Nejvyužívanějším typem relativního pohybu EM pole a vodiče je pohyb rotační (využívaný ve většině běžných AC generátorů)

Transkript

1 Výroba a rozvod elektrické energie Ing. Tomáš Mlčák, Ph.D. Doc. Ing. Vítězslav Stýskala, Ph.D. Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB TUO Katedra elektrotechniky Technická zařízení budov III Fakulta stavební

2 Nejvyužívanějším typem relativního pohybu EM pole a vodiče je pohyb rotační (využívaný ve většině běžných AC generátorů) u(t) Časový průběh indukovaného napětí S ωt Rychlost otáčení, resp. otáčky n J i(t) - (střídavý proud obou polarit) Mag. i(t) (střídavý proud obou polarit) indukce B u(t) střídavé indukované napětí

3 Trojfázové elektrické zdroje napětí Alternátory = AC generátory V jeden konstrukční celek, zpravidla 3f synchronní alternátor jsou konstrukčně vkomponovány 3 jednofázové generátory (prakticky jsou to jejich vinutí, do kterých se indukují jednotlivá fázová napětí). Cívky jednotlivých fází alternátoru (zpravidla statorové) jsou fyzicky posunuty navzájem o 2/3π (resp.120 o el. ). S rostoucím jmenovitým instalovaným výkonem alternátoru rostou i jeho rozměry a hmotnost. Ze standardního trojfázového rozvodu (3f sítě) je odvozen i jednofázový rozvod (1f síť).

4 Rozdělení alternátorů (synchronních) Podle počtu fází: - jednofázové a v elektroenergetice nejvíce používané - trojfázové Kmitočtu: nejpoužívanější je 50 Hz, některé generátory pracují s 400 Hz nebo vyšším (lodě, letadla) Napětí: jednofázové nebo trojfázové. V distribuční síti nn ČR a většiny Evropy je hodnota 230 V/400 V Výkonu: největší synchronní generátory v ČR mají výkony MW, výjimečně 1000 MW (JE Temelín) Typu: na turboalternátory a hydroalternátory

5 Princip 3f synchronního turboalternátoru názorně L1 L3 L2 tři fázové vodiče vedoucí k blokovému transformátoru L1 L2 L3 kroužky 3f statorové vinutí Nulový vodič N (S) Kartáče + DC BUDIČ S(J) Rotor - otáčející se elektromagnet buzený (napájený) z DC zdroje

6 Pohled na 3f synchronní hydroalternátor (vodní dílo Lipno, 2x 60 MW)

7 Průmyslová výroba elektrické energie Elektrárny a zdroje Uhelné Jaderné Sluneční Vodní Vodní přečerpávací Termální Větrné Kogenerační jednotky Palivové články Perspektivní zdroje

8 Stále rostoucí potřebu elektrické energie pro průmysl, dopravu i domácnosti mohou uspokojit jen dostatečně výkonné elektrárny. Na elektrickou energii se v nich přeměňuje teplo, energie proudící vody, jaderná energie. Využívá se i energie větru, slunečnícho záření, geotermální energie, nebo energie mořského přílivu. V České republice patří k dostupným zdrojům pro výrobu elektrické energie fosilní paliva (uhlí, mazut, plyn) jaderná energie voda

9 Řez tepelnou - uhelnou elektrárnou Komín Parní potrubí - parovod Turbína Alterátor ROZVODNA Skladka uhlí vn vvn Dopravník uhlí Parní kotel Kondenzor - chladič Blokový transformátor Zásobník užitkové vody Chladící voda Další odkaz k tématu:

10 Princip výroby elektrické energie v jaderné elektrárně Reaktor Parní turbína Turboalternátor + blokový transformátor vvn vedení Chladící voda Oběhová čerpadla

11 Řez jadernou elektrárnou Kontejment Parní potrubí - parovod Reaktorová nádoba Řídící tyče REAKTOR Vyvíječ páry Čerpadlo Turbína Alterátor Chladící věž Čerpadlo Kondenzátor chladič vody

12 Řez jadernou elektrárnou s varným reaktorem Primární kontejment Budova reaktoru sekundární kontejment Reaktor Hlavní parovody Vícestupňová turbína a alterátor Vývod el. energie do rozvodny Řídící tyče Napájecí pumpy Kondenzátor vody Odtok Další odkaz k tématu:

