Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 2016

Transkript

1 Ústav zemědělské ekonomiky a informací Kontaktní pracoviště FADN CZ Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za rok 216 Samostatná příloha ke Zprávě o stavu zemědělství ČR za rok 216 Praha 217

2 Kontaktní pracoviště FADN CZ pod vedením Ing. J. Hanibala Ústav zemědělské ekonomiky a informací ISBN

3 Použité zkratky AWU ČPH ČSÚ DG AGRI DJ DZČ EHS EK ES EU EV EZ FADN FFI FSS FWU HPH KZ LFA MZe o. p. OGA OZE PFO PGRLF POR PPO PRV PVP RV SAPS SO Annual Work Unit (roční pracovní jednotka) čistá přidaná hodnota Český statistický úřad Directorate General for Agriculture and Rural Development (Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova) dobytčí jednotka důchod ze zemědělské činnosti Evropské hospodářské společenství Evropská komise Evropské společenství Evropská unie ekonomická velikost ekologické zemědělství Farm Accountancy Data Network (Zemědělská účetní datová síť) Family Farm Income (důchod ze zemědělské činnosti) Farm Structure Survey (Strukturální šetření v zemědělství) Family Work Unit (plně zaměstnaní neplacení pracovníci) hrubá přidaná hodnota konvenční zemědělství Less Favoured Areas (méně příznivé oblasti) Ministerstvo zemědělství ČR orná půda Other Gainful Activities (ostatní výdělečné činnosti) obnovitelné zdroje energie podniky fyzických osob Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond prostředky ochrany rostlin podniky právnických osob Program rozvoje venkova přechodné vnitrostátní podpory rostlinná výroba Single Area Payment Scheme ( ednotná platba na plochu) Standard Output (standardní produkce) 4

4 SZIF Státní zemědělský intervenční fond UAA Utilised Agricultural Area (využívaná zemědělská půda) ÚZEI Ústav zemědělské ekonomiky a informací VCS Voluntary Coupled Support (dobrovolná podpora vázaná na produkci) VZ výrobní zaměření z. p. zemědělská půda ZOP zkrmující objemnou píci ŽV živočišná výroba 5

5 Summary The Liaison Agency FADN CZ at the Institute of Agricultural Economics and Information has been commissioned by the Ministry of Agriculture of the CR to operate the Farm Accountancy Data Network (FADN), which, since its establishment in 1965 by Council Regulation EEC No. 79/65, has been the main information source of the European Commission about a real economic situation of the farms. The sample survey of economic results of farms within the FADN network included respondents in 216. In total, 848 individual farms and 567 farms of legal entities participated in the survey. The whole sample of FADN farms in 216 provides an initial base for creating of an official FADN sample that is forwarded to DG Agri. For 216, farms were forwarded into the EU database from the FADN CZ survey. The results presented in the report were processed using only the data forwarded to the European Commission. The main part of the processed results of the survey is presented in the submitted publication, published as a separate attachment of the Report of the state of agriculture in the Czech Republic in 216. The purpose of this publication is to provide the agricultural public with detailed results of the survey assorted from different points of view, enabling comparison of the economic results of agricultural holdings according to legal form, size or various types of farming. The basis for assessment of management of the farms divided into given groups is constituted by selected indicators of the so-called Standard EU results (see table in the annex), which expresses the results of the FADN survey through the weighted averages per hectare of agricultural land. In 216, the Czech agriculture achieved very good economic results. Despite the continuing decline of agricultural products prices, the agricultural production value decreased only slightly due to favourable weather conditions. The stagnation of costs and a slight increase of the total subsidies excluding on investments value resulted in the improvement of most of the resulting economic indicators. The key indicator of economic results, Farm Net Value Added/AWU, increased by 5.3% to 572 CZK/AWU in comparison with the previous period. The FNVA/AWU for legal entities farms reached 624 CZK/AWU and for the individual farms 453 CZK/AWU. The increase of FNVA/AWU occurred in all analysed types of farming. The highest FNVA/AWU was achieved by farms specialised in field crops type of farming (692 CZK/AWU). The final indicator of the agricultural results according to the FADN methodology is the Farm Net Income (FNI), which is expressed as the net value added after deduction of the expenses on external factors (wages, land and buildings rent and expenses interests) and adding subsidies on investments. Farm Net Income expresses the profit (or loss) of the agricultural sector, however, it also includes a reward for the unpaid labour of individual farms. Due to lower volume of investment subsidies paid and increase of external factors costs, the rent of land and wage salaries, the value of FNI decreased by 9.9% to CZK/ha in 216. For individual farms, the amount of FNI reached CZK/ha, for legal entities the value of FNI came to 3 4 CZK/ha. The most effective production type - from the Farm Net Income point of view - can be considered the field crops type of farming (5 74 CZK/ha) and breeding of cattle, sheep and goats (5 578 CZK/ha). 6

6 Results of the FADN survey can be used to express the total economic results of the Czech agriculture using the weighing system. Due to the increase of other production the value of agriculture production in absolute terms slightly increased by.6% to million CZK, despite decrease of livestock production. The development of costs tends to increase by 1.9% to million CZK. The subsidies included temporary extraordinary support in 216 which contributed to the increase of the total value of subsidies excluding on investments by 8.3% to million CZK. In 216, only a small part of the funds (127 million CZK) earmarked for investments in agriculture was paid due to the new programming period. Basic indicator of the economic results, Farm Net Value added, increased by 5.% to million CZK compared to the previous period. On contrary, value of the final indicator of the economic result of the agriculture, Farm Net Income, decreased by 8.% to million CZK in 216, due to increase of external factors and low value of subsidies on investment. Using the extrapolation method, it is possible to estimate the results of the Czech agriculture in 217. First estimates are available at the beginning of October of given production year. To estimate the agricultural results of 216, FADN CZ data base with the data from 216 was used. Data was calculated by means of compound indices based on information from Czech Statistical Office, Ministry of Agriculture, the State Agricultural Intervention Fund, the Institute of Agriculture Economics and Information and FADN. For estimate purposes, the production structure of agriculture remains on the level of 216. Estimation of the Farm Net Income for 217 indicates a year-to-year increase by 3.3% to 18.6 billion CZK. Estimate development of the indicator was influenced especially by the increase in provided subsidies on investment and slight increase of the total production value. 7

7 Úvod Kontaktní pracoviště FADN při Ústavu zemědělské ekonomiky a informací je pověřeno Ministerstvem zemědělství ČR provozovat v České republice tzv. Zemědělskou účetní datovou síť FADN, která od svého založení v roce 1965 nařízením Rady EHS č. 79/65 sehrává roli hlavního informačního zdroje Evropské komise o reálné ekonomické situaci zemědělských podniků. Výběrové šetření hospodářských výsledků podnikatelských subjektů v zemědělství za rok 216 v síti FADN zahrnovalo celkem zemědělských podniků. Hlavní část zpracovaných výsledků tohoto šetření je prezentována v předkládané publikaci, vydávané jako samostatná příloha Zprávy o stavu zemědělství České republiky za rok 216. Účelem této publikace je poskytnout odborné a podnikatelské veřejnosti detailní údaje a výsledky tohoto šetření uspořádané z různých hledisek, umožňujících komparace hospodářských výsledků podnikatelských subjektů v zemědělství v odlišných přírodních podmínkách, u podniků různé právní formy, velikosti a různého výrobního zaměření. Těžiště zprávy představují výsledky šetření v tabulkové části uspořádané podle metodiky tzv. Standardního výstupu FADN EU, to jest ve formě, v jaké jsou prezentovány oficiální výsledky zemědělských podniků sítě FADN za členské státy EU. Podstatná část zprávy prezentuje výsledky šetření v podobě tzv. vážených dat, to znamená, že se nejedná o průměrné hodnoty výběrového souboru FADN, ale o hodnoty váženého průměru, který je zpracován oficiální procedurou EK pro vážení dat FADN (viz příloha 1.3). V tabulkové části C jsou prezentovány výsledky ekologického zemědělství, jehož hodnocení je v rámci Kontaktního pracoviště FADN řešeno jako samostatný tematický úkol MZe. Šetření FADN za účetní rok 216 proběhlo podle nové metodiky a nového dotazníku, který vychází ze schváleného nařízení komise (EU) č. 215/22. Součástí zprávy je analytická část, která kromě souhrnného hodnocení prezentovaných výsledků šetření FADN obsahuje i hodnocení a interpretaci výsledků podniků právnických a fyzických osob základních výrobních zaměření a ekologických zemědělců. Rovněž v této publikaci prezentujeme i některé další výstupy, které umožňuje databáze šetření FADN, zejména odhad celorepublikových hodnot hospodářského výsledku zemědělských podniků. Stručně je popsán i systém internetového přístupu do databáze FADN, který nabízí další možnosti využití těchto dat. Zpráva je k dispozici i v elektronické podobě na Kontaktním pracovišti FADN ČR - ÚZEI a na internetové adrese: Na této internetové stránce je také odkaz na interaktivní databázi FADN ČR. 9

8 1 Metodika zpracování publikace 1.1 Metodika zpracování výsledků šetření FADN v tabulkové části Těžiště publikace představují výsledky šetření FADN, prezentované v tabulkové části publikace ve formě tzv. Standardního výstupu FADN EU. Standardní výstup FADN je soubor nejdůležitějších ukazatelů šetření FADN a je základním výstupem šetření FADN, který je veřejně publikován orgány EU. Další zásadní metodický rámec pro prezentované údaje tvoří tzv. Klasifikace (typologie) zemědělských podniků EU, tj. třídění zemědělských podniků podle jejich výrobního zaměření a ekonomické velikosti. V tomto třídění jsou oficiální data FADN zpravidla zveřejňována. Neméně významná je i metodika vážení dat uplatňovaná při zpracování dat FADN v orgánech EU a také v prezentovaných výsledcích. Pro zpracování dat za účetní rok 216 byl v souladu s metodikou Evropské komise použit systém vážení vycházející z výsledků strukturálního šetření zemědělství Agrocenzus 213, které provádí Český statistický úřad. Tyto tři hlavní metodické koncepty využívané EK je nutné znát pro správnou orientaci v prezentovaných údajích i pro přesnou interpretaci výsledků. Stručný popis těchto metodických postupů je uveden v příloze č. 1 této publikace. Pro výsledky uvedené v tabulkové části zprávy platí několik obecných charakteristik, které je nutné při práci s těmito daty brát v úvahu: s ohledem na srovnatelnost údajů jsou uváděny hodnoty především v podobě relativních ukazatelů přepočtených na 1 ha z. p., v prezentovaných výsledcích, které jsou na 1 ha z. p., nejsou zahrnuty podniky bez zemědělské půdy, ze statistického hlediska je nutné uváděné hodnoty chápat jako průměrné hodnoty s kladným i záporným rozptylem hodnot kolem tohoto průměru. Zpráva prezentuje v jednotlivých tabulkových částech výsledky šetření zpracované a uspořádané podle různých kritérií a hledisek umožňujících komparaci ekonomické výkonnosti zemědělských subjektů. 1

9 Tabulková část A - Souhrnné výsledky výběrového šetření Obsahuje celkové výsledky šetření FADN především ve formě Standardního výstupu FADN. Základní členění publikovaných údajů je provedeno z hlediska právní formy podnikatelských subjektů, to znamená za podniky právnických osob (PPO) a podniky fyzických osob (PFO). V této části publikace jsou prezentovány údaje i za předchozí rok a indexy meziročních změn. Výsledky za subjekty PPO a PFO jsou dále roztříděny podle různých kritérií v následujícím členění. Roztřídění podniků podle výrobního zaměření Třídění podle výrobního zaměření je členěno podle výrobních specializací podniků, které v ČR hrají nejdůležitější roli: Polní výroba Produkce mléka Chov skotu, ovcí, koz a ostatních zvířat zkrmujících objemnou píci Smíšená výroba Chov prasat a drůbeže Výsledky zpracované za podniky výrobního zaměření Chov prasat a drůbeže jsou prezentovány v přepočtu na 1 podnik, nikoliv na 1 ha, neboť většina těchto podniků nemá zemědělskou půdu. Roztřídění podniků podle ekonomické velikosti Třídění podniků s využitím typologie EU je dle EV pro účely této publikace vymezeno do čtyř kategorií velikosti podniků: malá (třída ekonomické velikosti IV.-VI.) střední (třída VII.-IX.) velká (třída X.-XI.) největší (třída XII.-XIV.) Roztřídění podniků podle výrobních oblastí Třídění podle výrobních oblastí reflektuje výsledky zemědělských podniků z hlediska vlivu přírodních podmínek v členění klasických výrobních oblastí: kukuřičná řepařská bramborářská bramborářsko-ovesná horská 11

10 Roztřídění podniků podle méně příznivých oblastí (LFA) Pro účely zpracování dat byly definovány tři kategorie oblastí, které odpovídají oficiální klasifikaci podniků z hlediska hospodaření v méně příznivých oblastech uplatňované v síti FADN: mimo LFA (převažující část obhospodařované půdy mimo LFA) ostatní LFA (převažující část obhospodařované půdy v ostatních LFA a specifických LFA) horská LFA (převažující část obhospodařované půdy v horské LFA) Tabulková část B - Výsledky podniků podle výrobního zaměření a ekonomické velikosti Základním kritériem zpracování výsledků této části je detailní využití typologie EU pro klasifikaci zemědělských podniků. Výsledky jsou prezentovány ve formě Standardního výstupu FADN v členění podle ekonomické velikosti uvnitř jednotlivých typů výrobního zaměření. Toto třídění zemědělských subjektů, které koresponduje s oficiální formou publikování výsledků FADN v orgánech EU, poskytuje detailní pohled na ekonomické výsledky podniků různé velikosti a specializace. Tabulková část C - Výsledky souboru FADN ekologického zemědělství Část C obsahuje srovnání výsledků konvenčního a ekologického zemědělství ve formě Standardního výstupu FADN. Výsledky jsou prezentovány v členění podle výrobního zaměření a méně příznivých oblastí. Výsledky poskytují srovnání s předchozím účetním rokem prostřednictvím meziročních indexů. 12

