Narození a zemřelí do 1 roku věku

Transkript

1 Narození a zemřelí do 1 roku věku Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky Institute of Health Information and Statistics of the Czech Republic Institut biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity Institute of Biostatistics and Analyses of the Masaryk University

2 Narození a zemřelí do 1 roku věku: Shrnutí I Úvod: Cílem práce je pomocí uvedených ukazatelů popsat intenzitu a strukturu porodnosti a úmrtnosti dětí do 1 roku věku v České republice a v Kraji Vysočina. Uvedené ukazatele pojednávají o počtu narozených dětí matkám, které jsou rezidentkami ČR, tzn. mají zde trvalý nebo dlouhodobý pobyt. Ukazatele jsou nástrojem k hodnocení reprodukčního zdraví ČR a hodnocení zdravotního stavu novorozenců. To je jedním z mnoha kroků k řízení a zlepšování kvality zdravotní péče. Sběr a vyhodnocení dat o plodnosti, porodnosti a dětské úmrtnosti je nepostradatelným dílem demografických, gynekologicko-porodnických a perinatologických informací o české populaci. Datové zdroje: Všechny zde uvedené výstupy vychází z oficiálních počtů narozených a zemřelých do 1 roku věku z databází Českého statistického úřadu. Český statistický úřad (ČSÚ) Informační systém Narození (IS NAR); Informační systém Zemřelí (IS ZEM); Informační systém Bilance obyvatel. Zařazeno v: Hodnoty těchto ukazatelů se pravidelně objevují v řadě mezinárodních databází, např. databáze Světové zdravotnické organizace (WHO), OECD Health Data či Eurostatu, jsou také součástí sady 88 Evropských ukazatelů k monitorování zdraví ECHI ukazatelů.

3 Narození a zemřelí do 1 roku věku: Shrnutí II Metodika - definice: Za živě narozené dítě se považuje plod, bez ohledu na délku na těhotenství, který po narození dýchá nebo projevuje alespoň jednu ze známek života, tj. srdeční činnost, pulsaci pupečníku nebo nesporný pohyb kosterního svalstva bez ohledu na to, zda byl pupečník přerušen nebo placenta připojena. Za mrtvě narozené dítě se považuje plod, který neprojevuje ani jednu známku života a má porodní hmotnost 500 g a vyšší, nelze-li porodní hmotnost určit, narozený po 22. dokončeném týdnu těhotenství, a nelze-li délku těhotenství určit, nejméně 25 cm dlouhý. Pokud plod, neprojevující žádnou známku života, váží méně než 500 g, a pokud ji nelze zjistit, je-li těhotenství kratší než 22 týdnů, je ukončení těhotenství považováno za potrat. UPT uměle přerušená těhotenství (zde miniinterrupce a jiné formy UPT). Umělé přerušení těhotenství se řídí nadále samostatným právním předpisem, tedy Zákonem č. 66/1986 Sb., o umělém přerušení těhotenství a Vyhláškou č.75/1986 Sb., kterou se tento zákon provádí. Současně platné definice narození živého a mrtvého dítěte vychází ze Závazných pokynů NZIS a shodují se s mezinárodně doporučenými definicemi Světové zdravotnické organizace (WHO). Zároveň jsou uvedeny ve Vyhlášce 297/2012, o náležitostech Listu o prohlídce zemřelého, způsobu jeho vyplňování a předávání místům určení, a o náležitostech hlášení ukončení těhotenství porodem mrtvého dítěte, o úmrtí dítěte a hlášení o úmrtí matky.

