Věc: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2006

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Věc: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2006"

Transkript

1 Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Č. j. 2006/ Věc: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2006 Obsah: I. Úvod II. Zaměstnanost III. Nezaměstnanost IV. Politika zaměstnanosti V. Mezinárodní srovnání VI. Očekávání ve vývoji zaměstnanosti a nezaměstnanosti P ř í l o h y říjen 2006

2 ANALÝZA VÝVOJE ZAMĚSTNANOSTI A NEZAMĚSTNANOSTI V 1. POLOLETÍ 2006 I. Úvod Stručný vývoj zaměstnanosti a nezaměstnanosti Vývoj souvisejících makroekonomických indikátorů v 1. pololetí II. Zaměstnanost Stav a vývoj zaměstnanosti v 1. pololetí Sektorová a odvětvová struktura zaměstnanosti Vzdělanostní struktura zaměstnanosti Insolvence...20 III. Nezaměstnanost Vývoj nezaměstnanosti v 1. pololetí Toky nezaměstnanosti Struktura uchazečů o zaměstnání Regionální nezaměstnanost...44 IV. Politika zaměstnanosti Zaměření politiky zaměstnanosti v 1. pololetí Výdaje na politiku zaměstnanosti Aktivní politika zaměstnanosti realizovaná úřady práce Systém investičních pobídek Cílené programy k řešení zaměstnanosti Projekty zaměstnanosti v rámci OP RLZ a JPD V. Mezinárodní srovnání zaměstnanosti a nezaměstnanosti...69 VI. Očekávání ve vývoji zaměstnanosti a nezaměstnanosti...71 Metodické poznámky Seznam použitých zkratek Přílohy Zdroj dat: MPSV (pokud není uvedeno jinak)

3 I. Úvod 1. Stručný vývoj zaměstnanosti a nezaměstnanosti V 1. pololetí 2006 bylo v české ekonomice podle Výběrových šetření pracovních sil ČSÚ (VŠPS) v průměru 4 805,6 tisíc zaměstnaných osob, což je ve srovnání s 1. pololetím 2005 o 78,0 tisíc zaměstnaných osob více (v relativním vyjádření meziroční nárůst o 1,6 %). Zaměstnanost roste od počátku roku 2004, meziroční nárůsty se zvyšují: v 1. čtvrtletí 2006 vzrostla zaměstnanost meziročně o 80,7 tisíc osob (1,7 %), ve 2. čtvrtletí o 75,3 tisíc osob (1,6 %); v 1. a 2. čtvrtletí 2005 to bylo o 28,6 tisíc, resp. 50,1 tisíc osob. Růst zaměstnanosti se projevil především ve skupině zaměstnanců, jejichž počet se zvýšil proti 1. pololetí předchozího roku o 82,2 tisíc na 4 017,8 tisíc osob. Vzrostl i počet podnikatelů celkem, o 2,2 tisíc na 770,0 tisíc osob, a to nárůstem počtu podnikatelů se zaměstnanci o 9,5 tisíc na 188,3 tisíc osob. Počet podnikatelů bez zaměstnanců poklesl o 4,8 tisíc na 548,9 tisíc osob. Z kategorií zahrnutých do podnikatelské sféry klesl i počet pomáhajících rodinných příslušníků, a to o 2,4 tisíc na 32,8 tisíc osob. Podíl podnikatelů na celkové zaměstnanosti zůstává v ČR ve srovnání s ostatními zeměmi EU nadprůměrný. Zaměstnanost v 1. pololetí 2006 poklesla pouze v primárním sektoru, a to o 10,6 tisíc osob. Podíl tohoto sektoru na celkové zaměstnanosti poklesl na 3,8 %. Nejvíce se zvýšil počet zaměstnaných osob v sekundárním sektoru, a to o 58,3 tisíc osob, podíl tohoto sektoru na celkové zaměstnanosti vzrostl na 40,0 %. Ve stavebnictví, po významnějším nárůstu v roce 2005, poklesla zaměstnanost jak absolutně, tak relativně, v 1. pololetí 2006 ubylo ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku 20,8 tisíc zaměstnaných. Průmysl jako celek zaznamenal výrazný nárůst zaměstnanosti - o 79,1 tisíc osob, zaměstnanost vzrostla zejména ve zpracovatelském průmyslu (o 76,4 tisíc osob). Relativní zastoupení průmyslu v sektorové struktuře se zvýšilo. V terciárním sektoru, kde je již zaměstnáno 56,2 % pracovníků, vzrostl počet zaměstnaných osob o 30,3 tisíc. Z regionálního hlediska byl nejvyšší nárůst zaměstnanosti v Praze, Středočeském, Zlínském a Olomouckém kraji. Mírný pokles zaměstnanosti byl zaznamenán v Libereckém, Plzeňském a Karlovarském kraji. 1

4 Celková míra zaměstnanosti (obyvatelstva ve věku let), jako důležitého ukazatele strategie zaměstnanosti EU, měla hodnotu 65,0 % a byla o 0,6 p.b. vyšší než v 1. pololetí Míra zaměstnanosti žen vzrostla o 0,8 p.b. na 56,7 %, míra zaměstnanosti mužů vzrostla o 0,5 p.b. na 73,3 %, u osob ve věku let vzrostla na 45,4 %, tj. o 1,3 p.b. Zvyšuje se počet ekonomicky aktivních obyvatel, jež tvoří zaměstnaní a nezaměstnaní. Tento nárůst je spojený s vyšším růstem zaměstnanosti a mírnějším poklesem nezaměstnanosti. Rovněž roste míra ekonomické aktivity: obyvatel ve věku let o 0,3 p.b. na 70,4 %, obyvatel starších 15 let o 0,1 p.b. na 59,3 %). Obecná míra nezaměstnanosti, podle výsledků VŠPS (ILO) v průměru za 1. pololetí 2006 dosáhla 7,5 % a proti stejnému období roku 2005 byla nižší o 0,6 p.b. Průměrná míra registrované nezaměstnanosti (vykazovaná MPSV na základě evidence uchazečů o zaměstnání na úřadech práce) činila v tomto období 8,6 %, což představuje proti 1. pololetí 2005 pokles o 0,6 p.b. (k činila 7,7 % a byla meziročně nižší o 0,9 p.b.). Odchylná úroveň nezaměstnanosti vykazovaná MPSV a ČSÚ vyplývá zejména z jiného způsobu zjišťování a odlišného vymezení nezaměstnaných podle mezinárodní definice ILO a registrovaných uchazečů o zaměstnání (viz Metodické poznámky). Průměrný počet uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce v 1. pololetí 2006 činil 500,7 tisíc osob, v 1. pololetí 2005 jich bylo na ÚP evidováno v průměru 530,0 tisíc. Počet registrovaných osob poklesl z 489,7 tisíc k 30. červnu 2005 na 451,1 tisíc k 30. červnu 2006, tj. o 38,6 tisíc osob. Počet volných pracovních míst hlášených na úřadech práce se podstatně zvýšil, v 1. pololetí 2006 dosáhl počet volných míst v průměru 70,1 tisíc. Počet hlášených volných míst vzrostl z 52,2 tisíc na konci roku 2005 na 85,9 tisíc k (v 1. pololetí 2005 se počet míst pohyboval v rozmezí 51,2 až 57,2 tisíc míst). V souladu s popsaným vývojem počtů uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst se v 1. pololetí 2006 zlepšil i ukazatel počtu uchazečů na 1 VPM - měl v průměru hodnotu 7,1, což je o 2,4 uchazeče méně než před rokem. Pohyb nezaměstnaných do a z evidence úřadů práce byl v 1. pololetí 2006 nadále intenzivní. Rozdíly v počtech nově hlášených uchazečů o zaměstnání i těch, kteří z evidence odešli (ukončená evidence nebo vyřazení), nebyly ve srovnání se stejným obdobím roku 2005 výrazné (nově hlášení v 1. pololetí

5 303,0 tisíc, v 1. pololetí ,6 tisíc, ukončená evidence v 1. pololetí ,9 tisíc, v 1. pololetí ,0 tisíc). Počet uchazečů o zaměstnání vyřazených pro neplnění součinnosti s úřadem práce byl vysoký 41,2 tisíc osob (srovnatelný se stejným obdobím roku 2005), jako důsledek zákona o zaměstnanosti účinného od října Z rizikových skupin absolutně poklesl počet osob se zdravotním postižením - k jich bylo v evidenci ÚP 72,9 tisíc, jejich podíl na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání ale vzrostl z 15,2 % na konci června 2005 na 16,1 %. Stejně tak poklesl počet dlouhodobě nezaměstnaných (déle než 12 měsíců), a to o 16,7 tisíc, zároveň se však jejich zastoupení v celkovém počtu uchazečů mírně zvýšilo z 43,7 % k na 43,8 %. Zastavil se dlouhodobý absolutní nárůst nezaměstnanosti osob starších 50 let (meziroční pokles o 2,8 tisíc, jejich podíl na celkové nezaměstnanosti vzrostl na 26,5 %). Zvýšilo se průměrné zastoupení žen mezi uchazeči o zaměstnání (54,0 %), přičemž absolutní počet žen uchazeček o zaměstnání poklesl meziročně z 260,4 tisíc na 243,7 tisíc ke konci června Nárůst relativního zastoupení u těchto skupin odráží pomalejší pokles jejich počtu ve srovnání s poklesem celkové nezaměstnanosti. Z hlediska dosaženého vzdělání jsou stále nejpočetněji zastoupeni vyučení uchazeči o zaměstnání - 39,3 % všech uchazečů (počet uchazečů s tímto vzděláním zaznamenal nejvyšší pokles), a dále uchazeči bez ukončeného vzdělání nebo se základním vzděláním - 32,2 % (tato vzdělanostní skupina, přes absolutní pokles, jako jediná zaznamenala zvýšení relativního zastoupení). Jako pozitivní lze hodnotit další snížení počtu (77,9 tisíc, meziroční snížení o 12,5 tisíc) i podílu osob mladších 25 let (pokles z 18,5 % na 17,3 %) v evidenci úřadů práce. Důvodem je demografický vývoj, vyšší počty studujících, ale i rostoucí zájem zaměstnavatelů o mladé lidi nebo péče úřadů práce (uplatňování individuálních akčních plánů). V menší míře pak i zpřísnění podmínek pro přiznání podpory v nezaměstnanosti u absolventů škol, jež se projevily zejména po 1. říjnu 2004, jejich následné zmírnění od nemělo za důsledek zvýšení nezaměstnanosti, naopak se jejich počet meziročně snížil (z 28,6 tisíc ke konci června 2005 na 24,9 tisíc k ). 3

6 Další pozitivní skutečností je pokles míry nezaměstnanosti ve všech krajích ČR. Nejvíce se míra nezaměstnanosti snížila v Olomouckém (o 1,5 p.b.) a Moravskoslezském (1,3 p.b.) kraji, tj. v krajích s čtvrtou a druhou nejvyšší nezaměstnaností. I když velké regionální rozdíly přetrvávají i nadále, rozdíl mezi mírou nezaměstnanosti v okresech s nejvyšší a nejnižší nezaměstnaností se snížil o 1,2 procentního bodu. Nejvyšší míra nezaměstnanosti k představovala 20,5 % v okrese Most, naopak nejnižší v okrese Praha-východ 2,2 %. Vyšší nabídka práce (nárůst zaměstnanosti a vyšší počet volných pracovních míst) na jedné straně a pomalejší pokles poptávky (nezaměstnanosti) potvrzují strukturální charakter nezaměstnanosti. Zaměstnavatelé nabízejí volná pracovní místa, ale pracovní síla často nedisponuje odpovídající praxí a vzděláním. Na zmírnění těchto nerovností se částečně orientuje politika zaměstnanosti. Dalším předpokladem je i zvýšení profesní a prostorové mobility. 2. Vývoj souvisejících makroekonomických indikátorů v 1. pololetí V 1. pololetí 2006 pokračoval dynamický růst ekonomiky ČR. Na nárůstu HDP se podílelo zvýšení tempa růstu spotřeby domácností a tvorby hrubého kapitálu, a dále aktivní bilance zahraničního obchodu. Oživení na trhu práce odpovídalo růstu ekonomiky spojeného se zvyšováním výdajů na tvorbu hrubého fixního kapitálu a přílivu zahraničních investic, zejména do průmyslu. Růst ekonomiky napomohl snížit nezaměstnanost, zvýšit zaměstnanost, přispěl k růstu nominálních mezd. Hrubý domácí produkt Hrubý domácí produkt se v úhrnu v 1. pololetí 2006 zvýšil o 6,6 %, což představuje zvýšení proti stejnému období minulého roku o 0,9 p.b. V samotném 2. čtvrtletí meziroční tempo růstu zpomalilo na 6,2 % (ve srovnání s růstem HDP v 1. čtvrtletí o 7,1 %). Přesto si česká ekonomika drží vysoké tempo růstu. Nadále zaujímá jednu z čelních pozic v rychlosti ekonomického růstu v EU (k zemím s dynamickým růstem HDP patřila Litva ( 9,0 %), Slovensko (6,6 %), ČR (6,2 %), 1 Pro zpracování této části byly použity podklady ČSÚ - Vývoj české ekonomiky v 1. pololetí 2006, analýzy vývoje stavebnictví, průmyslu, vývoje mezd v 1. pololetí 2006, rychlé informace k vývoji HDP, k inflaci a spotřebitelským cenám. 4