11 1.2 Změny v šetření počínaje rokem 214 Od účetního roku 214 vstupuje v platnost nový dotazník FADN EU vycházející ze schváleného nařízení komise (EU) č. 385/212 o podobě podnikového výkazu používaného pro stanovení příjmů zemědělských podniků a analýzu hospodářské činnosti těchto podniků. Počínaje účetním rokem 215 je závazné nové prováděcí nařízení komise (EU) č. 215/22, kterým se stanoví pravidla pro uplatňování nařízení Rady (ES) č. 1217/29 o založení zemědělské účetní datové sítě pro sběr údajů o příjmech a o hospodářské činnosti zemědělských podniků v Evropské unii, a tím nahrazuje několik předchozích nařízení. Od roku 214 jsou v dotazníku EU definovány ostatní výdělečné činnosti (OGA - Other Gainful Activities), jejich produkce ale i specifické náklady na ostatní výdělečné činnosti. OGA podniku jsou všechny ostatní činnosti propojené se zemědělskou výrobou, které se přímo vztahují k podniku a mají na něj ekonomický dopad. Tyto činnosti využívají buď zdroje podniku (půdu, stavby, stroje atd.) nebo produkty podniku. Do ostatních výdělečných činností podniku patří zpracování výrobků ŽV, zpracování výrobků RV, lesní výroba, zemědělské služby pro cizí, agroturistika, výroba elektrické energie z OZE a jiná výroba přímo související s podnikem. Nová metodika v šetření FADN se výrazně projevuje i do metodiky zpracování výsledků šetření, zejména tzv. Standardního výstupu FADN. Seznam položek ve Standardním výstupu prezentovaný v tabulkové části se rozšířil o několik ukazatelů. Jedná se především o podrobnější rozlišení ostatní produkce, kde jsou uvedeny hodnoty nejdůležitějších položek OGA (zpracování produktů RV, zpracování produktů ŽV, služby pro cizí, agroturistika a výroba elektrické energie z OZE). Rovněž na straně nákladů byla přidána položka Specifické náklady OGA celkem, ve které jsou nasčítány náklady na ostatní výdělečné činnosti, jež nejsou v jiných nákladových položkách uvedeny. Letos došlo i k podrobnějšímu rozdělení ostatních dotací, vedle ukazatele podpory OZE se z ostatních dotací vyzdvihly i celkové podpory na plodiny a celkové podpory na zvířata. Od roku 215 jsou do ukazatele podpory Jednotná platba na plochu připočteny další dvě související podpory, a to Greening a Mladý zemědělec, aby mohla být hodnocena meziroční srovnatelnost tohoto ukazatele. Uvedené metodické změny související s činnostmi OGA mohou vést k dílčímu navýšení hodnot produkce a nákladů započtením meziproduktu na OGA do produkce i do nákladů, což je nutné brát v úvahu při meziročním srovnání těchto ukazatelů. K další metodické změně došlo v oblasti oceňování majetku. Podle nové metodiky FADN EU je majetek oceněn v zůstatkové ceně, která nahrazuje dříve používanou hodnotu stanovenou na základě reprodukční ceny (teoretická pořizovací cena majetku v době ocenění). Tato změna se projevila snížením hodnoty stálých aktiv u zemědělských podniků právnických osob v roce 214. Při srovnání hodnoty stálých aktiv roku 215 s rokem 216 již stálá aktiva v podniku většinou rostou. Velice důležitá změna byla provedena v účetních výkazech u PPO. Týkala se především změny názvů a jiných náplní položek dle platné účetní rozvahy a výkazu zisků a ztrát v plném rozsahu pro rok 216. Nicméně ve výsledcích, které jsou v publikaci prezentovány ve formě Standardního výstupu dle metodiky EU, se změny účtování téměř neprojevily. 13

12 2 Charakteristika výběrového souboru podniků FADN CZ za rok 216 Výběrové šetření hospodářských výsledků zemědělských podniků v síti FADN CZ za účetní rok 216 zahrnovalo celkem respondentů. Šetření se zúčastnilo 848 zemědělských podniků fyzických osob a 567 zemědělských podniků právnických osob. Výměra obhospodařované zemědělské půdy souboru FADN 216 činila celkem ha, což představuje přibližně 23,5 % výměry zemědělského půdního fondu České republiky. Soubor FADN obsahuje v rámci skupiny právnických osob 195 zemědělských družstev s 41,9 % celkové výměry zemědělské půdy družstev a 363 obchodních společností s 25,9 % celkové výměry zemědělské půdy obchodních společností. Do skupiny podniků právnických osob bylo dále v rámci šetření FADN 216 zařazeno 9 podniků fyzických osob, které vedou účetnictví. Fyzické osoby jsou zastoupeny 346 subjekty ve velikosti do 5 ha z. p., 21 subjekty o velikosti 51-1 ha, 22 subjekty o velikosti 11-3 ha a 72 subjekty nad 3 ha, přičemž výměra fyzických osob v souboru FADN představuje 9,3 % celkové výměry fyzických osob v zemědělství. Strukturu souboru FADN CZ 216 z hlediska počtu podniků dle právní formy znázorňuje graf č. 1. Další graf č. 2 zachycuje podíl výměry jednotlivých právních forem podnikatelských subjektů v síti FADN z celkové výměry obhospodařované půdy dané skupiny v ČR FO f 5 f 51 1 f f 3 Celý soubor podniků FADN 216 poskytuje výchozí základnu pro vytvoření oficiálního souboru FADN, který je předáván pracovišti DG AGRI. V souladu s prováděcím nařízením Komise (EU) č. 215/22 je ČR povinna předat soubor podniků ve skladbě tzv. plánu výběru podniků FADN, který je každoročně schvalován Národní komisí FADN. 14

13 Za účetní rok 216 bylo do databáze EU předáno z šetření FADN CZ podniků. Výsledky prezentované v této zprávě jsou zpracovány pouze z těchto údajů předaných Evropské komisi. Strukturu oficiálního souboru FADN předávaného EK ve srovnání s plánem výběru znázorňuje níže uvedený graf č FADN 216 Zdroj: FADN FADN FADN FADN FADN 216 FADN

14 3 Hodnocení výsledků zemědělských podniků v roce Souhrnné hodnocení výsledků V roce 216 dosáhlo české zemědělství velmi dobrých ekonomických výsledků. Hodnota produkce zemědělské výroby zaznamenala díky příznivým klimatickým podmínkám i přes pokračující pokles cen zemědělských výrobců pouze nepatrné snížení. Při stagnaci vynaložených nákladů a mírném nárůstu hodnoty provozních dotací tak ve výsledku došlo ke zlepšení většiny výsledných ekonomických indikátorů. Klíčový ukazatel hospodářského výsledku, čistá přidaná hodnota ve vyjádření na pracovníka, vzrostl oproti předchozímu období o 5,3 %. V důsledku nízké úrovně vyplacených investičních dotací ovlivněné počátkem nového období Programu rozvoje venkova došlo k poklesu hospodářského výsledku odvětví měřeného ukazatelem důchodu ze zemědělské činnosti oproti předchozímu období o 9,9 %, celkově však lze hodnotit dosažené výsledky zemědělského sektoru jako příznivé. Podkladem pro hodnocení hospodaření zemědělských podniků rozdělených do skupin dle výrobního zaměření jsou především ukazatele tzv. Standardního výstupu EU, které vyjadřují výsledky šetření FADN v podobě vážených průměrů vztažených na hektar zemědělské půdy. Produkce Na vývoj hodnoty celkové zemědělské produkce mělo vliv zejména pokračující snižování produkce ŽV. Ve výsledku došlo i přes mírný nárůst rostlinné a ostatní produkce k nepatrnému meziročnímu poklesu celkové produkce o 1,4 % (viz graf č. 1). Z pohledu zkoumaných výrobních zaměření (VZ) byl pokles produkce zaznamenán u subjektů - P P O A PFO PPO 16

15 zaměřených na smíšenou výrobu (-3,6 %) a chov skotu, ovcí a koz (-5,3 %). Mírného nárůstu hodnoty produkce bylo naopak dosaženo u podniků zaměřených na produkci mléka (2,2 %) a na polní výrobu (2,4 %). Produkce rostlinné výroby (RV) představuje s podílem 6,4 % nejvýznamnější složku celkové zemědělské produkce. Hodnota rostlinné produkce zůstala s nepatrným nárůstem o,8 % přibližně na úrovni předchozího roku. Struktura rostlinné výroby se meziročně výrazně nezměnila. Hlavní komoditu představují obiloviny a olejniny s podílem na celkové produkci RV 4,9 %, resp. 2,3 %. Mezi další významné komodity patří krmné plodiny (14,1 %), zelenina a okrasné květiny (5,8 %), cukrovka (5,4 %), brambory (3,8 %) a ovoce (3,3 %). Vývoj hodnoty produkce RV byl ovlivněn poklesem produkce obilovin v důsledku nízkých realizačních cen (viz tabulka č. 1), produkce olejnin zůstala na úrovni předchozího období. V důsledku příznivých klimatických podmínek bylo dosaženo výrazného zvýšení produkce krmných plodin. Stagnaci hodnoty produkce rostlinné výroby lze sledovat shodně u podniků fyzických (PFO) i právnických osob (PPO). V rámci dvou hlavních výrobních zaměření specializovaných na rostlinnou výrobu vzrostla meziročně hodnota produkce RV u podniků polní výroby o 1,1 %, u podniků smíšené výroby byl naopak zaznamenán mírný pokles rostlinné produkce o 1,6 %. Tabulka č. 1: Vývoj cen zemědělských výrobců podle FADN Jedn. Fyzické osoby Právnické osoby Celkem Pšenice ozimá Kč/t Pšenice jarní Kč/t Žito Kč/t Ječmen ozimý Kč/t Ječmen jarní Kč/t Kukuřice na zrno Kč/t Brambory pozdní konzumní Kč/t Cukrovka Kč/t Řepka Kč/t Kravské mléko Kč/l 9, 7,8 7,1 9,3 7,8 6,8 9,3 7,8 6,8 Hovězí maso Kč/kg 45,9 46,2 46,3 46,4 45,6 45,8 46,4 45,6 45,9 Vepřové maso Kč/kg 35,4 33, 32,7 32,5 29, 29,6 32,7 29,3 29,8 Hodnota produkce živočišné výroby (ŽV) poklesla oproti předchozímu roku o 1, %. Produkce ŽV tvoří necelou třetinu (27,1 %) celkové zemědělské produkce. Mezi výrobky s rozhodujícím podílem na živočišné produkci patří kravské mléko (57,4 %), hovězí maso (27,8 %) a vepřové maso (7,3 %). 17

16 Pokračující propad ceny kravského mléka, která v roce 216 v průměru klesla o 12,1 % na 6,8 Kč/l, měl rozhodující vliv na celkový vývoj produkce ŽV. I přes mírné zlepšení mléčné užitkovosti došlo ke snížení mléčné produkce o 13,3 %. Redukce stavů prasat měla za následek také nižší hodnotu produkce vepřového masa (-17,9 %). Stagnace produkce byla zaznamenána u hovězího masa. U podniků právnických osob poklesla živočišná produkce výrazněji (-11,2 %) z důvodu většího zastoupení mléčné produkce. U podniků fyzických osob se celková hodnota produkce ŽV snížila pouze o 5,5 %. U výrobních zaměření specializovaných na živočišnou produkci poklesla její hodnota podobnou měrou u podniků orientovaných na chov skotu, ovcí a koz (-1,9 %) a smíšenou výrobu (-1,3 %). Podniky zaměřené na produkci mléka vykázaly meziroční snížení živočišné produkce o 4,6 %. Podíl ostatní produkce na celkové zemědělské produkci se meziročně mírně zvýšil z 11,3 % na 12,6 %. Hodnota ostatní produkce tak oproti předchozímu období vzrostla o 9,9 % na Kč/ha. V tomto bodě je třeba zmínit, že počínaje účetním rokem 214 jsou vybrané výrobky RV a ŽV po zpracování zařazovány do ostatní produkce (např. výroba vlastních krmiv, siláže, senáže atd.). Nejvýznamnější složku s téměř čtvrtinovým podílem na ostatní produkci (24,6 %) představuje prodej zemědělských služeb. Výroba energie z obnovitelných zdrojů se na celkové hodnotě ostatní produkce podílí 11,4 %. Ostatní produkce je ve větší míře zastoupena především u podniků právnických osob (5 813 Kč/ha). U fyzických osob činila hodnota ostatní produkce za rok 216 v průměru Kč/ha. Náklady Úroveň celkových nákladů zůstala meziročně téměř konstantní. Z hlediska rozlišení dle právní formy došlo u PPO k nepatrnému poklesu celkových nákladů o 1, % na Kč/ha. Podniky fyzických osob naopak vykázaly mírné zvýšení tohoto ukazatele, celkové náklady PFO vzrostly meziročně o 3, % na Kč/ha. Z pohledu výrobních zaměření rostly celkové náklady podobným tempem u podniků specializovaných na produkci mléka (3,8 %) a polní výrobu (3,2 %). Mírný meziroční pokles celkových nákladů byl zaznamenán u VZ chov skotu ovcí a koz (-2,7 %). U podniků specializovaných na smíšenou výrobu zůstaly náklady přibližně na úrovni předchozího roku při nepatrném snížení o,6 %. V důsledku mírného poklesu celkové produkce současně při konstantní úrovni nákladů došlo ke zhoršení ukazatele podílu nákladů na produkci bez započtení mzdových nákladů. Náklady za celý soubor podniků (po odpočtu mzdových nákladů) činily 97, % zemědělské produkce. Výrobní spotřeba, která se skládá z přímých a ostatních věcných nákladů, tvoří necelé dvě třetiny (64,9 %) celkových nákladů. Hodnota výrobní spotřeby zůstala na úrovni předchozího období při nepatrném poklesu o,8 %. I v případě přímých nákladů, které zahrnují náklady na osiva, hnojiva, prostředky ochrany rostlin, krmiva apod., je hodnota meziročně téměř konstantní. Výrazněji se nižší ceny vstupů projevily pouze u nakoupeného krmiva a hnojiva, kdy vynaložené náklady na tyto položky klesly meziročně o 5,3 %, resp. o 4,9 %. Hodnota ostatních věcných nákladů se zejména v důsledku nižší ceny pohonných hmot snížila oproti předchozímu období o 2,8 %. 18