4 Narození a zemřelí do 1 roku věku: Shrnutí III Metodika popis ukazatelů: Věk ženy let je označován jako reprodukční věk ženy či fertilní období. Rodinný stav při porodu označený jako mimo manželství znamená, že je matka svobodná, rozvedená či ovdovělá. Nízká porodní hmotnost je hmotnost dítěte při porodu nižší než g (tj. do g včetně). Živorodnost (hrubá míra porodnosti) představuje počet živě narozených dětí ročně připadající na obyvatel. Mrtvorozenost (ukazatel/míra mrtvorozenosti) vyjadřuje počet mrtvě narozených dětí připadajících na všech narozených dětí (tj. živě i mrtvě narozených). Specifická míra plodnosti ukazuje roční počet živě narozených dětí ženám ve věku x (resp. v dané věkové skupině) k počtu žen ve věku x (věkové skupině). Úhrnná plodnost představuje počet živých dětí, které by se narodily jedné ženě během reprodukčního věku/období za předpokladu, že by se úroveň plodnosti po celý její reprodukční věk neměnila. Míry úmrtnosti dětí do 1 roku jsou vyjádřeny počtem dětí zemřelých v daném věku (ve dnech) připadajících na živě narozených (resp. všech narozených u perinatální úmrtnosti) ve stejném časovém intervalu: úmrtnost do 1 dne tj. ve věku 0 dní; poporodní úmrtnost do 3 dnů, tj. ve věku 0 2 ukončených dnů; časná novorozenecká úmrtnost do 7 dnů, tj. 0 6 ukončených dnů; pozdní novorozenecká úmrtnost od 8 dnů do 28 dnů, tj ukončených dnů; novorozenecká úmrtnost do 28 dnů, tj ukončených dnů; ponovorozenecká úmrtnost od 29 dnů do 1 roku, tj ukončených dnů; kojenecká úmrtnost do 1 roku, tj ukončených dnů; perinatální úmrtnost součet mrtvě narozených dětí a dětí zemřelých do 7 dnů života. Veškeré přepočty na dané populace jsou spočítány ke střednímu stavu dané populace (tj. k 1. červenci daného roku). Pořadí kraje mezi ostatními kraji v České republice je uváděno ze sestupného seřazení hodnot daného ukazatele.

5 Narození a zemřelí do 1 roku věku: Shrnutí IV Výsledky: V období se v České republice narodilo celkem narozených dětí v ČR, z toho živě a 392 mrtvě v roce V Kraji Vysočina se za posledních pět let narodilo dětí (4,7 %), v roce 2014 pak živě a 11 mrtvě. Zastoupení narozených podle pohlaví, tzv. sekundární index maskulinity, je v ČR dlouhodobě stabilní, s mírnou převahou chlapců, asi narozených chlapců na 100 dívek. V Kraji Vysočina je v období zastoupení pohlaví živě narozených dětí srovnatelné s celkovým podílem v ČR, přičemž mírně převažují chlapci, u mrtvě narozených v Kraji Vysočina výrazněji dominují chlapci (61,5 % VYS vs. 54,4 % ČR). Hmotnost živě narozených dětí je v průměru mírně vyšší v Kraji Vysočina než v ČR, hmotnost mrtvě narozených dětí je naopak v průměru nižší ve srovnání s ČR. V živorodnosti obsazuje s průměrnou roční hodnotou 10,1 živě narozených na obyvatel 9. nejvyšší pozici mezi kraji ČR (data ). V mrtvorozenosti dosahuje s průměrnou roční hodnotou 2,5 mrtvě narozených na narozených dětí nejnižší hodnoty mezi kraji ČR (data ). Úhrnná plodnost v kraji Vysočina je ve srovnání s ostatními kraji ČR spíše nižší, s hodnotou 1,47 živě narozených dětí jedné ženě obsazuje Kraj Vysočina až 8. nejvyšší pozici v ČR (data ). Při srovnání rodinného stavu matek narozených dětí lze pozorovat výraznější podíl vdaných matek v Kraji Vysočina než v ČR (VYS 62,5 % vs. ČR 56,6 %) na úkor matek svobodných (VYS 31,6 % vs. ČR 37,3 %). Při srovnání podílu narozených dětí mimo manželství obsazuje Kraj Vysočina s průměrnou hodnotou 37,5 % až 13. nejvyšší pozici mezi kraji ČR (data ). Co se týče věku prvorodiček, ty jsou v Kraji Vysočina výrazně mladší než v ostatních krajích. Průměrný věk rodiček při prvním porodu staví Kraj Vysočina s hodnotou 27,4 let na 11. nejvyšší pozici v ČR (data ). S průměrnou roční hodnotou 3,4 perinatální úmrtnosti na narozených dětí obsazuje 14. pozici v ČR a dosahuje tak nejnižší hodnoty mezi kraji (data ). I hodnoty kojenecké úmrtnosti jsou v Kraji Vysočina velmi nízké, s průměrnou roční hodnotou 0,7 obsazuje 13. nejvyšší pozici mezi kraji v ČR (data ). Trend úmrtnosti dětí do 1 roku věku klesá jak v Kraji Vysočina, tak i v celé České republice (díky kolísání nízkých hodnot jsou patrné výkyvy ve VYS). Nejčastější příčinou úmrtí kojenců v Kraji Vysočina v období byly stavy vzniklé v perinatálním období (P00 P96), stejně jako v celé České republice. Při podrobnějším pohledu lze zjistit, že se jedná o diagnózy P20 P29, tj. respirační a kardiovaskulární poruchy specifické pro perinatální období. zdroj: ÚZIS ČR a ČSÚ

