1. ÚVOD OBECNÉ TRENDY ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU ÚVODNÍ ANALÝZA VÝCHOZÍHO STAVU OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU SVAZKU OBCÍ MÁCHŮV KRAJ...

Transkript

1

2

3 Obsah 1. ÚVOD OBECNÉ TRENDY ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU ÚVODNÍ ANALÝZA VÝCHOZÍHO STAVU OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU SVAZKU OBCÍ MÁCHŮV KRAJ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ A PŘEDPOKLADY ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU Vymezení území Fyzick-gegrafické předpklady rzvje cestvníh ruchu Sciálně-eknmické předpklady rzvje cestvníh ruchu Kulturně-histrické předpklady rzvje cestvníh ruchu Dprava, dpravní bslužnst Významné faktry mezující rzvj cestvníh ruchu ORGANIZAČNÍ STRUKTURA CESTOVNÍHO RUCHU Eurreginy Svazky bcí (mikrreginy) Infrmační centra Cestvní kanceláře a agentury ZÁKLADNÍ DATA O CESTOVNÍM RUCHU Ubytvací a stravvací kapacity Přehled kulturních a histrických atraktivit, návštěvnst území Knkurence ANALÝZA FINANCOVÁNÍ CESTOVNÍHO RUCHU ANALÝZA POPTÁVKY, PROFIL NÁVŠTĚVNÍKA VHODNÉ FORMY CESTOVNÍHO RUCHU U ANALÝZA STÁVAJÍCÍHO SYSTÉMU MARKETINGOVÝCH AKTIVIT V CESTOVNÍM RUCHU SPOLUPRÁCE VEŘEJNÉHO A SOUKROMÉHO SEKTORU PROBLÉMOVÁ ANALÝZA OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU ROZVOJOVÉ MOŽNOSTI CESTOVNÍHO RUCHU VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ ANALÝZA - SWOT ANALÝZA DEFINICE VIZE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU SEZNAM PŘÍLOH K ANALYTICKÉ ČÁSTI SEZNAM TABULEK K ANALYTICKÉ ČÁSTI SEZNAM LITERATURY K ANALYTICKÉ ČÁSTI... 43

4 1. Úvd Cestvní ruch je nutn chápat jak nsitele a draz eknmickéh, kulturníh, sciálníh a plitickéh rzvje, kmunikace, vzdělání a živtní úrvně. V sučasné dbě se cestvní ruch stává nedmyslitelnu sučástí živtníh stylu stále více byvatel, vychází zpravidla z daných přírdních, kulturních a histrických předpkladů, je btížně invvatelný a měřitelný a v prvnání s klasickými průmyslvými dvětvími těžk řiditelný. Plán rzvje cestvníh ruchu Máchva kraje je zpracván dle následující metdiky: Analytická část Plánu rzvje je pr získání dstatečných infrmací cestvním ruchu na území Svazku bcí Máchův kraj (v některých případech i celéh území Máchva kraje), pr mžnst bjektivníh psuzení situace a pr správné stanvení mžnstí rzvje cestvníh ruchu rzdělena na šest vzájemně prvázaných ddílů. V prvním ddíle jsu uvedeny becné trendy cestvníh ruchu, a t na celsvětvé, nárdní i reginální úrvni. Dalším, již mnhem bsáhlejším ddílem je úvdní analýza výchzíh stavu blasti cestvníh ruchu Svazku bcí Máchův kraj, která ppisuje blast cestvníh ruchu na tmt území (a na území Máchva kraje) na základě statistických dat a na základě dat získaných z výsledků vlastních průzkumů. Třetím ddílem je prblémvá analýza blasti cestvníh ruchu, kde výsledky analýzy dat a údajů z předchzíh ddílu jsu jejím hlavním pdkladem. Prblémvá analýza specifikuje zásadní prblémy cestvníh ruchu, které jsu na základě bdvéh hdncení seřazeny d prblémů, které je nutn c nejrychleji řešit, k prblémům marginálním. Rzvjvé mžnsti cestvníh ruchu jsu stanveny prti definvaným prblémům. Jedná se rzvjvý ptenciál, který umžní Plán rzvje realizvat a bude záruku rzvje cestvníh ruchu v delším časvém hrizntu. Vnitřní a vnější analýza - SWOT analýza je nástrjem pr zmapvání, psuzení a pjmenvání důležitých kladů a záprů blasti cestvníh ruchu na území svazku. Při SWOT analýze jsu zvlášť psuzvány vnitřní a zvlášť vnější faktry. Vnitřní faktry, značvané jak silné a slabé stránky cestvníh ruchu, jsu takvé blasti, které je schpen svazek bcí sám vlivňvat neb pdněcvat. Naprti tmu vnější faktry příležitsti a hrzby, jsu blastmi, které přesahují mžnsti a schpnsti svazku bcí je vlivňvat, jsu tedy blastmi, které půsbí nezávisle na rzhdnutí rgánů a byvatel Svazku bcí Máchův kraj. Psledním ddílem je definice vize rzvje cestvníh ruchu, která je chápána jak definice stavu cestvníh ruchu, kteréh bude dsažen p uplynutí dluhdbéh hrizntu (d rku 2013). Vize ppisuje buducí stav blasti jak stav přítmný. Naplnění vize bude dsažen realizací celéh Plánu rzvje. Vize je prvázána s výsledky předchzích ddílů Plánu rzvje, aby byla zajištěna její realističnst a naplnitelnst. Návrhvá část Plánu rzvje cestvníh ruchu Máchva kraje je rzdělena d šesti kapitl, přičemž pr první z nich Stanvení záměrů a cílů - byly vytvřeny pdmínky ve všech krcích analytické části. Záměry a cíle jsu sestaveny d strmu cílů. Záměr je definice stavu, kteréh chce svazek bcí v blasti cestvníh ruchu dsáhnut. Záměry jsu dvzené d vize a stanvují rámec pr cíle a následně definvané prjekty. Druhá kapitla, nazvaná jak Sestavení Plánu rzvje, seřazuje všechny definvané záměry a cíle d knečnéh Plánu rzvje. Lgicku strukturu plánu tvří v nejvyšším patře vize, kteru naplňují záměry zvlené v pracvní skupině. Záměry naplňují cíle, které jsu v akčním plánu rzpracvány d knkrétních prjektů. Pr sestavený Plán rzvje učinila pracvní skupina zásadní rzhdnutí hledně stanvení pririt, tzn. vybrala puze něklik hlavních prblémvých blastí (pririt), na něž bude v průběhu následujících 3-4 let rzvj cestvníh ruchu zaměřen. Definvané priritní blasti jsu v dalším krku pdrbně rzpracvány v akčním plánu. V akčním plánu se bjevují záměry a cíle, které byly pracvní skupinu definvány jak priritní. K priritním záměrům a cílům jsu zde přiřazeny subry prjektů, jejichž realizací djde k naplnění záměrů a vize. 2

