MYSLIVECKÁ KONFERENCE 2015
|
|
- Lubomír Bartoš
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Moravskoslezský kraj ve spolupráci s Moravskoslezskou společností pro ochranu přírody a myslivost o.p.s. MYSLIVECKÁ KONFERENCE 2015 SBORNÍK REFERÁTŮ 24. listopadu 2015 zasedací místnost zastupitelstva kraje
2 Vážené dámy, vážení pánové, je tomu již deset let od doby, kdy Moravskoslezský kraj uspořádal první ročník odborného semináře pod názvem Myslivecká konference, který je zaměřený na problematiku myslivosti a činnosti s ní související, přičemž od roku 2012 je připravován ve spolupráci s Moravskoslezskou společností pro ochranu přírody a myslivost o.p.s. Při ohlédnutí zpět za uplynulými ročníky lze říci, že myslivecká konference má své stálé posluchače, u nichž má své pevné místo v kalendáři a je pro ně nejen zdrojem nových informací a znalostí, ale také významnou společenskou událostí, která mimo jiné přispívá k podpoře spolkové činnosti a k udržení a rozvíjení mysliveckých tradic a zvyků jako součásti českého národního kulturního dědictví. Od počátku je hlavním cílem myslivecké konference přinášet posluchačům aktuální témata na úseku myslivosti a informace využitelné odbornou mysliveckou veřejností při realizaci výkonu práva myslivosti v praxi a ne jinak je tomu i tento rok. Podle zákona o myslivosti může držitel honitbu využívat sám nebo ji pronajmout, a to fyzické osobě, nebo mysliveckému spolku, anebo právnické osobě, která na pozemcích v honitbě lesnicky či myslivecky hospodaří. V rámci Moravskoslezského kraje je myslivost ve velké míře vykonávána mysliveckými spolky, do jejichž činnosti poměrně zásadně zasáhl nový občanský zákoník a současně došlo ke zrušení zákona o sdružování občanů, podle něhož byly myslivecké spolky organizovány. Se změnami a novými povinnostmi spolku vyplývajícími zejména z nového občanského zákoníku budou přítomní seznámeni v průběhu prvního příspěvku. Drobná zvěř je historicky nedílnou součástí zejména polních částí honiteb, přičemž její početní stavy jsou v rámci jednotlivých honiteb poměrně rozdílné v závislosti na úživnosti honitby, životních podmínkách zvěře, početnosti predátorů a v neposlední řadě také na managementu drobné zvěře uživatele honitby, jemuž bude věnován příspěvek zabývající se možnostmi vytváření vhodných biotopových podmínek pro divokou populaci bažanta obecného v kulturní krajině. Ve vztahu k chovu drobné zvěře a stabilizaci jejích početních stavů budou neméně důležité informace o vývoji početnosti a rozšíření nepůvodních druhů zvěře psíka mývalovitého a mývala severního. Mnohokrát diskutovaným tématem v posledních let je růst početnosti populace černé zvěře zejména s ohledem na škody způsobené prasetem divokým. Příspěvek věnovaný prostorové aktivitě černé zvěře nepochybně pomůže objasnit některé vysledované zákonitosti bionomie černé zvěře a nastavit účinný způsob mysliveckého hospodaření směřující k regulaci početních stavů v honitbách se zvýšeným výskytem černé zvěře. Lov zvěře je jednou z nepostradatelných a pro mnohé myslivce nejzajímavějších součástí výkonu práva myslivosti a mnohdy je také vnímán jako odměna za celoroční činnost myslivce v honitbě. Rozeznáváme nejrůznější způsoby lovu zvěře, mezi které mimo jiné patří lovy lestné pomocí vábení zvěře. V závěrečném příspěvku budou přítomní seznámení s historií vábení zvěře a zejména budou 2
3 předvedeny ukázky prakticky všech hlasů naší lovné zvěře a technika jejich provedení na různé vábničky včetně chyb, jichž je nezbytné se pro úspěšné vábení zvěře vyvarovat. S ohledem na připravený program myslivecké konference pevně věříme, že i letošní ročník splní Vaše očekávání a bude přínosem pro další mysliveckou činnost a přispěje ke zvyšování úrovně mysliveckého hospodaření. Myslivosti zdar! 3
4 OBSAH Právní úprava (mysliveckých) spolků v novém občanském zákoníku.. 5 Mgr. Petr Tomášek Vytváření vhodných biotopových podmínek pro divokou populaci bažanta obecného v kulturní krajině Ing. Tomáš Zíka, Ph.D. Vývoj populací a perspektivy psíka mývalovitého a mývala severního v České republice Ing. Tomáš Kušta, Ph.D. Prostorová aktivita černé zvěře Ing. Miloš Ježek, Ph.D. Vábení zvěře historie a jeho praktické využití v současnosti Václav Svoboda 4
5 Právní úprava (mysliveckých) spolků v novém občanském zákoníku Mgr. Petr Tomášek, katedra obchodního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy A. Úvod První lednový den roku 2014 byl dnem revoluce v soukromém právu České republiky. Účinnosti nabyla řada nových a stěžejních zákonů, které souhrnně označujeme jako zákony rekodifikační. Dosavadní občanský zákoník ze socialistické éry byl nahrazen zákoníkem novým, mnohem obsáhlejším. Dřívější velmi skromná úprava občanských sdružení obsažená ve zrušeném zákoně o sdružování občanů byla podstatně rozšířena, bez nadsázky můžeme konstatovat, že z ní nezůstal kámen na kameni. Nový občanský zákoník (dále také jako OZ ) je sice stěžejním předpisem, jemuž jsou nyní spolky podřízeny, nikoli však jediným. Zákonem o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (dále také jako ZVR ) byla evidence spolků a údajů o nich svěřena krajským soudům, zatímco dosavadní seznam občanských sdružení vedených Ministerstvem vnitra ČR byl zrušen. Oba tyto zákony přinesly spolkům celou řadu povinností, s nimiž se nejen myslivecké, ale i ostatní zájmové spolky musí vypořádat. Jednotlivé povinnosti přehledně shrnuje níže uvedená tabulka a blíže popisuje následující příspěvek. Druh Lhůta Právní podklad změna názvu spolku do 1. ledna OZ uvedení stanov do souladu se zákonem do 1. ledna odst. 2 OZ zápis skutečností povinně zapisovaných do spolkového rejstříku do 1. ledna odst. 2 ZVR změna právní formy z občanského sdružení na spolek X ke změně právní formy již došlo na základě zákona 3045 odst. 1 OZ B. Změna právní formy z občanského sdružení na spolek Velkým a v praxi často opakovaným omylem je názor, že pro transformaci z občanského sdružení na spolek je zapotřebí jakési registrace na příslušném soudu. Občanský zákoník v 3045 odst. 1 jasně stanoví, že sdružení vzniklá na základě zákona o sdružování občanů se považují za spolky. K transformaci tudíž došlo automaticky na podkladě zákonného ustanovení. Počínaje rokem 2014 se každé občanské sdružení stalo spolkem, a to bez ohledu na to, zda již tuto změnu promítlo do svého názvu nebo nikoliv. Spolkům tak zůstala zachována jejich identifikační čísla, která jim za účinnosti staré právní úpravy udělilo Ministerstvo vnitra ČR, stejně tak v platnosti zůstávají všechny doposud uzavřené smlouvy. Odlišná situace nicméně platí pro organizační jednotky občanských sdružení, tedy například pro okresní myslivecké spolky ČMMJ, jež občanský zákoník nově nazval jako spolky pobočné, přičemž pro 5
6 centrum použil výrazu hlavní spolek. V jejich případě sice rovněž došlo k automatické transformaci na pobočný spolek, ovšem zákon stanovil tříletou lhůtu, ve které má statutární orgán hlavního spolku podat návrh na zápis pobočných spolků do spolkového rejstříku. Bez tohoto návrhu pobočné spolky uplynutím tří let zaniknou ( 3045 odst. 2 OZ). C. Zápis skutečností povinně zapisovaných do spolkového rejstříku i. Sjednocení veřejných rejstříků a větší transparentnost Rekodifikace přinesla sjednocení všech forem veřejných rejstříků právnických osob - obchodní rejstřík, spolkový rejstřík, nadační rejstřík či rejstřík společenství vlastníků jednotek jsou nově souhrnně k dispozici na webovém portálu Ministerstva spravedlnosti ČR V rámci jedné internetové aplikace je tak možno vyhledávat údaje jak o obchodních společnostech, tak o spolcích, nadacích a dalších právnických osobách. Aby však tato společná evidence měla smysl, musel zákonodárce rozšířit okruh údajů, které se o spolcích do spolkového rejstříku zapisují. I občanská sdružení totiž měla za dřívější právní úpravy svůj rejstřík (seznam), který vedlo Ministerstvo vnitra ČR a jenž byl na internetu každému veřejně dostupný. Okruh v něm uváděných informací však byl velmi skoupý. Veřejnost se musela spokojit s názvem občanského sdružení, jeho identifikačním číslem a sídlem. Tak důležité údaje, jako je např. složení statutární orgánu, který mohl za občanské sdružení právně jednat, zůstaly pro veřejnost skryty. Občanská sdružení byla, s trochou nadsázky, uzavřenými skříňkami, do nichž nikdo mnoho neviděl. Rekodifikace tento stav zcela záměrně opustila. Okruh údajů, které se nově o každém spolku do spolkového rejstříku povinně zapisují, je mnohem širší. Příkladmo lze zmínit účel, za nímž je spolek zřízen, předmět jeho vedlejší hospodářské činnosti (vykonává-li ji), název statutárního orgánu i informaci o tom, které osoby členy statutárního orgánu jsou, a to s uvedením jejich jména, data narození, bydliště i dne, kdy se osoba členem statutárního orgánu stala. Obdobné platí i pro členy kontrolního orgánu. Veřejně se o každém spolku povinně zapíše také způsob, jakým členové statutárního orgánu za spolek jednání - zda může za spolek ve všech záležitostech jednat (např. podepisovat smlouvy) každý člen výboru samostatně, nebo zda tak mohou činit např. pouze předseda a místopředseda. Každý, kdo se spolkem právně jedná, by proto vždy před podpisem smlouvy měl nahlédnout do spolkového rejstříku a přesvědčit se, zda skutečně jedná s těmi členy výboru, kteří k tomu jsou oprávněni. Neučiní-li tak, vystavuje se riziku, že smlouva nebude platně uzavřena. ii. Způsob zápisu do spolkového rejstříku Pro zápis požadovaných údajů do spolkového rejstříku je zapotřebí rejstříkovému soudu doručit návrh na zápis v zákonem požadované podobě. Pro jeho vytvoření, ať už jde o jakoukoli skutečnost zapisovanou do spolkového rejstříku, lze použít výlučně tzv. inteligentní formulář, který je 6