6 Narození a zemřelí do 1 roku věku PORODNOST zdroj dat: ČSÚ IS NAR, IS Bilance obyvatel

7 Narození a zemřelí do 1 roku věku Vývoj počtu dětí narozených v období , zasazeno do širších souvislostí Počet (v tisících) Věk Narození celkem Počet (v tisících) let Rok Rozsah hodnot krajů 30 let maximální míry plodnosti žen v roce 2014 Celkový počet narozených v uplynulých letech považujeme za relativně stabilní. Lokální nárůst počtu narozených lze pozorovat v období , s vrcholem v roce 2008, kdy se v ČR narodilo celkem dětí. Vývoj počtu narozených je třeba posuzovat v závislosti na věkové struktuře dané populace. Za výkyvem v počtu narozených v období stojí populačně silnější ročníky žen, narozené v 70. letech minulého století, které právě v tomto období dosahovaly maxima své plodnosti. Maximální míry plodnosti v roce 2014 byly pozorovány u žen ve věku 30 let. V následujících 5 letech lze díky relativně stabilní věkové struktuře žen očekávat i vyrovnaný počet narozených dětí. V následujících letech pak dojde k poklesu počtu narozených v důsledku nízkého počtu žen ve fertilním věku. zdroj: ČSÚ (IS NAR, IS Bilance obyvatel)

8 Narození a zemřelí do 1 roku věku Vývoj hrubé míry porodnosti a hrubé míry mrtvorozenosti, Podíl (na obyvatel) Podíl (na narozených) Živorodnost Živorodnost, neboli hrubá míra porodnosti, kopíruje trendy plodnosti popsané na předchozím obrázku. S výjimkou období dosahuje v ČR hrubá míra porodnosti hodnot okolo 10. V roce 2014 činila 10,4 živě narozených na 1 tisíc obyvatel Mrtvorozenost Rozsah hodnot krajů Rok Úroveň porodnosti v Kraji Vysočina byla v období oproti republikovému průměru nižší. V roce 2014 dosahuje živorodnost opět hodnot srovnatelných s ČR, 10,5 živě narozených na 1 tisíc obyvatel. Mrtvorozenost je v České republice dlouhodobě na velmi nízké úrovni. Z rozsahu hodnot jednotlivých krajů v letech usuzujeme časté kolísání nízkých počtů mrtvě narozených V celorepublikovém vývoji pozorujeme mírný nárůst mrtvorozenosti od roku 2012, což může být částečně způsobeno změnou metodiky sledování mrtvě narozeného dítěte 1) Rozsah hodnot krajů Rok zdroj: ČSÚ (IS NAR, IS Bilance obyvatel) 1) Od roku 2012 se mezi mrtvě narozené započítávají i narození bez známek života s porodní hmotností vyšší 500g, namísto do té doby platných 1000 g.

9 Narození a zemřelí do 1 roku věku: Regionální přehled živorodnosti v období Kraje KAR PLZ UST PHA STC JHC LIB HRA VYS PAR JHM OLO ZLI MSK Hl. m. Praha Středočeský Jihomoravský Živorodnost, neboli hrubá míra porodnosti je základním ukazatelem intenzity porodnosti. Kromě samotné intenzity rození je silně korelován věkovým složením jednotlivých regionů. Mezi kraje s nejvyšší mírou živorodnosti patří Hl. m. Praha, Středočeský kraj, dále pak Jihomoravský a Liberecký kraj. Okresy DC LI UL TP MO CL CV LT SO LN KV ME MB CH KD RA NB PH PS TC BE KO PY RO PZ PM KH PB PJ BN DO PI KT TA PE ST JH PT CB CK JN SM TU JC NA HK RK PU UO CR HB SY ZR BK JI TR BI BM ZN BV JE SU BR OP OV OC NJ PV PR VS VY KM ZL UH HO Liberecký Pardubický Jihočeský Ústecký Olomoucký Vysočina Královéhradecký Plzeňský Moravskoslezský Karlovarský KI FM Zlínský Hodnotou živorodnosti 10,1 v období v Kraji Vysočina je devátou nejvyšší mezi kraji ve stejném období. Nejvyšší hrubou míru porodnosti zaznamenáváme v okrese Jihlava, nejnižší naopak v okresech Pelhřimov a Třebíč. Průměrný roční počet živě narozených na obyvatel > 11,0 10,6 11,0 10,1 10,5 10,0 Hodnota kraje: 10,1 Pořadí kraje: 9 zdroj: ČSÚ (IS NAR, IS Bilance obyvatel)

