a jeho hlavní etapy; Politické aspekty postavení českých zemí v Evropě a ve světě Multikulturní výchova (respektovat skutečnost, že každý člověk pochází z nějakého etnika, a ztotožňovat se s názorem, že všechny etnické skupiny jsou rovnocenné a že všichni lidé mají právo žít společně a spolupracovat; uvědomit si svou vlastní kulturní identitu; uplatňovat základní morální normy, aplikovat je ve vlastním životě a umět aktivně čelit projevům amorality, intolerance, xenofobie, diskriminace a rasismu; uvědomovat si neslučitelnost rasové, náboženské či jiné intolerance s demokracií; rozumět základním pojmům multikulturní terminologie; rozpoznat projevy rasové nesnášenlivosti, umět vysvětlit příčiny xenofobie v minulosti i současnosti) Tematické okruhy: Které příčiny způsobují etnickou, náboženskou a jinou nesnášenlivost jako možný zdroj mezinárodního napětí (interkulturní konflikt) a jak jí předcházet; Jaké postoje a jednání provázejí xenofobii, rasismus, intoleranci a extremismus; Z čeho vzniká strach z cizinců Mediální výchova (rozvíjet kritický odstup od podnětů přicházejících z mediálních produktů; naučit se vyhodnocovat kvalitu a význam informačních zdrojů; osvojit si postupy racionálního a kontrolovaného nakládání se symbolickými obsahy; podpořit schopnost argumentace tím, že se naučí vyhledávat nedořečená místa v textu; podpořit svobodné rozhodování na základě kritického vyhodnocení nabídnutých informací nerovnocenné povahy; získat představu o roli médií v jednotlivých typech společnosti a různých historických kontextech) Tematické okruhy: Vývoj médií od knihtisku po internet, vznik a typy masových médií (tisk, rozhlas, televize); Vnější vlivy na chování médií; Vztah mezi mediálními produkty a skutečností; Celospolečenské vlivy médií; Čím se liší postavení člověka v tradiční a moderní společnosti role médií; Co to je masová společnost (masová kultura, masová komunikace); Moderní společnost a svoboda projevu; Média a dějiny Osobnostní a sociální výchova (uvědomit si a respektovat přirozenost a hodnotu rozmanitosti projevů života, kultury a každého jednotlivého člověka) Výchova k myšlení v evropských souvislostech (umět přijmout názor ostatních a korigovat své původní pohledy na danou problematiku; respektovat odlišné názory a pohledy jiných lidí na svět; ctít a rozvíjet duchovní a etické hodnoty, zejména racionalitu, toleranci, sociální spravedlnost a demokracii; vnímat, respektovat a ochraňovat hodnoty světového a evropského kulturního dědictví; myslet systémově a hledat souvislosti mezi jevy a procesy; spolupracovat aktivně a efektivně s jinými lidmi, vcítit se při poznávání a posuzování jejich názorů do situace a prostředí, ze kterého vycházejí jejich přístupy; chápat historickou kontinuitu v evropském a globálním kontextu ve vztahu k vývoji vlastního národa a státu; uvažovat a nacházet řešení problémů a konfliktů s ohledem na historickou zkušenost Evropy a jiných částí světa) Tematické okruhy: Historické přístupy k procesům globalizace; Globalizace a kulturní změny; Evropské kulturní kořeny a hodnoty; Významní Evropané a významní Evropané z českého prostředí; Historický vývoj českého národa v evropském kontextu a jeho hlavní etapy; Politické aspekty postavení českých zemí v Evropě a ve světě Multikulturní výchova (respektovat skutečnost, že každý člověk pochází z nějakého etnika, a ztotožňovat se s názorem, že všechny etnické skupiny jsou rovnocenné a že všichni lidé mají právo žít společně a spolupracovat; uvědomit si svou vlastní kulturní identitu; uplatňovat základní morální normy, aplikovat je ve vlastním životě a umět aktivně čelit projevům amorality, intolerance, xenofobie, diskriminace a rasismu; uvědomovat si neslučitelnost rasové, náboženské či jiné intolerance s demokracií; rozumět základním pojmům multikulturní terminologie; rozpoznat projevy rasové nesnášenlivosti, umět vysvětlit příčiny xenofobie v minulosti i současnosti) Tematické okruhy: Které příčiny způsobují etnickou, náboženskou a jinou nesnášenlivost jako možný zdroj mezinárodního napětí (interkulturní konflikt) a jak jí předcházet; Jaké postoje a jednání provázejí xenofobii, rasismus, intoleranci a extremismus; Z čeho vzniká strach z cizinců Mediální výchova (rozvíjet kritický odstup od podnětů přicházejících z mediálních produktů; naučit se vyhodnocovat kvalitu a význam informačních zdrojů; osvojit si postupy racionálního a kontrolovaného nakládání se symbolickými obsahy; podpořit schopnost argumentace tím, že ho naučí vyhledávat nedořečená místa v textu; podpořit svobodné rozhodování na základě kritického vyhodnocení nabídnutých informací nerovnocenné povahy; získat představu o roli médií v jednotlivých typech společnosti a různých historických kontextech) Tematické okruhy: Vývoj médií od knihtisku po internet, vznik a typy masových médií (tisk, rozhlas, televize); Vnější vlivy na chování médií; Vztah mezi mediálními produkty a skutečností; Celospolečenské vlivy médií; Čím se liší postavení člověka v tradiční a moderní společnosti role médií; Co to je masová společnost (masová kultura, masová komunikace); Moderní společnost a svoboda projevu; Média a dějiny Osobnostní a sociální výchova (uvědomit si a respektovat přirozenost a hodnotu rozmanitosti projevů života, kultury a každého jednotlivého člověka; umět spolupracovat) Tematické okruhy: Jak se ovládám v situacích řešení problémů; Jak jsem schopen přijímat názory druhých lidí jako možná východiska pro svůj další rozvoj 8 KONCEPČNÍ PODKLADY K TVORBĚ ŠVP

9 Druhá světová válka U str , PS str Obsah vzdělávání: Realizované výstupy podle RVP G: Další dílčí výstupy: německo-sovětský pakt o neútočení a počátek druhé světové války válečné cíle nacistického Německa, obrat francouzské a britské politické linie agrese proti Polsku, válka na západě v roce 1940, bitva o Británii protektorát Čechy a Morava a Slovenský stát charakter režimů kolaborace v době okupace, její možné motivy a podoby domácí a zahraniční československý odboj boje na východní frontě v letech : útok na Sovětský svaz, dlouhodobé cíle nacistického Německa na východě antisemitismus a holokaust, genocida Romů, poválečná reflexe holokaustu boje v Pacifiku, o Atlantik a v severní Africe jejich průběh, cíle válčících stran, charakter bojů válka v Evropě v letech : průběh bojů, diplomacie Velké trojky Spojenecké konference a kořeny poválečného uspořádání světa otázka poválečného Německa, vysídlení německého obyvatelstva z Československa demografické, ekonomické a politické dopady konfliktu odraz druhé světové války ve filmu a literatuře charakterizuje dvě světové války, dokumentuje jejich sociální, hospodářské a politické důsledky vymezí základní znaky hlavních totalitních ideologií a dovede je srovnat se zásadami demokracie objasní příčiny a podstatu agresivní politiky a neschopnosti potenciálních obětí jí čelit vyloží podstatu demokracie, odliší ji od nedemokratických forem řízení sociálních skupin a státu, porovná postavení občana v demokratickém a totalitním státě objasní podstatu a význam politického pluralismu pro život ve státě, uvede příklady politického extremismu a objasní, v čem spočívá nebezpečí ideologií charakterizuje smysl historického poznání a jeho povahu jako poznání neuzavřeného a proměnlivého rozlišuje různé zdroje historických informací, způsob jejich získávání a úskalí jejich interpretace vysvětlí, v čem spočíval obrat sovětské a německé zahraniční politiky v létě 1939 a jaký měl tento obrat důsledky pro další vývoj ve střední a východní Evropě objasní, co patřilo ke krátkodobým a dlouhodobým cílům nacistické agrese popíše vývoj bojů v Polsku a v severní a západní Evropě v letech charakterizuje režim a politickou a sociální situaci v protektorátu Čechy a Morava objasní, jakých podob mohla nabývat kolaborace v době druhé světové války a jaké mohly být její motivace popíše strukturu a cíle domácího a zahraničního československého odboje vysvětlí, jaké záměry sledoval Adolf Hitler napadením Sovětského svazu charakterizuje průběh a charakter bojů na východní frontě v letech objasní holokaust jako integrální součást nacistické politiky, vymezí jeho průběh, důsledky a uvede problémy spojené s vyrovnáváním se s holokaustem po druhé světové válce popíše průběh spojeneckých diplomatických jednání, cíle Sovětského svazu, Spojených států amerických a Velké Británie v těchto jednáních; objasní, jak se v těchto jednáních rodilo poválečné uspořádání světa popíše hlavní mezníky bojů v Pacifiku, Atlantiku a v severní Africe objasní, v čem spočívala tzv. německá a polská otázka a jaké bylo jejich definitivní řešení v závěru a po skončení druhé světové války popíše motivy, cíle a průběh vysídlení německého