7 v elektronické podobě k dispozici rovněž na webovém portálu Ministerstva spravedlnosti ČR. Jiný postup možný není, o ručním vyplňování tištěných formulářů si může veřejnost pouze nechat zdát. Po elektronickém vyplnění formuláře se nabízí několik variant dalšího postupu. První z nich, pro myslivecké spolky bezesporu nejčastější, je nechat formulář vytisknout a opatřit úředně ověřenými podpisy. Lhostejno, zda takto vyplněný formulář bude na soud odeslán poštou, či zda bude na soud doručen osobně. Vedle tohoto způsobu zákon připouští také doručení elektronickou cestou, pokud navrhovatel vlastní datovou schránku, nebo uznávaný elektronický podpis. Jelikož je vyplňování inteligentního formuláře poměrně složité, zná praxe snahy obejít vyplnění formuláře tím, že osoby jednoduše napíší zapisované údaje v programu Word, doplní je větou Žádáme o zápis níže uvedených údajů a vytisknutý dokument opatří úředně ověřenými podpisy. Soud má za povinnost takto nezpůsobilý návrh odmítnout. Ač mi je známo několik případů, kdy soud dokonce i takový návrh akceptoval, rozhodně nelze tento postup doporučit, neboť jde o vzácné výjimky, kdy vyšší soudní úředník potažmo soudce sami postupovali v rozporu se zákonem. iii. Zápis členů výboru a kontrolní komise Bezesporu nejviditelnější změnou, kterou rekodifikace pro myslivecké spolky přinesla, je již zmíněná povinnost zapsat do spolkového rejstříku také všechny členy výboru a kontrolní komise mysliveckého spolku, byla-li zřízena. Jde o jev doposud nevídaný. Mnohé myslivecké spolky proto přišly s dotazem, zda skutečně musí do spolkového rejstříku zapsat všechny členy výboru a zda by nestačilo, pokud by tam zapsali pouze ty, kteří mohou za spolek právně jednat - nejčastěji pouze předsedu a místopředsedu. Byť by i takové řešení mělo svoji logiku, zákon jej neumožňuje. Myslivecké spolky jsou povinny zapsat všechny členy výboru, bez ohledu na to, kteří mohou za spolek právně jednat. Se zápisem členů výboru a kontrolní komise souvisejí další dva údaje, jejichž zápis zákon ukládá - den vzniku funkce a den vzniku členství. Velmi rozšířeným omylem je názor, že den vzniku členství značí den, kdy se člen výboru nebo kontrolní komise stal členem mysliveckého spolku, a že den vzniku funkce označuje den, kdy byl zvolen členem výboru nebo kontrolní komise. Tak tomu rozhodně není. Zákon nevyžaduje, aby se do spolkového rejstříku u členů volených orgánů spolku zapisoval den, kdy se stali členy spolku jako takového. Takový údaj by koneckonců osobám nahlížejícím do spolkového rejstříku k ničemu nebyl. Za den vzniku členství je nutno považovat den, kdy se osoba stala členem orgánu, a za den vzniku funkce den, kdy jí v orgánu vznikla specifická funkce - např. předsedy, místopředsedy, pokladníka, jednatele atd. Pokud nejvyšší orgán mysliveckého spolku (zpravidla členská schůze) přímo volí jednotlivé osoby do funkcí, tedy rozhodne nejen o tom, kdo jsou členové výboru nebo kontrolní komise, ale také kdo má ve voleném orgánu jakou funkci, budou oba dny stejné. Takové řešení jsem zvolil i ve vzorových stanovách, jež jsem pro myslivecké spolky vypracoval. Pokud ale v konkrétním mysliveckém spolku členská schůze pouze zvolí členy výboru nebo kontrolní komise a dále ponechá na nich, aby sami rozhodli o rozdělení jednotlivých funkcí, pak oba dny mohou být rozdílné. 7
8 Pro bližší informace týkající se zápisu skutečností povinně zapisovaných do spolkového rejstříku odkazuji na mnou zpracované dokumenty, které jsou ke stažení na webových stránkách ČMMJ a časopisu Myslivost. V nich je mimo jiné popsáno, jaké přílohy musí návrh na zápis do spolkového rejstříku obsahovat a v jaké formě. D. Uvedení stanov do souladu se zákonem i. Obecně Vedle povinnosti zapsat o spolku do spolkového rejstříku zákonem požadované skutečnosti je druhou stěžejní povinností spolků uvést své stanovy do souladu s občanským zákoníkem a rovněž je rejstříkovému soudu doručit. Ke splnění této povinnosti, stejně jako pro zápis skutečností povinně zapisovaných do spolkového rejstříku, poskytl zákonodárce spolkům tříletou lhůtu ode dne účinnosti zákona, tedy od 1. ledna Lze shrnout, že aby byly stanovy spolku souladné s občanským zákoníkem: 1. musí obsahovat všechny údaje, které zákon stanoví jako povinné náležitosti stanov, 2. musí ctít novou terminologii občanského zákoníku a 3. nesmí se odchylovat od ustanovení, od nichž odchýlení zákon zakazuje. První podmínky nečiní větší potíže, druhá a třetí již ano. Je totiž předmětem rozsáhlých diskuzí napříč odbornou veřejností, od kterých ustanovení zákona se mohou stanovy odchýlit a od nichž nikoli. Dokonce ani přesné dodržování terminologie zákona není tak samozřejmé, jak se na první pohled může zdát. Než dlouze a složitě mysliveckých spolkům vysvětlovat, jak tyto jednotlivé dílčí povinnosti splnit, rozhodl jsem se raději vytvořit nové vzorové stanovy, jejichž tři verze jsou ke stažení na již uvedených webových stránkách ČMMJ i časopisu Myslivost. V těchto verzích postačí doplnit pouze několik základních údajů (viz návod, který je ke stažení tamtéž) a stanovy jsou připravené pro uložení do sbírky listin spolkového rejstříku. ii. Stanovy jako veřejně přístupný dokument Při spojení sbírka listin se leckomu vybaví sbírka listin obchodního rejstříku, do níž se již mnoho let ukládají společenské smlouvy obchodních společností, účetní závěrky a další dokumenty. Ano, sjednocením právní úpravy veřejných rejstříků došlo také k tomu, že i každý spolek má povinnost určité listiny do sbírky listin ukládat. Tou bezesporu nejdůležitější listinou jsou stanovy. Napříště tedy stanovy každého mysliveckého spolku budou prostřednictvím spolkového rejstříku komukoli veřejně přístupné, neboť stejně jako je možné nahlížet do spolkového rejstříku, je možné nahlížet i do sbírky listin, který je jeho součástí. Tato změna povede k tomu, že bližší organizaci myslivecké činnosti budou i nadále obsahovat spíše provozní řády mysliveckých spolků, u nichž zákon uložení do sbírky listin zákon nevyžaduje. 8
9 iii. Účinnost a soudní přezkum stanov Velkým omylem v praxi bývá, že stanovy nabývají účinnosti až jejich uložením do sbírky listin. Tak tomu v žádném případě není. Pokud samy stanovy neurčí něco jiného, budou platné a účinné okamžikem jejich schválení. Druhou mýlkou je názor, že stanovy podléhají schválení či registraci soudem. Soud stanovy neschvaluje, pouze je bere na vědomí a o uložení stanov do sbírky listin žádné usnesení nepřijímá (na rozdíl od usnesení o návrhu na zápis údajů do spolkového rejstříku). To vede k tomu, že soud často uloží do sbírky listin i stanovy, které k souladu s novým občanským zákoníkem mají daleko. Proto ten spolek, který si myslí, že má vyhráno, pokud soud zveřejnil ve spolkovém rejstříku jeho stanovy, může být spleten. Soud je oprávněn stanovy přezkoumávat až po uplynutí tříleté lhůty, kterou zákon spolkům pro úpravu jejich stanov poskytl, tedy od 1. ledna Po tomto datu má soud právo vyzvat spolek, jehož stanovy zákonu odporují, aby je upravil. Neučiní-li tak spolek v přiměřené lhůtě, bude možné jej zrušit a nařídit jeho likvidaci ( 3041 odst. 2 OZ). Z diskuzí s jednotlivými soudci a vyššími soudními úředníky vím, že soudy se budou věnovat převážně jiné agendě než je zkoumání spolkových stanov. Vyloučit ani podcenit zákonem předvídané následky ale nemůžeme. E. Změna názvu spolku i. Obecně Podle 216 OZ musí název spolku obsahovat slova spolek, zapsaný spolek popř. zkratku z.s.. Pro občanská sdružení vzniklá před 1. lednem 2014 zákon stanovil dvouletou lhůtu, ve které musí spolky svůj název změnit. Změna názvu spočívá v uvedení nového názvu ve stanovách spolku a v zápisu této skutečnosti do spolkového rejstříku prostřednictvím vyplnění již zmíněného inteligentního formuláře. Existují v zásadě dva možné způsobit, jak uvést název do souladu s občanským zákoníkem. První možností je přejmenovat spolek existující pod názvem Myslivecké sdružení Pardubice, o.s. na Myslivecký spolek Pardubice. Jsou-li členové zvyklí na pojem sdružení, lze ho také zachovat. V takovém případě spolek pojmenují jako Myslivecké sdružení Pardubice, z.s.. Zkratka z.s. označuje zapsaný spolek na místo dosavadní zkratky o.s značící občanské sdružení. ii. Odlišné lhůty Nejen laika, ale i odbornou veřejnost zaráží, proč zákonodárce pro uvedení stanov do souladu s občanským zákoníkem a pro zapsání skutečností povinně zapisovaných do spolkového rejstříku stanovil lhůtu tříletou, zatímco pro změnu názvu jen dvouletou. Žádná rozumná odpověď na tuto otázku neexistuje. Protože změna názvu spolku, jak již bylo vysvětleno, spočívá také ve změně stanov 9