10 Narození a zemřelí do 1 roku věku Regionální přehled mrtvorozenosti v období Kraje KAR PLZ UST PHA STC LIB HRA PAR MSK Počet mrtvě narozených je v České republice dlouhodobě velmi nízký a na regionální úrovni podléhá výraznému kolísání nízkých hodnot. Tento efekt je částečně kompenzován výpočtem za pětileté období. JHC VYS JHM OLO ZLI Karlovarský Pardubický Ústecký Nejvyšších hodnot mrtvorozenosti dosahují tradičně oblasti severozápadního pohraničí. Liberecký Okresy DC LI UL TP MO CL CV LT SO LN KV ME MB CH KD RA NB PH PS TC BE KO PY RO PZ PM KH PB PJ BN DO PI KT TA PE ST JH PT CB CK JN SM TU JC NA HK RK PU UO CR HB SY ZR BK JI TR BI BM ZN BV JE SU BR OP OV OC NJ PV PR VS VY KM ZL UH HO KI FM Středočeský Jihočeský Moravskoslezský Královéhradecký Zlínský Hl. m. Praha Jihomoravský Olomoucký Plzeňský Vysočina dosahuje nejnižší hodnoty mrtvorozenosti ze všech krajů České republiky, 2,5 mrtvě narozených na 1 narozených celkem. Mezi okresy Kraje Vysočina vykazují vyšší míry mrtvorozenosti okresy Pelhřimov a Havlíčkův Brod. Průměrný roční počet mrtvě narozených na narozených > 4,0 3,6 4,0 3,1 3,5 3,0 Hodnota kraje: 2,5 Pořadí kraje: 14 zdroj: ČSÚ (IS NAR, IS Bilance obyvatel)

11 Narození a zemřelí do 1 roku věku: Narození podle vitality a porodní hmotnosti v období Živě narození Hmotn ost: do 999 g g % VYS ČR N Rozložení narozených podle porodní hmotnosti je s ohledem na významnou národností a rasovou homogenitu české populace poměrně stabilní a nepříliš regionálně diferencované g g g g g průměr g g medián g g kvartil g g Děti s nízkou porodní hmotností (tj. do g včetně): VYS 7 % ČR 8 % Co významně ovlivňuje porodní hmotnost, je stáří těchto dětí, resp. týden těhotenství. Zatímco předčasně 1) se narodí přibližně % živých dětí, u mrtvě narozených se o předčasně narozené jedná v % případů Mrtvě narození Hmotn ost: do 999 g g g g g g g % VYS ČR N průměr g g medián g g kvartil g g Průměrná hmotnost živě narozených dětí v období dosahovala g v Kraji Vysočina a g v ČR. S nízkou porodní hmotností, tedy hmotností do g, se živě narodilo 8 % dětí v ČR a 7 % dětí v Kraji Vysočina. Mrtvě narození dosahují zpravidla mnohem nižších hodnot porodní hmotnosti. S nízkou porodní hmotností se rodí více než 2/3 těchto dětí. Děti s nízkou porodní hmotností (tj. do g včetně): VYS 74 % ČR 70 % U dětí z ČR chybí údaj o hmotnosti. 1) Předčasně narození narození do 37+6 t.t. zdroj: ČSÚ (IS NAR)

12 Podíl (na žen dle věku) Podíl (na žen dle věku) Narození a zemřelí do 1 roku věku: Věkově specifické míry plodnosti v období Maximální míry plodnosti let let Z rozložení věkově specifických měr plodnosti je na první pohled patrné snižování intenzity plodnosti žen v nižších věkových kategoriích a koncentrace porodnosti okolo věku 30 let Věk let Maximální míry plodnosti Ačkoli maximálních měr plodnosti v Kraji Vysočina dosahují také ženy 30-leté, na této struktuře je částečně patrná výraznější kumulace porodnosti do 30 let a předtím i poté strmější pokles porodnosti starších žen, oproti celorepublikovému průměru let let let Věk zdroj: ČSÚ (IS NAR, IS Bilance obyvatel)

