Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně Odbor bezpečnosti krmiv a půdy

Transkript

1 Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně Odbor bezpečnosti krmiv a půdy SLEDOVÁNÍ KVALITY ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY NA POZEMCÍCH PO APLIKACI KALŮ ČOV Zpracovali: Schválil: Mgr. Šárka Poláková, Ph.D. Ing. Kristina Hutařová Ing. Ladislav Kubík, Ph.D. Ing. Miroslav Florián, Ph.D. ředitel Odboru bezpečnosti krmiv a půdy Brno, prosinec 2010

2 Úvod Kal je odpadem vznikajícím při čištění odpadních vod. Zpracování těchto vod je navrţeno tak, aby odstraňovalo neţádoucí sloţky z vody a koncentrovalo je do objemově nevýznamného vedlejšího produktu - kalu. Koncentrace prospěšných i znečišťujících sloţek v kalu (a zdravotní rizika s nimi spojená) závisí na počáteční kvalitě odpadní vody a na úrovni poţadované technologie. Je kladen důraz na takové vyuţití nebo zpracování kalů, které je přijatelné pro ţivotní prostředí, udrţitelné a ekonomicky únosné. Odpadová politika EU potlačuje ukládání odpadů na skládky a podporuje předcházení vzniku odpadů, jejich minimalizaci a recyklaci. V ČR je zakázáno skládkování neupravených kalů, tzn. kalů ujících vodu nebo kapalnou fázi. Produkci kalů nelze zabránit, pouze lze výběrem technologie zmenšit jeho mnoţství. Vzhledem k nutnosti dlouhodobého udrţení produktivity zemědělské půdy se jako vhodná varianta ke zvýšení u organické hmoty a biologické aktivity (nahrazující nedostatek organického hnojení) jeví aplikace kalů ČOV na zemědělskou půdu. Stabilizované odvodněné kaly představují pro zemědělskou půdu vhodný typ hnojiva. Jejich hnojivý účinek spočívá v u organické hmoty, dusíku, fosforu, u stopových prvků a biologicky aktivních látek. Podle údajů Českého statistického úřadu vyprodukovalo v roce ČOV přibliţně 170 tis. t kalů (sušiny) ročně, z nichţ cca 25 % bylo zneškodněno přímou aplikací na půdu či pouţito k rekultivačním účelům. Tabulka 1. Způsob zneškodnění kalu v České republice v roce 2009 (upravené kaly, tuny sušiny; ČSÚ, 2010) Kaly vyprodukované v ČOV celkem přímá aplikace a rekultivace kompostování skládkování spalování jinak Povinnosti pro původce kalů při pouţívání kalů jsou definovány zákonem o odpadech č. 185/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Technické podmínky pouţití upravených kalů na zemědělské půdě pak stanovuje vyhláška MŢP č. 382/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Kromě limitních hodnot ů rizikových látek, prvků a mikroorganismů v kalech a půdě přesně specifikuje způsob aplikace kalu na půdu (dávka kalu, opakovatelnost aplikace aj.). Součástí vyhlášky je Evidenční list vyuţití kalů v zemědělství, který je součástí Programu pouţití kalů a je uloţen u původce kalů. Aplikace kalů byla původně evidována na základě Evidenčního listu okresním úřadem, později (po novele vyhlášky č. 382/2001 Sb. v roce 2004) obecním úřadem obce s rozšířenou působností. Zemědělští podnikatelé jsou povinni pouţívat upravené kaly v souladu se zákonem o odpadech č. 185/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se zákonem o ochraně zemědělského půdního fondu č. 334/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů a od ledna 2009 také se zákonem o hnojivech č. 156/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon o hnojivech vyjmenovává podmínky, za kterých kaly nesmí být na půdu aplikovány, zemědělským podnikatelům ukládá povinnost vést evidenci o upravených kalech pouţitých na zemědělské půdě, včetně povinnosti informovat nejméně 14 dní před jejich pouţitím ÚKZÚZ prostřednictvím formuláře uvedeného v příloze 4 vyhlášky č. 274/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Evidence se uchovává nejméně 7 let. 2

3 Za dobu platnosti zákona o hnojivech (do ) ústav obdrţel 58 oznámení o aplikaci kalů. Zda zemědělští podnikatelé, kteří pouţívají upravené kaly, dodrţují podmínky stanovené zákonem o hnojivech a prováděcími předpisy, kontroluje ÚKZÚZ. Cíle Kaly ČOV jsou významné zdroje látek podporujících půdní úrodnost, současně jsou odpadem a jako takové představují riziko z hlediska vnosu neţádoucích chemických látek a prvků do půdy a následného ohroţení bezpečnosti potravinového řetězce. Dlouhodobé monitorování kvality zemědělské půdy na pozemcích po aplikaci kalů ČOV umoţňuje činit závěry o tom, zda tyto aplikace významně ovlivňují kvalitu našich půd. Hodnocení kvality zemědělských plodin pěstovaných na pozemcích po aplikaci kalů bylo provedeno v samostatné zprávě. Metodika prací Odběry půd po aplikaci kalu byly prováděny na pozemcích, na něţ byl aplikován kal v posledních pěti letech před odběrem. Přibliţný střed vzorkované plochy byl zaměřen pomocí GPS. Odběry se prováděly v souladu s metodikou AZZP (jeden vzorek reprezentuje plochu 7 10 ha v závislosti na půdních podmínkách a výrobní oblasti). Na ploše pro odběr jednoho směsného vzorku bylo provedeno alespoň 30 individuálních vpichů sondovací tyčí. Vpichy byly rovnoměrně rozmístěny po pozemku. Pokud byla plocha s aplikací kalu menší neţ plocha honu (pozemku), odebral se směsný vzorek ornice pouze z plochy s aplikací kalu. Ročně bylo odebíráno cca 140 půd. Vzorky byly označeny podle platných metodických pokynů. Ve vzorcích půd byla provedena prvková analýza (Al, As, Be, Cd, Co, Cr, Cu, Fe, Mn, Mo, Na, Ni, Pb, V, Zn lučavka královská; Hg tot ), stanovení výměnného ph, půdního druhu a přístupných ţivin (P, K, Mg, Ca Mehlich III). Ve vybraných vzorcích byly navíc stanoveny PCB, PAH a organochlorové pesticidy. Chemické analýzy byly provedeny v akreditovaných laboratořích NRL ÚKZÚZ. Vzorky pro stanovení rizikových prvků byly vysušeny na vzduchu a prosáty přes 2 mm síto. Hmotnost vzorku činila min. 100 g. Vzorky pro stanovení organických polutantů o hmotnosti 0,75 kg byly uloţeny do mikroténového sáčku a zamraţeny. Výsledky analýz a identifikační údaje ke kaţdému vzorku jsou uloţeny v databázi - Půdy po kalech. Od roku 2003 se v této databázi evidují také informace týkající se aplikovaných kalů: dávka kalu (t.ha -1 ), výměra aplikace kalu (ha) a forma kalu. Numerické výsledky chemických analýz byly podrobeny následujícímu statistickému zkoumání: Deskriptivní analýza dat výpočet aritmetického průměru, mediánu, vyhledání globálních minim a maxim a výpočet kvartilů ANOVA, T-test Vybraný soubor dat byl dále statisticky testován pro zjištění, zda existují průkazné rozdíly v obsazích rizikových prvků v půdách po aplikaci kalů a v půdách referenčních. Jako 3

