Návrh úprav na efektivnější čerpání alokovaných prostředků OP. Životní prostředí včetně odůvodnění

Transkript

1 Návrh úprav na efektivnější čerpání alokovaných prostředků OP Životní prostředí včetně odůvodnění 1

2 Tento dokument byl zpracován v průběhu měsíců března a dubna Zpracování dokumentu je součástí projektu technické asistence Ministerstva životního prostředí Operačního programu životní prostředí. Zpracovatelem dokumentu je Ing. Jiří Míka na základě uzavřené Dohody o provedení práce mezi zadavatelem a zpracovatelem. Při zpracování dokumentu byly využity informace a materiály poskytnuté zadavatelem, zprostředkujícím subjektem Operačního programu Životní prostředí, osobních jednání s potencionálními žadateli a příjemci dotací, osobních zkušeností zpracovatele. Informace a výstupy jsou majetkem zadavatele a zpracovatel se zavazuje, že získané informace nebude využívat bez souhlasu zadavatele. 2

3 Obsah 1 Podporovaná opatření v prioritní ose 2 a alokace prostředků Podporovaná opatření v oblasti podpory 2.1 Zlepšení kvality ovzduší Podporovaná opatření v oblasti podpory 2.2 Omezování emisí Zhodnocení dosavadního čerpání Přehled výsledků 1. výzvy pro předkládání projektů do prioritní osy Přehled výsledků 8. výzvy pro předkládání projektů do prioritní osy Zhodnocení probíhající 17. výzvy Predikce dalšího vývoje čerpání v případě zachování stávajícího stavu Příčiny dosavadního nízkého čerpání v prioritní ose Obecné důvody nečerpání Specifické důvody nečerpání u jednotlivých typů projektů Snížení imisní zátěže ze zdrojů v objektech nenapojených na CZT Snížení příspěvku k imisní zátěži obyvatel omezením emisí z energetických systémů včetně CZT Snížení imisní zátěže omezením prašnosti z plošných zdrojů Doplnění a inovace systémů sledování a hodnocení imisní zátěže na území ČR Rekonstrukce spalovacích zdrojů s instalovaným výkonem větším než 5 MW za účelem snížení emisí NOx, SO2 a prachových částic Rekonstrukce nespalovacích zdrojů a záměna technologií a technická opatření na zdrojích vedoucích k odstranění či snížení emisí VOC Shrnutí důvodů nečerpání prostředků v prioritní ose Návrhy na úpravy s cílem zvýšení čerpání a naplnění indikátorů Navrhované úpravy Implementačního dokumentu Návrh opatření mající za cíl zvýšení počtu a kvality předkládaných žádostí nevyžadujících úpravu Implementačního dokumentu Návrh na rozšíření o novou oblast podpory v rámci prioritní osy 2 a alokace části prostředků pro projekty v Moravskoslezském kraji Predikce dalšího vývoje čerpání v případě provedení úprav Predikce dalšího vývoje čerpání v případě provedení úprav bez projektů v oblasti hutnictví Predikce dalšího vývoje čerpání v případě provedení úprav včetně projektů v oblasti hutnictví Návrh realokace prostředků Závěr

4 1 Podporovaná opatření v prioritní ose 2 a alokace prostředků Prioritní osa 2 je zaměřena na podporu projektů, jejichž cílem je zlepšení kvality ovzduší a snížení emisí znečišťujících látek do ovzduší ze stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší. Prioritní osa je rozdělena do dvou oblastí podpory, pro něž byly vyčleněny následující prostředky FS. Oblast Název oblasti podpory Fond EU tis. podpory 2.1 Zlepšení kvality ovzduší FS Omezování emisí FS Zlepšování kvality ovzduší a omezování emisí FS Podporovaná opatření v oblasti podpory 2.1 Zlepšení kvality ovzduší Opatření z oblasti podpory 2.1 se zaměřují na zlepšení kvality ovzduší v místě realizace, přičemž oblast podpory je dále členěna dle aktuální verze Implementačního dokumentu na čtyři podoblasti podpory Snížení imisní zátěže ze zdrojů v objektech nenapojených na CZT Snížení příspěvku k imisní zátěži obyvatel omezením emisí z energetických systémů včetně CZT Snížení imisní zátěže omezením prašnosti z plošných zdrojů Doplnění a inovace systémů sledování a hodnocení imisní zátěže na území ČR První z podoblastí se zaměřuje na snížení emisí ze zdrojů spalující tuhá či kapalná paliva v malých či středních zdrojích tepla u veřejné a podnikatelské sféry, a to realizací přechodu na spalování plynného paliva s možností současné realizace úsporných opatření (zateplení a výměna výplní) na obálce budovy. Podoblast je zaměřena na rekonstrukci a rozšíření energetických systémů zásobování teplem, případně realizaci rozšíření stávající plynovodní sítě. Třetí podoblast je zaměřena na snížení sekundární prašnosti a je realizována prostřednictvím projektů na výsadbu izolační zeleně. Opatření bylo možné realizovat pouze v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší. Dle aktuální verze Implementačního dokumentu již toto omezení není uplatňováno. Oblast podpory podporuje projekty na zlepšení sledování kvality ovzduší na území ČR, a to prostřednictvím výstavby či obnovy systémů sledování kvality ovzduší a aktualizaci databází a digitálních mapových podkladů v oblasti ochrany kvality ovzduší, určených zejména pro komplexní hodnocení kvality ovzduší na území ČR a posouzení dopadů opatření ke zlepšení kvality ovzduší. Z hlediska pokrytí podporovaných typů projektů nejvýznamnějších zdrojů znečišťování ovzduší ovlivňujících kvalitu ovzduší v lokálním měřítku lze konstatovat, že oblast podpory Zlepšení kvality ovzduší postihuje nejvýznamnější zdroje znečištění vyjma mobilních zdrojů. Na druhou stranu je nutné konstatovat, že v rámci oblasti podpory 2.1 není postižena 4