13 Narození a zemřelí do 1 roku věku: Průměrný věk rodiček při prvním porodu v období Kraje KAR UST PHA LIB HRA Průměrný věk prvorodiček souvisí s průměrným věkem žen v regionu, především pak s vzdělanostní a socioekonomickou úrovní dané oblasti. PLZ Okresy CH SO TC DO KV PS KT PM CV PJ PB PI JHC UL TP MO RO RA ST PT LN BE CK KD LT CB PZ STC PH DC TA ME CL PY BN JH LI PE VYS JI JC HB TR TU ZR ZN PAR Průměrný věk rodiček při prvním porodu > 29,0 28,1 29,0 27,1 28,0 27,0 MB NB KO KH JN SM HK PU CR NA BI RK JHM SY BM UO BK BV VY SU PV HO OLO JE OC KM BR UH ZLI PR ZL OP NJ MSK VS OV KI FM Hl. m. Praha Jihomoravský Středočeský Hodnota kraje: 27,4 Pořadí kraje: 11 Zlínský Olomoucký Královéhradecký Plzeňský Jihočeský Pardubický Liberecký Vysočina Moravskoslezský Karlovarský Ústecký Nejnižší průměrný věk prvorodiček tak dle očekávání pozorujeme v průmyslových oblastech Ústeckého a Moravskoslezského kraje, dále pak v kraji Karlovarském. Nejstarší prvorodičky jsou naopak koncentrovány v největších metropolích a přilehlých oblastech, tedy v Praze, okresech Praha východ a Praha západ a v okrese Brno město. To do značné míry souvisí právě s vyšším podílem vysokoškolsky vzdělaných žen, které rodí později. V Kraji Vysočina jsou prvorodičky spíše mladé. Kraj s hodnotou 27,4 let dosahuje 11. nejvyššího průměrného věku prvorodiček mezi kraji ČR. Mezi jednotlivými okresy nepozorujeme výraznější rozdíly. zdroj: ČSÚ (IS NAR)

14 Narození a zemřelí do 1 roku věku: Úhrnná plodnost v období Kraje KAR UST PHA LIB HRA Úhrnná plodnost je teoretický ukazatel, který říká, kolik živě narozených dětí připadá na 1 ženu za předpokladu konstantních měr plodnosti. Okresy STC PLZ JHC DC LI UL TP MO CL CV LT SO LN KV ME MB CH KD RA NB PH PS TC BE KO PY RO PZ PM KH PB PJ BN DO PI KT TA PE ST JH PT CB CK PAR VYS JHM JN SM TU JC NA HK RK PU UO CR HB SY ZR BK JI TR BI BM ZN BV MSK OLO ZLI JE SU BR OP OV OC NJ PV PR VS VY KM ZL UH HO KI FM 0 0,4 0,8 1,2 1,6 Středočeský Liberecký Ústecký Pardubický Královéhradecký Jihočeský Jihomoravský Vysočina Olomoucký Plzeňský Moravskoslezský Karlovarský Hl. m. Praha Zlínský Za hranici prosté reprodukce, tedy stav, při kterém nedochází k přirozeným populačním ztrátám, je považována hodnota 2,1 dětí na jednu ženu. Pod touto hranicí se úhrnná plodnost v ČR trvale pohybuje od 80. let minulého století. Vyšších hodnot úhrnné plodnosti dosahují kraje v Čechách, oproti Moravě a Slezsku. Nejvyšší úhrnnou plodnost vykazují Ústecký, Liberecký a Středočeský kraj. v období měl osmou nejvyšší úhrnnou plodnost mezi kraji ČR. Mezi okresy pak nejvíce narozených dětí jedné ženě připadá v okrese Havlíčkův Brod a Jihlava, nejméně naopak v okrese Třebíč. Úhrnná plodnost > 1,60 1,51 1,60 1,41 1,50 1,40 Hodnota kraje: 1,47 Pořadí kraje: 8 zdroj: ČSÚ (IS NAR, IS Bilance obyvatel)

15 Narození a zemřelí do 1 roku věku: Počet narozených dětí podle kalendářních měsíců, Kalendářní měsíce Kalendářní měsíce XII. XI. X. IX. VIII. VII. VI. V. IV. III. II. I Max. Min.: 1,85 p. b. 1,52 p. b Podíl narozených (v %) Nejvíce dětí se v České republice rodí zpravidla v letních měsících. Mezi početně nejslabší měsíce tradičně patří únor a listopad. Rozložení počtu narozených v průběhu roků zůstává relativně stabilní. Nejvíce dětí se v ČR v období narodilo tradičně v měsících červenec ( 9,18 % narozených) a srpen 8,74 % narozených), nejméně naopak v únoru (7,66 %) a listopadu (7,74 %). XII. XI. X. IX. VIII. VII. VI. V. IV. III. II. I Max. Min.: 1,73 p. b. 1,67 p. b. I v Kraji Vysočina výrazněji dominují letní měsíce. Největší počet dětí se v období narodil v červenci (9,26 % narozených) a srpnu (9,0 % narozených), nejmenší naopak v únoru (7,41 % dětí) Podíl narozených (v %) zdroj: ČSÚ (IS NAR, IS Bilance obyvatel)

