Poštovnictví v našich zemích v letech

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Poštovnictví v našich zemích v letech 1526 1722"

Transkript

1 KAPITOLA IV. Poštovnictví v našich zemích v letech Poštovní jízdní posel, døevoøez Hanse Schäuffleina ( ) ZAVEDENÍ POŠTY V ÈESKÝCH ZEMÍCH V ROCE 1526 Po smrti èeského a uherského krále Ludvíka Jagellonského v bitvì proti Turkùm u Moháèe v srpnu 1526 se ucházelo o èeský královský trùn nìkolik kandidátù, mezi nimi na základì tzv. vídeòských svatebních smluv s Jagellonci z roku 1515 také Habsburkové. Jejich kandidát na èeskou korunu, arcikníže Ferdinand, ihned vyslal do Prahy poselstvo, aby vyjednávalo s èeskými stavy o jeho nárocích. Volba nového èeského krále byla obtížná a jednání se protahovalo. Od Ferdinanda, v pøípadì zvolení, vyžadovaly èeské stavy èetné závazky, o kterých nemohli rakouští vyjednavaèi sami rozhodnout. Dopisem z 9. øíjna 1526 proto arciknížete prosili, aby nechal zøídit mimoøádné spìšné poštovní spojení, které by ho umožnilo o sporných otázkách rychle informovat a vèas od nìj obdržet pøíslušné pokyny. Ferdinanda, který byl v té dobì na cestì do Hainburku u Dìvína, kde chtìl projednávat nárok i na uherskou korunu, zastihl dopis 15. øíjna a ihned nechal požadované spojení zøídit. Spìšní poslové taxiské rakouské pošty jezdili pravdìpodobnì po zemské silnici mezi Vídní a Prahou pøes jižní Moravu a jižní Èechy. Nepochybnì to byli zdatní jezdci, protože mu zprávu o zvolení 23. øíjna 1526 doruèili za 36 hodin. Vzápìtí poté, co se Ferdinand I. Habsburský ujal moci, snažil se oslabit do té doby mocnou pozici èeských stavù a jejich vliv na nejdùležitìjší královský úøad, èeskou kanceláø. Využil k tomu reorganizaci státní správy království a její propojení s vídeòskou administrativou. V roce 1527 ustavil ve Vídni dvorskou komoru jako ústøední finanèní, správní a politický úøad pro celé støedoevropské habsburské soustátí, tedy pro rakouské dìdièné zemì, zemì Koruny èeské a zemì Koruny svatoštìpánské (tedy Uhry a zemì s nimi spojené). Jí podøídil ve stejném roce založenou èeskou komoru v Praze, která mìla povinnost kontrolovat pøíjmy a výdaje královské pokladny a stala se nadøízenou døíve samostatné èeské kanceláøi. Pro komunikaci novì vzniklých orgánù státní správy ve Vídni a v Praze naøídil Ferdinand v roce 1527 zavést pravidelné neboli øádné (Ordinari) poštovní spojení, jehož jediným úkolem bylo zajistit vzájemnou pøepravu panovnických dopisù a úøední korespondence obou komor. V Praze byl založen úøad poštmistra a na zemské silnici mezi Vídní a Prahou, která se stala první poštovní tratí na našem území, vznikly první poštovní stanice, urèené pro výmìnu koní poštovních jízdních poslù kurýrù. Byly na trati rozloženy pøibližnì po 2 3 geografických mílích (1 míle cca 7,42 km), které mìli poštovní kurýøi ujet na jednom koni zhruba za 2 3 hodiny a pak si zde vymìnit unaveného konì za odpoèinutého. V nároènìjších terénech se zøizovaly blíže u sebe, a to zpùsobilo, že se nacházely i ve zcela malých a jinak bezvýznamných vesnicích. Na druhou stranu bylo výhodou, že v nich mohla poštovní správa snáze získat pøíslušné budovy, pozemky a dostatek píce pro poštovní konì. Svou roli sehrála i skuteènost, že se vìtší hrazená mìsta bránila tomu, aby se královská pošta usídlila za jejich branami. Poštovní personál totiž podléhal pøímo císaøské administrativì a mìstská správa nebo vrchnosti, na jejichž pozemcích se stanice nacházely, nemìly nad ním bezvýhradnou pravomoc. Mìsta navíc odmítala otevírat spìšným jízdním poslùm, kteøí v pøípadì nutnosti jeli i v noci, mìstské brány po setmìní. Pøedevším z tohoto dùvodu se poštovní stanice zøizovaly na neopevnìných pøedmìstích nebo v blízkých vesnicích. PRVNÍ POŠTOVNÍ TRAç V ÈESKÉM KRÁLOVSTVÍ PO ROCE 1527 O prvním poštovním spojení a poštovních stanicích z roku 1527 chybí podrobnìjší zprávy. Soupis poštovních stanic mezi Vídní a Prahou uvádìl až seznam z roku 1568 na rakouské stranì Stockerau, Hollabrun, Pulkau, na našem území Vratìnín, Slavonice, Èlunek, Samosoly, Sobìslav, Tábor,Votice a Nespeky. Nìkteré prameny ještì jmenovaly v blízkosti Prahy stanici U Køížku. Nutnost zakoupit potøebný pozemek a budovu a zajistit dostatek krmení pro konì vedla obèas k pøemístìní stanic z jedné obce do druhé. Tak byla v roce 1556 nahrazena stanice U Køížku stanicí v Jesenici u Prahy. Poštovní traù ztrácela význam v dobách, kdy panovník sídlil s celým dvorem v Praze, a byla proto nìkolikrát zrušena. K omezení nebo pøerušení èinnosti èasto vedly i finanèní dùvody. K roènímu pøerušení spojení došlo v letech , v roce 1538 pak král naøídil poštovní stanice zrušit a doruèovat poštu výhradnì dvìma pìšími posly, kteøí zázemí poštovních stanic nepotøebovali. To dobøe vystihuje skuteènost, že jediným dùvodem pro zøizování a existenci poštovních stanic byla v té dobì výhradnì èinnost spojená s výmìnou koní poštovních jezdcù. Znovu se zaèala pošta doruèovat jízdními posly a poštovní stanice byly opìt uvedeny do provozu až v roce Podle údajù z roku 1617 se poštovní stanice na èeské stranì nacházely v Jesenici, Nespekách, Bystøici, Milièínì, Táboøe, Tuèapech (pozdìji nahrazená stanicí v Košicích u Tábora) a v Èlunku. Definitivní podobu získala poštovní traù se stanicemi v Jesenici, Nespekách, Bystøici, Voticích, Sudomìøicích, Táboøe, Košicích u Tábora, Samosolech, Jindøichovì Hradci, Kunžaku, Slavonicích, Vratìnínì, Langau, Pulkau, Neudorfu, Hollabrunu, Stockerau a Enzersdorfu v roce Schéma první poštovní tratì 21

2 PANOVNICKÁ A ÚØEDNÍ KORESPONDENCE V 16. STOLETÍ 1/ Dùležitý a spìšný dopis s oznaèením cito, cito adresovaný nejvyššímu hofmistrovi, regentùm a komorním radùm hornorakouských zemí, pánùm Jakobu Ferreusovi a Stefanu Andesovi, Innsbruck, s poznámkou do rukou tyrolské komory, ,3/ List èeského krále Ferdinanda I., kterým naøizuje rychtáøi, purkmistrùm a konšelùm mìsta Kolína nad Labem, aby hromnièné a svatomartinské poplatky a peníze z ungeltu zaslali rentmistrovi èeské komory. Vlastnoruèní podpis krále, císaøská kanceláø, Pražský hrad, støeda po Tøech králích / List císaøe Rudolfa II., kterým naøizuje mìstské radì v Kolínì nad Labem, aby chránila Dorotu, dceru Kateøiny Èerné, pøed pomluvami. Vlastnoruèní podpis císaøe, císaøská kanceláø, Pražský hrad, / List císaøe Maxmiliána II. purkmistrùm a konšelùm Kolína nad Labem s pøíkazem, aby pro jeho jízdu z Èech do Rakous najali formanské vozy a konì. Vlastnoruèní podpis císaøe, císaøská kanceláø, Pražský hrad,

3 CESTOVNÍ A POŠTOVNÍ VOZY V STOLETÍ Koèí vùz, replika v mìøítku 1 : 1, zhotovená pro expozici Poštovního muzea podle dobového vyobrazení z roku 1568 Poulièní ruch v Zuydenu s vozem a krytými sanìmi, nizozemská rytina z poèátku 18. století Desetimístný otevøený poštovní vùz podle vyobrazení z roku 1594 Otevøený poštovní vùz podle vyobrazení ze 16. století Krytý poštovní vùz podle vyobrazení z roku 1574 Mìdirytina z konce 16. století zobrazující pøíjezd krytého poštovního vozu k italskému Frascati Setkání císaøe Karla V. s kurfiøtem Johanem Fridrichem 23. kvìtna 1552, mìdirytina podle døevorytu ze 16. století, detail 34

4 KAPITOLA V. Pošta v době velkých reforem, Hrabì Karel Josef Paar ( ), nejvyšší dìdièný dvorský poštmistr. Pùvodnì zastával úøad dìdièného poštmistra ve Štýrsku a od roku 1675 byl vrchním poštmistrem pro Èechy, Uhry a Rakousko. V roce 1676 ho císaø jmenoval komoøím a roku 1699 tajným radou. Za vìrné služby monarchii mu panovník udìlil øád Zlatého rouna (1712). Jeho manželkou se stala èeská šlechtièna Marie Renata ze Šternberka. Vedle dvorských funkcí se vìnoval sbìratelství a shromáždil kolekci vzácných mincí, které od nìj zakoupil císaø Karel VI. pro císaøský poklad ve Vídni. V roce 1722 musel postoupit èást svých dìdièných práv státu. Tempera na pergamenu neznámého autora vznikla pravdìpodobnì v Èechách nebo Rakousku v první polovinì 18. století POŠTOVNÍ SPRÁVA A ORGANIZACE ØÍZENÍ Na samém poèátku 18. století poštovnictví stále ještì fungovalo na principech nastavených o dvì století døíve. O dvacet let pozdìji, v roce 1722, nastal zlomový okamžik, ve kterém se zaèala rodit moderní poštovní služba. Tehdy pošta èásteènì pøešla ze soukromých rukou nejvyšších dìdièných poštmistrù Paarù pod státní správu a v roce 1743 se proces jejího zestátnìní dovršil. Rakouské administrativì se tím otevøela možnost pøizpùsobit zastaralý systém poštovních služeb nastupujícím spoleèenským zmìnám. Hospodáøství, obchod, finanènictví a pozdìji sociální pomìry nabíraly v monarchii nový smìr a pøedznamenaly nástup prùmyslové revoluce. Mìnící se podmínky vyžadovaly pružnìjší formu komunikace a dosavadní pošta, která v té dobì jako jediná pøepravu zpráv zajišùovala, požadavkùm na ni kladeným nestaèila. Proto v roce 1718 pøikázal císaø Karel VI. ( ) dvorské komoøe, aby vypracovala návrh na její pøevzetí do státní správy a pøipravila právní podklady pro jednání s nejvyšším dìdièným poštmistrem Paarem. Komora doporuèila, aby øízení pošty bylo svìøeno jí, a Paarùm nabídla za vykoupení dìdièného léna odstupné zlatých roènì. Jan Kryštof Paar pøistoupil na dohodu až v roce1722. Po složitém jednání si podržel titul nejvyššího dvorského a generálního dìdièného poštmistra, právo nadále ovlivòovat obsazování míst hlavních poštmistrù v Praze, Brnì, Vídni, Linci a ve Štýrském Hradci, jmenovat poštovní personál nižších kategorií a menší èást podílu z výnosù poštovních stanic. Stát získal z tzv. prvního recesu s Paary možnost ovlivòovat chod poštovnictví v monarchii a vùbec poprvé vìtší èást ziskù z jeho provozu odvádìt do státní pokladny. V prvních letech po èásteèném zestátnìní však stále náklady na poštovní provoz pøevyšovaly jeho výnosy, a i když byla ihned zavedena pevná pravidla pro výbìr poštovného za soukromou korespondenci, tento propad pokraèoval. Ze zprávy poštovního kontrolora Glanze o výsledku revize hlavních pošt v Praze, Štýrském Hradci, Brnì a Linci z roku 1724 je dobøe patrné, jaká byla v zemi situace a proè pošta o zisk pøicházela. Uvádìl, že soukromí vozkové stále ještì vozí cestující libovolným smìrem a pøes zákaz pøi tom užívají poštovní trubku, pøepravují je také zemští formané, kteøí pøibírají i korespondenci a mají vlastní listonoše i poselské místnosti, a dokonce si mìní konì na poštovních stanicích. Pøepravou soukromé korespondence si pøivydìlávají pøi prùchodu zemí také poslové z Lince a Norimberka a ve velkém ji pašují i další osoby. Èeská komora se na základì zprávy dotázala pražského poštmistra Jana Petra Nella, zda a za jakých podmínek by byl ochoten zajistit správu pošty v zemi. Nell v roce 1727 nabídl, že osobnì pøevezme náklady na její provoz v Èechách a z toho, co vybere na poštovném, bude odvádìt státní pokladnì zlatých a nad tuto èástku ještì polovinu, získá-li výhradní dohled nad poštovnictvím v zemi. Vìtších ziskù chtìl dosáhnout zavedením poplatkù za pøepravu dosud bezplatnì posílané úøední korespondence. Nellùv návrh dvorská komora nakonec zamítla. Pošta totiž potøebovala daleko radikálnìjší zásahy do organizace, struktury poskytovaných služeb a poštovní pøepravy, než Nell nabízel. Bylo nutné, aby ji stát zcela pøevzal do svých rukou a propojil se svým finanèním hospodaøením. Proto došlo v roce 1743 k tzv. druhému recesu s Paary. Císaøovna Marie Terezie ( ) jim odebrala zbývající pravomoci nad poštovním personálem a správou povìøila kancléøe dvorské komory hrabìte Antona Uhlenfelda. Paarovi byl ponechán jen dosavadní titul, osvobození od poštovného pro nìj, jeho manželku a dìti a doprava zdarma císaøskou poštou. Èlenové tohoto rodu se sice až do poèátku 19. století nadále významnì podíleli na správì poštovnictví v monarchii, ale již jako státem placení a jemu se zodpovídající úøedníci. Panovnice si pro sebe vyhradila právo jmenovat poštovní personál a státního kancléøe Uhlenfelda povìøila dohledem nad jeho služebními záležitostmi, tedy vyøizováním jmenovacích dekretù, služebních pøísah a návrhem trestù pøi provinìní. V roce 1749 provedla Marie Terezie reformu státní správy. Ústøedním èlánkem správy monarchie ve vìcech finanèních a veøejnì-politických se stalo Direktorium in publicis et cameralibus (Øeditelství pro veøejné a finanèní záležitosti). Místo dosavadních zemských místodržitelství zøídila v každé zemi rakouské mnohonárodnostní monarchie tzv. královskou reprezentaci a komoru, která dohlížela na veškeré politické a veøejné záležitosti, tedy i na zemskou poštu. Centrálním øízením pošty v monarchii byla povìøena v roce 1750 novì založená dvorská poštovní komise, jejímž pøedsedou se stal kníže Václav Paar. Její silné pravomoci ale panovnice záhy omezila. V roce 1755 byla dvorská komise reorganizována na vrchní poštovní komisi a v následujícím roce ji podøídila direktoriu. Pod názvem dvorská komise ve vìcech poštovních pøi direktoriu už mìla pouze posuzovat návrhy na poštovní reformy, pøedkládané nejvyšším dvorským 36