5 významná skupina malých zdrojů, které jsou provozovány obyvatelstvem a které ve vybraných lokalitách jsou nejvýznamnějším zdrojem emisí ovlivňujících kvalitu ovzduší. 1.2 Podporovaná opatření v oblasti podpory 2.2 Omezování emisí Oblast podpory 2.2 se zaměřuje na snížení emisí NOX a SO2 zejména u velkých a zvlášť velkých spalovacích zařízení s cílem splnění národního emisního stropu ČR pro tyto látky a snížení emisí prachových částic, dále snížení emisí VOC u zdrojů znečišťování ovzduší s cílem splnění národního emisního stropu ČR pro VOC a snížení emisí NH3 u zdrojů znečišťování ovzduší s cílem splnění národního emisního stropu ČR pro NH3. Oblast podpory 2.2 se dále člení na následující podoblasti podpory, které blíže specifikují přijatelné oblasti podpory. a) rekonstrukce spalovacích zdrojů s instalovaným výkonem větším než 5 MW za účelem snížení emisí NOX, SO2 a prachových částic (např.: instalace nízkoemisních hořáků, rekonstrukce spalovací komory, instalace technologie pro SNCR nebo náhrada původního kotle novým), b) rekonstrukce nespalovacích zdrojů za účelem snížení emisí NOX nebo prachových částic nebo instalace dodatečných zařízení pro záchyt emisí NOX nebo prachových částic u stacionárních nespalovacích zdrojů, c) záměna technologií a technická opatření na zdrojích vedoucích k odstranění či snížení emisí VOC do ovzduší (např.: přechod na vodou ředitelné barvy, laky a lepidla, instalace katalytických či termooxidačních jednotek, instalace biofiltrů, instalace fotooxidačních jednotek), d) technická opatření na zdrojích vedoucích k odstranění či snížení emisí NH3 do ovzduší (v sektoru zemědělství se jedná zejména o snížení NH3 ze stájí, chovu prasat a jímek na kejdu). e) rekonstrukce a úpravy zvláště velkých spalovacích stacionárních zdrojů za účelem snížení emisí zejména NOx, SO2 a prachových částic a současně vytvoření nových kapacit na spoluspalování odpadu (např. náhrada původního kotle novým, rekonstrukce spalovací komory, úpravy dopravních cest apod.), f) rekonstrukce a úpravy velkých nespalovacích stacionárních zdrojů za účelem snížení emisí NOx nebo prachových částic nebo instalace dodatečných zařízení pro záchyt emisí NOx nebo prachových částic u velkých stacionárních nespalovacích zdrojů a současně vytvoření nových kapacit (včetně zvýšení stávajících kapacit) na spoluspalování odpadu. Oblast podpory 2.2 se zaměřuje především na velké a zvláště velké zdroje znečišťování ovzduší, které jsou provozovány především podnikatelským sektorem. Oblast podpory zahrnuje jak spalovací tak nespalovací zdroje a v průběhu plánovacího období byla oblast rozšířena i o možnost realizace opatření majících za cíl rekonstrukci a úpravu zdrojů znečišťování ovzduší s cílem vytvoření nových kapacit na spoluspalování odpadu s celkově pozitivním dopadem na emisní bilanci ČR. 5

6 2 Zhodnocení dosavadního čerpání V rámci prioritní osy 2 byly dosud vyhlášeny tři výzvy pro předkládání individuálních projektů, přičemž poslední z nich dosud probíhá. V rámci dalšího hodnocení proto budou uvažovány pouze výsledky z 1. a 8. výzvy pro předkládání žádostí do OPŽP. 2.1 Přehled výsledků 1. výzvy pro předkládání projektů do prioritní osy 2 Součástí první výzvy pro předkládání projektů do OPŽP byla i možnost podání žádostí do prioritní osy 2. Ta však byla významným způsobem omezena, a to jak v případě oblasti podpory 2.1, tak v případě oblasti podpory 2.2. Omezení spočívalo jednak v zúžení podporovaných typů projektů, neboť v oblasti 2.1 bylo možné předložit projekty pouze v podoblasti a na rozšíření či rekonstrukci systémů CZT v podoblasti (bez plošné plynofikace). V oblasti 2.2 nebylo možné předložit projekty v podoblasti zaměřené na snížení emisí NH3. Dalším významným omezením pak byla nemožnost předkládání projektů mimo rámec veřejné podpory vyjma pravidla de minimis. V první výzvě realizované v měsících září a říjen 2007 bylo celkem předloženo 24 projektů s celkovými náklady 230,5 mil a požadavkem na čerpání z FS 147,2 mil. Z celkového počtu 24 projektů bylo nebo je v současnosti financováno pouze 9 projektů, přičemž přehled projektů uvádí následující tabulka. Oblast podpory Stav projektu Počet Celkové náklady v tis. Celkové způsobilé náklady v tis. FS v tis. SR v tis. 2.1 realizace ukončena , , ,9 311,2 2.1 projekt v realizaci , , ,5 384,1 2.1 odstoupeno od RL , , , ,0 2.1 žádost neakceptována , , , ,8 2.2 projekt v realizaci , , , ,5 2.2 neschválen k financování , , ,5 374,7 2.2 zásobník projektů , , , ,5 2.2 zrušeno žadatelem , , , ,6 2.1 Celkem , , , ,1 2.1 Projekty 2.1 financované , , ,4 695,3 2.2 Celkem , , , ,3 2.2 Projekty 2.2 financované , , , ,5 Z tabulky je patrné, že celkové způsobilé náklady financovaných projektů dosahují v případě oblasti podpory ,9 % celkových způsobilých nákladů podaných žádostí v této oblasti podpory a v případě oblasti podpory 2.1 dokonce jen 18,6 %. Podíl výše příspěvku FS na celkových nákladech dosahuje v případě oblasti podpory 2.1 Zlepšení kvality ovzduší 65,2 % a v případě oblasti podpory 2.2 Omezování emisí pak jen 38,6 %. Z hlediska příspěvku k dosažení cílových hodnot indikátorů programu mají financované projekty z první výzvy zanedbatelný podíl, neboť celková výše snížení emisí primárních a prekurzorů sekundárních částic u projektů v oblasti 2.1 dosahuje hodnoty 11,75 t/rok, přičemž připomínám, že dle aktuální verze je dle Programového dokumentu OPŽP je cílovým stavem dosažení snížení celkové produkce emisí primárních a prekurzorů sekundárních částic t/rok. 6