4 referenční byla pouţita data získaná z programu Bazální monitoring půd (BMP). V programu BMP figuruje 214 stálých pozorovacích ploch, na nichţ jsou v pravidelných (šestiletých) intervalech odebírány půdní vzorky podle platné metodiky. Celý systém monitoringu je rozdělen na dva subsystémy základní a kontaminovaný (kde alespoň 1 sledovaný prvek překračuje maximální přípustnou hodnotu podle vyhlášky č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu). Kontaminovaný subsystém zahrnuje 27 monitorovacích ploch, z toho činí 19 orná půda a zde je 8 ploch s lehkou půdou a 11 ploch s půdou ostatní (střední, těţká). Základní subsystém zahrnuje 187 monitorovacích ploch, z toho je 146 orná půda a zde je 29 ploch s půdou lehkou a 117 s půdou ostatní. Do statistického zpracování jsou zahrnuty všechny hodnoty sledovaných prvků. Hodnoty niţší neţ limit stanovitelnosti (LOQ) byly poloţeny rovno 1/2LOQ. Pro statistické zpracování byly pouţity programy MS Excel 2003, NCSS Hodnoty byly otestovány jednofaktorovou analýzou rozptylu s následným testováním metodou Kruskal-Wallisova testu na hladině významnost = 0,05 a pomocí dvouvýběrového Mann-Whitney testu na hladině významnost = 0,05. Výsledky Kaly Na základě údajů shromáţděných v databázi ÚKZÚZ Půdy po kalech lze konstatovat, ţe nejčastější formou pouţitého kalu je kal odvodněný, který tvoří kolem 84 % všech aplikovaných forem kalů (graf 1). Průměrné hodnoty a mediány mnoţství kalů aplikovaných na sledovanou půdu za jednotlivé kraje uvádí tabulka 2 a graf 2. Nejvyšší dávky aplikovaných kalů (na základě databáze sledovaných půd po aplikaci kalů) jsou ve Zlínském kraji (5,54 t.ha -1 ), následuje Olomoucký a Jihomoravský kraj. Podle informací z databáze je nejvíce ploch s aplikovanými kaly v Moravskoslezském kraji, následuje kraj Středočeský a Plzeňský (tabulka 2 a graf 3). Prezentované hodnoty mají pouze orientační vypovídací schopnost, neboť nejsou podchyceny všechny aplikace kalů na zemědělskou půdu. Tabulka 2. Mediány a průměry dávek kalů aplikovaných na zemědělskou půdu a plocha s aplikovanými kaly ČOV v letech dle krajů údaje z databáze ÚKZÚZ Kraj Medián (t.ha -1 ) Průměr (t.ha -1 ) Plocha (ha) Pardubický 2,80 3,21 701,9 Plzeňský 3,60 3, ,2 Jihočeský 3,80 3, ,3 Jihomoravský 5,00 4,92 504,4 Karlovarský 4,05 4,08 142,9 Moravskoslezský 4,70 4, ,6 Středočeský 4,00 3, ,9 Zlínský 5,00 5, ,8 Královéhradecký 2,00 1,92 124,4 Vysočina 3,00 3, ,0 Olomoucký 5,00 5,00 254,0 4

5 Pardubický Plzeňský Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Moravskoslezský Středočeský Zlínský Královéhradecký Vysočina Olomoucký Graf 1. Procentické zastoupení forem kalů aplikovaných na zemědělskou půdu Forma kalu ČOV (%) 84% kompostovaný odvodněný tekutý vysušený 10% 4% 2% Graf 2. Průměrné dávky kalů (t.ha -1 ) aplikované na zemědělskou půdu Průměrné dávky aplikovaných kalů (t.ha -1 ) 6,00 5,00 4,00 3,00 2,00 3,21 3,54 3,66 4,92 4,08 4,48 3,70 5,54 1,92 3,21 5,00 1,00 0,00 5

6 Graf 3. Zastoupení plochy zemědělské půdy s aplikovanými kaly ČOV v jednotlivých krajích ČR za roky zdroj databáze ÚKZÚZ Aplikace kalů v jednotlivých krajích Pardubický 701,9 ha Olomoucký 254,0 ha Vysočina 1139,0 ha Plzeňský 1422,2 ha Jihočeský 1120,3 ha Jihomoravský 504,4 ha Královéhradecký 124,4 ha Zlínský 1051,8 ha Středočeský 1452,9 ha Karlovarský 142,9 ha Moravskoslezský 1680,6 ha 6

