ZPRAVODAJ. Římskokatolické farnosti Rokytnice v Orlických horách. Slovo úvodem. I. ročník 10. červenec 2016 číslo 33-34

Transkript

1 ZPRAVODAJ Římskokatolické farnosti Rokytnice v Orlických horách I. ročník 10. červenec 2016 číslo Slovo úvodem Milí farníci, jak už jsme psali v minulém čísle Zpravodaje, prázdniny, a s nimi spojený čas dovolených, jsou jedinečnou příležitostí k tělesnému a duševnímu odpočinku, a skrze odpočinek jedinečnou příležitostí k setkání s Bohem. Protože i nás jedno takové setkání čeká, tuto neděli nám totiž začínají duchovní cvičení, se Zpravodajem se na malou chvíli odmlčíme. Nebude to však nadlouho, pouze do neděle na pouť sv. Anny. Jak už Vám jistě napověděl neobvyklý rozsah tohoto čísla, kterému jsme oproti předchozím číslům přidali celé čtyři stránky navíc, současné číslo Zpravodaje jsme z důvodu již avizované odmlky pojali jako dvojčíslo. Nejprve jsme sice měli trochu obavu o to, zda budeme mít dostatek materiálů pro Zpravodaj takového rozsahu, naše obavy se ale záhy ukázaly jako liché. Díky Cyrilometodějské pouti, která v naší farnosti proběhla, a díky blížící se Anenské pouti se nám sešla taková spousta článků, fotografií a dalších materiálů od Vás, farníků, že jsme se nakonec spíše obávali toho, zda ty čtyři stránky navíc budou stačit. Vše ale nakonec dobře dopadlo, a Vy si tak můžete přečíst, jak prožili Cyrilometodějskou pouť ke Kunštátské kapli někteří farníci, co nás čeká o Anenské pouti nebo jaká byla farní brigáda. Věříme, že se Vám Zpravodaj bude líbit! Jindřich Zemánek 1

2 ZE ŽIVOTA FARNOSTI Cyrilometodějská pouť ke Kunštátské kapli očima poutníků nějak vyrostl z turistických kalhot, a nemyslím tím, že by mi už nebyly na délku. Po chvíli nasoukávání a hlubokého vydechování si ale daly říct, a najednou jsem si připadal jak v pětadvaceti jako horský svůdce. Teď ještě kde mám tu bundu, kdyby počasí nevyšlo No, výprava jak do Himalájí. Už jak se začalo mluvit o tom, že 5. července bude na svátek Cyrila a Metoděje pouť ke Kunštátské kapli, jsem si řekl, že už jsem tam pěknou řádku let nebyl, a stálo by za to, se tam společně s rodinkou vypravit. Rozhodnuto bylo. Teď ještě vymyslet, jak se tam dopravit. Při představě takřka ročního synka v baťohu na zádech a čtyřleté Magdalenky cupitající okolo, mě myšlenka na nějaké delší pěší přesuny rychle opustila. Nakonec zbyly dvě varianty. Buď pěšky z Mezivrší, a nebo lanovkou na Zakleťák, a pak už je to přeci jen kousek. Ještě než vyrazíme, provádíme kontrolu u kostela v Rokytnici, kde potkáme pana faráře s Anežkou a Peťou Hudouskovým, takže se zdá, že se nás u kaple na hřebenech pár sejde. A pak už vyrážíme autem směr Říčky. Po cestě se mi zdá, že v autě něco páchne, že bych nevyhodil odpadky do popelnice? Tam jsem přeci byl? Aha, to bude Maxík. Na parkovišti u vleku tak začíná malé přebalovací drama, a to prosím na mé bundě. A pak hurá na vlek. Jedeme nahoru Ráno 5. července začalo malé drama. Zjistil jsem, že jsem asi 2