7 Polsko (5,6 %) a Švédsko (5,0 %), průměr růstu HDP v zemích EU-25 činil 2,8 %, v eurozóně 2,6 %). Vývoj jednotlivých složek na poptávkové straně ekonomiky byl v 1. pololetí 2006 diferencovaný. Zpomalení vykázaly úhrnný vývoz i dovoz, které ve 2. čtvrtletí vzrostly stejnými tempy, a to 10,2 % (v 1. čtvrtletí 17,6 %, resp. 15,5 %). Důvodem bylo posilování koruny vůči EUR a USD a dynamický růst cen energetických surovin na světových trzích, jenž ve svých důsledcích oslabovaly vývozní výkon české ekonomiky. Na druhé straně zrychlení vykázala spotřeba domácností, jež vzrostla o 3,8 % (3,7 % v 1. čtvrtletí), přesto však byl její růst pomalejší než růst HDP. Růst výdajů na spotřebu domácností ovlivnil zejména růst nominálních mezd, relativně nízké úroky spotřebitelských úvěrů, pravděpodobně i očekávání růstu spotřebitelských cen v budoucnosti, dále pak růst zaměstnanosti a pokles nezaměstnanosti. Růstovou tendencí se vyznačovala i tvorba hrubého kapitálu, která se zvýšila o 17,8 % (v 1. čtvrtletí o 12,4 %) a byla tak nejdynamičtější složkou užití hrubého domácího produktu. Tvorba hrubého fixního kapitálu sice ve 2. čtvrtletí vzrostla (o 5,3 %), ale v porovnání s předchozím čtvrtletím (6,8 %) zpomalila. Nejvýrazněji k dalšímu navýšení meziroční dynamiky přispělo pořizování strojního vybavení. Investiční aktivitu podporuje vysoký objem reinvestovaných zisků vytvořených zahraničními investory v ČR a stále rychlejší tempo růstu objemu úvěrů poskytnutých firemnímu sektoru. Investice jsou všeobecně pokládány za rozšiřování produkční schopnosti ekonomiky. Čím více se investuje, tím je dán větší prostor pro udržení růstu i v dalších letech. Za růstem tvorby hrubého kapitálu stály především investice do výrobních, prodejních prostor a bydlení. Velkou část tempa růstu HDP vysvětluje změna zásob. Jde o výsledek rozsáhlé rozestavěnosti staveb a zvýšení objemu obchodního zboží. Z pohledu odvětvové struktury tvorby HDP k jeho růstu přispěl zejména průmysl, a to jak díky domácí poptávce, tak i oživením konjunktury v eurozóně. Ke zvýšení průmyslové produkce rozhodujícím způsobem přispělo strojírenství, z něhož největší vliv měl růst výroby dopravních prostředků, výroby elektrických a optických přístrojů. Stavebnictví po mírné recesi v 1. polovině roku 2005 ožilo a dále posiluje; k jeho růstu nejvíce přispělo pozemní stavitelství a v něm zejména práce na bytových budovách. Na růstu v odvětvích tržních služeb měl rozhodující vliv maloobchod a v něm především prodej nepotravinářského zboží 5

8 Inflace Na meziroční růst úhrnné cenové hladiny v 1. pololetí 2006 na 2,9 % (z 1,6 % ve stejném období roku 2005) mělo rozhodující vliv (více než dvě třetiny) zvýšení cen bydlení, vody, energie a paliv o 7,2 %, cen dopravy o 3,9 % (s vlivem 13,0 p. b.) a cen pošt a telekomunikací o 11,8 % (s vlivem 10,0 p. b.) Naproti tomu se mírně snížily ceny potravin a nealkoholických nápojů, ceny odívání a obuvi poklesly. Na nárůstu spotřebitelských cen se podílely ceny zboží (nárůst o 2,4 %), ale zejména ceny služeb (nárůst o 3,8 %). Při vyšším meziročním růstu úhrnné cenové hladiny proti 1. pololetí 2005 o 1,3 p.b. byl růst cen služeb nepatrně pomalejší, zatímco růst cen zboží byl vyšší o 2,2 p. b. Mzdový vývoj a produktivita práce V 1. pololetí letošního roku dosáhla průměrná hrubá měsíční nominální mzda výše Kč a v meziročním srovnání vzrostla o 7,0 %. Z toho v podnikatelské sféře se tento ukazatel meziročně zvýšil o 7,2 % na Kč a v nepodnikatelské sféře o 5,9 % na Kč. Celorepublikový mzdový vývoj je významně ovlivňován především podnikatelskou sférou, neboť její zaměstnanci tvoří v souboru sledovaných subjektů více než tři čtvrtiny. Zatímco mzdový vývoj v podnikatelské sféře je plynulejší a je ovlivněn především hospodářskými výsledky firem, vývoj v nepodnikatelské sféře probíhá spíše skokově, protože do značné míry závisí na legislativních krocích vlády a možnostech rozpočtu. Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 2,9 %, reálná mzda tedy vzrostla o 4,0 %. V podnikatelské sféře reálná mzda vzrostla o 4,2 %. v nepodnikatelské sféře vzrostla o 2,9 %. Z pohledu jednotlivých odvětví se v období 1. pololetí 2006 nejvýrazněji zvýšila průměrná mzda v odvětví výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody (o 10,1 %), v odvětví zdravotní a sociální péče, veterinární činnosti (+10,0%), ve finančním zprostředkování (+8,4 %) a v odvětví dopravy, skladování a spojů (+8,1%). Naopak nejméně vzrostla v odvětví ubytování a stravování (+5,2 %) a v odvětví obchodu, opravy motorových vozidel (+5,4 %). Absolutní odvětvový rozdíl mezi nejvyšší průměrnou měsíční mzdou ( Kč ve finančním zprostředkování) a nejnižší ( Kč v ubytování a stravování) se zvýšil, což se odrazilo v meziročním zvýšení variačního koeficientu o 0,6 p.b. na 37,8 %. 6

9 V průmyslových podnicích a ve stavebnictví rostly průměrné mzdy méně, než činil průměr (6,8 % a 6,2 %). Úhrn vyplacených mezd v poměru k tržbám z průmyslové činnosti v běžných cenách se snížil o 2,5 %. Růst produktivity práce o 10,4 % vedl ke značnému snížení jednotkových mzdových nákladů (o 3,7 %). Produktivita práce ve stavebnictví byla vyšší o 3,2 %, což při růstu průměrné mzdy o 6,2 % vedlo ke zvýšení jednotkových mzdových nákladů o 2,9 %. Srovnáním vývoje průměrné nominální mzdy s vývojem HDP, zaměstnanosti, a spotřebitelských cen, je patrné, že vývoj mezd zůstává v souladu s vývojem ekonomiky, stejně jako tomu bylo v loňském roce. Produktivita práce v 1. pololetí 2006 převýšila meziroční růst reálné mzdy. Při pohledu na vývoj nominální mzdy je patrný zpomalující trend růstu mezd. Hlavním důvodem je, že inflační očekávání v ekonomice polevila a oslabil se tak hlavní zdroj rychlého růstu mezd. Kromě toho také silná koruna tlačí na exportní podniky, které si ve snaze zůstat konkurenceschopné nemohou dovolit rychlý růst mezd. 7

10 II. Zaměstnanost 1. Stav a vývoj zaměstnanosti v 1. pololetí 2006 Pro analýzu zaměstnanosti byly použity údaje z Výběrových šetření pracovních sil (VŠPS - ČSÚ) 2, vypočtené jako průměr celkové zaměstnanosti v národním hospodářství v 1. a 2. čtvrtletí roku 2005, resp Ekonomická aktivita obyvatel ČR ve věku 15 a více let 1. pololetí pololetí 2006 rozdíl tab. č. 1 Index 06/05 celkem muži ženy celkem muži ženy celkem muži ženy celkem v tisících v tisících v tisících Populace 15+ celkem 8 698, , , , , ,3 61,0 38,5 22,5 100,7 z toho: , , , , , ,9 40,0 26,9 13,1 100,6 Ekonomicky aktivní (zaměst. a nezaměstnaní) celkem 5 143, , , , , ,2 52,8 24,1 28,7 101,0 z toho: , , , , , ,8 46,9 19,7 27,2 100,9 Zaměstnaní v NH 4 727, , , , , ,7 78,0 41,4 36,6 101,6 z toho: , , , , , ,1 72,0 36,7 35,3 101, let 595,7 380,2 215,5 630,9 397,9 233,0 35,2 17,7 17,5 105,9 Nezaměstnaní 415,6 196,2 219,4 390,4 178,9 211,5-25,2-17,3-7,9 93,9 z toho: ,8 195,0 218,8 388,6 177,9 210,7-25,2-17,1-8,1 93, let 32,0 18,2 13,8 37,0 21,3 15,7 5,0 3,1 1,9 115,6 Ekonomicky neaktivní celkem 3 555, , , , , ,1 8,2 14,4-6,2 100,2 z toho: ,5 793, , ,7 800, ,1-6,8 7,3-14,1 99, let 722,9 246,1 476,8 722,5 245,3 477,2-0,4-0,8 0,4 99,9 řádní starobní důchodci 1 821,5 634, , ,8 639, ,4-0,7 4,9-5,6 100,0 invalidní důchodci 309,9 163,9 146,0 294,1 150,2 143,9-15,8-13,7-2,1 94,9 připravují se v učilišti 128,0 88,7 39,3 141,7 92,1 49,6 13,7 3,4 10,3 110,7 studují na střední škole 388,6 174,6 214,0 376,3 168,5 207,8-12,3-6,1-6,2 96,8 studují na vysoké škole 248,5 111,6 136,9 259,5 126,2 133,3 11,0 14,6-3,6 104,4 Zdroj: ČSÚ VŠPS V 1. pololetí 2006 pokračoval růst počtu obyvatel nad 15 let (o 61,0 tisíc), a to především nárůstem počtu obyvatel ve věkové skupině let (o 45,0 tisíc), dále ve skupině let (o 22,9 tisíc), což souvisí se dvěma silnými populačními vlnami - ze 70. let a poválečné, a ve skupině 65+ let (o 21,0 tisíc). Pokles byl 2 některé údaje tudíž nemusí odpovídat hodnotám obdobných ukazatelů z jiných statistických zdrojů (např. ČSSZ - důchodci) 8