5 Polní pošta prošla od 16. století vlastním vývojem. Její organizace i služby byly stále propracovanìjší. První nejdùležitìjší zmìnou se stalo zøízení funkce polních poštmistrù a polních poštovních útvarù v šedesátých letech 16. století. Na ni navázalo oddìlení správy polní pošty od pošty civilní, naøízené dekretem císaøe Leopolda I. ( ) z 10. srpna Do jejího èela jmenoval poštmistra s titulem nejvyšší polní poštovní dùstojník, jemuž byl v té dobì podøízen jeden polní poštovní dùstojník, dva polní kurýøi a polní písaø. Polní poštmistr stál v èele polního poštovního úøadu, aktivovaného bìhem konfliktù, kde se pøebírala, tøídila a vydávala korespondence. V té dobì šlo výhradnì o korespondenci polní pošty uvnitø jednotlivých armádních útvarù, protože oboustranný úøední písemný styk s civilním zázemím zajišùovali poslové správních institucí, tedy i civilní pošty. V prùbìhu operací na vìtším území se podle potøeby zøizovaly detašované útvary polního poštovního úøadu, pøípadnì další polní úøady v místech velitelství jednotlivých armád. Menší polní útvary pracovaly poblíž frontové linie, takže správa polní pošty byla operativnìjší než v dobì, kdy ji ze zázemí øídila civilní pošta. Soukromá korespondence byla polní poštou pøipuštìna k pøepravì pravdìpodobnì poèátkem 18. století. Pisateli byli pøedevším vyšší dùstojníci, nikoli øadoví vojáci, a vìtšina zásilek byla urèena spolubojovníkùm a nesmìøovala do civilního zázemí. Zøejmì v dùsledku pozvolného nárùstu soukromého písemného styku byla ve tøicátých letech 18. století u polní pošty zavedena cenzura veškerých odesílaných i došlých dopisù. POŠTA V DOBÁCH VÁLEÈNÝCH Císaø Napoleon Bonaparte Polní poštovní úøedník a posel za sedmileté války ( ) V prùbìhu 18. a na poèátku 19. století byla rakouská polní pošta aktivována v mnoha vojenských konfliktech. Èásteènì se odehrávaly i na našem území nebo zde bylo umístìno velitelství nìkteré z rakouských armád. Pøipravenost polních pošt ovìøil rozsáhlý konflikt, který vstoupil do dìjin pod názvem války o rakouské dìdictví. Na jejich poèátku musela Marie Terezie hájit v tzv. první a druhé slezské válce ( , ) celistvost monarchie proti prusko-bavorsko-francouzsko-španìlsko-saské koalici. Boje vypukly 16. prosince 1740 a byly na dva roky pøerušeny mírem uzavøeným ve Vratislavi (1742) a ukonèeny mírem v Drážïanech (1745). Marie Terezie svùj nárok na trùn sice obhájila, ale monarchie ztratila Slezsko a Kladsko. Do èela rakouské polní pošty byl v roce 1741 jmenován polní poštmistr Jan Kristián Èerný. Vzhledem k tomu, že v této válce se v první øadì bojovalo o zemì Koruny èeské, pohyboval se hlavní polní poštovní úøad pøedevším na linii Lipník nad Beèvou Hranice na Moravì Odra. V roce 1742 byl zøízen polní poštovní úøad také v Èechách, kde pracovalo šest poštovních dùstojníkù, úøední sluha, sedm postiliónù, šest spìšných kurýrù a patøilo k nìmu 40 koní a 20 vozù. V prùbìhu váleèných operací mìly na území Èech vlastní polní pošty i nepøátelské armády Francie, Bavorska a Saska (saský polní poštovní úøad fungoval v roce 1742 v Èeském Brodì), které již tehdy používaly pro oznaèování polní korespondence razítka v podobì ARMÉE DE BOHEME na francouzských zásilkách a AR. DE SAX. na saských. Po krátké dobì míru vypukla v roce1756 válka sedmiletá, nebo také tøetí slezská, jak se nazývá konflikt mezi Pruskem na jedné stranì a rakousko-rusko- -sasko-polsko-švédskou koalicí na stranì druhé. Mír v Hubertsburgu u Lipska uzavøený 15. února 1763 znamenal pro rakouskou monarchii potvrzení územních ztrát a císaøovna se musela definitivnì Slezska a Kladska vzdát. Bìhem války byl roku 1756 aktivován polní poštovní úøad také u armády v Èechách v èele s olomouckým poštovním správcem Kašparem Baltazarem Hoferem, který byl o dva roky pozdìji vystøídán Ignácem Filenbaumem, pozdìjším pražským poštmistrem. Mìl k ruce tøi poštovní dùstojníky a k dispozici 20 koní a 4 povozy. Kromì toho byla v èinnosti u armádních útvarù øada detašovaných malých poštovních úøadù v èele s polním poštovním dùstojníkem, na našem území u Piccolominiho armády nedaleko Hradce Králové (1756), u armády rakouského vrchního velitele vévody Karla Lotrinského poblíž Benešova (1757), u generála Claryho v blízkosti Postoloprt (1759) a také u Chebu a Aše (1761), na Moravì u Studénky a Bílovce (1758), Horního Újezda (1759) nebo v Lošticích (1761). Bìhem vojenského tažení v Halièi v letech byl hlavní polní poštovní úøad zøízen na Moravì a v bøeznu 1778 pøesunut do Prahy s detašovaným polním úøadem v Horním Újezdu u Lipníka nad Beèvou, aktivovaným 1. kvìtna V èele polní pošty stál tehdy vrchní dvorský poštovní dùstojník Ignác Heldt. Bìhem dalších armádních pøesunù se sídlem hlavního polního poštovního úøadu stala poèátkem roku 1790 Kromìøíž, ale již v kvìtnu byl pøesunut do Nového Jièína a v srpnu do Olomouce. Jako jedna z mocností byla rakouská monarchie aktivním úèastníkem válek proti revoluèní a napoleonské Francii, které se odehrávaly mezi lety 1792 až 1814 a vyplnily znaènou èást vlády císaøe Františka I. ( ). Na naše území se pøenesly v do- Pøítisk pro pøíležitostnou poštovní dopisnici, vydanou Èeskou poštou k 200. výroèí bitvy u Slavkova v roce 2005 bì, kterou pøedznamenalo pøipojení Rakouska ke tøetí protifrancouzské koalici, jejímž základem byla rusko-anglická spojenecká smlouva z 11. dubna Válka vypukla 20. záøí 1805 vpádem francouzských vojsk do jižního Nìmecka. Nejvýznamnìjší bitva tohoto tažení se odehrála 2. prosince 1805 u Slavkova a skonèila vítìzstvím Francouzù. Dlouhé období válek ukonèil teprve paøížský mír 30. kvìtna 1814, nicménì prùchod francouzských i protinapoleonských vojsk devastoval zemi až do koneèné porážky Napoleona v roce Pošta v Pozoøicích na silnici mezi Brnem a Olomoucí, kde se pøed bitvou u Slavkova konala porada císaøe Napoleona, generála Joachima Murata a maršálù Nicolase-Jean de Soulta a Jeana Lannese, ke kterým se pozdìji pøipojili náèelník generálního štábu maršál Louis-Alexandre Berthier a poboèník císaøe generál Anne-Jean-Marie-René Savary. Fotografie z 30. let 20. století Altán na zahradì pošty v Pozoøicích, kde údajnì Napoleon odpoèíval 56

6 POŠTY A JEJICH ZAMÌSTNANCI Poštmistr Kamil Schopf s personálem u poštovního dostavníku, foto W. A. Mazura, asi 1873 Poštmistr s personálem a rodinou pøed poštou v Sobotínì, 1890 Poštmistr Kamil Schopf (ve služební uniformì zády ke kozlíku) s personálem na dvoøe pošty v Žamberku pøed odjezdem mimoøádnou poštou do Rychnova nad Knìžnou, foto W. A. Mazura, asi 1873 Vozka a listonoš pošty v Radimi u Jièína, 1905 Stanovištì poštovních vozù na nádvoøí horního øeditelství, Pøíbram, 1910 Pražský postilión Císaøovský, poèátek 20. století 96

7 KAPITOLA VII. Polní pošty za první světové války RAKOUSKÁ POLNÍ POŠTA První svìtová válka zaèala 28. èervence 1914, kdy Rakousko-Uhersko vyhlásilo válku Srbsku. Hlavními protivníky v ní byly evropské mocnosti Velká Británie, Francie a Rusko sdružené do tzv. Dohody na stranì jedné a Nìmecko, Rakousko-Uhersko a jejich spojenci, tzv. Trojspolek, na stranì druhé, ale brzy pøerostla do celosvìtového mocenského konfliktu, do nìhož bylo postupnì vtaženo na tøicet zemí vèetnì jejich zámoøských kolonií. Válèícími zemìmi se staly i Spojené státy americké a Japonsko. V Evropì se vedle bojù na Balkánì již 2. srpna otevøela západní fronta, když nìmecká armáda vstoupila do Lucemburska a o dva dny pozdìji do Belgie. Vpádem ruských vojsk do nìmeckého Východního Pruska 17. srpna se zaèalo bojovat na východní frontì, a poté co Itálie pøešla na stranu Dohody a 23. kvìtna 1915 vyhlásila válku habsburské monarchii, i na italské frontì. Další konflikt se rozhoøel mezi Ruskem a Tureckem. Zaèal koncem øíjna 1915, kdy turecké bitevní lodì ostøelovaly ruské èernomoøské pøístavy Sevastopol, Odìsu a Feodosii. Válka se postupnì pøenesla také na území Zakavkazka, Persie, Iráku, Palestiny, do nìmeckých kolonií v Africe, Èínì a Oceánii a na mnohá další místa. Ètyøletý konflikt skonèil porážkou Nìmecka, Rakousko-Uherska a jejich spojencù a podepsáním pøímìøí 11. listopadu 1918 ve francouzském Compiègne. Pøímými i nepøímými dùsledky bolševickým pøevratem v Rusku, rozpadem rakousko- -uherské monarchie a osmanské øíše, hospodáøským vyèerpáním Nìmecka, zmìnou velmocenských koloniálních pomìrù a dalšími hlubokými spoleèenskými zvraty ovlivnila válka celé neklidné 20. století. Do armád válèících státù bylo povoláno kolem 70 mil. mužù, z nichž pøibližnì 10 mil. padlo, 20 mil. bylo zranìno a 7 mil. zajato. Každý z nich byl odtržen od své rodiny a pøátel s jedinou možností kontaktu prostøednictvím korespondence. Mezi jejich domovy a váleènými liniemi proudilo obrovské množství dopisnic a dopisù, z nichž je na první pohled patrné, že je psali i ti, pro které to pøed válkou nebylo obvyklé. Aù už byly napsány vytøíbeným rukopisem, nebo nejistou rukou a plné gramatických chyb, vždy obsahovaly základní myšlenku: Netrpìlivì èekám na zprávy od vás. První generální øeditel rakouské polní pošty Jan Baptista Vaclík ( ). Nastoupil k poštì jako praktikant u vídeòské spedice listovní pošty a rychle v kariéøe postupoval. Roku 1912 už dosáhl hodnosti c.k.dvorního rady u ministerstva obchodu. Generálním øeditelem rakouské polní pošty byl v letech O jeho služby projevilo po rozpadu monarchie zájem èeskoslovenské ministerstvo pošt a telegrafù a byl vyslán do Vídnì jako zástupce ÈSR ve vìcech poštovních. Dne 4. èervence 1920 se stal pøedsedou poštovního oddìlení v odboru pro spisovou rozluku pøi tamním úøadu reparaèního komisaøe Úkol zprostøedkovat písemný styk mezi civilním zázemím a svými vojáky, z nichž mnozí byli pøímo v bitevním poli, mìly polní pošty, které zavedly všechny válèící strany. Rakouskou polní poštu zøídilo ministerstvo obchodu hned následující den po vypuknutí války, 29. èervence 1914, a èinnost zahájila vzápìtí poté, 4. srpna. Byla to velmi dobøe organizovaná vojenská instituce, která musela èinnost provádìt operativnì podle stále se mìnící situace a udržet si ve váleèných podmínkách provozuschopnost a provázanost s civilní poštovní správou. Do života polní poštu uvedl, a až do roku 1916 vedl její hlavní øeditelství se sídlem ve Vídni, generální øeditel Jan Baptista Vaclík, rodák z Plavu u Èeských Budìjovic a bývalý vysoký úøedník rakouského ministerstva obchodu. Celá tíha úkolu spoèívala na hlavních polních poštovních úøadech (K. u. K. Hauptfeldpostamt), polních poštovních úøadech (K. u. K. Feldpostamt), stanièních poštovních úøadech (K. u. K. Etappenpostamt) a na železnici, která poštovní zásilky pøepravovala mezi zázemím a èasto velmi vzdálenými bitevními liniemi nebo okupovaným územím. Na každé frontì byl zøízen hlavní polní poštovní úøad, zajišùující poštovní provoz a pøepravu zásilek z a do polních poštovních úøadù a koordinaci s civilní poštovní a železnièní správou. Nižšími instancemi byly polní poštovní úøady, obstarávající poštu pro pøíslušné jednotky, oddìlení a armádní stanice. Nemìly stálé sídlo a pohybovaly se tìsnì za frontovými liniemi, s nimiž postupovaly nebo ustupovaly spolu s vojskem. Proto, ale samozøejmì také kvùli utajení polohy, mìly jako identifikaèní znak pøidìlené èíslo, které nahrazovalo místní název. Tímto èíslem musely být oznaèeny všechny pøicházející i odcházející zásilky stejnì jako úøední a podací poštovní razítka, peèetidla, plomby, úøední spisy a pomùcky. Hlavní poštovní úøad pak operativnì zajišùoval poštovní pøepravu k jednotlivým polním poštovním úøadùm podle jejich aktuální dislokace. Stanièní poštovní úøady vykonávaly svou èinnost víceménì na stabilních místech a byly zøizovány podle potøeby na obsazených územích. Jejich úkolem bylo zprostøedkovávat poštovní styk po stanièních armádních liniích a pro pøíslušné vojenské formace. Zároveò zajišùovaly poštovní a telegrafní spojení tamního obyvatelstva s Rakousko-Uherskem vèetnì Bosny a Hercegoviny. Nìkteré z nich užívaly v úøedním názvu èíslo, jiné název místa, ve kterém sídlily, pøedevším když šlo o vìtší obsazená mìsta, kde mìla armáda svá správní støediska. Nacházely se napø. v Tiranì, Udine, Kragujevaci, Ipeku, Chelmu a jinde. Zvláštní kontaktní úøady mìla rakouská námoøní flotila, pro oblast Støedomoøí to byl Pula, poštovní úøad I., pro dunajskou flotilu Budapešù, velitelství námoøního detachementu. Personální složení všech typù polních poštovních úøadù bylo obdobné jako u civilních. Službu zajišùovali úøedníci polní pošty a podúøednický a pomocný personál. Sloužili u nich vesmìs mobilizovaní zkušení zamìstnanci civilních poštovních a telegrafních úøadù. Veškerý personál musel nosit pøedepsanou vojenskou uniformu s pøíslušným oznaèením. Každý polní poštovní úøad byl vybaven vlastními provozními a pøepravními prostøedky. Nejdùležitìjší z nich byl manipulaèní poštovní vùz. Sloužil k pøepravì kanceláøského a provozního zaøízení bìhem pøesunu a zároveò jako pojízdná tøídírna. Vedle nìho mìla polní pošta lehké vozíky, s nimiž se jezdilo pro zásilky z domova, dopravované vìtšinou vlaky na nádraží nacházející se nejblíže k frontì nebo tam, kde byl vìtší polní poštovní úøad. V pøípadì potøeby se ale musela spokojit i s ukoøistìnými nákladními vozy nebo žebøiòáky a v zasnìženém horském terénu se osvìdèily také sanì tažené psy. Hlavní, stanièní a snad i nìkteré velké polní poštovní úøady mìly v omezené míøe k dispozici také nákladní automobily nebo menší dodávková auta a motocykly. 106