13 MISCELLANEOUS ELECTRICAL DEVICES Princip solární fotovoltaické elektrárny Fotony Tok elektronů Přední propustná plocha Elektrony Zpětně odrazná plocha Atomy Střídač Více k tématu na: Elektrická rozvodná síť

14 MISCELLANEOUS Pohled na solární fotovoltaickou elektrárnu ELECTRICAL DEVICES Další odkaz k tématu:

15 Vodní elektrárny Využívají potenciální* a kinetické** energie vodního toku. * Těleso o hmotnosti 1 kg má potenciální energii 1 J, je-li 0,1 m nad povrchem země. Těleso má tuto energii díky své poloze, např. zemské gravitaci. ** Těleso má kinetickou energii 1 joule, jestliže má hmotnost 2 kg a pohybuje se rychlostí 1 m/s. Kinetická energie je vždy spojena s pohybem.

16 Řez vodní elektrárnou QUESTIONS? Přehradní hráz Vodní nádrž Přívod vody Budova elektrárny vn Blokový transformátor vvn Alternátor Vodní turbína Řekak Další odkaz k tématu:

17 Řez vodní elektrnou a názorný princip elektromechanické přeměny energie Stožár vvn vedení Elektrické vedení Hydralternátor

18 Řez akumulační přečerpávací elektrárnou Dispečink Rozvodna Přítok Horní nádrž Výtah PRINCIP ČINNOSTI vn / vvn Dolní nádrž Odtok Hlavní vstupní tunel Vyrovnávací komora Reverzní turbína ( Generátor / Motor- čerpadlo) ) Brzda Transformovna Více k tématu na:

19 Řez geotermální elektrárnou Turbína + altrnátor Ochlazená voda zpětná Geotermální zásobník Ochlazená voda Proudy horké vody Tekuté zemské jádro

20 Větrné elektrárny Větrná energie představuje energii proudění vzduchu vůči zemskému povrchu - větru, který vzniká díky teplotním rozdílům různých oblastí atmosféry. Větrné elektrárny využívají tohoto druhu energie kjejípřeměně na elektrickou energii v generátoru.

21 Větrné elektrárny se uplatňují dobře především v oblastech se silným a pravidelným větrem. Mezi takové lokality patří především hory a přímořské kraje. Přes nesporný užitek, který výstavba větrných elektráren jakožto obnovitelných zdrojů elektrické energie přináší, nelze pominout ani estetická hlediska.

22 Sestava a princip činnosti větrné elektrárny s turboalternátorem 500 kw (při rychlosti větru 15 m/s) Alternátor

23 Pohled na větrnou elektrárnu Více k tématu na Princip vzniku tažné síly lopatek vrtule

24 Kogenerační jednotky (efektivní kombinovaná výroba tepla a elektrické energie) Více k tématu na odkazu:

25 Kogenerační jednotka (srovnání energetických bilancí) Oddělená výroba tepla a el. energie Kombinovaná výroba tepla a el. energie PALIVO 100 % ELEKTRIC CKÁ ENERG GIE PALIVO 100 % PALIVO 59 % TEPELN NÁ ENERG GIE Ztráty 13% Ztráty 72%

26 Princip palivového článku ANODA ELEKTROLYT KATODA

27 Perspektivní energetické zdroje TOKAMAK - TOroidnaja KAmera a MAgnetnyje Katuški) Jedná se v podstatě o obrovský transformátor, jehož sekundární cívka mající pouze jeden závit má tvar toroidní trubice. Plazma tvořenéř deuteriem a tritiem (izotopy vodíku) se nachází právě uvnitř této trubice, ve které je jinak vakuum. Elektrický proud procházející primárním vinutím transformátoru indukuje elektromotorické napětí v sekundárním obvodu (toroidu). V plynu D+T vznikne výboj, plyn se ionizuje a indukovaný proud jej zahřívá na velmi vysokou teplotu (přibližně 100 milionů C). Magnetické pole tohoto proudu udrží vzniklé plazma v ose toroidu, takže se stěn toroidu nedotýká. Díky magnetickému poli, které udržuje plazma v dostatečné vzdálenosti od stěn, se sníží tepelné zatížení stěn komory na technologicky zvládnutelnou hodnotu (předpokládá se teplotní zatížení stěn kolem 1000 C). Vice k tématu na

28 Výroba, přenos a distribuce elektrické energie Výroba Přenos Distribuce Přípojky

29 Mapa dislokace elektroenergetických zdrojů výrobců v ČR Vodní Uhelné Jaderné

30 Elektrický rozvod Elektrický rozvod slouží k přenosu elektrické energie z místa jeho výroby k místu jeho spotřeby a tvoří ho elektrické sítě s různým napětím, elektrické stanice a elektrické vedení.