11 zaznamenán především u populace let (o 28,4 tisíc) a dále ve skupině let (o 26,1 tisíc). Zároveň s růstem počtu obyvatel v produktivním věku rostla i ekonomická aktivita. Počet ekonomicky aktivních osob (jež tvoří zaměstnaní a nezaměstnaní) zaznamenal v 1. pololetí 2006 nárůst o 52,8 tisíc osob na 5 196,0 tisíc. Počet ekonomicky aktivních mužů vzrostl o 24,1 tisíc, počet ekonomicky aktivních žen dokonce o 28,7 tisíc. Pozitivní je ta skutečnost, že nárůst počtu EAO byl provázen nárůstem počtu zaměstnaných o 78,0 tisíc osob a zároveň poklesem počtu nezaměstnaných o 25,2 tisíc osob. V mužské složce populace nárůst zaměstnaných a pokles nezaměstnaných byl vyšší než u žen. Podíl žen na nárůstu zaměstnanosti odpovídá jejich zastoupení mezi zaměstnanými, jejich podíl na poklesu nezaměstnanosti je nižší. Počet ekonomicky neaktivních osob, z nichž zejména osoby připravující se na povolání představují potenciální pracovní rezervu, vzrostl meziročně o 8,2 tisíc na 3 563,7 tisíc osob. Nárůst se projevil u mužů (o 14,4 tisíc osob), u žen došlo v této kategorii k poklesu (o 6,2 tisíc osob). Nárůst byl zaznamenán opět v kategorii příprava na povolání celkem (o 12,4 tisíc osob), kde již delší dobu vzrůstá především kategorie studentů na vysoké škole (v 1. pololetí 2006 o 11,0 tisíc osob), v tomto období zaznamenala nárůst i kategorie připravují se v učilišti (o 13,7 tisíc osob). Naopak kategorie studují na střední škole zaznamenala jako jediná meziročně pokles. Míra ekonomické aktivity, tj. počet EA ve věkové kategorii let k počtu osob ve stejné věkové kategorii v 1. pololetí roku 2006 meziročně vzrostla o 0,3 p.b a činila 70,4 %. Míra ekonomické aktivity mužů tradičně převyšuje míru ekonomické aktivity žen. Míru ekonomické aktivity vyšší než 90 % dosahují věkové skupiny let (z hlediska pohlaví je MEA u mužů vyšší než 90 % ve věku let, u žen je MEA nad 90 % ve věkové kategorii let). V 1. pololetí 2006 vzrostla celková MEA 15+ o 0,1 p.b. na 59,3 %. K nárůstu MEA došlo u obou pohlaví ve vyšších věkových kategoriích. Tento nárůst souvisí s prodlužující se věkovou hranicí pro odchod do důchodu a se změnami v poskytování předčasných starobních důchodů. K poklesu došlo ve věkových kategoriích let (v poklesu MEA této skupiny lze spatřovat pozitivní prvek nárůst počtu osob připravujících se na své 9

12 budoucí povolání) a let (což souvisí s nárůstem počtu žen na mateřských dovolených). Míra ekonomické aktivity podle věku (v %) věkové skupiny 1. pololetí pololetí 2006 tab. č. 2 celkem muži ženy celkem muži ženy ,1 78,2 62,0 70,4 78,2 62, ,4 38,5 28,0 32,9 37,2 28, ,1 95,8 73,9 84,8 95,6 73, ,5 93,7 89,3 92,1 93,7 90, ,5 61,8 32,5 48,0 63,1 34, ,2 68,6 50,3 59,3 68,5 50,7 Zdroj: ČSÚ VŠPS MEA 15+ meziročně vzrostla pouze v kategorii se základní úrovní vzdělání, u ostatních kategorií se snížila. Z hlediska stupně dosaženého vzdělání měly ve sledovaném období tradičně nejvyšší míru ekonomické aktivity osoby s vysokoškolským vzděláním, naopak nejnižší vykazovaly osoby se základním vzděláním. Míra ekonomické aktivity podle dosaženého vzdělání (v %) tab. č. 3 dosažené vzdělání 1. pololetí pololetí 2006 celkem muži ženy celkem muži ženy Základní vzdělání a bez vzdělání 20,9 24,8 18,9 22,0 26,1 19,8 Střední bez maturity 67,7 75,9 56,4 67,4 75,7 55,9 Střední s maturitou 67,4 73,7 62,7 66,5 72,9 61,7 Vysokoškolské 78,5 82,5 73,2 77,8 81,3 73,4 Zdroj: ČSÚ - VŠPS V 1. pololetí 2006 činil průměrný počet zaměstnaných ve všech sférách národního hospodářství 4 805,6 tisíc osob. Ve srovnání s 1. pololetím roku 2005 došlo k absolutnímu nárůstu zaměstnanosti o 78,0 tisíc osob, v relativním vyjádření o 1,6 %. Zaměstnanost roste od počátku roku 2004, meziroční nárůsty se zvyšují: v 1. čtvrtletí 2006 vzrostla zaměstnanost meziročně o 80,7 tisíc osob (1,7 %), ve 2. čtvrtletí o 75,3 tisíc osob (1,6 %); v 1. a 2. čtvrtletí 2005 to bylo 28,6 resp. 50,1 tisíc osob (0,6 %, resp. 1,1 %). Počet zaměstnaných představuje 54,9 % obyvatel ČR starších 15-ti let (meziroční nárůst o 0,6 p.b.) 10

13 Zaměstnanost žen 3 v 1. pololetí 2006 dosáhla 2 080,7 tisíc, což znamená, že zaměstnaných je. 46,0 % žen starších 15-ti let. Podíl žen na celkové zaměstnanosti nepatrně vzrostla z 43,2 % na 43,3 %. Z regionálního hlediska byl nárůst zaměstnanosti nad deset tisíc osob zaznamenán v Praze (19,1 tisíc osob), ve Středočeském (14,1 tisíc, osob), Zlínském (11,7 tisíc osob) a v Olomouckém kraji (10,0 tisíc osob). Mírný pokles zaměstnanosti byl zaznamenán ve třech krajích - v Libereckém (o 1,9 tisíc), Plzeňském (o 0,8 tisíc) a Karlovarském kraji (o 0,2 tisíc osob). Z porovnání odvětvové zaměstnanosti v Praze i Středočeském kraji byl zaznamenán největší nárůst v oblasti nemovitostí a pronájmu, podnikatelské činnosti (o 15,8 tisíc, resp. 6,6 tisíc osob), a dále ve zpracovatelském průmyslu (o 8,4 tisíc, resp. 5,5 tisíc osob). Ve Zlínském a Olomouckém kraji byl nárůst zaměstnanosti především ve zpracovatelském průmyslu (o 8,6 tisíc, resp. 8,4 tisíc osob). Zaměstnanost a míra zaměstnanosti v jednotlivých krajích ČR tab. č. 4 zaměstnanost 15+ (v tis. os.) míra zaměstnanosti (v %) 1. pololetí rozdíl 1. pololetí rozdíl Celkem 4727,6 4805,6 78,0 64,4 65,1 0,6 Praha 608,5 627,6 19,1 70,9 71,8 0,9 Středočeský kraj 547,6 561,6 14,1 66,9 67,4 0,5 Jihočeský kraj 299,2 299,9 0,7 66,8 66,7-0,1 Plzeňský kraj 269,0 268,2-0,8 68,4 67,8-0,6 Karlovarský kraj 143,2 143,1-0,2 64,7 64,5-0,2 Ústecký kraj 357,0 362,8 5,9 60,1 60,8 0,7 Liberecký kraj 201,7 199,8-1,9 65,3 64,2-1,1 Královéhradecký kraj 254,3 262,5 8,1 65,4 67,1 1,7 Pardubický kraj 231,3 237,5 6,2 64,7 66,2 1,5 kraj Vysočina 234,9 237,6 2,7 64,2 65,7 1,5 Jihomoravský kraj 510,4 511,4 1,0 63,5 63,0-0,5 Olomoucký kraj 279,8 289,9 10,0 61,4 63,3 1,9 Zlínský kraj 260,1 271,8 11,7 61,5 64,4 2,9 Moravskoslezský kraj 530,5 531,8 1,3 58,8 59,0 0,2 Zdroj: ČSÚ - VŠPS Na zasedáních Evropské rady v Lisabonu (rok 2000) a ve Stockholmu (rok 2001) byly stanoveny konkrétní kvantitativní cíle EU v mírách zaměstnanosti do roku 2010: celková míra zaměstnanosti (osob let) alespoň 70 %, míra zaměstnanosti žen (15-64) alespoň 60 %, míra zaměstnanosti starších pracovníků 3 Podrobnější údaje o struktuře zaměstnaných mužů a žen jsou v příloze 2a, 2b a 3c 11

14 (55-64 let) alespoň 50 %. Tyto hlavní cíle zachovala i revidovaná Lisabonská strategie (2005). V České republice podle údajů ČSÚ míra zaměstnanosti obyvatelstva ve věku let vzrostla v 1. pololetí 2006 o 0,7 p.b. na 65,1 %. Míra zaměstnanosti žen meziročně vzrostla o 0,8 p.b. na 56,7 %, míra zaměstnanosti mužů vzrostla o 0,5 p.b. na 73,3 %. K nárůstu míry zaměstnanosti došlo ve všech věkových kohortách. Nejvyšší nárůst 1,3 p.b. byl zaznamenán ve věkové kategorii let, MZ činila 45,4 %. Míru zaměstnanosti na jedné straně snižuje rychlý růst počtu studujících na vysokých školách, na druhé straně ji zvyšuje znatelně rostoucí počet zaměstnaných osob silných ročníků narozených na přelomu čtyřicátých a padesátých a v polovině sedmdesátých let, jako důsledek demografického vývoje a prodlužující se věkové hranice pro odchod do důchodu. věkové skupiny Míra zaměstnanosti podle věku (v %) 1. pololetí pololetí 2006 celkem muži ženy celkem muži ženy tab. č ,4 72,8 55,9 65,1 73,3 56, ,9 30,6 23,0 26,9 30,7 23, ,5 90,7 65,9 78,9 90,6 66, ,1 88,1 82,1 86,2 89,1 83, ,1 59,0 30,5 45,4 59,9 32, ,3 63,9 45,4 54,9 64,3 46,0 Zdroj: ČSÚ VŠPS V míře zaměstnanosti se projevují velké regionální rozdíly, které jsou dány především počtem a strukturou pracovních příležitostí v jednotlivých krajích. Míru zaměstnanosti (vypočtenou jako počet zaměstnaných ve věku k bydlícím obyvatelům ve věku let) vyšší než průměrná míra zaměstnanosti za ČR, mělo v 1. pololetí sedm krajů (viz tab. č. 4): nejvyšší byla v Praze (71,8 %), nejnižší MZ byla v Moravskoslezském kraji (59,0 %). Rozptýlení regionální míry zaměstnanosti (variační koeficient) regionů NUTS2 se ve sledovaném období snížilo (z 5,7 v 1. pololetí 2005) na 5,6; na úrovni krajů (NUTS3) se snížilo na 4,7 (z 4,9 v 1. pololetí roku 2005). Počet zaměstnaných kategorie s pracovními úvazky na dobu neurčitou nebo jako podnikatel proti předchozím rokům, kdy docházelo k úbytku zaměstnaných v této kategorii, vzrostl o 67,9 tisíc na 4 457,8 tisíc osob. Počet osob v hlavním zaměstnání pracujících na dobu určitou, včetně práce dočasné, 12

15 příležitostní a sezónní, a dalších časově omezených smluv, v 1. pololetí 2006 meziročně vzrostl (o 15,4 tisíc) na 345,1 tisíc osob Tento vývoj byl ovlivněn zejména nárůstem této kategorie zaměstnanců u žen (nárůst o 12,8 tisíc). (Součet zaměstnaných podle druhu úvazku v tabulce č. 6 se liší od celkové zaměstnanosti o nezjištěné případy druhu úvazku). Počty zaměstnaných ve vybraných skupinách 1.pololetí pololetí 2006 tisíc % tisíc % rozdíl tab. č. 6 index 06/05 Zaměstnaní - celkem 4 727,6 100, ,6 100,0 78,0 101,6 z toho: - osoby se ZPS 86,7 1,8 90,8 1,9 4,1 104,7 - ve věku ,6 3,8 196,9 4,1 16,3 109,0 - mající druhé (další) zaměstnání 113,4 2,4 108,4 2,3-5,0 95,6 - úvazek na dobu neurčitou nebo jako podnikatel 4 389,9 92, ,8 92,8 67,9 101,5 - úvazek na dobu určitou 329,7 7,0 345,1 7,2 15,4 104,7 - na plnou pracovní dobu 4 498,6 95, ,1 94,9 62,5 101,4 - na zkrácenou pracovní dobu 228,4 4,8 243,8 5,1 15,4 106,7 Zdroj: ČSÚ - VŠPS Počet osob pracujících na plnou pracovní dobu ve svém hlavním zaměstnání v 1. pololetí 2006 vzrostl (o 62,5 tisíc) na 4 561,1 tisíc osob. Zároveň vzrostl i počet osob pracujících na zkrácenou pracovní dobu (o 15,4 tisíc) na 243,8 tisíc, větší nárůst v této kategorii byl sledován u žen (o 9,2 tisíc osob) než u mužů (o 6,1 tisíc osob). Začíná se projevovat změna chování zaměstnavatelů, umožňujících ženám matkám rychlejší návrat do pracovního procesu po skončení mateřské dovolené. Ženy stále tvoří téměř tři čtvrtiny (74,6 %) zaměstnaných na zkrácenou pracovní dobu (příloha č. 2b). Jako podzaměstnaní (jimiž jsou podle metodiky ILO všechny osoby, které pracují ve svém hlavním zaměstnání na částečný úvazek nebo méně než 40 hodin týdně, přejí si pracovat vyšší počet hodin než ve stávajících zaměstnáních a jsou schopny vykonávat větší počet hodin) bylo klasifikováno 51,3 tisíc osob, tj. o 4,6 tisíc více než v 1. pololetí K nárůstu došlo jak u mužů (o 2,0 tisíc osob), tak i u žen (o 2,6 tisíc osob). Významný vliv na celkový nárůst zaměstnanosti v 1. pololetí 2006 měl nárůst počtu zaměstnanců pracujících za mzdu, kteří tvořili nejpočetnější skupinu zaměstnaných, jejich počet se meziročně zvýšil o 82,2 tisíc na 4 017,8 tisíc osob. V této kategorii vzrostl počet mužů (na 2 167,5 tisíc, tj. o 56,2 tisíc osob) 13