17 Další významnou nákladovou položku představují náklady na externí faktory složené z mezd, nájemného půdy a budov a nákladových úroků, které se podílí na hodnotě celkových nákladů přibližně z jedné čtvrtiny (24,1 %). Náklady na externí faktory oproti předchozímu roku vzrostly celkově o 2,9 %. Téměř tři čtvrtiny nákladů na externí faktory tvoří mzdové náklady, jejichž hodnota se meziročně zvýšila o 2,1 %. Vzhledem k vyššímu podílu placené práce jsou mzdové náklady významnou nákladovou položkou podniků právnických osob. Ve vyjádření na přepočteného placeného pracovníka (AWU) vzrostly mzdové náklady podniků právnických osob meziročně o 4,3 % na 393 tis. Kč/AWU/rok. Rostoucí cena zemědělské půdy a pachtovného se odráží ve zvýšení nákladů na nájemné půdy a budov, jehož hodnota se oproti předchozímu roku zvýšila celkově o 5,8 %. Podniky právnických osob hospodařící převážně na připachtované půdě (podíl připachtované půdy u PPO 83,1 %) vykázaly nárůst pachtovného v přepočtu na hektar pronajaté půdy o 8,3 % na Kč/ha. Rychlejším tempem rostlo nájemné za pronajatou půdu u podniků fyzických osob (12,3 %), u kterých činila výše pachtovného v průměru 2 42 Kč/ha. Růst objemu úvěrů v zemědělství ovlivnil zvýšení hodnoty nákladových úroků (3, %), a to i přes mírné snížení průměrné úrokové sazby. Na vývoj celkových nákladů měla dále vliv také stagnace odpisů, jejichž hodnota se celkově za podniky právnických a fyzických osob meziročně snížila o 1,1 %. Vyšší hodnoty odpisů dosahují PPO (4 982 Kč/ha), PFO vykázaly odpisy v hodnotě 4 4 Kč/ha O N PFO PPO 1,,8,6,4,2, 19

18 Pracovníci I v roce 216 pokračovalo dlouhodobé snižování počtu pracovníků v zemědělství. Na základě dat FADN připadá na 1 ha zemědělské půdy 2,68 pracovníka, což představuje oproti předchozímu roku snížení o 1,7 %. Poměr placených a neplacených pracovníků zůstává v posledních letech trvale konstantní. Placení pracovníci tvoří tři čtvrtiny z celkového počtu pracovníků v zemědělství. Zbývající čtvrtinu představují neplacení pracovníci, tzn. fyzické osoby, které nepobírají mzdu. Úbytek pracovníků při stagnující hodnotě produkce vedl k nepatrnému zvýšení produkce ve vyjádření na pracovníka. Hodnota tohoto ukazatele oproti předchozímu období vzrostla o,4 % na tis. Kč/AWU. Hodnota produkce na pracovníka se nachází na úrovni předchozího roku u podniků obou právních forem. Vyšší úrovně produkce dosáhly podniky právnických osob (1 575 tis. Kč/AWU). U podniků fyzických osob činila hodnota tohoto indikátoru 93 tis. Kč/AWU. Dotace a podpory V roce 216 se dotační politika již druhým rokem řídila pravidly pro rozpočtové období SZP Výše dotací byla ve sledovaném období ovlivněna širokou škálou poskytovaných mimořádných podpor. Celkově došlo za rok 216 k nárůstu hodnoty provozních dotací sledovaných dle metodiky FADN o 6,8 %. Nejvýznamnější dotační titul představuje dlouhodobě Jednotná platba na plochu, která byla od roku 215 doplněna novými dotačními tituly Greening a Mladý zemědělec, dohromady s 45,5% podílem na celkových provozních dotacích. Po započtení zmíněných dotací činila celková hodnota platby na plochu Kč/ha, tzn. že zůstala na úrovni předchozího roku, a to přes nižší sazbu SAPS v roce 216. K zachování výše dotace tak došlo z důvodu většího objemu prostředků poskytnutých na dotace Greening a Mladý zemědělec. Zvýšení celkové sumy poskytnutých provozních dotací bylo způsobeno meziročním růstem hodnoty ostatních dotací (22,5 %). Tuto položku, která se na celkových provozních dotacích podílí 29,8 %, tvoří zejména podpora obnovitelných zdrojů energie (43,4 % z ostatních dotací), přechodné vnitrostátní podpory, dobrovolné podpory vázané na produkci (VCS) a dočasné mimořádné podpory. V roce 216 činila celková částka ostatních dotací Kč/ha. Meziroční nárůst hodnoty této skupiny dotací byl ovlivněn především zavedením dotace na zmírnění škod způsobených suchem, dočasné mimořádné podpory pro zemědělce v odvětví živočišné výroby a mimořádné podpory na přizpůsobení pro producenty mléka a zemědělce v dalších odvětvích ŽV. V souladu s metodikou EU jsou v rámci šetření FADN sledovány podpory poskytované v rámci Programu rozvoje venkova (PRV), tj. environmentální dotace a ostatní platby na rozvoj venkova včetně investičních dotací, zaplacené pouze v kalendářním roce 216. Výjimku představují dotace na méně příznivé oblasti LFA, u nichž byly do standardního výstupu FADN EU započítány částky přiznané z žádostí podaných v roce 216, stejně jako u ostatních položek provozních dotací a podpor. 2

19 Environmentální dotace zahrnující agroenvironmentální opatření a dotace Natura 2 na zemědělské půdě představují s podílem 12,4 % třetí nejvýznamnější položku celkových provozních podpor. Hodnota environmentálních dotací vzrostla meziročně o 6,9 % na Kč/ha. Sazby dotací na LFA vycházely stejně jako předchozí rok z pravidel PRV , v důsledku čehož zůstala hodnota dotací na hospodaření v méně příznivých oblastech na úrovni přechozího roku. Výše dotací na LFA činila v roce 216 v přepočtu na hektar zemědělské půdy celkově 71 Kč/ha. V roce 216 pokračoval rozdílný trend u dotací na výrobní spotřebu a dotací na externí faktory. Zemědělské podniky čerpaly dotace na výrobní spotřebu v průměrné výši 62 Kč/ha při meziročním nárůstu 4,9 %. Tato kategorie zahrnuje vratku spotřební daně při nákupu nafty a bionafty a podporu pojištění z PGRLF. Hodnota dotací na externí faktory (dotace úroků z poskytnutých úvěrů z PGRLF) se meziročně snížila o 12,8 % na 117 Kč/ha. V roce 216 došlo k prudkému snížení hodnoty vyplacených investičních dotací. Tento jev byl způsoben tím, že ve sledovaném období ještě nezačalo proplácení projektů v rámci Programu rozvoje venkova Průměrná hodnota vyplacených investičních dotací celkově poklesla o 95,2 % na pouhých 39 Kč/ha DFA D O O D f * PFO PPO Přidaná hodnota a důchod ze zemědělské činnosti (zisk, ztráta) Ekonomické výsledky zemědělského sektoru byly v roce 216 ovlivněny mírným poklesem hodnoty zemědělské produkce vyvolaným zejména nižší úrovní cen zemědělských výrobců. Při stagnaci nákladů a nárůstu hodnoty provozních dotací však ve výsledku došlo, s výjimkou důchodu ze zemědělské činnosti, ke zlepšení hlavních ukazatelů hospodářského výsledku zemědělských podniků (hrubá přidaná hodnota, čistá přidaná hodnota). 21

20 Hrubá přidaná hodnota (HPH) představuje základní ukazatel hospodářského výsledku podle metodiky FADN, který vyjadřuje hodnotu celkové zemědělské produkce po odečtení výrobní spotřeby a daní. V roce 216 dosáhlo odvětví zemědělství mírného meziročního zlepšení HPH o 2,3 % na Kč/ha. Hrubá přidaná hodnota rostla ve sledovaném období obdobným tempem u podniků obou právních forem. Vyšší úroveň HPH (21 4 Kč/ha) vykázaly při meziročním nárůstu o 2,2 % podniky právnických osob. Hrubá přidaná hodnota podniků fyzických osob vzrostla o 2,4 % na Kč/ha. Čistá přidaná hodnota (hrubá přidaná hodnota po odečtení odpisů) představuje zdroje podniků na pokrytí výrobních faktorů (práce, půda a kapitál). V zemích Evropské unie se ČPH používá jako hlavní indikátor pro hodnocení efektivnosti výroby a důchodové situace zemědělských podniků. V souvislosti s mírným poklesem hodnoty odpisů vzrostla ČPH za rok 216 o 3,5 % na Kč/ha (viz graf č. 7). Rychlejším tempem rostla ČPH u PPO, které dosáhly úrovně tohoto indikátoru ve výši Kč/ha při nárůstu o 3,6 %. U PFO bylo zaznamenáno zvýšení hodnoty ČPH o 2,6 % na Kč/ha. V rámci srovnávaných výrobních zaměření byla nejvyšší ČPH dosažena skupinou podniků zaměřených na produkci mléka (19 64 Kč/ha), následována výrobním zaměřením smíšená výroba ( Kč/ha), polní výroba ( Kč/ha) a chov skotu, ovcí a koz (11 83 Kč/ha). Meziroční srovnání ČPH a dalších odvozených ukazatelů v rámci jednotlivých výrobních zaměření znázorňuje graf č. 1 v grafické části publikace. Ukazatel ČPH ve vyjádření na přepočteného pracovníka vypovídá o úrovni produkce a provozních podpor a efektivnosti využití vstupů. Hodnota tohoto indikátoru v roce 216 vzrostla o 5,3 % na 572 tis. Kč/AWU. Výše ČPH/AWU činila u podniků právnických osob 624 tis. Kč/AWU a u podniků fyzických osob 453 tis. Kč/AWU. K nárůstu ČPH/AWU došlo u všech analyzovaných výrobních zaměření. Nejvyšší čisté přidané hodnoty v přepočtu na pracovníka dosahují dlouhodobě zemědělské podniky zaměřené na polní výrobu (692 tis. Kč/AWU). - P A PFO PPO 22

21 Konečným ukazatelem hospodářského výsledku je dle metodiky FADN důchod ze zemědělské činnosti (DZČ), který je vyjádřen jako čistá přidaná hodnota po odečtení nákladů na externí faktory (mzdové náklady, nájemné půdy a budov a nákladové úroky) a přičtení investičních dotací. Důchod ze zemědělské činnosti vyjadřuje zisk (případně ztrátu) odvětví, u podniků fyzických osob však zahrnuje i odměnu neplacených pracovníků. V důsledku nižšího objemu vyplacených investičních dotací a mírného nárůstu nákladů na externí faktory poklesla v roce 216, i přes zlepšení ostatních ukazatelů hospodářského výsledku, hodnota DZČ o 9,9 % na Kč/ha. U podniků fyzických osob byl dosažen DZČ ve výši Kč/ha, u podniků právnických osob činila hodnota DZČ 3 4 Kč/ha. Za nejefektivnější výrobní zaměření lze z pohledu dosaženého důchodu ze zemědělské činnosti označit VZ polní výroba (5 74 Kč/ha) společně s VZ chov skotu, ovcí a koz (5 578 Kč/ha). 23

