Výkladové stanovisko Energetického regulačního úřadu

Transkript

1 Pořadové číslo: x/2013 Vydáno dne:... července 2013 Výkladové stanovisko Energetického regulačního úřadu vydané za účelem upřesnění definice užitečného tepla z obnovitelných zdrojů a vymezení přípustných způsobů uplatnění užitečného tepla z obnovitelných zdrojů energie Právní předpis: Vyhláška Energetického regulačního úřadu č. 347/2012 Sb., ze dne 12. října 2012, kterou se stanoví technicko-ekonomické parametry obnovitelných zdrojů pro výrobu elektřiny a doba životnosti výroben elektřiny z podporovaných zdrojů (dále jen vyhláška č. 347/2012 Sb.) Ustanovení právního předpisu: 2 písm. e) vyhlášky č. 347/2012 Sb. Související právní předpisy: 17 odst. 6 písm. d) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 458/2000 Sb.), 2 písm. h) zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů (dále jen zákon č. 165/2012 Sb.), vyhláška č. 453/2012 Sb., o elektřině z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a o elektřině z druhotných zdrojů (dále jen vyhláška 453/2012 Sb.), bod č a bod č. 3 cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 4/2012 ze dne 26. listopadu 2012, kterým se stanovuje podpora pro podporované zdroje energie (dále jen Cenové rozhodnutí). 1. Účel výkladového stanoviska (1.1) Energetický regulační úřad jako správní orgán s působností výkonu regulace v energetických odvětvích a výkonu dozoru nad dodržováním povinností stanovených zákonem č. 458/2000 Sb., vydává podle ustanovení 17e odst. 1 písm. d) energetického zákona výkladové stanovisko k ustanovení 2 písm. e) vyhlášky č. 347/2012 Sb. (1.2) Vyhláška č. 347/2012 Sb. v 2 písm. e) definuje užitečné teplo z obnovitelných zdrojů následujícím způsobem: užitečným teplem z obnovitelných zdrojů je teplo vyrobené v procesu kombinované výroby elektřiny a tepla, sloužící pro dodávky do soustavy zásobování tepelnou energií nebo k dalšímu využití pro technologické účely mimo vlastní technologickou spotřebu tepla výrobny elektřiny z obnovitelných zdrojů nebo využité k další přeměně na elektrickou energii nebo mechanickou energii.

2 (1.3) Energetický regulační úřad v posledních měsících zaznamenal nejednoznačný přístup při interpretaci pojmu užitečné teplo. V několika případech bylo ze strany výrobců teplo uplatněno způsobem postrádajícím ekonomicky odůvodnitelnou poptávku po teple, která je jedním z rozhodujících faktorů pro přiznání uplatnění užitečného tepla. Takové způsoby využití tepla ve většině případů slouží pouze pro účelové splnění podmínky bodu č Cenového rozhodnutí, popřípadě k získání vyšší podpory na elektřinu z kombinované výroby elektřiny a tepla, která je dle postupu stanovení množství elektřiny z KVET ve vyhlášce č. 453/2012 Sb. spojena právě s výší skutečně uplatněného užitečného tepla z obnovitelných zdrojů. (1.4) Účelem výkladového stanoviska je vymezení způsobů efektivního využití tepla, které je z pohledu Energetického regulačního úřadu považováno za uplatnění užitečného tepla dle definice z vyhlášky č. 347/2012 Sb. (1.5) Energetický regulační úřad výkladovým stanoviskem informuje o přístupu, který bude zohledňovat ve své rozhodovací činnosti podle ustanovení 17 odst. 7 písm. d) energetického zákona, bude-li se předmět sporu týkat aplikace ustanovení bodu č cenového rozhodnutí č. 4/2012, a dále bude-li se předmět sporu týkat aplikace bodu č. 3 cenového rozhodnutí č. 4/ Přípustné způsoby využívání tepla pocházejícího z kombinované výroby elektřiny a tepla z podporovaných zdrojů energie (2.1) Obecným předpokladem pro uznání tepla za užitečné teplo z obnovitelných zdrojů je jeho smysluplné využití v podmínkách České republiky, které je charakterizováno především ekonomicky odůvodnitelnou poptávkou po teple a chlazení. Ekonomicky odůvodnitelnou poptávkou je v souladu s Evropskou směrnicí 2004/8/ES myšlena poptávka, která nepřekračuje potřeby tepla nebo chlazení a která by jinak za tržních podmínek byla uspokojena jinými procesy výroby energie než kombinovanou výrobou elektřiny a tepla. Množství uplatněného užitečného tepla nesmí překročit požadavky na potřebu tepla, která je v České republice pro daný druh potřeby tepla obvyklá, případně normativně či jinak stanovená. (2.2) Dalším obecným předpokladem pro prohlášení tepla za užitečné je skutečnost, že se nejedná o tzv. technologickou vlastní spotřebu tepla z obnovitelných zdrojů, která je definována ve vyhlášce č. 347/2012 Sb. Technologická vlastní spotřeba tepla z obnovitelných zdrojů je v uvedené vyhlášce definována jako: spotřeba tepla ve výrobním zařízení i v pomocných provozech, které s výrobou elektřiny přímo souvisejí, včetně výroby, přeměn nebo úprav paliva a ztrát v rozvodech tepla výrobny elektřiny. Z uvedené definice vyplývá, že jakékoliv teplo dodané pro úpravu paliva před vstupem do výrobního procesu nemůže být považováno za užitečné teplo, s výjimkou tepla na úpravu paliva, která je vyžadována platnými právními předpisy. (2.3) Za užitečné teplo může být považována dodávka tepla jinému subjektu pouze v případě, že výrobce tepla je schopen nezpochybnitelně a prokazatelně doložit, že jím dodané teplo je subjektem odebírajícím teplo spotřebováno ve smyslu tohoto výkladového stanoviska. Odpovědnost za prokázání užitečného tepla nese vždy výrobce tepla, který toto teplo vykazuje, přičemž má možnost (například smluvně) přenést tuto povinnost na následujícího odběratele tepla.