7 Prvková analýza (rozklad lučavko královskou) Půdy V rámci sledování kvality půdy na pozemcích s aplikací kalů bylo ústavem odebráno 1142 půdních (příloha 1). V přepočtu se jedná o plochu přibliţně 7889 ha, coţ je 0,26 % z celkové výměry orné půdy v roce 2008 (Statistická ročenka ţivotního prostředí, 2010). Ve všech vzorcích byl stanoven rizikových prvků, ve vybraných 178 vzorcích byl stanoven také organochlorových pesticidů (4 izomery HCH, látky skupiny DDT, HCB), 7 kongenerů PCB a 16 EPA PAH. Stanovení u vybraných prvků Aplikace kalů na půdu se řídí vyhláškou č. 382/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, která mimo jiné stanovuje mezní y prvků v půdě, na kterou má být kal aplikován. Při dodrţení všech nezbytných podmínek by nemělo docházet ke kontaminaci zemědělské půdy rizikovými prvky. Vzhledem k tomu, ţe uvedená vyhláška vstoupila v platnost aţ v roce 2001, mohly probíhat předchozí aplikace kalů bez omezení, a tudíţ mohlo dojít k překročení maximálně přípustných ů stanovených vyhláškou č. 13/1994, kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu. Základní popisná statistika výsledků prvkové analýzy půdních je uvedena v tabulce 4 a 5, krabicové diagramy v příloze 2. Přehledné výsledky analýz vzhledem k platným limitním hodnotám jsou uvedeny v tabulce 6. Tabulka 4. Deskriptivní statistika ů sledovaných prvků v půdních vzorcích odebraných z ploch po aplikaci kalů lehká půda () LEHKÁ Parametr Průměr Min Max percentily Hg* Al As Be Cd Co Cr Cu Fe Mn Mo Na Ni Pb V Zn

8 Prvková analýza (rozklad lučavko královskou) Tabulka 5. Deskriptivní statistika ů sledovaných prvků v půdních vzorcích odebraných z ploch po aplikaci kalů půda ostatní () OSTATNÍ Parametr Průměr Min Max percentily Hg* Al As Be Cd Co Cr Cu Fe Mn Mo Na Ni Pb V Zn Tabulka 6. Maximální přípustná hodnota prvků v půdě a procento nadlimitních v půdách po aplikaci kalů ( ; extrakce lučavkou královskou) *ostatní druhy půd střední + těţké půdy ** uvedené hodnoty vyjadřují celkový rtuti (Hg) 8

9 Graf 4. Počty a procenta nadlimitních půd po aplikaci kalů ( ; extrakce lučavkou královskou) Z tabulky je patrné, ţe častěji dochází k překračování limitní hodnoty na půdách lehkých, a to především u kadmia (Cd) a chromu (Cr). V případě půd ostatních je vyšší procento nadlimitních pouze u arzénu (As). Rtuť (Hg) Střední hodnoty u Hg v půdách ostatních v jednotlivých krajích jsou vyrovnané. Vyšší y se nalézají v kraji Pardubickém a Karlovarském a nejvyšší (významně) v kraji Jihomoravském. U půd lehkých jsou zvýšené y (oproti ostatním krajům) nalézány v Středočeském kraji (tabulka 7, graf 5). Zjištěné hodnoty byly porovnávány s referenčními y Hg ve vzorcích z monitorovacích ploch základního subsystému Bazálního monitoringu půd. Zvýšení ů Hg v půdách po aplikaci kalů nebylo prokázáno. Obsahy Hg ve vzorcích půd (ostatních) po aplikaci kalů byly dokonce niţší neţ v půdách z kontaminovaného subsystému BMP. Arzén (As) Pro půdy lehké i ostatní platí, ţe průměrné hodnoty As v jednotlivých krajích jsou velmi rozkolísané (tabulka 8, graf 6). Mezi kraji byly zaznamenány statisticky průkazné rozdíly. Nejvyšší y jsou nalézány v krajích Plzeňském, Středočeském a Vysočina, kde bylo také nalezeno 16 s nadlimitním em As (maximální přípustná hodnota (MPH) pro půdu lehkou i ostatní: 30 mg.kg -1 ). Tyto vzorky byly odebrány v letech Provedené porovnání zjištěných dat s referenčními hodnotami potvrdilo zvýšené y As v lehkých půdách po aplikaci kalů oproti monitoringu. U půd ostatních nebyly zjištěny rozdíly. Obsahy As ve vzorcích půd (ostatních) po aplikaci kalů byly niţší neţ v půdách z kontaminovaného subsystému BMP. Berylium (Be) Obsahy Be v jednotlivých krajích jsou značně rozkolísané (tabulka 9, graf 7). Byly zjištěny významné rozdíly. Nejvyšší y byly nalezeny v případě půd ostatních v Karlovarském kraji, následují Jihomoravský a Vysočina. V případě půd lehkých jsou 9