22 3.2 Výsledky zemědělských podniků podle výrobního zaměření Výrobní zaměření smíšená výroba Zemědělské podniky s převažující smíšenou rostlinnou a živočišnou výrobou jsou produkčně nejvýznamnější skupinou v ČR, obhospodařují 4,5 % celkové výměry využívané zemědělské půdy v ČR a na celkové produkci zemědělského odvětví se podílejí 42,1 %, respektive téměř polovinou na produkci živočišné výroby (46,6 %). Z celkového počtu 355 podniků v souboru FADN, které celkově reprezentují 4 68 zemědělských subjektů zaměřených na smíšenou výrobu, tvoří 84,5 % podniky se smíšenou rostlinnou a živočišnou výrobou, které se zabývají polní výrobou a chovem zvířat zkrmujících objemnou píci. Více než polovina podniků (54,9 %) hospodaří v méně příznivých oblastech LFA. Zastoupení ekologicky hospodařících podniků je v rámci tohoto VZ okrajové (8,4 %). Průměrná výměra využívané zemědělské půdy (335,5 ha/podnik) je největší ze všech sledovaných výrobních zaměření. Mezi podniky fyzických a právnických osob však existují významné velikostní rozdíly. U podniků fyzických osob činí průměrná výměra 52,8 ha/podnik, podniky právnických osob hospodaří v průměru na 1 441,6 ha. Podniky zaměřené na smíšenou výrobu vykazují po podnicích specializovaných na produkci mléka druhé nejintenzivnější využívání lidské práce. V roce 216 se meziročně snížil celkový vstup pracovní síly AWU na 1 ha z. p. o 3,3 % na úroveň 2,84 AWU, a to díky poklesu placené pracovní síly u PPO. V průměru připadalo na PFO 3,32 AWU/1 ha a na PPO 2,78 AWU/1 ha. Intenzita ŽV meziročně mírně klesla u PFO i PPO na shodnou úroveň 47,7 DJ na 1 ha. - P P O A PFO PPO 24

23 podniků zaměřených na smíšenou výrobu poklesla meziročně o Kč (-3,6 %) na Kč/ha z. p. Podniky fyzických stejně jako podniky právnických osob nedosáhly úrovně produkce roku 215. Rostlinná produkce, která představuje 5,6 % celkové produkce, se v roce 216 mírně snížila o 1,6 %. Došlo k poklesu cen obilovin, které jsou klíčovým produktem RV, i když výnosy byly meziročně vyšší. Živočišná produkce, s podílem 37,4 % na celkové produkci, klesla o 1,3 %, což v přepočtu na hektar z. p. představuje pokles o 1 79 Kč. Nejvýznamnější položku živočišné produkce (59,7 %) tvoří produkce mléka. Velmi nepříznivý cenový vývoj v sektoru výroby mléka v roce 216, kdy se cena kravského mléka propadla o 12,9 % na 6,77 Kč/l, způsobil snížení mléčné produkce podniků se smíšenou výrobou, kde je koncentrován největší objem produkce mléka ze všech sledovaných výrobních zaměření (66,7 %). Produkce hovězího masa zůstala na úrovni roku 215. Hodnotu produkce ŽV dále negativně ovlivnila produkce vepřového masa, kde se sice zvýšila cena jatečných prasat, ale zároveň došlo ke snížení stavů. Podíl ostatní produkce na celkové produkci se mírně zvýšil z 1,2 % na 12, % vlivem většího rozsahu u podniků právnických osob. Oproti roku 215 vzrostla hodnota ostatní produkce o 13,2 % díky vyššímu podílu zpracování produktů RV a většímu objemu prodeje zemědělských služeb. Hodnota ostatní produkce činila v roce 216 u PPO celkově Kč/ha, u PFO 1 2 Kč/ha. Hodnota celkové produkce vztažená na přepočteného pracovníka se meziročně téměř nezměnila (-,2 %) a činila tis. Kč/AWU. Vyšší hodnoty produkce na pracovníka dosahují PPO (1 596 tis. Kč/AWU), PFO vykázaly hodnotu tohoto ukazatele ve výši 769 tis. Kč/AWU. Zatímco u PFO hodnota produkce ve vyjádření na pracovníka poklesla o 3,7 %, u PPO zůstala na úrovni předchozího roku. Zatímco celková produkce poklesla, celkové náklady výrobního zaměření smíšená výroba v roce 216 zůstaly na úrovni loňského roku (resp. nepatrný pokles o,6 %). Koeficient vyjadřující poměr nákladů a produkce byl kalkulován bez započtených mzdových nákladů. V tomto vyjádření dosahuje v roce 216 výše,98, přičemž u PFO je jeho hodnota horší (1,) než u PPO (,97). V předchozím roce byla úroveň ukazatele příznivější; letošní nárůst hodnoty koeficientu je způsoben poklesem produkce při obdobné výši nákladů jako v předchozím období. Na celkových nákladech se nejvýznamněji podílí výrobní spotřeba. Náklady na výrobní spotřebu v přepočtu na hektar z. p. se celkově výrazně nezměnily (-1,5 %), přičemž u PPO byl zaznamenán pokles o 1,4 %, u PFO o 3, %. Přímé náklady u PPO zůstaly na výši roku 215, ostatní věcné náklady se snížily zejména díky nižším nákladům na energie. Nejvýznamnějšími položkami přímých nákladů jsou stejně jako v loňském roce krmiva nakupovaná i vlastní, nakupovaná hnojiva a prostředky ochrany rostlin. U PPO i PFO je patrný meziroční pokles nákladů na nakupovaná krmiva; nárůst v předchozím roce byl způsoben suchem, v roce 216 již byly příznivější klimatické podmínky. Zatímco u PPO náklady na vlastní krmiva rostou (o 7,7 %), u PFO dochází i u nich k úspoře (-7,1 %). Třetím rokem jsou samostatně vyčíslovány specifické náklady OGA (2 939 Kč/ha), u kterých byl zaznamenán nejvyšší nárůst (o 26,6 %) díky jejich navýšení u PPO; u PFO meziročně naopak klesají (-8,3 %). 25

24 Z této částky představují 49,2 % náklady na další zpracování produktů RV a ŽV v podniku; většinu (1 491 Kč/ha) pak tvoří náklady na ostatní OGA, zahrnující jak různé přidružené nezemědělské výroby, tak náklady na provoz bioplynových stanic a dalších provozů na výrobu elektřiny a tepla z OZE. Výše těchto nákladů odpovídá skutečnosti, že 5,8 % ze všech podniků s výrobou z OZE ve výběrovém souboru FADN je zaměřeno na smíšenou výrobu. Výše odpisů se celkově nezměnila. U PPO byl zaznamenán nárůst odpisů o 1, %, zatímco u PFO se jejich hodnota snížila o 3,4 %, což svědčí o menší míře investiční aktivity oproti předchozímu roku. Náklady na externí faktory se v průměru zvýšily o 1,2 %. Na rozdíl od PFO se u PPO mzdové náklady významně podílí na celkových nákladech. Při meziročním snížení počtu placených pracovníků došlo u PPO ke zvýšení mzdových nákladů na placené pracovníky o 4,5 % na 47 tis. Kč/AWU. U podniků fyzických i právnických osob v roce 216 vzrostlo nájemné za pronajatou půdu. Celkově pachtovné vzrostlo o 8,2 % na Kč/ha. Celkový nárůst pachtovného byl ovlivněn především PPO, u nichž se jeho hodnota zvýšila o 7,9 % na Kč/ha. Pachtovné u PFO rostlo rychlejším tempem (o 14,2 %), avšak jeho hodnota činila pouze Kč/ha O N , PFO PPO Průměrná hodnota provozních dotací a podpor činila v roce 216 u podniků smíšené výroby Kč/ha. Proti roku 215 jde o navýšení o 1 95 Kč (9,8 %), které vyrovnalo pokles celkové zemědělské produkce. Podniky zaměřené na smíšenou výrobu vykázaly druhý nejvýraznější meziroční nárůst provozních dotací po podnicích s produkcí mléka. Jednotná platba na plochu i nadále reprezentuje nejvýznamnější složku přímých plateb pro podniky fyzických i právnických osob. Od roku 215 je rozšířena o dotační tituly Greening 1,,8,6,4,2, 26

25 (platba na zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí) a Mladý zemědělec. V součtu se podílejí 43,4 % na celkových provozních podporách. Rozhodujícím faktorem, který u této skupiny podniků ovlivnil výši provozních dotací a podpor, byly ostatní dotace, které činí v průměru Kč/ha (37,5 %). Meziročně vzrostly v průměru o 27,3 %, protože v roce 216 byla vyhlášena mimořádná opatření pro chovatele dojnic a prasnic s cílem kompenzovat ztráty způsobené celoevropskou krizí v mléčném sektoru a nízkými výkupními cenami vepřového masa. Jednalo se o dočasnou mimořádnou podporu pro zemědělce v odvětví živočišné výroby a mimořádnou podporu na přizpůsobení pro producenty mléka a zemědělce v dalších odvětvích živočišné výroby. Kromě toho byly rozšířeny národní podpory o dotační tituly 19. Podpora na účast producentů a zpracovatelů zemědělských produktů v režimech jakosti Q CZ a 2. Zlepšení životních podmínek v chovu hospodářských zvířat, určené pro chovatele dojnic. Nárůst ostatních dotací na výrobu pozitivně ovlivnila i výplata dotace na zmírnění škod způsobených extrémním suchem v období květen až říjen 215. Důležitou součástí ostatních dotací jsou u PPO podpory obnovitelných zdrojů energie, jejichž hodnota činila v roce 216 za PPO Kč/ha při meziročním nárůstu 4,7 %. Vyplacené investiční dotace rapidně klesly o 99,4 % na hodnotu pouhých 4 Kč/ha, protože finanční prostředky určené na projektová opatření PRV bylo nutné dočerpat do konce roku 215 a tím bylo ukončeno sedmileté programové období. Realizace, a tudíž i proplácení projektů podle nového PRV , byla zahájena až v druhé polovině roku 216. Průměrná úroveň čisté přidané hodnoty dosáhla Kč/ha a byla relativně stabilní. Ukazatel čisté přidané hodnoty má v obou letech téměř shodnou úroveň. Na dosažené čisté přidané hodnotě se projevil především pozitivní vliv dotací provozního charakteru, které tvoří u PFO 87, % ČPH a u PPO 76,1 % ČPH. - P A PFO PPO

26 Zásadním ukazatelem, který vyjadřuje jednu z forem měření efektivnosti využití vstupů, je čistá přidaná hodnota v přepočtu na AWU. Průměrná čistá přidaná hodnota dosáhla u podniků smíšené výroby v roce 216 úrovně 559 tis. Kč/AWU. U podniků provozujících smíšenou výrobu existuje významný rozdíl v hodnotách ČPH/AWU u podniků fyzických a právnických osob, kdy je tento ukazatel u PPO 1,8krát vyšší než u podniků fyzických osob. U PFO došlo k mírnému meziročnímu poklesu ČPH/AWU o 1,1 % na 34 tis. Kč/AWU, u PPO naopak ke zvýšení o 4,1 % na 596 tis. Kč/AWU. Dosažená úroveň ČPH/AWU byla ovlivněna zejména objemem provozních dotací a celkové produkce. Čistá přidaná hodnota pokryla vynaložené průměrné náklady externích faktorů (osobní náklady, nájemné půdy a budov, nákladové úroky). Hodnota celkové produkce u podniků se smíšenou výrobou dokáže pokrýt výrobní spotřebu a odpisy, k pokrytí celkových nákladů jsou však potřeba provozní dotace. Poměrně stabilního meziročního vývoje ekonomické úrovně podniků smíšené výroby bylo dosaženo nejen díky zvýšení provozních dotací, ale také díky jen mírnému nárůstu podílu výrobní spotřeby na celkové produkci (o 2,2 %) Výrobní zaměření polní výroba V rámci šetření FADN představuje skupina podniků specializovaných na polní výrobu nejpočetněji zastoupené výrobní zaměření. Pro šetření roku 216 bylo do výběrového souboru FADN zahrnuto celkem 454 takto orientovaných podniků (34,5 % farem v souboru), které celkově reprezentují subjektů specializovaných na polní výrobu v ČR. Podniky polní výroby celorepublikově tvoří 36,7 % všech subjektů s celkovým podílem 34,5 % zemědělské půdy. V šetření FADN zastupují toto VZ ze dvou třetin podniky fyzických osob (297 subjektů), zbytek tvoří podniky právnických osob (157 subjektů). Nejvíce podniků (celkem 56,2 %) se nachází ve skupině střední ekonomické velikosti (EV VII.-IX.). Pouze 21,4 % podniků hospodaří v oblastech LFA. Většina podniků specializovaných na polní výrobu (78,6 %) se nachází v oblastech mimo LFA. Soubor FADN zahrnoval v rámci tohoto VZ v roce 216 pouze 14 podniků, které aplikují ekologický způsob hospodaření bez souběžné konvenční produkce. Jednalo se převážně o ekologické podniky fyzických osob. Průměrná výměra obhospodařované zemědělské půdy je u PPO výrobního zaměření polní výroba 823,1 ha, zatímco PFO využívají v průměru 88,3 ha. Meziročně se výměra z. p. v rámci celého VZ zvýšila v průměru o 3,5 %. Intenzita vstupu pracovní síly u podniků fyzických osob hodnotou 2,5 AWU/1 ha mírně převyšuje hodnotu podniků právnických osob (1,95 AWU/1 ha). Celkově došlo k navýšení intenzity vstupu pracovní síly v průměru o 1,1 %. Z nápočtu dat FADN vyplývá, že skupina podniků zaměřená na polní výrobu se podílí na produkci zemědělského odvětví ČR 29, %. Význam výrobního zaměření polní výroba je zřejmý z podílu na celkové produkci RV, která je tvořena téměř z jedné poloviny (45,4 %) podniky polní výroby. Na rozdíl od předcházejícího období došlo v roce 216 u podniků zaměřených na polní výrobu k mírnému meziročnímu nárůstu celkové produkce o 2,4 %. Zvýšení o 5,4 % bylo dosaženo u skupiny PFO, zatímco PPO vykazovaly hodnotu celkové produkce na úrovni předchozího roku. 28