3 ZE ŽIVOTA FARNOSTI a Magdalenka celou cestu volá: Taťkoooo, ja vidím stromy. Taťkoooo, ja vidím hory. Taťkoooo, já vidím šišky. Taťkoooo, já Tě vidím... Zálesácké zásady, jako že v lese se nekřičí, tak vzaly za své dřív, než jsem je začal výchovně uplatňovat. nějak stihly vyrůst (od dob, kdy jsem se tam v zimě proháněl na běžkách). A tady je, a pěkně opravená. Pan farář už taky tady, ale co to? Bude mše? Nebude? Farář tu je, ale není s čím sloužit, tedy aspoň zatím. Ke kapli přichází více a více lidí, zkusmo je počítám, ale vždy někdo přejde z jedné strany na druhou a já ne a ne se dopočítat. Sto, sto dvacet a támhle ještě přicházejí. Kolik je tu dětí? Třicet dva, víc? Támhle jsou ještě další, kolik že jich bylo? Nakonec učiním závěr, že nás Nápad nechat se vyvézt nahoru vlekem měli i další poutníci, a tak se skupinky rychleji či pomaleji trousily směr Pěticestí. My jsme se trousili určitě nejpomaleji, ale co, času je dost a bez faráře se přece nezačne. Na Pěticestí už bylo dost lidí, kdo z nich se vydal na pouť ke kapli a kdo je náhodným kolemjdoucím? S přibývajícím časem se Pěticestí začíná zaplňovat, někdo přichází pěšky, jiný na kole, lidí víc a víc. Tu nějaká nová tvář a támhle jde někdo známý. Po chvilce odpočinku a pozdravení s přítomnými vyrážíme s malým předstihem ke kapli. Kde ta kaple je? Není vůbec vidět, ty stromy tam bylo na sto padesát, ale vlastně je to jedno, ačkoli, kolik že je těch stejků dole na Pěticestí? A začala mše, tedy ještě nezačala, a já se bavím tím, jak si vítr pohrává s otevřeným misálem a listuje a listuje směrem k jeho za3

4 ZE ŽIVOTA FARNOSTI čátku. Představuju si, jaké by to bylo začít tam, kde si to vítr nalistuje. Ale to už začíná mše. Nikdy jsem na takové mši pod širým nebem nebyl a jsem rád, že tam jsem. Jsem rád, že tato pouť byla pro mne novou příležitostí vyrazit na Kunštátskou kapli a potkat se tam s poutníky. Zpáteční cesta ubíhala rychleji, asi tím, že byla z kopce. Nebo tím, že jsem se těšil na stejk na Pěticestí? Každopádně jsme zbytek dne strávili na cestě, cestě domů. Znovu přes Zakleťák, lanovkou dolů, pod sebou vidíme některé poutníky zdolávající pěšky sjezdovku. Blížíme se k lanovému centru. Magdalenka začala mouzovat, že tam jdeme, tak jsme šli a sledovali první dávky adrenalinu pro malého človíčka při zdolávání překážek, nebo spíš vlastního strachu, který se dostavil, až když hrdinně vylezla nahoru. Pak už jen autem k Říčkám ke kostelu a dál krajinou až do Nebeské Rybné podívat se alespoň chvilku na koncert, jestli nám to děti dovolí Prostě den plný zážitků. Děkuji všem za tento den. Ing. Oldřich Pešek Vzhledem k tomu, že ve stejný den, kdy byla naplánovaná Cyrilo -Metodějská pouť ke Kunštátské kapli, se konal tradiční Cyrilo- Metodějský koncert v kostele v Nebeské Rybné, kterého jsme se chtěli také zúčastnit, jsme se rozhodli, že nepůjdeme pěšky ani nepojedeme na kole, ale dojedeme autem na Mezivrší a zbylé 3 km ke kapli dojdeme. Byla to úžasná procházka krásnou, provoněnou a prosluněnou přírodou. I proto ta pouť stála za to! Když jsme dorazili na Pěticestí, překvapilo nás, kolik je tam lidí. Nebylo sice zřejmé, kdo z nich je poutník nebo jen náhodný turista, ale připravené občerstvení, jak ze strany Zdobnických žen, které k radosti mužů čepovaly točené pivo, tak i ze strany manželů Mlynářových, kteří vedle nápojů grilovali vepřové a hovězí steaky, využili všichni. Po doplnění chybějících tekutin jsme se přesunuli ke Kunštátské kapli. Sešlo se nás kolem 150 poutníků. Proběhla 4