5 Další kapitla - Stanvení nástrjů realizace Plánu rzvje - spčívá ve stanvení pstupu realizace navržených prjektů, které pvedu k naplnění záměrů a tím i vize. Metdika realizace prjektů musí splňvat něklik pdmínek, mezi které patří definice žádaných výsledků realizace prjektu a časvý rámec realizace, přiřazení finančních zdrjů ptřebných k realizaci každéh prjektu, definice pravidel pr sestavení týmu pr realizaci, vymezení nástrjů pr kntrlu a vyhdncení realizace prjektu a definice zásad pr přípravu nvých prjektů. Metdika mnitringu a aktualizace plánu je ppsána v závěrečných kapitlách celéh zpracvanéh Plánu rzvje. Prces mnitrvání Plánu rzvje prvnává skutečně dsažené výsledky realizace jedntlivých prjektů s plánvanými (čekávanými) výsledky. Aktualizace Plánu rzvje hdntí, zda naplánvané záměry a cíle jsu stále aktuální, zda nedšl k pdstatné změně vnitřních a vnějších pdmínek, které tut neaktuálnst způsbují. 3

6 2. Obecné trendy rzvje cestvníh ruchu Vývj v blasti cestvníh ruchu z hlediska celsvětvéh a evrpskéh směřuje k růstu jeh významnsti z phledu hspdářskéh a sciálníh rzvje. V sučasnsti je rzvj cestvníh ruchu vlivňván především preferencemi a chváním lidí, dispnibilními příjmy a rstucím fndem vlnéh času. Důležitým mezníkem a pzitivním psunem ve vývji cestvníh ruchu je vstup České republiky d Evrpské unie, který přinesl bčanům řadu výhd a pr Česku republiku představuje výrazný zdrjvý regin v blasti příjezdvéh cestvníh ruchu. Česká republika v psledních letech vykazuje příznivý stav příjezdvéh i dmácíh cestvníh ruchu. Průměrná dba přencvání u zahraničních turistů v ČR činí 4,8 a u českých 8,4 nci. Čeští turisté všem v ČR utrácí mnhem méně peněz než v zahraničí. Nedstatkem dmácíh cestvníh ruchu je nevýrazná prpagace a nedstatek patřičně zajímavé nabídky pbytů. K tmu se váže též úrveň infrastruktury služeb. Detailnější charakteristika becných trendů rzvje cestvníh ruchu je uvedena v přílze 1. Na závěr je třeba si uvědmit, že vybudvat z určitéh reginu skutečně přitažlivu turisticku destinaci není nijak jednduché. Vyžaduje t dluhdbu práci, značné úsilí, schpnst týmvé práce, kperace a krdinace. Turistická destinace musí být dpvídajícím způsbem řízena, cž je hlavním pdnětem pr vypracvání Plánu rzvje cestvníh ruchu Máchva kraje. 4

7 3. Úvdní analýza výchzíh stavu blasti cestvníh ruchu Svazku bcí Máchův kraj 3.1 Charakteristika území a předpklady rzvje cestvníh ruchu Vymezení území Svazek bcí Máchův kraj zahrnuje celkem 18 bcí ležících na území dvu krajů Libereckéh a Středčeskéh. Z hlediska členění dle kresů náleží bce d kresu Česká Lípa (v Libereckém kraji) a d kresu Mladá Bleslav (ve Středčeském kraji). Tabulka 3.1/1 Svazek bcí Máchův kraj včetně krajské půsbnsti a členství v mikrreginech Svazek bcí Máchva kraje Krajská příslušnst Členství v mikrreginech Měst Dksy Liberecký kraj Mikrregin Pdralsk Měst Bělá pd Bezdězem Středčeský kraj Mikrregin Pdralsk Obec Bezděz Liberecký kraj Mikrregin Pdralsk Obec Březvice Středčeský kraj - Obec Čistá Středčeský kraj - Měst Dubá Liberecký kraj Mikrregin Pdralsk Obec Chlum Liberecký kraj - Obec Jestřebí Liberecký kraj - Obec Kravaře Liberecký kraj - Obec Luka Liberecký kraj - Obec Okna Liberecký kraj Mikrregin Pdralsk Obec Plužná Středčeský kraj - Obec Skalka u Dks Liberecký kraj Mikrregin Pdralsk Obec Tachv Liberecký kraj Mikrregin Pdralsk Obec Tuhaň Liberecký kraj - Obec Vrchvany Liberecký kraj - Obec Zahrádky Liberecký kraj Sdružení Pekl Obec Ždírec Liberecký kraj - Zdrj: Městský úřad Dksy, vlastní Většina bcí Svazku bcí Máchva kraje náleží d turistickéh reginu Český sever (resp. turistické blasti Máchův kraj rzlze 710 km 2 ), vyjma 4 bcí ze Středčeskéh kraje, které náleží d turistickéh reginu Oklí Prahy (resp. turistická blast Střední Čechy severvýchd Plabí). Plán rzvje cestvníh ruchu je zaměřen, krmě členských bcí Svazku bcí Máchův kraj, na širší území (v případě některých charakteristik) přestavující turisticku blast Máchův kraj. Tat blast zahrnuje celkem 30 bcí (spadajících d kresu Česká Lípa) s celkvu rzlhu 710,2 km 2, husttu zalidnění 97 byvatel na km 2 a ptenciálem rekreační plchy přestavující 55,1 % z celkvé plchy území. 5