obyvatelstva z českých zemí zhodnotí hlavní demografické, ekonomické, politické (geopolitické) dopady druhé světové války Klíčové kompetence: Učebnice: Kompetence k učení (efektivně využívá různé strategie učení k získání a zpracování poznatků a informací; kriticky přistupuje ke zdrojům informací, informace tvořivě zpracovává a využívá při svém studiu a praxi) Kompetence sociální a personální (rozhoduje se na základě vlastního úsudku, odolává společenským i mediálním tlakům) Kompetence k řešení problémů (rozpozná problém, objasní jeho podstatu, rozčlení ho na části; je otevřený využití různých postupů při řešení problémů, nahlíží problém z různých stran) Kompetence komunikativní (používá s porozuměním odborný jazyk a symbolická a grafická vyjádření informací různého typu; efektivně využívá moderní informační technologie; prezentuje vhodným způsobem svou práci i sám sebe před známým i neznámým publikem; rozumí sdělením různého typu v různých komunikačních situacích, správně interpretuje přijímaná sdělení a věcně argumentuje; v nejasných nebo sporných komunikačních situacích pomáhá dosáhnout porozumění) Kompetence občanská (respektuje různorodost hodnot, názorů, postojů a schopností ostatních lidí; rozšiřuje své poznání a chápání kulturních a duchovních hodnot, spoluvytváří je a chrání) Pracovní sešit: Kompetence k učení (efektivně využívá různé strategie učení k získání a zpracování poznatků a informací; kriticky přistupuje ke zdrojům informací, informace tvořivě zpracovává a využívá při svém studiu a praxi) Kompetence sociální a personální (rozhoduje se na základě vlastního úsudku, odolává společenským i mediálním tlakům; aktivně spolupracuje při stanovování a dosahování společných cílů) Kompetence k řešení problémů (rozpozná problém, objasní jeho podstatu, rozčlení ho na části; kriticky interpretuje získané poznatky a zjištění a ověřuje je, pro své tvrzení nachází argumenty a důkazy, formuluje a obhajuje podložené závěry; je otevřený k využití různých postupů při řešení problémů, nahlíží problém z různých stran) Kompetence komunikativní (používá s porozuměním odborný jazyk a symbolická a grafická vyjádření informací různého typu; efektivně využívá moderní informační technologie; prezentuje vhodným způsobem svou práci i sám sebe před známým i neznámým publikem; rozumí sdělením různého typu v různých komunikačních situacích, správně interpretuje přijímaná sdělení a věcně argumentuje; v nejasných nebo sporných komunikačních situacích pomáhá dosáhnout porozumění) Kompetence občanská (respektuje různorodost hodnot, názorů, postojů a schopností ostatních lidí; rozšiřuje své poznání a chápání kulturních a duchovních hodnot, spoluvytváří je a chrání) KONCEPČNÍ PODKLADY K TVORBĚ ŠVP 9

10 Průřezová témata: Výchova k myšlení v evropských souvislostech (respektovat odlišné názory a pohledy jiných lidí na svět; ctít a rozvíjet duchovní a etické hodnoty, zejména racionalitu, toleranci, sociální spravedlnost a demokracii; vnímat, respektovat a ochraňovat hodnoty světového a evropského kulturního dědictví; myslet systémově a hledat souvislosti mezi jevy a procesy; chápat historickou kontinuitu v evropském a globálním kontextu ve vztahu k vývoji vlastního národa a státu; uvažovat a nacházet řešení problémů a konfliktů s ohledem na historickou zkušenost Evropy a jiných částí světa) Tematické okruhy: Evropské kulturní kořeny a hodnoty; Významní Evropané a významní Evropané z českého prostředí; Historický vývoj českého národa v evropském kontextu a jeho hlavní etapy; Politické aspekty postavení českých zemí v Evropě a ve světě Multikulturní výchova (respektovat skutečnost, že každý člověk pochází z nějakého etnika, a ztotožňovat se s názorem, že všechny etnické skupiny jsou rovnocenné a že všichni lidé mají právo žít společně a spolupracovat; uvědomit si svou vlastní kulturní identitu; uplatňovat základní morální normy, aplikovat je ve vlastním životě a umět aktivně čelit projevům amorality, intolerance, xenofobie, diskriminace a rasismu; uvědomovat si neslučitelnost rasové, náboženské či jiné intolerance s demokracií; rozumět základním pojmům multikulturní terminologie; rozpoznat projevy rasové nesnášenlivosti, umět vysvětlit příčiny xenofobie v minulosti i současnosti) Tematické okruhy: Které příčiny způsobují etnickou, náboženskou a jinou nesnášenlivost jako možný zdroj mezinárodního napětí (interkulturní konflikt) a jak jí předcházet; Jaké postoje a jednání provázejí xenofobii, rasismus, intoleranci a extremismus; Z čeho vzniká strach z cizinců Mediální výchova (rozvíjet kritický odstup od podnětů přicházejících z mediálních produktů; naučit se vyhodnocovat kvalitu a význam informačních zdrojů; osvojit si postupy racionálního a kontrolovaného nakládání se symbolickými obsahy; podpořit schopnost argumentace tím, že se naučí vyhledávat nedořečená místa v textu; podpořit svobodné rozhodování na základě kritického vyhodnocení nabídnutých informací nerovnocenné povahy; získat představu o roli médií v jednotlivých typech společnosti a různých historických kontextech) Tematické okruhy: Vnější vlivy na chování médií; Vztah mezi mediálními produkty a skutečností; Celospolečenské vlivy médií; Moderní společnost a svoboda projevu; Média a dějiny Osobnostní a sociální výchova (uvědomit si a respektovat přirozenost a hodnotu rozmanitosti projevů života, kultury a každého jednotlivého člověka) Výchova k myšlení v evropských souvislostech (umět přijmout názor ostatních a korigovat své původní pohledy na danou problematiku; respektovat odlišné názory a pohledy jiných lidí na svět; ctít a rozvíjet duchovní a etické hodnoty, zejména racionalitu, toleranci, sociální spravedlnost a demokracii; vnímat, respektovat a ochraňovat hodnoty světového a evropského kulturního dědictví; myslet systémově a hledat souvislosti mezi jevy a procesy; spolupracovat aktivně a efektivně s jinými lidmi, vcítit se při poznávání a posuzování jejich názorů do situace a prostředí, ze kterého vycházejí jejich přístupy; chápat historickou kontinuitu v evropském a globálním kontextu ve vztahu k vývoji vlastního národa a státu; uvažovat a nacházet řešení problémů a konfliktů s ohledem na historickou zkušenost Evropy a jiných částí světa) Tematické okruhy: Evropské kulturní kořeny a hodnoty; Významní Evropané a významní Evropané z českého prostředí; Historický vývoj českého národa v evropském kontextu a jeho hlavní etapy; Politické aspekty postavení českých zemí v Evropě a ve světě Multikulturní výchova (respektovat skutečnost, že každý člověk pochází z nějakého etnika, a ztotožňovat se s názorem, že všechny etnické skupiny jsou rovnocenné a že všichni lidé mají právo žít společně a spolupracovat; uvědomit si svou vlastní kulturní identitu; uplatňovat základní morální normy, aplikovat je ve vlastním životě a umět aktivně čelit projevům amorality, intolerance, xenofobie, diskriminace a rasismu; uvědomovat si neslučitelnost rasové, náboženské či jiné intolerance s demokracií; rozumět základním pojmům multikulturní terminologie; rozpoznat projevy rasové nesnášenlivosti, umět vysvětlit příčiny xenofobie v minulosti i současnosti) Tematické okruhy: Které příčiny způsobují etnickou, náboženskou a jinou nesnášenlivost jako možný zdroj mezinárodního napětí (interkulturní konflikt) a jak jí předcházet; Jaké postoje a jednání provázejí xenofobii, rasismus, intoleranci a extremismus; Z čeho vzniká strach z cizinců Mediální výchova (rozvíjet kritický odstup od podnětů přicházejících z mediálních produktů; naučit se vyhodnocovat kvalitu a význam informačních zdrojů; osvojit si postupy racionálního a kontrolovaného nakládání se symbolickými obsahy; podpořit schopnost argumentace tím, že ho naučí vyhledávat nedořečená místa v textu; podpořit svobodné rozhodování na základě kritického vyhodnocení nabídnutých informací nerovnocenné povahy; získat představu o roli médií v jednotlivých typech společnosti a různých historických kontextech) Tematické okruhy: Vývoj médií od knihtisku po internet, vznik a typy masových médií (tisk, rozhlas, televize); Vnější vlivy na chování médií; Vztah mezi mediálními produkty a skutečností; Celospolečenské vlivy médií; Čím se liší postavení člověka v tradiční a moderní společnosti role médií; Co to je masová společnost (masová kultura, masová komunikace); Moderní společnost a svoboda projevu; Média a dějiny Osobnostní a sociální výchova (uvědomit si a respektovat přirozenost a hodnotu rozmanitosti projevů života, kultury a každého jednotlivého člověka; umět spolupracovat) Tematické okruhy: Jak se ovládám v situacích řešení problémů; Jak jsem schopen přijímat názory druhých lidí jako možná východiska pro svůj další rozvoj 10 KONCEPČNÍ PODKLADY K TVORBĚ ŠVP