16 Narození a zemřelí do 1 roku věku: Podíl narozených dětí mimo manželství v období Kraje KAR PLZ UST PHA STC LIB VYS HRA PAR OLO MSK 0,0 10,0 20,0 30,0 40,0 50,0 60,0 Velmi zajímavým sociodemografickým ukazatelem je podíl dětí narozených mimo manželství. Zatímco na konci 80. let minulého století tento podíl nepřevyšoval 10 %, v období se mimo manželství narodilo již 43,4 % dětí (v roce 2014 dokonce již 46,7% dětí). Okresy JHC DC LI UL TP MO CL CV LT SO LN KV ME MB CH KD RA NB PH PS TC BE KO PY RO PZ PM KH PB PJ BN DO PI KT TA PE ST JH PT CB CK JHM JN SM TU JC NA HK RK PU UO CR HB SY ZR BK JI TR BI BM ZN BV ZLI JE SU BR OP OV OC NJ PV PR VS VY KM ZL UH HO Karlovarský Ústecký Liberecký Moravskoslezský Plzeňský Královéhradecký Olomoucký Jihočeský Pardubický Středočeský Jihomoravský Hl. m. Praha Vysočina KI FM Zlínský Mezi kraji převládají významné rozdíly z hlediska tohoto ukazatele. Ty jsou dány jak socioekonomickou úrovní jednotlivých regionů, tak mírou religiozity. Více než polovina dětí se narodila mimo manželství v Ústeckém (57,7 %) a Karlovarském kraji (59,5 %). dosahoval v hodnotách tohoto podílu druhé nejnižší hodnoty, 37,5% narozených mimo manželství. Nejméně dětí mimo manželství se narodilo ve Zlínském kraji, 35,4 %. Průměrný roční podíl narozených dětí mimo manželství (%) > 50,0 45,1 50,0 40,1 45,0 40,0 Hodnota kraje: 37,5 % Pořadí kraje: 13 Mimo manželství matka je svobodná, rozvedená či ovdovělá. zdroj: ČSÚ (IS NAR)

17 Narození a zemřelí do 1 roku věku ÚMRTNOST DĚTÍ DO 1 ROKU VĚKU zdroj dat: ČSÚ IS NAR, IS ZEM

18 Podíl (na živě narozených) Podíl (na narozených dětí) Narození a zemřelí do 1 roku věku: Kojenecká a perinatální úmrtnost v evropském srovnání, Perinatální úmrtnost Kojenecká úmrtnost ČR EU EU (členové před květnem 2004) EU (členové po květnu 2004) ČR EU EU (členové před květnem 2004) EU (členové po květnu 2004) 2013 Ve srovnání s evropskými zeměmi vykazuje jedny z nejnižších hodnot perinatální a kojenecké úmrtnosti. Již od roku 1985 je hodnota perinatální úmrtnosti v ČR nižší než průměrná hodnota v EU. vykázala v roce 2013 osmou nejnižší míru perinatální úmrtnosti v Evropském regionu z celkového počtu 41 zemí, 2,96 perinatálních úmrtí na 1 tis. narozených celkem Od roku 1995 je hodnota kojenecké úmrtnosti v ČR nižší než průměrná hodnota v EU vykázala v roce 2013 čtvrtou nejnižší míru kojenecké úmrtnosti v Evropském regionu z celkového počtu 24 zemí, 2,48 zemřelých do 1 roku věku na 1 tis. živě narozených zdroj: ČSÚ (IS NAR, IS ZEM)

19 Podíl (na živě narozených) Podíl (na narozených dětí) Narození a zemřelí do 1 roku věku: Vývoj perinatální a kojenecké úmrtnosti, Perinatální úmrtnost VYS ČR Rozsah hodnot krajů Perinatální úmrtnost je podílem mrtvě narozených a zemřelých dětí do 1 týdne věku na 1 tisíc narozených celkem. Úroveň perinatální úmrtnosti je v České republice na velmi nízké úrovni. Meziroční kolísání hodnota a celkové rozpětí hodnot jednotlivých krajů je dáno kolísáním nízkého počtu mrtvě narozených. Perinatální úmrtnost se dlouhodobě pohybuje okolo 5 (4,6 v ČR a 3,0 v Kraji Vysočina v roce 2014) Kojenecká úmrtnost VYS ČR Rozsah hodnot krajů Kojenecká úmrtnost, tedy počet zemřelých dětí do 1 roku věku na 1 tisíc živě narozených, je v České republice také velmi nízká ve srovnání s ostatními státy a trvale se snižuje patří navzdory výkyvům způsobeným kolísáním nízkých hodnot mezi kraje s podprůměrnou kojeneckou úmrtností. V roce 2014 dosahovala kojenecká úmrtnost v tomto kraji 2, zdroj: ČSÚ (IS NAR, IS ZEM)