8 KAPITOLA VIII. Československá pošta v letech PRVNÍ LÉTA SAMOSTATNOSTI Prvním úkolem poštovní správy, pro èeské zamìstnance jistì radostným, byla výprava telegrafického obìžníku Národního výboru okresním výborùm a obecním úøadùm v Èechách, na Moravì a ve Slezsku, který oznamoval samostatnost právì zrozeného èeskoslovenského státu. Stalo se to 28. øíjna 1918 v hod. Pøedstavitelé nového státu však byli velice brzy postaveni pøed závažné úkoly a problémy, z nichž mnohé museli øešit neodkladnì i za cenu øady improvizací. Dìlo se tak v podmínkách válkou rozvráceného hospodáøství a za situace, kdy Èeskoslovensko nemìlo na mnoha místech pevnì stanovené hranice a rovnìž jej nehodlaly respektovat sousední státy. Situaci jistì neusnadòovala ani skuteènost, že velká válka, jak se jí tehdy øíkalo, ještì neskonèila, neboù pøímìøí bylo uzavøeno ve francouzském Compiégne až 11. listopadu. Také vùdèí osobnosti boje za národní samostatnost, Tomáš Garrigue Masaryk, Edvard Beneš a Milan Rastislav Štefánik, se tou dobou nacházely v zahranièí, i když s dùležitým posláním. Èeskoslovensko pøevzalo hned prvním zákonem Národního výboru z 28. øíjna 1918 rakouský právní systém. Èlánek 2. tohoto zákona stanovil, že veškeré dosavadní zemské a øíšské zákony a naøízení zùstávají prozatím v platnosti. Dùvodù pro toto opatøení bylo nìkolik. Pøednì bylo zapotøebí pøedejít právnímu chaosu a nedopustit naprosté zhroucení státních orgánù. Rakouský právní systém pøedstavoval kvalitní soubor zákonù, naøízení a norem, který nebylo tøeba ihned mìnit a rušit, a navíc jeho užívání bylo v každodenní praxi osvojeno všemi státními a veøejnými zamìstnanci. Stejnì tak zùstaly platné všechny normy týkající se pošty, telegrafu a telefonu, vèetnì poštovního zákona z roku Nejinak tomu bylo u správního rozdìlení, nomenklatury poštovních úøadù i pragmatikálního a smluvního postavení asi zamìstnancù pošty v Èechách, na Moravì a ve Slezsku a na Slovensku a Podkarpatské Rusi. Základním pilíøem èeskoslovenské poštovní správy se krátce po pøevratu stalo ministerstvo pošt a telegrafù, zøízené zákonem è.40 Sb. z.a n. ze 13. listopadu Do jeho èela byl postaven Jiøí Støíbrný, osobnost velice rozporuplná. Støíbrný mìl nepochybné zásluhy o stát jako jeden z mužù 28. øíjna a úèastník domácího protirakouského odboje, pozdìji se však zapletl do rùzných korupèních afér a stal se exponentem národních fašizujících hnutí. Zøízením samostatného poštovního resortu byly vyslyšeny hlasy tìch odborníkù, kteøí poukazovali na nepružnost a byrokratismus pøíliš široce koncipovaného vídeòského ministerstva pro obchod, kam pošta spadala. Stoupenci samostatného resortu pro správu pošty logicky argumentovali pøíkladem železnic, které byly vyèlenìny ku prospìchu vìci z tohoto ministerstva již roku Jestliže jmenování Jiøího Støíbrného ministrem mùže být vnímáno prizmatem jeho pozdìjšího lidského a politického osudu pøinejmenším s rozpaky, rozhodnutí ustanovit JUDr. Maxmiliána Fatku nejvyšším výkonným pøedstavitelem pošty a telegrafu v Èeskoslovensku bylo vyslovenì šùastným krokem. Národní výbor již 30. øíjna jmenoval Fatku plnomocníkem pro poštovní a telegrafní službu v Království èeském a dekretem ze 4. listopadu generálním øeditelem pošt a telegrafù v území státu èeskoslovenského. Fatka, do té doby pøednosta prezidia pražského poštovního øeditelství, patøil k nejvýraznìjším osobnostem v dìjinách našeho poštovnictví. Byl to neobyèejnì vzdìlaný odborník s mezinárodním rozhledem, který profesionální a lidské kvality prokázal již ve vysokých funkcích na pøedváleèném vídeòském ministerstvu a bìhem první svìtové války v nesnadné pozici na pražském poštovním øeditelství. Ve vedení Èeskoslovenské pošty zùstal až do roku 1935, kdy odešel na odpoèinek. Dvakrát, v letech a roku 1926, stanul v èele resortu jako ministr úøednických vlád. Po roce 1935 jej ve funkci generálního øeditele vystøídal jeho námìstek JUDr. Karel Dunovský, stejnì jako on vynikající odborník. Dunovský se rovnìž stal ministrem pošt a telegrafù, avšak za zcela jiných okolností bìhem mnichovské krize v úøednické vládì generála Jana Syrového. Jedním z nejpalèivìjších problémù poštovního resortu byla otázka personálního zajištìní podøízených služeben a s ní spojená loajalita zamìstnancù. Zástupci pražského Øeditelství pošt a telegrafù složili slib vìrnosti Národnímu výboru 29. øíjna Naprosto odlišná situace panovala na územích obývaných pøevážnì obèany nìmecké a maïarské národnosti. Snaha nìmeckých obyvatel v èeském pohranièí pøipojit tato území k Rakousku èi Nìmecku pomìrnì rychle ztroskotala. Národnostní nepokoje, napø. v Jihlavì a v Chebu, spojené s obìƒmi na životech, však doznívaly ještì v roce Poštovním zamìstnancùm nìmecké národnosti nabídla èeskoslovenská poštovní správa jazykové kurzy èeštiny nebo pøeložení do vnitrozemí za úèelem zdokonalení se ve státním jazyce. Tento pøístup se však u nich nesetkal s velkou odezvou a situace nebyla z národnostního hlediska nikdy uspokojivì vyøešena. Nìmeètí zamìstnanci ze služeb pošty z velké èásti odešli a na poštovních úøadech v pohranièí pracovali po celou dobu existence první èeskoslovenské republiky vìtšinou Èeši. Mnohem složitìjší situace nastala na území budoucího Slovenska a Podkarpatské Rusi. Jestliže vznik nového státu v hranicích historických èeských zemí mohl být chápán jako èin potvrzující pradávnou státnost, odtržení Horních Uher a karpatské župy (budoucí Podkarpatské Rusi) se stalo pro Maïary zvlášù tìžkou ranou. Vznik Èeskoslovenska drtivá vìtšina Dne v hod. vypravila pošta z Prahy telegrafickou cestou obìžník Národního výboru o vzniku èeskoslovenského státu, doruèený prostøednictvím poštovních a telegrafních úøadù všem okresním a obecním úøadùm 115

9 POŠTOVNÍ AUTOBUSOVÁ DOPRAVA Vrcholné období poštovní automobilové dopravy spadalo v Èeskoslovensku do druhé poloviny dvacátých let. Krátce po vzniku samostatné republiky pøistoupila poštovní správa k obnovì a výstavbì poštovní autobusové a automobilové dopravy. Od kvìtna 1919 zaèaly opìt fungovat nìkteré bývalé autobusové linky z doby Rakousko-Uherska a postupnì vznikaly nové, jejichž zavádìní tehdejším ministerstvem pošt a telegrafù bylo podmínìno dohodou s úøady politické a místní správy, v té dobì okresními hejtmanstvími nebo obecními výbory. Brzy zaznamenala èeskoslovenská poštovní autobusová doprava rychlý vzestup. Zatímco v roce 1919 disponovala 32 vozy na 260 km tratí, v roce 1927 provozovala již 326 vozù na km. K nejvìtšímu rozmachu pøi zøizování nových tratí došlo v letech Tehdy jich vzniklo celkem 66. Dne 21. ledna 1925, krátce poté, co byl vytvoøen státní podnik Èeskoslovenská pošta, byla ustanovena Správa poštovní automobilní dopravy. Vlastní provoz zajišùovaly stanice poštovní autodopravy, které byly zøizovány podle potøeby po celé republice. Vozový park naší poštovní automobilové dopravy byl tvoøen pouze výrobky èeskoslovenského automobilového prùmyslu, zprvu vozidly znaèky Praga, Laurin & Klement (resp. Škoda, od roku 1925 automobilku pøevzal plzeòský koncern) a v dalších letech i Walter. Hlavní administrativní a technickou základnu pro automobilní a autobusovou dopravu zøídila poštovní správa v Praze. Prvním, avšak pouze nouzovým øešením bylo umístìní skladù a dílen v bývalém vojenském skladišti, v Citadele na Vyšehradì. Zde se zpoèátku, vzhledem k nedostatku nových autobusù, provizornì upravovaly nákladní automobily Laurin & Klement pro dopravu osob. Již v roce 1923 byly ale v Praze-Vršovicích postaveny zcela nadèasovì moderní garáže, na svou dobu s takovými technickými vymoženostmi, jako byl podzemní bezpeènostní sklad pohonných hmot. O tøi roky pozdìji vyrostla v jejich sousedství administrativní budova Správy poštovní automobilní dopravy vèetnì dílenských a skladištních prostor. O úrovni nových dílen a kvalitní práci jejich zamìstnancù svìdèí to, že od roku 1927 k nim byla pøièlenìna státní opravna automobilù, spravovaná døíve ministerstvem veøejných prací a zajištující opravy a údržbu všech motorových vozidel ostatních resortù státní správy. V témže roce pošta provozovala celkem 326 vozidel, z toho 3 osobní automobily, 1 motocykl, 236 autobusù a 79 nákladních automobilù. Výstavba nového areálu pražské Správy poštovní automobilní dopravy byla prozíravým krokem, neboù v roce 1927 potkala vyšehradskou Citadelu a s ní i celou poštovní autodopravu katastrofa vyhoøely sklady a dílny vèetnì deponovaných náhradních dílù a technického vybavení. V roce 1929, v dobì, kdy kulminoval rozvoj poštovní autodopravy, spravovala pošta na území republiky 150 autobusových linek a 340 vozidel, které pøepravily 4 miliony osob a témìø pùl milionu tun nákladù. Návštìva ministra pošt a telegrafù Františka Noska na novostavbì dílenské budovy Správy poštovní automobilní dopravy (SPAD) v Praze-Vršovicích, duben 1928 Poštovní autobus Laurin & Klement jezdící na trati Chrudim Trhová Kamenice, poèátek 20. let V období hospodáøské konjunktury a celkového ekonomického oživení v letech sílila konkurence soukromých autodopravcù a s iniciativou v této oblasti vystoupila také státní železnièní správa. Ve snaze posílit postavení státních drah pøed vzrùstající konkurencí soukromé i poštovní autobusové dopravy zaèala od roku 1927 zøizovat vlastní automobilovou osobní i nákladní dopravu. Vzájemnì si tedy konkurovali pošta, železnice a soukromí dopravci. Poštovní autobusová doprava byla již dlouho trnem v oku ministerstvu železnic, které se domnívalo, že její správa patøí spíše do jeho podøízenosti. Ministerstvo pošt a telegrafù se bránilo a poukazovalo zvláštì na platný rakouský poštovní zákon z roku 1837 o monopolu pošty na dopravu osob. Aù již tomu bylo s oprávnìností nárokù té èi oné strany jakkoli, ve prospìch poštovní správy mluvila zcela jasnì dlouholetá tradice. Nešlo však jen o tradici, nýbrž také o funkèní a zavedený systém. Odpùrci poštovní automobilové dopravy poukazovali na skuteènost, že poštovní správa kromì hromadné dopravy osob a odvozu poštovních zásilek obstarávala poštovními automobily s nemalým ziskem i dopravu dalších nákladù, zejména kusového zboží. Tato èinnost, která poštì skuteènì v žádném pøípadì nepøíslušela a nemìla ani historické nebo z logiky vìci vyplývající odùvodnìní, také nakonec ovlivnila výsledek celého dlouholetého sporu. V tomto smyslu proti poštovní správì velmi ostøe vystoupili pøedevším soukromí autodopravci, mající koncem dvacátých let na celkovém objemu automobilové dopravy velký podíl a tudíž i znaèný vliv. Rozrùstal se park nákladních automobilù soukromých speditérù a vznikaly první velké soukromopodnikatelské dopravní spoleènosti, jako napø. v roce 1920 Autodopravní akciová spoleènost v Holešovicích nebo v roce 1931 Jihoèeské podniky pro automobilovou dopravu (JAS). Spojený tlak odpùrcù poštovní automobilové, a hlavnì autobusové dopravy vedl nakonec k tomu, že oba státní automobilové provozy, železnièní a poštovní, byly slouèeny a vèlenìny pod správu ministerstva železnic. Na základì 79 zákona è. 198 Sb. z. a n. o dopravì motorovými vozidly z 23. prosince 1932 pøešel dnem 1. ledna 1933 poštovní automobilový provoz z oboru ministerstva pošt a telegrafù do resortu ministerstva železnic a veškerý personál pod správu ÈSD. Organizace provozu zùstala zpoèátku beze zmìny. Místo Správy poštovní automobilní dopravy byla zøízena Správa automobilní dopravy ÈSD v Praze-Vršovicích a stanice automobilní dopravy ÈSD po celé republice. Bìhem roku 1933 poštovní automobilová doprava zcela splynula s autodopravou ÈSD. V lednu téhož roku 130