27 Rozhodující složkou produkce je u podniků polní výroby rostlinná výroba. Její podíl na celkové produkci podniků činil v roce 216 u PFO 91,3 %, tedy o 3,1 % méně než v roce 215. Ve skupině PPO tvoří rostlinná produkce, stejně jako v předchozím roce, celkem 81,1 %. Výrobní struktura rostlinné produkce podniků specializovaných na polní výrobu je u PPO a PFO obdobná. Nejvýznamnější skupinou plodin s přibližně 5% podílem na produkci RV jsou obiloviny (45,1 % u PPO a 5,2 % u PFO), jejichž podíl meziročně klesl o 2,1 %. Druhou nejvýznamnější rostlinnou komoditu představují dlouhodobě olejniny (24,4 % u PPO, 27, % u PFO). Jejich podíl na produkci zůstává v meziročním srovnání stabilní. Z ostatních významných plodin podniky polní výroby dále pěstují cukrovku (7,% podíl u produkce RV PFO, 7,6 % u PPO), brambory (2,9 % u PPO, 7,7 % u PFO) a podniky právnických osob také průmyslové plodiny (6,1 %), zeleninu (7,2 %) a krmné plodiny (4, %). Rok 216 byl poměrně teplý s dostatkem srážek, takže výnosy většiny plodin byly dobré. Obecně se dařilo i okopaninám nebo kukuřici, které byly v předchozím roce významně postiženy suchem. Výnosy jsou u velké části plodin označovány jako nadprůměrné. Zároveň však pokračoval pokles cen u většiny pěstovaných komodit (v průměru o 8 %). Produkce RV v roce 216 proto zůstává na obdobné výši jako v předchozím roce (nárůst pouze o 1,1 %). V České republice došlo v roce 216 k poklesu cen u všech druhů obilovin, kukuřice (zrnové i silážní) a cukrovky. Cena pšenice ozimé se u podniků právnických osob při průměrném výnosu 6,9 t/ha snížila o 12,8 % na Kč/t a u podniků fyzických osob při výnosu 6,2 t/ha o 11, % na 3 65 Kč/t. U ostatních sledovaných obilovin došlo také k poklesu cen, např. u ječmene jarního v průměru o 7,3 %, zatímco výnosy vzrostly - P P O A PFO PPO

28 v průměru o 1,1 %. Výnos kukuřice na zrno se díky příznivému počasí zvýšil o 5,3 % na 9,4 t/ha, avšak její cena poklesla o 9,6 % na Kč/t. Obdobný vývoj se objevuje také u kukuřice na siláž (zvýšení výnosu v průměru o 37,8 %, průměrná cena poklesla o 8,7 %) a cukrovky (nárůst výnosu o 15,9 %, pokles ceny o 4,2 %). Pozitivní trend vykazuje pěstování pozdních konzumních brambor, jejichž výnos i cena byly v roce 216 vyšší než v roce 215. Výnos i cena řepky zůstaly v roce 216 na stejné úrovni jako v předchozím roce (3,5 t/ha, Kč/t). Podíl živočišné výroby je u podniků zaměřených na polní výrobu nevýznamný, tvoří pouze 4,2 % z celkové produkce. Větší zastoupení ŽV se vyskytuje u PPO, kde došlo k meziročnímu nárůstu intenzity chovu hospodářských zvířat o 12, % na 6,72 DJ/1 ha. U PFO zůstává tento indikátor na úrovni 5,7 DJ/1 ha. Hodnota ostatní produkce se u právnických osob zaměřených na polní výrobu podílí na celkové produkci 14,3 %. V rámci celého VZ se hodnota ostatní produkce meziročně zvýšila o 7,7 %. Nejvýznamnější složku představuje prodej služeb zemědělské výroby, která tvoří u PPO 3,7 % a u PFO 33,2 %. Průměrná hodnota zemědělské produkce ve vyjádření na přepočteného pracovníka vzrostla o 1,2 % na hodnotu tis. Kč/AWU (nárůst o 3,2 % u PFO, pokles o,5 % u PPO). Výrobní zaměření polní výroba dosahuje v rámci srovnávaných VZ nejvyšší hodnoty produkce na pracovníka. Výše celkových nákladů zůstala u podniků polní výroby na srovnatelné úrovni jako v předchozím roce, došlo k navýšení v průměru pouze o 3,2 %. U PPO byl zaznamenán nepatrný nárůst o,3 %, u PFO se hodnota celkových nákladů zvýšila o 7,2 %. Výrobní spotřeba, složená z přímých nákladů a ostatních věcných nákladů, tvoří v případě polní výroby 66,1 % z celkových nákladů. Vývoj ukazatele měl u srovnávaných právních forem rozdílnou tendenci. Zatímco u PPO poklesla výrobní spotřeba meziročně o 1,4 %, PFO vykázaly zvýšení této skupiny nákladů o 7,6 %. Hodnota přímých nákladů vzrostla u podniků polní výroby o 4,6 % na Kč/ha. K navýšení došlo u položek, které jsou pro toto výrobní zaměření významné, náklady na nakoupená osiva vzrostly o 1,7 % a nákup prostředků ochrany rostlin o 2,3 %. Současně se zvýšila i hodnota nákladů spojených se specifickými činnostmi ostatní produkce (v souhrnu o 18,3 %). Naproti tomu náklady na nakoupená hnojiva poklesly v průměru o 3,2 %. Ostatní věcné náklady (náklady budov a strojů, energie, služby atd.) se u PFO zvýšily o 3,4 %, u PPO však došlo ke snížení jejich hodnoty o 4,1 % zejména vlivem poklesu nákladů na energie a služby. Hodnota odpisů přepočtená na jednotku plochy za VZ polní výroba meziročně zaznamenala pouze mírné navýšení o 1,6 % a tempo investic oproti minulému roku zpomalilo. PFO vykázaly nárůst o 3,7 %, ve skupině PPO odpisy poklesly o,1 %. Náklady na externí faktory (mzdy, nájemné půdy a budov, úroky) vyjádřené na hektar zemědělské půdy v roce 216 vzrostly u PFO oproti roku 215 o 9, %, u PPO byl zaznamenán jejich nárůst o 4,7 %. Mzdové náklady, které jsou významnou položkou u PPO, se u této skupiny v roce 216 ve vyjádření na placeného pracovníka zvýšily o 2,4 % 3

29 na 48 tis. Kč/AWU. Ve vyjádření na hektar představoval nárůst mzdových nákladů PPO 3,3 %. V roce 216 pokračoval růst cen za pronajatou zemědělskou půdu. U PPO vzrostlo pachtovné ve vyjádření na hektar připachtované půdy o 7,2 % na Kč/ha. Podniky fyzických osob vynaložily na pachtovné v průměru Kč na hektar připachtované půdy, což představuje nárůst o 12,9 %. Podíl nákladů (bez mzdových) na produkci u podniků polní výroby dosáhl hodnoty,92, což představuje mírný meziroční nárůst. Lepšího výsledku dosáhly vzhledem k nižší nákladovosti podniky fyzických osob (podíl,9). U podniků právnických osob činila hodnota koeficientu, O N PFO PPO Průměrná hodnota celkových provozních dotací a podpor vyjádřených na jednotku plochy se u podniků polní výroby v roce 216 oproti předchozímu roku zvýšila o 1,7 % na Kč/ha. Nejdůležitější položku představuje Jednotná platba na plochu (platby SAPS + Greening, popř. Mladý zemědělec) ve výši Kč/ha, která tvoří 63,8 % celkových provozních podpor (59,9 % u PPO a 7,3 % u PFO). Hodnota této dotace zůstala na úrovni předchozího roku při nepatrném zvýšení o,4 %. Druhou nejvýznamnější položku představují ostatní dotace (v průměru Kč/ha), které tvoří u PFO 12,7 % a u PPO 27,7 % všech čerpaných provozních dotací a podpor. Ukazatel čisté přidané hodnoty byl u podniků specializovaných na polní výrobu ovlivněn mírným nárůstem produkce i provozních podpor. Ve vyjádření na ha z. p. dosáhl v roce 216 hodnoty Kč/ha, což představuje meziroční zvýšení o 2,6 %. ČPH u PPO činila Kč/ha (nárůst o 2,2 %), u PFO bylo dosaženo ČPH ve výši Kč/ha (nárůst o 2,5 %). Čistá přidaná hodnota je u podniků polní výroby z 6,7 % tvořena provozními dotacemi a podporami. 1,,8,6,4,2, 31

30 P A PFO PPO Podniky fyzických osob dosáhly hodnoty čisté přidané hodnoty ve vyjádření na přepočteného pracovníka ve výši 598 tis. Kč/AWU, což je pouze nepatrné meziroční navýšení o,3 %. U PPO se ČPH/AWU zvýšila o 1,7 % na 759 tis. Kč/AWU. V porovnání s ostatními VZ zůstává z pohledu dosažené ČPH/AWU polní výroba nejefektivnějším výrobním zaměřením. Nicméně je potřeba připomenout i negativní aspekty tohoto intenzivního typu hospodaření, které mohou vést ke snižování kvality půdního fondu a k dalším nepříznivým dopadům Výrobní zaměření produkce mléka Zemědělské podniky specializované na produkci mléka se na celkové zemědělské produkci ČR podílejí 9,7 % a na celkové hodnotě mléčné produkce 28,3 %. Dle výsledků aktuálního Strukturálního šetření v zemědělství tato skupina podniků obhospodařuje 8,4 % celkové výměry zemědělské půdy v ČR a tvoří 6,7 % z celkového počtu podniků v zemědělství. Do šetření FADN za účetní rok 216 bylo zahrnuto 14 podniků zaměřených na produkci mléka, z toho 79 podniků právnických osob a 61 podniků fyzických osob. Tyto podniky reprezentují celkem 836 zemědělských subjektů ve výrobním zaměření produkce mléka v ČR. Většina podniků (86,4 %) tohoto výrobního zaměření hospodařila v méně příznivých oblastech, což potvrzuje význam tohoto VZ pro obhospodařování zemědělské půdy právě v oblastech LFA. Podíl ekologicky hospodařících podniků byl 9,28 % s převahou podniků fyzických osob. V rámci výběrového souboru FADN došlo u podniků právnických osob ke zvýšení výměry obhospodařované půdy v průměru o 1,3 % na 1 24,1 ha/podnik. U PFO byl zaznamenán mírný pokles výměry z. p. (-3,4 %) na 94,4 ha/podnik. 32

31 Vstup pracovní síly, reprezentovaný ukazatelem počtu pracovníků na jednotku obhospodařované půdy (AWU/1 ha), se meziročně mírně zvýšil o,6 % na hodnotu 3,65 AWU/1 ha. Nárůst intenzity vstupu práce byl způsoben zvýšením počtu pracovníků u PFO o 1,9 % na 3,46 AWU/1 ha, což souviselo s nárůstem intenzity živočišné výroby měřené ukazatelem DJ/1 ha, kde u PFO došlo ke zvýšení počtu DJ/1 ha o 14,9 %. U PPO zůstala hodnota tohoto ukazatele na úrovni předchozího roku (3,68 AWU/1 ha). Hodnota celkové produkce vztažená na jednotku plochy meziročně vzrostla o 2,2 % na Kč/ha. Nárůst produkce přepočtené na hektar byl zaznamenán u obou právních forem. U PPO došlo k mírnému zvýšení hodnoty celkové produkce o,3 % na Kč/ha. Tento vývoj byl u PPO ovlivněn nárůstem rostlinné (11,2 %) a ostatní produkce (6,3 %) současně při poklesu produkce ŽV o 7,2 %. U PFO došlo ke zvýšení hodnoty zemědělské produkce o 7,4 % na Kč/ha, což bylo ovlivněno vyšší dosaženou hodnotou živočišné i rostlinné produkce. - P P O A PFO PPO Také hodnota celkové produkce přepočtená na jednoho pracovníka (Kč/AWU) se oproti roku 215 zvýšila (o 1,6 %) a činila 1,26 mil. Kč/AWU (viz graf č. 14). Dlouhodobě vyšší hodnoty tohoto ukazatele dosahují podniky PPO, u kterých byl zaznamenán mírný meziroční nárůst o,3 % (na 1,28 mil. Kč/AWU). U PFO došlo k nárůstu celkové produkce přepočtené na pracovníka o 5,4 % na hodnotu 1,14 mil. Kč/AWU, a to i přes současné mírné zvýšení vstupu pracovní síly o 1,9 %. Nejdůležitější složku zemědělské produkce tvoří v rámci tohoto výrobního zaměření živočišná výroba, v roce 216 se na celkové zemědělské produkci podílela 53,9 %. U podniků právnických osob tvoří produkce ŽV 5,7 % zemědělské produkce, u podniků fyzických osob představuje podíl produkce ŽV dokonce 71,5 %, což je způsobeno jednak malým podílem ostatní produkce a menším rozsahem rostlinné výroby u PFO. Nejvýznamněji se na 33