11 Rozdělený svět U str , PS str Obsah vzdělávání: Realizované výstupy podle RVP G: Další dílčí výstupy: vznik bipolárního rozdělení světa: zájmy SSSR, USA, pozice evropských zemí, události vedoucí ke vzniku dvou táborů Organizace spojených národů: její vznik, cíle, agenda studená válka: vymezení, charakteristické prvky, role ideologií a masových médií, klíčové konfliktní oblasti vznik Státu Izrael a otázka Palestiny ve 40. letech 20. století Československo v letech : od omezené demokracie k totalitárnímu režimu, cesta k únorovému převratu, vnitropolitické, hospodářské a sociální změny nastolení komunistického režimu v Československu vznik a dotváření tzv. východního bloku, sovětsko-jugoslávská roztržka, neúspěšné pokusy o sovětizaci stalinismus a kult osobnosti ve východním bloku Čína po druhé světové válce a vznik ČLR, maoismus, vztahy Číny a SSSR korejská válka poválečná rekonstrukce Japonska vznik dvou německých států, organizace NATO a Varšavská smlouva, společná bezpečnostní politika Západu USA po druhé světové válce: geopolitická role, hospodářský růst, konzumerismus a masová kultura jaderné zbraně, závody ve zbrojení, hrozba vzájemného zničení supervelmocí jako klíčový prvek studené války charakter československého komunistického režimu v tzv. budovatelském období, komunistická ideologie a společnost, proměna československého hospodářství (kolektivizace, těžký průmysl, centrální plánování), politické perzekuce, politické procesy 50. let problematika tzv. třetího odboje východní blok v 50. a 60. letech, Nikita S. Chruščov a jeho politika, kosmický program dekolonizace Asie a Afriky, britská, francouzská a portugalská koloniální politika a jejich důsledky vývoj západní Evropy v 50. a 60. letech: ekonomický růst, sociální stát, počátky evropské integrace vznik populární kultury, fenomén zlatá šedesátá Československo v 60. letech: cesta k tzv. pražskému jaru, reformní proces a jeho podoby, vojenská okupace Československa a její důsledky USA v 60. letech: vnitřní liberalizace, vietnamská válka, kontrakultura a protestní hnutí na Západě období tzv. normalizace v Československu: politika, společnost, ekonomický vývoj, situace opozice, životní prostředí a lidská práva USA v 70. a 80. letech: ropné šoky, Nixonova politika a aféra Watergate, prezidentství Jamese Cartera zahraniční a domácí politika Ronald Reagan: zahraniční politika vůči SSSR, změna domácí politiky počátky a rozvoj informačních technologií západní a jižní Evropa v 70. a 80. letech tzv. východní blok v 70. a 80. letech, příčiny jeho hospodářské a politické krize válka v Afghánistánu charakterizuje vznik, vývoj a rozpad bipolárního světa, jeho vojenská, politická a hospodářská seskupení, vzájemné vztahy a nejvýznamnější konflikty vysvětlí základní problémy vnitřního vývoje zemí západního a východního bloku; zejména se zaměří na pochopení vnitřního vývoje a vzájemných vztahů supervelmocí USA, SSSR a na situaci ve střední Evropě a v naší zemi porovná a vysvětlí způsob života a chování v nedemokratických společnostech a v demokraciích popíše mechanismy a prostředky postupného sjednocování Evropy na demokratických principech; vysvětlí lidská práva v souvislosti s evropskou kulturní tradicí; zná základní instituce sjednocující se Evropy, jejich úlohu a fungování objasní hlavní problémy specifické cesty vývoje významných postkoloniálních rozvojových zemí objasní význam islámské, židovské a některé další neevropské kultury v moderním světě rozlišuje a porovnává historické i současné typy států (forem vlády) zhodnotí význam vědeckého poznání, techniky a nových technologií pro praktický život i možná rizika jejich zneužití uvede příklady činnosti některých významných mezinárodních organizací a vysvětlí, jaký vliv má jejich činnost na chod světového společenství objasní důvody evropské integrace, posoudí její význam pro vývoj Evropy vyloží podstatu demokracie, odliší ji od nedemokratických forem řízení sociálních skupin a státu, porovná postavení občana v demokratickém a totalitním státě charakterizuje smysl historického poznání a jeho povahu jako poznání neuzavřeného a proměnlivého rozlišuje různé zdroje historických informací, způsob jejich získávání a úskalí jejich interpretace objasní důvody vzniku bipolárního rozdělení světa po roce 1945 (včetně kořenů ideologických) vymezí regionálně západní a sovětský blok, jejich cíle a oblasti vzájemné konfrontace popíše vznik, podobu a cíle Organizace spojených národů objasní, jakou cestou došlo v letech k omezení a následné likvidaci demokratického politického systému v Československu určí klíčové příčiny, které umožnily KSČ chopit se v únoru 1948 státní moci charakterizuje budování a upevňování komunistického režimu v Československu na konci 40. let a v 50. letech v oblasti politické, sociální, ekonomické a kulturní popíše příčiny, cíle a průběh politických procesů v komunistickém Československu a proces vyrovnávání se s nimi v pozdějším období charakterizuje proměny československého pohraničí po druhé světové válce a dopady těchto změn popíše příčiny a projevy utváření tzv. východního bloku ve střední, východní a jihovýchodní Evropě; určí společné jmenovatele sovětizace zemí uvedených regionů uvede příklady neúspěšných pokusů o sovětizaci země a příčiny těchto neúspěchů objasní, jak souvisely první berlínská krize, ustavení dvou německých států a urychlení tvorby společné bezpečnosti popíše, k jakým změnám došlo v USA po druhé světové válce (v rovině ekonomické, sociální a zahraničněpolitické) vysvětlí, kde a proč došlo k prvním vnitřním krizím východního bloku a jak se k těmto krizím postavily domácí komunistické strany a Sovětský svaz charakterizuje proces dekolonizace ve druhé polovině 20. století a jeho důsledky popíše vývoj v západoevropských zemích v 50. a 60. letech 20. století; identifikuje projevy a dopady hospodářského růstu oblasti charakterizuje sociální stát, jeho složky, cíle objasní, z jakých kořenů vyrůstala v 50. letech populární kultura a co patří k jejím typickým znakům vymezí cíle a průběh reformního procesu v Československu 60. let vysvětlí, co bylo motivem vojenské okupace Československa v srpnu 1968 a jak se k okupaci stavělo československé obyvatelstvo porozumí tomu, co bylo specifikem normalizačního režimu v Československu, jaké cíle sledovali jeho představitelé a jak se proměnila ekonomická a sociální situace země v tomto období popíše postavení československé opozice vůči komunistickému režimu v 70. a 80. letech popíše proměny americké zahraniční politiky v 60. letech 20. století a určí klíčové problémy, s nimiž se musela tato politika vyrovnávat pochopí kořeny a projevy tzv. protestního hnutí na Západě určí krizové momenty, s nimiž se musela vyrovnávat administrativa prezidentů Richarda Nixona, Jamese Cartera a Ronalda Reagana, a způsoby, jimiž tak činila vymezí dopady ropných šoků a hospodářské krize na země západní Evropy 70. let určí klíčové příčiny krize východního bloku v 70. a 80. letech 20. století a projevy této krize KONCEPČNÍ PODKLADY K TVORBĚ ŠVP 11

12 Klíčové kompetence: Učebnice: Kompetence k učení (efektivně využívá různé strategie učení k získání a zpracování poznatků a informací; kriticky přistupuje ke zdrojům informací, informace tvořivě zpracovává a využívá při svém studiu a praxi) Kompetence sociální a personální (rozhoduje se na základě vlastního úsudku, odolává společenským i mediálním tlakům) Kompetence k řešení problémů (rozpozná problém, objasní jeho podstatu, rozčlení ho na části; je otevřený využití různých postupů při řešení problémů, nahlíží problém z různých stran) Kompetence komunikativní (používá s porozuměním odborný jazyk a symbolická a grafická vyjádření informací různého typu; efektivně využívá moderní informační technologie; prezentuje vhodným způsobem svou práci i sám sebe před známým i neznámým publikem; rozumí sdělením různého typu v různých komunikačních situacích, správně interpretuje přijímaná sdělení a věcně argumentuje; v nejasných nebo sporných komunikačních situacích pomáhá dosáhnout porozumění) Kompetence občanská (respektuje různorodost hodnot, názorů, postojů a schopností ostatních lidí; rozšiřuje své poznání a chápání kulturních a duchovních hodnot, spoluvytváří je a chrání) Pracovní sešit: Kompetence k učení (efektivně využívá různé strategie učení k získání a zpracování poznatků a informací; kriticky přistupuje ke zdrojům informací, informace tvořivě zpracovává a využívá při svém studiu a praxi) Kompetence sociální a personální (rozhoduje se na základě vlastního úsudku, odolává společenským i mediálním tlakům; aktivně spolupracuje při stanovování a dosahování společných cílů) Kompetence k řešení problémů (rozpozná problém, objasní jeho podstatu, rozčlení ho na části; kriticky interpretuje získané poznatky a zjištění a ověřuje je, pro své tvrzení nachází argumenty a důkazy, formuluje a obhajuje podložené závěry; je otevřený využití různých postupů při řešení problémů, nahlíží problém z různých stran) Kompetence komunikativní (používá s porozuměním odborný jazyk a symbolická a grafická vyjádření informací různého typu; efektivně využívá moderní informační technologie; prezentuje vhodným způsobem svou práci i sám sebe před známým i neznámým publikem; rozumí sdělením různého typu v různých komunikačních situacích, správně interpretuje přijímaná sdělení a věcně argumentuje; v nejasných nebo sporných komunikačních situacích pomáhá dosáhnout porozumění) Kompetence občanská (respektuje různorodost hodnot, názorů, postojů a schopností ostatních lidí; rozšiřuje své poznání a chápání kulturních a duchovních hodnot, spoluvytváří je a chrání) 12 KONCEPČNÍ PODKLADY K TVORBĚ ŠVP

