Úvod do geologie, vnitřní stavba Země, rozdělení hornin
|
|
- Rudolf Kučera
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Úvod do geologie, vnitřní stavba Země, rozdělení hornin Geologie: výzkum látkového složení Země, její stavby a pochodů, kterými dochází ke změně zemského povrchu a nitra Země - význam geologie ve stavební praxi (projektování velkých pozemních a vodních staveb, sídlišť, vodohospodářských zařízení apod.) inženýrská geologie, která se opírá mj. o mechaniku zemin, hydrogeologii, aj. - důležitost uvědomění zákonitostí geologických pochodů a zákonitostí změn ve složení přírodních hmot a jejich praktických důsledků Tvar a velikost Země, její pohyby - mírně zploštělá ve směru osy vlastního otáčení (zemské osy) důsledek vzájemného působení odstředivé síly a síly zemské přitažlivosti - rotační elipsoid (sféroid; polární poloosa 6 353,631 km, rovníková poloosa 6 378,099 km) - povrch Země tvarově velmi nepravidelný (horstva, roviny, údolí, svahy, atd.) vyžití idealizované plochy geoidu ke geodetickým účelům - celkový objem Země mil km 3, váha cca 6*10 21 tun, střední hustota 5,51 g/cm 3 (hlubší části země vyšší hustota než povrchové) Druhy zemských pohybů: a) otáčení kolem zemské osy 365,2422krát (Z V směr), v minulosti se Země otáčela rychleji (1 rok cca 400 dní) b) oběh kolem Slunce rychlostí cca 30 km/s, po eliptické dráze vzdálené od Slunce 147 až 152 mil. km, jeden oběh 365 dní 5 hod 49 min (tj. hvězdný rok) důsledkem je střídání ročních období a vznik základních klimatických pásem c) rotační pohyb zemské osy (precese) působením sluneční gravitace a přitažlivostí Měsíce (nutace) - změny v pohybovém režimu vyvolávají vnitřní napětí vznik tzv. hlubinných zlomů - slapové síly díky gravitační síle Měsíce, střídání přílivu a odlivu - týká se atmosféry, hydrosféry, ale i litosféry (náklony jednotlivých bloků zemské kůry, gravitační skluzy sedimentů na svazích oceánského dna, mělká zemětřesení, vulkanismus a některé tektonické pohyby) Povrch Země - cca 510 mil. km 2, z toho souš 149 mil. km 2 (29,2 %), vodstvo 361 mil. km 2 (70,8 %) - rozdělení vod a souší značně nerovnoměrné vliv na podnebí kontinentů - vysoká pohoří, zemské hřbety a náhorní planiny často vystupují na okraji kontinentů nebo je lemují
2 - v oceánech naopak mnohdy nejhlubší místa v blízkosti horských hřbetů nebo sopečných pohoří při okrajích kontinentů nebo podél velkých ostrovních řad; v centrálních částech oceánského dna se zvedají vysoké hřbety - horská pásma dělí kontinenty na oblasti odvodňování do různých částí světového moře (většina pevniny Atlantik a Severní ledové moře, menší část do Tichého a Indického oceánu zvětralá horninová hmota splavována v různém množství do jednotlivých částí světových oceánů - rozsah oceánů a kontinentů se během geologické minulosti měnil Vnitřní stavba Země - nejhlubší doly v hloubce cca m (zlatonosné doly v jižní Indii a Africe) - nejhlubší vrty v roponosných oblastech od 3 do 6 km, nejhlubší vrt m (Murmanská oblast, Rusko) - směrem od povrchu do nitra Země roste teplota a tlak, mění se i složení zemské hmoty a zvyšuje se její hustota - oddělení jednotlivých sfér působením gravitace (nejtěžší v jádře, lehčí v koncentrických obalech) z původní žhavotekuté hmoty (Obr. 1, 2) - seizmické metody nejvhodnější pro nepřímé studium zemského nitra Obr. 1 Průřez zemí s vyznačením jednotlivých geosfér, diskontinuit a geofyzikálních zón (Sial = Si a Al, hlavní složky křemičitanů; Sima = Si a Mg, křemičitany některých zásaditějších, těžších vyvřelin; Crofesima = Cr a Fe; kovové prvky zastoupené v křemičitanech zásaditých vyvřelin a rudách; Nifesima = Ni a Fe, kovové jádro Země) (převzato z Obr. 2 Schéma mocnosti litosféry a astenosféry pod oceány a kontinenty (převzato z
3 Zemská kůra - hmota Země se do hloubky nemění plynule, ale v určitých hloubkách jsou nápadné změny plochy nespojitosti (diskontinuity): Mohorovičičova diskontinuita (MOHO plocha) v hloubce 30 až 40 km pod povrchem kontinentů, 7 až 15 km pode dnem oceánů; pod MOHO nárůst rychlosti zemětřesných vln, tj. pod plochou je vyšší hustota hornin; vnější litosféra nad plochou = zemská kůra Conradova diskontinuita v hloubce cca 10 km v kontinentálních úsecích zemské kůry (ne všude výrazně) - na základě diskontinuit rozdělení kůry na tři hloubková patra: 1. usazené horniny (sedimentární vrstva) nejsvrchnější patro, mocnost 1 až 5 km (místy až 10 km); nepřeměněné (max. slabě přeměněné, popř. sopečných), průměrná hustota 2,0 g/cm 3 2. krystalické horniny zejména kyselé vyvřeliny (žuly, diority), plus krystalické břidlice; průměrná hustota 2,7 g/cm 3 ; spodní hranice Conradova plocha; v oblastech oceánů tato zóna většinou chybí 3. čedičová nebo gabrová vrstva nejspodnější patro zemské kůry, hustota cca 2,9 g/cm 3 - v oblastech kontinentů tlustší než v oblasti oceánů žulové patro velká mocnost (50 až 60 km, zejména pod pásemnými pohořími) jako důsledek horotvorných pochodů (na úkor oceánské kůry) Zemský plášť - od MOHO plochy do hloubky cca km - vysoká hustota (3,3 až 3,6 g/cm 3 ) - peridotová (eklogitová) vrstva, složení podobné meteoritům - 3 vrstvy svrchní B, přechodní vrstva C, spodní vrstva D; ve vrstvě B obrovské zdroje energie a endogenních sil, které vyvolávají horotvorné a vulkanické pochody - astenosféra v hloubce 100 až 200 km, předpoklad viskózního proudění hmoty pláště, která pak vystupuje jako magma - ve vrstvě C hluboká ohniska zemětřesení Zemské jádro - plocha nespojitosti v hloubce km Gutenberg-Wiechertova hranice jádro/plášť - hustota 8 až 12 g/cm 3 nejspíše ze slitin Fe a Ni, příčina magnetického pole Země - vnější obal jádra (2 900 až km) nejspíše kapalný nebo plastický, vnitřní část (až km) v tuhém stavu = jadérko