7 2.2 Přehled výsledků 8. výzvy pro předkládání projektů do prioritní osy 2 Celkově 8. výzva pro předkládání žádostí do Operačního programu Životní prostředí byla zároveň druhou výzvou, kde bylo možné podávat žádosti do prioritní osy 2. Výzva probíhala od 9. února 2009 do 3. dubna Z hlediska omezení tato výzva nezahrnovala pouze projekty v podoblasti zaměřené na snížení emisí NH3. V osmé výzvě bylo celkem předloženo 86 projektů v celkové hodnotě téměř 3 mld. s požadavkem na FS v celkové výši ,3 tis.. Přehled projektů z hlediska jejich stavu v rámci administrativního procesu uvádí následující tabulka. Oblast podpory Stav projektu Počet Celkové náklady v tis. Celkové způsobilé náklady v tis. FS v tis. SR v tis. 2.1 schválen k financování , , , ,7 2.1 neschválen k financování , , , ,4 2.1 zrušeno žadatelem , , , ,1 2.1 žádost neakceptována , , , ,1 2.2 projekt v realizaci , , , ,6 2.2 schválen k financování , , , ,3 2.2 neschválen k financování , , ,2 783,4 2.2 odstoupeno od RL , , , ,5 2.2 žádost neakceptována , , , ,4 2.1 Celkem , , , ,3 2.1 Projekty 2.1 financované , , , ,7 2.2 Celkem , , , ,6 2.2 Projekty 2.2 financované , , , ,3 V případě 8. výzvy došlo ke zvýšení podílu způsobilých výdajů financovaných žádostí vůči způsobilým výdajům podaných žádostí v případě oblasti podpory 2.1 na 57,5 % a v případě žádostí z oblasti podpory 2.2 dokonce na 86,6 %. To mimo jiné svědčí i o relativně výrazně vyšší kvalitě předkládaných projektů v rámci 8. výzvy oproti první výzvě. Celkové náklady projektů schválených k financování pak dosahují hodnoty 2 382,6 mil, přičemž z toho náklady způsobilé pro poskytnutí podpory dosahují mil. Podíl FS v případě oblasti podpory 2.1 na celkových nákladech činí 45,1 % a v případě oblasti podpory 2.2 pak 26,2 %. Osmá výzva již neobsahovala omezení z hlediska přijatelnosti typů projektů definovaných v rámci Implementačního dokumentu vyjma projektů na snížení emisí NH3. V tabulce je uvedena i skladba typů předložených a financovaných projektů dle jednotlivých podoblastí podpory v rámci oblasti podpory 2.1 Zlepšovaní kvality ovzduší. podoblast podpory typ projektu počet projektů celkové náklady v tis. celkové způsobilé v tis. FS v tis. SR v tis lokální zdroj , , , , lokální zdroj - financované , , , , CZT , , , , CZT - financované , , , , plošná plynofikace , , , , plošná plynofikace - financované , , ,5 299, omezení prašnosti , , ,9 335, omezení prašnosti - financované , , ,6 301,0 Rozdělení dle jednotlivých typů projektů v oblasti podpory 2.2 v rámci 8. výzvy je patrné z následující tabulky. Z počtu projektů je patrné, že v případě projektů z oblasti 2.2 došlo oproti předcházející výzvě k významnému nárůstu počtu projektů ve všech podoblastech a to zejména díky zrušení omezení při poskytování veřejné podpory, které bylo uplatněno v první výzvě. Přesto je poměrně zarážející relativně nízký počet i celkové náklady u spalovacích zdrojů v podoblasti 2.2.a, která by měla být nosnou podoblastí z hlediska počtu žádostí, 7

8 finančního objemu podpory i z hlediska příspěvku k snížení emisí TZL a NOx. Zde je nutné dále poznamenat, že dva finančně nejnáročnější projekty byly schváleny navíc dodatečně, po roce od podání žádosti. podoblast podpory typ projektu počet projektů celkové náklady v tis. celkové způsobilé v tis. FS v tis. SR v tis. 2.2.a spalovací zdroje nad 5 MW , , , ,5 2.2.a spalovací zdroje nad 5 MW financované , , , ,1 2.2.b nespalovací zdroje , , , ,9 2.2.b nespalovací zdroje financované , , , ,5 2.2.c VOC , , , ,8 2.2.c VOC financované , , , ,4 Přínos předložených a financovaných projektů v oblasti podpory 2.1 z osmé výzvy k plnění indikátoru programu je patrný z následující tabulky. podoblast podpory typ projektu počet projektů tun Eps/rok lokální zdroj , lokální zdroj - financované 22 96, CZT , CZT - financované 5 168, plošná plynofikace 6 31, plošná plynofikace - financované 1 7, omezení prašnosti 2 273, omezení prašnosti - financované 1 11,9 Celkem 2.1 Celkem 2.1 financované , ,14 Přínos financovaných projektů z oblasti 2.2 k plnění indikátoru snížení emisí primárních a prekurzorů sekundárních částic je celkem t Eps/rok. Tato hodnota téměř dvanáctinásobně převyšuje hodnotu dosaženou v oblasti podpory 2.1. Dalším přínosem projektů financovaných v rámci podoblasti 2.2.c je snížení emisí VOC o 158 t/rok, přičemž snížení emisí předložených projektů dosahovalo 212 t VOC/rok. podoblast podpory typ projektu počet projektů tun Eps/rok 2.2.a spalovací zdroje nad 5 MW a spalovací zdroje nad 5 MW financované b nespalovací zdroje b nespalovací zdroje financované Celkem 2.2 Celkem 2.2 financované

9 2.3 Zhodnocení probíhající 17. výzvy V době zpracování tohoto materiálu právě probíhala 17. výzva pro předkládání žádostí do Operačního programu Životní prostředí, která je zaměřena na individuální projekty z prioritní osy 2 Zlepšování kvality ovzduší a omezování emisí a dále pak na projekty definované oblastí podpory 3.1 Výstavba nových zařízení a rekonstrukce stávajících zařízení s cílem zvýšení využívání OZE pro výrobu tepla, elektřiny, kombinované výroby tepla a elektřiny. V rámci prioritní osy dvě byly k datu , tedy dva týdny před plánovaným ukončením příjmů žádostí podány fyzicky na krajská pracoviště SFŽP dvě žádosti, a to konkrétně žádosti v podoblasti Snížení imisní zátěže ze zdrojů v objektech nenapojených na CZT. Celkové náklady těchto dvou projektů dosahují cca 10 mil, přičemž se jedná o projekty náhrady spalování tuhých fosilních paliv v lokálním zdroji a realizace úporných opatření na obálce budovy. V podoblasti podpory je dále rozpracováno dle zdrojů z informačního systému k dalších 21 žádostí. V podoblasti Snížení příspěvku k imisní zátěži obyvatel omezením emisí z energetických systémů včetně CZT bylo k datu rozpracováno dalších 11 žádostí. V rámci podoblasti podpory byly k datu rozpracovány dvě žádosti. V podoblasti podpory nebyla rozpracována žádná žádost. U většiny žádostí však ještě nebyly zpracovány tabulky E, charakterizující jak celkové náklady, tak požadavek na poskytnutí podpory. V oblasti podpory 2.2 Omezování emisí bylo k datu rozpracováno celkem 24 žádostí a 2 žádosti byly elektronicky odeslány (vyplněny v prostředí Benefill) na místně příslušné krajské pracoviště. Z celkem 26 žádostí bylo rozpracováno 7 žádostí v podoblasti 2.2.a Rekonstrukce spalovacích zdrojů s instalovaným výkonem větším než 5 MW za účelem snižování emisí NOx, SO2 a prachových částic. 7 žádostí bylo rozpracováno a 2 elektronicky odeslané v podoblasti podpory 2.2.b Rekonstrukce nespalovacích zdrojů za účelem snížení emisí NOX nebo prachových částic nebo instalace dodatečných zařízení pro záchyt emisí NOX nebo prachových částic u stacionárních nespalovacích zdrojů. V informačním prostředí Benefill bylo k datu dále rozpracováno 10 žádostí z podoblasti 2.2.c Záměna technologií a technická opatření na zdrojích vedoucích k odstranění či snížení emisí VOC do ovzduší. 9