10 KAPITOLA IX. Pošta a poštovní zaměstnanci za druhé světové války Øíšská dopisnice vydaná po uzavøení mnichovské dohody na oslavu záboru pohranièních území, zaslaná z Liberce do Prahy, Poštovní zamìstnanci ze Sudet s ministerským radou JUDr. Karlem Tomíèkem z ministerstva pošt a telegrafù a poštovním øeditelem Radovanem Saalem pøi pøípravì vyklízení zabraných sudetských poštovních úøadù, POŠTA V DOBÌ MNICHOVA A PROTEKTORÁTU ÈECHY A MORAVA Na možnost vypuknutí války se èeskoslovenská poštovní správa pøipravovala vydáním øady instrukcí vypracovaných jednotlivì pro každý poštovní úøad. Po obdržení rozkazu od pøíslušného poštovního øeditelství, telegrafního stavebního úøadu nebo velitelství vojska mìl jeho personál omezit èi zastavit pøíjem soukromých zásilek, zajistit pokud možno nepøetržitou telegrafní a telefonní službu a odeslat v uzávìrech vlakovou poštou nebo zvláštním evakuaèním vlakem veškeré postradatelné peníze, ceniny a další pøedepsaný materiál urèenému sbìrnému evakuaènímu poštovnímu úøadu. V pøípadì bezprostøedního ohrožení nepøítelem mìl o evakuaci rozhodnout sám poštmistr. Kdyby hrozilo, že ji nestihne a úøad cizí armáda obsadí, mìl spálit dùvìrné a dùležité spisy a z telegrafních a telefonních pøístrojù odmontovat nejdùležitìjší souèástky tak, aby nebyly provozuschopné. Pøedevším však mìl, jak nabádaly mobilizaèní instrukce, jednat s rozvahou a klidem a pùsobit dobrým pøíkladem nejen na personál, ale i na ostatní obyvatele. Ohrožení republiky se skuteènì pøiblížilo a 23. záøí 1938 byla vyhlášena mobilizace. Ministerstvo národní obrany spolu s ministerstvem pošt a telegrafù aktivovalo podle pøedem vypracované smìrnice také polní poštu. Její ústøedna byla pro potøebu hlavního armádního velitelství zøízena v Pøerovì a pro pøepravu polních poštovních zásilek bylo pøipraveno 20 vlakových pošt. Do provozu však byly uvedeny pouze na tratích: Pøerov Poprad, Pøerov Havlíèkùv Brod a Pøerov Moravská Nová Ves, pøièemž jezdily do 12. listopadu. Dne 29. záøí podepsali Adolf Hitler, Benito Mussolini, Neville Chamberlain a Edouard Daladier mnichovskou dohodu. Osamocenému Èeskoslovensku nezbylo, než se snaze o zachování míru, jak Velká Británie a Francie interpretovaly svùj ústupek hitlerovské øíši, podøídit. Mobilizace skonèila a 6. prosince se také uzavøely poslední služebny èeskoslovenské polní pošty. Následné odtržení pohranièních území dopadlo tvrdì i na poštu. Podmínky vyklízení zabraných poštovních a telegrafních úøadù, které pøešly pod správu øíšské pošty, diktovalo Nìmecko, i když formálnì je dohodli zástupci øíšského ministerstva pošt a èeskoslovenského ministerstva pošt a telegrafù na jednání v Berlínì 29. øíjna. Èeskoslovenský poštovní provoz byl nejvíce postižen v oblasti telekomunikací a pøerušením kursù vlakových pošt na pohranièních spojích, jejichž 60 vozù vèetnì výrobní dokumentace navíc pøipadlo nìmecké stranì. Mezinárodní telefonní a telegrafní styk mìl být sice následnou písemnou dohodou zachován a obì strany se zavázaly, že po vytvoøení nové státní hranice mezi Øíší a Èeskoslovenskem budou vykonávat službu pro zajištìní provozu i druhé strany, ale tato ustanovení ve skuteènosti znamenala pro republiku velké ohrožení. Stávající mezimìstské a mezistátní telefonní sítì, kabelové i nadzemní tratì protnula nová hranice a nìmecká strana si pod záminkou zabezpeèení jejich provozuschopnosti vyžádala od èeskoslovenské poštovní správy veškeré plány i projektovou dokumentaci k zapojení ústøeden, mezimìstského a mezistátního telegrafního a telefonního vedení, k dálkovým kabelùm a k místní síti. Dále požadovala, a také dostala, pomùcky k rozhlasovým a radioelektrickým vysílacím a pøijímacím zaøízením, evidenci povolených radioelektrických soukromých zaøízení vèetnì amatérských a rozhlasových koncesí, movité zaøízení a dokumentaci k radioelektrickým dohlédacím stanicím a na dodávku proudu pro vysílací zaøízení. Tím se v rukou nìmecké øíše ocitla velká èást vojensky strategických materiálù, dùležitých pro koordinaci obrany zbytku èeskoslovenského státu. Pro dohledání ztracených, poškozených nebo znièených pøedmìtù a zaøízení z pøedávaných poštovních a telegrafních úøadù na zabraných územích byla vytvoøena paritní nìmecko-èeská komise. Aby nedošlo ke znièení pøedávaných úøadù a jejich zaøízení, prosadila si nìmecká strana, že pøípadné škody zpùsobené èeskými poštovními zamìstnanci, vojskem nebo èeským obyvatelstvem Èeskoslovensko uhradí. Souèástí podepsaného ujednání byly i personální otázky. Èeští zamìstnanci museli své úøady opustit a tìm, kteøí se pøihlásili k nìmecké národnosti a pøešli do služeb øíšské pošty, musela èeskoslovenská poštovní správa pøevést jejich osobní spisy. Pøedávání poštovních a telegrafních úøadù na odtrženém území zaèalo spolu s okupací pohranièních oblastí 1. øíjna O tøi dny pozdìji vyšel seznam poštovních úøadù, které mìly být v nìkolika etapách pøedá- 138

11 Po okupaci republiky zaèaly v protektorátu platit øíšské rasové zákony, pøijaté v Norimberku 15. záøí 1935, které v Èechách a na Moravì postihly více než osob. Do protektorátního právního systému bylo vèlenìno pøes 300 protižidovských naøízení, která Židy postupnì odsouvala na samý okraj spoleènosti a zbavovala všech práv. Mìli napø. zakázáno používat soukromé telefonní stanice i veøejné hovorny, vlastnit rozhlas, podávat zásilky na jiných než poštovních úøadech jmenovitì urèených a byli propuštìni ze služby u veøejné správy, tedy i poštovní. Jen malá skupina protektorátních Židù unikla perzekuci buï cestou legálního vystìhování, nebo útìkem za hranice, ostatní se stali rukojmími a obìùmi rasové nenávisti. Od podzimu 1941 zaèaly jejich deportace do ghett a vyhlazovacích táborù, odkud se již nemìli nikdy vrátit. Osud vìtšiny protektorátních Židù, a pozdìji Pošta v ghettu Terezín i z dalších zemí, byl spojen s ghettem v Terezínì, kam odjel první transport 24. listopadu S výjimkou prvního mìsíce pobytu a jedné povolené dopisnice v únoru 1942 nesmìli až do podzimu téhož roku dostávat ani posílat žádnou korespondenci. Podat o sobì zprávu mohli jen ilegální cestou, pøestože se tím vystavovali exemplárnímu potrestání vèetnì trestu smrti. Mezi vìzni veøejnì popravenými v ghettu ve dnech 10. ledna a 26. února 1942 byli i pisatelé ilegálních dopisù. Pøesto se motáky z ghetta v omezené míøe pašovaly až do konce války. Teprve16.záøí1942 byl obousmìrný poštovní styk, ovšem omezený mnoha naøízeními a nìkolikanásobnì cenzurovaný, povolen. Jeho pravidla, a to i pro docházející korespondenci, urèovala Ústøedna pro židovské vystìhovalectví v Praze. Byla to služebna øíšského gestapa pøímo podøízená Adolfu Eichmannovi, vedoucímu referátu IVB4 Hlavního úøadu øíšské bezpeènosti v Berlínì, a naøízení vydávala podle jeho pokynù. Vìzni smìli odeslat v urèeném termínu dopisnici o 30 slovech v nìmèinì. Zpráva nesmìla odrážet skuteènou situaci, ve které se nacházeli, a v podstatì byla omezena na sdìlení, že se jim daøí dobøe. Stejnì neutrální obsah musely mít dopisnice zasílané do ghetta. Èíst a psát mezi øádky se ale všichni brzy nauèili. Nacistické úøady nevedly k povolení poštovního styku žádné humanitární dùvody. Zcela naopak, mìl jim pomoci zakrýt hrùzné podmínky panující v ghettu i skuteèné zámìry na vyhlazení evropské židovské populace. Terezínské ghetto bylo ve skuteènosti likvidaèním táborem a pøestupní stanicí na cestì do vyhlazovacích táborù na východì. Z našeho území, nìmecké øíše a z ostatních evropských zemí obsazených nacisty sem bylo deportováno kolem Židù; jich zde zemøelo a bylo odsud transportováno do dalších koncentraèních táborù, pøedevším do Osvìtimi. Z deportovaných pøežily jen a v Terezínì se konce války doèkalo kolem vìzòù. Navenek byl ovšem Terezín prezentován jako místo, které Hitler daroval Židùm, a nacistická propaganda jej zneužila k odvrácení pozornosti od východních vyhlazovacích táborù. Datum povolení poštovního styku souviselo s pøíchodem prvních transportù z øíšského území, do nichž byli zaøazeni pøevážnì staøí a prominentní Židé a židovští míšenci, kteøí mìli ještì v domovinì silné zázemí a dopisnice od nich na èas uklidnily obavy, které o jejich osudu panovaly. Nejkrutìjší pøíklad nacistické manipulace, pøi nìmž hrála pošta tragickou roli, je spojen s tzv. rodinným táborem v Osvìtimi-Birkenau, zøízeném 8. záøí 1943, kam od té doby smìøovala vìtšina transportù terezínských vìzòù. Aby byl vyhlazovací charakter tábora zakryt, musel povinnì odeslat každý vìzeò minimálnì jednu dopisnici s uklidòujícím sdìlením, že se mu daøí dobøe. Takže i ti, kteøí pøišli do Osvìtimi-Birkenau se záøijovými transporty v roce 1943, dostali 5. bøezna 1944 dopisnice, na které museli napsat obvyklé sdìlení a uvést datum 25. bøezna Tøi dny nato, 8. bøezna, byli všichni usmrceni v plynových komorách. Pøipravené dopisnice byly odeslány mnoho dní po jejich smrti, koncem bøezna, a jejich pøíjemci v terezínském ghettu opravdu dlouho vìøili, že jejich blízcí žijí. Otevøít cestu pro hromadnou potravinovou pomoc do ghetta a východních táborù se snažily jednáním s Mezinárodním výborem Èerveného køíže v Ženevì pøedevším svìtové židovské organizace. Její financování zajišùovaly také spojenecké vlády a humanitární organizace a podílela se na nìm i èeskoslovenská exilová vláda. Ta zprvu zprávy o vyhlazovacích táborech, poskytnuté ženevským Prohlášení o rodovém pùvodu vyplnìné Františkem Procházkou, smluvním správcem telefonní hovorny v Košíku, Pošta jako souèást veøejné správy pøikroèila k propouštìní židovských zamìstnancù vèetnì míšencù ve smyslu norimberských zákonù na základì vládního naøízení 136/1940 Sb. o právním postavení Židù ve veøejném životì pro odbor zamìstnaneckého práva veøejných zamìstnancù z Každý zamìstnanec byl donucen vyplnit prohlášení o rodovém pùvodu Dopisnice z ghetta. Z propagandistických dùvodù byly pozdìji na korespondenci uvádìny názvy ulic, zavedené místo dosavadního oznaèení vìzeòských blokù, a vìzni na ní nesmìli uvádìt svá transportní èísla, pod kterými zde byli evidováni. Dopisnice je oznaèena pomocným razítkem, že odpovìï je možná jen prostøednictvím Židovské náboženské obce v Praze (pozdìji pøejmenované na Židovskou radu starších v Praze). Pøes ni a táborové velitelství pøecházela veškerá korespondence z a do ghetta Dopisnice do ghetta ještì s napsaným transportním èíslem vìznì (Ba 1325) a oznaèením vìzeòského bloku Q 316, která byla poslána prostøednictvím Židovské náboženské obce Dopisnice židovského vìznì z koncentraèního tábora v Sachsenhausenu, zaslaná z Oranienburgu, Všichni židovští vìzni museli svá jména doplnit o jméno Israel (muži) nebo Sára (ženy) Dopisnice z ghetta s pøedpisovì napsaným textem o tøiceti slovech, hùlkovým písmem, nìmecky. Z propagandistických dùvodù dovolily pozdìjší pøedpisy dopisnice s více než tøiceti slovy a psacím písmem, aby jejich stejný vzhled (a podobný obsah) nebudil pøílišnou pozornost Od záøí 1942 bylo povoleno posílat do ghetta také balíèky do 2 kg a od ledna následujícího roku balíky do 20 kg. Od bylo jejich posílání z protektorátu vázáno na tzv. pøipouštìcí známku, nalepenou na zásilce. Ty distribuovala Židovská náboženská obec podle seznamù schválených øíšskými úøadovnami, které tak získaly pøehled o všech, kdo vìzòùm v ghettu pomáhají. Ze strachu pøed Nìmci si proto známku nìkteøí pøíjemci ani nevyzvedli a prosba vìznì o pomoc nebyla vyslyšena. Terezínskou pøipouštìcí známku vytiskla Tiskárna bankovek v Praze podle návrhu litografa Bedøicha Fojtáška a byl na ní motiv krajiny u Terezína 140