4 Fyzikální vlastnosti Země Hustota, tlak, gravitace - přímé určení pouze v nejsvrchnější částí zemské kůry - nejnižší hustota organické hmoty (např. ropa), nejvyšší zásadité vyvřeliny nebo některé přeměněné horniny - hustota v některých hloubkách přibývá skokem - působení hmoty Země na všechna tělesa přitažlivou silou, tj. gravitací - zemská tíže výslednice gravitace a odstředivé síly, pomocí gravimetrického měření, směr všude kolmý k povrchu geoidu - na rovníku nejsilněji rušeny účinky gravitace odstředivou silou (neplatí zcela, ale zhruba) - anomálie důsledek nerovnoměrného rozmístění hmot; kladné tíhové anomálie důsledek hmoty o větší hustotě v hloubce (zásadité vyvřeliny nebo ložiska rud těžkých kovů); záporné anomálie (přítomnost těles lehčí hmoty) Zemský magnetismus - Země se chová jako permanentní dvoupólový magnet s osou mírně odchýlenou od zemské osy (nesouhlasná poloha zemských pólů s magnetickými) - magnetická deklinace odchylka směru zemského magnetismu od severojižního směru v daném místě - důsledek nejspíše působení termoelektrických proudů v důsledků procesů v jádře - poruchy druhotného magnetického pole v důsledku různé magnetizaci minerálů a hornin litosféry - směr a velikost magnetického pole se během geologické historie měnily Tepelný režim Země - dva hlavní zdroje: 1. vnější sluneční záření (na zemském povrchu podíl 99,5 %) 2. vnitřní radioaktivní rozpad látek zemské hmoty - denní kolísání teploty způsobené rotací měřitelné do hloubky max 1,5 až 2 m, roční variace do hloubky max 25 až 30 m - neutrální pásmo hloubka ustálené teploty (Praha v 20 m cca 8,1 až 8,9 C; Paříž v 28 m cca 11,8 C) - teplota roste s hloubkou teplotní gradient = přírůstek teploty na 100 m hloubky - geotermický stupeň hloubkový rozdíl, při němž se teplota zvýší o 1 C (průměrně 30 až 33 m v nejsvrchnější části zemské kůry, mění se se zeměpisnou polohou a geologickými poměry; závisí na tepelné vodivosti, na způsobu uložení vrstev, střídání méně i více vodivých hornin); důležité při projektování podzemních prací (max teplota 50 C, při vlhkém vzduchu 40 C) - v nejhlubších zónách Země teplota max 4000 až 5000 C - zdroj vnitřního tepla zejména rozpad radioaktivních prvků v horninách
5 - tepelný tok množství tepla procházející jednotkou plochy za jednotku času Q = k dt dz - k = koeficient tepelné vodivosti hornin, T = teplota C a z = hloubka v cm; Hodnota tepelného toku se udává v cal/cm 2 s - k závisí na jejich složení, struktuře, pórovitosti, velikosti zrna a obsahu vody (nejhorší vodiče některé sedimenty jako např. pískovce, slíny; nejlepší vodiče křemen, masivní vyvřeliny a některé metamorfity) Chemické složení Země - přesné chemické složení obtížně zjistitelné, vzorky z max. hloubky 20 km - rozbory vulkanických hornin vystoupaných z velkých hloubek - složení spodní části zemského pláště a jádra zejména díky geofyzikálním metodám - geochemie řeší rozmístění chemických prvků, jejich pohyby, slučování, chemické změny a rozpad, chemii geologických procesů - klark průměrný procentuální obsah jednotlivých prvků v zemské kůře nebo jiném geochemickém prostředí - kyslík - nejhojnější prvek (klark 49,13 hmot. %), společně s křemíkem (Si) a hliníkem (Al) tvoří asi 82,58 %; další nejhojnější prvky železo (Fe), vápník (Ca), sodík (Na), draslík (K), hořčík (Mg), vodík (H) společně s O, Si a Al 98,13 % veškeré hmoty zemské kůry - chemické složení Země se neustále mění v důsledku geologických pochodů uvnitř i na povrchu Země, činnosti živé hmoty, dopadem kosmického prachu apod., vč. transmutací prvků v zemské kůře, jejich rozpadem a změnami v izotopickém složení - v 1 km 3 hmoty zemské kůry prům. 130 mil. tun Fe, 230 mil. tun Al, 260 tis. tun Cu, tun U Geochronologie - určování stáří nerostů nebo hornin, vč. celých geologických jednotek - historická geologie zkoumá vývoj Země - jiný vývoj zemské kůry v oceánských a kontinentálních oblastech - relativní geologické stáří podle vzájemné pozice geologických objektů; v souboru usazených hornin, uložených v průběhu jednoho sedimentačního procesu, jsou vždy spodní vrstvy starší než vrstvy nad nimi (zákon superpozice) platí pokud není jejich pozice porušena mladšími pohyby (např. vrásněním) - žíly nebo jiná tělesa vyvřelin jsou mladší než horniny, kterými pronikají - sedimenty z valounů vždy mladší než horniny valounů - paleontologie určení relativního stáří usazených hornin (studium zkamenělin); starší geologické útvary společenstva primitivních forem života, postupně přibývá organizovanějších a složitějších forem; některé druhy a rody zakmenělin
6 charakteristické pro velmi krátká časová období, tzn. jsou zvláště vhodné k datování - geologické éry nejstarší je charakteristická nedostatkem organických zbytků = archeozoická (archaická, prahorní) éra -> primitivní organismy = proterozoická (starohorní) éra -> staré živočišné formy = paleozoická (prvohorní) éra -> dokonalejší, přechodné organické formy = mezozoická (druhohorní) éra -> mladé organické formy = kenozoická (třetihorní) éra -> přítomnost mladých organických forem = kenozoická (třetihorní) éra součástí této éry je i nejmladší anthropozoikum (čtvrtohory), pro něž je typický vývoj člověka (viz Obr. 3 a 4) - geologické éry se dělí na kratší časová období: periody, epochy, věky a období - stratigrafie studium časového sledu geologických jednotek určité oblasti, jejich vývoje a obsahu zkamenělin - stanovení absolutního stáří radiogeologie (založena na studiu rozpadu radioaktivních prvků) Rozdělení hornin - podle geneze: a) vyvřelé (magmatické) horniny vznik tuhnutím a krystalizací žhavé taveniny, tj. magmatu; láva = magma výlevných hornin; patří sem horniny hlubinné, žilné, výlevné b) usazené (sedimentární) horniny vznik mechanickým rozpadem a chemickým rozkladem původních hornin a ukládáním těchto produktů ve vodním prostředí nebo na souši; velkou část tvoří zbytky organismů; patří sem horniny klastické (úlomkovité), chemogenní, biogenní, (příp. biochemogenní) c) přeměněné (metamorfované) horniny vznik fyzikálně chemickými přeměnami hornin, při nichž působí zejména vyššími teplotami a tlaky; patří sem horniny regionálně, šokově, kontaktně a mechanicky metamorfované d) existují horniny přechodné např. sopečného původu, ale ukládány jako sedimenty (např. sopečný popel, tuf)