10 a v podání návrhu na zápis této skutečnosti do spolkového rejstříku, rozhodly se mnohé myslivecké spolky splnit všechny zákonné povinnosti najednou. Proč také měnit stanovy jen kvůli názvu, aby za další rok musely být změněny i v ostatních částech, aby vyhověly občanskému zákoníku. A stejně tak proč vyplňovat inteligentní formulář pouze kvůli názvu, když prostřednictvím něj budou myslivecké spolky stejně o rok později zapsat i řadu dalších údajů. Zákonodárce si tento problém uvědomil, ovšem pozdě. V současné době tak sice již vládou prošla novela občanského zákoníku, která ruší povinnosti přizpůsobit název spolku ustanovení 216 OZ, nicméně nelze očekávat, že by nabyla účinnosti dříve, než uplyne dvouletá lhůta pro změnu názvu, již zákon předepisuje nyní. Spolky tak jsou v pasti - mohou sice reálně očekávat, že povinnosti změnit svůj název budou zbaveni, dojde k tomu však nejspíše až v době, kdy zákonem stanovená dvouletá lhůta pro změnu názvu uplyne. F. Závěr Nová právní úprava spolkového práva přináší do života spolků určitý řád, který za dřívější právní úpravy chyběl. Na druhé straně se zákonodárce nevyvaroval řady zbytečných požadavků i nepřesností, ovšem z hlediska limitace rozsahu mého příspěvku jsem zdaleka nemohl upozornit na všechny z nich. Jsem rád, že mohu prostřednictvím vzorově zpracovaných dokumentů pomoci mysliveckým spolkům úspěšně překlenout tohoto období a jsem i nadále připraven jim svými radami být nápomocen. petantomasek@seznam.cz 10
11 Vytváření vhodných biotopových podmínek pro divokou populaci bažanta obecného v kulturní krajině (zahraniční x ČR) Ing. Tomáš Zíka, Ph.D., Krajský úřad Středočeského kraje Bažant obecný (Phasianus colchicus) patří z hlediska mysliveckého (loveckého) managementu mezi nejdůležitější druhy pernaté zvěře na světě. Negativní antropogenní vlivy primárně související s intenzifikací zemědělské výroby začaly od druhé poloviny 20. století ve vyspělých státech světa snižovat denzitu volně žijících populací. Komplexními biotopovými úpravami vycházejícími z racionálně nastavené dotační politiky lze i v podmínkách dnešní intenzivní zemědělské výroby docílit stabilních divokých populací, které je možné dlouhodobě obhospodařovat lovem. Trvalou revitalizaci divokých populací nelze docílit pouhým vypouštěním uměle odchovaných jedinců, popř. eliminací predačního tlaku. Primárním a jediným předpokladem k dlouhodobě udržitelné obnově volně žijících populací jsou adekvátní úpravy biotopu. S ohledem na denzitu stávající populace je možné biotopová opatření pro urychlení efektu podpořit vypouštěním jedinců pocházejících z divoké populace. Výzkumy populační dynamiky divokých populací ukazují na přímou vazbu mezi abundancí bažanta obecného a zastoupením konvenčně neobhospodařovaných trvalých travino-bylinných ploch, které zajišťují celoroční podmínky pro výskyt druhu (hnízdní kryt, kryt pro odchov kuřat, potravní zdroje, zimní kryt atd.). Efektivita biotopových úprav se zvyšuje s rozsahem realizovaných opatření a jejich pravidelnou distribucí v krajině. 11
12 Vývoj populací a perspektivy psíka mývalovitého a mývala severního v České republice Tomáš Kušta, Katedra myslivosti a lesnické zoologie, Fakulta lesnická a dřevařská, Česká zemědělská univerzita v Praze V průběhu minulého století se do Evropy dováželo mnoho nepůvodních šelem. Dělo se tak za účelem jejich chovu pro kožešinu nebo chovu v domácnosti. Introdukce těchto zvířat do jimi původně neobývaných lokalit byla brána na lehkou váhu, přestože představují významnou hrozbu pro původní faunu. Mezi tyto živočichy patří také psík mývalovitý (Nyctereutes procyonoides) a mýval severní (Procyon lotor). Psík mývalovitý je oportunistický masožravec, který pochází z Dálného východu a je jedním z nejúspěšnějších druhů nepůvodních šelem v Evropě. Tento druh je mimo jiné i důležitým přenašečem vztekliny a několika parazitů nebezpečných pro člověka, jako je např. tasemnice liščí (Echinococcuss multilocularis). V první polovině 20. století byl psík mývalovitý přivezen jako kožešinové zvíře do evropské části bývalého Sovětského svazu a z několika míst na Sibiři se brzy úspěšně rozšířil do většiny evropských zemí. V průběhu 50 let ( ) kolonizoval území o velikosti 1,4 milionu km². V prvních fázích osidlování Evropy se dokázal psík rozšiřovat rychlostí až 300 km za rok. První jedinci psíka mývalovitého byli v České republice monitorováni v roce 1954 a od té doby se rozšířili do všech území v zemi. V současné době se stal psík mývalovitý v ČR stálým živočichem a jeho zvyšující se početnost ukazuje, že populace stále nedosáhla únosnosti kapacity prostředí. Nyní probíhá na Katedře myslivosti a lesnické zoologie, FLD ČZU v Praze monitoring výskytu, včetně telemetrického sledování psíků na našem území za posledních 5 let. Z uvedených důvodů bychom jednak rádi uvítali informace o výskytu psíků z různých koutů ČR (místo pozorování, datum, okolnosti pozorování autonehoda, odstřel atd.) a zároveň i navázali spolupráci s lovci, kteří jsou ochotni odevzdávat ulovené či odchycené jedince. Tito psíci budou podrobeni komplexní veterinární prohlídce. Živí jednici, získaní např. odchytem nebo norováním, budou využiti v rámci telemetrického sledování. Takto označení jedinci přinesou mnoho cenných informací o ekologii tohoto druhu, ze kterých vzniknou podklady pro návrh managementových nástrojů pro úspěšný lov psíků na našem území a tím i případnou kontrolu nad řízením jeho populace. Mýval severní je velice přizpůsobivý živočich, který je vázaný především na vodní ekosystémy. Aktivní je převážně v podvečer a v noci, ve dne se ukrývají. V podmínkách ČR přečkává zimu nepravým zimním spánkem. Pochází ze Severní a Střední Ameriky. Za účelem chovu byl přivezen do Německa v roce 1927 a již od roku 1934 začíná jeho obrovská expanze a pronikání do okolních států. Také v ČR byl zaznamenán jeho první výskyt již v letech 20. století, a to jak v Čechách, tak i na Moravě. Bezpochyby šlo o jedince uniklé ze zajetí. S rozvojem populace v Německu patrně souvisí pozorování v Pošumaví a Poohří v 50. a 60. letech 20. století. Až přibližně do roku 1990 se mýval objevoval spíše sporadicky a mozaikovitě. V období byl mýval zaznamenán již na 2,3 % území ČR, v období na 11,9 % území a od roku 2010 do začátku roku 2015 dokonce na 18,9 % 12
13 území. V současnosti jsou v ČR 3 centra výskytu: Poohří včetně Doupovských hor, jihozápadní Čechy a střední Morava. Odtud se druh poměrně rychle šíří i do sousedních oblastí (např. Křivoklátsko, jižní Morava či severní Morava). Dosavadní poznatky naznačují existenci tří migračních tras - přes Krušné hory, přes Šumavu a přes jižní Moravu. Populace na střední Moravě však díky své původní izolovanosti mohla vzniknout i za přispění ze zajetí uniklých jedinců, což zcela nelze vyloučit ani u jiných oblastí ČR. Současný výskyt mývala severního lze charakterizovat jako počáteční fázi populační a areálové expanze. Na Katedře myslivosti a lesnické zoologie, Fakulty lesnické a dřevařské, ČZU v Praze v současnosti probíhá monitoring populace ČR, radiotelemetrické sledování v oblasti Doupovských hor a ve spolupráci s Veterinární a farmaceutickou Univerzitou v Brně i zdravotní sledování populace. kusta@fld.czu.cz tel