3 (2.4) Z důvodů uvedených v bodě (1.3) Energetický regulační úřad dále specifikuje vybrané přípustné způsoby uplatnění užitečného tepla z obnovitelných zdrojů. Za užitečné teplo se považuje zejména teplo uplatněné za účelem: a) Vytápění budov a příprava teplé vody (TV) Užitečným teplem se rozumí dodávka tepla konečnému odběrateli použité pro vytápění budov nebo k přípravě teplé vody (TV), kde spotřeba tepla nepřekračuje z hlediska celoročního tepelného komfortu potřebu tepla, která by byla za tržních podmínek uspokojena nákupem tepla z jiného zdroje. Obvyklé hodnoty užitečného tepla pro tento účel u existujících staveb odpovídají průměrné spotřebě v minulých letech. U nových objektů pak v souladu s platnými předpisy upravujícími tepelně-technické vlastnosti staveb a limity spotřeby tepla na přípravu TV (tj. vyhlášky č. 78/2013 Sb., respektive vyhlášky č. 194/2007 Sb.). b) Dodávka tepla do soustavy zásobování tepelnou energií Za užitečné teplo lze považovat dodávku tepla do soustavy zásobování tepelnou energií při dodržení podmínek pro držitele licence na výrobu tepelné energie a případně licence na rozvod tepelné energie. Za užitečné teplo lze považovat teplo, které je stanovené měřením v místě dodávky do soustavy zásobování teplem (předávací stanicí). Podle zákona č. 458/2000 Sb. není licence vyžadována v případě výroby tepelné energie určené pro dodávku konečným spotřebitelům jedním odběrným tepelným zařízením ze zdroje tepelné energie umístěného v témže objektu nebo mimo objekt v případě, že slouží ke stejnému účelu. Dále se licence podle tohoto zákona neuděluje na činnost, kdy zákazník či odběratel poskytuje odebranou elektřinu, plyn nebo tepelnou energii jiné fyzické či právnické osobě prostřednictvím vlastního nebo jím provozovaného odběrného elektrického, plynového nebo tepelného zařízení, přičemž náklady na nákup elektřiny, plynu nebo tepelné energie na tyto osoby pouze rozúčtuje dohodnutým nebo určeným způsobem a nejedná se o podnikání. Umístění měřícího zařízení vychází z ustanovení 78 zákona č. 458/2000 Sb. a zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii. c) Sušení Sušení daného produktu je prováděno s cílem jeho vyššího ekonomického zhodnocení. Za užitečné teplo je považováno teplo, které je využité pro účely: I. Sušení dřeva v surovém stavu pro následné materiálové využití - sušením dřeva v surovém stavu (obsah vody 50-70%) pro materiálové využití se rozumí úprava dřeva snížením jeho vlhkosti, jejíž hodnota vyhovuje obvyklým standardům pro jeho využití (například v nábytkářském průmyslu nebo stavebnictví. II. Sušení agrárních komodit - sušení obilovin, olejnin, trav, léčivých rostlin, koření, sena atd. je prováděno především za účelem zlepšení skladovatelnosti těchto zemědělských produktů, kdy je potřeba splnit obvyklé požadavky na obsah vody v produktu.