5 ZE ŽIVOTA FARNOSTI v dnešní době. Vedle společného slavení eucharistie bylo toto setkání i významnou příležitostí vidět se a popovídat si s lidmi z okolních farností. Jedna poutnice z Rychnova, když jsme se rozcházeli pěti směry, to potvrdila slovy: Bylo to velmi milé setkání s fajn lidmi. A my se pod to podepisujeme. slavnostní mše, dokonce i za doprovodu varhan (děkujeme rokytnickému varhaníkovi). Otec Wieslaw ve své promluvě nám připomněl důležitost a váhu předávání víry, moudrosti a zkušeností mezi generacemi, zvláště Miluška Paldusová, Dáša a Petr Lavrenčíkovi V úterý se zúčastnila naše malá skupinka z Pěčína Cyrilometodějské pouti na Kunštátskou kapli. Protože moc rádi jezdíme na kole, ale z domova bychom to nezvládli (vždyť je nám dohromady 250 let ), nechali jsme se zavézt autem na Mezivrší i s koly. Odtud jsme na kolech pokračovali až nahoru na Pěticestí. Cestou nás dohnala skupinka cyklistu jedoucích z Rokytnice, mezi nimi i náš pan farář, který nás pak kus cesty doprovázel a dodával sil. Z Pěticestí jsme dále jeli ke Kunštátské kapli, kde se konala poutní mše svatá, a pan starosta obce Zdobnice uvítal všechny účastníky poutě. Mši svatou jsme pozorně poslouchali pod širým nebem. Krásný zážitek! Po mši svaté se nám domů ještě nechtělo. Vrátili jsme se tedy zpět na Pěticestí, občerstvili se a teprve potom jsme se vydali na zpá5

6 ZE ŽIVOTA FARNOSTI teční cestu směr Pěčín. Energii nám též dodával malý košík, který jel celou cestu s námi. Dále jsme pokračovali přes Čertův Důl do Zdobnice, kde jsme opět doplnili kalorie a po malém odpočinku jeli přes Souvlastní do Nebeské Rybné. Tam nás dohonila bouřka a déšť. Schovali jsme se u jedné chaloupky a po dešti jsme mohli opět vyrazit. Do Pěčína jsme se vrátili šťastně a zdrávy. V hospůdce u Urbanů jsme zhodnotili náš celodenní výlet, který se všem líbil. Moc jsme si to užili a popovídali si. Už teď se těšíme na příští podobnou akci. A na závěr malé pozvání do Orlických hor: Že naše hory krásné jsou, to my jistě víme, i když netyčí se k nebesům, přesto je rádi navštívíme! Zveme všechny přátele, jen se přijďte podívat, ať pěšky, či na kole, nebo jen tak pokochat! Marie Vyskočilová Cyrilometodějský koncert Na svátek Cyrila a Metoděje se uskutečnil již tradiční koncert v kostele sv. Filipa a Jakuba v Nebeské Rybné. Program byl, tak jako minulá léta, Martin Strejc. V letošním roce zahrál se svým synem Petrem ukázky z děl Chopina, J.S. Bacha a dalších. Téměř hodinu trvající koncert za bouřlivého počasí navštívila asi stovka návštěvníků. Koncert pořádalo město Rokytnice, které přislíbilo, že výtěžek z koncertu ve výši 4 671,- Kč bude použit na dofinancování letošní opravy střechy věže kostela. V letošním roce byla od ministerstva kultury získána poprvé dotace ve výši 50 tisíc korun. Kostel je od minulého roku zapsán na státní seznam nemovitých kulturních památek. Petr Hudousek 6