20 Narození a zemřelí do 1 roku věku: Perinatální úmrtnost v období Kraje KAR PLZ UST PHA STC LIB HRA PAR v období dosahoval nejnižší hodnoty perinatální úmrtnosti mezi kraji České republiky, 3,4. Průměrná hodnota v České republice za stejné období činila 4,2. MSK VYS OLO 0,0 2,0 4,0 6,0 8,0 Okresy SO KV CH CV JHC UL TP MO LT LN KD DC CL ME LI MB JN SM JC TU NA JHM ZLI Karlovarský Ústecký Pardubický Zlínský Liberecký Jihočeský Jihomoravský Středočeský Moravskoslezský Královéhradecký Nejvyšší míru perinatální úmrtnosti vykazoval Karlovarský a Ústecký kraj, kde byla pozorována ve stejném období také nejvyšší míra mrtvorozenosti. TC DO RA PS RO PM PJ KT ST PT NB PH BE KO PZ PY KH PB BN PI TA PE JH CB CK HK PU CR HB ZR JI TR ZN RK UO SY BK BI BM BV JE SU BR OP OV OC NJ PV PR VS VY KM ZL UH HO KI FM Plzeňský Olomoucký Hl. m. Praha Vysočina Průměrná roční perinatální úmrtnost na narozených dětí > 6,0 5,1 6,0 4,1 5,0 4,0 Hodnota kraje: 3,4 Pořadí kraje: 14 zdroj: ČSÚ (IS NAR, IS ZEM)

21 Narození a zemřelí do 1 roku věku: Kojenecká úmrtnost v období KAR PLZ UST PHA STC LIB HRA PAR MSK v období dosahoval třetí nejnižší hodnoty kojenecké úmrtnosti mezi kraji České republiky, 2,1. Průměrná hodnota v České republice za stejné období činila 2,6. CH SO TC DO JHC DC UL TP MO CL CV LT LN KV ME KD RA PH PS BE PZ PY RO PM PJ PB PI BN KT ST TA LI MB NB KO PE KH VYS JHM JN SM TU JC NA HK RK PU UO CR HB SY ZR BK JI OLO ZLI JE SU BR OC PV PR OP NJ OV KI FM Ústecký Karlovarský Zlínský Liberecký Jihomoravský Jihočeský Královéhradecký Olomoucký Moravskoslezský Plzeňský Pardubický Vysočina Středočeský Hl. m. Praha 0,0 1,5 3,0 4,5 I v hodnotách kojenecké úmrtnosti přetrvávají mezi kraji významné rozdíly. Nejvyšší míru kojenecké úmrtnosti vykazoval také Karlovarský a Ústecký kraj. PT CB JH TR BI BM VY KM ZL VS CK ZN BV HO UH Průměrná roční kojenecká úmrtnost na živě narozených dětí > 3,5 3,1 3,5 2,6 3,0 2,5 Hodnota kraje: 2,1 Pořadí kraje: 12 zdroj: ČSÚ (IS NAR, IS ZEM)

22 Podíl (na živě narozených) Podíl (na živě narozených) Narození a zemřelí do 1 roku věku: Vybrané podrobné míry úmrtnosti dětí do 1 roku, Úmrtnost do 1 dne 4,5 3,0 Kojeneckou úmrtnost můžeme dále dělit, a to podle stáří zemřelého. Je všeobecně známé, že s rostoucím věkem kojence se snižuje pravděpodobnost jeho úmrtí. 1,5 0,0 0,6 0,5 0,4 Do prvního dne (tzn. ve věku 0 dokončených dní) zemře zhruba 15 % všech zemřelých do 1 roku Poporodní úmrtnosti (0 2 dny) Rok Tato úmrtnost je v České republice velmi nízká a ještě dochází k jejímu poklesu. V ČR i v Kraji Vysočina v roce 2014 činila 0,4. 4,5 3,0 1,5 1,7 1,1 0,7 Do tří dnů (tzn. ve věku 0-2 dokončených dní) zemře přibližně % všech zemřelých do 1 roku. I u tohoto ukazatele úmrtnosti zaznamenáváme pokles jak na celostátní, tak regionální úrovni. V ČR i v Kraji Vysočina v roce 2014 činila poporodní úmrtnost 0,7. 0, Rok zdroj: ČSÚ (IS NAR, IS ZEM)