10 nevyšší y Be v kraji Vysočina, následuje kraj Karlovarský a Jihomoravský. Maximální přípustná hodnota (7,0 mg.kg -1 ) nebyla překročena v ţádném vzorku. Srovnání s referenčními y Be nepotvrdilo zvýšení ů Be v půdách po aplikaci kalů, naopak v těchto půdách jsou y niţší neţ v půdách BMP. Kadmium (Cd) Obsahy Cd v lehkých půdách jednotlivých krajů jsou relativně vyrovnané (tabulka 10, graf 8). Významně vyšší y byly zjištěny ve skupině krajů Středočeský, Vysočina, Plzeňský a Moravskoslezský. V těchto krajích (plus v kraji Jihočeském) bylo zjištěno celkem 19 s nadlimitním em Cd (MPH pro lehké půdy: 0,4 mg.kg -1 ), coţ je více neţ 9 % ze všech analyzovaných lehkých půd. Tyto vzorky byly odebrány v letech 1998, 2003, V rámci půd ostatních jsou nejvyšší nálezy Cd ve skupině krajů Jihomoravském, Libereckém a Moravskoslezském. Obsahy Cd v těchto krajích jsou významně vyšší neţ ve skupině Pardubický, Plzeňský, Středočeský, Vysočina a Zlínský. Nadlimitní y Cd (MPH pro půdy ostatní: 1,0 mg.kg -1 ) byly zjištěny v kraji Jihomoravském a Středočeském v pěti vzorcích odebraných v letech 1998 a Analýzou variance nebyla nepotvrzena shoda mezi souborem půd po aplikaci kalů a referenčním. Střední y Cd v půdách po aplikaci kalů jsou vyšší neţ v půdách BMP. Kobalt (Co) Obsahy Co ve vzorcích půd ostatních jsou v rámci jednotlivých krajů značně rozkolísané, s významnými rozdíly (tabulka 11, graf 9). Nejvyšších hodnot je dosahováno v kraji Karlovarském, Plzeňském a Vysočina. Limitní hodnota pro půdy ostatní stanovená vyhláškou č. 13/1994 Sb. (50,0 mg.kg -1 ) nebyla překročena. V půdách lehkých jsou y Co vyrovnané, s výjimkou dvou krajů (Pardubický, Liberecký) s nejniţšími y. Překročení limitní hodnoty pro půdy lehké (25,0 mg.kg -1 ) bylo zaznamenáno u dvou odebraných v kraji Jihočeském a Plzeňském v roce Zvýšení u Co po aplikaci kalů se nepotvrdilo. Zjištěné y jsou dokonce niţší neţ v případě referenčních hodnoty z monitoringu. Chrom (Cr) Jednotlivé kraje byly podle u Cr v půdách ostatních (tabulka 12, graf 10) na základě analýzy variance rozděleny v podstatě do tří skupin. V první skupině je pouze kraj Zlínský s nejvyššími y Cr v půdách, ve druhé skupině jsou kraje Jihočeský, Jihomoravský, Plzeňský, Středočeský a Vysočina, ve třetí skupině s nejniţšími y Cr jsou zbývající kraje. Limitní hodnota u Cr v zemědělské půdě (MPH pro půdy ostatní: 200,0 mg.kg -1 ) byla překročena ve třech vzorcích z Jihočeského a Zlínského kraje odebraných v letech 1999, 2004 a Střední hodnoty u Cr v lehkých půdách v jednotlivých krajích jsou rozkolísané, z hlediska statistiky však rozdíly mezi kraji nejsou tak výrazné jako v případě půd ostatních. Nejvyšší y byly zjištěny v kraji Vysočina, následují kraje Jihočeský, Zlínský, Středočeský. Bylo nalezeno celkem 17 s nadlimitními y Cr (MPH pro půdy lehké: 100,0 mg.kg -1 ), z toho 13 v kraji Vysočina. V případě lehkých půd představují nadlimitní vzorky více neţ 8 % z analyzovaných (v kraji Vysočina tvoří nadlimitní vzorky 1/3). Vzorky byly odebrány v letech 2003, 2004 a Mezi hodnotami u Cr v referenčním souboru dat a v souboru půd po aplikaci kalů nebyly zjištěny v případě půd ostatních rozdíly. Obsahy Cr ve vzorcích lehkých půd z pozemků po aplikaci kalů byly shledány vyšší neţ v referenčním souboru dat z BMP. 10

11 Měď (Cu) V rámci půd ostatních, v jednotlivých krajích, lze y Cu povaţovat za rozkolísané, s významnými rozdíly (tabulka 13, graf 11). Nejvyšší y se nalézají v kraji Plzeňském a Jihomoravském. Limitní hodnota pro ostatní půdy (100,0 mg.kg -1 ) byla překročena ve vzorku z Jihomoravského kraje, rok odběru Obsahy v lehké půdě jsou relativně vyrovnané, s výjimkou skupiny krajů s nejniţšími y (Královehradecký, Liberecký, Moravskoslezský, Olomoucký). Limitní hodnota pro lehké půdy (60,0 mg.kg -1 ) byla překročena ve vzorku z Plzeňského kraje odebraného v roce Mezi hodnotami u Cu v referenčním souboru dat a v souboru půd po aplikaci kalů byly zjištěny v případě půd ostatních rozdíly. Obsah Cu v půdách po aplikaci kalů je niţší neţ v referenčních vzorcích z monitoringu. Naopak y Cu ve vzorcích lehkých půd z pozemků po aplikaci kalů byly shledány vyšší neţ v referenčním souboru dat z BMP. Molybden (Mo) Obsahy Mo ve vzorcích půd ostatních jsou v rámci jednotlivých krajů značně rozkolísané, s významnými rozdíly (tabulka 14, graf 12). Nejvyšší y byly zjištěny v kraji Plzeňském, nejniţší v kraji Moravskoslezském a Olomouckém. Limitní hodnota pro půdy ostatní (5,0 mg.kg -1 ) byla překročena ve dvou vzorcích z Plzeňského kraje (odběr v roce 2004). Také y Mo v lehkých půdách jsou rozkolísané. Maximální y byly nalezeny v kraji Plzeňském a Královehradeckém, minimální v kraji Moravskoslezském, Olomouckém, Zlínském, Vysočina a Libereckém. Limit pro lehkou půdu hodnota (5,0 mg.kg -1 ) nebyl překročen. Zvýšení u Mo v půdě po aplikaci kalu nebylo prokázáno. Obsahy Mo ve vzorcích půd po aplikaci kalů jsou dokonce niţší neţ ve vzorcích z referenčního souboru. Nikl (Ni) Obsahy Ni ve vzorcích půd ostatních jsou v rámci jednotlivých krajů značně rozkolísané, s významnými rozdíly (tabulka 15, graf 13). Nejvyšší y se nalézají v kraji Zlínském a Jihomoravském, nejniţší v kraji Libereckém, Olomouckém. Limitní hodnota pro půdy ostatní (80,0 mg.kg -1 ) byla překročena ve třech vzorcích z Jihomoravského a Jihočeského kraje (odběr 2004, 2004, 2005). Značně rozkolísané jsou také y Ni v lehkých půdách. Maximální hodnoty byly zjištěny v Jihočeském kraji, následují Zlínský, Vysočina, Jihomoravský, Olomoucký. Minimální y zjištěny v Libereckém kraji. Limitní hodnota pro půdy lehké (60,0 mg.kg -1 ) byla překročena ve dvou vzorcích z Jihomoravského a Jihočeského kraje (odběry 2002, 2003). Zvýšení u Ni v půdě po aplikaci kalu nebylo prokázáno. Obsahy Ni ve vzorcích půd po aplikaci kalů jsou dokonce niţší neţ ve vzorcích z referenčního souboru. Olovo (Pb) Průměrné y Pb v jednotlivých krajích ČR (půda ostatní) jsou relativně vyrovnané (tabulka 16, graf 14), byly však zjištěny statisticky významné rozdíly. Nejniţší hodnoty byly nalezeny v kraji Zlínském a Jihomoravském, naopak nejvyšší v kraji Vysočina a Karlovarském. Limitní hodnota (MPH pro půdy ostatní: 140,0 mg.kg -1 ) byla překročena ve čtyřech případech v krajích Vysočina, Moravskoslezském a Středočeském (odběry 1998, 2003, 2007). Obsahy Pb v lehkých půdách jednotlivých krajů jsou také relativně vyrovnané, 11