13 Průřezová témata: Výchova k myšlení v evropských souvislostech (respektovat odlišné názory a pohledy jiných lidí na svět; ctít a rozvíjet duchovní a etické hodnoty, zejména racionalitu, toleranci, sociální spravedlnost a demokracii; vnímat, respektovat a ochraňovat hodnoty světového a evropského kulturního dědictví; myslet systémově a hledat souvislosti mezi jevy a procesy; chápat historickou kontinuitu v evropském a globálním kontextu ve vztahu k vývoji vlastního národa a státu; uvažovat a nacházet řešení problémů a konfliktů s ohledem na historickou zkušenost Evropy a jiných částí světa; uvědomit si zodpovědnosti a práva evropského občana, pochopit podstatu evropského občanství) Tematické okruhy: Historické přístupy k procesům globalizace; Geografické vnímání globalizace; Globalizace a kulturní změny; Nerovnoměrný vývoj světa; Historické kořeny rozvojové spolupráce; Významní Evropané a významní Evropané z českého prostředí; Historický vývoj českého národa v evropském kontextu a jeho hlavní etapy; Politické aspekty postavení českých zemí v Evropě a ve světě; Evropský integrační proces Environmentální výchova (pochopit, že člověk z hlediska své existence potřebuje využívat přírodní zdroje ve svůj prospěch, ale vždy tak, aby nedošlo k nevratnému poškození životního prostředí; hledat příčiny neuspokojivého stavu životního prostředí v minulosti i současnosti a hledat možnosti dalšího vývoje) Tematické okruhy: Jak ovlivňuje člověk životní prostředí od počátku své existence po současnost a jaké je srovnání těchto forem ovlivňování z hlediska udržitelnosti; Jaké zdroje energie a suroviny člověk na Zemi využívá a jaké klady a zápory se s jejich využíváním a získáváním pojí Multikulturní výchova (respektovat skutečnost, že každý člověk pochází z nějakého etnika, a ztotožňovat se s názorem, že všechny etnické skupiny jsou rovnocenné a že všichni lidé mají právo žít společně a spolupracovat; uvědomit si svou vlastní kulturní identitu; uplatňovat základní morální normy, aplikovat je ve vlastním životě a umět aktivně čelit projevům amorality, intolerance, xenofobie, diskriminace a rasismu; uvědomovat si neslučitelnost rasové, náboženské či jiné intolerance s demokracií; rozumět základním pojmům multikulturní terminologie; rozpoznat projevy rasové nesnášenlivosti, umět vysvětlit příčiny xenofobie v minulosti i současnosti) Tematické okruhy: Které příčiny způsobují etnickou, náboženskou a jinou nesnášenlivost jako možný zdroj mezinárodního napětí (interkulturní konflikt) a jak jí předcházet; Jaké postoje a jednání provázejí xenofobii, rasismus, intoleranci a extremismus; Z čeho vzniká strach z cizinců Mediální výchova (rozvíjet kritický odstup od podnětů přicházejících z mediálních produktů; naučit se vyhodnocovat kvalitu a význam informačních zdrojů; osvojit si postupy racionálního a kontrolovaného nakládání se symbolickými obsahy; podpořit schopnost argumentace tím, že se naučí vyhledávat nedořečená místa v textu; podpořit svobodné rozhodování na základě kritického vyhodnocení nabídnutých informací nerovnocenné povahy; získat představu o roli médií v jednotlivých typech společnosti a různých historických kontextech) Tematické okruhy: Vývoj médií od knihtisku po internet, vznik a typy masových médií (tisk, rozhlas, televize); Vnější vlivy na chování médií; Vztah mezi mediálními produkty a skutečností; Celospolečenské vlivy médií; Čím se liší postavení člověka v tradiční a moderní společnosti role médií; Co to je masová společnost (masová kultura, masová komunikace); Moderní společnost a svoboda projevu; Média a dějiny Osobnostní a sociální výchova (uvědomit si a respektovat přirozenost a hodnotu rozmanitosti projevů života, kultury a každého jednotlivého člověka) Výchova k myšlení v evropských souvislostech (respektovat odlišné názory a pohledy jiných lidí na svět; ctít a rozvíjet duchovní a etické hodnoty, zejména racionalitu, toleranci, sociální spravedlnost a demokracii; vnímat, respektovat a ochraňovat hodnoty světového a evropského kulturního dědictví; myslet systémově a hledat souvislosti mezi jevy a procesy; chápat historickou kontinuitu v evropském a globálním kontextu ve vztahu k vývoji vlastního národa a státu; uvažovat a nacházet řešení problémů a konfliktů s ohledem na historickou zkušenost Evropy a jiných částí světa; uvědomit si zodpovědnosti a práva evropského občana, pochopit podstatu evropského občanství) Tematické okruhy: Historické přístupy k procesům globalizace; Geografické vnímání globalizace; Globalizace a kulturní změny; Nerovnoměrný vývoj světa; Historické kořeny rozvojové spolupráce; Významní Evropané a významní Evropané z českého prostředí; Historický vývoj českého národa v evropském kontextu a jeho hlavní etapy; Politické aspekty postavení českých zemí v Evropě a ve světě; Evropský integrační proces Environmentální výchova (pochopit, že člověk z hlediska své existence potřebuje využívat přírodní zdroje ve svůj prospěch, ale vždy tak, aby nedošlo k nevratnému poškození životního prostředí; hledat příčiny neuspokojivého stavu životního prostředí v minulosti i současnosti a hledat možnosti dalšího vývoje) Tematické okruhy: Jak ovlivňuje člověk životní prostředí od počátku své existence po současnost a jaké je srovnání těchto forem ovlivňování z hlediska udržitelnosti; Jaké zdroje energie a suroviny člověk na Zemi využívá a jaké klady a zápory se s jejich využíváním a získáváním pojí Multikulturní výchova (respektovat skutečnost, že každý člověk pochází z nějakého etnika, a ztotožňovat se s názorem, že všechny etnické skupiny jsou rovnocenné a že všichni lidé mají právo žít společně a spolupracovat; uvědomit si svou vlastní kulturní identitu; uplatňovat základní morální normy, aplikovat je ve vlastním životě a umět aktivně čelit projevům amorality, intolerance, xenofobie, diskriminace a rasismu; uvědomovat si neslučitelnost rasové, náboženské či jiné intolerance s demokracií; rozumět základním pojmům multikulturní terminologie; rozpoznat projevy rasové nesnášenlivosti, umět vysvětlit příčiny xenofobie v minulosti i současnosti) Tematické okruhy: Které příčiny způsobují etnickou, náboženskou a jinou nesnášenlivost jako možný zdroj mezinárodního napětí (interkulturní konflikt) a jak jí předcházet; Jaké postoje a jednání provázejí xenofobii, rasismus, intoleranci a extremismus; Z čeho vzniká strach z cizinců Mediální výchova (rozvíjet kritický odstup od podnětů přicházejících z mediálních produktů; naučit se vyhodnocovat kvalitu a význam informačních zdrojů; osvojit si postupy racionálního a kontrolovaného nakládání se symbolickými obsahy; podpořit schopnost argumentace tím, že se naučí vyhledávat nedořečená místa v textu; podpořit svobodné rozhodování na základě kritického vyhodnocení nabídnutých informací nerovnocenné povahy; získat představu o roli médií v jednotlivých typech společnosti a různých historických kontextech) Tematické okruhy: Vývoj médií od knihtisku po internet, vznik a typy masových médií (tisk, rozhlas, televize); Vnější vlivy na chování médií; Vztah mezi mediálními produkty a skutečností; Celospolečenské vlivy médií; Čím se liší postavení člověka v tradiční a moderní společnosti role médií; Co to je masová společnost (masová kultura, masová komunikace); Moderní společnost a svoboda projevu; Média a dějiny Osobnostní a sociální výchova (uvědomit si a respektovat přirozenost a hodnotu rozmanitosti projevů života, kultury a každého jednotlivého člověka; umět spolupracovat) Tematické okruhy: Jak se ovládám v situacích řešení problémů; Jak jsem schopen přijímat názory druhých lidí jako možná východiska pro svůj další rozvoj KONCEPČNÍ PODKLADY K TVORBĚ ŠVP 13