7 Obr. 3 Zjednodušená stratigrafická tabulka (převzato z Chlupáč et al., 2011).
8 Obr. 4 Zjednodušená stratigrafická tabulka (převzato z
STAVBA ZEMĚ. Mechanismus endogenních pochodů
STAVBA ZEMĚ Mechanismus endogenních pochodů SLUNEČNÍ SOUSTAVA Je součástí Mléčné dráhy Je vymezena prostorem, v němž se pohybují tělesa spojená gravitací se Sluncem Stáří Slunce je odhadováno na 5,5 mld.
VíceK. E. Bullen ( ) rozdělil zemské těleso do 7 částí Na základě pohybu zemětřesných vln, tzv. Bullenovy zóny liší se tlakem, teplotou a
Eva Kolářová K. E. Bullen (1906 1976) rozdělil zemské těleso do 7 částí Na základě pohybu zemětřesných vln, tzv. Bullenovy zóny liší se tlakem, teplotou a hustotou 7 zón vytváří 3 základní jednotky: 1.
VíceUNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Přírodovědecká fakulta Seminární práce Stavba zemského tělesa Jméno: Bc. Eva Kolářová Obor: ZTV-Z Úvod Vybrala jsem si téma Stavba zemského tělesa. Zabývala jsem se jeho
VíceOPAKOVÁNÍ SLUNEČNÍ SOUSTAVY
OPAKOVÁNÍ SLUNEČNÍ SOUSTAVY 1. Kdy vznikla Sluneční soustava? 2. Z čeho vznikla a jakým způsobem? 3. Která kosmická tělesa tvoří Sluneční soustavu? 4. Co to je galaxie? 5. Co to je vesmír? 6. Jaký je rozdíl
VíceObsah. Obsah: 3 1. Úvod 9
Obsah: 3 1. Úvod 9 2. Vesmír, jeho složení a vznik 12 2.1.Hvězdy 12 2.2. Slunce 14 2.3. Sluneční soustava 15 2.3.1. Vznik sluneční soustavy 16 2.3.2. Vnější planety 18 2.3.3. Terestrické planety 20 2.3.4.
VíceVznik a vývoj litosféry
Vznik a vývoj litosféry O čem bude řeč Stavba zemského tělesa a zemské kůry. Desková tektonika a pohyb litosférických desek. Horotvorná činnost. Sopky a sopečná činnost. Vznik a vývoj reliéfu krajiny.
VíceGeologie 135GEO Stavba Země Desková tektonika
Geologie 135GEO Stavba Země Desková tektonika Stavba Země Moc toho nevíme Stavba Země Použití seismických vln Stavba Země Stavba Země Stavba Země Stavba Země Stavba Země Stavba Země kůra a plášť Rychlost
VíceSTAVBA ZEMĚ. Země se skládá z několika základních vrstev/částí. Mezi ně patří: 1. ZEMSKÁ KŮRA 2. ZEMSKÝ PLÁŠŤ 3. ZEMSKÉ JÁDRO. Průřez planetou Země:
STAVBA ZEMĚ Země se skládá z několika základních vrstev/částí. Mezi ně patří: 1. ZEMSKÁ KŮRA 2. ZEMSKÝ PLÁŠŤ 3. ZEMSKÉ JÁDRO Průřez planetou Země: Obr. č. 1 1 ZEMSKÁ KŮRA Zemská kůra tvoří svrchní obal
VíceStavba zemského tělesa
Stavba zemského tělesa Stavba zemského tělesa - historie počátek století: v rámci geofyziky - dílčí disciplína: seismologie - studuje rychlost šíření, chování a původ zemětřesných vln 1906 - objev vnějšího
VíceNové poznatky o stavbě Země, globální tektonika. Stavba Země
Nové poznatky o stavbě Země, globální tektonika Stavba Země Stavba zemského tělesa - historie počátek století: v rámci geofyziky - dílčí disciplína: seismologie - studuje rychlost šíření, chování a původ
VíceVnitřní geologické děje
Vznik a vývoj Země 1. Jak se nazývá naše galaxie a kdy pravděpodobně vznikla? 2. Jak a kdy vznikla naše Země? 3. Jak se následně vyvíjela Země? 4. Vyjmenuj planety v pořadí od slunce. 5. Popiš základní
VíceZáklady geologie pro archeology. Josef V. Datel, Radek Mikuláš Filozofická fakulta Univerzita Karlova v Praze 2017/18
Základy geologie pro archeology Josef V. Datel, Radek Mikuláš Filozofická fakulta Univerzita Karlova v Praze 2017/18 Vyučující RNDr. Josef V. Datel, Ph.D., Přírodovědecká fakulta UK, Albertov 6, Praha
VíceFyzická geografie. Zdeněk Máčka. Lekce 1 Litosféra a desková tektonika
Fyzická geografie Zdeněk Máčka Lekce 1 Litosféra a desková tektonika 1. Vnitřní stavba zemského tělesa Mohorovičičova diskontinuita Průměrný poloměr Země 6 371 km Gutenbergova diskontinuita Pevné vnitřní
VíceSTAVBA ZEMĚ MECHANISMUS ENDOGENNÍCH POCHODŮ (převzato a upraveno dle skript pro PřFUK V. Kachlík Všeobecná geologie)
2. PŘEDNÁŠKA Globální tektonika Země cíl : pochopení dynamického vývoje planety Země a s ním spojené endogenní procesy jako je magmatismus- metamorfismus- zemětřesení porušení horninových těles STAVBA
VíceOPAKOVÁNÍ- ÚVOD DO GEOLOGIE:
OPAKOVÁNÍ- ÚVOD DO GEOLOGIE: A 1. Čím se zabývá MINERALOGIE? 2. Co zkoumá PALEONTOLOGIE? 3. Co provádí geolog při terénním průzkumu? 4. Kdy vznikla Země? 5. Jaká byla prvotní atmosféra na Zemi? 1 6. Uveď
Vícestratigrafie. Historická geologie. paleontologie. paleografie
Geologie je přírodní věda zabývající se složením a stavbou zemské kůry a vývojem zemské kůry v minulosti a přítomnosti strukturní petrografie stratigrafie Všeobecná dynamická tektonika vnější síly vnitřní
VíceJak jsme na tom se znalostmi z geologie?