16 i počet žen (na 1 850,3 tisíc, tj. o 26,0 tisíc osob). Zaměstnanost v 1. pololetí 2006 mírně vzrostla též ve skupině podnikatelů (včetně pomáhajících rodinných příslušníků) celkem na 770,0 tisíc osob (o 2,2 tisíc osob). Podíl na tomto nárůstu mají ženy - nárůst na 225,4 tisíc osob (o 13,4 tisíc), kategorie mužů poklesla na 544,7 tisíc osob (o 11,2 tisíc osob). Nárůst na 188,3 tisíc osob (o 9,5 tisíc) byl zaznamenán v kategorii podnikatelů se zaměstnanci, a to u mužů (o 4,7 tisíc) i žen (o 4,8 tisíc). Kategorie podnikatelů bez zaměstnanců poklesla na 548,9 tisíc osob (o 4,8 tisíc), přičemž počet mužů v této kategorii poklesl (o 11,6 tisíc osob), počet žen vzrostl (o 6,8 tisíc). Kategorie pomáhajících rodinných příslušníků poklesla na 32,8 tisíc osob (o 2,4 tisíc), přičemž na poklesu se podíleli muži, počet žen této kategorie vzrostl. Počty zaměstnaných podle postavení v hlavním zaměstnání tab. č. 7 1.pololetí pololetí 2006 rozdíl index tisíc % tisíc % /05 C e l k e m 4727,6 100,0 4805,6 100,0 78,0 101,6 Zaměstnanci 3935,7 83,2 4017,8 83,6 82,2 102,1 Členové produkčních družstev 24,1 0,5 17,1 0,4-7,0 71,0 Podnikatelé bez zaměstnanců 553,7 11,7 548,9 11,4-4,8 99,2 Podnikatelé se zaměstnanci 178,8 3,8 188,3 3,9 9,5 105,3 Pomáhající rodinní příslušníci 35,3 0,7 32,8 0,7-2,4 93,1 Nezjištěno - 0,6 Zdroj: ČSÚ VŠPS Podíl zaměstnanců a členů produkčních družstev (kategorie členové produkčních družstev zaznamenala absolutní pokles o 7,0 tisíce osob) vzrostl o 0,2 p.b. na 84,0 % celkové zaměstnanosti. Ve sledovaném období došlo po delší době k mírnému nárůstu počtu podnikatelů včetně pomáhajících rodinných příslušníků, ale jejich podíl na celkové zaměstnanosti poklesl na 16,0 %. Podíl podnikatelské sféry na celkové zaměstnanosti v ČR však stále převyšuje podíl této sféry na celkové zaměstnanosti v průměru za členské státy EU. Nárůst počtu zaměstnanců (včetně členů produkčních družstev a položky nezjištěno) byl zaznamenán v 10 krajích, nejvyšší ve Středočeském kraji o 16,3 tisíc, v Praze o 14,2 tisíc, ve Zlínském kraji o 10,6 tisíc, v Olomouckém kraji o 10,1 tisíc osob. V Libereckém, Jihomoravském, Karlovarském a Plzeňském kraji počet zaměstnanců včetně členů produkčních družstev mírně poklesl. Nárůst počtu 14

17 podnikatelů (se zaměstnanci i bez zaměstnanců) a pomáhajících rodinných příslušníků zaznamenalo 6 krajů ČR, nejvíce v Praze o 4,5 tisíc osob a Jihomoravském kraji o 2,4 tisíc osob. V ostatních krajích tato kategorie zaměstnaných poklesla. Podle postavení v zaměstnání je nejvyšší podíl zaměstnanců (včetně členů produkčních družstev) v Moravskoslezském kraji (87,8 %), nejvyšší podíl podnikatelů (včetně pomáhajících rodinných příslušníků) je v Praze (21,3 %). kraj Přírůstek (úbytek) počtu osob v hlavním zaměstnání podle postavení v zaměstnání v krajském členění zaměstnanci (vč. Členů prod. družstev) 1.pololetí 1. pololetí rozdíl index /05 tab. č. 8 podnikatelé (vč. pom. rod. příslušníků) 1. pololetí 1. pololetí rozdíl index /05 Celkem 3 959, ,0 75,2 101,9 767,8 770,0 2,2 100,3 Praha 479,1 493,3 14,2 103,0 129,4 133,9 4,5 103,4 Středočeský 441,4 457,7 16,3 103,7 106,2 103,8-2,4 97,7 Jihočeský 252,7 256,0 3,3 101,3 46,5 43,9-2,6 94,4 Plzeňský 226,9 226,5-0,4 99,8 42,1 41,7-0,4 99,1 Karlovarský 121,3 120,4-0,9 99,3 21,9 22,6 0,7 103,3 Ústecký 305,3 311,3 6,0 102,0 51,7 51,5-0,2 99,7 Liberecký 168,4 165,6-2,8 98,4 33,3 34,2 0,9 102,7 Královehradecký 212,2 220,4 8,2 103,9 42,1 42,1-0,0 99,8 Pardubický 201,0 206,4 5,4 102,7 30,3 31,1 0,8 102,7 Vysočina 201,6 206,6 5,0 102,5 33,4 31,0-2,4 93,0 Jihomoravský 429,0 427,6-1,4 99,7 81,4 83,8 2,4 102,9 Olomoucký 239,1 249,2 10,1 104,2 40,7 40,7-0,0 99,9 Zlínský 216,5 227,1 10,6 104,9 43,6 44,6 1,0 102,5 Moravskoslezský 465,4 466,7 1,3 100,3 65,1 65,1-0,0 99,9 Zdroj: ČSÚ VŠPS Souběžně se svým hlavním zaměstnáním pracovalo v druhém (dalším) zaměstnání v 1. pololetí 2006 celkem 108,4 tisíc osob. Četnost této kategorie se v tomto období opět snížila, a to o 5,0 tisíc osob (počet mužů se snížil o 8,5 tisíc, počet žen vzrostl o 3,5 tisíc). Ekonomické postavení osob v druhém zaměstnání je odlišné od struktury v hlavním zaměstnání. Podíl zaměstnanců včetně členů produkčních družstev na rozdíl od hlavního zaměstnání představoval pouze 39,6 % (meziročně poklesl absolutně o 2,1 tisíce osob). Počet i podíl podnikatelů včetně pomáhajících rodinných příslušníků v druhém (dalším) zaměstnání poklesl, přesto je v této kategorii velmi vysoký - 65,4 tisíc osob, podíl činí 60,4 %. 15

18 Výběrová šetření pracovních sil nesledují zaměstnanost podle typu hospodaření. Podle statistiky z výsledků podnikového zjišťování 4 vzrostl meziročně počet zaměstnanců ve velkých organizacích o 38,1 tisíc osob na 3 256,0 tisíc osob, přičemž nárůst z hlediska typu hospodaření byl zaznamenán především v zahraničních ekonomických subjektech, v komunálních a v soukromých ekonomických subjektech. Nejvyšší pokles byl zaznamenán u mezinárodních, státních a smíšených ekonomických subjektů. Podíl zaměstnanosti ve státních subjektech představuje 14,9 %, v družstevních 2,4 %, v soukromých 33,9 %, v komunálních 16,1 %, v zahraničních 18,1 % a v ostatních ekonomických subjektech 14,7 % celkové zaměstnanosti. Vstupem České republiky do Evropské unie dne se změnily podmínky zaměstnávání zahraničních občanů na území ČR. Na volných pracovních místech, která není možno obsadit občany ČR, EU/EHP a Švýcarska jsou zaměstnáváni cizinci z ostatních zemí. Občané členských států Evropské unie a jejich rodinní příslušníci nejsou z hlediska zákona o zaměstnanosti považováni za cizince a v souladu s tímto zákonem mají stejné právní postavení jako občané České republiky. Stejné právní postavení jako občané České republiky mají též občané Norska, Lichtenštejnska a Islandu, patřící do EHP, jejich rodinní příslušníci a dále občané Švýcarska a jejich rodinní příslušníci (dále jen EU). Ostatní cizinci mohou vykonávat práci na území ČR za předpokladu, že obdrželi povolení k zaměstnání a povolení k pobytu, pokud zákon o zaměstnanosti nestanovuje jinak. K bylo v ČR zaměstnáno celkem 165,2 tisíc cizích státních příslušníků. Z tohoto počtu bylo zaměstnáno na základě platného povolení k zaměstnávání 56,2 tisíc cizinců, dále 4,6 tisíc cizinců bez povinnosti pracovního povolení a 104,4 tisíc občanů EU včetně jejich rodinných příslušníků. Počet zahraničních občanů v postavení zaměstnanců se tak oproti stavu k zvýšil o 31,4 tisíc osob (občanů EU včetně rodinných příslušníků o 20,9 tisíc, občanů s pracovním povolením o 7,6 tisíc a cizinců bez povinnosti pracovního povolení o 2,9 tisíc). K tvořili občané EU 63,2 % cizinců evidovaných na ÚP. Z hlediska státní příslušnosti bylo v ČR zaměstnáno nejvíce 4 Ekonomické subjekty podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci (v odvětví finančního zprostředkování bez ohledu na počet zaměstnanců) a všechny organizace nepodnikatelské sféry. 16

19 občanů Slovenské republiky (83,6 tisíc), Ukrajiny (41,7 tisíc) a dále Polska (13,5 tisíc), viz příloha č. 3b. Podle klasifikace zaměstnání byla nejpočetnější skupina cizích státních příslušníků zaměstnána v 7. třídě KZAM - řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři (30,4 %), dále v 9. třídě - pomocní a nekvalifikovaní pracovníci (25,3 %). Podle OKEČ zaměstnavatele bylo nejvíce zahraničních pracovníků ve zpracovatelském průmyslu (34,9 %) a ve stavebnictví (22,5 %). Nejvíce osob bylo ve věkové skupině let (47,7 %) a dále ve skupině let (více než 28,1 %). V ČR pracují cizinci rovněž jako podnikatelé na základě živnostenského oprávnění. K činil počet cizinců - podnikatelů 64,8 tisíc, proti stejnému období roku 2005 se zvýšil o 3,1 tisíc osob. Vydávání živnostenských oprávnění je v kompetenci MPO. 2. Sektorová a odvětvová struktura zaměstnanosti Zaměstnanost v 1. pololetí 2006 poklesla pouze v primárním sektoru (o 10,6 tisíc osob). V tomto sektoru činila absolutně 181,0 tisíc osob. Nejvyšší absolutní pokles byl zaznamenán v kraji Vysočina (o 4,8 tisíc osob) a Královéhradeckém kraji (o 4,5 tisíc). Podíl primárního sektoru na celkové zaměstnanosti poklesl o 0,3 p.b. na 3,8 %. V sekundárním sektoru (průmysl, vč. stavebnictví) vzrostla meziročně zaměstnanost o 58,3 tisíc na 1 920,4 tisíc osob. Podíl tohoto sektoru se zvýšil na 40,0 %, tj. o 0,6 p.b. Na celkovém zvýšení zaměstnanosti sekundárního sektoru se podílel průmysl, který zaznamenal v hodnoceném období zvýšení o 79,1 tisíc osob na celkových 1485,2 tisíc osob. Podíl průmyslu na celkové zaměstnanosti se zvýšil na 30,9 %, tj. o 1,2 p.b. Hlavním faktorem průmyslového růstu byl růst výroby na nových výrobních kapacitách zejména zahraničních investorů (průmysl dopravních prostředků a elektrotechnický průmysl), dále oživení v odvětvích výroby a opravy strojů a zařízení a výroby základních kovů, hutních výrobků. Růst výroby se projevil v nárůstu zaměstnanosti zejména ve zpracovatelském průmyslu, když v 1. pololetí 2006 opět vzrostla o 76,4 tisíc osob (nárůst ve výrobě kovů a kovodělných výrobků o 92,6 tisíc osob a ve výrobě dopravních prostředků o 29,5 17