8 Obrázek 3.1/1 Mapa území turistické blasti Máchův kraj Zdrj: Mapvý server CRR, T-MAPY spl. s r Fyzick-gegrafické předpklady rzvje cestvníh ruchu Území svazku bcí a ptažm celý Máchův kraj lze značit za převážně rmanticku krajinu s velkým mnžství lesů a pahrkatin. Pýchu blasti jsu pískvcvé útvary, vdní plchy, venkvská lidvá architektura a technické a kulturně-histrické památky. Z gemrflgickéh hlediska patří území Máchva kraje z velké části d Ralské pahrkatiny (prvincie Česká vysčina, subrvincie Česká tabule, blast Severčeská tabule) a d Jizerské tabule (prvincie Česká vysčina, subrvincie Česká tabule, blast Středčeská tabule). Nejvyšší vrchlem je Ralsk 696 m. Pdrbnější členění Ralské pahrkatiny (celek) je následující: Dkeská pahrkatina (pdcelek) Plmené hry (kresek) Jestřebská ktlina (krsek) Prvdínská pahrkatina (krsek) Hradčanská pahrkatina (krsek) Bezdězská ktlina (krsek) Máchův kraj leží v klimaticky mírném pásu s typickým střídáním rčních bdbí. Dle klimatickéh členění patří sledvané území d blastí MT7, MT9 a MT11 (viz přílha 2, tabulka 2/1). Nižší srážkvé úhrny na území Máchva kraje dsahují zejména Dksy, Kravaře, Mimň a Česká Lípa. 6

9 Nejvýznamnějším vdním tkem je Plučnice, pramenící v masivu Ještědu a dvdňující téměř celý kres Česká Lípa. Nejvýznamnější vdní plchu je Máchv jezer (půvdně Velký rybník), který je napájen Břehyňským a Okenským ptkem. Mezi další významné vdní plchy patří Nvzámecký, Břehyňský, Hrský, Hamerský a Pselský rybník, sustava Hlanských rybníků (Dlanský, Milčanský, Hlanský, Nhavice a Mlýnský) a Hradčanských rybníků (Hradčanský, Držník, Vavruškův, Strážvský a Černý). Rzlha největších vdních plch na území Máchva kraje: Máchv jezer: 284 ha Nvzámecký rybník: 128 ha Břehyňský rybník: 90 ha Hrecký rybník: 73 ha Hamerský rybník: 50 ha Dlanský rybník: 44 ha Turisticku atraktivnst území lze vyjádřit i pmcí pdílu ptenciálních rekreačních plch z rzlhy jedntlivých katastrálních území bcí. Ptenciální rekreační plchy lze stanvit prstřednictvím suhrnu rzlhy lesní půdy, luk a pastvin, sadů a zahrad, tekucích a stjatých vd, a t z dat Úhrnů hdnt druhů pzemků (ČUZAK, Praha 1998). Dle těcht hdnt má většina území (zejména severvýchdní část) k dispzici 60,0 74,9 % ptenciálních rekreačních plch. Nejnižší prcent ptenciálních rekreačních plch se nachází ve střední části bce Chlum, v bci Okna, Tachv a v jihzápadním cípu Dks (méně než 30 %). Bližší charakteristiky fyzick-gegrafických předpkladů rzvje cestvníh ruchu (klimatické blasti, vdhspdářsky významné nádrže a krajinný ráz Máchva kraje) jsu ppsány v přílze Sciálně-eknmické předpklady rzvje cestvníh ruchu Osídlení, demgrafické charakteristiky, bytvý fnd Území svazku bcí je tvřen celkem 18 bcemi z Libereckéh a Středčeskéh kraje celkvé výměře 37,1 tis. ha, s pčtem byvatel 16,7 tis. a průměrným věkem 37,9 let. Většina území svazku bcí spadá d kresu Česká Lípa v rámci Libereckéh kraje, který je charakteristický pměrně nízku husttu zalidnění (93 byvatel na km 2 ) prti průměru ČR (129 byvatel na km 2 ). Okres Mladá Bleslav, kam spadají čtyři bce ze Svazku bcí Máchův kraj, vykazuje hdntu hustty zalidnění 108 byvatel na km 2, cž je také pd průměrem ČR. 7