Jména: Škola: Jak jsme na tom se znalostmi z geologie? 1) Popište vznik hlubinných vyvřelých hornin? 2) Co původně byly kopce Velký Roudný a Uhlířský vrch na Bruntálsku? Velký Roudný Uhlířský vrch 3) Hrubý
VíceLiteratura. uvedena na webových stranách ZČU Fak. Ped. KBI pod studium - geologie
Vědy o Zemi 2 hod. přednášky v HJ 200 (13-14 týdnů) zkouška na konci semestru písemný test + (2 testy v průběhu semestru XI, XII) Přednášející doc. RNDr. Michal Mergl, CSc. Konzultace: katedra biologie
VíceUčební osnovy vyučovacího předmětu přírodopis se doplňují: 2. stupeň Ročník: devátý. Tematické okruhy průřezového tématu
- vysvětlí teorii vzniku Země - popíše stavbu zemského tělesa - vyjmenuje základní zemské sféry, objasní pojem litosféra - vyjádří vztahy mezi zemskými sférami - objasní vliv jednotlivých sfér Země na
VíceFyzická geografie Zdeněk Máčka. Lekce 1 Litosféra a desková tektonika
Fyzická geografie Zdeněk Máčka Lekce 1 Litosféra a desková tektonika Osnova lekce 2: LITOSFÉRA A DESKOVÁ TEKTONIKA 1. Vnitřní stavba Země 2. Základní stavební prvky zemského povrchu 3. Základy tektoniky
VíceVznik vesmíru a naší sluneční soustavy
Země a její stavba Vznik vesmíru a naší sluneční soustavy stáří asi 17 Ga teorie velkého třesku - vznikl z extrémně husté hmoty, která se po explozi začala rozpínat během ranných fází se vytvořily elementární
VíceGlobální tektonika Země
Globální tektonika Země cíl přednášky: Pochopení dynamického vývoje planety Země a s ním spojené endogenní procesy, které mohou ohrozit využití území STAVBA ZEMĚ Mechanismus endogenních pochodů SLUNEČNÍ
VíceCÍL ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ RACIONÁLNÍ VYUŽITÍ KRAJINY
CÍL ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ RACIONÁLNÍ VYUŽITÍ KRAJINY výstavba (urbanizace) doprava zemědělské a lesnické hospodaření rozvoj a ochrana těžby nerostných surovin, vodních a energetických zdrojů vodní hospodářství
VíceUčit se! Učit se! Učit se! VI. Lenin
Geosféra Tato zemská sféra se rozděluje do několika sfér. Problematikou se zabýval fyzik Bulle (studoval zeměpisné vlny). Jednotlivé geosféry se liší podle tlaku a hustoty. Rozdělení Geosféry: Rozdělení
VíceJednotlivé tektonické desky, které tvoří litosférický obal Země
VY_12_INOVACE_122 Krajinná sféra Země { opakování Pro žáky 7. ročníku Člověk a příroda Zeměpis Přírodní obraz Země Červen 2012 Mgr. Regina Kokešová Určeno k opakování a doplnění učiva 6. ročníku Rozvíjí
VíceDIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Pořadové číslo DUM 254 Jméno autora Jana Malečová Datum, ve kterém byl DUM vytvořen 3.4.2012 Ročník, pro který je DUM určen 9. Vzdělávací oblast (klíčová slova) Metodický list
VíceSopka = vulkán: místo na zemském povrchu, kde roztavené magma vystupuje z hlubin Země tvar hory
Sopečná činnost a zemětřesení Sopka = vulkán: místo na zemském povrchu, kde roztavené magma vystupuje z hlubin Země tvar hory Magma = roztavený horninový materiál a) čedičové řídké, vzniká roztavení hornin
VíceFyzická geografie. Daniel Nývlt. Litosféra a desková tektonika
Fyzická geografie Daniel Nývlt Litosféra a desková tektonika Osnova: LITOSFÉRA A DESKOVÁ TEKTONIKA 1. Vnitřní stavba Země 2. Základní stavební prvky zemského povrchu 3. Základy deskové tektoniky 4. Wilsonův
VíceMECHANIKA HORNIN. Vyučující: Doc. Ing. Matouš Hilar, PhD. Kontakt: Mechanika hornin - přednáška 1 1
MECHANIKA HORNIN Vyučující: Doc. Ing. Matouš Hilar, PhD. Kontakt: matous.hilar@fsv.cvut.cz Mechanika hornin - přednáška 1 1 Doporučená literatura: Geomechanika Mechanika hornin, Pruška, ČVUT, 2002 Mechanika
VícePřednáška č. 3. Dynamická geologie se zabývá změnami zemské kůry na povrchu i uvnitř