20 tisíc osob; naopak pokles ve zpracovatelském průmyslu jinde neuvedeném výroba nábytku, ostatní zpracovatelský průmysl, zpracování druhotných surovin o 3,3 tisíc). Nárůst zaměstnanosti byl též zaznamenán v odvětví těžba nerostných surovin, a to o 4,4 tisíc osob. V odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody došlo k poklesu zaměstnanosti o 1,8 tisíc osob. Z regionálního hlediska byl největší nárůst zaměstnanosti v průmyslu zaznamenán v Moravskoslezském (o 12,2 tisíc osob) a Olomouckém kraji (o 11,2 tisíc osob). Pokles zaměstnanosti v průmyslu byl sledován pouze v Plzeňském kraji (o 2,5 tisíc osob). Sektorová struktura zaměstnanosti tab. č. 9 1.pololetí pololetí 2006 rozdíl index tisíc % tisíc % /05 C e l k e m 4727,6 100,0 4805,6 100,0 78,0 101,6 I. sektor 191,6 4,1 181,0 3,8-10,6 94,5 II. sektor 1862,1 39,4 1920,4 40,0 58,3 103,1 v tom: průmysl 1406,1 29,8 1485,2 30,9 79,1 105,6 stavebnictví 456,0 9,6 435,2 9,1-20,8 95,4 III. sektor *) 2673,9 56,6 2704,2 56,2 30,3 101,1 Zdroj: ČSÚ VŠPS *) vč. nezjištěné sektorové příslušnosti Stavebnictví zaznamenalo ve sledovaném období pokles zaměstnanosti o 20,8 tisíc osob. Vývoj zaměstnanosti v tomto odvětví byl ovlivněn nepříznivými klimatickými podmínkami na počátku roku. Pokles zaznamenaly všechny segmenty stavebnictví. Z regionálního hlediska došlo k největšímu poklesu v Libereckém kraji (o 5,6 tisíc osob), v kraji Vysočina (o 5,3 tisíc osob) a v Jihočeském kraji (o 5,1 tisíc osob). Podíl stavebnictví na celkové zaměstnanosti poklesl o 0,5 p.b. na 9,1 %. V terciárním sektoru (služby) zaměstnanost vzrostla o 30,3 tisíc na 2 704,2 tisíc osob, (vč. nezjištěno). Nárůst zaměstnanosti v tomto sektoru je patrný dlouhodobě. Vzhledem k výraznějšímu nárůstu zaměstnanosti v sekundárním sektoru se však podíl terciárního sektoru na celkové zaměstnanosti v 1. pololetí 2006 snížil o 0,4 p.b. na 56,2 %. K odvětvím terciárního sektoru, ve kterých došlo proti předchozímu roku k významnému nárůstu zaměstnanosti, patří odvětví činnost v oblasti nemovitosti a pronájem, podnikatelská činnost (o 39,2 tisíc osob), a to 18

21 především nárůstem zaměstnanosti ve skupině ostatní podnikatelské činnosti (o 31,8 tisíc osob), z toho se zaměstnanost nejvíce zvedla v pátrací a ochranné činnosti (o 12,7 tisíc osob). Z regionálního hlediska byl v odvětví nemovitosti a pronájem, podnikatelská činnost nejvyšší nárůst v Praze (o 12,6 tisíc osob), a to ve skupině právní a účetní činnosti a jejich revize. Největší pokles zaměstnanosti byl sledován v odvětví veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení (o 8,2 tisíc osob). Nejvyšší pokles v tomto odvětví byl v Ústeckém kraji (o 5,2 tisíc osob). 3. Vzdělanostní struktura zaměstnanosti Struktura obyvatelstva České republiky staršího 15 let se vyznačuje vysokým podílem osob se středním vzděláním (bez maturity a s maturitou) a nižším podílem osob se základním a vysokoškolským vzděláním. Struktura zaměstnaných osob v podstatě odpovídá struktuře obyvatelstva, s výjimkou osob se základním vzděláním (bez vzdělání včetně), jejichž zastoupení mezi zaměstnanými je výrazně nižší. Vzdělanostní struktura obyvatelstva a zaměstnaných 1. pololetí 2005 Obyvatelstvo pololetí 2006 v tisících rozdíl Index 06/05 1. pololetí 2005 Zaměstnaní 1. pololetí 2006 rozdíl tab. č. 10 Index 06/05 v tisících Celkem 8 698, ,8 61,1 100, , ,6 78,0 101,6 z toho: základní vč. bez vzděl , ,9-67,2 96,2 270,9 278,8 7,9 102,9 střední bez maturity 3 274, ,0-4,5 99, , ,6 9,9 100,5 střední s maturitou 2 744, ,1 84,8 103, , ,5 32,0 101,8 vysokoškolské 895,7 944,3 48,6 105,4 688,5 716,7 28,2 104,1 Zdroj: ČSÚ - VŠPS Mezi zaměstnanými byl v 1. pololetí 2006 zaznamenán nárůst ve všech vzdělanostních kategoriích. Nejvyšší nárůst byl v kategorii vzdělání střední s maturitou (o 32,0 tisíc) a vysokoškolské (o 28,2 tisíc). Tyto změny v zaměstnanosti odrážejí spíše změny vzdělanostní struktury obyvatelstva v souvislosti s demografickými změnami (ve starších věkových kategoriích odcházejících z trhu práce je vyšší podíl osob se základním vzděláním, naopak vyšší vzdělání je 19

22 charakteristické pro mladší věkové kategorie), než změny bezprostředně souvisejícími s vývojem na trhu práce. 4. Insolvence Od 1. července 2000 je v účinnosti zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, podle něhož mají zaměstnanci v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem právo na uspokojení splatných mzdových nároků nevyplacených jim jejich zaměstnavatelem, který je v platební neschopnosti. Tyto splatné mzdové nároky jsou těmto zaměstnancům vypláceny prostřednictvím úřadů práce. V 1. pololetí 2006 vyřídily úřady práce ve smyslu tohoto zákona žádosti zaměstnanců z 254 firem oproti vyřízeným žádostem z 227 firem v 1. pololetí 2005 (tj. nárůst počtu vyřízených žádostí o 60,1 %, nárůst počtu firem o 11,9 %). Ze státního rozpočtu se k 30. červnu 2006 vyplatilo žadatelům, jejichž žádosti o uspokojení splatných mzdových nároků nevyplacených jim jejich zaměstnavatelem byly vyřízeny, tisíc Kč oproti tisíc Kč v 1. pololetí To znamená, že v 1. pololetí roku 2006 se ve finančním objemu přiznalo o tisíc Kč více než v 1. pololetí 2005 (tj. nárůst o 36,4 %). Průměrná výše mzdových nároků vyplacených jednomu žadateli byla Kč. V 1. pololetí 2006 tedy průměrná výše vyplacených mzdových nároků jednomu žadateli snížila oproti 1. pololetí 2005 o Kč (tj. o 15,1 %), z Kč na Kč, což bylo ovlivněno kratší dobou vzniku mzdového nároku a úrovní odměňování zaměstnanců u jednotlivých zaměstnavatelů. Výše objemu prostředků v tomto ukazateli je obecně ovlivněna počtem žádostí vyřizovaných na základě shodně prokázaných údajů (podle 8 zákona č. 118/2000 Sb.), nárůstem průměrné mzdy v národním hospodářství a nárůstem minimální mzdy a také již výše zmíněnou dobou, za kterou mzdový nárok vzniká (1-3 měsíce) a úrovní odměňování zaměstnanců u jednotlivých zaměstnavatelů. Průměrný počet vyřízených žádostí činil 837 za měsíc (v 1. pololetí 2005 to bylo 521 žádostí za měsíc). Průměrný objem finančních prostředků za 1 měsíc činil tisíc Kč (v 1. pololetí 2005 představoval průměrný objem finančních prostředků za 1 měsíc tisíc Kč). 20

23 Nejvíce finančních prostředků bylo v 1. pololetí roku 2006 vyplaceno zaměstnancům z firem uvedených v následující tabulce. Název firmy Úřad práce Vyplacené fin. prostředky (v tis. Kč) tab. č. 11 Počet vyřízených žádostí TCT a.s. Vsetín GOLONDRINA a.s Hl.m.Praha Tepna a.s. Náchod POLYCOTTON s.r.o. Hl.m.Praha HODETA spol.s r.o. Domažlice Z celkového počtu vyřízených žádostí v 1. pololetí 2006 připadlo nejvíce na tyto úřady práce: Vsetín 1 078, hl.m. Praha 832, Česká Lípa 307, Náchod 301 a Domažlice 172 vyřízených žádostí. 21

24 III. Nezaměstnanost 1. Vývoj nezaměstnanosti v 1. pololetí 2006 V průběhu 1. pololetí 2006 se stejně jako v předešlých letech projevily na vývoji nezaměstnanosti sezónní faktory. Nejvyšší počet nezaměstnaných byl již tradičně zaznamenán v lednu, a to zejména v důsledku ukončování pracovních poměrů na dobu určitou ke konci roku. Následný pokles počtu nezaměstnaných, zejména ve 2. čtvrtletí, souvisí s možností začít realizovat sezónní práce (zejména ve stavebnictví a zemědělství) a najímat další pracovníky. Po celé 1. pololetí 2006 bylo evidováno méně uchazečů o zaměstnání než před rokem, díky chladnému počasí byl v 1. čtvrtletí 2006 zaznamenán nižší meziroční pokles než ve 2. čtvrtletí Průměrný meziroční pokles počtu uchazečů činil 29,3 tisíc, což je více než v 1. pololetí 2005, kdy meziroční pokles počtu uchazečů činil v průměru 19,9 tisíc Uchazeči o zaměstnání v evidenci ÚP v 1. pololetí let 2005 a 2006 graf č. 1 počet uchazčů o zaměstnání Průměrný počet uchazečů v 1. pololetí 2006 se tak snížil a činil 500,7 tisíc, v 1. pololetí 2005 bylo evidováno na ÚP v průměru 530,0 tisíc osob, což bylo pouze o 17,6 tisíc méně než v 1. pololetí 2004, kdy činil průměrný počet uchazečů o zaměstnání 547,6 tisíc osob. Meziroční pokles počtu uchazečů o zaměstnání v evidenci ÚP se tak v 1. pololetí 2006 zrychlil. 22

25 Počet uchazečů o zaměstnání k činil 451,1 tisíc, tj. o 38,6 tisíc (o 7,9 %) méně než před rokem (489,7 tisíc). Počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání, stejně jako celkový počet uchazečů, v průběhu 1. pololetí 2006 postupně klesal. V průměru bylo v 1. pololetí 2006 evidováno 468,3 tisíc dosažitelných, což je o 28,2 tisíc méně než ve stejném období minulého roku. Průměrný podíl dosažitelných na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání zůstal přibližně na stejné úrovni jako ve stejném období minulého roku a činil 93,5 % (před rokem to bylo o málo více, tj. 93,7 %). Rovněž relativní ukazatel - míra nezaměstnanosti (MN) - byla po celé sledované období meziročně nižší (viz graf č. 3). Největší meziroční pokles MN byl zaznamenán v červnu K byla vykázána míra nezaměstnanosti 7,7 %, což je o 0,9 p. b. méně než před rokem (8,6 % k ). Průměrná míra nezaměstnanosti v 1. pololetí ,6 % byla tedy podstatně nižší než v 1. pololetí 2005 (9,2 %). graf č. 2 graf č. 3 10,0 Vývoj míry nezaměstnanosti v období ,0 Míra nezaměstnanosti v 1. pololetí 2005 a 2006 MN v % 9,5 9,0 8,5 M N v % 9,5 9,0 8, ,0 8,0 7, , Počet uchazečů o zaměstnání s nárokem na podporu v nezaměstnanosti (PvN), po mírném (obvyklém) nárůstu v lednu a únoru, postupně klesal, podobně jako ve stejném období minulého roku (viz graf č. 5). Po celé 1. pololetí 2006 byl zaznamenán nepatrně nižší počet evidovaných s nárokem na PvN oproti stejnému období minulého roku. Naopak u absolventů škol a mladistvých s nárokem na podporu v nezaměstnanosti došlo v souvislosti se zmírněním podmínek pro nárok na PvN 5 od k mírnému meziročnímu zvýšení. 5 Nezaměstnaní absolventi škol a mladiství patřili dříve do kategorie, jimž náleželo PvN vzhledem k tomu, že se jim doba studia (přípravy pro povolání) započítávala jako náhradní doba zaměstnání. Nový zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, účinný od , zpřísnil podmínky pro vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti u absolventů škol nezahrnutím doby studia do náhradní doby zaměstnání (novela zákona 23

