Řepka olejka - Brassica napus

Transkript

1 Řepka olejka - Brassica napus Význam řepky Hlavní olejnina v ČR tvoří 95 % podíl z celkového množství olejnin v ČR. Ročně se v ČR sklidí průměrně 900 tis. tun řepkového semene. Potravinářství výroba olejů Průmysl oleochemie (cca 10% celkové produkce řepky) rozkladem olejů se získává glycerol, vyšší mastné kyseliny a jejich soli a estery to se dále využívá při výrobě plastických hmot, pryskyřic, laků, umělých vláken, ve farmacii a kosmetice. Krmivářství extrahované šroty, pokrutiny, semena, biomasa zelené krmení Zelené hnojení Bionafta Biologie rostliny Čeleď Brukvovité 1

2 Forma Je to jednoletá rostlina ozimého nebo jarního charakteru. V ČR je pěstována převážně v ozimé formě. Jarní forma se pěstuje hlavně v Kanadě v ČR je pouze jako doplňková, protože má nižší výnosy, nižší olejnatost a vyšší náchylnost k chorobám a škůdcům. Kořen mohutný kůlový Stonek vzpřímený a oválný s bočními lodyhami výška cm Květ Barva : jasně žlutá Včelomilná rostlina Kvetení je postupné - trvá obvykle dnů a většinou celé probíhá v květnu Plody a semena Plodem jsou šešule. Semena jsou kulovitá, šedočerná HTS 3,8 5,8 g Obsah oleje v semeni je % 2

3 Růst a vývoj Její vývoj trvá měsíců Během roku lze rozlišit fázi: A) vegetativní růstovou (podzim) B) generativní plodnou (jaro) Jarovizace probíhá u mladých rostlin v rozmezí 2 8 C po dobu dnů. Výběr odrůdy Většina odrůd řepky ozimé, které se u nás pěstují, jsou liniové odrůdy. V posledních letech se začínají pěstovat i hybridní (výnosnější) odrůdy. U hybridních odrůd se uvádí navýšení výnosů oproti liniovým odrůdám o 15 20%. Výhodná je kombinace odrůd s různým termínem zrání - rozdělení sklizně a nepřímo se tak sníží sklizňové ztráty a zvýší využití sklizňové techniky i posklizňových zařízení. Odrůdy řepky ozimé, které se u nás pěstují, jsou až na jednu výjimku ( E0 ) řepky typu 00 - tj. se sníženým obsahem kyseliny erukové (způsobuje kornatění cév) a glukosinolátů látky sirné povahy vyvolává v pokrutinách a šrotech zvětšování štítné žlázy, pokles užitkovosti a plodnosti hosp. zvířat. 3

4 Požadavky na prostředí Teplo - poměrně plastická snese i nižší teploty Voda Náročná, pěstuje se v oblastech s průměrnými srážkami Půda hluboké půdy, půdy lehké až střední, hlinitopísčité až hlinité, řádně hnojené, ph mírně kyselé Řepka nesnese: půdy na podzim či na jaře zamokřené vyhnívá půdy s vyoranou mrtvinou nevzchází holomrazy vymrzá sníh déle než dva měsíce vyležení těžké půdy s nekvalitní přípravou nevzejde Výnosotvorné prvky řepky počet rostlin na jednotku plochy, počet šešulí na rostlinu, počet semen v šešuli HTS Teoretická výnosová schopnost přesahuje u řepky 9 tun na rostlině se vytvoří poupat do sklizně obvykle zůstane 80 až 120 šešulí v šešuli je semen Tento teoretický a ve skutečnosti nedosažitelný výnos je redukován: agroekologickými vlivy fyziologickým opadem poupat, květů a šešulí ztrátami před a při sklizni 4

5 Osevní postup má velmi dobrou předplodinovou hodnotu ale její zastoupení v OP by mělo být max. 12,5 %. Základním požadavkem je, aby zvolená předplodina umožnila výsev řepky v srpnovém agrotechnickém termínu a to i v nepříznivých letech. Časový odstup od předchozí řepky by měl být 4 5 let. Za nejlepší předplodiny považujeme rané brambory, luskoviny, přijatelné jsou obilniny (této předplodiny je využito v 90% případů). Problematickou předplodinou je jarní ječmen, protože zanechává půdu nestrukturní, poškozenou vodní, větrnou i sluneční erozí a chudou na živiny. Po řepce volíme ozimé obilniny. Výživa a hnojení Řepka si snadno osvojuje živiny z půdy, ale je velmi náročnou plodinou na výživu. Na druhou stranu použité živiny ve značné míře vrací zpět do půdy posklizňovými zbytky. A. Organické hnojení: chlévský hnůj k předplodině (nebo minim. 3 t. před setím) nebo lze použít kejdu. Dávka hnoje: t/ha - je lepší hnojit hnojem k předplodině. Dávka kejdy: 40 t/ha - hnojí se jí na podzim do fáze 4 až 6. pravého listu, případně na jaře. B. Minerální hnojení 5