10 Tabulka 3.1/2 Základní charakteristiky území Svazku bcí Máchův kraj k Svazek bcí Máchva kraje Výměra v ha Pčet byvatel Průměrný věk Dksy ,1 Bělá pd Bezdězem ,4 Bezděz ,7 Březvice ,1 Čistá ,4 Dubá ,2 Chlum ,6 Jestřebí ,2 Kravaře ,9 Luka ,6 Okna ,9 Plužná ,2 Skalka u Dks ,3 Tachv ,9 Tuhaň ,2 Vrchvany ,6 Zahrádky ,4 Ždírec ,0 Celkem ,9 Zdrj: Český statistický úřad Dle tabulky 3.1/2 je patrné, že struktura bcí dle byvatel vykazuje velice nízké hdnty. Většina bcí spadá pd velikstní skupinu d 499 byvatel (61,4 % bcí) a puze dvě bce čítají přes byvatel. C se týče vývje pčtu byvatel v jedntlivých bcích (zejména v menších bcích), pak z vlastníh šetření jednznačně vyplývá trvalý růst pčtu byvatel. Jedním z hlavních důvdů tht vývje je snaha bcí pdprvat výstavbu rdinných dmů, kteru je velký zájem. Z další analýzy sciálně-eknmických charakteristik vyplývá, že na území Máchva kraje je celkvý přírůstek byvatel kladný, a ve srvnání s údaji za Liberecký kraj dsahuje vyšších hdnt. Pzitivní vývj v celkvém přírůstku byvatel je zapříčiněn zejména kladným saldem přirzenéh přírůstku prti přírůstku byvatel stěhváním. Příznivý trend zaznamenává též věkvá struktura byvatel, kdy průměrná hdnta zjišťvaná za Svazek bcí Máchův kraj v případě byvatelstva v předprduktivním věku (0 14 let) a byvatelstva v prduktivním věku (15 59 let) významně převyšuje průměrné hdnty zjištěné za Česku republiku. Pdíl na příznivé věkvé struktuře mají především malé bce zkumanéh území. Sídelní struktura v blasti Máchva kraje je pměrně různrdá. Tat situace vyplývá zejména z přítmnsti bývaléh vjenskéh prstru na území Ralska. Na druhé straně Česká Lípa je charakteristická velku kncentrací byvatel, cž vlivňuje i husttu zalidnění celé blasti. Bytvá výstavba vykazuje bm především v krese Mladá Bleslav, kam spadá měst Bělá pd Bezdězem, dále bce Březvice, Čistá a Plužná. V celkvém hdncení bytvé výstavby lze hvřit rstucí tendenci, cž pdtrhuje situaci zjištěnu na základě vlastníh šetření v jedntlivých bcích. Další údaje týkající se sídlení, demgrafických charakteristik a bytvéh fndu jsu uvedeny v přílze 3. Trh práce, zaměstnanst Vývj v blasti trhu práce a zaměstnansti je důležitým předpkladem pr rzvj danéh území. Jedním z důležitých faktrů v tét blasti je vývj nezaměstnansti, která se na území svazku bcí 8

11 phybuje pd celstátním průměrem. Ovšem, vezmeme-li v úvahu vývj nezaměstnansti v psledních něklika letech, dspějeme k závěru, že krajské hdnty a údaje za kresy rstu rychleji než republikvé. Celrepublikvému průměru se nejvíce přibližuje nezaměstnanst v krese Česká Lípa, přičemž tent údaj je pr blast svazku bcí nejvíce rzhdující. Míra nezaměstnansti se všem značně liší mezi jedntlivými sledvanými bcemi. Mezi bce vykazující vyšší nezaměstnanst náleží Tuhaň, Dubá, Chlum, Tachv a Luka. Napak Dksy, Bezděz a Okna jsu bce s nižší míru nezaměstnanstí. Odvětvvá struktura na území svazku bcí je značně vlivněna histrickým vývjem, strukturu sídlení a zdejšími přírdními pdmínkami. V průběhu devadesátých let pršla Česká republika, včetně sledvanéh území, významnými transfrmačními změnami, spjenými s privatizací a restrukturalizací. Nvý vývj na trhu inicival z velké míry rzvj maléh a středníh pdnikání zaměřenéh zejména na výrbu pr autmbilvý průmysl, stavebnictví a služby. Pčet pdnikatelských subjektů a pdíl zaměstnansti v blasti cestvníh ruchu lze velice btížně specifikvat. Cestvní ruch je slžen z mnha slžek přestavujících různé brvé klasifikace. V Libereckém reginu půsbí subjektů, které jsu uvedeny v Registru eknmických subjektů v České republice k Pkud chceme zjistit, jaký pdíl z tht pčtu jsu subjekty, které pdnikají v blasti cestvníh ruchu, můžeme vypčítat něklik údajů pdle th, v jaké šíři pjmeme cestvní ruch: 1. Subjekty, které pskytují hlavní služby cestvníh ruchu, tj. ubytvací, stravvací a dpravní služby subjekty ubytvací a stravvací (OKEČ 55) subjekty dpravní a cestvní kanceláře (OKEČ 60 64) pdíl těcht subjektů na celkvém pčtu v Libereckém kraji 9,76 % 2. Subjekty, které pskytují dplňkvé služby bchdní subjekty (OKEČ 51 52) pdíl těcht subjektů na celkvém pčtu v Libereckém kraji 26,14 % 3. Subjekty subjekty ubytvací, stravvací, dpravní a CK pdíl subjektů CR na celkvém pčtu v Libereckém kraji 35,74 % Přílha 4 uvádí detailnější infrmace trhu práce a zaměstnansti (míra nezaměstnansti, zaměstnaní v nárdním hspdářství dle vybraných dvětví, eknmické subjekty pdle převažující činnsti OKEČ, pčet pdnikatelských subjektů na území Svazku bcí Máchův kraj, bilance djížďky za prací ve městech na území Máchva kraje a svazku bcí) Kulturně-histrické předpklady rzvje cestvníh ruchu V případě kulturně-histrických atraktivit cestvníh ruchu je vhdné sledvat nejen samtné území svazku bcí, ale celé území Máchva kraje, jelikž atraktivity na tmt území významně vlivňují cestvní ruch v blasti svazku bcí. Na sledvaném území se nachází mnh bjektů, které lze zahrnut d kategrie kulturně-histrických předpkladů rzvje cestvníh ruchu. Není však mžné bjektivně stanvit, které z nich jsu či nejsu atraktivitami cestvníh ruchu, jelikž pr takvut klasifikaci neexistují žádná kritéria (zájmy návštěvníků jsu různrdé). Cílem tét kapitly je uvést nejvýznamnější bjekty cestvníh ruchu Máchva kraje. V místech vyšší kncentrace kulturních a histrických památek byly vyhlášeny památkvé rezervace či zóny. Na území Máchva kraje (ptažm svazku bcí) se mj. nachází památkvá zóna vesnickéh typu v Kravařích, v Dubé, Blatcích a Velenicích, památkvá rezervace vesnickéh typu v Dubé a Dksech, chráněná vesnická zóna Zahrádeck a městská památkvá zóna v Bělé pd Bezdězem, České Lípě a Dubé. 9