32 tvorbě živočišné výroby podílela produkce kravského mléka a mléčných výrobků (76,5 %) následována produkcí hovězího a telecího masa (22,8 %). Zhoršená ekonomika v odvětví produkce mléka zapříčinila výrazné zvýšení porážek jatečných krav a jalovic, kdy meziročně došlo k růstu produkce hovězího a telecího masa, konkrétně u PFO o 2,9 % a u PPO o,7 %. U obou právních forem došlo k meziročnímu snížení produkce ŽV přepočtené na DJ, konkrétně u PFO bylo zaznamenáno snížení živočišné produkce o 7,5 % na Kč/DJ/rok, u PPO došlo k poklesu o 5,9 % na Kč/DJ/rok. Hlavním důvodem snížení hodnoty tohoto ukazatele byl pokles průměrné realizační ceny kravského mléka. Průměrná cena mléka v rámci zkoumaného výrobního zaměření činila 6,98 Kč/l, zatímco v roce 215 dosahovala 7,79 Kč/l. Meziročně tedy cena mléka poklesla o 1,4 %, což představovalo snížení o,81 Kč/l. Zde je však potřeba zmínit, že cena mléka byla již v roce 215 na nízké úrovni, v roce 214 činila průměrná realizační cena kravského mléka 9,2 Kč/l. Mléčná užitkovost se nadále zvyšovala, v roce 216 došlo ke zvýšení dojivosti o 2,7 % na l/dojnici/rok. Dlouhodobě vyšší dojivosti dosahují podniky právnických osob, konkrétně l/dojnici/rok, zatímco podniky fyzických osob vykázaly 6 94 l/dojnici/rok, což je o téměř 2 % méně než PPO. Zvyšující se dojivost je pozitivně ovlivňována posunem v plemenné struktuře dojnic směrem k holštýnskému plemeni na úkor českého strakatého plemene. Produkce rostlinné výroby se na celkové produkci tohoto VZ podílela 32,1 %. Oproti roku 215 vzrostla rostlinná produkce o 12, % na Kč/ha. Vyšší nárůst byl zaznamenán u PPO, u kterých došlo ke zvýšení rostlinné produkce o 11,2 % na Kč/ha, u PFO došlo k nárůstu o 7,9 % na Kč/ha. Zvýšení hodnoty produkce rostlinné výroby bylo u obou srovnávaných právních forem způsobeno především růstem hodnoty produkce krmných plodin (o 26,7 %) a olejnin (o 11,2 %). Ostatní produkce se na celkové produkci PPO podílela 16,3 %, zatímco u PFO byl podíl ostatní produkce minimální (,9 %). U podniků právnických osob byl zaznamenán nárůst ostatní produkce o 6,3 % na Kč/ha. Na hodnotě ostatní produkce se u PPO nejvýznamněji podílely příjmy z prodeje energie z obnovitelných zdrojů (24,6 %), dále služby zemědělské a lesní výroby (21,1 %) a zpracování výrobků RV (16,9 %). U podniků zaměřených na produkci mléka meziročně vzrostly celkové náklady o 3,8 % na Kč/ha. V roce 216 se náklady podniků právnických osob mírně zvýšily o 1,4 % na Kč/ha. Podniky fyzických osob vykazovaly úroveň nákladů výrazně nižší ( Kč/ha), tj. 59,4 % z hodnoty nákladů PPO. Na celkových nákladech se rozhodující měrou podílela výrobní spotřeba (63,8 %). Zatímco u podniků právnických osob byla její hodnota téměř na stejné úrovni jako v roce 215 (zvýšení o,1 % na Kč/ha), u podniků fyzických osob se vlivem přímých a ostatních věcných nákladů v přepočtu na 1 ha zvýšila o 9,6 % na Kč/ha. Náklady na krmiva tvořily u VZ produkce mléka 51,3 % přímých nákladů. U podniků právnických osob se hodnota nákladů na vlastní a nakupovaná krmiva v přepočtu na 1 DJ meziročně zvýšila o 5,1 % na hodnotu Kč. Výraznější nárůst byl zejména u vlastních krmiv, kde úroveň nákladů za PPO vzrostla o 7,2 % (na Kč/DJ). U nakupovaných krmiv byl zaznamenán 34

33 2,8% nárůst na Kč/DJ. U PFO klesly celkové náklady na krmiva o 2,5 % na 13 3 Kč/DJ, přičemž hodnota nakupovaných krmiv PFO výrazněji vzrostla, a to o 8,9 % na Kč/DJ. Naopak u vynaložených nákladů na vlastní krmiva u této právní formy došlo k poklesu o 6,3 % na Kč/DJ. Vlivem poklesu nákladů na energie, služby a především vlivem snížení ostatních nákladů se ostatní věcné náklady v přepočtu na 1 ha u podniků právnických osob snížily o 6,1 %. U podniků fyzických osob byl naopak zaznamenán 8,% nárůst ostatních věcných nákladů oproti roku 215. Příčinou tohoto nárůstu bylo meziroční zvýšení u všech položek ostatních věcných nákladů. Významný byl především nárůst nákladů na budovy a stroje o necelých 15 % na Kč/ha. Podniky právnických osob vykázaly odpisy na úrovni předchozího roku (pokles o,6 % na Kč/ha). U podniků fyzických osob naopak odpisy vzrostly o 11,7 % na Kč/ha, což je důsledek vyšších investic do strojů. Odpisy PFO dosahují z 83,6 % hodnotu odpisů PPO, což je o 9,2 % více než v roce 215. Tento vysoký podíl reflektuje zvyšující se technickou vybavenost PFO. Vývoj nákladů na externí faktory byl u podniků právnických osob ovlivněn zejména nárůstem mzdových nákladů. Mzdy v přepočtu na placené pracovníky vzrostly u PPO o 5,5 % na 378 tis. Kč/AWU. U podniků obou právních forem došlo k nárůstu pachtovného. U právnických osob činil meziroční nárůst pachtovného 13,4 % na Kč/ha, u podniků fyzických osob byl zaznamenán 5,5% nárůst na Kč/ha O N PFO PPO Celková výše provozních dotací a podpor vzrostla v roce 216 o 15,4 % na Kč/ha. Podniky specializující se na výrobu mléka dosáhly nejvyšší hodnoty plateb na jednotku plochy, a to o 43,4 % více než byla průměrná hodnota podpor v celém souboru FADN ( Kč/ha). U podniků právnických osob došlo v rámci VZ produkce mléka k navýšení 1,2 1,,8,6,4,2, 35

34 o 14,3 % na Kč/ha, u podniků fyzických osob činil meziroční nárůst 14,5 % na Kč/ha. Rozhodující vliv na zvýšení provozních podpor měly ostatní dotace, které se u podniků právnických osob zvýšily o 32,5 % a dosáhly výše Kč/ha. Již druhým rokem tak ostatní dotace představovaly nejvýznamnější skupinu dotací v rámci VZ produkce mléka, kde tvořily 47,6 % z celkových podpor. Hlavní podíl na ostatních dotacích (53,9 %) měla podpora na obnovitelné zdroje energie, jejíž hodnota Kč/ha byla nejvyšší ze všech zkoumaných výrobních zaměření. Na zvýšení hodnoty ostatních dotací se dále podílelo zavedení dočasné mimořádné podpory v odvětví živočišné výroby, mimořádné podpory na přizpůsobení pro producenty mléka a zemědělce v dalších odvětvích ŽV a dotace na zmírnění škod způsobených suchem. Jednotná platba na plochu (včetně Greeningu a Mladého zemědělce) byla druhou nejvýznamnější skupinou dotací a tvořila 31,7 % z celkových provozních dotací podniků zaměřených na produkci mléka. - P A PFO PPO Hodnota ukazatele čisté přidané hodnoty ve vyjádření na ha z. p. byla v rámci VZ produkce mléka nejvyšší ze všech hodnocených výrobních zaměření (19 64 Kč/ha). U PPO byl zaznamenán nárůst o 13,9 % na Kč/ha. U PFO bylo tempo růstu nižší (7,7 %), hodnota ČPH/ha byla však mírně vyšší než u PPO (2 84 Kč/ha). Čistá přidaná hodnota přepočtená na 1 pracovníka (ČPH/AWU) se u producentů mléka meziročně zvýšila o 11,6 % na 538 tis. Kč/AWU, z toho u PPO o 13,9 % na 529 tis. Kč/AWU a u PFO o 5,7 % na 58 tis. Kč/AWU. V porovnání s dosahovanou ČPH/AWU za celý soubor FADN (572 tis. Kč/AWU) však vzhledem k vysoké pracovní náročnosti dosahuje toto výrobní zaměření nižší úrovně ČPH/AWU o 5,9 %. Rozdílná úroveň ČPH/AWU se rovněž projevila při hodnocení podniků v závislosti na ekonomické velikosti především u podniků fyzických osob. Zatímco podniky střední velikosti (EV VII.-IX.) dosahovaly hodnoty ČPH/AWU 57 tis. Kč/AWU, u malých podniků 36

35 (EV IV.-VI.) činila hodnota tohoto indikátoru pouze 25 tis. Kč/AWU. Výsledky jsou ovlivněny uváděným vstupem pracovní síly, který činil u malých podniků 6,9 AWU/1 ha, zatímco u středních podniků 3,39 AWU/1 ha. Významné navýšení celkové hodnoty provozních dotací způsobené zavedením mimořádných podpor, zvýšení hodnoty produkce RV a ostatní produkce, mělo za následek zlepšení ekonomických ukazatelů v rámci tohoto VZ, a to i přes výrazný pokles produkce ŽV v důsledku nízké realizační ceny kravského mléka Výrobní zaměření chov skotu, ovcí, koz a ostatních zvířat zkrmujících objemnou píci Výrobní zaměření chovu skotu, ovcí, koz a ostatních zvířat zkrmujících objemnou píci (chov zvířat ZOP) se vyznačuje převažujícím hospodařením v méně příznivých oblastech (LFA). Podniky dané specializace se zabývají převážně extenzivním způsobem hospodaření, které je často spojeno s ekologickým chovem zvířat, na pastvinách v horských a podhorských oblastech. Šetření FADN za účetní rok 216 zahrnovalo celkem 24 podniků zaměřených na chov skotu, ovcí, koz a ostatních zvířat ZOP, z toho 48 podniků právnických osob a 192 podniků fyzických osob. V méně příznivých oblastech LFA hospodařilo ve sledovaném roce v rámci výběrového souboru FADN celkem 94,6 % zemědělských podniků zkoumané specializace. Výhradně ekologickým způsobem hospodaření, bez souběhu konvenční produkce, se zabývá 165 podniků, což představuje podíl 68,8 %. Podniky tohoto výrobního zaměření reprezentují v síti FADN podle výsledků Strukturálního šetření ČSÚ celkem subjektů, což činí chov skotu, ovcí, koz a ostatních zvířat ZOP druhým nejpočetnějším výrobním zaměřením s 15,% podílem na celkovém počtu DJ v ČR. Při podrobnější analýze podniků z hlediska typu výrobního zaměření je zřejmé, že v souboru FADN jsou nejvíce zastoupeny podniky zaměřené na výkrm a chov masného skotu. Tato specializace zahrnuje 188 podniků (78,3 %). Chovem ovcí, koz a ostatních zvířat ZOP se zabývá 31 podniků, což představuje 12,9 % daného VZ. Nejméně zastoupeným zaměřením je kombinovaný chov skotu, tzn. smíšený chov dojnic a krav bez tržní produkce mléka, v počtu 21 podniků s podílem 8,8 %. Průměrná výměra z. p. u podniků právnických osob činí 525,4 ha/podnik. Podniky fyzických osob hospodařily v roce 216 na průměrné výměře 71,5 ha/podnik. Intenzita ŽV je vyšší u PFO (51,7 DJ/1 ha), PPO vykazovaly intenzitu nižší (4,5 DJ/1 ha). Ukazatel intenzity ŽV ve vyjádření DJ/1 ha vykázal meziročně u PPO pokles o 4,5 %, u PFO zůstala hodnota tohoto ukazatele na úrovni předchozího roku. Intenzita ŽV souvisí se vstupem pracovní síly vyjádřené v přepočtených pracovnících na jednotku plochy. U podniků fyzických osob dosahuje tento indikátor 2,7 AWU/1 ha, u podniků právnických osob 1,88 AWU/1 ha. Meziročně tedy uvedený ukazatel u obou typů podniků zůstal na téměř stejné hodnotě. Podniky FO mají vyšší zastoupení neplacené práce rodinných příslušníků, která ve sledovaném roce 216 představovala 84,1 % z celkového vstupu pracovní síly. Podniky VZ chovu skotu, ovcí, koz a ostatních zvířat ZOP vytvářely v roce 216 pouze 5, % celkové zemědělské produkce v ČR a na produkci ŽV se podílely 7, %. Hodnota celkové produkce poklesla meziročně o 5,3 %. Podniky fyzických osob a podniky právnických osob vykazují podobnou úroveň produkce na jednotku plochy. 37

36 U PPO byla v roce 216 dosažena celková produkce Kč/ha, což představuje meziroční snížení o 1,1 %, PFO vykázaly hodnotu produkce Kč/ha, přičemž hodnota ukazatele poklesla jen mírně (,9 %). Pokles hodnoty celkové produkce byl způsoben především meziročním poklesem intenzity ŽV u PPO vyjádřené počtem DJ/1 ha (-4,5 %). Živočišná výroba představuje v rámci analyzovaného VZ 46,8 % celkové produkce. Hodnota produkce ŽV činila Kč/ha při meziročním poklesu o 1,9 %. U podniků právnických osob tvořil podíl ŽV 39,4 % celkové produkce, u podniků fyzických osob činí tento podíl 53, %. Nejvýznamnějším produktem je hovězí a telecí maso s podílem 69,8 % na celkové produkci ŽV. Dalšími důležitými komoditami jsou kravské mléko (11,4 %) a kozí a ovčí mléko (9, %). Meziročně došlo k mírnému snížení produkce hovězího masa, u podniků právnických osob o 3,7 %, u podniků fyzických osob zůstala produkce hovězího masa na úrovni předchozího roku. - P P O A PFO PPO Produkce rostlinné výroby se na celkové produkci zkoumaného VZ podílí 35, %. Jedná se zejména o výrobu krmiv spotřebovávaných převážně přímo v podnicích, tzn. pícniny a ostatní krmné plodiny. Krmné plodiny tvoří celkově 78, % produkce RV daného VZ. Další významnou plodinou jsou obiloviny, které se podílí na produkci RV 15,8 %. Hodnota produkce rostlinné výroby poklesla u PPO o 7,9 % na Kč/ha. Podniky fyzických osob dosáhly hodnoty produkce 4 75 Kč/ha při meziročním nárůstu o 4,9 %. Ostatní zemědělská produkce tvoří 18,2 % z celkové zemědělské produkce chovatelů skotu, ovcí a koz. Jedná se převážně o prodej zemědělských služeb, jejichž hodnota je dlouhodobě vyšší u podniků právnických osob. U PPO hodnota ostatní produkce meziročně nepatrně vzrostla o,2 % na 3 27 Kč/ha, PFO vykazují vyšší meziroční nárůst o 9,4 % na 1 66 Kč/ha. 38