7 ZE ŽIVOTA FARNOSTI Brigáda na faře Dne 2. července 2016 se měla na faře konat brigáda. Ve středu 29. června se na faře zastavila paní Horáková a následně i paní Rozsívalová s omluvou, že nemohou přijít na brigádu v sobotu, ale že by rády s něčím pomohly. Po domluvě s panem farářem se paní Horáková ve čtvrtek ujala úklidu kaple sv. Pavla na faře. Paní Rozsívalová pak přišla pomoci v pátek, a to do kostela, kde očistila všechny parapety oken od pavučin, smetí a prachu. Oběma ženám děkuji za jejich pomoc a hlavně za jejich velmi vstřícné gesto, kdy přišly pomoci i mimo brigádu vyhlášenou panem farářem! V sobotu 2. července okolo deváté ráno jsme se začali pomalu scházet na vyhlášenou brigádu. Samozřejmě se našli i nadšenci, kteří přišli pracovat časně z rána. Počet farníků, kteří přišli pomoci, byl opravdu hojný. Pomocníci se tak nějak automaticky rozdělili na skupinky. Každá skupinka pomocníků si pak vzala na starost nějakou činnost. Jedna skupinka se pustila do úklidu dřevníku v přízemí fary, do kterého následně navezla a srovnala dřevo na zimu. Další skupinka poumývala okna na schodech a v přízemí fary. Jiní zase pomáhali na farní zahradě s okopáváním záhonků nebo úklidem garáže. Někteří se pustili do úklidu společných prostor fary a bytu pana faráře. Ryze mužská skupina se pak vrhla na dlouho avizovaný úklid farní půdy. Protože bych nerada na kohokoli, kdo se farní brigády zúčastnil, zapomněla, nejmenuji nikoho konkrétně, ale všeobecně děkuji všem, kdo přišli pomoci. Udělalo se opravdu spoustu práce. Velký dík pak patří paní Milušce Paldusové, která pro všechny pracanty uvařila výborný oběd. A když už jsme u tohoto tématu, ráda bych Vás informovala o dalším termínu brigády, která se uskuteční v sobotu 16. července 2016 od 9:00 hodin. Protože se blíží Anenská pouť a v neděli 24. července 2016 bude hlavní poutní mše svatá, je potřeba řádně uklidit kostel a pokračovat v práci na faře. Anežka Kubíčková 7

8 Z CÍRKEVNÍHO KALENDÁŘE Sv. Marie Magdaléna 22. července Když jsme uvažovali o tom, kterému světci tuto rubriku v našem dvojčísle Zpravodaje věnujeme, rozhodovali jsme se mezi patronem Evropy sv. Benediktem z Nursie a trochu netradiční světicí Marií Magdalénou. Nakonec naše volba padla právě na sv. Marii Magdalénu. Důvodem je skutečnost, že tento rok v naší církvi v souvislosti s touto světicí došlo k jedné významné události, kdy papež František dne 3. června vydal dekret, jímž povýšil liturgickou památku sv. Marie Magdalény na svátek. V tomto dekretu se mimo jiné píše, že sv. Tomáš Akvinský nazval Marii Magdalénu apoštolkou apoštolů, neboť následovala Ježíše až pod kříž a podle Janova evangelia byla první svědkyní Kristova zmrtvýchvstání. Papež František tímto dekretem dosvědčuje církevní reflexi o důstojnosti ženy a o jejím nezastupitelném místě v církvi. V souvislosti s povýšením liturgické památky na svátek se nemění její datum, ani liturgické texty, s výjimkou zavedení vlastní preface (De apostolorum apostola). Z tiskové konference papeže Františka, jejíž obsah byl dne uveřejněn na internetových stránkách české sekce Radio Vaticana: Myšlení žen je velmi důležité. Pro mne není ani tak důležitá funkce, jakou žena zastává, jako její způsob myšlení. Žena myslí jinak než muž. A nelze dospět k dobrému rozhodnutí, k dobrému a spravedlivému, aniž by se vyslechl hlas žen. V Buenos Aires jsem se někdy radil se svými poradci, vyslechl jsem (jejich názor) na určité téma a pak jsem si zavolal nějaké ženy a ty viděli věci v jiném světle. A bylo to velice obohacující a rozhodnutí pak bylo velmi přínosné a krásné. ( ) Zopakuji to, co vždycky říkám: Církev je žena, je to ona. A není to stará panna, je to žena vdaná s Božím Synem, jejím Ženichem je Ježíš Kristus.