12 s výjimkou kraje Středočeského. Obsahy Pb v tomto kraji jsou významně vyšší neţ hodnoty zjištěné v ostatních krajích. Limitní hodnota (MPH pro půdy lehké: 100,0 mg.kg -1 ) byla překročena ve dvou případech ve Středočeském kraji (odběry 2004). Zvýšení u Pb v půdě po aplikaci kalu nebylo prokázáno. Obsahy Pb ve vzorcích půd po aplikaci kalů jsou dokonce niţší neţ ve vzorcích z referenčního souboru. Vanad (V) Obsahy vanadu v půdách ostatních v jednotlivých krajích jsou rozkolísané, s významnými rozdíly mezi kraji (tabulka 17, graf 15). Nejvyšší y byly zjištěny v kraji Plzeňském, Karlovarském a Vysočina; nejniţší y byly zjištěny v Libereckém kraji. Obsahy vanadu v půdách lehkých v jednotlivých krajích jsou relativně vyrovnané s výjimkou kraje Plzeňského (nejvyšší y) a Libereckého (nejniţší y). Limitní hodnota pro vanadu v zemědělských půdách nebyla překročena v ţádném vzorku. Mezi hodnotami u vanadu v referenčním souboru dat a v souboru půd po aplikaci kalů nebyly zjištěny v případě půd ostatních rozdíly. Obsahy V ve vzorcích lehkých půd z pozemků po aplikaci kalů byly shledány vyšší neţ v referenčním souboru dat z BMP. Zinek (Zn) Obsahy Zn v půdách ostatních v jednotlivých krajích ČR jsou značně rozkolísané, s významnými rozdíly mezi kraji (tabulka 18, graf 16). Nejvyšší y byly zjištěny v kraji Olomouckém, následuji kraj Vysočina a Jihomoravský. Nejniţší y byly nalezeny v Libereckém a Královohradeckém kraji. Limitní hodnota u Zn v zemědělské půdě (MPH pro půdy ostatní: 200,0 mg.kg -1 ) byla překročena v pěti vzorcích z kraje Jihomoravského a Vysočina. Vzorky byly odebrány v roce 1998 a Významné rozdíly byly shledány také u ů Zn v půdách lehkých. Nejvyšší y se vyskytují v kraji Středočeském, Vysočina a Moravskoslezském, nejniţší v Libereckém kraji. Limitní hodnota (130,0 mg.kg -1 ) byla překročena ve dvou vzorcích z Plzeňského a Středočeského kraje, které byly odebrány v roce Mezi y Zn v půdách po aplikaci kalů a v půdách z referenčního souboru BMP nebyly shledány ţádné rozdíly. 12

13 Tabulka 7. Průměrný rtuti (Hg) v jednotlivých krajích ČR a procento nadlimitních ( ; celkový ) Kraje Lehká půda Ostatní druhy půd** celkem Procento nadlimitních Lehká půda Ostatní druhy půd** Celkem všechny půdy Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Vysočina Zlínský Celkem **půda lehká a střední Graf 5. Průměrný rtuti (Hg) v jednotlivých krajích ČR ( ; celkový ) 13

14 Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Vysočina Zlínský Tabulka 8. Průměrný arzénu (As) v jednotlivých krajích ČR a procento nadlimitních ( ; extrakce lučavkou královskou) Kraje Lehká půda Ostatní druhy půd** celkem Procento nadlimitních Lehká půda Ostatní druhy půd** Celkem všechny půdy Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Vysočina Zlínský Celkem **půda lehká a střední Graf 6. Průměrný arzénu (As) v jednotlivých krajích ČR ( ; extrakce lučavkou královskou) lehká půda ostatní půda 14

15 Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Vysočina Zlínský Tabulka 9. Průměrný beryllia (Be) v jednotlivých krajích ČR a procento nadlimitních ( ; extrakce lučavkou královskou) Kraje Lehká půda Ostatní druhy půd** celkem Procento nadlimitních Lehká půda Ostatní druhy půd** Celkem všechny půdy Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Vysočina Zlínský Celkem **půda lehká a střední Graf 7. Průměrný beryllia (Be) v jednotlivých krajích ČR ( ; extrakce lučavkou královskou) lehká půda ostatní půda 15

16 Tabulka 10. Průměrný kadmia (Cd) v jednotlivých krajích ČR a procento nadlimitních ( ; extrakce lučavkou královskou) Kraje Lehká půda Ostatní druhy půd** celkem Procento nadlimitních Lehká půda Ostatní druhy půd** Celkem všechny půdy Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Vysočina Zlínský Celkem **půda lehká a střední Graf 8. Průměrný kadmia (Cd) v jednotlivých krajích ČR ( ; extrakce lučavkou královskou) 16

17 Tabulka 11. Průměrný kobaltu (Co) v jednotlivých krajích ČR a procento nadlimitních ( ; extrakce lučavkou královskou) Kraje Lehká půda Ostatní druhy půd** celkem Procento nadlimitních Lehká půda Ostatní druhy půd** Celkem všechny půdy Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Vysočina Zlínský Celkem **půda lehká a střední Graf 9. Průměrný kobaltu (Co) v jednotlivých krajích ČR ( ; extrakce lučavkou královskou) 17

18 Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Vysočina Zlínský Tabulka 12. Průměrný chromu (Cr) v jednotlivých krajích ČR a procento nadlimitních ( ; extrakce lučavkou královskou) Kraje Lehká půda Ostatní druhy půd** celkem Procento nadlimitních Lehká půda Ostatní druhy půd** Celkem všechny půdy Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Vysočina Zlínský Celkem **půda lehká a střední Graf 10. Průměrný chromu (Cr) v jednotlivých krajích ČR ( ; extrakce lučavkou královskou) lehká půda ostatní půda 18

19 Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Vysočina Zlínský Tabulka 13. Průměrný mědi (Cu) v jednotlivých krajích ČR a procento nadlimitních ( ; extrakce lučavkou královskou) Kraje Lehká půda Ostatní druhy půd** celkem Procento nadlimitních Lehká půda Ostatní druhy půd** Celkem všechny půdy Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Vysočina Zlínský Celkem **půda lehká a střední Graf 11. Průměrný mědi (Cu) v jednotlivých krajích ČR ( ; extrakce lučavkou královskou) lehká půda ostatní půda 19