12 KAPITOLA X. Pošta po roce 1945 Poštovního tajemníka Jana Fialu, èlena odbojové skupiny z poštovního úøadu Praha 31 v Moravské ulici, zatklo gestapo v roce 1942 a další léta okupace prožil v nìkolika nìmeckých vìznicích a káznicích. Vìznìní se štìstím pøežil a 14. dubna 1945 jej v nìmeckém Kreussenu osvobodila americká armáda. Konec války však nevítal v Praze, ale na poštách v Chebu, kde s dalšími èeskými poštovními zamìstnanci, vracejícími se zpìt do vlasti z nìmeckých lágrù a z totálního nasazení, zabezpeèoval poštovní majetek, který øádnì pøedal povìøenému zástupci ministerstva pošt 4. èervna Pøíbìh èeskoslovenského vlastence Jana Fialy, pøed válkou èlena Èeskoslovenské národnì socialistické strany, mìl šùastný konec. Jeho první práce v Chebu do jisté míry ilustruje situaci, v níž se pošta nacházela po osvobození v kvìtnu Nejdùležitìjším úkolem bylo zajištit poštovní úøady a telekomunikaèní zaøízení v pohranièí odtrženém od Èeskoslovenska mnichovskou dohodou a stejnì tak na územích zabraných Maïarskem po vídeòské arbitráži. Naléhavá byla zejména rychlá náprava škod zpùsobených válkou, vèetnì úplné obnovy vnitrostátního poštovního a telekomunikaèního provozu a podle možností daných pováleènou situací i mezinárodního poštovního styku. Na politický vývoj v pováleèném Èeskoslovensku mìlo rozhodující vliv vymezení velmocenských sfér vlivu mezi Sovìtským svazem a vítìznými západními mocnostmi. Vláda, ustavená v Košicích 4. dubna 1945 po bøeznovém odstoupení londýnského exilového kabinetu, byla složena z pøíslušníkù omezeného poètu politických stran, jež si rozdìlily jednotlivé resorty v rámci tzv. Národní fronty. V èele obnoveného ministerstva pošt stanul zástupce Èeskoslovenské strany lidové monsignor František Hála ( ), od roku 1940 èlen Státní rady èeskoslovenské v Londýnì, kam se uchýlil po odchodu do exilu v èervenci Ministrem zùstal ve všech dalších vládách až do komunistického puèe v únoru V bøeznu téhož roku byl spolu s pøedsedou strany Janem Šrámkem zadržen pøi nezdaøeném pokusu o útìk do ciziny a poslední léta života prožil v internaci v nìkolika vìzeních a pracovních lágrech. V rámci snah Slovákù o politickou a národní emancipaci v pováleèném Èeskoslovensku vznikl zcela nový exekutivní èlánek Sbor povereníkù (povìøencù). V prvním složení existoval již od 1. záøí 1944 za Slovenského národního povstání a stal se výkonným orgánem Slovenské národní rady, založené v prosinci 1943 na základì dohody mezi komunisty a pøedstaviteli demokratických politických stran na Slovensku. Po válce sídlil v Bratislavì a èlenil se na jednotlivé resorty, které svým poètem a strukturou v zásadì odpovídaly, kromì obrany a zahranièí, složení pražské vlády. Byl ustaven i úøad povìøence pro pošty (pozdìji spojù), jehož kompetence však zùstaly v praxi zcela okrajové a omezovaly se na nìkteré provozní, personální a hospodáøské záležitosti, napø. spolurozhodování o zøizování èi rušení pošt v rámci slovenských poštovních øeditelství. Úøad zanikl po pøijetí nové, tzv. socialistické, ústavy v roce Ministerstvo pošt svou èinností navázalo na stav pøed zánikem první Èeskoslovenské republiky, vèetnì obnovy funkcí specializovaných služeben a územních pùsobností poštovních øeditelství. Z názvu ministerstva ovšem definitivnì zmizelo stejnì jako z pojmenování poštovních úøadù a øeditelství oznaèení a telegrafù, které se nepochybnì dávno pøežilo. V prùbìhu okupace vyšlo v oboru poštovního a telekomunikaèního provozu mnoho naøízení a norem, vynucených a pøikázaných okupaèní správou nebo pøímo souvisejících s válkou a jejími následky. Vše bylo tøeba zrevidovat, zrušit nebo nahradit novými pøedpisy. K nápravì pomìrù pøispìl poštovní øád, který ministerstvo vydalo 1. èervence 1946 a jenž nahradil prozatím platný pøedpis z bøezna Dùležitým a nesnadným úkolem se stala výmìna za okupace povinnì dvojjazyèných tiskopisù a dalších pomùcek, vèetnì ohromného množství poštovních razítek všech druhù. Než se podaøilo tuto práci, nároènou na èas i tiskaøské a výrobní kapacity, dokonèit, používaly se doèasnì tiskopisy se zaèernìnými nìmeckými texty, gumová provizorní místní podací razítka nebo pùvodní protektorátní raznice s vybroušenými nìmeckými názvy. V èeských zemích se mìnila jména menších pohranièních obcí a míst, pro jejichž názvy nikdy neexistoval èeský ekvivalent. K tomu úèelu byly ustaveny názvoslovné komise, jež hledaly a navrhovaly vhodná èeská pojmenování. Nìkdy pomohl prostý pøeklad, když se napø. z osady Hofnung v Lužických horách stala Nadìje. S odsunem vìtšiny nìmeckého a èásteènì i maïarského obyvatelstva, který v podstatì skonèil v øíjnu 1946, souviselo více èi ménì øízené dosídlování, s nímž byla spojena obnova pohranièních poštovních úøadù, jejich nového personálního zajištìní a napojení na pøepravní síù. Vlevo: Expresní zálepka americké armády zaslaná do nemocnice v Bergen Belsenu s razítkem èeskoslovenské pošty, americkým cenzurním razítkem a rukopisnou poznámkou o repatriaci adresátky Uprostøed: Obálka dopisu se známkou oraženou gumovým provizorním razítkem zaslaná z Doubí u Karlových Varù s úøedním razítkem Národní správy. Pøedtištìný název firmy na obálce byl oražen razítkem se sdìlením, že obálky se budou používat až do vypotøebování zásob, nedatováno, asi 1945 Vpravo: Doporuèený dopis z Prahy do Imstièeva na bývalé Podkarpatské Rusi podaný na poštovním úøadì Praha 21 dne Prvním viditelným znamením rozdìlení sfér vlivu v pováleèném svìtì byla pro naši republiku ztráta Podkarpatské Rusi. Smlouvu mezi SSSR a ÈSR o jejím zaèlenìní do svazku SSSR podepsali za pøítomnosti J. V. Stalina v Kremlu zplnomocnìnec prezidia Nejvyššího sovìtu SSSR a lidový komisaø pro zahranièí Vjaèeslav Molotov, zplnomocnìnec prezidenta ÈSR a pøedseda vlády Zdenìk Fierlinger a státní tajemník ministerstva zahranièí Vlado Klementis. Až do podepsání smlouvy byl poštovní styk s Podkarpatskou Rusí zastaven 149

13 Ambulantní automobilové pošty Významnou novinku, pøispívající ke zrychlení poštovní pøepravy, pøedstavovalo zavedení ambulantních automobilových pošt v dubnu Poštu vozily a zpracovávaly stejnì jako vlakové nebo letadlové pošty. Velmi se podobaly i interiéry pro práci posádky. První ambulantní automobilová pošta v upraveném autobusu Škoda 706 vyjela na trati Plzeò Praha letištì a zpìt, další následovaly na lince Èeské Budìjovice Nová Pec a Bøeclav Božice. Byly pokládány za vhodný doplnìk letadlových pošt, ale rozšíøily se i na ménì významných a ménì zatížených kursech, kde se používaly skøíòové nákladní vozy Praga V3S a Praga S5T vybavené vestavìným pracovištìm. du ménì než Av-14 a paradoxnì vadila i vyšší rychlost, kvùli které ubylo èasu na zpracování poštovních zásilek. Navíc se ukázal jako velmi nehospodárný a nepøíliš spolehlivý, což vedlo k jeho pøedèasnému vyøazení od ÈSA. Významnou roli pøi vyøazování Jakù sehrála i tzv. ropná krize, která na Èeskoslovensko dolehla s témìø desetiletým zpoždìním až poèátkem osmdesátých let poté, co jediný dodavatel ropy, Sovìtský svaz, zvedl ceny této suroviny pro své tzv. spojence na svìtovou úroveò. Letadlové pošty byly definitivnì zrušeny 31. kvìtna POŠTOVNÍ SMÌROVACÍ ÈÍSLA A AUTOMATIZACE TØÍDÌNÍ POŠTOVNÍCH ZÁSILEK Zpracování poštovních zásilek, zejména pak jejich tøídìní, kladlo velké nároky na místopisné znalosti. Poštovní zemìpis patøil k obávaným pøedmìtùm u zkoušek na poštovních školách a uèilištích, a naopak dùkladná znalost i tìch nejmenších osad a obcí patøila k základním kvalifikaèním pøedpokladùm i prestižním vìdomostem poštovních zamìstnancù. Usnadnìní práce v listovních a balíkových tøídírnách pøineslo zavedení poštovních smìrovacích èísel (PSÈ), která pomocí pìtimístného èíselného kódu identifikovala pøíslušnou dodávací poštu èi dokonce, v pøípadì velikých podnikù a institucí, též adresáta. K tomuto kroku pøistoupily nìkteré zahranièní poštovní správy již poèátkem šedesátých let. Obálka dopisu zaslaného v místním styku do Prahy 6, oražená strojovým razítkem pošty Praha 025 dne , s upozornìním na poštovní smìrovací èísla Èeskoslovenská pošta je zaèala používat v roce 1973 po velké propagaèní kampani, kterou spustila již v pøedchozím roce. Ve spolupráci s Èeskoslovenskou televizí dokonce natoèila dokumentární film s názvem Noc a den, v nìmž na pøíkladì dopisù zaslaných dìtmi z jedné školy na západì Èech jejich vrstevníkùm z jiné školy na východním Slovensku názornì ukázala výhody PSÈ v prùbìhu celého pøepravního procesu. Navzdory na svou dobu intenzivní kampani, vydávání rùzných propagaèních materiálù a distribuci seznamù smìrovacích èísel se tato akce zpoèátku nesetkala u veøejnosti s velkým pochopením. Obèané mìli pocit, že se musejí uèit nìco, co pøísluší jinému, který je za to placen. PSÈ se ale stala naprosto nezbytným pøedpokladem pro další významný modernizaèní krok zavedení strojního zpracování poštovních zásilek. Prvními místy vybavenými tøídicími stroji se staly velké pošty napojené na hlavní pøepravní síù. Zaèal se pro nì používat název sbìrné pøepravní uzly a k nejdùležitìjším z hlediska objemu zásilek patøil sbìrný pøepravní uzel Praha 025 na dnešním Senovážném námìstí, v nìmž se koncentrovaly listovní zásilky z celé Prahy. Zde, v ponìkud zvláštním prostøedí dvorany bývalé Hypoteèní banky, byla za velké slávy a za úèasti pøedstavitelù resortu spojù v roce 1978 uvedena do provozu automatická linka japonské firmy Nippon Electric Company (NEC), sestávající z oddìlovacího, stavìcího a razítkovacího stroje. V následujícím roce ji doplnil vlastní tøídicí stroj, který ve své dobì pøedstavoval absolutní svìtovou špièku a svým výkonem nahradil v jedné smìnì manuální práci 60 zkušených tøídièù. Od roku 1979 se na vybraných sbìrných pøepravních uzlech zaèaly zavádìt poloautomatické tøídicí stroje IPF 80/D východonìmecké výroby, vyvinuté ve spolupráci s našimi odborníky. Nedosahovaly sice takového výkonu, navíc jejich obsluha musela manuálnì zadávat poštovní smìrovací èísla tøídìných listovních zásilek, pøesto však znamenaly velký krok vpøed. Do konce roku 1986 byly v provozu dvì kompletní automatické tøídicí linky u dvou sbìrných pøepravních uzlù (kromì Prahy ještì v Bratislavì), tøi samostatné oddìlovací, stavìcí a razítkovací moduly japonského stroje NEC v Pardubicích, Brnì a Ostravì a 34 poloautomatických tøídicích strojù IPF 80/D u tøiadvaceti sbìrných a okresních pøepravních uzlù. Strojnímu zpracování listovních zásilek pøedcházelo zavádìní techniky pøi manipulaci a zpracování balíkových zásilek. Již ve druhé polovinì padesátých let se zaèaly v nìkterých pøepravních uzlech používat rùzné Vlevo: První poloautomatický tøídiè balíkových zásilek na poštovním úøadì Praha 022 na nádraží Praha-Støed, Uprostøed: Ruèní tøídìní listovních zásilek na poštì Praha 025, polovina 70. let Vpravo: Pohled na vstup oddìlovacího stroje automatické tøídicí linky NEC na poštì Praha 025, konec 70. let 158

14 VÝTVARNÉ POSTUPY VZNIKU POŠTOVNÍCH ZNÁMEK TIŠTÌNÝCH OCELOTISKEM Z PLOCHY Známkový aršík Muzeum poštovní známky Vávrùv dùm vydaný u pøíležitosti otevøení nového sídla a expozice Poštovního muzea v ulici Nové mlýny 2, Praha 1 a Svìtové výstavy poštovních známek PRAGA Pro motiv známky a aršíku byly vybrány olejomalby na stìnì Vávrova domu od významného èeského malíøe Josefa Navrátila z roku 1847, které se dochovaly v 1. patøe objektu èást z nástìnného obrazu Turín a rytecký pøepis zátiší s ovocem. Grafická úprava a rytina aršíku: Miloš Ondráèek, 1988/Pof. è. A 2860, OTp. Rozkresba meziarší a pøítisku na obálku ke dni vydání známky, Miloš Ondráèek Rozkresba známky, Miloš Ondráèek Pracovní pomùcky rytcù Grafické øešení známkového aršíku, Miloš Ondráèek Práce na rytecké destièce 176