14 Nejnovější dějiny U str , PS str Obsah vzdělávání: Realizované výstupy podle RVP G: Další dílčí výstupy: rozpad Sovětského svazu a východního bloku příčiny a průběh problematika vyrovnávání se s komunismem pád komunistického režimu v Československu společenské, ekonomické a politické příčiny, průběh událostí, diskuse o charakteru tzv. sametové revoluce transformace Československa a vznik České republiky: klíčové charakteristiky nového systému, proměna české společnosti a ekonomiky ekonomická, politická a sociální transformace zemí střední a východní Evropy, postkomunistická společnost rusko-čečenská válka válka v bývalé Jugoslávii evropská integrace v 80. a 90. letech, Evropská unie a její charakteristiky nacionalismus a separatismus v Evropě 90. let mezinárodní situace a spolupráce po konci studené války Spojené státy americké a západní Evropa v 90. letech vnitropolitický vývoj; sjednocení Německa jako problém mezinárodní politiky a problém vnitroněmecký válka v Perském zálivu rozvoj digitálních technologií a internetu vývoj afrického kontinentu v 90. letech 20. století a na počátku 21. století, zdroje nestability kontinentu a přísliby; diskuse o humanitární pomoci ekonomický růst východní Asie a Indie na počátku 21. století klíčové světové bezpečnostní hrozby počátku 21. století finanční a dluhová krize po roce 2007, jejich příčiny a důsledky tzv. arabské jaro prohlubující se proces ekonomické a kulturní globalizace a reakce na něj (politická hnutí) problémy integrované Evropy a možný vývoj další integrace korupce a její projevy v dnešním světě politická radikalizace v Evropě porovná a vysvětlí způsob života a chování v nedemokratických společnostech a v demokraciích popíše mechanismy a prostředky postupného sjednocování Evropy na demokratických principech, vysvětlí lidská práva v souvislosti s evropskou kulturní tradicí; zná základní instituce sjednocující se Evropy, jejich úlohu a fungování objasní hlavní problémy specifické cesty vývoje významných postkoloniálních rozvojových zemí objasní význam islámské, židovské a některé další neevropské kultury v moderním světě vymezí základní problémy soudobého světa a možnosti jeho dalšího vývoje objasní důvody evropské integrace, posoudí její význam pro vývoj Evropy rozlišuje funkce orgánů EU a uvede příklady jejich činnosti posoudí vliv začlenění státu do Evropské unie na každodenní život občanů, uvede příklady, jak mohou fyzické a právnické osoby v rámci EU uplatňovat svá práva uvede příklady činnosti některých významných mezinárodních organizací a vysvětlí, jaký vliv má jejich činnost na chod světového společenství, zhodnotí význam zapojení ČR posoudí projevy globalizace, uvede příklady globálních problémů současnosti, analyzuje jejich příčiny a domýšlí jejich možné důsledky rozlišuje a porovnává historické i současné typy států (forem vlády) uvede příklady projevů korupce, analyzuje její příčiny a domýšlí její možné důsledky vyloží podstatu demokracie, odliší ji od nedemokratických forem řízení sociálních skupin a státu, porovná postavení občana v demokratickém a totalitním státě objasní podstatu a význam politického pluralismu pro život ve státě, uvede příklady politického extremismu a objasní, v čem spočívá nebezpečí ideologií objasní podstatu některých sociálních problémů současnosti charakterizuje smysl historického poznání a jeho povahu jako poznání neuzavřeného a proměnlivého rozlišuje různé zdroje historických informací, způsob jejich získávání a úskalí jejich interpretace vymezí příčiny rozpadu východního bloku a Sovětského svazu; popíše průběh pádu komunistického režimu ve vybraných zemích bloku zhodnotí reformní politiku Michaila S. Gorbačova a její důsledky porozumí tomu, proč je proces vyrovnávání se s komunismem složitým a intenzivně diskutovaným tématem popíše průběh událostí spojených s pádem komunistického režimu v Československu charakterizuje základní procesy související s transformací politiky, společnosti a ekonomiky Československa / České republiky objasní, jak probíhal proces rozpadu Československa určí společné a rozdílné prvky transformací zemí bývalého východního bloku vysvětlí, co patří ke kořenům rusko-čečenského konfliktu a jak tento konflikt probíhal popíše klíčové příčiny rozpadu Jugoslávie a následných konfliktů; zhodnotí dopady těchto konfliktů identifikuje motivy a podoby procesu evropské integrace v 80. a 90. letech 20. století; určí klíčové problémy a výzvy, s nimiž se musí Evropská unie vyrovnávat ve 21. století vysvětlí, jak se projevoval separatismus v západní Evropě 90. let 20. století a prvního desetiletí 21. století charakterizuje vnitropolitickou situaci Spojených států amerických, Velké Británie a Francie v 90. letech 20. století popíše proměnu mezinárodních vztahů po konci studené války porozumí tomu, proč byl proces sjednocení Německa nesamozřejmý určí vybrané klíčové mezníky vývoje digitálních technologií a celosvětové informační sítě Internet od 70. let 20. století do současnosti charakterizuje situaci afrického kontinentu na počátku 21. století vzhledem k politickému a ekonomickému vývoji charakterizuje proměnu ekonomické a geopolitické role regionu východní Asie a Indie a určí možné příčiny tohoto vývoje identifikuje klíčové bezpečnostní hrozby současnosti a popíše jejich projevy vysvětlí, v čem spočívá proces tzv. arabského jara a proč se jedná o složitě uchopitelný proces určí klíčové příčiny finanční a dluhové krize 21. století a jejich dopady na národní ekonomiky, společnost i politickou scénu v Evropě objasní, proč jsou korupce, nerovnoměrnost distribuce bohatství a politický radikalismus zásadními problémy dnešního světa 14 KONCEPČNÍ PODKLADY K TVORBĚ ŠVP

15 Učebnice: Pracovní sešit: Klíčové kompetence: Průřezová témata: Kompetence k učení (efektivně využívá různé strategie učení k získání a zpracování poznatků a informací; kriticky přistupuje ke zdrojům informací, informace tvořivě zpracovává a využívá při svém studiu a praxi) Kompetence k řešení problémů (rozpozná problém, objasní jeho podstatu, rozčlení ho na části) Kompetence komunikativní (rozumí sdělením různého typu v různých komunikačních situacích; správně interpretuje přijímaná sdělení a věcně argumentuje) Kompetence občanská (respektuje různorodost hodnot, názorů, postojů a schopností ostatních lidí; posuzuje události a vývoj veřejného života, sleduje, co se děje v jeho bydlišti a okolí, zaujímá a obhajuje informovaná stanoviska; rozšiřuje své poznání a chápání kulturních a duchovních hodnot, spoluvytváří je a chrání, hájí svá práva i práva jiných; informovaně zvažuje vztahy mezi svými osobními zájmy, zájmy širší skupiny, do níž patří, a zájmy veřejnými; rozhoduje se a jedná vyváženě) Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (přijímat zodpovědnost za sebe a za svět, ve kterém žije; vnímat, respektovat a ochraňovat hodnoty světového a evropského kulturního dědictví; bránit se proti násilí, teroru a škodlivým vlivům, které jsou nepříznivým důsledkem globalizačních procesů; uvědomovat si zodpovědnosti a práva evropského občana, pochopit podstatu evropského občanství) Tematické okruhy: Evropské kulturní kořeny a hodnoty: křesťanství, demokracie, právo, věda a umění; Lidská práva v tzv. rozděleném světě: občanská, politická, ekonomická, sociální, kulturní Mediální výchova (rozvíjet kritický odstup od podnětů přicházejících z mediálních produktů; osvojit si postupy racionálního a kontrolovaného nakládání se symbolickými obsahy; naučit se vyhodnocovat kvalitu a význam informačních zdrojů) Tematické okruhy: Vliv médií na uspořádání každodenního světa; Moderní společnost a svoboda projevu: zda mohou být média nezávislá a odpovědná Kompetence k učení (efektivně využívá různé strategie učení k získání a zpracování poznatků a informací; kriticky přistupuje ke zdrojům informací, informace tvořivě zpracovává a využívá při svém studiu a praxi) Kompetence k řešení problémů (rozpozná problém, objasní jeho podstatu, rozčlení ho na části; uplatňuje při řešení problémů vhodné metody a dříve získané vědomosti a dovednosti, kromě analytického a kritického myšlení využívá i myšlení tvořivé s použitím představivosti a intuice; kriticky interpretuje získané poznatky a zjištění a ověřuje je, pro své tvrzení nachází argumenty a důkazy, formuluje a obhajuje podložené závěry; je otevřený využití různých postupů při řešení problémů, nahlíží problém z různých stran) Kompetence komunikativní (efektivně využívá dostupné prostředky komunikace, verbální i neverbální, včetně symbolických a grafických vyjádření informací různého typu; používá s porozuměním odborný jazyk a symbolická a grafická vyjádření informací různého typu; efektivně využívá moderní informační