Přednáška č. 3 Dynamická geologie se zabývá změnami zemské kůry na povrchu i uvnitř vnější činitele zvětrávání hornin, atmosférické vlivy, zemská gravitace, geologická činnost větru, deště, povrchových
VíceStratigrafie 1 věda o vrstevních sledech, o vrstvách a jejich vzájemném stáří Základní pravidla Zákon superpozice Zákon stejných zkamenělin Princip ak
Historická geologie zkoumá historický vývoj Země zahrnuje obory stratigrafie paleoklimatologie paleogeografie paleontologie aj. Stratigrafie 1 věda o vrstevních sledech, o vrstvách a jejich vzájemném stáří
VíceIII/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
ZŠ a MŠ Slapy, Slapy 34, 391 76 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Vzdělávací materiál: Powerpointová prezentace ppt. Jméno autora: Mgr. Soňa Růžičková Datum vytvoření: 9. červenec 2013
VíceAlfred Wegener (1912) Die Entstehung der Kontinente Und Ozeane. teorie kontinentálního driftu - nedokázala vysvětlit jeho mechanismus
Desková tektonika Alfred Wegener (1912) Die Entstehung der Kontinente Und Ozeane teorie kontinentálního driftu - nedokázala vysvětlit jeho mechanismus kontinenty v minulosti tvořily jednu velkou pevninu
VíceMECHANIKA HORNIN. Vyučující: Doc. Ing. Matouš Hilar, Ph.D. Kontakt: Mechanika hornin - přednáška 1 1
MECHANIKA HORNIN Vyučující: Doc. Ing. Matouš Hilar, Ph.D. Kontakt: matous.hilar@fsv.cvut.cz Mechanika hornin - přednáška 1 1 Doporučená literatura: Pruška, J. (2002): Geomechanika Mechanika hornin. ČVUT
VíceRozdělení hornin. tvořeny zrny jednoho nebo více minerálů. podle vzniku je dělíme: Vyvřelé (magmatické) chladnutím a utuhnutím magmatu
HORNINY 1.2016 Rozdělení hornin tvořeny zrny jednoho nebo více minerálů podle vzniku je dělíme: Vyvřelé (magmatické) chladnutím a utuhnutím magmatu Usazené (sedimentární) zvětrávání přenos usazení Přeměněné
VíceVY_32_INOVACE_06_III./17._PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY
VY_32_INOVACE_06_III./17._PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY Planety Terestrické planety Velké planety Planety sluneční soustavy a jejich rozdělení do skupin Podle fyzikálních vlastností se planety sluneční soustavy
VíceVzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Přírodopis Ročník: 9. Průřezová témata,
Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Žák: - charakterizuje postavení Země ve Sluneční soustavě a význam vytvoření základních podmínek pro život (teplo, světlo) Země ve vesmíru F Sluneční soustava - popíše
VíceZkrácený obsah učiva a hodinová dotace
Zkrácený obsah učiva a hodinová dotace Prima - 2 hod. týdně, 66 hod. ročně Planeta Země Vesmír Slunce a sluneční soustava Země jako vesmírné těleso Glóbus a mapa. Glóbus, měřítko globusu, poledníky a rovnoběžky,
VíceVesmír. https://drive.google.com/drive/folders/0byog_62qz ORcUWI4bjFYR1FqRXM
Vesmír https://drive.google.com/drive/folders/0byog_62qz ORcUWI4bjFYR1FqRXM Vznik vesmíru a naší sluneční soustavy Vesmír ~ stáří 13,82 Ga, teorie velkého třesku - vznikl z extrémně husté hmoty, která
VíceVESMÍR. za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let. dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná
VESMÍR za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná vznikají první atomy, jako první se tvoří atomy vodíku HVĚZDY první hvězdy
VíceZEMĚ -vznik a vývoj -stavba -vnitřní uspořádání. NEROSTY A HORNINY Mineralogie-nerost -hornina -krystal
-vysvětlí teorii vzniku Země -popíše stavbu zemského tělesa -vyjmenuje základní zemské sféry,objasní pojem litosféra -vyjádří vztahy mezi zemskými sférami -objasní vliv jednotlivých sfér Země na vznik
VíceDynamická planeta Země. Litosférické desky. Pohyby desek. 1. desky se vzdalují. vzdalují se pohybují se.. pohybují se v protisměru vodorovně..