14 Prostorové chování černé zvěře a její management Ing. Miloš Ježek, Katedra myslivosti a lesnické zoologie, Fakulta lesnická a dřevařská, Česká zemědělská univerzita v Praze Abstrakt Růst početnosti prasete divokého je mimo jiné způsoben také managementem tohoto druhu ze strany myslivců/lovců. Ti jako jeden z nástrojů používají vnadění, nebo přikrmování. V rámci studie jsme se snažili odhadnout efekt přikrmování na prostorovou aktivitu prasete divokého. Celkem bylo označeno 7 kusů černé zvěře obojky GPS, které zaznamenávali polohu zvířete každé dvě hodiny. Zvířata byla označena v NP Šumava. Z výsledků je patrné, že domovské okrsky jsou poměrně malé ( ha) a je signifikantní rozdíl mezi samci a samicemi. Zároveň je zřejmé, že v případě přikrmování označení jedinci navštěvovali krmeliště pravidelně. Vzhledem k tomu, že výzkum probíhal v poměrně chudém prostředí, můžeme usuzovat na to, že přikrmování vedlo k redukci aktivity a minimalizaci domovského okrsku. K tomu obvykle dochází v oblastech s vysokou potravní nabídkou. Přikrmování tak mohlo dokonale nahradit přirozenou potravu. Proto je nutné v managementu černé zvěře přikrmování omezit, případně nastavit jasná pravidla pro přikrmování. Klíčová slova Prase divoké, přikrmování, denní aktivita, ÚVOD Prase divoké je rozšířené po celém Evropě, resp. po celém světě, kde se na mnoha místech daří ferálním populacím domácích prasat. V současní době také se také zvětšuje areál výskytu ve Fenoskandinávii (Masei et al. 2004). Zároveň ve všech oblastech dochází ke zvyšování početnosti velice rychlým tempem (např. Skandinávie: Erkinaro et al. 1982, Německo: Feichtner 1998, Francie: Klein et al. 2007, Česká republika: Hladíková et al. 2008). Populace černé zvěře velice dobře prosperuje v oblastech, kde je krajina a prostředí intenzivně ovlivňováno člověkem (Geissler & Burgin 1998). V potravě tohoto omnivorního druhu převládají rostliny, ale animální složka potravy je také významná (Schley and Roper 2003). Lokality s vysokou kvalitou a velkým množstvím potravy jsou divokými prasaty velice intenzivně využívaná a vznikají zde značné ekonomické škody na zemědělských porostech. S tím související vysoká početnost ovšem nezpůsobuje jen ekonomické škody na zemědělství, ale představuje také velké nebezpečí z pohledu přenosu nemocí na hospodářská a domácí zvířata případně člověka. Jeden z důvodů tak extrémního nárůstu početnosti může být globální zvyšování průměrné teploty (Root et al. 2003), protože zvyšování teploty a nižší sněhová pokrývka pozitivně ovlivňuje populační růst (Jedrzejewska et al. 2007). Někteří autoři uvádějí jako důvod zvyšování frekvence semenných roků buku a dubu (např. Hofman et al. 1997), nebo neschopnost člověka redukovat a zastupovat tak roli predátorů (Choquenot et al. 1996). Ale většina autorů se shoduje, že růst souvisí se zvyšováním nabídky potravy a vyšší schopností přežití mláďat v zimním období (např.: Bieber a Roof 2005, Servanty et al. 2007) 14
15 Je tedy patrné, že dochází k zvyšování konfliktů s lidskou činností (Geisser a Burgin 1989) a je společenskou nutností aktivně ovlivňovat početnost a nalézt nástroje k její redukci. K tomu slouží různé managementové nástroje obvykle vykonávané ze strany uživatelů honiteb. Ve vztahu k černé zvěři je nejčastěji používaným managementových nástrojem přikrmování. A to jak ve formě klasického přikrmování v období nouze (tzn. v zimním obdobím), ale stále častěji se přikrmuje z důvodu zvýšení efektivnosti lovu a to buď na vnadištích, kde je zvěř lovena, nebo na celoročních krmelištích, kde je zvěř koncentrována kvůli zajištění vysokého počtu divokých prasat v období společných lovů a dosažení co nejvyšších úlovků. S tím ale myslivci výrazně napomáhají ke zvýšení kondice divokých prasat a uměle tak zvyšují množství potravy v prostředí, které divoká prasata mohou využívat (Herrero et al. 2006). Zároveň tak zvyšují reprodukční schopnost ve všech věkových kategorií samic a přispívají tak k populačnímu růstu. Co se týká prostorové aktivity divokých prasat, je popisováno, že zvýšená potravní nabídka indukuje menší domovské okrsky (Home range) a zároveň snižuje denní aktivitu divokých prasat (Keuling et al. 2008). Zároveň přikrmování může nahradit pulsující přirozené zdroje potravy, na kterých byla dříve divoká prasata závislá (např. úrody buku a dubu). Aktivita divokých prasat je samozřejmě ovlivněna délkou dne a délkou noční periody Tyto přirozené faktory mohou spolupůsobit společně s přikrmováním na prostorovou aktivitu a výrazně jí tak redukovat. I přes výše uvedené poznatky je vlivu přikrmování věnována stále malá pozornost a v rámci managementu černé zvěře je stále efekt přikrmování přehlížen. METODIKA Studijní území Jako studijní území byla vybrána oblast NP Šumava. Toto území je chráněno od roku 1990 a v národním parku dominují dříve založené hospodářské porosty smrku (cca 80% rozlohy), v oblasti zároveň chybí intenzivní zemědělství a management travních porostů je prováděn na extenzivní bázi. Klima je kontinentální s rozsahem průměrných teplot od -5 C v lednu do +12 C v červenci. Z velkých kopytníků se v oblasti vyskytuje jelen evropský, srnec obecný, prase divoké a začíná se rozšiřovat sika japonský. Z šelem se v oblasti pravidelně vyskytuje jen rys ostrovid. Kopytníci jsou v zimě pravidelně přikrmovány buď v přezimovacích obůrkách nebo u krmných zařízení ve volném prostoru. Sběr dat Celkem bylo dochyceno a označeno 7 divokých prasat (5 dospělých samic a 2 dospělý samci) do dřevěných pastí (4x5x2 m), kam byly lákáni na kukuřici. K imobilizaci byla použita směs Zoletilu, Xylasedu a Narketanu, a jako antidotum byl použit Yohimbini. Imobilizovaná zvířata byla označena GPS obojky (Vectronic Aerospace GMbh. Gemany). Jedna z označených samic (FM5) ztratila obojek po 1 týdnu. Všechny obojky byly naprogramovány k záznamu pozic každé 2 hodiny. Do této studie jsme zahrnuli data z období zimy a jara 2013, což představuje více než 10 tisíc pozic. Během sledování jsme měřili aktivitu pomocí minimální ušlé vzdálenosti mezi dvěma body, případně během jednoho dne. 15
16 Analýza dat Sezónní domovský okrsek a denní/hodinová vzdálenost byla kalkulována pomocí programu ArcGIS Desktop10 software (ESRI 2010), k výpočtu domovského okrsku jsme použili metodu minimum convex polygon v její 100% variantě (MCP 100%). K porovnání rozdílů mezi měsíčními domovskými okrsky a denní ušlou vzdáleností u samců a samic, případně mezi sezonami jsme použili Mann- Whitneyův U-test, případně Kruskal-Walissův H-Test. Všechny výpočty byly prováděny v programu STATISICA 10 (StatSoft 2013). P-hodnoty nad hranicí 0,05 nebyly považovány jako signifikantní. Tab. 1 Charakteristika označených jedinců Samec 1 Samec 2 Samice 1 Samice 2 Samice 3 Samice 4 Zkratka M1 M2 FM1 FM2 FM3 FM4 Věk 3 roky 3 roky 3 roky 6-7 let 5-6 let 5-6 let Počet pozorovaných dní Využíval krmeliště ano ne ne ano ano ne VÝSLEDKY Průměrná velikost domovského okrsku (HR) 6 sledovaných dospělých kusů černé zvěře byla 926 ha. Byl zde prokázán signifikantní rozdíl v měsíční velikosti MCP HR mezi samicemi a samci (Mann-Whitney U test, Z=4.49; p<0.000). V průměru měli samci velikost domovského okrsku /- 497 ha (X +/- SD) a samice jen 223 +/-217 ha (Tab. 1). Zároveň zde ovšem, nebyly rozdíly mezi sezónami (zima leden, únor, březen, duben; jaro-květen, červen, červenec; Mann-Whitney U test, Z=0.163; p=0.871). 3 označení jedinci navštěvovali přikrmovací zařízení v pravidelných intervalech (M1, FM2,FM3) a podle očekávání se zmenšil i jejich domovský okrsek v době kdy přikrmovací místa navštěvovali. Průměrný domovská okrsek v době, kdy navštěvovali přikrmovací zařízení 246+/-399 ha (min=10ha, max=1470 ha) ve srovnání s dobou, kdy přikrmovací místa nenavštěvovali 736+/- 587 (min=110 ha, max=1770). Jedinci navštěvovali přikrmovací zařízení každý den, nebo každý druhý den. Průměrný měsíční počet návštěv na krmeliště byl: M1=16+/-7.3(+/- SD); FM2 = 24 +/-5.8; FM3 =20+/-4. Ostatní označení jedinci přikrmovací zařízení nenavštěvovali (M2, FM1, FM4). 16
17 Graf 1 Průměrné měsíční velikosti domovských okrsků (MCP 100%) Průměrná denní ušlá vzdálenost během celé studijní periody byla u samců 2.77+/-1.4 km (minmax= km) a u samic 1.66+/-1.12 km (min-max= km. Je evidentní signifikantní rozdíl mezi ušlo vzdáleností, kdy samci urazí 2x více než samice (Mann-Whitney U test, Z=-12.13; p<0.000). Celková denní ušlá vzdálenost se také lišila mezi jednotlivými měsíci u všech označených (Kruskal- Wallis H test; M1 (H5.171=33.36; p=0.000), M2 (H4.130=18.95; p=0.0008), F1 (H4.134=44.65; p=0.000), F2 (H4.125=64.12; p=0.000), F3 (H6.193=36.43; p=0.000), F4 (H3.98=21.80; p=0.001). Zvířata byla více aktivní v noci (mezi 16 a 8 hodinou ranní) než ve dne (od 8 hodiny ráno do 16 hodiny odpoledne; Mann-Whitney U test, Z=2.095; p=0.039). DISKUZE A ZÁVĚR Z výše patrných výsledků je vidět, že aktivita černé zvěře ve sledované oblasti je výrazně ovlivněna mysliveckým managementem, resp. přikrmováním, které je zde prováděno. Je zřejmé, že přikrmování ovlivňuje prostorovou aktivitu černé zvěře nejenom v zimě, kdy je předpoklad využívání krmelišť, ale v případě, že přikrmování pokračuje i během vegetační sezóny, divoká prasata intenzivně využívají snadný zdroj potravy i v období dostatku přirozených zdrojů potravy. Prase divoké je omnivorní generalista a jeho potrava závisí na regionálních environmentálních faktorech. To znamená, že využívá výhody plejády potravních zdrojů dostupných v prostředí. Naše výsledky tak podporují závěry jiných studií, které zmiňují vztah mezi množstvím dostupné potravy a velikosti domovského okrsku. 17