26 Uchazeči o zaměstnání, volná místa a míra registrované nezaměstnanosti tab. č pol průměr Uchazeči o zaměstnání (v tis.) 510,4 531,2 528,2 514,8 486,2 463,0 451,1 500,7 - ženy 265,6 268,8 265,7 260,5 252,4 245,8 243,7 258,0 - muži 244,8 262,4 262,5 254,3 233,8 217,2 207,4 242,7 - ženy (v %) 52,0 50,6 50,3 50,6 51,9 53,1 54,0 51,5 - muži (v %) 48,0 49,4 49,7 49,4 48,1 46,9 46,0 48,5 - dosažitelní (v tis.) 481,1 498,6 493,1 480,0 454,5 431,7 422,9 468,3 - ženy 248,3 249,8 245,3 240,2 233,6 227,3 227,1 239,0 - muži 232,8 248,8 247,8 239,8 220,9 204,4 195,8 229,3 Pobírající PvN (v tis.) 141,8 159,9 161,2 153,6 136,7 126,1 123,2 145,0 - ženy 71,0 74,8 74,5 71,8 68,0 66,2 66,8 70,7 - muži 70,8 85,1 86,7 81,8 68,7 59,9 56,4 74,3 Pobírající PvN na celkovém počtu uchaz. (v %) 27,8 30,1 30,5 29,8 28,1 27,2 27,3 29,0 - ženy (v %) 26,7 27,8 28,0 27,5 27,0 26,9 27,4 27,4 - muži (v %) 28,9 32,4 33,0 32,2 29,4 27,6 27,2 30,6 Průměrná měsíční PvN (v Kč) *) ženy muži Volná pracovní místa (tis. míst) 52,2 59,4 66,5 70,5 74,1 80,9 85,9 70,1 Počet uchazečů na 1 VPM 9,8 8,9 7,9 7,3 6,6 5,7 5,2 7,1 Míra nezaměstnanosti 8,9 9,2 9,1 8,8 8,3 7,9 7,7 8,6 - ženy 10,5 10,6 10,4 10,2 9,8 9,6 9,6 10,1 - muži 7,6 8,1 8,1 7,8 7,1 6,6 6,3 7,4 *) sleduje se čtvrtletně graf č Uchazeči o zaměstnání s nárokem na PvN celkem a absolventi škol a mladiství s nárokem na PvN v období p uchazeči s PvN celkem absolventi a mladiství s PvN uchazeči s PvN celkem absolventi škol a mladiství s PvN platná od znovu zahrnuje do náhradní doby zaměstnání soustavnou přípravu na budoucí povolání a umožňuje absolventům započítat jako náhradní dobu zaměstnání maximálně 6 měsíců doby studia, absolventi tedy budou muset odpracovat jen 6 měsíců v posledních 3 letech). 24

Věc: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2006

Věc: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2006 Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Č. j. 2007/27918-413 Věc: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2006 Obsah: I. Úvod II. Zaměstnanost III. Nezaměstnanost IV. Politika zaměstnanosti

Více

ANALÝZA VÝVOJE ZAMĚSTNANOSTI A NEZAMĚSTNANOSTI V ROCE 2007

ANALÝZA VÝVOJE ZAMĚSTNANOSTI A NEZAMĚSTNANOSTI V ROCE 2007 ANALÝZA VÝVOJE ZAMĚSTNANOSTI A NEZAMĚSTNANOSTI V ROCE 2007 I. Stručný vývoj zaměstnanosti a nezaměstnanosti...1 II. Zaměstnanost...6 1. Stav a vývoj zaměstnanosti v roce 2007...6 2. Sektorová a odvětvová

Více

Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2013

Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2013 Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2013 I. Hlavní tendence ve vývoji zaměstnanosti a nezaměstnanosti... 2 II. Zaměstnanost... 7 1. STAV A VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI... 7 2. STRUKTURA

Více

Věc: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2016

Věc: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2016 Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Č. j.: MPSV-2016/225554-992 Věc: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2016 Obsah: I. Hlavní tendence ve vývoji zaměstnanosti a nezaměstnanosti

Více

Věc: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2017

Věc: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2017 Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Č. j.: MPSV-2017/220436-992 Věc: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2017 Obsah: I. Hlavní tendence ve vývoji zaměstnanosti a nezaměstnanosti

Více

Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2014

Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2014 Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2014 I. Hlavní tendence ve vývoji zaměstnanosti a nezaměstnanosti... 2 II. Zaměstnanost... 7 1. STAV A VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI... 7 2. STRUKTURA

Více

Věc: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2005

Věc: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2005 Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Č. j. 2005/54301-41 Věc: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2005 Obsah: I. Úvod II. Zaměstnanost III. Nezaměstnanost IV. Mezinárodní srovnání

Více

ANALÝZA VÝVOJE ZAMĚSTNANOSTI A NEZAMĚSTNANOSTI V ROCE 2005

ANALÝZA VÝVOJE ZAMĚSTNANOSTI A NEZAMĚSTNANOSTI V ROCE 2005 ANALÝZA VÝVOJE ZAMĚSTNANOSTI A NEZAMĚSTNANOSTI V ROCE 2005 I. ÚVOD...1 1. Stručný vývoj zaměstnanosti a nezaměstnanosti...1 2. Vývoj souvisejících makroekonomických indikátorů v roce 2005...3 II. ZAMĚSTNANOST...7

Více

ANALÝZA VÝVOJE ZAMĚSTNANOSTI A NEZAMĚSTNANOSTI V 1. POLOLETÍ 2008

ANALÝZA VÝVOJE ZAMĚSTNANOSTI A NEZAMĚSTNANOSTI V 1. POLOLETÍ 2008 ANALÝZA VÝVOJE ZAMĚSTNANOSTI A NEZAMĚSTNANOSTI V 1. POLOLETÍ 2008 I. Stručný vývoj zaměstnanosti a nezaměstnanosti...1 II. Zaměstnanost...6 1. Stav a vývoj zaměstnanosti v 1. pololetí 2008...6 2. Struktura

Více

Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce I. Hlavní tendence ve vývoji zaměstnanosti a nezaměstnanosti... 3 II. Zaměstnanost...

Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce I. Hlavní tendence ve vývoji zaměstnanosti a nezaměstnanosti... 3 II. Zaměstnanost... Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2013 I. Hlavní tendence ve vývoji zaměstnanosti a nezaměstnanosti... 3 II. Zaměstnanost... 8 1. Stav a vývoj zaměstnanosti... 8 2. Struktura zaměstnanosti

Více

Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2010

Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2010 Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2010 I. Hlavní tendence ve vývoji zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2010.. 2 II. Zaměstnanost... 7 1. Stav a vývoj zaměstnanosti v roce 2010...

Více

ANALÝZA VÝVOJE ZAMĚSTNANOSTI A NEZAMĚSTNANOSTI V 1. POLOLETÍ 2010

ANALÝZA VÝVOJE ZAMĚSTNANOSTI A NEZAMĚSTNANOSTI V 1. POLOLETÍ 2010 ANALÝZA VÝVOJE ZAMĚSTNANOSTI A NEZAMĚSTNANOSTI V 1. POLOLETÍ 2010 I. HLAVNÍ TENDENCE VE VÝVOJI ZAMĚSTNANOSTI A NEZAMĚSTNANOSTI V 1. POLOLETÍ 2010... 2 II. ZAMĚSTNANOST... 7 1. STAV A VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI

Více

Věc: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2016

Věc: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2016 Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Č. j.: MPSV-2017/89389-992 Věc: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2016 Obsah: I. Hlavní tendence ve vývoji zaměstnanosti a nezaměstnanosti II.

Více

Věc: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2015

Věc: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2015 Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Č. j.: MPSV-2016/76321-411/1 Věc: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2015 Obsah: I. Hlavní tendence ve vývoji zaměstnanosti a nezaměstnanosti

Více

Věc: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2017

Věc: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2017 Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Č. j.: MPSV-2018/80062-401/1 Věc: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2017 Obsah: I. Hlavní tendence ve vývoji zaměstnanosti a nezaměstnanosti

Více

Věc: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti. v roce 2018

Věc: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti. v roce 2018 Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Č. j.: MPSV-2019/84292-414/1 Věc: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2018 Obsah: I. Hlavní tendence ve vývoji zaměstnanosti a nezaměstnanosti

Více

Věc: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2014

Věc: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2014 Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Č. j.: 2015/22164-411 Věc: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2014 Obsah: I. Hlavní tendence ve vývoji zaměstnanosti a nezaměstnanosti II. Zaměstnanost

Více

Využití pracovní síly

Využití pracovní síly Využití pracovní síly HDP na konci sledovaného období klesal výrazněji než v celé Rozhodující význam má v kraji zpracovatelský průmysl Hrubý domácí produkt na Vysočině obdobně jako v celé České republice

Více

Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2011

Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2011 Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2011 I. Hlavní tendence ve vývoji zaměstnanosti a nezaměstnanosti...2 II. Zaměstnanost...6 1. STAV A VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI... 6 2. STRUKTURA ZAMĚSTNANOSTI

Více

Věc: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2012

Věc: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2012 Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Č. j.: 2013/24071-411 Věc: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2012 Obsah: I. Hlavní tendence ve vývoji zaměstnanosti a nezaměstnanosti II. Zaměstnanost

Více

1. Velikost pracovní síly

1. Velikost pracovní síly 1. Velikost pracovní síly Pracovní síla se v kraji snižuje i přes celorepublikový růst Pracovní síla v kraji v roce 9 představovala 9,9 tis. osob. Z dlouhodobého hlediska byla nejvyšší v roce 7, v následujících

Více

3. Využití pracovní síly

3. Využití pracovní síly 3. Využití pracovní síly HDP vzrostl nejvíce ze všech krajů. Středočeský kraj zasáhla zhoršená ekonomická situace z let 28 a 29 méně citelně než jako celek. Zatímco HDP České republiky mezi roky 1995 a

Více

2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ. Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných.

2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ. Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných. 2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ Ubývá zaměstnaných osob, přibývá nezaměstnaných. Podle výsledků Výběrového šetření pracovní sil (VŠPS) představovala v Kraji Vysočina v roce 21 pracovní síla téměř 254 tis. osob, z tohoto

Více

Věc: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2004

Věc: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2004 Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Č. j. 2005/21474-41 Věc: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2004 Obsah: I. Úvod II. Zaměstnanost III. Nezaměstnanost IV. Mezinárodní srovnání

Více

Nezaměstnanost a míra nezaměstnanosti

Nezaměstnanost a míra nezaměstnanosti Nezaměstnanost a míra nezaměstnanosti Nezaměstnanost patří k nejsledovanějším ekonomickým ukazatelům. V České republice však existují minimálně dva ukazatele nezaměstnanosti, první je pravidelně zveřejňován

Více

3. Přesčasová práce zaměstnanců a členů produkčních družstev

3. Přesčasová práce zaměstnanců a členů produkčních družstev 3. Přesčasová práce zaměstnanců a členů produkčních družstev V další části AHM 2004, která byla vyplňována pouze za zaměstnance a členy produkčních družstev (ČPD) civilního sektoru národního hospodářství,

Více

Regionální profil trhu práce v Plzeňském kraji - shrnutí poznatků

Regionální profil trhu práce v Plzeňském kraji - shrnutí poznatků Projekt KOMPAS Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o.p.s. Regionální profil trhu práce v Plzeňském kraji - shrnutí poznatků Řídící výbor Teritoriálního paktu zaměstnanosti Plzeňského kraje

Více

Dlouhodobý vývoj nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji

Dlouhodobý vývoj nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji Dlouhodobý vývoj nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji Nezaměstnanost se jedním z negativních důsledků společenských, ekonomických a sociálních změn, ke kterým došlo v České republice po roce 1989. Postupem

Více

Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2014. I. Hlavní tendence ve vývoji zaměstnanosti a nezaměstnanosti... 2 II. Zaměstnanost...

Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2014. I. Hlavní tendence ve vývoji zaměstnanosti a nezaměstnanosti... 2 II. Zaměstnanost... Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2014 I. Hlavní tendence ve vývoji zaměstnanosti a nezaměstnanosti... 2 II. Zaměstnanost... 7 1. Stav a vývoj zaměstnanosti... 7 2. Struktura zaměstnanosti

Více

PŘEDSTAVENÍ ZLÍNSKÉHO KRAJE V ČÍSLECH

PŘEDSTAVENÍ ZLÍNSKÉHO KRAJE V ČÍSLECH PŘEDSTAVENÍ ZLÍNSKÉHO KRAJE V ČÍSLECH Ing. Leona Tolarová ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz Obyvatelstvo ve Zlínském kraji Počet obyvatel v kraji v roce 2000 byl 595 023,

Více

3. Využití pracovní síly

3. Využití pracovní síly 3. Využití pracovní síly Ekonomické postavení Karlovarského kraje se zhoršuje Zvyšuje se HDP na 1 zaměstnaného Důležitým faktorem situace na trhu práce (tj. využití lidských zdrojů) je celkový ekonomický

Více

I. Dopady změn ve výplatě nemocenských dávek

I. Dopady změn ve výplatě nemocenských dávek Tisková zpráva ze dne 17. dubna 2009 I. Dopady změn ve výplatě nemocenských dávek V roce 2008 meziročně pokleslo průměrné procento pracovní neschopnosti z 5,62 % na 5,18 %, což je nejnižší výsledek v historii

Více

4. Pracující (zaměstnaní) senioři

4. Pracující (zaměstnaní) senioři Senioři v letech 2 a 215 4. Pracující (zaměstnaní) senioři Jako zaměstnaní se označují všichni pracující - např. zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), členové produkčních družstev apod.

Více

I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců

I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců Tisková zpráva ze dne 11. září 2008 I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců Ministerstvo práce a sociálních věcí zpracovalo očekávaný vývoj čistých mezd zaměstnanců v podnikatelském a nepodnikatelském sektoru

Více

4. Ekonomická aktivita obyvatelstva

4. Ekonomická aktivita obyvatelstva 4. Ekonomická aktivita obyvatelstva 4.1. Zaměstnaní, nezaměstnaní, ekonomicky neaktivní Z celkového počtu obyvatel kraje bylo 48,6 % ekonomicky aktivních. Z celkového počtu obyvatel Zlínského kraje bylo

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1 Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2011/2012 činil 124 719, z toho do studia

Více

2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ. Dále klesá počet zaměstnaných osob.

2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ. Dále klesá počet zaměstnaných osob. 2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ Dále klesá počet zaměstnaných osob. Podle výsledků Výběrového šetření pracovní sil představovala v Kraji Vysočina v roce 20 pracovní síla celkem 251 tis. osob., tj. 57,2 % z celkového

Více

3. Zaměstnanost cizinců v ČR

3. Zaměstnanost cizinců v ČR Život cizinců v ČR 3. Zaměstnanost cizinců v ČR Cizinci mohou v České republice vykonávat výdělečnou činnost jako zaměstnanci nebo jako podnikatelé (živnostníci). Pro účely této publikace se pod pojmem

Více

4. Nezaměstnanost v Plzeňském kraji

4. Nezaměstnanost v Plzeňském kraji 4. Nezaměstnanost v Plzeňském kraji Nezaměstnanost se ve statistice sleduje na základě evidence nezaměstnaných u úřadů práce a na základě Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS), které provádí ČSÚ. Rozdíly

Více

Zahraniční obchod v roce 2008

Zahraniční obchod v roce 2008 3 Zahraniční obchod v roce 28 Obrat zahraničního obchodu zaznamenal poprvé od vstupu České republiky do Evropské unie a podruhé v historii České republiky meziroční pokles. V porovnání s rokem 27 se obrat

Více

III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005

III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005 III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005 Prezentované výsledky šetření charakterizují (v souladu s uplatněnými mezinárodními metodickými přístupy) populaci žijící pouze ve vybraných bytech. Situace

Více

Vybrané hospodářské, měnové a sociální ukazatele

Vybrané hospodářské, měnové a sociální ukazatele M O N I T O R Vybrané hospodářské, měnové a sociální ukazatele 4-2006 Parlament České republiky Kancelář Poslanecké sněmovny Parlamentní institut Ekonomický a sociální monitor Duben 2006 OBSAH ČTVRTLETNĚ

Více

Česká republika Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu1 v dubnu ,4 Počet volných pracovních míst počtu nezaměstnaných na jedno volné pracovní

Česká republika Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu1 v dubnu ,4 Počet volných pracovních míst počtu nezaměstnaných na jedno volné pracovní Česká republika Podíl na obyvatelstvu 1 v dubnu 2017 činil 4,4 % jde celkem o 303 834 dosažitelných 2 evidovaných na úřadech práce. V letech 2004 2008 průměrná celková nezaměstnanost v ČR dlouhodobě klesala.

Více

3.4. Cizinci se státním občanstvím Polska

3.4. Cizinci se státním občanstvím Polska 3.4. Cizinci se státním občanstvím Polska Počty bydlících cizinců Cizinci s polským občanstvím patřili během let 1994-2005 mezi první čtyři nejčetnější občanství cizinců v ČR. V roce 1994 zastali pozici

Více

Česká republika Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu1 v dubnu ,2 % Počet volných pracovních míst počtu nezaměstnaných na jedno volné pracovní

Česká republika Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu1 v dubnu ,2 % Počet volných pracovních míst počtu nezaměstnaných na jedno volné pracovní Česká republika Podíl na obyvatelstvu 1 v dubnu 2018 činil 3,2 % jde celkem o 220 183 dosažitelných 2 evidovaných na úřadech práce. V letech 2004 2008 průměrná celková nezaměstnanost v ČR dlouhodobě klesala.

Více

Měření nezaměstnanosti a segmentace na trhu práce

Měření nezaměstnanosti a segmentace na trhu práce Měření nezaměstnanosti a segmentace na trhu práce Rovnováha na trhu práce w S L w příliš vysoká w * w příliš nízká D L 0 L(nabízené hodiny práce) Rovnováha na trhu práce N* => Y* při w/p* N* => u* = přirozená

Více

Česká republika. 1 Od roku 2013 se změnila metodika výpočtu ukazatele celkové nezaměstnanosti. Místo míry nezaměstnanosti,

Česká republika. 1 Od roku 2013 se změnila metodika výpočtu ukazatele celkové nezaměstnanosti. Místo míry nezaměstnanosti, Česká republika Podíl na obyvatelstvu 1 v dubnu 2015 činil 6,7 % jde celkem o 473 376 dosažitelných 2 evidovaných na úřadech práce. V letech 2004 2008 průměrná celková nezaměstnanost v ČR dlouhodobě klesala.

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1 Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2013/2014 činil 116 842, z toho do studia

Více

Česká republika Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu1 v dubnu ,7 Počet volných pracovních míst počtu nezaměstnaných na jedno volné pracovní

Česká republika Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu1 v dubnu ,7 Počet volných pracovních míst počtu nezaměstnaných na jedno volné pracovní Česká republika Podíl na obyvatelstvu 1 v dubnu 2016 činil 5,7 % jde celkem o 396 410 dosažitelných 2 evidovaných na úřadech práce. V letech 2004 2008 průměrná celková nezaměstnanost v ČR dlouhodobě klesala.

Více

z toho (%) nezaměstnaní pracující ženy na mateřské dovolené důchodci

z toho (%) nezaměstnaní pracující ženy na mateřské dovolené důchodci 4. Trh práce Ekonomická aktivita podle výsledků sčítání lidu, domů a bytů 2001 Podíl ekonomicky aktivních osob byl v roce 2001 ve Zlínském kraji o 0,6 procentního bodu nižší než v České republice a v rámci

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. 1. ročníku SŠ. 1 Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2014/2015 činil 114 577, z toho do studia

Více

Rychlý růst vzdělanosti žen

Rychlý růst vzdělanosti žen 3. 11. 2016 Rychlý růst vzdělanosti žen V České republice rapidně roste úroveň formálního vzdělání. Ve věkové skupině 25-64letých v průběhu posledních deseti let počet obyvatel stagnoval, ale počet osob

Více

Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2012

Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2012 Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. pololetí 2012 I. Hlavní tendence ve vývoji zaměstnanosti a nezaměstnanosti... 2 II. Zaměstnanost... 7 1. STAV A VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI... 7 2. STRUKTURA

Více

2010 Dostupný z

2010 Dostupný z Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 06.10.2016 Změny v zaměstnanosti a nezaměstnanosti v České republice v porovnání s ostatními zeměmi EU - Český statistický

Více

4. Ekonomická aktivita obyvatelstva

4. Ekonomická aktivita obyvatelstva 4. Ekonomická aktivita obyvatelstva 4.1. Zaměstnaní, nezaměstnaní, ekonomicky neaktivní Ekonomicky aktivní v kraji činili 139 871 osob. Počet ekonomicky aktivních obyvatel v Karlovarském kraji činil při

Více

Mzdy specialistů ve vědě a technice

Mzdy specialistů ve vědě a technice Mzdy specialistů ve vědě a technice Podrobná charakteristika osob zaměstnaných jako Specialisté ve vědě a technologiích, včetně jednotlivých užších kategorií zaměstnání, je uvedena v příloze k metodice

Více

Vývoj mezd v jednotlivých krajích České republiky s důrazem na kraj Moravskoslezský

Vývoj mezd v jednotlivých krajích České republiky s důrazem na kraj Moravskoslezský Katedra ekonomie kek@opf.slu.cz kek.rs.opf.slu.cz Vývoj mezd v jednotlivých krajích České republiky s důrazem na kraj Moravskoslezský Doc. Ing. Pavel Tuleja, Ph. D. Ing. Karin Gajdová Obchodně podnikatelská

Více

Barometr 2. čtvrtletí roku 2015

Barometr 2. čtvrtletí roku 2015 Barometr 2. čtvrtletí roku 2015 Bankovní a Nebankovní registr evidoval koncem druhého čtvrtletí roku 2015 celkový dluh ve výši 1,75 bilionu Kč. Dlouhodobý dluh (hypotéky a úvěry ze stavebního spoření)

Více

Jihomoravský kraj v roce 2013 z pohledu regionálních účtů

Jihomoravský kraj v roce 2013 z pohledu regionálních účtů kraj v roce 213 z pohledu regionálních účtů Úvod V návaznosti na mimořádnou revizi národních účtů publikovanou v říjnu 214 a na předběžnou sestavu ročních národních účtů za rok 213 publikoval ČSÚ k 15.

Více

TRH PRÁCE STARŠÍ PRACOVNÍ SÍLY A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI

TRH PRÁCE STARŠÍ PRACOVNÍ SÍLY A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI RELIK 2014. Reprodukce lidského kapitálu vzájemné vazby a souvislosti. 24. 25. listopadu 2014 TRH PRÁCE STARŠÍ PRACOVNÍ SÍLY A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI Kotýnková Magdalena Abstrakt Stárnutí obyvatelstva,

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. ročníku SŠ. 1

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR. ročníku SŠ. 1 Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2010/2011 činil 133 140, z toho do studia

Více

Management A. Přednášky LS 2018/2019, 2+0, zk. Přednášející: Doc. Ing. Daniel Macek, Ph.D. Ing. Václav Tatýrek, Ph.D.