20 Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Vysočina Zlínský Tabulka 14. Průměrný molybdenu (Mo) v jednotlivých krajích ČR a procento nadlimitních ( ; extrakce lučavkou královskou) Kraje Lehká půda Ostatní druhy půd** celkem Procento nadlimitních Lehká půda Ostatní druhy půd** Celkem všechny půdy Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Vysočina Zlínský Celkem **půda lehká a střední Graf 12. Průměrný molybdenu (Mo) v jednotlivých krajích ČR ( ; extrakce lučavkou královskou) lehká půda ostatní půda 20

21 Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Vysočina Zlínský Tabulka 15. Průměrný niklu (Ni) v jednotlivých krajích ČR a procento nadlimitních ( ; extrakce lučavkou královskou) Kraje Lehká půda Ostatní druhy půd** celkem Procento nadlimitních Lehká půda Ostatní druhy půd** Celkem všechny půdy Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Vysočina Zlínský Celkem **půda lehká a střední Graf 13. Průměrný niklu (Ni) v jednotlivých krajích ČR ( ; extrakce lučavkou královskou) lehká půda ostatní půda 21

22 Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Vysočina Zlínský Tabulka 16. Průměrný olova (Pb) v jednotlivých krajích ČR a procento nadlimitních ( ; extrakce lučavkou královskou) Kraje Lehká půda Ostatní druhy půd** celkem Procento nadlimitních Lehká půda Ostatní druhy půd** Celkem všechny půdy Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Vysočina Zlínský Celkem **půda lehká a střední Graf 14. Průměrný olova (Pb) v jednotlivých krajích ČR ( ; extrakce lučavkou královskou) lehká půda ostatní půda 22

23 Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Vysočina Zlínský Tabulka 17. Průměrný vanadu (V) v jednotlivých krajích ČR a procento nadlimitních ( ; extrakce lučavkou královskou) Kraje Lehká půda Ostatní druhy půd** celkem Procento nadlimitních Lehká půda Ostatní druhy půd** Celkem všechny půdy Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Vysočina Zlínský Celkem **půda lehká a střední Graf 15. Průměrný vanadu (V) v jednotlivých krajích ČR ( ; extrakce lučavkou královskou) lehká půda ostatní půda 23

24 Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Vysočina Zlínský Tabulka 18. Průměrný zinku (Zn) v jednotlivých krajích ČR a procento nadlimitních ( ; extrakce lučavkou královskou) Kraje Lehká půda Ostatní druhy půd** celkem Procento nadlimitních Lehká půda Ostatní druhy půd** Celkem všechny půdy Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Vysočina Zlínský Celkem **půda lehká a střední Graf 16. Průměrný zinku (Zn) v jednotlivých krajích ČR ( ; extrakce lučavkou královskou) lehká půda ostatní půda 24

25 Stanovení u organických polutantů Vyhláška č. 382/2001 Sb., o podmínkách pouţití upravených kalů na zemědělské půdě, v pozdějším znění, nestanovuje ţádná omezení týkající se u organických polutantů v půdě. Nicméně PCB v aplikovaném kalu je vyhláškou omezen a jejich vstup do půdy prostřednictvím kalů je kontrolován. V roce 2003 byly zahájeny odběry půd po aplikaci kalů určené ke stanovení nejen PCB, ale i dalších perzistentních polutantů (HCH, HCB, DDT, PAH). Účelem těchto analýz bylo zjistit, zda jsou na pozemcích po aplikaci kalů zvýšené y těchto látek vzhledem k referenčnímu souboru dat. Jako referenční soubor poslouţily výsledky stanovení těchto látek ve vzorcích z Bazálního monitoringu půd z roku 2009 (35 orné půdy, z toho 16 v základním subsystému a 19 v subsystému kontaminovaných ploch). Základní popisná statistika výsledků prvkové analýzy půdních je uvedena v tabulce 19, krabicové diagramy v příloze 3. Tabulka 19. Deskriptivní statistika ů organických polutantů v půdních vzorcích odebraných z ploch po aplikaci kalů ( ; g/kg) průměr medián maximum minimum percentily PCB HCH (αβγ) HCH (αβγδ) DDE DDD DDT Σ DDT HCB Σ 16 EPA PAH Σ 7 PAH Σ 12 PAH Přehledné výsledky analýz vzhledem k platným limitním hodnotám (vyhl. č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF) jsou uvedeny v tabulce 20. Tabulka 20. Organické polutanty v zemědělských půdách po aplikaci kalů počty a procenta nevyhovujících limitům vyhl. č. 13/1994 Sb. (ČR, ) Limitní hodnota µg.kg ¹ % nadlimit. nadlimit. Celkový počet PCB HCH (αβγδ) DDE DDD DDT Σ DDT HCB Σ 7 PAH