technologie; prezentuje vhodným způsobem svou práci i sám sebe před známým i neznámým publikem) Kompetence občanská (respektuje různorodost hodnot, názorů, postojů a schopností ostatních lidí; posuzuje události a vývoj veřejného života, sleduje, co se děje v jeho bydlišti a okolí, zaujímá a obhajuje informovaná stanoviska a jedná k obecnému prospěchu podle nejlepšího svědomí; rozšiřuje své poznání a chápání kulturních a duchovních hodnot, spoluvytváří je a chrání, hájí svá práva i práva jiných, vystupuje proti jejich potlačování a spoluvytváří podmínky pro jejich naplňování; informovaně zvažuje vztahy mezi svými zájmy osobními, zájmy širší skupiny, do níž patří, a zájmy veřejnými; rozhoduje se a jedná vyváženě) Kompetence sociální a personální (aktivně spolupracuje při stanovování a dosahování společných cílů, přispívá k vytváření a udržování hodnotných mezilidských vztahů založených na vzájemné úctě, toleranci a empatii) Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (přijímat zodpovědnost za sebe a za svět, ve kterém žije; vnímat, respektovat a ochraňovat hodnoty světového a evropského kulturního dědictví; bránit se proti násilí, teroru a škodlivým vlivům, které jsou nepříznivým důsledkem globalizačních procesů; uvědomovat si zodpovědnosti a práva evropského občana, pochopit podstatu evropského občanství) Tematické okruhy: Evropské kulturní kořeny a hodnoty: křesťanství, demokracie, právo, věda a umění; Lidská práva v tzv. rozděleném světě: občanská, politická, ekonomická, sociální, kulturní Mediální výchova (rozvíjet kritický odstup od podnětů přicházejících z mediálních produktů; osvojit si postupy racionálního a kontrolovaného nakládání se symbolickými obsahy; naučit se vyhodnocovat kvalitu a význam informačních zdrojů; osvojit si poznatky usnadňující orientaci v současném světě) Tematické okruhy: Vliv médií na uspořádání každodenního světa; Moderní společnost a svoboda projevu: zda mohou být média nezávislá a odpovědná; Vnější vlivy na chování médií institucionální a neformální (nátlak, lobbing, public relations apod.) KONCEPČNÍ PODKLADY K TVORBĚ ŠVP 15

16 Vzdělávací obsah vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace podle RVP G V této části koncepčních podkladů k tvorbě školních vzdělávacích programů je pro každý tematický celek (a také pro úvodní podkapitolu Historikovo řemeslo ) učebnicové sady Moderní dějiny pro střední školy shrnut do tabulky obsah vzdělávání a dále přesné znění realizovaných výstupů vzdělávání tak, jak je stanovuje Rámcový vzdělávací program pro gymnázia pro vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace a jak jsou současně realizovány v daných tematických celcích. Jedná se o výsledky vzdělávání, k jejichž realizaci učebnicová sada přispívá především formou studentské aktivity v pracovním sešitu. Ve sloupci Další dílčí výstupy vzdělávání jsou vyjádřeny konkrétní cíle výchovně-vzdělávacího procesu v souvislosti s příslušným obsahem vzdělávání vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace; vzhledem k vazbě výstupů primárně na aktivitu studentů realizovanou díky cvičením pracovního sešitu mají výstupy univerzální charakter pro všechny tematické celky. Přehled rozvíjených klíčových kompetencí a zapojených průřezových témat v učebnici a pracovním sešitu naleznete výše v oddílu věnovaném analýze učebnicové sady s ohledem na vzdělávací oblast Člověk a společnost RVP G. Historikovo řemeslo U str. 7 9, PS str. 6 8 Obsah vzdělávání: Realizované výstupy podle RVP G: Další dílčí výstupy: minulost a dějiny konstrukce obrazu minulosti historie jako věda její cíl, charakteristické prvky dějinné vědomí společnosti postup historikovy práce objektivita historického poznání zdroje historických informací, práce s nimi internet a otevřené zdroje jako nástroj historika, jejich přínosy a rizika efektivně a samostatně využívá různých informačních zdrojů (slovníky, encyklopedie, internet) pořizuje z textu výpisky, zpracovává výtahy, konspekty posoudí a interpretuje komunikační účinky textu, svá tvrzení argumentačně podpoří jeho všestrannou analýzou tvořivě využívá informací z odborné literatury, internetu, tisku a z dalších zdrojů, kriticky je třídí a vyhodnocuje postihne smysl textu, vysvětlí důvody a důsledky různých interpretací téhož textu, porovná je a zhodnotí, odhalí eventuální dezinterpretace textu rozeznává manipulativní komunikaci a dovede se jí bránit orientuje se v typologii informačních zdrojů, které lze využít při zpracovávání dějepisné problematiky analyzuje a interpretuje text jako historický pramen a zdroj historických dat, posoudí jeho relevantnost odliší informační jádro textu od jeho složek hodnotících posoudí komunikační záměr textu, motivaci jeho původce využívá odbornou historickou literaturu jako zdroj informací porozumí výhodám i nebezpečím spjatým s otevřenými webovými zdroji informací (dostupnost informací, jejich relevance apod.) je si vědom nebezpečí propagandistického či ideologického zneužití písemných a jiných projevů První světová válka a nová Evropa U str , PS str Obsah vzdělávání: Realizované výstupy podle RVP G: Další dílčí výstupy: evropská společnost a hospodářství na počátku 20. století kolonialismus a jeho kořeny krizové momenty a zdroje napětí v mezinárodních vztazích počátku 20. století moderní nacionalismus a jeho kořeny diplomacie a diplomatické aliance před první světovou válkou další příčiny první světové války boje na západní frontě v letech a fenomén zákopové války východní a jižní fronta první světové války technologické inovace a světový konflikt české národní hnutí v době první světové války, česká politika ve vztahu k Rakousku-Uhersku konec první světové války a její sociální, ekonomické a politické dopady pařížská mírová konference, mírové smlouvy a nová mapa Evropy; pojem versailleský systém princip národnostního sebeurčení vznik Československé republiky, boj o hranice a národnostní situace nového státu, základy politického systému krize carského Ruska, únorová revoluce 1917 a bolševický převrat bolševismus jako ideologie, její kořeny efektivně a samostatně využívá různých informačních zdrojů (slovníky, encyklopedie, internet) pořizuje z textu výpisky, zpracovává výtahy, konspekty posoudí a interpretuje komunikační účinky textu, svá tvrzení argumentačně podpoří jeho všestrannou analýzou tvořivě využívá informací z odborné literatury, internetu, tisku a z dalších zdrojů, kriticky je třídí a vyhodnocuje postihne smysl textu, vysvětlí důvody a důsledky různých interpretací téhož textu, porovná je a zhodnotí, odhalí eventuální dezinterpretace textu rozeznává manipulativní komunikaci a dovede se jí bránit orientuje se v typologii informačních zdrojů, které lze využít při zpracovávání dějepisné problematiky analyzuje a interpretuje text jako historický pramen a zdroj historických dat, posoudí jeho relevantnost odliší informační jádro textu od jeho složek hodnotících posoudí komunikační záměr textu, motivaci jeho původce využívá odbornou historickou literaturu jako zdroj informací porozumí výhodám i nebezpečím spjatým s otevřenými webovými zdroji informací (dostupnost informací, jejich relevance apod.) je si vědom nebezpečí propagandistického či ideologického zneužití písemných a jiných projevů 16 KONCEPČNÍ PODKLADY K TVORBĚ ŠVP

17 Meziválečné období U str , PS str Obsah vzdělávání: Realizované výstupy podle RVP G: Další dílčí výstupy: versailleský mírový systém a jeho fungování, evropské mocnosti po první světové válce a jejich vztahy Československo ve 20. letech: od konsolidace k růstu mimoevropský svět ve 20. letech: USA, Čína, Indie, Turecko demokracie a nedemokratické režimy v meziválečné Evropě, kořeny totalitarismu, fašistická a nacistická ideologie nástup fašismu v Itálii a nacismu v Německu Velká hospodářská krize, její kořeny, společenské a politické důsledky, politická radikalizace Československo a Velká hospodářská krize: dopady, vládní opatření, vliv krize na politickou scénu stalinismus v SSSR před druhou světovou válkou: kolektivizace, industrializace, velký teror, ideologické posuny španělská občanská válka a její celoevropský význam rozpad versailleského systému a kořeny politiky appeasementu japonská agrese ve východní a jihovýchodní Asii cesta k Mnichovu, zánik první republiky a druhá republika, problém tzv. mnichovského komplexu efektivně a samostatně využívá různých informačních zdrojů (slovníky, encyklopedie, internet) pořizuje z textu výpisky, zpracovává výtahy, konspekty posoudí a interpretuje komunikační účinky textu, svá tvrzení argumentačně podpoří jeho všestrannou analýzou tvořivě využívá informací z odborné literatury, internetu, tisku a z dalších zdrojů, kriticky