15 KAPITOLA XI. Pošta na prahu nového tisíciletí Pošta a telekomunikace vytvoøily v prùbìhu druhé poloviny 19. století zejména v Evropì jeden zdánlivì sourodý organismus, jehož formálním znakem byly kromì jiného i názvy vrcholných správních a øídících orgánù, v nichž se v té èi oné podobì objevovala slova pošta, telegraf, telekomunikace, pøípadnì souhrnné pojmenování komunikace nebo spoje. Jejich dlouholetá symbióza byla v té dobì dùležitá pøedevším z hlediska provoznì-technického. Pošta napø. poskytovala telekomunikacím vhodné zázemí sítí vlastních služeben a v neposlední øadì jim dokázala zprostøedkovat a zajistit služby, bez nichž by se jejich provoz neobešel. Avšak již v šedesátých letech 20. století se zaèaly ozývat hlasy požadující oddìlení pošty od telekomunikaèních služeb, které se v souvislosti s oèekávaným nárùstem spoleèenské poptávky po nových informaèních a komunikaèních technologiích stávaly zajímavou podnikatelskou pøíležitostí. Takto oddìlenì ostatnì existovala od poèátku státní pošta a soukromý telekomunikaèní sektor napø. ve Spojených státech amerických. Rovnìž technický pokrok nastupující digitalizace telekomunikaèních technologií, pøíchod datových a mobilních služeb a naopak tøeba postupný útlum služeb veøejného telegrafu pøispìly nemalou mìrou k rušení vzájemných funkèních vazeb mezi poštou a telekomunikacemi. Dramatickému závìru osmdesátých let 20. století, jenž pøinesl pád komunistických režimù ve støední a východní Evropì, pøedcházelo úsilí o radikální zmìny v Sovìtském svazu v podobì Gorbaèovovy perestrojky. Pod tlakem odborového hnutí Solidarita kolabovala komunistická moc v Polsku a v ostatních satelitních státech se režimy pokoušely alespoò o kosmetické úpravy hospodáøských pomìrù. Vítìzství demokracie pøišlo shodou okolností ve stejné dobì, kdy vrcholily snahy o reformu poštovního odvìtví a jeho transformaci. K zásadní zmìnì v dosavadním konzervativním nahlížení na poštu došlo na konci roku 1989 na kongresu Svìtové poštovní unie ve Washingtonu, na nìmž byla akceptována idea odstátnìní a deregulace pošty, její následné privatizace a liberalizace poštovního trhu. Spoleèným jmenovatelem tìchto myšlenek a heslem kongresu se stal obrat k zákazníkovi, jinými slovy tržní orientace poštovních služeb. Èeskoslovenský komunistický režim, zcela dezorientovaný ztrátou dosud bezvýhradné podpory, které se mu do té doby dostávalo z Moskvy, se nacházel v hluboké a bezvýchodné krizi, týkající se všech oblastí spoleèenského a hospodáøského života. V ekonomické sféøe se pokoušel alespoò o dílèí zmìny, které se ve spojích projevily slouèením s resortem dopravy od 19. dubna 1988 v jedno ministerstvo a pøedevším ve zøízení státních podnikù Správa pošt a telekomunikací (SPT) Praha a Bratislava, k nìmuž došlo 1. èervence Znamenalo to sice návrat k podnikovému principu øízení, který byl opuštìn v roce 1952 v souvislosti s dùslednou aplikací sovìtského modelu, ale zmìna pøišla pro režim pøíliš pozdì na to, aby se mohla jakkoliv projevit v praxi. Pád totalitního režimu a návrat k demokratickým pomìrùm, zahájený studentskou demonstrací 17. listopadu 1989, otevøel celému resortu nové perspektivy v intencích svìtového vývoje. Ústavním zákonem è. 13 bylo k 1. únoru 1990 obnoveno samostatné federální ministerstvo spojù, jehož pùsobnost pøevzalo 29. øíjna 1992 federální ministerstvo hospodáøství. Podstatnou roli v dalším vývoji odvìtví však zaèala brzy hrát, v souvislosti s nadcházejícím rozdìlením Èeskoslovenska na dva samostatné státy, národní ministerstva. Na území Èeské republiky pøešly spoje v èervenci 1990 do kompetence ministerstva pro hospodáøskou politiku a rozvoj, které se zmìnilo od 30. øíjna 1992 na ministerstvo hospodáøství. Dùležitìjší než formálnì stanovené kompetence vládních orgánù však byla zásadní transformace celého odvìtví, zahájená po konzultacích s významnými poradenskými firmami v roce Výsledkem nesnadných diskusí a tøíbení mnohdy protichùdných názorù a zámìrù se stalo rozdìlení pùvodního podniku na odvìtví urèená k privatizaci a na poštu, která mìla nadále patøit státu. Podle tohoto plánu vznikla k 1. lednu 1992 v rámci Správy pošt a telekomunikací divize Èeská pošta, která se od 1. ledna 1993 stala samostatným státním podnikem. Na telekomunikace, radiokomunikace a nìkteré další organizaèní složky bývalého resortu byly zpracovány privatizaèní zámìry. Nedílnou souèástí všech tìchto krokù se stalo ekonomické narovnání a vypoøádání, v jehož rámci bylo nutné napravit øadu deformací zpùsobených socialistickým hospodaøením. Jedním z významných poèinù se stala obnova poštovního bankovnictví. Slavnostní podpis zakládací listiny Poštovní banky, která se 1. ledna 1994 spojila s Investièní bankou a na jaøe roku 1995 pøijala tradièní název Poštovní spoøitelna, se odehrál 20. listopadu 1990 v Poštovním muzeu. Cesty pošty a telekomunikací se tak definitivnì rozešly. Vìk informaèních technologií však pøinesl nové služby, které je naopak znovu spojují a integrují, i když na zcela jiné úrovni. Pøíkladem mùže být tzv. hybridní pošta, u níž je zdrojem sdìlení datový soubor, pøenosovým médiem datová telekomunikaèní linka a finálním produktem listovní zásilka doruèená adresátovi. Interiér pošty Praha 618 v Øepích, 1994 Pøepážky na poštì Praha 4 vybavené systémem APOST,

5.1 Øízení o žádostech týkajících se mezinárodních ochranných známek pøihlašovatelù z Èeské republiky

5.1 Øízení o žádostech týkajících se mezinárodních ochranných známek pøihlašovatelù z Èeské republiky 30 5.1 Øízení o žádostech týkajících se mezinárodních ochranných známek pøihlašovatelù z Èeské republiky Prùzkumový pracovník vyøizuje žádosti o mezinárodní zápis ochranných známek pøihlašovatelù, pro

Více

Úøad prùmyslového vlastnictví. s e ž á d o s t í o z á p i s d o r e j s ø í k u. Údaje o ochranné známce - oznaète køížkem

Úøad prùmyslového vlastnictví. s e ž á d o s t í o z á p i s d o r e j s ø í k u. Údaje o ochranné známce - oznaète køížkem Úøad prùmyslového vlastnictví Antonína Èermáka 2a, 160 68 Praha 6 : (02) 203 83 111, 24 31 15 55 : (02) 24 32 47 18 PØIHLÁŠKA OCHRANNÉ ZNÁMKY s e ž á d o s t í o z á p i s d o r e j s ø í k u è. jednací,

Více

Úvodní slovo pøedsedy

Úvodní slovo pøedsedy Výroèní zpráva Obèanské sdružení K srdci klíè Úvodní slovo pøedsedy Vážení pøátelé, kolegové, ètenáøi této výroèní zprávy Dokument, který právì držíte v rukou, popisuje události, které ovlivnily èinnost

Více

Adolf Hitler. Kdo rozpoutal válku...

Adolf Hitler. Kdo rozpoutal válku... DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA Adolf Hitler Kdo rozpoutal válku... Začátek války (1939-1945) EVROPA Německo USA Itálie V. Británie Maďarsko Bojovali proti SSSR... Rumunsko Bulharsko Slovensko (a dalších 47 států)

Více

5. ročník. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná. VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012

5. ročník. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná. VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012 5. ročník Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_Inovace/8_450 4. 1. 2012 Anotace: Jazyk: Prezentace seznamuje žáky s odporem proti Rakousku-Uhersku během 1. světové války, jednáním zahraničního odboje, o

Více

EXPLOSIA a.s. - odbytový sklad Krmelín

EXPLOSIA a.s. - odbytový sklad Krmelín EXPLOSIA a.s. - odbytový sklad Krmelín INFORMACE URÈENÁ VEØEJNOSTI Krajský úøad Moravskoslezského kraje odbor životního prostøedí a zemìdìlství oddìlení ochrany ovzduší, EIA a IPPC EXPLOSIA a.s. - odbytový

Více

Obec Ruda nad Moravou

Obec Ruda nad Moravou A.1. PØÍLOHA územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady (v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) Období: 12 / 2013 IÈO: 00303313 Název: Informace podle 7 odst. 3 zákona Obec Ruda nad Moravou

Více

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 9. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 9. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu Opakování učiva 8. ročníku Brainstorming, práce s mapou, opakovací soutěže Určí základní historické události 19. stol. příčiny, důsledky a chronologie. Vysvětlí základní politické, sociální, ekonomické

Více

Cena Kè 35 Roèník 2001 Èástka 5

Cena Kè 35 Roèník 2001 Èástka 5 Èeský telekomunikaèní úøad TELEKOMUNIKAÈNÍ VÌSTNÍK V Praze dne 24. kvìtna 2001 Cena Kè 35 Roèník 2001 Èástka 5 Vážení provozovatelé veøejných telekomunikaèních sítí a poskytovatelé veøejné telefonní služby,

Více

se níže uvedeného dne mìsíce a roku ve smyslu ustanovení 685 a násl. obèanského zákoníku domluvili na této smlouvì o nájmu bytu: I Pøedmìt nájmu

se níže uvedeného dne mìsíce a roku ve smyslu ustanovení 685 a násl. obèanského zákoníku domluvili na této smlouvì o nájmu bytu: I Pøedmìt nájmu Smluvní strany Jméno a pøíjmení: Trvalé bydlištì: Rodné èíslo: Èíslo OP: dále jen pronajímatel, na stranì jedné a Jméno a pøíjmení: Trvalé bydlištì: Rodné èíslo: Èíslo OP: dále jen nájemce, na stranì druhé

Více

Historie české správy

Historie české správy Historie české správy SPRÁVA V OBDOBÍ NACISTICKÉ OKUPACE (1938 1945) 2. část: Protektorát Čechy a Morava Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná

Více

První světová válka 1914 1918 Dohoda: Velká Británie, Francie, Rusko Ústřední mocnosti: Německo, Rakousko Uhersko

První světová válka 1914 1918 Dohoda: Velká Británie, Francie, Rusko Ústřední mocnosti: Německo, Rakousko Uhersko Materiál pro domácí VY_07_Vla5E_11 přípravu žáků: Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Registrační číslo

Více

CZ.1.07/1.4.00/21.1920

CZ.1.07/1.4.00/21.1920 MNICHOV 1938 Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_18 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: Miroslav Finger Datum

Více

EU Legal Update EVROPSKÝ SYSTÉM OCHRANY DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ. Èervenec 2003 VYBRANÉ OKRUHY OCHRANY DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ

EU Legal Update EVROPSKÝ SYSTÉM OCHRANY DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ. Èervenec 2003 VYBRANÉ OKRUHY OCHRANY DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ Èervenec 2003 David Emr david.emr@wl.ey.cz Weinhold Legal, v.o.s. Charles Square Center Karlovo námìstí 0 20 00 Praha 2 Èeská republika Tel.: (420) 225 335 333 Fax: (420) 225 335 444 Weinhold Legal, v.o.s.

Více

ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list

ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. ZAHRANIČNÍ ODBOJ, pracovní list V Čechách vládla neobyčejně

Více

ZÁKLADNÍ NEUROCHIRURGICKÉ PØÍSTUPY

ZÁKLADNÍ NEUROCHIRURGICKÉ PØÍSTUPY poøádá pod záštitou Èeské neurochirurgické spoleènosti, Èeské lékaøské komory a ve spolupráci s Univerzitním centrem chirurgické anatomie kurz ZÁKLADNÍ NEUROCHIRURGICKÉ PØÍSTUPY Místo konání: Anatomický

Více

VY_32_INOVACE_D5_20_10. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

VY_32_INOVACE_D5_20_10. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VY_32_INOVACE_D5_20_10 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT I. SVĚTOV TOVÁ VÁLKA VY_32_INOVACE_D5_20_10 Anotace: materiál obsahuje 3 úvodní listy, 11 listů prezentace Šablona:

Více

Ilegální èinnost a poèátky odboje v Karlových Varech. znièená nìmecká technika na Dolním nádraží, foto od Rudolfa Špaèka

Ilegální èinnost a poèátky odboje v Karlových Varech. znièená nìmecká technika na Dolním nádraží, foto od Rudolfa Špaèka Ilegální èinnost a poèátky odboje v Karlových Varech znièená nìmecká technika na Dolním nádraží, foto od Rudolfa Špaèka tušení, že celá moc ve mìstì je v rukou jen nìkolika Èechù. Tato,,hra" trvala až

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

VÍDEÒSKÁ DOHODA O ZØÍZENÍ MEZINÁRODNÍHO TØÍDÌNÍ OBRAZOVÝCH PRVKÙ OCHRANNÝCH ZNÁMEK,

VÍDEÒSKÁ DOHODA O ZØÍZENÍ MEZINÁRODNÍHO TØÍDÌNÍ OBRAZOVÝCH PRVKÙ OCHRANNÝCH ZNÁMEK, VÍDEÒSKÁ DOHODA O ZØÍZENÍ MEZINÁRODNÍHO TØÍDÌNÍ OBRAZOVÝCH PRVKÙ OCHRANNÝCH ZNÁMEK, dáno ve Vídni dne 12. èervna 1973 a doplnìno dne 1. øíjna 1985 Smluvní strany, majíce na zøeteli èlánek 19 Paøížské úmluvy

Více

Základní škola a Mateřská škola Vraclav, okres Ústí nad Orlicí

Základní škola a Mateřská škola Vraclav, okres Ústí nad Orlicí Základní škola a Mateřská škola Vraclav, okres Ústí nad Orlicí Vraclav 52, 565 42 Tel.: 465 482 115 e:mail: škola@vraclav.cz www: zsvraclav.cz Číslo projektu Název šablony Vyučovací předmět Vzdělávací

Více

CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE

CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE CESTA K PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLCE Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_16_13 Tématický celek: Historie a umění Autor: Miroslav

Více

Svìtové dìdictví UNESCO VÖLKLINGEN

Svìtové dìdictví UNESCO VÖLKLINGEN Svìtové dìdictví UNESCO VÖLKLINGEN Lumír Pecold, Vladimír Tkáè Internet Geographic Magazine www.ingema.net Nìmecko VÖLKLINGEN 15 D SAARLAND SÁRSKO Hutì ve Völklingenu byly zahrnuty do seznamu UNESCO jako

Více

u STA V STA TU A PRA V A

u STA V STA TU A PRA V A ......... u STA V STA TU A PRA V A AKAD EMIE VÌD ÈESKÉ REPUBLIKY I v. v. i. Národní 18, 11600 Praha 1 Tel. ústø. 221990711,sekr.224933494.jax224933056 E-mail: ilaw@ilaw.cas.cz Praha, 20. bøezna 2007 Èj.

Více

(v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) Období: 12 / 2012 IÈO: 00260967 Název: Mìsto Stráž pod Ralskem

(v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) Období: 12 / 2012 IÈO: 00260967 Název: Mìsto Stráž pod Ralskem PØÍLOHA územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady (v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) Období: 12 / 2012 IÈO: 00260967 Název: Mìsto Stráž pod Ralskem Sestavená k rozvahovému dni 31.

Více

LU!EBNÍ ZÁVODY DRASLOVKA a.s., KOLÍN

LU!EBNÍ ZÁVODY DRASLOVKA a.s., KOLÍN LU!EBNÍ ZÁVODY DRASLOVKA a.s., KOLÍN V rámci pøípravy projektu byla provedena analýza budov rozsáhlého areálu chemického závodu a na základì výbìrových kritérií vyhodnoceno 5 objektù jako nejvhodnìjší

Více

V ÈECHÁCH ZEJMÉNA NA BOLESLAVSKU PO ROCE 1866.