26 Z tabulky je patrné, ţe dochází k častému překračování limitní hodnoty u látek skupiny DDT. Polychlorované bifenyly (PCB) Limitní hodnota u PCB v půdě (10 g.kg -1 suš.) byla překročena celkem ve 4 vzorcích ze 4 různých krajů. Mezi y PCB v jednotlivých krajích nebyly shledány rozdíly (tabulka 21, graf 17). Vzhledem k referenčnímu souboru půd z Bazálního monitoringu půd jsou y PCB ve vzorcích půd po aplikaci kalů významně niţší. Hexachlorcyklohexan (HCH) Pouze 1 vzorek z Plzeňského kraje z celkového počtu 178 analyzovaných překročil limitní hodnotu u HCH (suma 4 izomerů) v půdě (10 g.kg -1 suš.) stanovenou vyhláškou č. 13/1994 Sb. Mezi y HCH v jednotlivých krajích nebyly shledány rozdíly (tabulka 22, graf 18). Mezi y HCH ve vzorcích půd po aplikaci kalů a v referenčním souboru dat nebyly shledány ţádné rozdíly. Hexachlorcyklobenzen (HCB) Limitní HCB v půdě (10 g.kg -1 suš.) byl překročen v 8 vzorcích z pěti krajů. Mezi y HCB v jednotlivých krajích byly zjištěny významné rozdíly. Nejvyšší y byly nalezeny v kraji Plzeňském, Libereckém a Jihomoravském, naopak nejniţší v kraji Zlínském a Vysočina (tabulka 23, graf 19). Obsahy HCB ve vzorcích půd po aplikaci kalů a v referenčním souboru ploch jsou srovnatelné. Látky skupiny DDT Látky skupiny DDT byly hodnoceny jednotlivě jako sumy o p - a p p - izomerů DDD, DDE a DDT a v sumě jako tzv. DDT total (součet o p - a p p - izomerů DDD + DDE + DDT). Limit 10 g.kg -1 suš. pro DDD překročilo 6 ze čtyř krajů, pro DDE 95 (!) (coţ činí 53 % ze všech analyzovaných ) a pro DDT 93 (52 % ze všech 178 analyzovaných ). Celková suma látek DDT (DDT total ) byla hodnocena vzhledem k limitu 100 g.kg -1 suš. Tuto hodnotu překročilo 27 půd z 9 krajů (15 % ze všech analyzovaných ). Obsahy látek skupiny DDT nevykazují ţádné rozdíly v rámci jednotlivých krajů (tabulka 24, graf 20). Mezi y látek skupiny DDT v půdách po kalech a v referenčním souboru půd nebyly zjištěny ţádné rozdíly, s výjimkou DDD, kde byly zjištěny významně niţší y ve srovnání s monitoringem půd (referenčním souborem). Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH) Stanovení PAH v odebíraných vzorcích půd po aplikaci kalů bylo zahájeno v roce Z toho důvodu je také niţší celkový počet analyzovaných, a to 91. Limitní hodnotu pro polycyklické aromatické uhlovodíky celkem (1000 g.kg -1 suš.) překročil 1 vzorek z Plzeňského kraje. Kromě toho, ţe došlo k překročení limitní hodnoty pro sumu 7 PAH, byly překročeny také limity pro jednotlivé uhlovodíky. Téměř vţdy byl překročen limit pro chrysen (v 83 vzorcích, coţ činí více neţ 90 % ze všech analyzovaných ), 26

27 čtvrtina nevyhovovala limitům pro antracen a fluoranten. Dále překročily 4 vzorky limit pro benzo(a)pyren a 2 vzorky limit pro fenantren. Nejčastěji došlo k porušení vyhlášky v kraji Plzeňském a Moravskoslezském. Mezi y sledovaných látek v jednotlivých krajích byly zjištěny významné rozdíly. Výrazně nejniţší jsou y PAH v Jihočeském kraji, naopak nejvyšší v kraji Zlínském (tabulka 25, graf 21). Obsahy PAH ve vzorcích půd po aplikaci kalů jsou významně niţší neţ v referenčním souboru dat z monitoringu půd. Jedním z moţných vysvětlení je lokalizace odběrových míst na území ČR. Z výsledků dlouhodobého monitoringu půd vyplývá, ţe nejvyšší y PAH jsou na Moravě a v Čechách v okolí průmyslových center. Odběry půd po aplikaci kalů na těchto lokalitách však neprobíhaly. 27

28 Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Vysočina Zlínský Tabulka 21. Počty a procenta překračujících limitní hodnoty PCB stanovené vyhláškou č. 13/1994 Sb. v jednotlivých krajích vz. nadl. vz. % nadl. vz. Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Vysočina Zlínský Graf 17. Střední hodnoty u PCB ve vzorcích půd po aplikaci kalů v jednotlivých krajích ( g.kg -1 ) g.kg medián průměr 28

29 Tabulka 22. Počty a procenta překračujících limitní hodnoty HCH stanovené vyhláškou č. 13/1994 Sb. v jednotlivých krajích vz. nadl. vz. % nadl. vz. Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Vysočina Zlínský Graf 18. Střední hodnoty u HCH ve vzorcích půd po aplikaci kalů v jednotlivých krajích ( g.kg -1 ) 29

30 Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Vysočina Tabulka 23. Počty a procenta překračujících limitní hodnoty HCB stanovené vyhláškou č. 13/1994 Sb. v jednotlivých krajích vz. nadl. vz. % nadl. vz. Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Vysočina Zlínský Graf 19. Střední hodnoty u HCB ve vzorcích půd po aplikaci kalů v jednotlivých krajích ( g.kg -1 ) g.kg medián průměr 30

31 Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Vysočina Zlínský Tabulka 24. Počty a procenta překračujících limitní hodnoty pro látky skupiny DDT stanovené vyhláškou č. 13/1994 Sb. v jednotlivých krajích DDD DDE DDT DDT total vz. nadl. vz. % nadl. vz. nadl. vz. % nadl. vz. nadl. vz. % nadl. vz. nadl. vz. % nadl. vz. Jihočeský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Vysočina Zlínský Graf 20. Střední hodnoty u DDT total ve vzorcích půd po aplikaci kalů v jednotlivých krajích ( g.kg -1 ) g.kg medián průměr 31

32 Jihočeský Karlovarský Královéhradecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Vysočina Zlínský naftalen fenantren antracen fluoranten benzo(a)antracen chrysen benzo(a)pyren Tabulka 25. Počty a procenta překračujících limitní hodnoty pro jednotlivé uhlovodíky i sumu 7 PAH stanovené vyhláškou č. 13/1994 Sb. v jednotlivých krajích vz. nadl. vz. (Σ 7 PAH) % nadl. vz. (Σ 7 PAH) Jihočeský Karlovarský Královéhradecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plzeňský Středočeský Vysočina Zlínský Graf 21. Střední hodnoty u sumy 7 PAH ve vzorcích půd po aplikaci kalů v jednotlivých krajích ( g.kg -1 ) g.kg medián průměr 32