12 Rzvj cestvníh ruchu Máchva kraje je vlivněn také přítmnstí chráněné krajinné blasti Kkřínsk a České Středhří, řady přírdních rezervací a přírdních památek (viz kapitla 3.1.6). Krmě th se v katastru jedntlivých bcí nachází řada přírdních a histrických zajímavstí: Tabulka 3.1/3 Přírdní a histrické zajímavsti Svazku bcí Máchův kraj Přírdní a histrické zajímavsti nacházející se na území Svazku bcí Obec Máchův kraj Mariánské susší ze 17. stletí Kstel sv. Bartlměje se vzácnu kpií sšky Panny Marie Mntserratské, tzv. Černé Madny Zámek veřejnsti nepřístupný Hspitálek, dnes Památník K. H. Máchy Branibrská jeskyně Dksy Břehyně-Pecpala, nárdní přírdní rezervace Knvalikvý vrch, přírdní památka Swamp, nárdní přírdní památka Památná strmřadí, 200 let stará lípa Králův stlec pískvcvý blk Plmené hry s Hradčanskými stěnami Památkvá rezervace vesnickéh typu Zámek s reginálním muzeem (histrie Pdbezdězí) Kstel Pvýšení sv. Kříže Pmník Na stráž Pmník K.H. Máchy Bělá pd Bezdězem Česká brána se zbytky pevnění města Augustiniánský klášter s kstelem sv. Václava Městská památkvá zóna (rubené dmy) Kaple Nejsvětější trjice Velký a alý Bezděz, přírdní rezervace Bezděz Rmánský kstelík sv. Jiljí s barkní věží Budva fary chráněná památka Sučástí bce Březvice je Víska, která byla prhlášena rku 1995 za Březvice památkvu rezervaci se subrem lidvé architektury Čistá Mkřady hrní Liběchvky, přírdní rezervace Kstel Nalezení sv. Kříže se schu sv. Ludmily Nvý Berštejn Kaple sv. Barbry Dubá Sušárna chmele technická památka Susší Nejsvětější trjice z rku 1726 Scha sv. Václava Památkvá zóna a rezervace vesnickéh typu Barkní kstel sv. Jiří Bží muka v Chlumu Chlum Památky lidvéh stavitelství s klasicistickými dmy Dřevěné rubené dmy Skalní hrad Jestřebí Nvzámecký rybník, nárdní přírdní rezervace Jestřebí Sluneční dvůr, přírdní rezervace Kstel Panny Marie Králvny v Jestřebí Vísecká rychta (patří k největším rubeným stavbám v Čechách) s expzicí malvanéh lidvéh nábytku Kravaře Sakrální architektura Kstel Narzení Panny Marie Vesnická památkvá zóna Janvice a Raná Luka Chráněné duby Okna Kstel Nanebevzetí Panny Marie 10

13 Památný strm Mruše bílá Lidvá architektura Plužná Zvnice Lidvá architektura (dřevěné rubené chalupy chráněné památkvým úřadem) Chráněná kaplička sv. Alise Skalka u Dks Stezka Selsku rklí bklpená skalními útvary využívaná pr pěší i cyklisticku turistiku Barkní kaple Tachv Chráněný strm Pískvcvý převis Krápník, chráněná památka Husa, přírdní památka Kstelecké bry, přírdní rezervace Kstel sv. Havla Tuháň Subr sch hry Olivetské Scha sv. Flriána Samstatně stjící empírvá zvnice Barkní kaple sv. Jana z Nepmuku Lidvá architektura Vrchvany Zřícenina hradu Starý Berštejn Valdštejnská lipvá alej, zámecký park - vzácné dřeviny Nvzámecký rybník, nárdní přírdní rezervace Pekl (skalní kaňn Rbečskéh ptka), nárdní přírdní rezervace (nachází se zde naučná stezka Pekl) Nvý Zámek v Zahrádkách Zahrádky Kstel sv. Barbry Scha sv. Starsty Lidvé rubené stavení Stavba Nvzámeckéh rybníka, unikátní výpustní kanál (vytesaný ve skále) technické kulturní památky Zahrádeck chráněná vesnická zóna Ždírec Kstel sv. Jakuba v Břejvě Zdrj: Dtazníkvé šetření, vlastní O bhaté histrii celéh území Máchva kraje svědčí řada hradů a zámků, přičemž mezi nejvýznamnější patří zejména hrad Bezděz, zámek Huska, Skalní hrad a pustevna Slup v Čechách, hrad Kkřín, státní zámek Zákupy, státní zámek Lemberk, Nvý Zámek v Zahrádkách, hrad Lipý, zámek v Bělé pd Bezdězem a řada zřícenin hradů, například Starý Berštejn, Čáp, Pustý zámek, Chudý hrádek, Rnv, Děvín, Ralsk, Jestřebí aj. Na území Máchva kraje jsu umístěna muzea zvyšující přírdvědné, histrické, splečenské a umělecké aspekty území. Mezi tat muzea patří např. Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě, Památník K. H. Máchy v Dksech (Hspitálek), muzeum v prstrách zámku v Bělé pd Bezdězem, Vísecká rychta - expzice lidvéh umění Severních Čech v Kravařích aj. Velký význam pr rzvj cestvníh ruchu v Máchvě kraji mají přádané kulturní, sprtvní a další splečenské aktivity, jejichž účelem je přilákat d blasti velké mnžství návštěvníků a turistů. Negativním rysem těcht aktivit je, že se čast jedná puze jedndenní akce, které nepdněcují přilákání vícedenních turistů, a že ve většině případů jde puze akce přádané v letním bdbí. Seznam pravidelně se pakujících významných akcí jedntlivých bcí uvádí přílha 5, tabulka 5/1. K rzvji vícedenních aktivit je všem zaptřebí nejdříve vybudvat dpvídající infrastrukturu cestvníh ruchu, která je v sučasné dbě nevyhvující. Nabídku vlnčasvých aktivit skýtají i nejrůznější kulturní a zábavná centra nacházející se na území svazku bcí, např. Městské kulturní středisk Dksy, Městská kulturní zařízení v Bělé pd Bezdězem, disktéka v Dksech a Starých Splavech, kin Máj v Dksech a Letní kin Nedamv v Dubé, bazény a kupaliště, sprtvní areály aj. 11