23 Narození a zemřelí do 1 roku věku: Vybrané podrobné míry úmrtnosti dětí do 1 roku, Podíl (na živě narozených) Podíl (na živě narozených) 4,5 Novorozenecká úmrtnost (0 27 dní) Častějším členěním kojenecké úmrtnosti je členění na novorozeneckou a ponovorozeneckou úmrtnost. 3,0 1,5 2,5 2,3 1,7 1,6 Jak již bylo uvedeno dříve, novorozenecká úmrtnost tvoří stěžejní část kojenecké úmrtnosti. 0, Rok Jelikož se celkově snižuje úroveň kojenecké úmrtnosti, zaznamenáváme pokles novorozenecké i ponovorozenecké úmrtnosti. Ponovorozenecká úmrtnost ( dní) 4,5 3,0 1,6 1,5 Zatímco novorozenecká úmrtnost v Kraji Vysočina osciluje po celé období okolo celorepublikového průměru (2,3 v roce 2000 a 1,7 v roce 2014), hodnoty ponovorozenecké úmrtnosti v tomto kraji jsou ve srovnání s ČR významně nižší (0,8 v roce 2000 a 0,7 v roce 2014) 0,8 0,8 0,7 0, Rok zdroj: ČSÚ (IS NAR, IS ZEM)

24 Narození a zemřelí do 1 roku věku: Diagnózy úmrtí kojenců dle porodní hmotnosti v období Hmotnost dětí při porodu: (u 19 kojenců v ČR není známa porodní hmotnost, z toho 1 je z VYS nezahrnuti) normální porodní hmotnost nízká porodní hmotnost (do g včetně) Počet Počet MKN Diagnóza* 0% 50% 100% 0% 50% 100% kojenců kojenců A00 B99 Některé infekční a parazitární nemoci N = 3 37% 63% N = 30 G00 G99 Nemoci nervové soustavy N = 1 74% 26% N = 39 J00 J99 Nemoci dýchací soustavy N = 0 47% 53% N = 34 J09 J18 Chřipka a zánět plic pneumonie N = 0 47% 53% N = 32 P00 P96 Některé stavy vzniklé v perinatálním období 10% 90% N = 29 17% 83% N = 762 P00 P04 Postižení plodu a novoroz. onemocněním matky a kompl. těhotenství a porodu N = 0 24% 76% N = 42 P05 P08 Poruchy spojené s délkou těhotenství a s růstem plodu 100% N = 7 100% N = 91 P20 P29 Respirační a kardiovaskulární poruchy specifické pro perinatální období 14% 86% N = 14 24% 76% N = 292 P35 P39 Infekce specifické pro perinatální období N = 1 10% 90% N = 90 P50 P61 Krvácivé stavy a hematologické poruchy plodu a novorozence N = 4 14% 86% N = 124 P75 P78 Poruchy trávicí soustavy plodu a novorozence N = 1 7% 93% N = 83 Q00 Q99 Vrozené vady, deformace a chromozomální abnormality 25% 75% N = 12 47% 53% N = 285 Q00 Q07 Vrozené vady nervové soustavy N = 1 44% 56% N = 41 Q20 Q28 Vrozené vady oběhové soustavy 40% 60% N = 5 58% 42% N = 118 R00 R99 Příznaky, znaky a abn. klin. a laborator. nálezy nezařazené jinde N = 1 73% 27% N = 118 S00 T98 jiné diagnózy N = 4 77% 23% N = 60 ostatní dg N = 2 64% 36% N = 77 celkem 29% 71% N = 52 36% 64% N = * Zařazeny ty skupiny diagnóz, u kterých počet zemřelých kojenců za celou ČR v daném období 30. ** Zobrazeny ty skupiny diagnóz, u kterých počet zemřelých kojenců v daném období 5. Podíl v Kraji Vysočina** Podíl v ČR zdroj: ČSÚ (IS ZEM) Nejčastějšími příčina úmrtí dětí do jednoho roku jsou nemoci zařazené do XVI. Kapitoly Mezinárodní klasifikace nemocí Některé stavy vzniklé v perinatálním období. Na tato onemocnění zemřela více jak polovina všech zemřelých do 1 roku (54,2 % v ČR a 55,8 % v Kraji Vysočina) V rámci této skupiny byly nejčastějšími onemocněními Respirační a kardiovaskulární poruchy specifické pro perinatální období. Na druhém místě co do četnosti úmrtí pak byly v ČR Krvácivé stavy a hematologické poruchy plodu a novorozence a v Kraji Vysočina Poruchy spojené s délkou těhotenství a s růstem plodu Druhými nejčastějšími příčinami úmrtí jsou pak vrozené vývojové vady. Na celkovém počtu zemřelých do 1 roku se podílely celkem 20,3 % v ČR a 23,1 % v Kraji Vysočina.