Dynamická planeta Země zemský povrch se neustále mění většina změn probíhá velmi pomalu jsou výsledkem působení geologických dějů geologické děje dělíme: vnitřní vnější Pohyby desek vzdalují se pohybují
VíceAnotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s mechanikou vnitřních geologických dějů. Materiál je plně funkční
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 9. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s mechanikou vnitřních geologických dějů. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu. litosférická deska hlubokomořský
VíceHlavní činitelé přeměny hornin. 1. stupeň za teploty 200 C a tlaku 200 Mpa. 2.stupeň za teploty 400 C a tlaku 450 Mpa
Přeměna hornin Téměř všechna naše pohraniční pohoří jako Krkonoše, Šumava, Orlické hory jsou tvořena vyvřelými a hlavně přeměněnými horninami. Před několika desítkami let se dokonce žáci učili říkanku"žula,
VíceGEOGRAFIE SVĚTOVÉHO OCEÁNU RELIÉF
GEOGRAFIE SVĚTOVÉHO OCEÁNU RELIÉF ZÁKLADNÍ STRUKTURNÍ PRVKY DNA OCEÁNŮ podmořské okraje pevnin (zemská kůra pevninského typu) přechodná zóna (zemská kůra přechodného typu) lože oceánu (zemská kůra oceánského
VíceZdroj: 1.název: Stavební hmoty autor: Luboš svoboda a kolektiv nakladatelství: Jaga group, s.r.o., Bratislava 2007 ISBN 978-80-8076-057-1
Horniny Zdroj: 1.název: Stavební hmoty autor: Luboš svoboda a kolektiv nakladatelství: Jaga group, s.r.o., Bratislava 2007 ISBN 978-80-8076-057-1 2.www.unium.cz/materialy/cvut/fsv/pr ednasky- svoboda-m6153-p1.html
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/
ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Dělnická 9. tř. ZŠ základní Přírodopis
VícePředmět: ZEMĚPIS Ročník: 6. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu
Vesmír a jeho vývoj práce s učebnicí, Žák má pochopit postupné poznávání Vesmíru vznik vesmíru, kosmické objekty, gravitační síla. ČJ psaní velkých písmen. Př,Fy život ve vesmíru, M vzdálenosti Hvězdy
VíceMetamorfované horniny
Metamorfované horniny metamorfóza-- soubor procesů (fyzikálních, chemických, strukturních), při při nichžse horniny přizpůsobují nově nastalým vnějším podmínkám (především teplota a tlak) a) rekrystalizace
VíceGeologie a tepelné vlastnosti hornin Projektování vrtů pro tepelná čerpadla na základě geologických předpokladů vliv na vodní režim, rizika
Zpracoval: Mgr. Michal Havlík Geologie a tepelné vlastnosti hornin Projektování vrtů pro tepelná čerpadla na základě geologických předpokladů vliv na vodní režim, rizika Kapitola 4 - GEOLOGIE A TEPELNÉ
VíceZemě jako dynamické těleso. Martin Dlask, MFF UK
Země jako dynamické těleso Martin Dlask, MFF UK Úvod aneb o čem to dnes bude Povíme si: - Kdy a jak vznikla Země. - Jak Země vypadá a z čeho se skládá. - Jak můžeme zemi zkoumat. - Jak se v zemi šíří teplo.
VíceZEMĚ JAKO DYNAMICKÉ TĚLESO. Martin Dlask, MFF UK, Praha 2014
ZEMĚ JAKO DYNAMICKÉ TĚLESO Martin Dlask, MFF UK, Praha 2014 Cíl Představit Zemi jako tepelný stroj. Grafiská ilustrace řezu Zemí [zdroj - www.nationalgeografic.com] Představy o Zemi: Dříve Před dvěma tisíci
VíceZáznam klimatických změn v mořském prostředí. a) oscilace mořské hladiny b) variace izotopického složení hlubokomořských sedimentů
Záznam klimatických změn v mořském prostředí a) oscilace mořské hladiny b) variace izotopického složení hlubokomořských sedimentů Globální změny klimatu v kvartéru oscilace hladin světových oceánů Úroveň
VíceSTAVBA ZEMĚ MECHANISMUS ENDOGENNÍCH POCHODŮ
2. PŘEDNÁŠKA Globální tektonika Země cíl : pochopení dynamického vývoje planety Země a s ním spojené endogenní procesy jako je magmatismus- metamorfismus- zemětřesení porušení horninových těles STAVBA
VíceTest vlastnosti látek a periodická tabulka
DUM Základy přírodních věd DUM III/2-T3-2-08 Téma: Test vlastnosti látek a periodická tabulka Střední škola Rok: 2012 2013 Varianta: A Zpracoval: Mgr. Pavel Hrubý Mgr. Josef Kormaník TEST Test vlastnosti
VíceŠablona č. 01. 09 ZEMĚPIS. Výstupní test ze zeměpisu
Šablona č. 01. 09 ZEMĚPIS Výstupní test ze zeměpisu Anotace: Výstupní test je vhodný pro závěrečné zhodnocení celoroční práce v zeměpise. Autor: Ing. Ivana Přikrylová Očekávaný výstup: Žáci píší formou
VíceZkoumání přírody. Myšlení a způsob života lidí vyšší nervová činnost odlišnosti člověka od ostatních organismů
Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 9. Časová dotace: 1 hodina týdně Výstup předmětu Rozpracované očekávané výstupy Učivo předmětu Přesahy, poznámky Konkretizované tématické okruhy realizovaného průřezového tématu
VíceVybrané kapitoly z geologické historie ČR I.
Vybrané kapitoly z geologické historie ČR I. Označení DUMU: VY_32_INOVACE_GE2.08 Předmět: GEOGRAFIE Tematická oblast: FYZICKÁ GEOGRAFIE - GEOLOGIE Autor: Jan Vavřín Datum vytvoření: 29. 7. 2013 Ročník:
Více135GEMZ Jan Valenta Katedra geotechniky K135 (5. patro budova B) Místnost B502
135GEMZ Jan Valenta Katedra geotechniky K135 (5. patro budova B) Místnost B502 Konzultační hodiny: Katedra geotechniky K135 (5. patro budova B) - Geologie - Mechanika zemin - Zakládání staveb - Podzemní
VícePETROLOGIE =PETROGRAFIE
MINERALOGIE PETROLOGIE =PETROGRAFIE věda zkoumající horniny ze všech hledisek: systematická hlediska - určení a klasifikace genetické hlediska: petrogeneze (vlastní vznik) zákonitosti chemismu (petrochemie)