14 3.1.5 Dprava, dpravní bslužnst Silniční síť Silniční síť na území Libereckéh kraje vykazuje stále zhršující se technický stav, a t především silnic II., III. třídy a místních kmunikací. Hustta silniční sítě v Libereckém kraji dle kresů je následující: Celkem km/km 2 Tabulka 3.1/4 Hustta silnic v km 2 v Libereckém kraji dle kresů k Území I.třída II.třída III.třída km/km 2 km/km 2 km/km 2 Okres Česká Lípa 0,092 0,135 0,383 0,61 Okres Jablnec nad Nisu 0,163 0,1 0,85 1,113 Okres Liberec 0,139 0,115 0,501 0,755 Okres Semily 0,096 0,27 0,546 0,911 Kraj Liberecký 0,116 0,154 0,513 0,783 Česká republika 0,076 0,186 0,434 0,696 Zdrj: Dpravní plitika Libereckéh kraje 2004 Z uvedené tabulky je patrné, že kres Česká Lípa má velice nízku husttu silniční sítě. Jednu z příčin je zejména dluhletá přítmnst vjenskéh prstru na tmt území v předcházejícím bdbí. Dstupnst území Svazku bcí Máchva kraje z hlediska dmácí návštěvnsti je zajištěna silnicemi I. třídy, které tvří hlavní dpravní su území. - Silnice č. I/38: Jestřebí, Dksy, Bělá pd Bezdězem, Mladá Bleslav, Nymburk, Klín, Kutná Hra, Havlíčkův Brd, Jihlava, Znjm, státní hranice s Rakuskem - Silnice č. I/9: Neratvice, Mělník, Dubá, Jestřebí, Zahrádky, Česká Lípa, Nvý Br, Svr, Rumburk, Jiříkv, státní hranice s Německem - Silnice č. I/15: Mst, Lvsice, Litměřice, Úštěk, Kravaře, Zahrádky Dpravní dstupnst území je dále zajištěna silnicemi II. třídy: - Silnice č. II/270: Dubá, Dksy, Mimň, Jablnné v Pdještědí, Petrvice - Silnice č. II/272: Plužná, Bělá pd Bezdězem, Osečná, Liberec - Silnice č. II/260: Rašvice, Tuhaň, Dubá - Silnice č. II/269: Sukrady, Tuhaň - Silnice č. II/263: Kravaře, Hrní Plice - Silnice č. II/273: Okna, Nsálv - Silnice č. II/259: Dubá, Olešn 12

15 Obrázek 3.1/2 Dpravní schéma na území Máchva kraje Zdrj: Mapvý server CRR, T-MAPY, spl. s r.. Mezi nejvíce zatížené úseky silnic I. až III. třídy z hlediska pčtu prjíždějících vzidel patří úsek silnice I/38 Dksy a I/9 Zahrádky. Sučasný technický stav místních kmunikací je pkládán za mál vyhvující či průměrný. Tat situace vyplývá především z dluhdbéh nedstatku finančních prstředků na suvislu pravu těcht kmunikací. Dprava v klidu Prblematika dpravy v klidu, respektive mžnsti parkvání vzidel, výrazným způsbem vlivňuje dstupnst turistických atraktivit Svazku bcí Máchva kraje. Nejvíce prblematické je parkvání vzidel v blastech s vyšší kncentrací turistickéh ruchu (Dksy, Bezděz aj.), a t zejména v seznním bdbí. Aktuálnst tht prblému stále narůstá, jelikž mnh návštěvníků a turistů přijíždí sbním autmbilem. Vybavenst parkvacích plch v sučasné dbě nedpvídá žádanému stavu spčívajícímu v existenci dprvdné infrastruktury (infrmační panely, mapy, infrmace tevírací dbě dstupných památek apd.). Železniční dprava Ze železniční dpravy stjí za zmínku především celstátní železniční trať (č. 080 Bakv nad Jizeru Jedlvá), která vede přes Staré Splavy, Dksy a Okna. Zprvzněna byla v letech a dsahuje celkvé délky 52,366 km. Dstupnst území železniční dpravu je pak mžné zejména ve směru na Česku Lípu: č. 081 Děčín Česká Lípa, č. 086 Liberec Česká Lípa a č. 087 Lvsice Česká Lípa. 13

16 Tabulka 3.1/5 Železniční zastávky na území Svazku bcí Máchův kraj Obec Přítmnst železniční zastávky Dksy an Bělá pd Bezdězem an Bezděz an Březvice ne Čistá an Dubá ne Chlum ne Jestřebí an Kravaře an Luka ne Okna an Plužná ne Skalka u Dks ne Tachv ne Tuháň ne Vrchvany ne Zahrádky an Ždírec ne Zdrj: vlastní Z tabulky 3.1/5 vyplývá, že kncentrace železničních zastávek, tedy dpravní bslužnst železniční dpravu, je puze na vnějším území Svazku bcí Máchův kraj. V případě celé blasti Máchva kraje prchází železniční síť zejména středem celé blasti s hlavním železničním dpravním uzlem v České Lípě. Veřejná služba v dpravě (autbusvá dprava) Z hlediska pdpry rzvje cestvníh ruchu, zejména dmácíh cestvníh ruchu, má nezanedbatelný význam rzlžení tras autbusvých linek. Na sledvaném území zajišťuje autbusvu dpravu (s četnstí alespň dvě linky) z velké části ČSAD Ústí nad Labem, a. s., dále ČSAD Střední Čechy, spl. s r.., DONETA CZ, s. r.., BUS Kravaře, s. r.., a FTL First Trasprt Lines, s. r.. Situace v dpravní bslužnsti je u jedntlivých bcí dlišná. V případě větších bcí (Dksy, Bělá pd Bezdězem, Kravaře) a bcí ležících na trase hlavních dpravních tepen (Bezděz, Jestřebí) lze hvřit uspkjivé dpravní bslužnsti. V případě statních malých bcí je situace již méně pzitivní. Dstupnst hlavních spádvých středisek je prblematická. V případě, že v bci nepůsbí základní škla, je djížďka d škl zajišťvána prstřednictvím šklních autbusů. Nejčastější způsb dpravy v případě djížďky za prací je jednznačně sbní autmbil. Přeprava byvatel d zaměstnání je v některých případech prvzvána zvláštní linkvu sbní dpravu. V tmt případě se jedná přepravu určených vybraných skupin cestujících s vylučením statních sb. Licence pr prvzvání zvláštní linkvé sbní dpravy uděluje příslušný krajský úřad. Přehled platných udělených licencí k prvzvání zvláštní linkvé dpravy na území Máchva kraj uvádí tabulka 6/1, přílha 6. Cyklturistika, pěší turistika a ldní dprava Pěší turistika a cyklturistika nachází na území Svazku bcí a Máchva kraje příhdné pdmínky. Pěší turistika je rzvíjena d knce 19. stletí, kdy zde krašlvací a hrské splky budvaly první značené cesty v návaznsti na výletní restaurace, vyhlídkvé bdy aj. Pstupně takt vznikala značně hustá síť turistických stezek, která s různu intenzitu prakticky pkrývá celé sledvané území. 14