V ÈECHÁCH ZEJMÉNA NA BOLESLAVSKU PO ROCE 1866. VÁLEÈNÉ ODŠKODNÌNÍ OBYVATELSTVA V ÈECHÁCH ZEJMÉNA NA BOLESLAVSKU PO ROCE 1866. Alexandra Špiritová O pøíèinách i prùbìhu prusko-rakouské války v roce 1866 bylo již napsáno mnoho odborných prací. 1 Všechny

Více

Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz

Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz Ing. Václav Pelikán Likvidace podniku 7., aktualizované a doplnìné vydání Vydala Grada Publishing, a. s. U Prùhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420

Více

Ministerstvo dopravy a spojù ÈR - Èeský telekomunikaèní úøad

Ministerstvo dopravy a spojù ÈR - Èeský telekomunikaèní úøad Ministerstvo dopravy a spojù ÈR - Èeský telekomunikaèní úøad TELEKOMUNIKAÈNÍ VÌSTNÍK V Praze dne 25. øíjna 1999 Èástka 10 Roèník 1999 Cena Kè 21 ODDÍL STÁTNÍ SPRÁVY O B S A H: A. Normativní èást 81. Jednotné

Více

Velká válka Češi na bojištích Evropy

Velká válka Češi na bojištích Evropy Pracovní listy k putovní výstavě Velká válka Češi na bojištích Evropy Pracovní listy jsou zpracovány jako doplňková vzdělávací pomůcka k výstavě Velká válka Češi na bojištích Evropy. Pracovní listy lze

Více

OZNÁMENÍ ZADÁVACÍHO ØÍZENÍ / VYHLÁŠENÍ VEØEJNÉ SOUTÌŽE O NÁVRH

OZNÁMENÍ ZADÁVACÍHO ØÍZENÍ / VYHLÁŠENÍ VEØEJNÉ SOUTÌŽE O NÁVRH OZNÁMENÍ ZADÁVACÍHO ØÍZENÍ / VYHLÁŠENÍ VEØEJNÉ SOUTÌŽE O NÁVRH Èíslo objednávky (Vaše èíslo jednací) Øádné Opravné 1 1.1 Pøedmìt veøejné zakázky 1.2 Zadávací øízení 1.3 1.5 1.6 2 2.1 2.4 2.4.1 2.4.2 2.4.3

Více

zpravodajských služeb, jednou z pøedních osobností z této oblasti se stala Božena

zpravodajských služeb, jednou z pøedních osobností z této oblasti se stala Božena Libuše NEŽERNÁ Významnou formu tøetího odboje pøedstavovala spolupráce s kurýry západních zpravodajských služeb, jednou z pøedních osobností z této oblasti se stala Božena Majerová, jíž je vìnována jedna

Více

Obèanské sdružení Vesmír VÝROÈNÍ ZPRÁVA 2008. Obsah výroèní zprávy

Obèanské sdružení Vesmír VÝROÈNÍ ZPRÁVA 2008. Obsah výroèní zprávy Obèanské sdružení Vesmír VÝROÈNÍ ZPRÁVA 2008 Obsah výroèní zprávy 1. Úvodem k èinnosti OS 2. Vznik a poslání OS 3. Rada OS 4. Aktivity v roce 2008 5. Podìkování dárcùm 6. Kontaktní údaje 7. Závìr 1. Slovo

Více

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 email: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

A.3. Informace podle 7 odst. 5 zákona

A.3. Informace podle 7 odst. 5 zákona PØÍLOHA územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady (v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) Období: 12 / 2012 IÈO: 00271870 Název: Obec Nemyceves A.1. Informace podle 7 odst. 3 zákona úèetní

Více

POČÁTEK I. SVĚTOVÉ VÁLKY

POČÁTEK I. SVĚTOVÉ VÁLKY POČÁTEK I. SVĚTOVÉ VÁLKY Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_16-14 Tématický celek: Historie a umění Autor: Miroslav

Více

rok 2001 byl pro spoleènosti SaM silnice a mosty a.s rokem z hlediska hospodaøení, rozvoje a finanèní stability. Spoleènosti tvoøí fakticky koncern.

rok 2001 byl pro spoleènosti SaM silnice a mosty a.s rokem z hlediska hospodaøení, rozvoje a finanèní stability. Spoleènosti tvoøí fakticky koncern. 1. Úvodní slovo Vážení akcionáøi a obchodní partneøi, rok 2001 byl pro spoleènosti SaM silnice a mosty a.s se sídlem v Èeské Lípì, Dìèínì a Varnsdorfu úspìšným rokem z hlediska hospodaøení, rozvoje a finanèní

Více

PØÍLOHA za období : 12/2014

PØÍLOHA za období : 12/2014 Zpracoval: Ing. Kremerová Okamžik sestavení: 13.03.2015 11h16m 0s Strana: 1 PØÍLOHA za období : 12/2014 I È O :00083143 NÁZEV ÚÈETNÍ JEDNOTKY: Divadlo F.X.Šaldy Liberec,pøíspìvková organizace (v Kè, s

Více

INSPEKÈNí ZPRÁVA è. 63-5116/5

INSPEKÈNí ZPRÁVA è. 63-5116/5 / TI STROJíRENSKÝ ZKUŠEBNí ÚSTAV, s. p. TI - technická inspekce, akreditovaný inspekèní orgán è. 48 Hudcova 56b, 621 Brno Èj.: 2939/5/324/6.3/2 list è. ze6 INSPEKÈNí ZPRÁVA è. 63-5116/5 Výrobek: Elektrický

Více

A.3. Informace podle 7 odst. 5 zákona

A.3. Informace podle 7 odst. 5 zákona PØÍLOHA územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady (v Kè - minulé období zaokrouhleno na tisíce) Období: 12 / 2011 IÈO: 00578291 Název: Obec Èervená Tøemešná A.1. Informace podle 7 odst. 3

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. U Lesa, Karviná - Ráj

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162. U Lesa, Karviná - Ráj ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná

Více

Licence: D17A XCRGUPXA / PYA (05042012 / 12012012)

Licence: D17A XCRGUPXA / PYA (05042012 / 12012012) PØÍLOHA územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady (v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) Období: 12 / 2012 IÈO: 49458892 Název: Svazek vodovodù a kanalizací Ivanèice Sestavená k rozvahovému

Více

ROZVAHA - BILANCE územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady regionu soudržnosti

ROZVAHA - BILANCE územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady regionu soudržnosti ROZVAHA - BILANCE územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady regionu soudržnosti (v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) Období: 12 / 2012 IÈO: 00292907 Název: Obec Jamolice Sestavená k

Více

Změny politických poměrů v českých zemích 13. března pozval Hitler do Berlína Jozefa Tisu požadoval okamžité odtržení Slovenska od českých zemí pod

Změny politických poměrů v českých zemích 13. března pozval Hitler do Berlína Jozefa Tisu požadoval okamžité odtržení Slovenska od českých zemí pod Změny politických poměrů v českých zemích 13. března pozval Hitler do Berlína Jozefa Tisu požadoval okamžité odtržení Slovenska od českých zemí pod pohrůžkou přenechání Slovenska Maďarsku. 14. března byl

Více

Muzeum vltavínù v Èeském Krumlovì

Muzeum vltavínù v Èeském Krumlovì Muzeum vltavínù v Èeském Krumlovì Základní informace o projektu Víte, e......vltavíny vznikly díky dopadu vesmírného tìlesa na Zemi?...vltavíny znali a pou ívali lidé ji v dobì kamenné?...vltavíny pøiletìly

Více

Smìna cizích mìn a služby platebního styku - rychle - výhodnì - profesionálnì

Smìna cizích mìn a služby platebního styku - rychle - výhodnì - profesionálnì Smìna cizích mìn a služby platebního styku - rychle - výhodnì - profesionálnì Poskytujeme tyto služby: í Nákup a prodej cizích mìn í Zahranièní platební styk í On-line obchodování í Informace o devizových

Více

(v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) Období: 12 / 2012 IÈO: 00635553 Název: Obec Závada. Sestavená k rozvahovému dni 31.

(v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) Období: 12 / 2012 IÈO: 00635553 Název: Obec Závada. Sestavená k rozvahovému dni 31. PØÍLOHA územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady (v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) Období: 12 / 2012 IÈO: 00635553 Název: Obec Závada Sestavená k rozvahovému dni 31. prosinci 2012

Více

ROZVAHA - BILANCE. (v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) Období: 12 / 2013 IÈO: 72064455. Sestavená k rozvahovému dni 31.

ROZVAHA - BILANCE. (v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) Období: 12 / 2013 IÈO: 72064455. Sestavená k rozvahovému dni 31. ROZVAHA - BILANCE územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady regionu soudržnosti (v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) Období: 12 / 2013 IÈO: 72064455 Název: Dobrovolný svazek obcí Èistší

Více

8. Prodej objektu è. 54 v areálu bývalých velkých kasáren

8. Prodej objektu è. 54 v areálu bývalých velkých kasáren 0 Rada mìsta na své schùzi dne 11.6.2013 pøijala usnesení è. ve znìní: Rada mìsta doporuèuje zastupitelstvu mìsta deklarovat zámìr prodeje všech doposud neprodaných pozemkù - zahrádek v lokalitì Mutìnka

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 0 8 5 7 Mgr. Irena Pilaøová

Více

DĚJEPIS 9. ROČ. OPAKOVÁNÍ Z 8.ROČ, PŘÍČINY PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLKY November (2).notebook 27, 2014

DĚJEPIS 9. ROČ. OPAKOVÁNÍ Z 8.ROČ, PŘÍČINY PRVNÍ SVĚTOVÉ VÁLKY November (2).notebook 27, 2014 OPAKOVÁNÍ Z 8. ROČNÍKU 1. Co je to dualismus? 2. Kdy vzniklo Rakousko Uhersko? 3. Co je Předlitavsko? 4. Co je Zalitavsko? 5. Kdo to byl Alexandr Bach? 6. Co jsou to fundamentální články? 7. Kdo to byli

Více

skupina PASPORTAPROJEKT Vypracoval:Neckář Pavel Datum:Listopad201

skupina PASPORTAPROJEKT Vypracoval:Neckář Pavel Datum:Listopad201 skupina PASPORTAPROJEKT DOPRAVNÍHOZNAČ ENÍ ISO901:209 ISO1401:205 OHSAS1801:208 OBECBĚ LEČ Vypracoval:Neckář Pavel Datum:Listopad201 Pasport a projekt dopravního znaèení obec Bìleè 1. ÚVOD K PASPORTU A

Více

skupina PASPORTAPROJEKT OBECPLANÁ

skupina PASPORTAPROJEKT OBECPLANÁ PASPORTAPROJEKT DOPRAVNÍHOZNAČ ENÍ ISO 9001:2009 ISO 14001:2005 OHSAS 18001:2008 OBECPLANÁ Vypracoval: Michal Šustek Datum: Srpen 2011 Pasport a projekt dopravního znaèení obce Planá 1. ÚVOD K PASPORTU

Více

tohoto listu. * Tato úèetní závìrka byla zpracována systémem GINIS(R) firmy GORDIC(R) spol. s r.o.*

tohoto listu. * Tato úèetní závìrka byla zpracována systémem GINIS(R) firmy GORDIC(R) spol. s r.o.* Ú È E T N Í Z Á V Ì R K A øádná X mimoøádná mezitimní * typ závìrky oznaète 'X' sestavená k rozvahovému dni 31. prosinci 2010 NÁZEV ÚÈETNÍ JEDNOTKY Statutární mìsto Èeské Budìjovice Sídlo úèetní jednotky

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 4) U Lesa, Karviná

Více

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno. Materiál je určen k probrání daného učiva.

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno. Materiál je určen k probrání daného učiva. Číslo projektu Číslo materiálu Název školy Autor CZ.1.07/1.5.00/34.0581 VY_32_INOVACE_DEJ-1.MA-10-1.svetova_valka Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dubno Mgr. Alena Šimonovská Tematická

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

Velká francouzská revoluce (1789 1794) Doplň pojmy do textu, pracuj s učebnicí: Konstituční monarchie ve Francii

Velká francouzská revoluce (1789 1794) Doplň pojmy do textu, pracuj s učebnicí: Konstituční monarchie ve Francii Velká francouzská revoluce (1789 1794) Doplň pojmy do textu, pracuj s učebnicí: Konstituční monarchie ve Francii Ústava schválena r., král mohl zákony pouze., volí jen občané, volí se i v. a v.... Politické

Více

NELEGÁLNÍ PRÁCE V ODVÌTVÍ STAVEBNICTVÍ

NELEGÁLNÍ PRÁCE V ODVÌTVÍ STAVEBNICTVÍ PROJEKT POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVÌTVÍCH NELEGÁLNÍ PRÁCE V ODVÌTVÍ STAVEBNICTVÍ SOCIÁLNÍ DIALOG VE STAVEBNICT VÍ Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Václavské náměstí 21

Více

ROZVAHA - BILANCE územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady regionu soudržnosti

ROZVAHA - BILANCE územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady regionu soudržnosti ROZVAHA - BILANCE územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady regionu soudržnosti (v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) Období: 12 / 2012 IÈO: 49458892 Název: Svazek vodovodù a kanalizací

Více

VÝVOJ DOPRAVNÍHO ARCHIVNICTVÍ. Miroslav Kunt

VÝVOJ DOPRAVNÍHO ARCHIVNICTVÍ. Miroslav Kunt VÝVOJ DOPRAVNÍHO ARCHIVNICTVÍ V ÈESKOSLOVENSKU SE ZVLÁŠTNÍM ZØETELEM K ARCHIVÙM ŽELEZNIÈNÍM. Miroslav Kunt I. Dopravní (železnièní) archivy. Doprava je velice široký pojem. Pouze u železnic, této znaènì

Více

Holice 10. - 12.9. 1993 HOLICE '93 HOLICE '93 HOLICE '93 H '93 HOLICE '93 HOLICE '93 HOLICE ' RADIOKLUB OK 1 KHL HOLICE

Holice 10. - 12.9. 1993 HOLICE '93 HOLICE '93 HOLICE '93 H '93 HOLICE '93 HOLICE '93 HOLICE ' RADIOKLUB OK 1 KHL HOLICE Mezinárodní setkání rádioamatérù Holice 10. - 12.9. 1993 Sborník pøíspìvkù HOLICE '93 HOLICE '93 HOLICE '93 H '93 HOLICE '93 HOLICE '93 HOLICE ' RADIOKLUB OK 1 KHL HOLICE I. 1)

Více

skupina PASPORTAPROJEKT OBECSTVOLÍNKY

skupina PASPORTAPROJEKT OBECSTVOLÍNKY skupina PASPORTAPROJEKT DOPRAVNÍHOZNAČ ENÍ ISO 9001:2009 ISO 14001:2005 OHSAS 18001:2008 OBESTVOLÍNKY Vypracoval: Michal Šustek Datum: Øíjen 2011 Pasport a projekt dopravního znaèení obce Stvolínky 1.