VíceVulkanismus, zemětřesení
Vulkanismus, zemětřesení Vulkanismus = proces, při kterém dochází přívodními kanály (sopouchy) k výstupu roztavených hmot (lávy) a plynů z magmatického krbu do svrchních částí zemské kůry a na povrch,
VíceCZ.1.07/1.5.00/
[1] Číslo projektu Název školy Předmět CZ.1.07/1.5.00/34.0425 INTEGROVANÁ STŘEDNÍ ŠKOLA TECHNICKÁ BENEŠOV Černoleská 1997, 256 01 Benešov BIOLOGIE A EKOLOGIE Tematický okruh Téma Základy obecné ekologie
VíceMetody sanace přírodních útvarů
Metody sanace přírodních útvarů 1. Klasifikace přírodních útvarů, geodynamických procesů se zaměřením na svahové pohyby. 2. Charakteristika svahových pohybů. 3. Podmiňující faktory přírodní. 4. Podmiňující
VícePřírodopis 9. přehled učiva pro základní školy a víceletá gymnázia. Nakladatelství Fraus O čem je přírodopis. Geologie věda o Zemi
Přírodopis 9 přehled učiva pro základní školy a víceletá gymnázia 9 Nakladatelství Fraus 2007 www.fraus.cz O geologii O minerálech a horninách O stavbě planety Země O vnitřních geologických dějích O vnějších
VícePříčiny - astronomické přitažlivá síla Měsíce a Slunce vliv zemské rotace
Pohyby mořské vody Příčiny - astronomické přitažlivá síla Měsíce a Slunce vliv zemské rotace 2 Příčiny - atmosférické nerovnoměrné ohřívání vody v různých zeměpisných šířkách gradienty tlaku větrné proudy
VíceJ i h l a v a Základy ekologie
S třední škola stavební J i h l a v a Základy ekologie 11. Atmosféra Země - vlastnosti Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Tomáš Krásenský
VíceStavba a složení Země, Litosféra
Stavba a složení Země, Litosféra Pevné zemské těleso se skládá z několika vrstev, geosfér, které obepínají zemské jádro jako pláště. Geosféry se od sebe liší složením, hustotou, tlakem a teplotou. Na zemské
VíceZEMĚ JAKO SOUČÁST VESMÍRU
ZEMĚ JAKO SOUČÁST VESMÍRU PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST VY_52_INOVACE_278 VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A PŘÍRODA VZDĚLÁVACÍ OBOR: PŘÍRODOPIS ROČNÍK: 9 PŘÍRODNÍ
VíceZáklady biologie a ekologie VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA
Základy biologie a ekologie VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA Výsledky vzdělávání Učivo Ţák Základy biologie charakterizuje názory na vznik a vývoj vznik a vývoj ţivota na Zemi ţivota na Zemi, porovná délku vývoje
VíceGeologie kvartéru. Jaroslav Kadlec. Geofyzikální ústav AV ČR, v. v. i. Laboratoř geomagnetizmu. tel. 267 103 334 kadlec@ig.cas.cz
Geologie kvartéru Jaroslav Kadlec Geofyzikální ústav AV ČR, v. v. i. Laboratoř geomagnetizmu tel. 267 103 334 kadlec@ig.cas.cz http://www.ig.cas.cz/geomagnetika/kadlec Maximální rozšíření kontinentálního
VícePřednáška II. Planeta Země
Přednáška II. Planeta Země klíčová slova: planeta Země, anatomie Země, litosféra, globální tektonika, složení litosféry, endogenní a exogenní síly, tektonický a sedimentační cyklus. 1 Vznik vesmíru - Velký
VíceKde se vzala v Asii ropa?
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 24 Kde se vzala v Asii ropa? Pro
VíceCHEMIE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ I. (06) Biogeochemické cykly
Centre of Excellence CHEMIE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ I Environmentální procesy (06) Biogeochemické cykly Ivan Holoubek RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni
VícePŘÍLOHA 1 Tab. 1. Začlenění obsahu vzdělávacího oboru Geologie a průřezových témat do vzdělávacích obsahů dalších oborů.
PŘÍLOHA 1 Tab. 1. Začlenění obsahu vzdělávacího oboru Geologie a průřezových témat do vzdělávacích obsahů dalších oborů. Vzdělávací obor Fyzika Tématický celek Učivo Očekávané výstupy FYZIKÁLNÍ VELIČINY
VíceKolekce 20 hornin Kat. číslo 104.0085
Kolekce 20 hornin Kat. číslo 104.0085 Strana 1 z 14 SBÍRKA 20 SYSTEMATICKY SEŘAZENÝCH HORNIN PRO VYUČOVACÍ ÚČELY Celou pevnou zemskou kůru a části zemského pláště tvoří horniny, přičemž jen 20 až 30 km
VíceKameny a voda Kameny kolem nás
Rozvoj znalostí a kompetencí žáků v oblasti geověd na Gymnáziu Chotěboř a Základní škole a Mateřské škole Maleč Kameny a voda Kameny kolem nás Mgr. Irena Žáková říjen 2013 OROGENEZE = soubor složitých
VíceZápadočeské mofety a zemětřesení - co mají společného? Tomáš Fischer 18. 9. 2015
Západočeské mofety a zemětřesení - co mají společného? Tomáš Fischer 18. 9. 2015 Výstup CO2 Uhličité minerálky rozpuštěný CO2 Mofety suchý CO2 Celkem >500 m3/h Průtok CO 2 l/h VRF (Weinlich et al., 2006)
VíceStratigrafický výzkum
Stratigrafický výzkum Stratigrafická geologie se zabývá stanovením časové posloupnosti vzniku horninových jednotek Stáří hornin : lze určit absolutní (tedy datovat stáří v rocích) a relativní (určit zda
VíceGeofyzika jako klíčová metoda pro vyhledávání hydrogeologických struktur v Mohelnické brázdě a v povodí Blaty
Geofyzika jako klíčová metoda pro vyhledávání hydrogeologických struktur v Mohelnické brázdě a v povodí Blaty Skácelová Z., Česká geologická služba pracoviště Jeseník Co je základním principem geofyzikálního
VíceNEROSTY A HORNINY. Anotace: Materiál je určen k výuce přírodovědy ve 4. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními znaky a rozdělením nerostů a hornin.