18 V závislosti na této hypotéze, by vzhledem k relativně chudému prostředí, kde se označená divoká prasata pohybovala, byl předpoklad velkých domovských okrsků. Nicméně jak je patrné z výsledků, domovské okrsky divokých prasat, která využívala potravu pocházející z přikrmování jsou ve srovnání s ostatními studiemi podprůměrné, a v mnoha případech výrazně menší. A právě intenzivní přikrmování tak může v relativně chudém prostředí nahradit přírodní zdroje potravy a tak ovlivnit i prostorové chování černé zvěře. Pokud připustíme výše zmíněný vliv přikrmování na aktivitu divokého prasete, může být právě přikrmování velice kontroverzní nástroj k managementu černé zvěře. V současné době je využíván jako argument zvýšení úspěšnosti při lovu, kdy lákaná zvířata jsou lovena na přikrmovacích místech. Ovšem v posledních letech se přikrmování změnilo v intenzivní krmení a v mnoha honitbách se vyskytuje několik desítek přikrmovacích/krmících míst s neustálým velkým množstvím dostupné potravy. To ale nahrává právě divokým prasatům, kdy celý systém mění v jejich výhodu. Vysoké počty krmelišť zvyšují pravděpodobnost, že při návštěvě krmeliště na krmelišti nebude nikdo lovit, a tak nikdo tlupu neohrozí. A velké dávky krmiva zaručí, že divočáci nemusí hledat další zdroj potravy. Tím pádem redukují svojí aktivitu a opět zvýší svojí šanci na přežití. To znamená, po návštěvě krmeliště, již divoká prasata nemusí nikde jinde pohybovat a hledat potravu a snižují tak šanci, že se potkají s lovci. Zároveň samozřejmě přikrmování zvyšuje kondici, resp. reprodukční úspěch a množství reprodukčně aktivních samic. Je proto nutné využívat přikrmování jako jeden z nástrojů managementu černé zvěře skutečně s uvážením a v mnohých případech je nutné změnit styl hospodaření s černou zvěří. LITERATURA Bieber C., Ruf T. (2005) Population dynamics in wild boar Sus scrofa: ecology, elasticity of growth rate and implications for the management of pulsed resource consumers. J Appl Ecol 42: Erkinaro E., Heikura E., Lindgren E., Pullianen E., Sulkava S. (1982) Occurrenceand spread of the wild boar (Sus scrofa ) in eastern Fennoscandia. Mem. Soc. FaunaFlora Fennica, 58: Feichtner B.(1998): Causes of fluctuations in the hunting kill of wild boar in the Saarland. Ztschr. Jagdwiss.,44: Geisser H., Bürgin T. (1998) Das Wildschwein. Verlag Desertina, Chur, Switzerland. Geisser H. (2000) Das Wildschwein (Sus scrofa) im Kanton Thurgau (Schweiz): Analyse der Populationsdynamik,der Habitatansprüche und der Feldschäden in einem anthropogen beeinflussten Lebensraum. Dissertation zur Erlangung der naturwissenschaftlichen Doktorwürde, Universität Zürich. Herrero J., Garcia-Serrano A., Couto S., Ortuno V.M., Garcia-Gonzalez R. (2006) Diet of wild boar Sus scrofa L. and crop damage in an intensive agroecosystem. Eur. J. Wildl. Res. 52:
19 Hladíková B., Zbořil J., Tkadlec E., (2006) Populační dynamika prasete divokého (Sus scrofa) na střední Moravě. Lynx, n.s.,39,:55-62 Choquenot D., McIlroy J., Korn T. (1996) Managing vertebrate pests: wild pigs. Bureau of Resource Sciences, Australian Government, Publishing Service, Canberra, Australia. Keuling O., Lauterbach K., Stier N., Roth M. (2010) Hunter feedback of individually marked wild boar Sus scrofa L.: dispersal and efficiency of hunting in northeastern Germany. Eur J Wildl Res 56: Massei G., Genov P. V. (2004) The environmental impact of wild boar. Galemys 16: Massei G.,Genov P. V., Staines B.W. (1996) Diet, food availability and reproduction of Wild Boar in a Mediterranean area. Acta Theriologica 41 (3), Schley L., Roper T.J.(2003) Diet of wild boar Sus scrofa in Western Europe, with particular reference to consumption of agricultural crops, MAMMAL REVIEW 33 (1): Servanty S., Gaillard J.M., Allaine D., Brandt S., Baubet E. (2007) Litter size and fetal sex ratio adjustment in a highly polytocous species: the wild boar. Behavioral Ecology, 18, Kontakt: Miloš Ježek, Katedra myslivosti a lesnické zoologie, Fakulta lesnická a dřevařská, Česká zemědělská univerzita v Praze, Kamýcká 129, Praha 6, jezekm@fld.czu.cz 19
20 Vábení zvěře historie a jeho praktické využití v současnosti Václav Svoboda Historie vábení sahá do hluboké minulosti, o čemž svědčí i nejstarší nálezy vábniček, které jsou staré šest a půl tisíce let. Vábničky od té doby samozřejmě prošly značným vývojem i rozvojem. Jejich trvanlivosti ale i kvalitě zvuku velmi pomohl vynález umělých hmot, který prakticky zajistil jejich věčnost. První publikace u nás o vábení zvěře byla vydána již v roce 1909, jejímž autorem je B. Podorebský, což je pseudonym známého publicisty, jehož pravé jméno je Brandejs. Z výše uvedeného je zřejmé, že vábení je skutečně stará záležitost a má velmi zajímavou a bohatou historii. Pro úplnost zde uvádím popisem typy vábniček: 1) S uzavřeným jazýčkem (většina vábniček na srnčí zvěř a predátory). 2) S otevřeným jazýčkem (nekrytým - většinou vábničky na predátory). 3) S gumičkou (vábničky, které se přilepí na patro v ústech a je možné je nosit i celý den). 4) Mechanické (např. zvonění kachen, křepelka, veverka, straka ap.). 5) Takzvané "kousací vábničky" - regulují se stiskem rtů nebo zubů (např. ruské vřeštidlo, vrána nebo anglická vábnička na predátory). 6) Elektronické vábničky (magnetofony - tyto jsou u nás zakázány zákonem, často se používají např. v Americe nebo Itálii). 7) Rohy, mušle a vábnice na jeleny (u těchto vábnic se jedná pouze o zesílení a modulaci zvuku, ale základem je, že zvuk vychází zhrdla vábiče). Využívání hlasů zvěře bylo například ověřeno pokusy, kdy při líhnutí vajec byl použit hlas slepice příslušného druhu (bažant, koroptev) a bylo tím dosaženo vylíhnutí vajec v krátkém časovém úseku. Další zajímavostí je, že už v jednom dni lze rozeznat pohlaví kuřat s využitím sonografu a spektroanalyzátoru. Také byly zjištěny zajímavé poznatky při agresivitě bažantích kuřat (ozobávání), a to, že při pravidelném přehrávání hlasu slepice agresivita u kuřat mizí. O široké škále hlasů jednotlivých druhů zvěře svědčí jeden příklad za všechny. V Berlíně je muzeum hlasová banka všech známých hlasů zvěře. Zde je uchováván hlas lišky obecné, který je zde zaznamenán ve více než dvěstě druzích nebo variantách hlasů tohoto druhu. 20
21 Myslivecká konference 2015 Sborník referátů Vydal: Moravskoslezský kraj, 28. října 117, Ostrava Tisk: Moravskoslezský kraj, 28. října 117, Ostrava 21 stran ISBN: Náklad 120 výtisků Ostrava
Moravskoslezská společnost pro ochranu přírody a myslivost o.p.s. Výroční zpráva 2015
Moravskoslezská společnost pro ochranu přírody a myslivost o.p.s. Výroční zpráva 2015 Zpracoval: Bc. Martin Hlaváč, 30. 6. 2016 1 Společnost a její struktura v roce 2015 Kontaktní údaje: Starobělská 461/103,
VíceVěrnost černé zvěře domovským okrskům
ha Věrnost černé zvěře domovským okrskům Miloš Ježek & Tomáš Kušta Katedra myslivosti a lesnické zoologie Fakulta lesnická a dřevařská Česká zemědělská univerzita v Praze Anotace Černá zvěř je obecně považována
VícePrávní úprava (mysliveckých) spolků v novém občanském zákoníku Petr Tomášek
Právní úprava (mysliveckých) spolků v novém občanském zákoníku Petr Tomášek katedra obchodního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy Struktura prezentace nové povinnosti mysliveckých spolků a) změna
VíceŠkolení lektorů a zkušebních komisařů ČMMJ, z.s. IV. skupina Péče o zvěř a její chov
Školení lektorů a zkušebních komisařů ČMMJ, z.s. IV. skupina Péče o zvěř a její chov Cíle a metody chovů zvěře Co je cílem chovu zvěře? Zachovat populace původních druhů zvěře (plus zvěře mufloní) v početních
VíceVliv mysliveckého hospodaření na pohybovou aktivitu a chování zvěře
Vliv mysliveckého hospodaření na pohybovou aktivitu a chování zvěře Miloš Ježek Katedra myslivosti a lesnické zoologie Fakulta lesnická a dřevařská Česká zemědělská univerzita v Praze O projektu 2009 2017
VíceČeskomoravská myslivecká jednota, z.s. Okresní myslivecký spolek Benešov
Českomoravská myslivecká jednota, z.s. Okresní myslivecký spolek Benešov MYSLIVECKÁ KOMISE Lov vybraných druhů zvěře na okrese Benešov od roku do roku v grafech ORP Benešov 62 689 ha ORP Votice 23 93 ha
VíceMYSLIVECKÁ KONFERENCE 2009
Krajský úřad, odbor životního prostředí a zemědělství MYSLIVECKÁ KONFERENCE 2009 Myslivecká a veterinární legislativa, škody způsobené černou zvěří SBORNÍK REFERÁTŮ 13. listopadu 2009 zasedací místnost
VícePovinnosti spolků vyplývající z přechodných ustanovení NOZ
Povinnosti spolků vyplývající z přechodných ustanovení NOZ Spolkový rejstřík Mgr. Jana Dočkalová advokátka místopředsedkyně CASL První sportovně-právní workshop Praha 28.3.2014 Povinnosti spolků vyplývající