9 Z CÍRKEVNÍHO KALENDÁŘE Život sv. Marie Magdalény Marie Magdaléna pochází od Genezaretského jezera a zmiňují se o ní evangelia jako o ženě, ze které Ježíš vyhnal sedm zlých duchů či démonů (viz Lk 8,2 a Mk 16,9). Protože je sedmička symbolickým číslem plnosti, má se za to, že Marie Magdaléna do setkání s Kristem žila v nějakém těžkém duševním stavu či rozpoložení, které se mohlo týkat i těla. Marie Magdaléna je proto obrazem zdánlivě ztraceného života, který skrze Krista se stává životem silně prožívané lásky, pro kterou jako první hovořila se zmrtvýchvstalým Kristem. Zmínku o vyhnání duchů spojovali západní církevní otcové s příběhem Marie, o níž Ježíš v domě farizeově řekl: "Její mnohé hříchy jsou jí odpuštěny, protože projevila velkou lásku. Komu se málo odpouští, málo miluje." (Lk 7,47) Křesťanská tradice od doby Řehoře Velikého viděla v tomto největší shodu, a proto obě Marie ztotožnila. Dnes je to zpochybněno, celou skutečnost neznáme, ale podstatné je, že Kristus jí dal smysl života a že se z ní stala věrná a milující duše. Pravidelně bývala ve skupině žen, které Ježíše doprovázely, starajíce se o jeho běžné lidské potřeby. Neopustila ho ani během jeho bolestné cesty na Golgotu. Setkání s Ježíšem po zmrtvýchvstání u jeho hrobu popsal sv. Jan ve 20. kapitole evangelia. Marie Magdaléna vyšla první den po sobotě už za tmy ke hrobu. Uviděla odvalený hrobní kámen a běžela to říci nejdříve Petrovi. Za nimi se vrátila zpět ke hrobu, kde Ježíše při setkání považovala zprvu za zahradníka, ale jakmile ji oslovil, zajásala s radostným zvoláním "Rabuni!", v překladu Mistře! Ježíš jí však řekl: "Nedotýkej se mne, dosud jsem nevystoupil k Otci. Ale jdi k mým bratřím