NEROSTY A HORNINY Anotace: Materiál je určen k výuce přírodovědy ve 4. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními znaky a rozdělením nerostů a hornin. Nerosty a horniny neživé přírodniny, tvoří zemskou kůru
VíceEnvironmentáln. lní geologie. Stavba planety Země. Ladislav Strnad Rozsah 2/0 ZS-Z Z a LS - Zk
Stavba planety Země Environmentáln lní geologie sylabus-4 LS Ladislav Strnad Rozsah 2/0 ZS-Z Z a LS - Zk PEVNÁ ZEMĚ - -HYDROSFÉRA ATMOSFÉRA - -BIOSFÉRA ENDOGENNÍ E X O G E N N Í Oceány a moře (97% veškeré
VíceDIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Pořadové číslo DUM 253 Jméno autora Jana Malečová Datum, ve kterém byl DUM vytvořen 10.2.2012 Ročník, pro který je DUM určen 9. Vzdělávací oblast (klíčová slova) Člověk a příroda
VíceTEPELNÉ VLASTNOSTI HORNIN A JEJICH VLIV NA VYUŽITÍ ZEMNÍHO TEPLA
Konference Alternativní zdroje energie 2016 21. a 22. června 2016 Kroměříž TEPELNÉ VLASTNOSTI HORNIN A JEJICH VLIV NA VYUŽITÍ ZEMNÍHO TEPLA Mgr. Michal Havlík, Ing. arch. Pavel Cihelka, Stavební geologie
VíceStavba a složení Země, úvod do endogenní geologie
Stavba a složení Země, úvod do endogenní geologie Přednáška 2 RNDr. Aleš Vaněk, Ph.D. č. dveří: 234, FAPPZ e-mail: vaneka@af.czu.cz 1 Stavba a složení Země dělení dle jednotlivých sfér jádro (vnitřní,
VíceEnvironmentáln. lní geologie sylabus 1 Ladislav Strnad Rozsah 2/0 ZS - Z Rozsah 2/0 LS Zk. Čas v geologické historii Země. v geomateriálech disciplína
Čas v geologické historii Země Environmentáln lní geologie sylabus 1 Ladislav Strnad Rozsah 2/0 ZS - Z Rozsah 2/0 LS Zk Trvání 20.století 0.000 0002% % doby existence Země Život na Zemi 85-90% Mnohob.
VícePETROLOGIE CO JSOU TO HORNINY. = směsi minerálů (někdy tvořené pouze 1 minerálem)
CO JSOU TO HORNINY PETROLOGIE = směsi minerálů (někdy tvořené pouze 1 minerálem) Mohou obsahovat zbytky organismů rostlin či ţivočichů Podle způsobu vzniku dělíme: 1. Vyvřelé (magmatické) vznik utuhnutím
VíceDokumentace průzkumných děl a podzemních staveb
Dokumentace průzkumných děl d l a podzemních staveb jarní semestr 2014 / II. REPETORIUM NORMY platné ČSN EN ISO 14688 1 Geotechnický průzkum a zkoušení Pojmenovánía zatřiďování zemin Část 1: pojmenování
VíceStavba zemského tělesa. Procesy v kůře a plášti
Stavba zemského tělesa Procesy v kůře a plášti Stavba zemského tělesa Zemské geosféry, heterogenita pláště, fyz. parametry zemského pláště Pohyby na deskových rozhraních versus pohyby v astenosféře 1=
VíceVzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Přírodopis - ročník: KVARTA
5.3.4. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Přírodopis - ročník: KVARTA Téma Země Učivo Vznik Země Stavba Země Předgeologický vývoj Země Výstupy Kódy Dle RVP Školní (ročníkové)
Víceč.5 Litosféra Zemské jádro Zemský plášť Zemská kůra
č.5 Litosféra =kamenný obal Země Část zemského tělesa tvořená zemskou kúrou a části svrchního pláště. Pod litosférou se nachází astenosféra (poloplastická hmota horniny vystavené obrovské teplotě a tlaku),
VíceOceánské sedimenty jako zdroj surovin
Oceánské sedimenty jako zdroj surovin 2005 Geografie Světového oceánu 2 Rozšíření sedimentů 2005 Geografie Světového oceánu 3 2005 Geografie Světového oceánu 4 MOŘSKÉ NEROSTNÉ SUROVINY 2005 Geografie Světového
VíceSluneční soustava je součástí galaxie známé také pod názvem Mléčná dráha. Planety ve sluneční soustavě obíhají po eliptických drahách kolem Slunce.
Sluneční soustava je součástí galaxie známé také pod názvem Mléčná dráha. Planety ve sluneční soustavě obíhají po eliptických drahách kolem Slunce. Zhruba 99,866 % celkové hmotnosti sluneční soustavy tvoří
VícePLANETA ZEMĚ A JEJÍ POHYBY. Maturitní otázka č. 1
PLANETA ZEMĚ A JEJÍ POHYBY Maturitní otázka č. 1 TVAR ZEMĚ Geoid = skutečný tvar Země Nelze vyjádřit matematicky Rotační elipsoid rovníkový poloměr = 6 378 km vzdálenost od středu Země k pólu = 6 358 km
VíceVzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Přírodopis - ročník: SEKUNDA
Mineralogie Země Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Přírodopis - ročník: SEKUNDA Téma Učivo Vznik Země Stavba Země Předgeologický vývoj Země Výstupy Kódy Dle RVP Školní (ročníkové)
VíceVY_32_INOVACE_04.08 1/5 3.2.04.8 Stavba Země
1/5 3.2.04.8 Cesta do středu Země cíl odvodit původ informací o stavbě Země - chápat stavbu geosfér - znát jednotlivé geosféry - Země se skládá z vrstev (geosfér) (jádro vnitřní, vnější, plášť spodní,
VíceVY_32_INOVACE_04.11 1/9 3.2.04.11 Vyvřelé, přeměněné horniny Vyvřelé magmatické horniny
1/9 3.2.04.11 Vyvřelé magmatické horniny cíl objasnit jejich vlastnosti, výskyt a vznik - vyjmenovat základní druhy - popsat jejich složení - znát základní zástupce magma utuhne pod povrchem hlubinné vyvřeliny
VíceTémata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola
Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola 1. Geografická charakteristika Afriky 2. Geografická charakteristika Austrálie a Oceánie 3. Geografická charakteristika Severní Ameriky 4. Geografická
VíceStrukturní jednotky oceánského dna
Strukturní jednotky oceánského dna Rozložení hloubek hloubkový stupeň (km) % plochy světového oceánu 0-0,2. 7,49 0,2-1. 4,42 1-2 4,38 2-3. 8,50 3-4 20,94 4-5 31,69 5-6 21,20 73,83 % 6-7 1,23 7-8 0,11 8-9
VíceStrukturní jednotky oceánského dna
Strukturní jednotky oceánského dna Rozložení hloubek hloubkový stupeň (km) % plochy světového oceánu 0-0,2. 7,49 0,2-1. 4,42 1-2 4,38 2-3. 8,50 3-4 20,94 4-5 31,69 5-6 21,20 73,83 6-7 1,23 7-8 0,11 8-9
Více