Management A. Přednášky LS 2018/2019, 2+0, zk. Přednášející: Doc. Ing. Daniel Macek, Ph.D. Ing. Václav Tatýrek, Ph.D. Management A Přednášky LS 2018/2019, 2+0, zk Přednášející: Doc. Ing. Daniel Macek, Ph.D. Ing. Václav Tatýrek, Ph.D. Ekonomická situace v ČR a její vývoj HDP Nezaměstnanost Inflace Podnikatelské subjekty

Více

Graf 2.1 Ekonomicky aktivní podle věku v Moravskoslezském kraji

Graf 2.1 Ekonomicky aktivní podle věku v Moravskoslezském kraji 2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ Údaje o ekonomické aktivitě populace jsou získány z Výběrového šetření pracovních sil Populaci osob starších 15 let tvoří osoby ekonomicky aktivní a ekonomicky neaktivní. Všichni ti,

Více

Česká republika. 1 Od roku 2013 se změnila metodika výpočtu ukazatele celkové nezaměstnanosti. Místo míry nezaměstnanosti,

Česká republika. 1 Od roku 2013 se změnila metodika výpočtu ukazatele celkové nezaměstnanosti. Místo míry nezaměstnanosti, Česká republika Podíl na obyvatelstvu 1 v dubnu 2014 činil 7,9 % jde celkem o 559 045 dosažitelných 2 evidovaných na úřadech práce. To představuje nejvyšší počet v novodobé historii České republiky. V

Více

Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za rok 2002. (zdroj dat: Český statistický úřad)

Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za rok 2002. (zdroj dat: Český statistický úřad) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 25.6.2003 39 Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za rok 2002 (zdroj dat: Český statistický úřad)

Více

V 1. čtvrtletí 2011 rostly mzdy jen ve mzdové sféře

V 1. čtvrtletí 2011 rostly mzdy jen ve mzdové sféře V 1. čtvrtletí 2011 rostly mzdy jen ve mzdové sféře Výdělky ve mzdové a platové sféře Z údajů obsažených v Informačním systému o průměrném výdělku (ISPV) vyplývá, že v 1. čtvrtletí 2011 vzrostla hrubá

Více

1. Velikost pracovní síly

1. Velikost pracovní síly 1. Velikost pracovní síly Pracovní síla se v kraji i republice zvětšuje Pracovní síla 2 v Pardubickém kraji představuje v posledních ech v průměru 254 tisíc osob (27 29). Z dlouhodobého hlediska dochází

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2015/2016 činil 112 756, z toho do studia

Více

Statistická ročenka trhu práce v České republice 2016

Statistická ročenka trhu práce v České republice 2016 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČESKÉ REPUBLIKY Odbor strategií a plánování Statistická ročenka trhu práce v České republice 216 Praha, květen 217 mpsv 217.indb 1 25.4.17 16:11 Autoři děkují především

Více

4. Peněžní příjmy a vydání domácností ČR

4. Peněžní příjmy a vydání domácností ČR 4. Peněžní příjmy a vydání domácností ČR Národní účty a rodinné účty různé poslání Rychlejší růst spotřeby domácností než HDP Značný růst výdajů domácností na bydlení Různorodé problémy související s tvorbou

Více

Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %)

Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %) tabulka č. 1 Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %) Populace celkem* Populace ohrožená chudobou ** Věk Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem 100 100 100 100 100 100 0-15 18 32 16-24 12 13

Více

Vybrané hospodářské, měnové a sociální ukazatele

Vybrané hospodářské, měnové a sociální ukazatele M O N I T O R Vybrané hospodářské, měnové a sociální ukazatele 2-2008 Parlament České republiky Kancelář Poslanecké sněmovny Parlamentní institut Ekonomický a sociální monitor únor 2008 Obsah Č TVRTLETNĚ

Více

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2015 a predikce na další období. (textová část)

Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2015 a predikce na další období. (textová část) I. Analýza vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2015 a predikce na další období (textová část) Obsah strana Metodika a zdroje použitých dat... 1 A. Základní charakteristika příjmové a výdajové situace

Více

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru Česká ekonomika v roce 2014 Přehled ekonomiky České republiky HDP Zaměstnanost Inflace Cenový vývoj Zahraniční investice Platební bilance Průmysl Zahraniční obchod Hlavní charakteristiky české ekonomiky

Více

4. 3. Váha nefinančních firem pod zahraniční kontrolou na investicích sektoru nefinančních podniků a v české ekonomice

4. 3. Váha nefinančních firem pod zahraniční kontrolou na investicích sektoru nefinančních podniků a v české ekonomice 4. 3. Váha nefinančních firem kontrolou na investicích sektoru nefinančních podniků a v české ekonomice 4.3.1. Spojitost s přílivem přímých investic Odlišnost pojmů Je třeba rozlišovat termín příliv přímých

Více

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami. Měsíční statistická zpráva

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami. Měsíční statistická zpráva Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami Měsíční statistická zpráva srpen 2016 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky Informace o nezaměstnanosti ve Středočeském

Více

1. Vnitřní stěhování v České republice

1. Vnitřní stěhování v České republice 1. Vnitřní stěhování v České republice Objem vnitřní migrace v České republice je dán stěhováním z obce do jiné obce. Proto je třeba brát v úvahu, že souhrnný rozsah stěhování je ovlivněn i počtem obcí.

Více

Makroekonomická predikce (listopad 2018)

Makroekonomická predikce (listopad 2018) Ministerstvo financí České republiky, Letenská 15, 118 10 Praha 1, +420 257 041 111 Ministerstvo financí Makroekonomická predikce (listopad 2018) David PRUŠVIC Ministerstvo financí České republiky Praha,

Více

Jihomoravský kraj z pohledu regionálních účtů

Jihomoravský kraj z pohledu regionálních účtů kraj z pohledu regionálních účtů Úvod V návaznosti na předběžnou sestavu ročních národních účtů zveřejněnou 3. června 216 publikoval ČSÚ k 15. prosinci 216 také předběžné údaje regionálních účtů za rok

Více

Měření ekonomiky. Ing. Jakub Fischer Katedra ekonomické statistiky VŠE v Praze

Měření ekonomiky. Ing. Jakub Fischer Katedra ekonomické statistiky VŠE v Praze Měření ekonomiky Ing. Jakub Fischer Katedra ekonomické statistiky VŠE v Praze Struktura přednášky Nezaměstnanost Inflace Hrubý domácí produkt Platební bilance Nezaměstnanost Základem je rozdělení osob

Více

Barometr 1. čtvrtletí roku 2015

Barometr 1. čtvrtletí roku 2015 Barometr 1. čtvrtletí roku 215 Bankovní a Nebankovní registr klientských informací evidoval koncem prvního čtvrtletí roku 215 celkový dluh ve výši 1,73 bilionu Kč, z toho tvořil dlouhodobý dluh (hypotéky

Více

5. Důchody a sociální služby

5. Důchody a sociální služby 5. Důchody a sociální služby Zdrojem dat o důchodech a důchodcích je Česká správa sociálního zabezpečení. Vzhledem k legislativní změně, ke které došlo v roce 21 (mezi starobní důchodce se začali převádět

Více

2.3. Trh práce. Dopad poklesu výkonnosti na trh práce. Pokles zaměstnanosti a její struktura. Růst nezaměstnanosti nejvyšší za dobu existence ČR

2.3. Trh práce. Dopad poklesu výkonnosti na trh práce. Pokles zaměstnanosti a její struktura. Růst nezaměstnanosti nejvyšší za dobu existence ČR 2.. Trh práce Dopad poklesu výkonnosti na trh práce Růst nezaměstnanosti nejvyšší za dobu existence ČR Nezaměstnanost v roce 29 prudce narostla 1, růst byl nejrychlejší za celou dobu sledování. Absolutní

Více

OBYVATELSTVO PRAHY. Tomáš Dragoun, ČSÚ. Rozvoj Prahy aneb Co chceme v Praze postavit? 9. dubna 2018, CAMP IPR Praha

OBYVATELSTVO PRAHY. Tomáš Dragoun, ČSÚ. Rozvoj Prahy aneb Co chceme v Praze postavit? 9. dubna 2018, CAMP IPR Praha OBYVATELSTVO PRAHY Tomáš Dragoun, ČSÚ Rozvoj Prahy aneb Co chceme v Praze postavit? 9. dubna 218, CAMP IPR Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 1 82 Praha 1 www.czso.cz Obsah: Základní údaje o

Více

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Brně. Měsíční statistická zpráva

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Brně. Měsíční statistická zpráva Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Brně Měsíční statistická zpráva duben 2018 Zpracovali: Mgr. Tomáš Řepa, Ph.D. RNDr. Eva Toušková http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/jhm/statistiky Informace o nezaměstnanosti

Více

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami. Měsíční statistická zpráva

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami. Měsíční statistická zpráva Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami Měsíční statistická zpráva červen 2016 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky Informace o nezaměstnanosti ve

Více

Makroekonomický vývoj a situace na trhu práce

Makroekonomický vývoj a situace na trhu práce Makroekonomický vývoj a situace na trhu práce Setkání s představiteli odborových svazů Tomáš Holub Ředitel sekce měnovm nové a statistiky Praha, 3.11.9 Plán n prezentace Vnější prostředí Veřejné finance

Více

Česká republika. 1 Za dosažitelné jsou považováni uchazeči o zaměstnání evidovaní na úřadech práce, kteří nejsou ve vazbě, ve

Česká republika. 1 Za dosažitelné jsou považováni uchazeči o zaměstnání evidovaní na úřadech práce, kteří nejsou ve vazbě, ve Česká republika Celková míra v dubnu 2012 činila 8,4 %, což představuje 480 818 tzv. dosažitelných 1 evidovaných na úřadech práce. V letech 2004 2008 průměrná celková míra v ČR klesala. Dopad ekonomické

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Hradci Králové. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Hradci Králové. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka v Hradci Králové Měsíční statistická zpráva duben 2015 Zpracoval: Bc. Lucie Vechetová http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/mes 1 Informace o nezaměstnanosti v Královéhradeckém

Více

NEZAMĚSTNANOST V PLZEŇSKÉM KRAJI PODLE MPSV K

NEZAMĚSTNANOST V PLZEŇSKÉM KRAJI PODLE MPSV K NEZAMĚSTNANOST V PLZEŇSKÉM KRAJI PODLE MPSV K 31. 10. 2010 Míra registrované nezaměstnanosti v Plzeňském kraji v říjnu 2010 poklesla a k 31. 10. 2010 činila 7,13%. Oproti září 2010 došlo ke snížení o 0,17

Více

Vybrané hospodářské, měnové a sociální ukazatele

Vybrané hospodářské, měnové a sociální ukazatele M O N I T O R Vybrané hospodářské, měnové a sociální ukazatele 9-2008 Parlament České republiky Kancelář Poslanecké sněmovny Parlamentní institut Ekonomický a sociální monitor OBSAH Č TVRTLETNĚ SLEDOVANÉ

Více

Čtvrtletní přehled za říjen až prosinec a celkový vývoj za rok 2010

Čtvrtletní přehled za říjen až prosinec a celkový vývoj za rok 2010 Čtvrtletní přehled za říjen až prosinec a celkový vývoj za rok Zahraniční obchod České republiky Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu (vč. dopočtů) dosáhl ve čtvrtém čtvrtletí roku obrat

Více

4 Velkoobchod a zprostředkování velkoobchodu (OKEČ 51)

4 Velkoobchod a zprostředkování velkoobchodu (OKEČ 51) 4 Velkoobchod a zprostředkování velkoobchodu (OKEČ 51) 4.1. Popis Odvětví zahrnuje prodej nového nebo použitého zboží maloobchodním prodejcům, výrobním, nebo obchodním podnikům nebo jeho zprostředkování,

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2017/2018 činil 109 980, z toho do studia

Více

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami. Měsíční statistická zpráva

Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami. Měsíční statistická zpráva Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Příbrami Měsíční statistická zpráva prosinec 2016 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky Informace o nezaměstnanosti ve

Více

Čtvrtletní přehled za červenec až září a celkový vývoj za tři čtvrtletí roku 2006

Čtvrtletní přehled za červenec až září a celkový vývoj za tři čtvrtletí roku 2006 Čtvrtletní přehled za červenec až září a celkový vývoj za tři čtvrtletí roku Zahraniční obchod České republiky Podle předběžných údajů Českého statistického úřadu (vč. dopočtů) dosáhl ve třetím čtvrtletí

Více

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 07/2015

Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze. Makroekonomické informace 07/2015 Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 07/2015 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Inflace... 2 Průmyslová produkce... 2 Nezaměstnanost...

Více

pokles stavební produkce další pokles stavební produkce Ke konci 2. tvrtletí 2010 Hodnota nov zadaných ve ejných zakázek Pokles zadaných ve

pokles stavební produkce další pokles stavební produkce Ke konci 2. tvrtletí 2010 Hodnota nov zadaných ve ejných zakázek Pokles zadaných ve TOP STAV 2009 České stavebnictví je i přes dopad krize na poptávku po stavební produkci významným odvětvím ekonomiky, které se podílí cca 9 % na zaměstnanosti v ekonomice a na tvorbě HDP v úrovni 6-7%.

Více

Úřad práce ČR. Měsíční statistická zpráva 9/ Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Olomouci

Úřad práce ČR. Měsíční statistická zpráva 9/ Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Olomouci Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Olomouci Měsíční statistická zpráva 9/2019 Zprávu předkládá: Mgr. Jana Litvíková vedoucí Oddělení metodiky http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/olk Olomouc 2019 www.uradprace.cz

Více

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR

Česká republika. Obrázek 1: Přehled o vývoji počtů nově přijímaných žáků v ČR Česká republika Přehled o nově přijímaných žácích Celkový počet žáků nově přijatých do denního studia na středních a vyšších odborných školách ve školním roce 2016/2017 činil 111 044, z toho do studia

Více