31 Rozdělení vedení přenosové a distribuční soustavy v ČR ELEKTRÁRNA PŘENOS (přenosová soustava ČR, ČEPS, a.s.) DISTRIBUCE (regionální distribuční společnosti, např SME, a. s.) Transformace na 110kV Transformace na 22kV TR Transformace na 400kV, resp. 220kV Transformace na 22kV TR Lehký průmysl 22 kv (6kV) 22 kv TR TR TR Města a vesnice 400V/230V Vzdálené osamocené odběrná místa 22 kv 22 kv/6 kv G Těžký průmysl TR Transformace na Zemědělství, menší firmy 400V/230V Alternativní a místní zdroje 400V/230V

32 Mapa přenosové sítě ČR OSTRAVA 400 kv 220 kv

33 Distribuční soustava (příklad)

34 Elektrické sítě Zabezpečují přenos a rozvod elektrické energie z míst její výroby do míst její spotřeby. Podle významu se sítě dělí na: napájecí (tranzitní), na přenášení ř výkonu bez meziodběru přenosové, sloužící pro dodávku velkých výkonů na velké vzdálenosti (je tvořena zařízeními - konstrukcemi stožárů, elektrickými kabely, měřícími zařízeními apod., pro přenos elektrické energie) rozvodné (distribuční), s rozvodnými stanicemi, odbočkami a připojenými odběrateli (jsou tvořeny zařízeními - elektrické kabely, přípojkmi, měřícími zařízeními apod., pro rozvod el. energie) místní sítě vysokého nebo nízkého napětí na území města nebo obce přípojky sloužící pro připojené odběrných elektrických zařízení.

35 Elektrické stanice Elektrické stanice jsou součástí elektrického rozvodu a rozdělují se na : transformovny spínací stanice měnírny V transformovnách se transformuje napětí na jinou velikost a rozvádí se elektrická energie při různém napětí, slouží také ke galvanickému oddělení jedné části sítě od druhé. Ze spínacích stanic se rozvádí elektrická energie při stejném napětí bez transformace. Měnírny jsou určeny ke změně druhu proudu nebo kmitočtu ( např. na Měnírny jsou určeny ke změně druhu proudu nebo kmitočtu ( např. na usměrňování střídavého proudu na stejnosměrný, případně naopak).

36 Elektrické vedení Je součástí přenosových a rozvodných sítí. Podle uložení vodičů a vyhotovení izolace rozeznáváme vedení: vedení uvn ( není v ČR ) vnější kabelové vnitřní Tab. č. 1 - Dělení el. vedení podle úrovně napětí ultra vysoké napětí, napětí mezi vodiči nad 800 kv vedení zvn vedení vvn vedení vn vedení nn vedení mn zvlášť vysoké napětí, 300 až 800 kv velmi vysoké napětí, 52 až 300 kv vysoké napětí, 1000 V až 52 kv nízké napětí, 50 až 1000 V malé napětí, do 50 V

37 Spotřeba a využití elektrické ké energie

38 Diagramy spotřeby elektrické ké energie Spotřeba elektrické energie se mění v průběhu jednoho dne i celého týdne, odběry energie se liší i v různých ročních obdobích. Denní průběh spotřeby elektrické energie v České republice znázorněn na grafu č. 1. Graf č. 2 ukazuje spotřebu elektrické energie během celého roku.

39 Graf č. 1 Diagram denní spotřeby el. energie MAXIMUM MINIMUM Z grafu je vidět, že největší spotřeba (cca MW) byla v době kolem 17. hodiny, zatímco v nočních hodinách nedosáhl ani 9000 MW.

40 Graf č. 2 Diagram roční spotřeby el. energie zima - jaro jaro - l é t o - podzim zima Největší spotřeba je v zimním období, nejmenší pak v letních měsících.