10 3 Predikce dalšího vývoje čerpání v případě zachování stávajícího stavu Predikce dalšího vývoje čerpání v prioritní ose 2 v případě zachování stávající podoby vychází z předpokladu, že bude vyhlašována do konce plánovacího období 1 výzva ročně a počet schválených žádostí a jejich přínos bude přibližně odpovídat dosavadnímu průběhu čerpání respektive předkládání žádostí. V rámci predikce dále uvažujeme, že budou podány žádosti do dodatečně zařazených podoblastí podpor (monitoring) a 2.2.e a 2.2.f vytvoření kapacit pro spoluspalování odpadu u spalovacích a nespalovacích zdrojů. Zde je třeba konstatovat, že zejména v případě projektů z podoblasti nelze očekávat od těchto projektů přímý příspěvek k plnění indikátoru snížení emisí primárních a prekurzorů sekundárních částic v ovzduší. Pro zvýšení kvality ovzduší na území České republiky však mohou mít zásadní význam z hlediska řízení kvality ovzduší. Při stanovení počtu předkládaných žádostí v dalších výzvách lze zároveň očekávat mírné zvýšení kvality předkládaných žádostí čímž by mělo dojít i k zvýšení podílu úspěšných žádostí z hlediska finančního objemu. Celkové počet náklady Absobční náklady podaných Celkové způsobilé podoblast potenciál projektů projektu v mil kapacita v žádostí v mil. náklady v mil. Podpora FS v Podpora FS v podpory typ projektu projektů v ks podaných v ks mil. mil. % záměna lokálního zdroje zaměna lokálního zdroje a úsporná opatření na oblálce budovy záměna zdrojů do 5 MW instalovaného výkonu rozšíření a rekonstrukce systémů CZT rozšíření stávající plynovodní sítě omezení prašnosti z plošných zdrojů systémy sledování kvality digitální a mapové podklady Celkem 2.1 Zlepšení kvality ovzduší a rekonstrukce spalovacích zdrojů nad 5MW b rekonstrukce nespalovacích zdrojů c VOC d NH3???????? 2.2.e odpady spalovací zdroje f odpady nespalovací zdroje Celkem 2.2 Omezení emisí Z tabulky je patrné, že v případě neprovedení změn je vysoká pravděpodobnost nenaplnění indikátorů pro prioritní osu 2, co se týče počtu žádostí. Rovněž finanční ukazatele jsou v porovnání s alokovanými prostředky nižší, což dokládá následující tabulka porovnávající objem finančních prostředků FS na již schválené projekty a objem finančních prostředků na projekty předložené v následujících výzvách s alokovanými prostředky pro prioritní osu 2. Pro přepočet eurového vyjádření byl použit kurz 25,5 /. FS schválené projekty tis. predikce dalšího čerpání tis. čerpání za období celkem tis. alokace tis. alokace v tis. Nevyčerpáno FS tis. 2.1 Zlepšování kvality ovzduší Omezování emisí

11 4 Příčiny dosavadního nízkého čerpání v prioritní ose 2 Příčin, které vedou k nízkému čerpání v prioritní ose 2, bylo v rámci zpracování tohoto dokumentu identifikováno několik. Protože některé z těchto příčin jsou obecné, zatímco jiné se vztahují k jednotlivým typům projektů, budou v následující podkapitole podrobně popsány obecné důvody nižšího čerpání v prioritní ose 2 a následovat budou podkapitoly vztahující se vždy k jednotlivým typovým projektům dle jednotlivých podoblastí podpory. 4.1 Obecné důvody nečerpání Mezi hlavní důvody nečerpání lze jednoznačně zařadit nevyhlašování výzev a specifická omezení pro předkládání projektů ve zveřejněných výzvách pro individuální projekty. Od počátku plánovacího období byly vyhlášeny pouze 3 výzvy pro předkládání projektů v rámci prioritní osy 2, tedy v průměru ani jedna ročně. Přičemž prozatím poslední 17. výzva dosud probíhá a schválení úspěšných projektů lze očekávat v průběhu léta Druhým obecným důvodem je jistě problematika poskytování veřejné podpory, kterou je prioritní osa 2 významným způsobem dotčena. Skutečnost, že značná část projektů v rámci prioritní osy 2, a to nejen předkládaných podnikatelskými subjekty, podléhá pravidlům poskytování veřejné podpory, má vliv nejen na snižování míry podpory vůči investičním nákladům, ale zvyšuje i na náročnost přípravy žádostí s ohledem na komplikovanost pravidel pro její poskytování. Dalším obecným důvodem je jistě probíhající finanční krize, kdy z důvodu nejistoty zachování rozsahu výroby mnohé podnikatelské subjekty odkládají investiční akce na ochranu životního prostředí. Sekundárně se pak důsledky finanční krize projevují i u projektů připravovaných obcemi, u nichž došlo v mnoha případech k omezení příjmů do rozpočtů. V případě projektů realizovaných obcemi lze vysledovat i další významný faktor ovlivňující ochotu těchto subjektů realizovat projekty v oblasti ochrany ovzduší. Tímto faktorem je relativně nižší míra podpory u projektů v oblasti ochrany ovzduší, než je tomu například v prioritní ose 1 Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní nebo tematicky podobné prioritní ose 3 Udržitelné využívání zdrojů energie, kdy sice míra podpory je podobná, ale projety z prioritní osy 3 žadateli přináší významnější úsporu budoucích provozních nákladů. Pokud tedy žadatel připravil záměry do několika prioritních os a má omezené investiční zdroje, je pravděpodobné, že při podání žádosti upřednostní projekty s vyšší mírou podpory či vyšší úsporou provozních nákladů. V rámci zpracování tohoto dokumentu a na základě dřívějších poznatků, lze konstatovat, že dalším obecným důvodem pro nízké čerpání z prioritní osy 2 je poskytování nepřesných či zavádějících informací pracovníky zprostředkujícího subjektu, a to jak na krajských pracovištích, tak na odboru ochrany ovzduší a obnovitelných zdrojů energie. Jedná se zejména o informace k poskytování veřejné podpory, ale byly zaznamenány i případy nesprávného výkladu přijatelnosti jednotlivých projektů. 11