4 III. Sušení dřeva použitého pro výrobu paliva, avšak pouze v případě, že toto palivo není následně použito k výrobě elektřiny, tepla nebo elektřiny a tepla, na které je nárokována podpora. Ve všech uvedených případech se sušením rozumí proces, při kterém přivedené teplo slouží ke snížení obsahu vody v sušeném materiálu nebo produktu, ke kterému dochází cíleně v prostorách k tomu určených. Množství tepla účelně využitého pro sušení je dáno hranicí obvyklého množství vody, které je nutné z daného materiálu sušením odstranit a mezní účinností sušení. Účinnost sušení je vyjádřena množstvím tepla potřebného pro odpaření 1 tuny odpařené vody, obvykle 1,5 MWht/t odpařené vody. Obvyklé hodnoty užitečného tepla využitého pro potřeby sušení níže uvedených materiálů odpovídají následujícímu množství odpařené vody v kilogramech: dřevo pro materiálové využití 450 kg vody/t dřevo pro palivo ke konečné spotřebě 300 kg vody/t kukuřice na zrno 200 kg vody/t obiloviny a olejniny 50 kg vody/t Pro jiné plodiny a materiály bude množství odpařené vody v případě potřeby posuzováno individuálně v závislosti na prokázání ekonomické opodstatněnosti sušení dané komodity. d) Vytápění objektů pro chov hospodářských zvířat Za užitečné teplo je považováno teplo dodané pro vytápění objektů sloužících k chovu hospodářských zvířat. Maximální množství dodaného tepla, které může být považováno za užitečné teplo, je závislé na počtu chovaných zvířat, jejich hmotnosti a obvyklé potřebě tepla v různých stádiích životního cyklu chovaných zvířat. Podle druhu hospodářských zvířat jsou definovány následující indikativní hodnoty spotřeby užitečného tepla z obnovitelných zdrojů za kalendářní rok: Drůbež: 1250 kwh/dj Prasnice: o při 1. zapuštění: 1500 kwh/dj o v dospělosti: 700 kwh/dj Selata: 1050 kwh/dj Prasata: 225 kwh/dj V případě jiných, než zde uvedených kategorií hospodářských zvířat, odůvodněných případech bude ERÚ tuto skutečnost individuálně posuzovat. V případě uplatnění vyšší spotřeby užitečného tepla, než jsou výše uvedené indikativní hodnoty, je nutné nezpochybnitelně doložit vyšší potřebu tepla, než výše uvedenou, přičemž rozhodujícím faktorem je odůvodněnost potřeby ve smyslu ekonomicky odůvodnitelné poptávky.