je třídí a vyhodnocuje posoudí a interpretuje komunikační účinky textu, svá tvrzení argumentačně podpoří jeho všestrannou analýzou postihne smysl textu, vysvětlí důvody a důsledky různých interpretací téhož textu, porovná je a zhodnotí, odhalí eventuální dezinterpretace textu rozeznává manipulativní komunikaci a dovede se jí bránit orientuje se v typologii informačních zdrojů, které lze využít při zpracovávání dějepisné problematiky analyzuje a interpretuje text jako historický pramen a zdroj historických dat, posoudí jeho relevantnost odliší informační jádro textu od jeho složek hodnotících posoudí komunikační záměr textu, motivaci jeho původce využívá odbornou historickou literaturu jako zdroj informací porozumí výhodám i nebezpečím spjatým s otevřenými webovými zdroji informací (dostupnost informací, jejich relevance apod.) je si vědom nebezpečí propagandistického či ideologického zneužití písemných a jiných projevů Druhá světová válka U str , PS str Obsah vzdělávání: Realizované výstupy podle RVP G: Další dílčí výstupy: německo-sovětský pakt o neútočení a počátek druhé světové války válečné cíle nacistického Německa, obrat francouzské a britské politické linie agrese proti Polsku, válka na západě v roce 1940, bitva o Británii protektorát Čechy a Morava a Slovenský stát charakter režimů kolaborace v době okupace, její možné motivy a podoby domácí a zahraniční československý odboj boje na východní frontě v letech : útok na Sovětský svaz, dlouhodobé cíle nacistického Německa na východě antisemitismus a holokaust, genocida Romů, poválečná reflexe holokaustu boje v Pacifiku, o Atlantik a v severní Africe jejich průběh, cíle válčících stran, charakter bojů válka v Evropě v letech : průběh bojů, diplomacie Velké trojky Spojenecké konference a kořeny poválečného uspořádání světa otázka poválečného Německa, vysídlení německého obyvatelstva z Československa demografické, ekonomické a politické dopady konfliktu odraz druhé světové války ve filmu a literatuře efektivně a samostatně využívá různých informačních zdrojů (slovníky, encyklopedie, internet) pořizuje z textu výpisky, zpracovává výtahy, konspekty posoudí a interpretuje komunikační účinky textu, svá tvrzení argumentačně podpoří jeho všestrannou analýzou tvořivě využívá informací z odborné literatury, internetu, tisku a z dalších zdrojů, kriticky je třídí a vyhodnocuje posoudí a interpretuje komunikační účinky textu, svá tvrzení argumentačně podpoří jeho všestrannou analýzou postihne smysl textu, vysvětlí důvody a důsledky různých interpretací téhož textu, porovná je a zhodnotí, odhalí eventuální dezinterpretace textu rozeznává manipulativní komunikaci a dovede se jí bránit orientuje se v typologii informačních zdrojů, které lze využít při zpracovávání dějepisné problematiky analyzuje a interpretuje text jako historický pramen a zdroj historických dat, posoudí jeho relevantnost odliší informační jádro textu od jeho složek hodnotících posoudí komunikační záměr textu, motivaci jeho původce využívá odbornou historickou literaturu jako zdroj informací porozumí výhodám i nebezpečím spjatým s otevřenými webovými zdroji informací (dostupnost informací, jejich relevance apod.) je si vědom nebezpečí propagandistického či ideologického zneužití písemných a jiných projevů KONCEPČNÍ PODKLADY K TVORBĚ ŠVP 17

18 Rozdělený svět U str , PS str Obsah vzdělávání: Realizované výstupy podle RVP G: Další dílčí výstupy: vznik bipolárního rozdělení světa: zájmy SSSR, USA, pozice evropských zemí, události vedoucí ke vzniku dvou táborů Organizace spojených národů: její vznik, cíle, agenda studená válka: vymezení, charakteristické prvky, role ideologií a masových médií, klíčové konfliktní oblasti vznik Státu Izrael a otázka Palestiny ve 40. letech 20. století Československo v letech : od omezené demokracie k totalitárnímu režimu, cesta k únorovému převratu, vnitropolitické, hospodářské a sociální změny nastolení komunistického režimu v Československu vznik a dotváření tzv. východního bloku, sovětsko-jugoslávská roztržka, neúspěšné pokusy o sovětizaci stalinismus a kult osobnosti ve východním bloku Čína po druhé světové válce a vznik ČLR, maoismus, vztahy Číny a SSSR poválečná rekonstrukce Japonska korejská válka vznik dvou německých států, organizace NATO a Varšavská smlouva, společná bezpečnostní politika Západu USA po druhé světové válce: geopolitická role, hospodářský růst, konzumerismus a masová kultura jaderné zbraně, závody ve zbrojení, hrozba vzájemného zničení supervelmocí jako klíčový prvek studené války charakter československého komunistického režimu v tzv. budovatelském období, komunistická ideologie a společnost, proměna československého hospodářství (kolektivizace, těžký průmysl, centrální plánování), politické perzekuce, politické procesy 50. let problematika tzv. třetího odboje východní blok v 50. a 60. letech, Nikita S. Chruščov a jeho politika, kosmický program dekolonizace Asie a Afriky, britská, francouzská a portugalská koloniální politika a jejich důsledky vývoj západní Evropy v 50. a 60. letech: ekonomický růst, sociální stát, počátky evropské integrace vznik populární kultury, fenomén zlatá šedesátá Československo v 60. letech: cesta k tzv. pražskému jaru, reformní proces a jeho podoby, vojenská okupace Československa a její důsledky USA v 60. letech: vnitřní liberalizace, vietnamská válka, kontrakultura a protestní hnutí na Západě období tzv. normalizace v Československu: politika, společnost, ekonomický vývoj, situace opozice, životní prostředí a lidská práva USA v 70. a 80. letech: ropné šoky, Nixonova politika a aféra Watergate, prezidentství Jamese Cartera zahraniční a domácí politika Ronald Reagan: zahraniční politika vůči SSSR, změna domácí politiky počátky a rozvoj informačních technologií západní a jižní Evropa v 70. a 80. letech tzv. východní blok v 70. a 80. letech, příčiny jeho hospodářské a politické krize válka v Afghánistánu efektivně a samostatně využívá různých informačních zdrojů (slovníky, encyklopedie, internet) pořizuje z textu výpisky, zpracovává výtahy, konspekty posoudí a interpretuje komunikační účinky textu, svá tvrzení argumentačně podpoří jeho všestrannou analýzou tvořivě využívá informací z odborné literatury, internetu, tisku a z dalších zdrojů, kriticky je třídí a vyhodnocuje posoudí a interpretuje komunikační účinky textu, svá tvrzení argumentačně podpoří jeho všestrannou analýzou postihne smysl textu, vysvětlí důvody a důsledky různých interpretací téhož textu, porovná je a zhodnotí, odhalí eventuální dezinterpretace textu rozeznává manipulativní komunikaci a dovede se jí bránit orientuje se v typologii informačních zdrojů, které lze využít při zpracovávání dějepisné problematiky analyzuje a interpretuje text jako historický pramen a zdroj historických dat, posoudí jeho relevantnost odliší informační jádro textu od jeho složek hodnotících posoudí komunikační záměr textu, motivaci jeho původce využívá odbornou historickou literaturu jako zdroj informací porozumí výhodám i nebezpečím spjatým s otevřenými webovými zdroji informací (dostupnost informací, jejich relevance apod.) je si vědom nebezpečí propagandistického či ideologického zneužití písemných a jiných projevů 18 KONCEPČNÍ PODKLADY K TVORBĚ ŠVP

19 Nejnovější dějiny U str , PS str Obsah vzdělávání: Realizované výstupy podle RVP G: Další dílčí výstupy: rozpad Sovětského svazu a východního bloku příčiny a průběh problematika vyrovnávání se s komunismem pád komunistického režimu v Československu společenské, ekonomické a politické příčiny, průběh událostí, diskuse o charakteru tzv. sametové revoluce transformace Československa a vznik České republiky: klíčové charakteristiky nového systému, proměna české společnosti a ekonomiky ekonomická, politická a sociální transformace zemí střední a východní Evropy, postkomunistická společnost rusko-čečenská válka válka v bývalé Jugoslávii evropská integrace v 80. a 90. letech, Evropská unie a její charakteristiky nacionalismus a separatismus v Evropě 90. let mezinárodní situace a spolupráce po konci studené války Spojené státy americké a západní Evropa v 90. letech vnitropolitický vývoj; sjednocení Německa jako problém mezinárodní politiky a problém vnitroněmecký válka v Perském zálivu rozvoj digitálních technologií a internetu vývoj afrického kontinentu v 90. letech 20. století a na počátku 21. století, zdroje nestability kontinentu a přísliby; diskuse o humanitární pomoci ekonomický růst východní Asie a Indie na počátku 21. století klíčové světové bezpečnostní hrozby počátku 21. století finanční a dluhová krize po roce 2007, jejich příčiny a důsledky tzv. arabské jaro prohlubující se proces ekonomické a kulturní