6 Hnojení dusíkem: Dusík je živina, kterou půda není schopna zásobit rostlinu v dostatečném množství v období, kdy to řepka nejvíce potřebuje. Velmi důležitou úlohu proto mají minerální dusíkatá hnojiva. Řepka odebere N z půdy takto: % celkové dávky dusíku přijme do zimy % do začátku kvetení na jaře 10 % do konce kvetení a zrání Celkově odebere sklizní kg N/ha a tato dávka je dělena: 1) Hnojení N v období regenerace Co nejdříve i přes rizika dešťů, sněhu a mrazů obvykle v první dekádě března. dávku dusíku cca kg N/ha (možno rozdělit na 2 další dávky s odstupem 14ti dnů) Hnojivo: LAV, LV, SA v pozdějším termínu i DAM 390 2) Hnojení N v období začátku prodlužování stonku Za 14 dnů po první dávce N - přelomu března a dubna - rostlina se znovu zazelenala a velmi rychle roste. Dávka je cca kg N/ha Hnojivo: DAM 390 a LA 3) Hnojení N v období žlutého poupěte Aplikuje se na lehčích půdách Dávka je cca kg N/ha Hnojivo: DAM 390 (opatrně), LA, NPsol, LAV 6

7 Výživa a hnojení fosforem a draslíkem - Dávka se upravuje dle aktuální zásobenosti v půdě, hnojí se těmito prvky dle AZP zpravidla k předplodině nebo při základním zpracování půdy Fosfor kg P 2 O 5 / ha Draslík kg K 2 O /ha Výživa a hnojení stopovým prvky a sírou Síra Velmi náročná na hnojení sírou velká část je doplňována emisemi Doplňována společně s N hnojením - SA Bór Citlivě na něj reaguje Bór aplikujeme na podzim a na jaře. 7

8 Příprava půdy Uplatňují se dva postupy přípravy půdy: 1) TRADIČNÍ TECHNOLOGIE 2) MINIMALIZAČNÍ TECHNOLOGIE a) Výsev do podmítky b) Bezorebné setí 8

9 Setí řepky Termín: od poloviny do konce srpna, výjimečně začátkem září Výsevek 4-7 kg / ha odpovídá to cca semen na m 2 Spolu s termínem výsevu je významným faktorem, který ovlivňuje stav porostu před zimou a v průběhu zimy, úspěšnost přezimování a tím i hektarový výnos. Vzdálenost řádků: 12,5 cm ale také cm Hloubka výsevu 1,5 až 2cm Doporučené termíny výsevů a výsevky podle výrobních oblastí Ošetřování za vegetace A) Mechanické ošetřování vláčení a válení po zasetí. Prosvětlování porostu na podzim Provzdušňování na jaře jen výjimečně 9

10 B) Chemické ošetřování Herbicidy nejčastějšími plevely v řepce jsou pcháč oset, pýr plazivý, svízel přítula, kokoška pastuší tobolka, heřmánkovec a rmen Insekticidy - blýskáček řepkový Fungicidy choroby snižují výnos až o 50% Další chemické ošetření spočívá v aplikaci: a) Aplikace růstových regulátorů Aplikují se v těchto termínech: a) na podzim (podporují úspěšné přezimování) b) na jaře (zkracují stonek) a) Aplikace regulátorů dozrávání snižují vlhkost v semenech řepky podporují rovnoměrné dozrávání porostu snižují pukání šešulí b) Aplikace desikantů Desikanty - chemicky ukončují vegetaci, aplikují se cca 4-5 dnů před sklizní Desikaci lze ji doporučit v těchto konkrétních případech: při plošné zaplevelenosti u zmlazených porostů (větší podíl nedozrálých rostlin) u porostů velmi silných, hustých, polehlých při předpokladu výnosu nad 3t/ha Sklizeň řepky Termín sklizně: v druhé polovině července (2 dny před optimální zralostí) Technika: upravené běžné obilní sklízecí mlátičky 10

11 Úprava sklízecí mlátičky: prodloužení žacího stolu (zachycuje vypadlá semena) s bočním aktivním děličem (prořezává porost) výměna sít nastavení otáček mlátícího bubnu a ventilátoru Ztráty při sklizni řepky: 7 22 % Způsobuje je: nejednotné kvetení a dozrávání Výška strniště čím je nižší, tím větší jsou ztráty Posklizňová úprava Zpracovatelé požadují vlhkost semen pod 8% teplovzdušné sušení - důležité je řádné vychlazení semen po sušení na teplotu 25 o C Výnos 2,5 3,5 t/ha 11