37 Hodnota celkové produkce ve vyjádření na roční pracovní jednotku AWU oproti předchozímu období poklesla o 4,8 % na 575 tis. Kč/AWU. Vyšší hodnoty (686 tis. Kč/AWU), dosahují podniky právnických osob, u kterých se produkce na pracovníka meziročně snížila o 9,6 %. U podniků fyzických osob produkce na pracovníka poklesla pouze o,5 % na 55 tis. Kč/AWU. V rámci výrobního zaměření chov skotu, ovcí, koz a ostatních zvířat ZOP došlo v roce 216 celkově k mírnému meziročnímu snížení nákladů na hektar plochy zemědělské půdy. Hodnota celkových nákladů poklesla u PPO o 5,3 % na Kč/ha a u PFO nepatrně vzrostla o,2 % na Kč/ha. Vývoj tohoto ukazatele byl u podniků obou právních forem ovlivněn zejména poklesem přímých nákladů. Výrobní spotřeba tvořená přímými a ostatními věcnými náklady se podílí na celkových nákladech zkoumaného výrobního zaměření 59,4 %. Vzhledem k poklesu přímých nákladů došlo v roce 216 ke snížení hodnoty výrobní spotřeby u PPO o 1, %. Pokles byl zaznamenán i u PFO, a to o 2,7 %. Nejvýznamnější položku přímých nákladů tvoří náklady na vlastní krmiva (5,9 % přímých nákladů). Nakupovaná krmiva se podílela na přímých nákladech menší měrou (12,5 %). Mzdové náklady ve vyjádření na jednotku plochy vzrostly meziročně o 7,3 %. V přepočtu na placeného pracovníka došlo k nárůstu mzdových nákladů meziročně o 18,6 % na 335 tis. Kč/AWU, což bylo způsobeno nárůstem mzdových nákladů PPO o 14,9 % na 353 tis. Kč/AWU. Mzdové náklady u PFO poklesly o 9,6 % a dosáhly úrovně 259 tis. Kč/AWU. Pachtovné celkově vzrostlo o 7,3 % na Kč/ha, u PPO se tato hodnota zvýšila pouze nepatrně, a to o,8 %, přičemž u PFO bylo navýšení výraznější (21,5 %). Při porovnání údajů z let 215 a 216 lze sledovat nárůst odpisů u podniků fyzických osob o 1,9 %, naproti tomu u podniků právnických osob došlo k poklesu o 8,9 %, což svědčí o rozdílné míře investiční aktivity hodnocených právních forem. - O N PFO PPO 1,6 1,4 1,2 1,,8,6,4,2, 39

38 Ukazatel celkových nákladů bez mzdových nákladů na jednotku produkce vzrostl celkově meziročně o,7 %. Rychlejším tempem rostl tento indikátor u PPO (1,8 %), u podniků fyzických osob zůstal podíl nákladů na produkci přibližně na úrovni předchozího období při nepatrném snížení o,3 %. Výrobní zaměření chovu skotu, ovcí, koz a ostatních zvířat ZOP je v rámci zemědělství ČR, vzhledem k výši plateb na LFA a environmentálních dotací, výrobní specializací s vysokým objemem čerpaných podpor. Ve srovnání s předchozím rokem došlo v roce 216 ke zvýšení hodnoty provozních dotací vztažených na hektar zemědělské půdy o 3,8 % na Kč/ha. U PPO došlo ke zvýšení o 5,3 % na Kč/ha, u PFO bylo zaznamenáno zvýšení hodnoty provozních dotací o 2,4 % na Kč/ha. Největší podíl na provozních dotacích (36,4 %) má u hodnoceného VZ Jednotná platba na plochu (včetně dotace na Greening a Mladý zemědělec), jejíž hodnota ve vyjádření na hektar meziročně nepatrně vzrostla o,2 %. Environmentální dotace, tzn. v tomto případě zejména podpory v rámci skupiny Agroenvironmentálně klimatická opatření a Ekologické zemědělství, v roce 216 tvořily více než třetinu celkových provozních dotací (33,8 %). Hodnota environmentálních dotací ve srovnání s předchozím rokem vzrostla, zejména díky zavedení dotací v rámci Agroenvironmentálně klimatických opatření vyplácených od roku 216, celkem o 1,4 % na Kč/ha, což představuje nejvýznamnější meziroční nárůst zkoumaných skupin dotací. Dotace na LFA se v roce 216 podílely na celkových provozních dotacích 14,9 %. Ve sledovaném roce se jejich hodnota téměř nezměnila (vzrostla pouze o,1 % na Kč/ha). V roce 216 tvořily ostatní dotace na výrobu 12,5 % celkových provozních dotací, jejich hodnota činila Kč/ha u PFO a Kč/ha u PPO. Podpory OZE dosahují u sledovaného VZ pouze 89 Kč/ha a podílí se - P A PFO PPO 4

39 tak na ostatních dotacích,6 %. Investiční dotace dosáhly v rámci zkoumaného VZ v roce 216 pouze 1,5 % hodnoty roku 215 (24 Kč/ha). Čistá přidaná hodnota je jedním z klíčových ukazatelů ekonomické efektivnosti podniků. Za výrobní zaměření chov skotu, ovcí, koz a ostatních zvířat ZOP došlo meziročně vlivem poklesu nákladů a růstu dotací celkově ke zvýšení hodnoty tohoto indikátoru o 7,3 % na Kč/ha. Pokud hodnotíme podniky podle právní formy, zaznamenaly podniky právnických osob meziročně nárůst ČPH o 9, % na Kč/ha. U podniků fyzických osob vzrostl ukazatel čisté přidané hodnoty o 5,4 % na 1 16 Kč/ha. Podniky VZ chov skotu, ovcí, koz a ostatních zvířat ZOP dosahují v rámci zkoumaných VZ nejnižší hodnoty ČPH/AWU, v roce 216 to bylo 84,1 % z průměru za celkový výběrový soubor FADN. Čistá přidaná hodnota vztažená na pracovníka u daného výrobního zaměření vzrostla oproti předchozímu roku o 7,8 % na 48 tis. Kč/AWU. U podniků právnických osob došlo k růstu ČPH/AWU o 9,6 % na hodnotu 649 tis. Kč/AWU, u podniků fyzických osob byl zaznamenán nárůst o 5,8 % na 374 tis. Kč/AWU. Výrobní zaměření chov skotu, ovcí, koz a ostatních zvířat ZOP je charakteristické nižší intenzitou produkce. V roce 216 došlo v rámci zkoumaného VZ k mírnému poklesu produkce a nákladů, zlepšení ekonomických ukazatelů bylo ovlivněno větším objemem čerpaných provozních dotací. Význam tohoto VZ však spočívá také v mimoprodukčních funkcích zemědělství, zejména ve spojitosti s ekologickou formou hospodaření. 41

40 3.3 Výsledky ekologického zemědělství v roce 216 Výsledný výběrový soubor FADN za účetní rok 216 obsahoval celkem 25 ekologických zemědělců bez souběžné konvenční produkce, což představuje 8,9 % z celkového počtu podniků v EZ v ČR, s vyloučením velmi malých podniků třídy ekonomické velikosti I.-III. Výsledky ekologických zemědělců jsou prezentovány v tabulkové části C této zprávy za podniky ekologického zemědělství celkem a v podrobném členění podle právních forem, výrobních zaměření polní výroby, produkce mléka, chovu skotu a ostatních zvířat ZOP, smíšené výroby a podle oblastí LFA. V rámci těchto výstupů jsou porovnávány ukazatele za odpovídající skupiny ekologických a konvenčních zemědělců. V souboru ekologických zemědělců FADN je reprezentativně zastoupena nejvýznamnější specializace ekologického zemědělství v ČR chov skotu, ovcí, koz a ostatních zvířat ZOP (chov zvířat ZOP) v počtu 177 subjektů, které reprezentují zemědělců tohoto výrobního zaměření. Ostatní výrobní zaměření EZ jsou ve sledovaném souboru zastoupena relativně nízkým počtem, což do určité míry omezuje reprezentativnost výsledků za tyto typy podniků. V celkovém počtu ekologických zemědělců ČR představují tato VZ málo významnou skupinu. Výjimku z hlediska zastoupení tvoří skupina zemědělců výrobního zaměření produkce mléka, která je specifická svojí orientací na intenzivnější výrobu. Tato skupina je v souboru FADN zastoupena 18 subjekty, což představuje cca 35 % z celkového počtu EZ zemědělců. Výsledky EZ v ČR jsou výrazně ovlivněny hospodařením v méně příznivých oblastech (LFA), kde hospodaří 83,2 % ekologických podniků zahrnutých do výběrového souboru FADN 216 (4,8 % v oblasti LFA horská, 42,4 % v oblasti LFA ostatní). Naopak většina podniků aplikujících konvenční zemědělství hospodaří mimo LFA (59,3 %) s převažujícím VZ polní výroby (55,1 %), v oblastech ostatní LFA jsou nejvíce zastoupeny podniky VZ smíšené výroby (45, %) a v LFA horské VZ produkce mléka (41,8 %). Produkce Průměrná hodnota celkové produkce přepočtená na jednotku plochy je v souboru ekologických podniků sledovaných ve FADN 216 na srovnatelné úrovni jako v předchozím roce (tj. na hodnotě Kč/ha), přičemž hodnota produkce přepočtená na pracovníka meziročně vzrostla o 4,8 % na Kč/AWU. Produkce ŽV představovala konstantně 46,3 % celkové produkce EZ. V případě živočišné produkce EZ zaznamenala produkce u PPO i PFO mírný růst (1,2 %, resp. 1,9 %), mimo jiné díky růstu intenzity živočišné výroby vyjádřené počtem DJ/1 ha. Pokles produkce mléka a mléčných výrobků vlivem mléčné krize, která postihla i ekologické zemědělce, byl kompenzován nárůstem produkce hovězího a telecího masa v průměru o 9,9 %. Produkce RV v roce 216 činila 37,1 % celkové produkce a meziročně poklesla o 5,7 %, což souvisí s nepříznivými klimatickými podmínkami sledovaného roku. Ostatní produkce je s podílem 16,6 % celkové produkce doplňující složkou, která dynamicky roste zejména u PPO (růst o 53,8 %). Tuto produkci tvoří výrobní činnosti zpracovávající rostlinnou a živočišnou produkci, nezemědělské činnosti, včetně agroturistiky a služeb pro cizí. Ekologické podniky zaměřené na chov zvířat ZOP v roce 216 mírně navýšily intenzitu chovů (DJ/1 ha) a zvýšily hodnotu celkové produkce o 5,8 %, především díky 42

41 růstu produkce u PPO o 16,4 %. Hodnota produkce ŽV meziročně vzrostla o 5,2 % u PPO, u PFO tato produkce stagnovala. Hodnota produkce RV se u tohoto zaměření EZ zvýšila o 2,3 %. Největšího zvýšení bylo dosaženo u ostatní produkce (o 4,9 %). Hodnota celkové produkce podniků tohoto VZ vyjádřená na přepočteného pracovníka meziročně vzrostla o 1,8 % na 618 tis. Kč/AWU. Hodnota celkové produkce ekologických podniků specializovaných na produkci mléka vykazuje nejvyšší úroveň ze sledovaných výrobních zaměření, přičemž u PFO dosáhla hodnoty Kč/ha, u PPO dosáhla při meziročním růstu 4,1 % úrovně jen Kč/ha. Produkce přepočtená na AWU u ekologických producentů mléka činila v průměru 869 tis. Kč/AWU, přičemž u PFO dosahuje úrovně Kč/AWU srovnatelné s konvenčními zemědělci. Je zřejmé, že této skupině zemědělců se daří uplatňovat vyšší podíl produkce jako bioprodukty za vyšší ceny než u ostatních VZ ekologického zemědělství Srovnání produkce ekologických a konvenčních zemědělců zachycuje graf č. 2. Při srovnávání produkce EZ/KZ je nutné vzít v úvahu faktory, které rozhodujícím způsobem odlišují tuto výrobu, zejména technologická omezení ekologické výroby, převažující lokalizace výroby do LFA a výrazně odlišná výrobní struktura ekologických a konvenčních podniků ČR. U podniků hospodařících v systému ekologického zemědělství dominuje především chov skotu (27,6 % z celkové produkce) a pěstování krmných plodin (22, %). Produkce kravského mléka (7,3 %) a obilovin (7,4 %) je u podniků EZ, v porovnání s podniky KZ, okrajová. Konvenční podniky se plošně zaměřují na produkci obilovin (celkem 45,9 % výměry a 26,1 % z celkové produkce), olejnin (13,2 % z celkové produkce) a produkci mléka (16,2 % z celkové produkce). Ostatní položky, s výjimkou krmných plodin (7,8 %) a hovězího masa (6,4 %), tvoří méně než 4 % podílu z celkové konvenční produkce. Rozložení produkce je u podniků EZ v průběhu let relativně stabilní, ze sledovaných dat není patrný trend směřování produkce EZ k intenzivnějším odvětvím RV (ovoce, zelenina, atp.) a ŽV (mléko a mléčné výrobky). 43