VíceMetodický pokyn orgánům státní správy pro redukci početních stavů spárkaté zvěře na území České republiky
V PRAZE DNE 4. ČERVENCE 2008 Č.J.: 23485/2008-16200 Všem krajským úřadům a Magistrátu hlavního města Prahy Metodický pokyn orgánům státní správy pro redukci početních stavů spárkaté zvěře na území České
VícePrávnické osoby podle NOZ. 118 Právnická osoba má právní osobnost od svého vzniku do svého zániku
Právnické osoby podle NOZ 118 Právnická osoba má právní osobnost od svého vzniku do svého zániku od 1. 1. 2014 NOZ, ZOK, zákon č. 304/2013 Sb. o rejstřících právnických a fyzických osob regulace právnických
VíceNový občanský zákoník
Jeho dopady do sportovního prostředí únor 2014 Platí od 1. 1. 2014 Ruší zákon č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů NOZ nově upravuje činnost občanských sdružení Automaticky mění formu na SPOLEK Z organizačních
VíceOkresní myslivecký spolek Benešov z.s. Lov vybraných druhů zvěře na okrese Benešov od roku 1994 do roku 2014 v grafech
Okresní myslivecký spolek Benešov z.s. MYSLIVECKÁ KOMISE Lov vybraných druhů zvěře na okrese Benešov od roku do roku 214 v grafech Zpracoval: Zdeněk Kůta Zdroj dat: ÚHÚL a ORP Benešov, Vlašim a Votice
Více553/2004 Sb. VYHLÁŠKA. Strana 1 / 26. ze dne 26. října 2004
553/2004 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 26. října 2004 o podmínkách, vzoru a bližších pokynech vypracování plánu mysliveckého hospodaření v honitbě Ministerstvo zemědělství stanoví podle 36 odst. 6 zákona č. 449/2001
VíceProgram péče o velké šelmy
Program péče o velké šelmy Petr Koubek, Jarmila Krojerová, Miroslava Barančeková Ústav biologie obratlovců AV ČR, v.v.i. Příprava Programů péče o velké šelmy je evropským tématem již celá desetiletí. Na
VíceZměny v dobách lovu zvěře 2016
Změny v dobách lovu zvěře 2016 RNDr. Jiří ZBOŘIL, člen Myslivecké rady ČMMJ Od 1.1.2016 bude účinná vyhláška o době lovu jednotlivých druhů zvěře a o bližších podmínkách provádění lovu č. 343/2015. Původní
VíceMyslivecká konference 2014
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------- -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
VíceAktiv mysliveckých hospodářů
ČMMJ, z.s. Okresní myslivecký spolek Benešov Aktiv mysliveckých hospodářů Benešov 11. 10. 2016 Program Prezentace od 16.00 do 16.30 hod. Zahájení a přivítání v 16.30 hod. Informace od zástupců státní správy
VíceMinisterstvo zemědělství stanoví podle 36 odst. 6 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění zákona č. 59/2003 Sb., (dále jen "zákon"):
553/2004 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ze dne 26. října 2004 o podmínkách, vzoru a bližších pokynech vypracování plánu mysliveckého hospodaření v honitbě Ministerstvo zemědělství stanoví podle
VíceTento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Životní prostředí zvěře a nejvýznamnější interakce mezi zvěří a prostředím Jiří Kamler Tento
VíceSESTAVOVÁNÍ PLÁNU MYSLIVECKÉHO HOSPODAŘENÍ a NÁRODNÍ LESNICKÝ PROGRAM II
SESTAVOVÁNÍ PLÁNU MYSLIVECKÉHO HOSPODAŘENÍ a NÁRODNÍ LESNICKÝ PROGRAM II NÁRODNÍ LESNICKÝ PROGRAM II Nejvyšší koncepční materiál lesního hospodářství Pro období do roku 2013 Schválen vládou ČR 1. 10. 2008
VíceMyslivecké plánování a statistika. Ing. Zdeněk Vala, Ph.D.
Myslivecké plánování a statistika Ing. Zdeněk Vala, Ph.D. Plán mysliveckého hospodaření, myslivecká evidence a statistika Právní předpisy 36, 37, 38 zákona č. 449/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů
VícePřipravila Legislativní rada ČOV v souvislosti s přijetím nového občanského zákoníku a z něho vyplývajících změn pro občanská sdružení
INFORMACE K NOVÉMU OBČANSKÉMU ZÁKONÍKU PRO SPORTOVNÍ ORGANIZACE OBČANSKÁ SDRUŽENÍ Připravila Legislativní rada ČOV v souvislosti s přijetím nového občanského zákoníku a z něho vyplývajících změn pro občanská
VíceN á v r h ZÁKON. ze dne. 2013, Čl. I
N á v r h ZÁKON ze dne. 2013, kterým se mění zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti,
VícePéče o zvěř I. Ing. Zdeněk Vala, Ph.D.
Péče o zvěř I. Ing. Zdeněk Vala, Ph.D. Chov a ochrana zvěře zákon o myslivosti č. 449/2001 Sb. vyhláška 491/2002 Sb. o způsobu stanovení minimálních a normovaných stavů zvěře a o zařazování honiteb nebo
VíceNávrh na zápis změny zapsaných údajů do spolkového rejstříku
G64D-9XL-GYDY8 Návrh na zápis změny zapsaných údajů do spolkového rejstříku Soud Ulice Číslo domu 1556 PSČ 53002 I. REJSTŘÍKOVÝ SOUD, KTERÉMU JE NÁVRH URČEN Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích
VíceS T A N O V Y mysliveckého sdružení o.s. Čl. 1 Základní ustanovení
S T A N O V Y mysliveckého sdružení o.s. Název : Myslivecké sdružení Chotyně-o.s. Sídlo : Chotyně Grabštejn 10,PSČ 46334 Hrádek nad Nisou IČ : 70 93 04 57 Čl. 1 Základní ustanovení l. Myslivecké sdružení
VícePrávní rámec sportovních organizací v ČR Jan Exner 8. října 2018
Právní rámec sportovních organizací v ČR Jan Exner exner@olympic.cz 8. října 2018 Obsah I. Základy právní úpravy sportovních organizací - spolků II. Založení a vznik spolku III. Stanovy spolku IV. Organizace
VíceZvýšení transparentnosti právnických osob v důsledku rekodifikace soukromého práva
Zvýšení transparentnosti právnických osob v důsledku rekodifikace soukromého práva Občanský zákoník Zákon o statusu veřejné prospěšnosti Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob Účinnost
VíceACTION POINTS.
ACTION POINTS www.biodiversitymanifesto.com Lov je velmi oblíbeným způsobem rekreace v přírodě, který praktikuje 7 miliónů lovců a myslivců napříč celou Evropou. Lov je jeden z nejstarších způsobů využívání
Vícezákoník, zákon o obchodních korporacíh č.90/2012 sb., veřejných rejstřících právnických a fyzických osob.
OD 1/1/2014 nabyl účinnost zákon č. 89/2012 sb., občanský zákoník, zákon o obchodních korporacíh č.90/2012 sb., z ákon o nabytí nemovitých věcí a zákon č. 304/2013 sb. o veřejných rejstřících právnických
VíceSTANOVY. Čl. 3 Cíl činnosti spolku
Spolek rodičů a přátel ZŠ a MŠ Chocerady STANOVY Čl. 1 Název a sídlo Název spolku: Spolek rodičů a přátel ZŠ a MŠ Chocerady (dále jen spolek ). Sídlo spolku: 257 24 Chocerady 267 Změna adresy sídla spolku
VíceI. Rejstříkový soud. 1 Adresa rejstříkového soudu, jemuž je návrh určen. Aktuální adresy jednotlivých rejstříkových soudů lze
I. Rejstříkový soud 1 Adresa rejstříkového soudu, jemuž je návrh určen. Aktuální adresy jednotlivých rejstříkových soudů lze najít na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti ČR (www.justice.cz)
VíceKatedra myslivosti a lesnické zoologie
Katedra myslivosti a lesnické zoologie BLACKSPOTS: Místa křížení zelené a dopravní infrastruktury TAČR Řešitel: CDV ČZU v Praze http://www.srazenazver.cz/cz/ Projekt na 2 roky (2016 a 2017) Monitoring
VíceZávazný výklad postupu při zápisu pobočných spolků ČZS do spolkového rejstříku
Závazný výklad postupu při zápisu pobočných spolků ČZS do spolkového rejstříku Podle zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (dále jen rejstříkový zákon ) a ve smyslu
VíceÚprava občanského sdružení je vedena v ustanovení zákona č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů.
ROZBOR: Postavení občanského sdružení a postavení obecně prospěšné společnosti (v současné právní úpravě i ve světle nového občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014) I. Občanské sdružení: Úprava občanského
VíceAktiv mysliveckých hospodářů
ČMMJ, z.s. - Okresní myslivecký spolek Benešov Aktiv mysliveckých hospodářů Benešov 16. 10. 2018 Program Prezentace od 16.00 do 16.30 hod. Zahájení a přivítání v 16.30 hod. Představení nových produktů
VíceSpolečenství přátel Cyrilometodějské školy Brno, z.s.
Společenství přátel Cyrilometodějské školy Brno, z.s. STANOVY SPOLKU I. Úvodní ustanovení 1. Klub přátel Cyrilometodějské školy v Brně, ve smyslu zákona č.83/1990 Sb., o sdružování občanů, se s účinností
VíceCHOVY ZVĚŘE V OLOMOUCKÉM KRAJI A ČESKÉ REPUBLICE ZPĚTNÝ PROPOČET
V. ZPĚTNÝ PROPOČET Kapitola obsahuje srovnání trendu odlovu (červená křivka), sčítání (zelená křivka) a zpětného propočtu početních stavů z vykázaného odlovu (modrá křivka při poměru pohlaví 1:1, oranžová
VíceJak na to aneb jak založit spolek
Jak na to aneb jak založit spolek (Informace pro nově vznikající spolky a transformovaná občanská sdružení) Název spolku Název spolku musí obsahovat slovo spolek, zapsaný spolek anebo zkratku z. s. Název
VícePráci hodnotíme takto: 1. Myslivecké hospodaření
ZPRÁVA REVIZNÍ KOMISE na VČS MS Hrabišín, o.s. konané 30. března 2013 Revizní komise, ve složení: Aleš Hás a Jakub Drimaj, předkládá výroční členské schůzi následující zprávu o hodnocení činnosti MS Hrabišín,
VíceVÝROČNÍ ZPRÁVA. Jihočeská společnost pro ochranu přírody a myslivost o.p.s.