10 Z CÍRKEVNÍHO KALENDÁŘE a pověz jim, že vystupuji k Otci svému i Otci vašemu a k Bohu svému i k Bohu vašemu. Marie Magdaléna se tak stala první hlasatelkou radostné zvěsti, o níž svědčila i svým životem. Připomíná se, že byla mezi ženami při seslání Ducha svatého (srov. Sk 1,14). Legendární zprávy se shodují na jejím odchodu z Jeruzaléma. Dle některých odešla s Lazarem až do Provensálska, tedy na dnešní území jižní Francie. Mnohé zmínky svědčí o jejím příchodu do Efezu, kde zemřela a byla pohřbena. To tvrdí zejména východní církev, jejímž přičiněním byly ostatky sv. Marie Magdaleny asi na přelomu 10. století údajně přeneseny do Cařihradu. Na Západě se ale také objevila v 11. století zpráva, že za křižáckých výprav se její ostatky dostaly do Vézelay v Burgundsku. (s úpravami převzato z Liturgická čtení pro následující týden: Po: Pr 2,1-9; Žl 34(33); Mt 19, Út: Iz 7,1-9; Žl 48; Mt 11, St: Iz 10, ; Žl 94; Mt 11, Čt: Iz 26, ; Žl 102; Mt 11, Pá: Iz 38, ; Iz 38; Mt 12, So: Mich 2,1-5; Žl 10; Mt 12, Ne: Gn 18,1-10a; Žl 15(14); Kol 1,24-28; Lk 10, Po: Mich 6, ; Žl 50; Mt 12, Út: Mich 7, ; Žl 85; Mt 12, St: Jer 1,1.4-10; Žl 71; Mt 13, Čt: Jer 2, ; Žl 36; Mt 13, Pá: Pís 3,1-4a; Žl 63, ; Jan 20, So: Gal 2,19-20; Žl 34; Jan 15, Ne: Gn 18,20-32; Žl 138(137); Kol 2,12-14; Lk 11,1-13

11 POZVÁNKA Pozvánka na posezení s našimi německými přáteli Dne 21. července 2016 od 15:00 hodin se na farní zahradě v Rokytnici v Orlických horách uskuteční posezení s našimi přáteli z Německa, posezení s těmi, kteří mají k Rokytnici a Orlickým horám velmi srdečný vztah, neboť se zde narodili a do poválečného období zde sami žili, a kteří Rokytnici z uvedeného důvodu pravidelně navštěvují a mají zájem o její budoucnost. Naše farnost podobné setkání pořádá již podruhé v řadě, přičemž myšlenka setkání s odsunutými Němci vzešla od samotných farníků, kteří jednak chtěli navázat přátelské vztahy s těmi, kteří v naší farnosti žili, a kteří z ní museli odejít, jednak tímto gestem chtěli přátelům z Německa poděkovat za mnohaletou finanční výpomoc při opravách farního kostela a dalších církevních památek naší farnosti. Pro oživení vzpomínek Vám přinášíme několik fotografií ze setkání v minulém roce, které se na obou stranách setkalo s velmi pozitivními ohlasy. Jindřich Zemánek

12 Z FARNÍCH OHLÁŠEK Přehled bohoslužeb ve farnosti: středa 18:00 Rokytnice NENÍ pátek 18:00 Rokytnice NENÍ sobota 18:00 Říčky mše sv neděle 8:30 Pěčín mše sv. 10:00 Rokytnice mše sv. 11:30 Nebeská Rybná mše sv úterý 18:00 Kunčina Ves poutní mše sv středa 14:00 Anenský vrch poutní mše sv čtvrtek 10:00 Rokytnice poutní mše sv. v německém jazyce pátek 18:00 Rokytnice mše sv sobota 16:00 Údolíčko poutní mše sv. 18:00 Říčky mše sv neděle 10:00 Rokytnice hlavní poutní mše sv. 16:00 kaple sv. Anny poutní mše sv. Nejbližší akce ve farnosti: V sobotu od 9:00 hodin proběhne úklid farního kostela a fary před poutí. V pondělí od 17:00 hodin se v kostele Všech svatých v Rokytnici v Orlických horách uskuteční koncert Tóny bez hranic - saxofonové kvarteto, varhany, zpěv. Ve čtvrtek od 15:00 hodin na farní zahradě proběhne setkání s našimi německými přáteli, na které jsou srdečně zváni všichni farníci. ZPRAVODAJ - týdeník Římskokatolické farnosti Rokytnice v Orlických horách. Adresa redakce: Římskokatolický farní úřad, náměstí Jindřicha Šimka 2, Rokytnice v Orlických horách, farnostrokytnice@centrum.cz, číslo bankovního účtu: /5500. Šéfredaktor: Jindřich Zemánek. 12