33 Závěr V rámci sledování kvality půdy po aplikaci kalů bylo v letech odebráno a analyzováno celkem 1142 půd. Ve vzorcích byla provedena prvková analýza (stanovení As, Be, Cd, Co, Cr, Cu, Mo, Ni, Pb, V, Zn po extrakci lučavkou královskou a stanovení celkové Hg). Ve 178 vzorcích byly stanoveny organické polutanty (7 kongenerů PCB, 4 izomery HCH, HCB, látky skupiny DDT, 16 EPA PAH). U některých z výše uvedených prvků došlo k překročení maximální přípustné hodnoty (MPH) u prvku v půdě stanovené vyhláškou č. 13/1994 Sb. Celkem bylo nalezeno 84 nadlimitních, častěji byly MPH překračovány ve vzorcích půd lehkých. Nejčastěji byla překročena MPH pro kadmium (19 lehké p., 5 ostatní), chrom (17 lehké p., 3 ostatní) a arzén (2 lehká p., 14 ostatní). Nejvíce nadlimitních pochází z kraje Vysočina a kraje Jihomoravského. Podle ustanovení vyhlášky č. 382/2001 Sb. 4 odst. 2 musí původce kalů zajistit v pravidelných desetiletých intervalech monitoring půd. Vzhledem k tomu, ţe MPH stanovené vyhláškou č. 13/1994 Sb. jsou mnohem vyšší neţ mezní hodnoty koncentrací prvků v půdě uvedené v příloze č. 2 vyhlášky č. 382/2001 Sb. (limitní hodnoty pro aplikaci kalů na půdu), je více neţ jisté, ţe na tyto pozemky jiţ nebude moţné kal aplikovat. K překročení limitních hodnot stanovených vyhl. č. 13/1994 Sb, příl. 2, došlo také v případě organických polutantů. K masivnímu překračování limitních hodnot dochází u DDE, DDT a chrysenu. Nejčastější nálezy nadlimitních jsou z kraje Plzeňského a Moravskoslezského. Testování průkaznosti zvýšených ů prvků v půdě po aplikaci kalů bylo provedeno u všech sledovaných parametrů jak pro půdy lehké, tak pro půdy ostatní. K porovnání byl vyuţit referenční soubor půd Bazálního monitoringu půd (BMP), který má dvě sloţky základní subsystém (y prvků vyhovují vyhlášce č. 13/1994 Sb.) a kontaminovaný subsystém ( alespoň jednoho prvku přesahuje maximálně přípustné hodnoty vyhlášky č. 13/1994 Sb.). Zvýšené y prvků v půdách po aplikaci kalů nebyly prokázány. Pouze v případě arzénu, kadmia, chromu, mědi a vanadu u půd lehkých a kadmia v půdách ostatních byly zjištěny významně vyšší hodnoty neţ v referenčním souboru dat základního subsystému BMP. Ze srovnání se souborem půd ze subsystému kontaminovaných ploch BMP vyplynulo, ţe y prvků v půdách po aplikaci kalů jsou niţší neţ hodnoty z tohoto referenčního souboru, coţ platí pro lehké i ostatní půdy. Nepřehlédnutelným faktem ale je, ţe kontaminovaný subsystém zahrnuje pouze 19 pozorovacích ploch s ornou půdou a z toho 8 ploch s lehkou půdou a 11 ploch s půdou ostatní. Také v případě organických polutantů byla testována domněnka týkající se zvýšených ů těchto látek v půdách po aplikaci kalů. Pouţité testy neprokázaly ţádné rozdíly mezi y sledovaných organických polutantů v půdách po aplikaci kalů a v referenčním souboru dat z BMP. Pouze v případě PCB, DDE a sumy 7 PAH byly zjištěny významné rozdíly mezi soubory. Vţdy však byly y látek ve vzorcích půd po aplikaci kalů niţší neţ v půdách BMP. Použité zdroje: staţeno staţeno staţeno staţeno

34 Příloha 1. Lokalizace odběrů půd po aplikaci kalů 34

35 Příloha 2. Krabicové diagramy rozložení hodnot ů sledovaných prvků (mg.kg -1 ) v půdách po aplikaci kalů ( ) a v referenčním souboru ploch Bazálního monitoringu půd ( ) půdy lehké As půdy ostatní As Be Be Cd Cd

36 Příloha 2. pokračování Krabicové diagramy rozložení hodnot ů sledovaných prvků (mg.kg -1 ) v půdách po aplikaci kalů ( ) a v referenčním souboru ploch Bazálního monitoringu půd ( ) půdy lehké Co půdy ostatní Co Cr Cr Cu Cu

37 Příloha 2. pokračování Krabicové diagramy rozložení hodnot ů sledovaných prvků (mg.kg -1 ) v půdách po aplikaci kalů ( ) a v referenčním souboru ploch Bazálního monitoringu půd ( ) půdy lehké Hg půdy ostatní Hg Mo Mo Ni Ni

38 Příloha 2. pokračování Krabicové diagramy rozložení hodnot ů sledovaných prvků (mg.kg -1 ) v půdách po aplikaci kalů ( ) a v referenčním souboru ploch Bazálního monitoringu půd ( ) půdy lehké Pb půdy ostatní Pb V V Zn Zn

39 ppb ppb ppb ppb ppb ppb Příloha 3. Krabicové diagramy rozložení hodnot ů sledovaných organických látek (ppb, g.kg -1 ) v půdách po aplikaci kalů (AKCE: ) a v referenčním souboru ploch Bazálního monitoringu půd (AKCE: BMP) (zkratky krajů: JC jihočeský, JM jihomoravský, KH královehradecký, KV karlovarský, LI liberecký, MO moravskoslezský, OL olomoucký, PA pardubický, PL plzeňský, STC středočeský, VYS vysočina, ZL zlínský) 10 PCB 4 PCB AKCE BMP BMP JC JM KH KV LI MO OL PA PL STC VYS ZL KRAJE HCH HCH AKCE BMP BMP JC JM KH KV LI MO OL PA PL STC VYS ZL KRAJE HCB HCB AKCE BMP BMP JC JM KH KV LI MO OL PA PL STC VYS ZL KRAJE 39

40 ppb ppb ppb ppb ppb ppb Příloha 3. pokračování Krabicové diagramy rozložení hodnot ů sledovaných organických látek (ppb, g.kg -1 ) v půdách po aplikaci kalů (AKCE: ) a v referenčním souboru ploch Bazálního monitoringu půd (AKCE: BMP) (zkratky krajů: JC jihočeský, JM jihomoravský, KH královehradecký, KV karlovarský, LI liberecký, MO moravskoslezský, OL olomoucký, PA pardubický, PL plzeňský, STC středočeský, VYS vysočina, ZL zlínský) DDD DDD AKCE BMP BMP JC JM KH KV LI MO OL PA PL STC VYS ZL KRAJE DDE DDE AKCE BMP BMP JC JM KH KV LI MO OL PA PL STC VYS ZL KRAJE DDT DDT AKCE BMP BMP JC JM KH KV LI MO OL PA PL STC VYS ZL KRAJE 40