5 e) Intenzivní chov ryb akvakultury Za užitečné teplo je považováno teplo dodané k zajištění potřebných tepelných podmínek při podnikatelské činnosti spojené s provozem akvakulturních systémů (intenzivním chovem ryb). Intenzivním chovem ryb, neboli akvakulturami, se rozumí soustavné obhospodařování zastřešených vodních ploch s cílem docílit dlouhodobě stálých výnosů vodní fauny a flory (t. j. ryb, humrů, raků, krabů, krevet, mušlí, řas a jiných vodních organismů). Jedná se o odchov těchto živočichů v uzavřených uměle vytvořených nádržích za účelem jejich následného prodeje. Obvyklá hodnota užitečného tepla při celoročním provozu akvakulturních systémů je stanovena ve výši jednotek MWht v přepočtu na jednu tunu výsledného produktu dané akvakultury vzávislosti na požadavcích množství vody a teplotách vody a vnitřních prostor, ve kterých chov probíhá. f) Pěstování rostlin ve sklenících Za užitečné teplo je považováno teplo sloužící pro podnikatelskou činnost spojenou s pěstováním a šlechtěním rostlin ve sklenících, přičemž v tomto případě se za ekonomicky odůvodnitelnou poptávku po teple rozumí taková spotřeba tepla, která je nutná a obvyklá pro udržení vhodných podmínek pro pěstování těchto rostlin, které jsou pěstované především za účelem následného prodeje. Indikativní hodnotou pro vytápění skleníků v České republice je měrná spotřeba tepla ve výši 500 kwh/m 2 celkové vnitřní plochy skleníku (při požadavku na udržení vnitřní teploty 20 C) v závislosti na požadované teplotě. g) Hygienizace/pasterizace složek substrátu vstupujícího do fermentoru Za užitečné teplo lze považovat teplo použité jako procesní teplo pro hygienizaci/pasterizaci pouze těch složek substrátu vstupujících do fermentoru, u kterých to je vyžadováno platnými právními předpisy. h) Chlazení Za užitečné teplo je považováno také teplo dodané pro potřeby chlazení. Typickými příklady dodávky tepla pro potřeby chlazení je klimatizování veřejných i soukromých budov, klimatizování prostor pro skladování potravin (ryby, maso, ovoce, zelenina), chlazení mléka. (2.5) Za užitečné teplo z obnovitelných zdrojů se nepovažuje zejména využití tepla: a) pro ohřev substrátu ve fermentoru bioplynové stanice, b) jako procesního tepla pro sušení fermentačního zbytku (digestátu) za účelem výroby organických hnojiv, c) jako procesního tepla pro sušení fermentačního zbytku (digestátu) za účelem výroby paliv, d) jako procesního tepla pro hygienizaci/pasterizaci složek substrátu vstupujícího do fermentoru v případě, že nejsou vyžadovány platnými právními předpisy, e) pro dodatečnou výrobu elektřiny (např. využitím ORC jednotky).

6 (2.6) Množství užitečného tepla z obnovitelných zdrojů využitého pro jakýkoliv účel musí být výrobce schopen doložit měřením stanoveným měřidlem a hodnověrnými doklady prokazujícími ekonomicky odůvodnitelnou poptávku uplatněného množství tepla. U stávajících odběrů lze pro prokázání ekonomicky odůvodnitelné poptávky využít doklady o spotřebě tepla v posledních letech. U nových odběrů potřeby daného tepla pro daný účel (tj. např. u nových staveb energetický průkaz, u sušení agrárních komodit dodací listy, kupní smlouvy apod.). Je-li výrobce elektřiny kromě licence na výrobu elektřiny současně držitelem licence na výrobu tepla, případně distribuce tepla, vztahují se na něho povinnosti vyplývající ze zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii. V případě, že je výrobce elektřiny pouze držitelem licence na výrobu elektřiny, pro prokázání uplatnění užitečného tepla podle tohoto výkladového stanoviska je nezbytné, aby doložil množství užitečného tepla také měřením, přičemž požadavky na měřicí zařízení a jeho umístění vycházejí ze stejných principů jako u držitele licence na výrobu tepla. (2.7) V případech využití tepla, které splňuje obecné předpoklady pro uznání tepla za užitečné teplo a které není součástí výše uvedených způsobů uplatnění tepla uvedených tímto výkladovým stanoviskem, bude uvedený způsob uplatnění užitečného tepla Energetický regulační úřad posuzovat individuálně. (2.8) V případě bioplynových stanic, jejichž projekty na využití užitečného tepla byly uvedeny do provozu před vydáním tohoto výkladového stanoviska, bude ERÚ v případě potřeby tuto skutečnost individuálně posuzovat, přičemž se předpokládá splnění obecných podmínek uvedených v bodech (2.1), (2.2) a (2.3). 3. Závěr (3.1) Energetický regulační úřad doporučuje povinným subjektům postupovat v souladu s tímto výkladovým stanoviskem. (3.2) Energetický regulační úřad postupuje podle tohoto výkladového stanoviska ode dne jeho vyhlášení.