12 4.2 Specifické důvody nečerpání u jednotlivých typů projektů Snížení imisní zátěže ze zdrojů v objektech nenapojených na CZT Hlavním důvodem relativně nízkého počtu podaných žádostí je omezení uvedené v Implementačním dokumentu, které definuje za přijatelné pouze ty projekty, kde dochází k náhradě stávajícího spalovacího zdroje na tuhá a kapalná fosilní paliva za spalovací zdroj na zemní plyn u objektů nesloužících k bydlení. Absorpční kapacita vyhovujících projektů je v případě zdrojů v majetku veřejných či podnikatelských subjektů mimo oblast bydlení výrazně nižší, než v případě objektů sloužících k bydlení. Rovněž podmínka nutnosti přechodu na spalování zemního plynu je limitující v případě objektů z lokalit, kde dosud nebyly vybudovány rozvody plynu. Teoreticky je sice možné přejít na spalování propanbutanu, pravděpodobnější je však zachování stávajícího stavu, přechod na spalování biomasy či instalace elektrokotle v případné kombinaci s tepelným čerpadlem či solárním systémem Snížení příspěvku k imisní zátěži obyvatel omezením emisí z energetických systémů včetně CZT Projekty z této podoblasti podpory měly být hlavní skupinou projektů z hlediska čerpání prostředků oblasti podpory Zlepšování kvality ovzduší. Zásadní vliv na malý počet projektů má především situace kolem finanční analýzy dle platné metodiky pro její zpracování, kdy projekty zaměřené na rekonstrukce centrálních zdrojů tepla a rozvodů tepla dosahují relativně nízké míry podpory (35% - 50%), takže je mnohdy nižší než míra podpory, stanovená pro identický projekt dle pravidel pro poskytování veřejné podpory. To je sice přijatelné pro podnikatelské subjekty, ale v případě veřejných žadatelů, tedy především obcí, je nižší míra podpory důvodem nerealizování těchto projektů. Dalším důležitým faktem v případě projektů zaměřených na rekonstrukci zdroje a výměnu rozvodů nebo pouze na rekonstrukce rozvodů tepla je uplatňování hranice způsobilosti nákladů vyjádřené prostřednictvím měrné finanční náročnosti na odstraněné emise primárních a prekurzorů sekundárních částic. Tato hranice zvolená původně pro vyjádření finanční náročnosti rekonstrukcí zdrojů tepla či zateplení objektů, je v případě zejména náhrady parovodních rozvodů za teplovodní určujícím faktorem pro stanovení konečné výše podpory a zejména pak v případě plynových kotelen nedosahuje výše podpory mnohdy ani náklady na kompletní projektovou přípravu. Obdobná situace platí i v případě plošných plynofikací, kde krom výše uvedených důvodů způsobuje nižší zájem i obava potencionálních žadatelů z možného nenaplnění plánovaných efektů a obecně i nižší informovanost o pokořitelnosti tohoto typu projektu. Byly zaznamenány případy, kdy došlo k podpoře rozšíření plynovodní sítě v rámci prostředků státního rozpočtu či regionálních operačních programů Snížení imisní zátěže omezením prašnosti z plošných zdrojů Žádosti zaměřené na snížení imisní zátěže bylo možné podávat pouze 8. výzvě a zároveň v právě probíhající 17. výzvě. Nízký počet žádostí je dle zpracovatele způsoben především nižší informovaností potenciálních žadatelů, neboť se jedná o typ opatření, který nebyl v dřívějších dobách SFŽP ČR podporován. 12

13 4.2.4 Doplnění a inovace systémů sledování a hodnocení imisní zátěže na území ČR Sedmnáctá výzva je první výzvou, kde je možné předložení žádosti do této podoblasti podpory. Dle údajů z informačního systému nebyla dosud žádná žádost do této oblasti podpory vytvořena Rekonstrukce spalovacích zdrojů s instalovaným výkonem větším než 5 MW za účelem snížení emisí NOx, SO2 a prachových částic Zatímco v oblasti podpory 2.1 byla uvažována jako nosná oblast podpory 2.1.2, z hlediska čerpání prostředků v oblasti 2.2 a z hlediska plnění indikátoru snížení Eps je rozhodující úspěšné čerpání z podoblasti podpory 2.2.a. Bohužel ani v tomto případě se nenaplňují očekávání z doby tvorby programu. Kromě obecných důvodů uvedených v kapitole má vliv na malý počet podaných a schválených žádostí jistě i skutečnost, že příprava investičních projektů u velkých a zvláště velkých spalovacích zdrojů se vyznačuje svou dlouhodobostí. K tomuto přistupuje i očekávání provozovatelů těchto zdrojů nových legislativních požadavků zákona o ochraně ovzduší i dalších relevantních evropských předpisů Rekonstrukce nespalovacích zdrojů a záměna technologií a technická opatření na zdrojích vedoucích k odstranění či snížení emisí VOC Počtem přijatých žádostí podoblasti podpory 2.2.b a 2.2.c přibližně odpovídají původním předpokladům. Z hlediska průměrných nákladů na projekt, však projekty v podoblasti 2.2.b nedosahují původně uvažované hodnoty, což se projevuje nižším čerpáním prostředků Fondu soudržnosti i nižším přínosem z hlediska snížení emisí znečišťujících látek do ovzduší. Žádosti jsou předkládány spíše kapacitně menšími zdroji, u nichž lze využít k podpoře pravidlo De minimis. Zde je třeba konstatovat, že nevyhlášením výzvy v druhé polovině loňského roku byla promarněna příležitost čerpání prostředků De minimis a Dočasného rámce v maximální možné výši až Lze očekávat, že v případě například provedení specificky zaměřených propagačních akcí pro tyto zdroje (nespalovací a VOC) by počet podaných žádostí byl výrazně vyšší, přičemž s ohledem na průměrné náklady na realizaci projektů, by výše podpory i v případě podnikatelských subjektů mohla dosahovat 70 % až 90 %, a to i při zahrnutí nákladů na projektovou přípravu a propagaci. 4.3 Shrnutí důvodů nečerpání prostředků v prioritní ose 2 Jak již bylo uvedeno, důvodů způsobujících nedostatečné čerpání prostředků v rámci prioritní osy 2 je více. Lze je rozdělit na obecné a specifické. Mezi obecné jsou zařazeny faktory ovlivňující buď všechny, nebo více typů projektů případně žadatelů. Mezi tyto obecné důvody patří: Nízký počet vyhlášených výzev Problematika poskytování veřejné podpory u projektů v PO 2 Finanční krize a obecné oddalovaní realizace investičních projektů Nižší míra podpory u projektů v PO 2 než v případě jiných prioritních os Poskytování nepřesných či zavádějících informací Obecná propagace necílená na potencionální realizátory projektů Mezi specifickými důvody nejvíce ovlivňující počet předložených projektů patří 13

14 Omezení přijatelnosti projektů u nutnost instalace nového plynového zdroje Problematika zpracování finančních analýz u projektů v oblasti Očekávání nových legislativních požadavků pro velké a zvláště velké zdroje znečišťování ovzduší 14