17 V psledních deseti letech dznává velkéh rzvje také cyklturistika. Vedle stávající sučasné sítě sjízdných cest a silnic s nižším dpravním zatížením jsu vyznačvány speciální cykltrasy a v mezené míře budvány i samstatné cyklstezky. Cyklturistika je vítaným jevem v krajinách vlně zastavěných a na pevných cestách, kde nezpůsbuje narušení půdníh pvrchu a vegetace. V sučasné dbě lze všem knstatvat, že vyské pptávce nevychází zatím většinu vstříc infrastruktura, tedy vedle značených cest nejsu čast dstupná bčerstvvací zařízení s vyhvující prvzní dbu, infrmační stanviště, dpčinkvá místa apd. Územím Máchva kraje prchází cykltrasy mezinárdníh, nadreginálníh, reginálníh i místníh významu. Přehled těcht cykltras včetně dalších infrmací uvádí následující tabulka. Tabulka 3.1/6 Registr cykltras prcházejících územím Máchva kraje (stav k ) Čísl Název II. trasy KRAJSKÁ Název I. DÁLKOVÁ dle registru KČT Křižany- Osečná-Dksy 25 Mst Dksy - Křížany 211 Ržany-Ráj u Mšena (Berlín- Praha) 241 Žitava - Praha (Žitava Ralsk - Praha) 3007 Ještěd-Nvá Huť (Ještěd- Tlštejn) Kytlice- Kamenický Šenv-Dubá- Vjtěchv Petrvice- Stráž p.ralskem- Mimň - Mukařv Ještěd-Stráž p.r Stráž p.r.- Lindava-Nvá Huť Význam cykltrasy (MZ-mezinárdní, N- nadreginální, R-reginální, M- místní Způsb značení (P-pásvé, S-silniční) Délka trasy v metrech N S MZ eurreginální trasa navazuje na Spreeweg S MZ S N P S Kuřivdy- Bělá p.bezdězem 3045 Jablnné v P.- Zákupy-Bělá p.bezd Hamr n.j.- Svébřický Špičák-Mimň 3053 Mařenice-Česká Lípa-Prvdín 3054 Nvá Huť- Brennský mlýn- Prvdín(bra) Zdrj: RIS Libereckéh kraje M S M S M S R S M S Z hlediska celkvéh pjetí cykltras lze knstatvat, že většina je vedena p stávajících silnicích III. třídy s minimálním prvzem neb p místních a účelvých kmunikacích. Pvrch kmunikací je převážně asfaltvý, přičemž v řadě úseků bude nezbytné vrchní kryt lkálně vyspravit, aby byla zajištěna bezpečná jízda. 15