Jihočeská společnost pro ochranu přírody a myslivost o.p.s. VÝROČNÍ ZPRÁVA 2013 SPOLEČNOST A JEJÍ STRUKTURA v roce 2013 Kontaktní údaje adresa sídla: Klostermannova 7 Správní rada předseda: Ing. Roman
Více7/2004 Sb. VYHLÁŠKA. ze dne 17. prosince o posouzení podmínek pro bažantnice a o postupu, jakým bude vymezena část honitby jako bažantnice
7/2004 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 17. prosince 2003 o posouzení podmínek pro bažantnice a o postupu, jakým bude vymezena část honitby jako bažantnice Ministerstvo zemědělství stanoví podle 68 zákona č. 449/2001
VíceTento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Úloha státní správy myslivosti v managementu populací zvěře Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti
VíceVýukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:
VíceStatut MAS Zlatá cesta, o. p. s. Čl. 1 Úvodní ustanovení
Statut MAS Zlatá cesta, o. p. s. Čl. 1 Úvodní ustanovení 1. MAS Zlatá cesta, o. p. s. (dále jen společnost ) vznikla dne 3. srpna 2006 zápisem do rejstříku obecně prospěšných společností vedeného Krajským
VíceVěc: Výjimka z ochranných podmínek zvláště chráněných živočichů druhu netopýr dlouhouchý (Plecotus austriacus) výzkum rozhodnutí.
Praha: 13. 6. 2018 Číslo jednací: 060990/2018/KUSK Spisová značka: SZ_060990/2018/KUSK/5 Vyřizuje: Mgr. Pavel Sýkora l. 932 Značka: OŽP/Sy Věc: Výjimka z ochranných podmínek zvláště chráněných živočichů
VíceParlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Strana 1442 Sbírka zákonů č. 134 / 2013 134 ZÁKON ze dne 7. května 2013 o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností a o změně dalších zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně
VíceŠkolení lektorů a zkušebních komisařů ČMMJ, z.s. III. skupina - Myslivecká zoologie
Školení lektorů a zkušebních komisařů ČMMJ, z.s. III. skupina - Myslivecká zoologie Cíl Proces akreditace lektorů Sjednocení úrovně znalostí Vytvoření závazných okruhů Novinky a nové trendy (vydání nových
VíceVytváření vhodných biotopových podmínek pro divokou populaci bažanta obecného v kulturní krajině (zahraniční x ČR) Ing. Tomáš Zíka, Ph.D.
Vytváření vhodných biotopových podmínek pro divokou populaci bažanta obecného v kulturní krajině (zahraniční x ČR) Ing. Tomáš Zíka, Ph.D. Ostrava, Česká republika absence koncepce absence výzkumných aktivit
VíceŠkolení lektorů a zkušebních komisařů ČMMJ, z.s. II. skupina - Myslivost a legislativa
Školení lektorů a zkušebních komisařů ČMMJ, z.s. II. skupina - Myslivost a legislativa Obecné poznámky Cíl Seznámit uchazeče se základními právními předpisy týkající se výkonu myslivecké praxe v honitbě
VíceAnalýza výskytu a škod způsobených Sus scrofa na polních plodinách
Analýza výskytu a škod způsobených Sus scrofa na polních plodinách doc. Ing. Jan Mikulka,CSc., Ing. Jan Štrobach, Ph.D. Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha - Ruzyně Škody působené zvěří na
VíceZměny v informačním systému evidence obyvatel po 1. červenci 2010
Změny v informačním systému evidence obyvatel po 1. červenci 2010 Dnem 1. července 2010 nabude účinnosti významná novela zákona č. 133/2000 Sb. o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých
VíceSpolek rodičů při ZŠ Novolíšeňská, Brno. Stanovy. Článek I. Název Spolku Spolek rodičů při ZŠ Novolíšeňská, Brno (dále jen Spolek )
Spolek rodičů při ZŠ Novolíšeňská, Brno Stanovy Článek I. Název Spolku Spolek rodičů při ZŠ Novolíšeňská, Brno (dále jen Spolek ) Článek II. Sídlo Spolku Novolíšeňská 2411/10, Brno, PSČ 628 00 Článek III.
VícePříspěvky poskytnuté sazbou
Zákon č. 455/2011Sb., o státním rozpočtu na rok 2012 Příloha č. 9 G. Příspěvky na vybrané činnosti mysl. hospodaření K. Chov a výcvik národních plemen loveckých psů a loveckých dravců G. Příspěvky na vybrané
VíceDozor v myslivosti. Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti. Ing. František Malý
Dozor v myslivosti Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti Ing. František Malý Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 V roce 2006 byl
VíceDržitel honitby (jméno, popř. jména, obchodní firma nebo název / adresa trvalého pobytu, popř. u cizinců adresa pobytu / sídlo) ...
Příloha 1/str. 1 Obecní úřad obce s rozšířenou působností: Příloha č. 1 k vyhlášce č. 553/2004 Sb. Mysl/1 Evid. číslo honitby Počet příloh PLÁN MYSLIVECKÉHO HOSPODAŘENÍ V HONITBĚ ČÁST PLÁN CHOVU A LOVU
VíceTento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Dozory v myslivosti Ing. František Malý, kú Olomouckého kraje V roce 2006 byl z velké části
VíceSTANOVY. spolku SK Viktorie, z.s. čl. I. Název a sídlo, působnost a charakter spolku
STANOVY spolku SK Viktorie, z.s. čl. I Název a sídlo, působnost a charakter spolku 1) SK VIKTORIE, z.s. (dále jen zapsaný spolek ) je spolkem, který je založen jako volný spolek fyzických osob, sdružující
VíceSdružení hasičů Čech Moravy a Slezska. STANOVY změny 2014
Sdružení hasičů Čech Moravy a Slezska STANOVY změny 2014 Změna Stanov 2014 - Stanovy SH ČMS je možné mezi sjezdy SH ČMS měnit vyžaduje li to závažný a neodkladný zájem sdružení. - Změnu stanov doporučil
VíceStanovy Mustang Riders Club, z. s.
Stanovy Mustang Riders Club, z. s. Článek 1 Název, působnost, sídlo a symboly 1. Spolek s názvem Mustang Riders Club, z. s., zkratka MRC, je samosprávným a dobrovolným svazkem členů, kteří vlastní nebo
VíceNovela zákona o myslivosti Ministerstvo zemědělství
Novela zákona o myslivosti Ministerstvo zemědělství 9. 3. 2016 162r 1 Obsah Zadání k novelizaci zákona Plán mysliveckého hospodaření Kontrola plnění plánu lovu Škody způsobované zvěří narovnání Doby lovu,
VíceStanovy Sdružení přátel ISŠ Vysoké nad Jizerou, z. s. Úplné znění ke dni Čl. 1 Úvodní ustanovení
Stanovy Sdružení přátel ISŠ Vysoké nad Jizerou, z. s. Úplné znění ke dni 24. 11. 2015 Čl. 1 Úvodní ustanovení 1. Název spolku: Sdružení přátel ISŠ Vysoké nad Jizerou, z. s. (dále též spolek ). 2. Sídlo
VíceSeminář k metodice pro standardizaci MAS v programovém období 2014-2020. Spolky a ZSPO
Seminář k metodice pro standardizaci MAS v programovém období -2020 Spolky a ZSPO Brno, Praha JUDr. Lenka Deverová lenka.deverova@iol.cz www.deverova.cz Spolky a ZSPO v NOZ Občanská sdružení 3045 sdružení
VíceSTANOVY SPOLKU SRPŠ při SPŠPaS Pardubice z. s.
STANOVY SPOLKU SRPŠ při SPŠPaS Pardubice z. s. Čl. 1 Název, forma a sídlo 1.1 Název spolku je SRPŠ při SPŠPaS Pardubice z. s.. 1.2 Sídlo spolku je umístěno na adrese Náměstí Republiky 116, 531 14 Pardubice.
VíceHonební společenstvo Radíkov se sídlem v Radíkově 48
Honební společenstvo Radíkov se sídlem v Radíkově 48 Zve Všechny členy honebního společenstva na jednání valné hromady honebního společenstva, která se bude konat dne 1.3.2013 v 18.00 v budově bývalé školy.