15 5 Návrhy na úpravy s cílem zvýšení čerpání a naplnění indikátorů Návrhy na úpravy podmínek poskytování podpory v rámci prioritní osy 2 si kladou za cíl odstranit důvody vedoucí k nedostatečnému čerpání popsané v předcházející kapitole. V rámci narvžených opatření jsou jednak specifikovány možné úpravy Implementačního dokumentu a dále pak další opatření směřující k zvýšení počtu předkládaných kvalitních žádostí a tím dosažení zlepšení kvality ovzduší v České republice a splnění indikátorů stanovených v Programovém Dokumentu Operačního programu Životní prostředí. 5.1 Navrhované úpravy Implementačního dokumentu Jedná se o následující opatření a návrhy na úpravu Implementačního dokumentu: Zrušení stávajícího omezení maximální možné finanční náročnosti snížení emisí Eps u projektů v oblasti podpory 2.1. Toto kritérium by však nadále mělo být zachováno jako hodnotící kritérium u všech žádostí. Zrušení stávající podmínky o nutnosti přechodu na spalování plynného paliva v podoblasti 2.1.1, Rozšíření možnosti čerpání finančních prostředků v oblasti u objektů spalující tuhá a kapalná fosilní paliva o samostatné zateplení těchto objektů, Rozšíření možnosti čerpání podpory i na úklidové prostředky (vozy) v rámci podoblasti S ohledem na reálně vyšší absorpční kapacitu projektů v oblasti 2.2, je vhodné část prostředků alokovaných pro oblast 2.1 rezervovat pro možnou realokaci do oblasti 2.2. K tomuto kroku by mělo být přistoupeno na základě podložení vyšší absorpční kapacity projektů 2.2 jednáními s provozovateli zdrojů znečišťování ovzduší (velké a zvláště velké zdroje spalovací zdroje a nespalovací zdroje). Výše popsané návrhy na úpravu implementačního dokumentu by měly být provedeny při nejbližší možné aktualizaci Implementačního dokumentu. K úpravám by však rozhodně mělo dojít v dostatečném předstihu před plánovanou výzvou na předkládání projektů v podzimním termínu, aby bylo možné plně využít přijatých změn při přípravě žádostí do této výzvy. 5.2 Návrh opatření mající za cíl zvýšení počtu a kvality předkládaných žádostí nevyžadujících úpravu Implementačního dokumentu Níže uvedená opatření se týkají především zlepšení stávajícího stavu v poskytování informací potencionálním realizátorům projektů, zabezpečení Zlepšení propagace možností čerpání prostředků na projekty v oblasti ochrany ovzduší. Propagace a školení by s ohledem na šíři podporovaných projektů měly být cíleny na jednotlivé potencionální žadatele či skupiny žadatelů a nikoliv obecně na možnosti čerpání prostředků z prioritní osy 2. K realizaci tohoto opatření bude možné využít prostředky technické asistence. Vlastní akce by po schválení projektu mohly být organizovány od července 2010, tak aby účastníci mohli využít získané informace již při přípravě projektů do podzimní výzvy pro předkládání individuálních projektů. 15

16 Zvýšení počtu výzev a dosažení pokud možno pravidelnosti při vyhlašování výzev pro předkládání žádostí. V rámci zpracování dokumentu byla diskutována i možnost vyhlášení kontinuální výzvy pro předkládání individuálních projektů v prioritní ose 2. Osobně se domnívám, že kontinuální výzva není vhodná a přínos pro žadatele ji minimální oproti stavu, kdy by byly výzvy vyhlašovány pravidelně dvakrát do roka. Důležitějším faktorem při přípravě žádostí je spíše ustálenost kritérií přijatelnosti, hodnotících kritérií mezi jednotlivými výzvami Aktualizace a zveřejnění dokumentu popisujícího možnosti poskytování veřejné podpory u projektů v oblasti ochrany ovzduší, včetně příkladů pro jednotlivé typy podporovaných projektů. V loňském roce byl vypracován materiál popisující možnosti poskytování veřejné podpory u projektů v oblasti ochrany ovzduší. Tento materiál by bylo vhodné doplnit o nově zařazené podoblasti podpory Pravidelné proškolování pracovníků zprostředkujícího subjektu a řídícího orgánu poskytujících informace k projektům v oblasti ochrany ovzduší. Zkušenosti s administrací konkrétních žádostí ukázaly, že příslušnými pracovníky zprostředkujícího subjektu nejsou vždy poskytovány přesné informace potencionálním či již konkrétním žadatelům o podporu. Školení by se měla zaměřit zejména na možnosti poskytování veřejné podpory, zpracování finančních analýz, přijatelnost projektů, případně další oblasti. Školení pracovníků by mělo probíhat průběžně a měla by být vždy zaměřena na cílové skupiny s ohledem na harmonogram probíhajících výzev. Rovněž na toto opatření bude pravděpodobně možné využít prostředků z technické asistence programu. I s ohledem na právě probíhající výzvu pro předkládání žádostí, by mělo být opatření realizováno v nejbližším možném termínu. Proškolení pracovníků krajských úřadů, pracovníků Inspekce životního prostředí o možnostech čerpání prostředků z prioritní osy 2. Pracovníci krajských úřadů referátů životního prostředí jsou mnohdy prvními kontaktovanými osobami při vytváření záměrů projektů v oblasti ochrany ovzduší. Zároveň v rámci povolovacího procesu u nových zdrojů komunikují s realizátory projektů a je proto vhodné, aby byli detailně seznámeni s reálnými možnostmi financování projektů v ochraně ovzduší. Rovněž pracovníci Inspekce životního prostředí mohou při kontrolách jednotlivých zdrojů upozornit provozovatele zdroje znečištění na možnosti čerpání prostředků na projekty v oblasti ochrany ovzduší. Rovněž realizaci tohoto opatření je vhodné zahájit neprodleně, tak aby se poskytnuté informace provozovatelům zdrojů znečišťování dostaly v dostatečném předstihu před plánovanou podzimní výzvou. Díky zkušenostem a informacím pracovníkům ČIŽP může být poskytování informací o možnostech realizace vhodných opatření v oblasti ochrany ovzduší cíleno na provozovatele problematických zdrojů znečišťování. Prověření možnosti úpravy stávající metodiky pro zpracování finanční analýzy u energetických projektů s cílem dosažení vyšší průměrné míry podpory, zejména u projektů zásobování teplem. Projekty na výstavbu, rozšíření případně rekonstrukce stávajících energetických systémů realizované veřejnými žadateli podléhají zpracování finanční analýzy, pokud nejsou zařazeny do režimu poskytování veřejné podpory. Míra podpory s ohledem na zvolenou metodiku však je u mnoha projektů nižší než v případě režimu poskytování veřejné podpory. Prověření možností úprav metodiky za účelem zvýšení průměrné míry podpory je možné provést do jednoho měsíce. 16