42 Při porovnání průměrného podniku EZ a KZ vykazují podniky EZ nižší intenzitu výroby na úrovni 35,6 % podniků KZ, ale zároveň i nižší objem nakoupených vstupů průmyslových hnojiv a prostředků ochrany rostlin, což je dokladem šetrného a udržitelného způsobu hospodaření. Produkce ekologické živočišné výroby dosahuje 62,5 % živočišné produkce KZ, v porovnání s předchozím rokem tedy došlo k podstatnému posunu (v roce 215 to bylo 55,5 %), u ostatní produkce činí poměr EZ/KZ 46,8 %. Hodnota produkce RV u ekologických podniků v roce 216 odpovídá 21,7 % rostlinné produkce podniků konvenčního zemědělství. Náklady Podniky hospodařící v režimu ekologického zemědělství vykázaly v roce 216 průměrnou hodnotu celkových nákladů vztaženou na jednotku plochy Kč/ha, což představuje srovnatelnou hodnotu s rokem 215, přičemž u PFO byl zjištěn pokles o 2,5 %. Za velmi pozitivní lze označit meziroční pokles výrobní spotřeby na ha v průměru o 5,1 % při vyšší intenzitě výroby EZ (měřeno počtem DJ/ha) a při růstu hodnoty ostatní produkce. K významnému poklesu dochází kromě materiálových vstupů i u nákladů budov, strojů, energií a služeb, avšak tyto tzv. ostatní věcné náklady nadále zůstávají u ekologických zemědělců na velmi vysoké úrovni, což souvisí s extenzivním charakterem výroby, menší velikostí ekologických podniků a nepříliš efektivním využitím těchto vstupů. Růst odpisů v průměru o 1,5 % svědčí o investičních aktivitách EZ. Výrazný růst externích faktorů v průměru o 1,8 % dokládá obecný ekonomický trend v zemědělství, charakteristický růstem ceny práce a pachtovného. Nákladovost produkce EZ měřena celkovými náklady na jednotku produkce neroste, zůstává však v průměru na vysoké úrovni vzhledem k orientaci na málo intenzivní výrobu a k nízké úrovni cen produkce EZ. U nákladů snížených o mzdové na jednotku produkce dochází ke snížení nákladovosti o 1,7 %. Podniky nejvýznamnějšího výrobního zaměření ekologického zemědělství, chovu zvířat ZOP, dosáhly hodnoty celkových nákladů Kč/ha s nárůstem o 2, %, zejména vlivem vyšších odpisů a mzdových nákladů (nárůst o 9,6 % a 16, %) při pozitivním poklesu výrobní spotřeby o 3,5 %. Růst produkce a pokles výrobní spotřeby se projevil ve významném poklesu nákladovosti výroby, kdy podíl nákladů na produkci (bez mzdových nákladů) se snížil v průměru o 6,1 %, zejména díky výraznému poklesu u PPO o 1,5 %. Nejvyšší úrovně vynaložených nákladů dosahují v rámci srovnávaných skupin ekologické podniky výrobního zaměření produkce mléka (4 59 Kč/ha) s meziročním nárůstem o 4,4 % vlivem zvýšených výdajů na mzdy a za pronájem půdy a budov. Při srovnávání nákladovosti EZ a KZ (viz graf č. 21) je poměr celkových nákladů EZ/KZ nejvyrovnanější u rozhodujícího odvětví ekologického zemědělství, chovu zvířat ZOP. Takto klasifikované ekologické podniky dosahují 78,7 % úrovně nákladů KZ. U VZ produkce mléka činí hodnota tohoto ukazatele 68,7 %. Vzájemná srovnatelnost úrovně nákladů ekologického a konvenčního zemědělství je částečně ztížená tím, že podniky EZ mají větší podíl neplacené práce nezapočítávané do celkových nákladů. U VZ chov zvířat ZOP však není rozdíl v podílu neplacené práce u konvenčních a ekologických zemědělců významný, což souvisí se srovnatelným zastoupením zemědělců hospodařících jako fyzické osoby. 44

43 Úroveň nákladovosti výroby měřená poměrem nákladů bez mzdových na jednotku produkce je u EZ výrazně vyšší oproti konvenčním zemědělcům, pouze u VZ produkce mléka má tento ukazatel EZ dokonce příznivější hodnotu na úrovni, Podniky EZ mají větší podíl vstupů, které mají povahu fixních nákladů, tj. odpisy, náklady budov a strojů, energie atp., což souvisí s extenzivním charakterem výroby a s menší velikostí ekologických podniků. Spotřeba vlastních krmiv v přepočtu na hektar je srovnatelná, spotřeba nakoupených krmiv je u podniků EZ podstatně nižší (25,8 % KZ) a spotřeba nakoupených hnojiv a prostředků ochrany rostlin je zanedbatelná, což je dáno povahou tohoto způsobu hospodaření. 1,6 1,4 1,2 1,,8,6,4,2, Čistá přidaná hodnota a provozní podpory Nejvýznamnější ukazatel ekonomické situace podniku, čistá přidaná hodnota, je u EZ více než u ostatních skupin zemědělců závislá na úrovni podpor. Je patrné, že kladná hodnota ČPH je u ekologických podniků podmíněna dostatečnou výší provozních podpor, které se v roce 216 v průměru zvýšily jen o,9 % na Kč/ha. Vyšší úroveň dotací podniků EZ je dána především environmentálními dotacemi a dotacemi na LFA. Z celkového pohledu se u EZ na provozních podporách nejvýznamněji podílely environmentální dotace (36,1 %), Jednotná platba na plochu (35,6 %) a dotace na LFA (13,6 %), což je obdobné složení jako v předchozích letech. Stagnace, resp. mírný pokles podpor SAPS, LFA a environmentálních podpor byl kompenzován růstem hodnoty ostatních dotací (o 15,4 %), do kterých jsou započítány mimořádné podpory ŽV, zejména chovu dojnic. Především tyto podpory přispěly k výraznému růstu celkových dotací u PPO výrobního zaměření produkce mléka o 7,3 %, u PFO tohoto zaměření dokonce o 13,1 %. U nejvýznamnějšího VZ chovu skotu a ostatních zvířat ZOP vzrostly dotace u PPO o 4,6 %, zatímco u PFO podpory vzhledem k výraznějšímu poklesu environmentálních podpor a podpor LFA stagnovaly. 45

44 Úroveň podpor, růst produkce (zvláště ve VZ chov zvířat ZOP) a snížení zejména nákladovosti výroby se příznivě projevilo v úrovni čisté přidané hodnoty ekologicky hospodařících podniků, která dosáhla v roce 216 hodnoty Kč/ha, což představuje meziroční zvýšení o 4,5 %. Nejvyšší hodnota ČPH/ha ve výši Kč/ha byla v rámci EZ dosažena u výrobního zaměření produkce mléka, přičemž PFO tohoto zaměření dosáhly hodnoty Kč/ha. Příznivý vývoj tohoto ukazatele byl dosažen i u nejdůležitějšího VZ chovu skotu a ostatních zvířat ZOP, s nejvyšší dynamikou růstu u PPO o 15,1 %. Čistá přidaná hodnota v přepočtu na pracovníka u podniků EZ meziročně vzrostla o 9,6 % na průměrnou hodnotu Kč/AWU, mimo jiné i vlivem pozitivního vývoje produktivity práce. U ekologických podniků VZ chov zvířat ZOP vzrostl tento ukazatel u PFO o 7,1 % na Kč/ha, u PPO vzrostl o 8,2 % na Kč/ha, u zemědělců zaměřených na produkci mléka vzrostl rekordně u PFO o 11, % na Kč/ha. U konvenčních podniků došlo ke zvýšení ČPH/AWU v průměru o 4,4 %. Nárůst vykazovaly podniky polní a smíšené výroby (1,6 % a 3,1 %) a produkce mléka (13,1 %). U konvenčních podniků chovu zvířat ZOP došlo naopak k poklesu o 14,8 % P A P P OP P P OP Hodnota ČPH vyjádřená na jednotku plochy dosahuje v průměru u EZ 76, % úrovně konvenčních podniků, což představuje mírné zlepšení oproti předchozímu období (podíl 74,8 %). Čistá přidaná hodnota vyjádřená na jednoho pracovníka (AWU) za odvětví ekologického zemědělství ( Kč/AWU) představuje 93,3 % úrovně KZ, došlo tedy k výraznému zlepšení oproti roku 215, kdy tento podíl činil 88,9 %. Z výše uvedeného je zřejmé, že podpory poskytované ekologickým zemědělcům, měřeno ukazatelem ČPH/AWU, relativně dobře vyrovnávají důchodovou situaci ekologických zemědělců a jsou dokladem takto cíleného nastavení poskytování podpor. 46

45 3.4 Extrapolované výsledky českého zemědělství v roce 216 včetně odhadu roku 217 Kontaktní pracoviště FADN uplatňuje metodický postup, který umožňuje extrapolaci údajů reprezentativního vzorku zemědělských podniků FADN. Extrapolace dat slouží k absolutnímu vyjádření ekonomických výsledků zemědělství za celou Českou republiku. Nápočtu je dosaženo tak, že se údaj každého podniku vynásobí tzv. váhovým faktorem, tj. počtem podniků, které jednotlivý podnik zastupuje ve skupině příslušného výrobního zaměření a ekonomické velikosti. Podrobný metodický popis systému vážení uvádí příloha 1.3 Systém vážení dat FADN v závěru této publikace. Výpočet extrapolovaných výsledků zahrnuje podniky všech výrobních zaměření včetně zemědělských podniků bez půdy. Výsledky vybraných ukazatelů za rok 216 s porovnáním k předchozímu období zachycuje tabulka č. 2. Tabulka č. 2: Vybrané ukazatele extrapolovaných výsledků za ČR v mil. Kč % Počet podniků v souboru FADN ,9 Počet reprezentovaných podniků ČR , ,6 Produkce RV ,1 Obiloviny ,8 Cukrovka ,9 Olejniny ,8 Krmné plodiny ,4 Produkce ŽV , Mléko a mléčné výrobky ,8 Hovězí a telecí maso ,1 Vepřové maso ,5 Ostatní produkce , ,9 Výrobní spotřeba ,1 Přímé náklady ,9 Ostatní věcné náklady ,9 Odpisy ,3 Externí faktory ,4 Mzdové náklady ,6 Pachtovné ,3 Daně a poplatky ,7 Provozní dotace a podpory celkem ,3 Investiční dotace ,6 Hrubá přidaná hodnota ,1 Čistá přidaná hodnota , Důchod ze zemědělské činnosti , Čistá přidaná hodnota/awu ,7 Zdroj: Šetření FADN CZ 47

46 Celková zemědělská produkce v absolutním vyjádření zaznamenala v roce 216 pouze minimální nárůst o,6 % na úroveň mil. Kč. Produkce rostlinné výroby vzrostla o 1,1 % na hodnotu mil. Kč. Obdobné hodnoty produkce jako předchozí rok dosáhly olejniny. Nejvýznamnějším poklesem utrpěly obiloviny, víno a zelenina. Naopak cukrovka, proteinové, průmyslové a krmné plodiny svoji hodnotu zvýšily. Významný nárůst je patrný také u ovoce, jehož hodnota produkce se v České republice zvýšila o 32,1 % oproti roku 215. Hodnota živočišné výroby poklesla o 4, % na hodnotu mil. Kč, což bylo nejvýznamněji ovlivněno poklesem hodnoty mléčné produkce. Hovězí maso zůstalo na úrovni roku 215, kdežto hodnota vepřového a drůbežího masa meziročně vzrostla. Ostatní produkce, zejména vlivem zvýšené hodnoty ostatní produkce RV a služeb, meziročně vzrostla o 13,5 % na hodnotu mil. Kč. Vývoj nákladů vykazuje rostoucí tendenci, a to zvýšení o 1,9 % na hodnotu mil. Kč. Ukazatel výrobní spotřeby vzrostl o 1,1 % oproti předchozímu roku, přičemž největší podíl na tomto zvýšení měly přímé náklady, zejména pak náklady na krmiva a specifické náklady na ostatní výdělečné činnosti v rostlinné výrobě. Ostatní věcné náklady poklesly o 2,1 % vlivem snížených nákladů na energie. Náklady na externí faktory se meziročně zvýšily o 4,4 % především vyššími náklady na pachtovné a mzdy. Dotace v roce 216 zahrnovaly dočasné mimořádné podpory, které přispěly ke zvýšení celkové hodnoty provozních dotací o 8,3 % na úroveň mil. Kč. Součástí provozních dotací jsou také podpory OZE ve výši mil. Kč. V roce 216 byla, vzhledem k novému programovému období, vyplacena pouze malá část prostředků (127 mil. Kč) určených na investice v zemědělství. Ukazatele hospodářského výsledku českého zemědělství v absolutní hodnotě vykazují u výchozího ukazatele hrubé přidané hodnoty růst o 4,1 % na hodnotu P P O D f P 217f