18 Máchvým krajem prchází hustá síť turistických stezek. Mezi nejvýznamnější lze zahrnut např. dálkvu turisticku trasu E10 (Nrdeast Suthwest) Evrpské turistické asciace (EWV) v trase přes Česku Lípu, Máchv jezer, Bezděz a CHKO Kkřínsk. Mezi turistické rzvjvé kridry patří Plučnice pdél Plučnice pramen Plučnice Stráž pd Ralskem Mimň Česká Lípa Stružnice Hrní Plice. Mezi významné trasy dále patří turistická stezka Klubu českých turistů pjmenvaná jak Máchva cesta (přes Dksy Máchv jezer, Bezděz, zámek Huska a CHKO Kkřínsk). Naučné stezky Naučná stezka Pekl (klí bce Zahrádky), zaměření: přírda (údlí Rbečskéh ptka, vlhkmilné rstliny) Turistická ldní dprava Na území Máchva kraje je prvzvána turistická vdní dprava na Máchvě jezeře. Vdní dpravu zajišťují čtyři sbní ldě (Máj, Racek, Hynek a Jarmila). Pravidelná ldní dprava je zajišťvána v letních měsících (červenec, srpen) prstřednictvím sbní ldě Hynek vypluvající z hlavní pláže v Dksech (přístaviště Hynek). Okružní plavby jsu realizvány v bdbí d května d září, přičemž v květnu, červnu a září puze na telefnické či písemné bjednávky. V červenci a srpnu jsu kružní plavby prvzvány denně d 9:00 d 17:00 hd. (v pčtu přesahujícím 25 sb). Trasa vede z Dks, přes Staré Splavy, pláž Brný, Klůček zpět d Dks a trvá cca 30 minut Významné faktry mezující rzvj cestvníh ruchu Prvz cestvníh ruchu bývá čast v knfliktu se zájmy chrany přírdy a krajiny. Obecně se tak stává tehdy, zasahuje-li d přírdně cenných a snadn zranitelných území, a je-li příliš intenzivní či živelný. Napak přiměřený a přírdu respektující rekreační prvz nepřináší zásadnější prblémy a je většinu lepší alternativu využití území než bvyklá hspdářská explatace. Většina atraktivit Máchva kraje se nachází ve velkplšných a malplšných zvláště chráněných územích, přičemž becně bývá prvz a intenzita prjevů cestvníh ruchu v rzpru se zájmy chrany přírdy. Sučasný cestvní ruch, realizaci navržených patření a stanvvání regulativů je zaptřebí činit v kmprmisu se všemi zúčastněnými subjekty. Rzvj cestvníh ruchu je tedy vlivňván přítmnstí velkplšných (nárdní parky, chráněné krajinné blasti) a malplšných zvláštně chráněných území a dalšími chrannými pásmy a zónami. Na území Máchva kraje (a Svazku bcí Máchův kraj) se z velkplšných chráněných území nachází CHKO Kkřínsk s celkvu rzlhu 272 km 2 a částečně i CHKO České Středhří s celkvu rzlhu km 2. Přítmnst CHKO na území Máchva kraje znamená i jisté mezení v aktivitách pdněcujících rzvj cestvníh ruchu. Jak zákn č. 114/1992 Sb. chraně přírdy a krajiny stanví, je hspdářské využívání blasti spadající pd chráněnu krajinnu blast prváděn dle zón dstupňvané chrany tak, aby se udržval a zlepšval přírdní stav a aby byly zachvány a vytvářeny ptimální eklgické funkce danéh území. Rekreační využití je přípustné, jen pkud nepškzuje přírdní hdnty CHKO. Dalším důležitým mezujícím faktrem rzvje cestvníh ruchu je mezinárdní sustava území přírdy NATURA 2000, která se sestává z tzv. ptačích blastí (směrnice EU čísl 79/409/EEC, chraně vlně žijících ptáků) a evrpsky významných lkalit (směrnice EU čísl 92/43/EEC, chraně přírdních stanvišť, vlně žijících živčichů a planě rstucích rstlin). Směrnice ptácích zaktvuje chranu všech vlně žijících ptáků ve všech vývjvých stádiích. Dále zavádí chranu jimi bývaných stanvišť (bitpů). Směrnice dále ukládá, aby pr vybrané ptačí druhy uvedené v přílze 16

19 směrnice byla vyhlášena speciální chráněná území. Směrnice stanvištích si klade za cíl zabezpečit chranu vybraných přírdních stanvišť, vlně žijících živčichů (krmě ptáků) a planě rstucích rstlin. V přílhách směrnice jsu uvedeny typy přírdních stanvišť a druhy rstlin a živčichů, na něž se vztahuje pvinnst vyhlásit tzv. zvláštní blasti chrany. Na území Máchva kraje se nachází jedna ptačí blast (Česklipsk-Dkeské pískvce a mkřady). Mezi malplšná zvláště chráněná území patří krmě přírdních památek a rezervací také nárdní přírdní památka a nárdní přírdní rezervace, jejichž vyhlašvatelem je Ministerstv živtníh prstředí ČR, a péči zajišťuje Agentura chrany přírdy a krajiny ČR. 17

20 Tabulka 3.1/7 Seznam malplšných zvláště chráněných území v blasti Máchva kraje Název Kategrie Katastr Výměra Předmět chrany v ha Břehyně-Pecpala Nárdní přírdní Dksy u 903,5 Les, mkřadní splečenstva rezervace Máchva jezera, Hradčany nad Plučnicí Černý důl Přírdní památka Huska 1,7 Mkřadní splečenstva Deštenské pastviny Přírdní památka Deštná u Dubé 2,3 Ochrana zachvalých strání se splečenstvy svazu Brmin erecti s výskytem ppulací zvláště chráněných druhů rstlin - hřce brvitéh, kniklece lučníh, sasanky lesní, hvězdice zlatvlásku 33,7 Les. splečenstva, bývala těžba rud 2,5 Přírdní amfiteátr v pískvci Děvín, Ostrý a Schachtstein Přírdní památka Hamr pd Ralskem Divadl Přírdní památka Hamr pd Ralskem Hradčanské rybníky Přírdní rezervace Hradčnany 144,7 Sustava rybníků,mkřady, nad Plučnicí rašeliniště Husa Přírdní památka Dmašice 4,0 Žel. inkrustace v pískvcvé skále Kamenný vrch u Přírdní památka Nedamv 0,4 Selektivní větrání v pískvci Křenva Kaňn ptka Klné Přírdní památka Stvlínky 5,1 Pískvcvý kaňn, hlubka až 12 m Kkřínský důl Přírdní rezervace Tubž 20,0 Kaňn v pískvci, pkličky Knvalikvý vrch Přírdní památka Dksy u Máchva jezera 3,0 Rjvník na pískvci, luč. spl. Kstelecké bry Přírdní rezervace Tuhanec 55,13 Ochrana rzsáhlých brvých prstů reliktníh charakteru s typickými splečenstvy rstlin a živčichů Malý a Velký Jelení Přírdní památka Svébřice 7,9 Suťvý les, bučiny, gelgie vrch Martinské stěny Přírdní památka Dřevčice 3,2 Mkřady Hrní Liběchvky Nvzámecký rybník Přírdní rezervace Nárdní přírdní rezervace Blatce, Deštná, Dražejv, Dubá, Nedamv Jestřebí u České Lípy, Zahrádky u České Lípy 75,1 Kmplex mkřadů, bezbratlí 358,0 Rybník, rzsáhlá ráksiště, hnízdiště Osinalické bučiny Přírdní památka Zakšín 7,5 Bučiny s bhatým zastupením zvláště chráněných druhů rchidejvitých rstlin, vstavače nachvéh, kruštíku růžkatéh Pekl Nárdní přírdní Kvítkv u 60,0 Hlubké pískvcvé údlí, 18