17 5.3 Návrh na rozšíření o novou oblast podpory v rámci prioritní osy 2 a alokace části prostředků pro projekty v Moravskoslezském kraji V průběhu zpracování tohoto dokumentu byly identifikovány a diskutovány další možnosti na rozšíření přijatelnosti projektů či změnu způsobu administrace žádostí v rámci prioritní osy 2. Jednalo se především o tyto návrhy: Rozšíření o další oblast podpory snižování emisního příspěvku z dopravy, v jehož rámci by bylo možné podporovat pořízení a vybudování potřebné infrastruktury vozidel s alternativním pohonem. Oblast nemůže zahrnovat projekty ze sektoru veřejné dopravy, neboť ta byla podporována v rámci regionálních operačních programů. Příjemci by mohly tedy být podnikatelské subjekty nepodnikající ve veřejné dopravě, dále státní instituce a případně i soukromé osoby. Pro realizaci této oblasti podpory by bylo vhodné zvolit grantové schéma, kdy žádosti jednotlivých žadatelů by byly přijímány například jednotlivými krajskými pracovišti. Zde by z došlých žádostí za určité období byla vytvořena jedna souhrnná žádost. Žádosti od jednotlivých žadatelů by mohly být přijímány zpětně po provedení nákupu, což by umožnilo výrazné zkrácení a zjednodušení systému administrace těchto žádostí. Tento návrh na rozšíření by měl být dále prověřen z hlediska přijatelnosti poskytování finančních prostředků na nákup vozidel z Fondu soudržnosti, možností poskytování prostředků prostřednictvím grantového schématu (isprofin, případně další monitorovací systémy) a ochotu Evropské komise k schválení potřebného rozšíření Programového dokumentu o tuto oblast podpory. Prověření výše uvedených případně dalších nejasností a případných rizik by mohlo být provedeno do konce 1. pololetí letošního roku. Dále byla diskutována možnost alokace části prostředků prioritní osy 2 na projekty realizované v Moravskoslezském kraji, kde by zprostředkujícím subjektem byl Krajský úřad Moravskoslezského kraje. Možnost alokace části projektů z Moravskoslezského kraje v rámci stávající podoby Programového dokumentu OP ŽP však je problematická. Ze strany Moravskoslezského kraje nebyl dosud předložen konkrétní návrh specifikace typů projektů, které by byly v rámci takto alokovaných prostředků financovány, které nemohou být financovány dle stávající verze Implementačního dokumentu standardní cestou podání žádostí individuálních či velkých projektů. Zvýhodnění projektů z Moravskoslezského kraje, tedy oblasti s nejhorší kvalitou ovzduší v České republice je již zakomponováno v rámci stávající metodiky hodnocení projektů (zohlednění imisní, emisní situace, revize na kvalitu ovzduší ve vztahu k počtu obyvatel v lokalitě žijících a v neposlední řadě i bonifikace ve výši 10 % z dosaženého bodového hodnocení pro strukturálně postižené regiony. Bez bližší specifikace a zdůvodnění účelnosti tohoto opatření pro dosažení vyšší kvality ovzduší v Moravskoslezském kraji je přínos tohoto opatření s ohledem na náročnost provedení sporný. Alternativním řešením je případné vyhlášení výzvy omezující přijatelnost projektů pouze na projekty realizované v Moravskoslezském kraji, nicméně s ohledem na obecně nízký počet a finanční objem podávaných žádostí do prioritní osy 2, nemá v současnosti takto omezená výzva smysl. Protože dvě výše uvedená opatření byla v rámci zpracování dokumentu pouze uvažována a diskutována, ale nebyla detailně prověřena absorpční kapacita či přínosy těchto opatření, nebudou dále uvažována při predikci dalšího vývoje čerpání. 17

18 6 Predikce dalšího vývoje čerpání v případě provedení úprav V případě provedení výše navržených opatření a úprav by mělo dojít k výraznému nárůstu počtu přijatých žádostí v oblasti podpory 2.1. Z hlediska dosažení cílové hodnoty indikátoru snížení emisí Eps bude mít však rozhodující roli počet a finanční objem podaných žádostí v podoblastech podpory 2.2.a a 2.2.b. Protože není jednoznačně možné stanovit potenciál projektů v případě nespalovacích zdrojů, je predikce dalšího vývoje čerpání v případě provedení navržených úprav zpracována ve dvou variantách. 6.1 Predikce dalšího vývoje čerpání v případě provedení úprav bez projektů v oblasti hutnictví Tato predikce nezohledňuje možné projekty ze sektoru hutnictví železa a výroby oceli, kde jsou možnosti poskytnutí veřejné podpory projektům zaměřeným na rekonstrukce a dovybavení těchto významných zdrojů znečišťování ovzduší velice omezené, a to především v případech, kdy zdroj podléhá Zákonu o integrované prevenci 76/2002 Sb. v platném znění. Následující tabulka proto uvádí dopady změn Implementačního dokumentu a v systému administrace žádostí prioritní osy 2 bez projektů v oblasti hutnictví. Celkové počet náklady Absobční náklady podaných Celkové způsobilé podoblast potenciál projektů projektu v mil kapacita v žádostí v mil. náklady v mil. Podpora FS v Podpora FS v podpory typ projektu projektů v ks podaných v ks mil. mil. % záměna lokálního zdroje zaměna lokálního zdroje a úsporná opatření na oblálce budovy záměna zdrojů do 5 MW instalovaného výkonu rozšíření a rekonstrukce systémů CZT rozšíření stávající plynovodní sítě omezení prašnosti z plošných zdrojů systémy sledování kvality digitální a mapové podklady Celkem 2.1 Zlepšení kvality ovzduší a rekonstrukce spalovacích zdrojů nad 5MW b rekonstrukce nespalovacích zdrojů c VOC d NH3???????? 2.2.e odpady spalovací zdroje f odpady nespalovací zdroje Celkem 2.2 Omezení emisí Na základě výstupů z výše uvedené tabulky lze dovodit i celkovou výši čerpání dle oblastí podpory. alokace tis. alokace v tis. FS schválené projekty tis. predikce dalšího čerpání tis. čerpání za období celkem tis. Nevyčerpáno FS tis. 2.1 Zlepšování kvality ovzduší Omezování emisí Při nezahrnutí projektů ze sektoru hutnictví, tedy při kurzu 25,50 / by pravděpodobně došlo k nevyčerpání prostředků i přes realizovaná opatření v celkové výši cca 6 miliard. Zde je třeba poznamenat, že náklady na realizaci některých zvažovaných projektů v případě spalovacích zdrojů nad 50 MW tuto částku přesahují, nicméně prostředky ve výši 4 až 4,5 mld. z oblasti podpory 2.1 by zůstaly pravděpodobně nedočerpány. 18