Více

DĚJEPIS 9. ROČNÍK OSVOBOZENÍ A SNP.notebook. April 14, 2015

DĚJEPIS 9. ROČNÍK OSVOBOZENÍ A SNP.notebook. April 14, 2015 SNP 14. března 1939 vznikl samostatný slovenský stát totalitní režim, satelit Německa. Prezidentem byl zvolen Josef Tiso. Jedinou povolenou stranou byla Hlinkova slovenská ĺudová strana (KLEROFAŠISTICKÁ

Více

Všeobecné obchodní podmínky

Všeobecné obchodní podmínky Všeobecné obchodní podmínky doporučení JÁ AFFILIATE PARTNER KAMARÁD ZÁKAZNÍK I. Všeobecná ustanovení Vyplnìním registraèního formuláøe a souhlasem s Obchodními podmínkami, souhlasí registrující se uživatel

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Územně-správní členění ČR

Územně-správní členění ČR Územně-správní členění ČR Vývoj územně-správní členění ČR 1. etapa: počátky od poloviny 13. stol. stavovské zřízení Čechy rozděleny na 12 krajů s rozsáhlými pravomocemi správními i soudními hejtmané zpravidla

Více

ZPRAVODAJROZVOJOVÉHO

ZPRAVODAJROZVOJOVÉHO REGIONÁLNÍ ROZVOJOVÁ AGENTURA ÚSTECKÉHO KRAJE èíslo 47 ZPRAVODAJROZVOJOVÉHO CENTRA PØI RRA ÚK 01 ÈTRNÁCTÉ KOLO PØÍJMU ŽÁDOSTÍ O DOTACE Z PROGRAMU ROZVOJE VENKOVA SPUŠTÌNO V ØÍJNU 2011 Ve 14. kole pøíjmu

Více

Domov seniorù Nové StraÜecÝ, poskytovatel sociálních služeb

Domov seniorù Nové StraÜecÝ, poskytovatel sociálních služeb A.1. PØÍLOHA pøíspìvkové organizace zøizované ÚSC (v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) Období: 12 / 2012 IÈO: 71209921 Název: Informace podle 7 odst. 3 zákona Domov seniorù Nové StraÜecÝ, poskytovatel

Více

(v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) Období: 13 / 2011 IÈO: 00281301 Název: Obec Vysoèany. Sestavená k rozvahovému dni 31.

(v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) Období: 13 / 2011 IÈO: 00281301 Název: Obec Vysoèany. Sestavená k rozvahovému dni 31. PØÍLOHA územní samosprávné celky, svazky obcí, regionální rady (v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) Období: 13 / 2011 IÈO: 00281301 Název: Obec Vysoèany Sestavená k rozvahovému dni 31. prosinci 2011

Více

Využití multimediálních nástrojů pro rozvoj klíčových kompetencí žáků ZŠ Brodek u Konice reg. č.: CZ.1.07/1.1.04/02.0041

Využití multimediálních nástrojů pro rozvoj klíčových kompetencí žáků ZŠ Brodek u Konice reg. č.: CZ.1.07/1.1.04/02.0041 Využití multimediálních nástrojů pro rozvoj klíčových kompetencí žáků ZŠ Brodek u Konice reg. č.: CZ.1.07/1.1.04/02.0041 Předmět : Dějepis Ročník : 9. Téma : Svět před první světovou válkou Autor : Mgr.

Více

A.3. Informace podle 7 odst. 5 zákona

A.3. Informace podle 7 odst. 5 zákona PØÍLOHA pøíspìvkové organizace zøizované ÚSC (v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) Období: 12 / 2012 IÈO: 71002651 Název: Základní škola Dolní Cerekev A.1. Informace podle 7 odst. 3 zákona Odlišné

Více

ZALOŽENÍ ČESKOSLOVENSKA

ZALOŽENÍ ČESKOSLOVENSKA ZALOŽENÍ ČESKOSLOVENSKA Vznik Československa První republika 28. 10. 1918-30. 9. 1938 po rozpadu Rakouska-Uherska v závěru první světové války nový státního útvaru bez historické tradice Československo

Více

skupina PASPORTAPROJEKT OBECBOROVÁ

skupina PASPORTAPROJEKT OBECBOROVÁ skupina PASPORTAPROJEKT DOPRAVNÍHOZNAČ ENÍ ISO901:209 ISO1401:205 OHSAS1801:208 OBEC Vypracoval:MichalŠ ustek Datum:ř íjen2012 Pasport a projekt dopravního znaèení - obec Borová 1. ÚVOD K PASPORTU A PROJEKTU

Více

ÚMLUVA O ZØÍZENÍ SVÌTOVÉ ORGANIZACE DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ,

ÚMLUVA O ZØÍZENÍ SVÌTOVÉ ORGANIZACE DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ, Úmluva o zøízení Svìtové organizace duševního vlastnictví (WIPO*) ÚMLUVA O ZØÍZENÍ SVÌTOVÉ ORGANIZACE DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ, podepsaná ve Stockholmu dne 14. èervence 1967, zmìnìná dne 2. øíjna 1979 (vyhl.

Více

HOTELOVÁ ŠKOLA Školní rok 2014/2015

HOTELOVÁ ŠKOLA Školní rok 2014/2015 PRVNÍ SOUKROMÁ HOTELOVÁ ŠKOLA Školní rok 2014/2015 STUDIUM PRO ABSOLVENTY ZÁKLADNÍ ŠKOLY Studijní obor 65-42 - M/01 HOTELNICTVÍ KDO JSME První soukromá hotelová škola, spol. s r. o. má dlouholetou tradici,

Více

A.3. Informace podle 7 odst. 5 zákona

A.3. Informace podle 7 odst. 5 zákona PØÍLOHA pøíspìvkové organizace zøizované ÚSC (v Kè - minulé období zaokrouhleno na tisíce) Období: 12 / 2011 IÈO: 70941912 Název: Zakladni skola Mlada Vozice, okres Tabor A.1. Informace podle 7 odst. 3

Více

DĚJEPIS 8. ROČNÍK ČESKÉ ZEMĚ PO TŘICETILETÉ VÁLCE, VLÁDA MARIE January TEREZIE 13, 2015 A JOSEFA II..

DĚJEPIS 8. ROČNÍK ČESKÉ ZEMĚ PO TŘICETILETÉ VÁLCE, VLÁDA MARIE January TEREZIE 13, 2015 A JOSEFA II.. ČESKÉ ZEMĚ PO TŘICETILETÉ VÁLCE České země zůstaly i nadále součástí Habsburské monarchie. Od r. 1663 hrozilo akutní nebezpečí ze strany osmanských Turků, 1683 byla Turky obléhána Vídeň, Turci byli vyhnáni.

Více

J I. celku: Dílèí pøezkoumání hospodaøení probìhlo v sídle územního. stejnopis è. 2. Zpráva o výsledku pøezkoumání hospodaøení za rok 2013

J I. celku: Dílèí pøezkoumání hospodaøení probìhlo v sídle územního. stejnopis è. 2. Zpráva o výsledku pøezkoumání hospodaøení za rok 2013 :.j.è KUJCK 3,ykèinezU IÈ 067927 se uskuteènilo ve dnech: 31.3.2014, 7.8.2013, na základì zákona È. 420/2004 KSJARKÝ ÚØAD J I 23358/201 OEKO.PØ stejnopis è. 2 Zpráva o výsledku pøezkoumání hospodaøení

Více

Rozhodnutí. Zaøazení pozemních komunikací do kategorie místní komunikace

Rozhodnutí. Zaøazení pozemních komunikací do kategorie místní komunikace Rozhodnutí Zaøazení pozemních komunikací do kategorie místní komunikace Obecní úøad Dubenec, jako silnièní správní úøad pøíslušný podle 40 odst. 5 písm. a) zákona è. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích

Více

250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 2008 2009 2010 2011 Dávky sociální péèe Dávky pomoci v hmotné nouzi pøíspìvek na péèi 4 050 4 000 3 950 3 900 3 850 3 800 3 750 3 700 3 650 3 957 3 830 3 796 4

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor: Mgr. Alena Hynčicová Tematický celek: 20. století Cílová skupina: I. ročník SŠ Anotace: Materiál má podobu pracovního listu s úlohami, pomocí nichž se žáci seznámí s organizací československého

Více

Kód VM: VY_32_INOVACE_4JIR46 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581

Kód VM: VY_32_INOVACE_4JIR46 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581 Kód VM: VY_32_INOVACE_4JIR46 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581 Autor: Mgr. Alena Jirsáková Datum: 22. 10. 2012 Ročník: 8. ročník Vzdělávací obor /

Více

STRUKTURA ZAMÌSTNANCÙ ZEMÌDÌLSKÝCH FIREM

STRUKTURA ZAMÌSTNANCÙ ZEMÌDÌLSKÝCH FIREM PROJEKT POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVÌTVÍCH STRUKTURA ZAMÌSTNANCÙ ZEMÌDÌLSKÝCH FIREM SOCIÁLNÍ DIALOG V ZEMÌDÌLST VÍ Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Václavské náměstí 21

Více

Sbírka instrukcí a sdìlení

Sbírka instrukcí a sdìlení Roèník 2002 Sbírka instrukcí a sdìlení MINISTERSTVA SPRAVEDLNOSTI ÈESKÉ REPUBLIKY Èástka 4 Rozeslána dne 15. listopadu 2002 Cena 79,- Kè OBSAH 20. Instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 16. listopadu

Více

ZÁKON. ze dne 13. èervna 2002. o zmìnì a zrušení nìkterých zákonù v souvislosti s ukonèením èinnosti okresních úøadù

ZÁKON. ze dne 13. èervna 2002. o zmìnì a zrušení nìkterých zákonù v souvislosti s ukonèením èinnosti okresních úøadù 320/2002 Sb. ZÁKON ze dne 13. èervna 2002 o zmìnì a zrušení nìkterých zákonù v souvislosti s ukonèením èinnosti okresních úøadù Zmìna: 426/2002 Sb. Zmìna: 518/2002 Sb. Zmìna: 354/2003 Sb. Zmìna: 22/2004

Více

POZEMNÍ. HOKEJ Mnichovice. O pozemním hokeji. www.mladeznickyhokej.mnichovice.cz

POZEMNÍ. HOKEJ Mnichovice. O pozemním hokeji. www.mladeznickyhokej.mnichovice.cz O pozemním hokeji Pozemní hokej je kolektivní sport urèený pro muže i ženy. Jedná se o klasický staroanglický sport, mezi které lze zaøadit i kriket a ragby. Ve svìtì se setkáme obecnì s názvem hokej -

Více

ZÁVÌR ZJIŠ OVACíHO ØíZENí

ZÁVÌR ZJIŠ OVACíHO ØíZENí PIt HLAVNí MÌSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNíHO MÌSTA PRAHY ODBOR OCHRANY PROSTØEDí Váš dopis zn, SZn. S-M H M P-232654/2008/00PNI/E 1A/539-2Nè Vyøizuje/ linka Mgr. Vèislaková / 4490 Datum 7.7.2008 ZÁVÌR ZJIŠ

Více

List1. sestavena k : 31.12.2009. Název položky úèet položka Stav k 1.1. Stav k 31.12.2009

List1. sestavena k : 31.12.2009. Název položky úèet položka Stav k 1.1. Stav k 31.12.2009 R O Z V A H A ( B I L A N C E ) územních samosprávných celkù sestavena k : 31.12.2009 v Kè Název, sídlo a právní forma rok mìsíc IÈO úèetní jednotky Blanský les - podhùøí 2009 13 70819963 Husova 212 37382

Více

2. světová válka čs. odboj. Rozdělení čs. odboje, významné osobnosti odboje. Číslo projektu, šablona: Kdo vytvořil, ověřil: Martin Dolejší

2. světová válka čs. odboj. Rozdělení čs. odboje, významné osobnosti odboje. Číslo projektu, šablona: Kdo vytvořil, ověřil: Martin Dolejší Číslo projektu, šablona: Kdo vytvořil, ověřil: Předmět, ročník: Téma: Stručný popis: CZ.1.07/1.4.00/21.3132, III/2 Využívání informačních a komunikačních technologií ve výuce Martin Dolejší Dějepis, 9.

Více

Èl. II Název a sídlo spoleèenství. ÈÁST DRUHÁ PØEDMÌT ÈINNOSTI SPOLEÈENSTVÍ Èl. III Správa domu a další èinnosti

Èl. II Název a sídlo spoleèenství. ÈÁST DRUHÁ PØEDMÌT ÈINNOSTI SPOLEÈENSTVÍ Èl. III Správa domu a další èinnosti Sbírka zákonù è. 371 / 2004Strana 7589 Pøíloha k naøízení vlády è. 371/2004 Sb. Vzorové stanovy spoleèenství vlastníkù jednotek ÈÁST PRVNÍ VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ Èl. I Základní ustanovení (1) Spoleèenství

Více

Zámìr: Komplex pro bydlení a ubytování TRIANGLE, Praha 6, k.ú. Støešovice

Zámìr: Komplex pro bydlení a ubytování TRIANGLE, Praha 6, k.ú. Støešovice PID HLAVNí MÌSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNíHO MÌSTA PRAHY ODBOR OCHRANY PROSTØEDí Váš dopis zn SZn. S-M HM P-O69712/2007 /OOPNI/EIA/329-2/Be Vyøizuje/linka Ing. Beranová/4443 Datum 12.6.2007 ZÁVÌR ZJIŠøOVACíHO

Více

Základ grafického manuálu Pirátské strany autor: Eva Tylšarová

Základ grafického manuálu Pirátské strany autor: Eva Tylšarová Základ grafického manuálu Pirátské strany autor: Eva Tylšarová PIRÁTSKÁ STRANA LOGO CZECH PIRATES PIRÁTSKÁ STRANA Logo, které jsem navrhla je zjednodušený clipart laptopu, na jehož displeji je zobrazena

Více

ROZVAHA - BILANCE pøíspìvkové organizace

ROZVAHA - BILANCE pøíspìvkové organizace ROZVAHA - BILANCE pøíspìvkové organizace (v Kè - minulé období zaokrouhleno na tisíce) Období: 13 / 2011 IÈO: 71209921 Název: Domov seniorù Nové Strašecí, poskytovatel sociálních služeb Sestavená k rozvahovému

Více

POŠTOVNÍ VÌSTNÍK Èeský telekomunikaèní úøad

POŠTOVNÍ VÌSTNÍK Èeský telekomunikaèní úøad POŠTOVNÍ VÌSTNÍK Èeský telekomunikaèní úøad Èástka 4 Roèník 2013 OBSAH: Sdìlení Ministerstva prùmyslu a obchodu ÈR 10. Vydání pøíležitostné poštovní známky Krásy naší vlasti: 750. výroèí založení kláštera

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

Licence: D98V XCRGUPXA / PYA (05042012 / 12012012)

Licence: D98V XCRGUPXA / PYA (05042012 / 12012012) PØÍLOHA pøíspìvkové organizace zøizované ÚSC (v Kè, s pøesností na dvì desetinná místa) Období: 12 / 2012 IÈO: 75021854 Název: Mateøská škola, Jamolice, okres Znojmo Sestavená k rozvahovému dni 31. prosinci

Více