globalizace a reakce na něj (politická hnutí) problémy integrované Evropy a možný vývoj další integrace korupce a její projevy v dnešním světě politická radikalizace v Evropě efektivně a samostatně využívá různých informačních zdrojů (slovníky, encyklopedie, internet) pořizuje z textu výpisky, zpracovává výtahy, konspekty posoudí a interpretuje komunikační účinky textu, svá tvrzení argumentačně podpoří jeho všestrannou analýzou tvořivě využívá informací z odborné literatury, internetu, tisku a z dalších zdrojů, kriticky je třídí a vyhodnocuje posoudí a interpretuje komunikační účinky textu, svá tvrzení argumentačně podpoří jeho všestrannou analýzou postihne smysl textu, vysvětlí důvody a důsledky různých interpretací téhož textu, porovná je a zhodnotí, odhalí eventuální dezinterpretace textu rozeznává manipulativní komunikaci a dovede se jí bránit orientuje se v typologii informačních zdrojů, které lze využít při zpracovávání dějepisné problematiky analyzuje a interpretuje text jako historický pramen a zdroj historických dat, posoudí jeho relevantnost odliší informační jádro textu od jeho složek hodnotících posoudí komunikační záměr textu, motivaci jeho původce využívá odbornou historickou literaturu jako zdroj informací porozumí výhodám i nebezpečím spjatým s otevřenými webovými zdroji informací (dostupnost informací, jejich relevance apod.) je si vědom nebezpečí propagandistického či ideologického zneužití písemných a jiných projevů Vzdělávací obsah vzdělávací oblasti Informatika a informační a komunikační technologie podle RVP G V této části koncepčních podkladů k tvorbě školních vzdělávacích programů je pro tematické celky (a také pro úvodní podkapitolu Historikovo řemeslo ) učebnicové sady Moderní dějiny pro střední školy shrnut do tabulky obsah a dále přesné znění realizovaných výstupů vzdělávání tak, jak je stanovuje Rámcový vzdělávací program pro gymnázia pro vzdělávací oblast Informatika a informační a komunikační technologie a jak jsou současně realizovány v daných tematických celcích. Jedná se o výsledky vzdělávání, k jejichž realizaci učebnicová sada přispívá primárně formou studentské aktivity v pracovním sešitu. Ve sloupci s dalšími dílčími výstupy vzdělávání jsou vyjádřeny cíle výchovně-vzdělávacího procesu v souvislosti s příslušným obsahem vzdělávání vzdělávací oblasti Informatika a informační a komunikační technologie; vzhledem k vazbě výstupů na aktivitu studentů realizovanou cvičeními pracovního sešitu mají výstupy univerzální charakter pro všechny tematické celky (pouze v posledních dvou tematických celcích jsou navíc zařazeny výstupy související s učebnicovým výkladem o vývoji informačních technologií). Přehled rozvíjených klíčových kompetencí a zapojených průřezových témat v učebnici a pracovním sešitu naleznete výše v oddílu věnovaném analýze učebnicové sady s ohledem na vzdělávací oblast Člověk a společnost RVP G. Historikovo řemeslo U str. 7 9, PS str. 6 8 Obsah vzdělávání: Realizované výstupy podle RVP G: Další dílčí výstupy: minulost a dějiny konstrukce obrazu minulosti historie jako věda její cíl, charakteristické prvky dějinné vědomí společnosti postup historikovy práce objektivita historického poznání zdroje historických informací, práce s nimi internet a otevřené zdroje jako nástroj historika, jejich přínosy a rizika orientuje se v možnostech uplatnění ICT v různých oblastech společenského poznání a praxe využívá dostupné služby informačních sítí k vyhledávání informací, ke komunikaci, k vlastnímu vzdělávání a týmové spolupráci využívá nabídku informačních a vzdělávacích portálů, encyklopedií, knihoven, databází a výukových programů posuzuje tvůrčím způsobem aktuálnost, relevanci a věrohodnost informačních zdrojů a informací zpracovává a prezentuje výsledky své práce s využitím pokročilých funkcí aplikačního softwaru, multimediálních technologií a internetu chápe internet jako významný zdroj historických informací vyhledá na internetu zdroje informací podle klíčových slov či jinak specifikovaného zadání uvědomuje si rizika, která plynou z využívání otevřených (webových) zdrojů informací pro zmapování dějepisné problematiky (možná subjektivnost, neodbornost, propagandistický účel podání aj.) je schopen rozpoznat relevantní internetové zdroje informací využívá internetové encyklopedie a slovníky ke zpracování textů a prezentací používá softwarové nástroje KONCEPČNÍ PODKLADY K TVORBĚ ŠVP 19

20 První světová válka a nová Evropa U str , PS str Obsah vzdělávání: Realizované výstupy podle RVP G: Další dílčí výstupy: evropská společnost a hospodářství na počátku 20. století kolonialismus a jeho kořeny krizové momenty a zdroje napětí v mezinárodních vztazích počátku 20. století moderní nacionalismus a jeho kořeny diplomacie a diplomatické aliance před první světovou válkou další příčiny první světové války boje na západní frontě v letech a fenomén zákopové války východní a jižní fronta první světové války technologické inovace a světový konflikt české národní hnutí v době první světové války, česká politika ve vztahu k Rakousku-Uhersku konec první světové války a její sociální, ekonomické a politické dopady pařížská mírová konference, mírové smlouvy a nová mapa Evropy; pojem versailleský systém princip národnostního sebeurčení vznik Československé republiky, boj o hranice a národnostní situace nového státu, základy politického systému krize carského Ruska, únorová revoluce 1917 a bolševický převrat bolševismus jako ideologie, její kořeny orientuje se v možnostech uplatnění ICT v různých oblastech společenského poznání a praxe využívá dostupné služby informačních sítí k vyhledávání informací, ke komunikaci, k vlastnímu vzdělávání a týmové spolupráci využívá nabídku informačních a vzdělávacích portálů, encyklopedií, knihoven, databází a výukových programů posuzuje tvůrčím způsobem aktuálnost, relevanci a věrohodnost informačních zdrojů a informací zpracovává a prezentuje výsledky své práce s využitím pokročilých funkcí aplikačního softwaru, multimediálních technologií a internetu chápe internet jako významný zdroj historických informací vyhledá na internetu zdroje informací podle klíčových slov či jinak specifikovaného zadání uvědomuje si rizika, která plynou z využívání otevřených (webových) zdrojů informací pro zmapování dějepisné problematiky (možná subjektivnost, neodbornost, propagandistický účel podání aj.) je schopen rozpoznat relevantní internetové zdroje informací využívá internetové encyklopedie a slovníky ke zpracování textů a prezentací používá softwarové nástroje Meziválečné období U str , PS str Obsah vzdělávání: Realizované výstupy podle RVP G: Další dílčí výstupy: versailleský mírový systém a jeho fungování, evropské mocnosti po první světové válce a jejich vztahy Československo ve 20. letech: od konsolidace k růstu mimoevropský svět ve 20. letech: USA, Čína, Indie, Turecko demokracie a nedemokratické režimy v meziválečné Evropě, kořeny totalitarismu, fašistická a nacistická ideologie nástup fašismu v Itálii a nacismu v Německu Velká hospodářská krize, její kořeny, společenské a politické důsledky, politická radikalizace Československo a Velká hospodářská krize: dopady, vládní opatření, vliv krize na politickou scénu stalinismus v SSSR před druhou světovou válkou: kolektivizace, industrializace, velký teror, ideologické posuny španělská občanská válka a její celoevropský význam rozpad versailleského systému a kořeny politiky appeasementu japonská agrese ve východní a jihovýchodní Asii cesta k Mnichovu, zánik první republiky a druhá republika, problém tzv. mnichovského komplexu orientuje se v možnostech uplatnění ICT v různých oblastech společenského poznání a praxe využívá dostupné služby informačních sítí k vyhledávání informací, ke komunikaci, k vlastnímu vzdělávání a týmové spolupráci využívá nabídku informačních a vzdělávacích portálů, encyklopedií, knihoven, databází a výukových programů posuzuje tvůrčím způsobem aktuálnost, relevanci a věrohodnost informačních zdrojů a informací zpracovává a prezentuje výsledky své práce s využitím pokročilých funkcí aplikačního softwaru, multimediálních technologií a internetu chápe internet jako významný zdroj historických informací vyhledá na internetu zdroje informací podle klíčových slov či jinak specifikovaného zadání uvědomuje si rizika, která plynou z využívání otevřených (webových) zdrojů informací pro zmapování dějepisné problematiky (možná subjektivnost, neodbornost, propagandistický účel podání aj.) je schopen rozpoznat relevantní internetové zdroje informací využívá internetové encyklopedie a slovníky ke zpracování textů a prezentací používá softwarové nástroje 20 KONCEPČNÍ PODKLADY K TVORBĚ ŠVP