19 6.2 Predikce dalšího vývoje čerpání v případě provedení úprav včetně projektů v oblasti hutnictví V případě možnosti podpory a následné realizace projektů v sektoru hutnictví železa a oceli, který je významným znečišťovatelem v oblasti Moravskoslezského kraje, by upravená tabulka predikce budoucího čerpání vypadala následovně podoblast podpory typ projektu počet náklady Absobční potenciál projektů projektu v mil kapacita v projektů v ks podaných v ks mil. Celkové náklady Celkové podaných způsobilé žádostí v mil. náklady v mil. Podpora FS v mil. Podpora FS v % záměna lokálního zdroje zaměna lokálního zdroje a úsporná opatření na oblálce budovy záměna zdrojů do 5 MW instalovaného výkonu rozšíření a rekonstrukce systémů CZT rozšíření stávající plynovodní sítě omezení prašnosti z plošných zdrojů systémy sledování kvality digitální a mapové podklady Celkem 2.1 Zlepšení kvality ovzduší a rekonstrukce spalovacích zdrojů nad 5MW b rekonstrukce nespalovacích zdrojů c VOC d NH3???????? 2.2.e odpady spalovací zdroje f odpady nespalovací zdroje Celkem 2.2 Omezení emisí Oproti předcházející verzi došlo pouze k úpravě dat celkového počtu podaných projektů (+10), dále pak k zvýšení nákladů na jeden projekt (+60 mil. ) a v neposlední řadě k snížení průměrné výše poskytnuté podpory z FS, neboť v případě projektů v oblasti hutnictví, nelze uvažovat s podporou projektů prostřednictvím podpory De minimis. Celkem tedy dojde v případě nalezení způsobu financování a skutečnému podání žádostí z oboru hutnictví k nárůstu čerpaných prostředků z FS na hodnotu mil.. Tato skutečnost se projeví i v tabulce čerpání prostředků za celé období. FS schválené projekty tis. predikce dalšího čerpání tis. čerpání za období celkem tis. alokace tis. alokace v tis. Nevyčerpáno FS tis. 2.1 Zlepšování kvality ovzduší Omezování emisí

20 7 Návrh realokace prostředků Jak vyplývá z údajů v přecházející kapitole, lze reálně očekávat nedočerpání prostředků v oblasti podpory 2.1 Zlepšování kvality ovzduší, a to ve výši 4 až 4,5 mld.. Oblast podpory 2.2 Omezování emisí bude zřejmě dočerpána, pokud budou realizována neprodleně navržená opatření. Tento materiál si neklade za cíl stanovit či doporučit kam by měly být disponibilní prostředky z prioritní osy 2 případně převedeny, nicméně při tomto převodu by měly být vzaty do úvahy následující faktory: Potenciál projektů v oblasti podpory kam budou prostředky převedeny Míra plnění indikátorů jednotlivých prioritních os Průměrná délka realizace projektů ve zvolené oblasti podpory, kam budou prostředky převedeny s ohledem na termín, kdy k převodu dojde Výhodou v případě převedení prostředků do oblastí podpory prioritní osy 3, je že mnohé projekty z této prioritní osy přispívají k dosažení indikátoru snížení Eps. Pro snazší převod by se mělo jednat o prioritní osu financovanou rovněž z fondu Soudržnosti. V souvislosti s tímto připomínám, že prioritní osa 2 je spolufinancována z kapitoly 315 státního rozpočtu a nikoliv ze SFŽP ČR jako je tomu v případě dalších prioritních os financovaných z Fondu soudržnosti. Vlastní převod prostředků by měl být dle názoru zpracovatele proveden pro vyhodnocení dopadů realizovaných opatření, tedy minimálně po ukončení příjmu žádostí v příští plánované výzvě pro předkládání projektů do prioritní osy 2. 20

21 8 Závěr Stávající stav čerpání prostředků a naplňování indikátorů prioritní osy 2 Zlepšování kvality ovzduší a omezování emisí je výrazně nižší, než by odpovídalo polovině plánovacího období. Přehled počtu dosud předložených a schválených žádostí uvádí následující tabulka Oblast podpory Stav projektu Počet Celkové náklady v tis. Celkové způsobilé náklady v tis. FS v tis. SR v tis. 2.1 Celkem , , , ,4 2.1 Projekty 2.1 financované , , , ,9 2.2 Celkem , , , ,9 2.2 Projekty 2.2 financované , , , ,8 Uvážíme-li že celková alokace prostředků Fondu Soudržnosti na prioritní osu 2 přesahuje 16 miliard, tak jsou hodnoty dosud schválených projektů tristní. V případě oblasti podpory 2.2 dosahují schválené projekty 7,06 % alokované částky a v případě oblasti podpory 2.1 dokonce jen 2,50 %. Důvodů takto nízkého čerpání je několik, přičemž nejzávažnějšími jsou: Nízký počet vyhlášených výzev Problematika poskytování veřejné podpory u projektů v PO 2 Finanční krize a obecné oddalované realizace investičních projektů Nižší míra podpory u projektů v PO 2 než v případě jiných prioritních os Poskytování nepřesných či zavádějících informací Obecná propagace necílená na potencionální realizátory projektů Omezení přijatelnosti projektů u nutnost instalace nového plynového zdroje Problematika zpracování finančních analýz u projektů v oblasti Pro zvýšení čerpání a především naplnění hodnot indikátorů hodnocení prioritní osy 2 by měly být provedeny následující návrhy na úpravu Implementačního dokumentu: Zrušení stávajícího omezení maximální možné finanční náročnosti snížení emisí Eps u projektů v oblasti podpory 2.1. Toto kritérium by však nadále mělo být zachováno jako hodnotící kritérium u všech žádostí. Zrušení stávající podmínky o nutnosti přechodu na spalování plynného paliva v podoblasti 2.1.1, Rozšíření možnosti čerpání finančních prostředků v oblasti u objektů spalující tuhá a kapalná fosilní paliva o samostatné zateplení těchto objektů, Rozšíření možnosti čerpání podpory i na úklidové prostředky (vozy) v rámci podoblasti S ohledem na reálně vyšší absorpční kapacitu projektů v oblasti 2.2, je vhodné část prostředků alokovaných pro oblast 2.1 rezervovat pro možnou realokaci do oblasti 2.2. K tomuto kroku by mělo být přistoupeno na základě podložení vyšší absorpční kapacity projektů 2.2 jednáními s provozovateli zdrojů znečišťování ovzduší (velké a zvláště velké zdroje spalovací zdroje a nespalovací zdroje). 21