VíceM Ě S T S K Ý Ú Ř A D B L A N S K O
str. 1 M Ě S T S K Ý Ú Ř A D B L A N S K O odbor životního prostředí nám. Republiky 1, 678 01 Blansko Mysl / 1 Evid. číslo honitby Počet příloh Honitba (název) PLÁN MYSLIVECKÉHO HOSPODAŘENÍ V HONITBĚ ČÁST
VíceNEVÝDĚLEČNÉ ORGANIZACE V TEORII
NEVÝDĚLEČNÉ ORGANIZACE V TEORII Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Nevýdělečné organizace v teorii VÁCLAV DOBROZEMSKÝ JAN STEJSKAL Vzor citace: DOBROZEMSKÝ, V.; STEJSKAL, J. Nevýdělečné
VíceDYNAMIKA SKLADBY LOVU ZVĚŘE
IV. DYNAMIKA SKLADBY LOVU ZVĚŘE Kapitola analyzuje myslivecké hospodaření v členění podle kategorií samčí, samičí a mladá zvěř. Porovnání ČR a OK je ve dvou rovinách: První dva grafy znázorňují vykázaný
VíceStanovy občanského sdružení ErnetFree
Stanovy občanského sdružení ErnetFree dle zákona č.83/1990 Sb. o sdružování občanů platný k 1.9.2005 1 Čl. 1 Základní ustanovení 1) Sdružení má název: ErnetFree (dále jen sdružení ). 2) Sdružení je právnickou
VíceStanovy občanského sdružení ErnetFree dle zákona č.83/1990 Sb. o sdružování občanů
Stanovy občanského sdružení ErnetFree dle zákona č.83/1990 Sb. o sdružování občanů Čl. 1 Základní ustanovení 1) Sdružení má název: ErnetFree (dále jen sdružení ). 2) Sdružení je právnickou osobou ve smyslu
VíceTransformace občanského sdružení na spolek. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ)
Transformace občanského sdružení na spolek Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen NOZ) 3045 NOZ Sdružení se považují za spolky podle NOZ. Sdružení má právo změnit svoji právní formu na ústav
VíceSTANOVY MYSLIVECKÉHO SPOLKU. Myslivecký spolek Horní Lhota
STANOVY MYSLIVECKÉHO SPOLKU Název mysliveckého spolku: Myslivecký spolek Horní Lhota Sídlo: SLAVĚTÍN 47 257 08 NAČERADEC IČO: 49828878 Čl. 1 Základní ustanovení 1. Myslivecký spolek (dále jen "spolek")
VíceVážené dámy, pánové, členové honebního společenstva
Vážené dámy, pánové, členové honebního společenstva Sešli jsme se k zhodnocení roku 2013, který nebyl pro drobnou zvěř rokem dobrým. Pozdní nástup jara s nízkými teplotami a četnými srážkami v době líhnutí
VíceDlouhodobý monitoring rysa ostrovida a vlka obecného v CHKO Beskydy a Kysuce
Dolní Lomná, Návstěvnické centrum URSUS - 4.12.2018 Dlouhodobý monitoring rysa ostrovida a vlka obecného v CHKO Beskydy a Kysuce Miroslav Kutal 1,2, Martin Duľa 1,2 & Michal Bojda 2 1 Ústav ekologie lesa,
VíceIII. Návrh NAŘÍZENÍ VLÁDY. ze dne... 2015,
III. Návrh NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne... 2015, kterým se mění nařízení vlády č. 30/2014 Sb., o stanovení závazných pravidel poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích a na vybrané myslivecké činnosti,
VíceOBSAH. Seznam zkratek...11 Seznam zkratek některých použitých právních předpisů...12 Použité právní předpisy...14 Předmluva...16
OBSAH Seznam zkratek...11 Seznam zkratek některých použitých právních předpisů...12 Použité právní předpisy...14 Předmluva...16 1 Úvod do problematiky neziskových organizací...19 1.1 Vymezení pojmů...19
VíceSBTS HOSTINNÉ, p.s. STANOVY. Hostinné ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Článek SBTS Hostinné, p.s. má sídlo Dobrá mysl 874, Hostinné
SBTS HOSTINNÉ, p.s. STANOVY Hostinné 2016 ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Článek 1 1.1. Název pobočného spolku: SBTS Hostinné, p.s. 1.2. SBTS Hostinné, p.s. má sídlo Dobrá mysl 874, 543 71 Hostinné 1.3. ČSÚ přidělil
VíceRejstřík sportovních organizací, sportovců, trenérů a sportovních zařízení
Rejstřík sportovních organizací, sportovců, trenérů a sportovních zařízení Úvodní seminář, 21.3.2018, MŠMT 1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská 529/5, Malá Strana, 118 12 Praha 1
VíceSpolek rodičů a příznivců. Gymnázia Cheb S T A N O V Y
Spolek rodičů a příznivců Gymnázia Cheb S T A N O V Y Čl. 1 Charakter a cíle 1.1 Název spolku: Spolek rodičů a přátel Gymnázia Cheb 1.2 Spolek rodičů a příznivců Gymnázia Cheb, je samosprávný a dobrovolný
VíceMyslivecký spolek Golčův Jeníkov Podmoky Kopaniny č.p. 48 IČO : STANOVY SPOLKU. Znění platné ke dni 5. Května 2015.
Myslivecký spolek Golčův Jeníkov Podmoky Kopaniny č.p. 48 IČO : 68208812 STANOVY SPOLKU Znění platné ke dni 5. Května 2015. Článek 1. Základní ustanovení. 1.Název spolku : Myslivecký spolek Golčův Jeníkov,
Vícewww.akkliment.cz kliment@akkliment.cz Ustanovení přechodná a závěrečná ( 3028-3081) Přechodná ustanovení ( 3028-3079) Všeobecná ustanovení ( 3028-3035) Právnické osoby ( 3041-3053) 3041 [Právní povaha
VíceVýroční jednání Kozojedských myslivců.
Výroční jednání Kozojedských myslivců. V sobotu 14. 2. 2015 proběhla výroční členská schůze kozojedských myslivců. Předseda mysliveckého sdružení Václav Prusík ve svém úvodním vystoupení zhodnotil činnost
VíceMONITORING CHŘÁSTALA POLNÍHO (CREX CREX) ZÁPADNÍ ČÁST ŠUMAVY 2016
MONITORING CHŘÁSTALA POLNÍHO (CREX CREX) ZÁPADNÍ ČÁST ŠUMAVY 2016 Úvod: Monitoring početnosti volajících samců chřástala polního čeleď (Rallidae). je pokračováním dlouholetého sledování populační dynamiky
Vícejednání Zastupitelstva města Ústí nad Labem
jednání Zastupitelstva města Ústí nad Labem dne: 7.12.2016 bod programu: 39 věc: Poskytnutí finanční podpory mysliveckým sdružením k odlovu černé zvěře na nehonebních a navazujících pozemcích v Ústí nad
VícePokyny k vyplnění formuláře pro podání návrhu na zápis nebo zápis změny zapsaných údajů do obchodního rejstříku u společnosti s ručením omezeným.
I. Rejstříkový soud 1 Adresa rejstříkového soudu, jemuž je návrh určen. Aktuální adresy jednotlivých rejstříkových soudů lze najít na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti ČR (www.justice.cz)
VíceManagement populací zvěře. kvalita populací (plánování II)
Management populací zvěře kvalita populací (plánování II) Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Výkon práva myslivosti Součástí
VícePovinné uveřejňování smluv, Registr smluv - týden před zahájením ostrého provozu
si dovoluje Vás pozvat na speciální praktický konzultační seminář Povinné uveřejňování smluv, Registr smluv - týden před zahájením ostrého provozu (Prodloužený seminář lze vzít s sebou smlouvy a jiné podklady
VíceVzdělávání úředníků státní správy a samosprávy v oblasti nového soukromého práva a doprovodné legislativy, reg. č. CZ.1.04/4.1.00/B6.
Vzdělávání úředníků státní správy a samosprávy v oblasti nového soukromého práva a doprovodné legislativy, reg. č. CZ.1.04/4.1.00/B6.00021 Právnické osoby Definice právnické osoby PO je organizovaný útvar,
VíceČl. I Úvodní ustanovení
Stanovy Singulární společnosti Nedašov, o.s. občanského sdružení zřízeného na základě zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, Čl. I Úvodní ustanovení 1. Název občanského
VíceStanovy Javornického rozvojového spolku
Stanovy Javornického rozvojového spolku 1 Název a sídlo spolku Název spolku zní: Sídlem spolku je: Javornický rozvojový spolek Javorník 42, 384 73 Vacov 2 Právní postavení spolku (1) Javornický rozvojový
VíceLETTER 4/2017 NEWSLETTER 4/2017. Skutečný majitel právnické osoby Novela tzv. AML zákona
LETTER 4/2017 NEWSLETTER 4/2017 Skutečný majitel právnické osoby Novela tzv. AML zákona I. Definice skutečného majitele Nová definice skutečného majitele je obsažena v zákoně č. 253/2008 Sb., o některých
VíceStanovy spolku. Pernštejn.net, z.s.
1 Stanovy spolku Pernštejn.net, z.s. Čl. I. Základní ustanovení 1 Pernštejn.net, z.s. (dále též jen spolek) je dobrovolný, nezávislý a neziskový spolek fyzických a právnických osob. 2 Sídlo spolku je umístěno
VíceSTANOVY Spolku Spolek majitelů lesa Rašín
STANOVY Spolku Spolek majitelů lesa Rašín I. Úvodní ustanovení a výklad pojmů pro účely těchto stanov 1. "OZ" se rozumí zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, 2. "Pozemky Spolku" se rozumí souhrnné označení
VíceZákladní údaje o honitbách, stavu a lovu zvěře 2015
Základní údaje o honitbách, stavu a lovu zvěře 2015 Metodické vysvětlivky I. Základní údaje o honitbách II. Klasifikace honiteb normované a minimální stavy zvěře a výměra honebních ploch podle jakostních
VíceProcesní úprava. Zákon o zvláštních řízeních soudních (dále ZZŘ) Zákon o veřejných rejstřících fyzických a právnických osob (dále jen ZVŘ)
Procesní úprava Zákon o zvláštních řízeních soudních (dále ZZŘ) Zákon o veřejných rejstřících fyzických a právnických osob (dále jen ZVŘ) ZZŘ Účinnost od 1.ledna 2014 Ve vztahu k občanskému soudnímu řádu
VícePARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2003 IV. volební období. návrh zastupitelstva Královéhradeckého kraje. na vydání
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2003 IV. volební období 330 návrh zastupitelstva Královéhradeckého kraje na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění zákona
VíceVeřejný rejstřík od 2014. Závazný výklad postupu při zápisu pobočných spolků do spolkového rejstříku
Veřejný rejstřík od 2014 Závazný výklad postupu při zápisu pobočných spolků do spolkového rejstříku (01/14) Poplatky a formuláře - veřejný rejstřík od 2014 Novela zákona o soudních poplatcích zahrnuje
VíceStanovy. spolku. Klatovské kočky z.s.
Stanovy spolku Klatovské kočky z.s. Název spolku: Klatovské kočky z.s. Sídlo spolku: Hálkova 157, 339 01 Klatovy Kraj: Plzeňský Čl. 1 Základní ustanovení 1.) Název spolku: Klatovské kočky z.s. 2.) Sídlo
VíceZávěrečná zpráva o projektu
KVK11_hadi_ZZ_790_w.doc str. 1 Závěrečná zpráva o projektu Grantový program Karlovarského kraje Údaje o projektu název projektu: Podpora populace užovky stromové Evidenční číslo smlouvy: D 790/2011 program:
Více