zemìdìlské aktuality ze svìta

Transkript

1 4 Z OBSAHU Krátké zprávy 1 Zemìdìlská praxe 4 Poznatky 4 Životní prostøedí 26 Lidská výživa 28 Zahradnictví 29 Vliv pachu pyrazinu na produkci vajec Krátké zprávy Popis odrùd jádrového ovoce Zákaz látky poškozující ozonovou vrstvu (i AN) Laktobacilus a jeho vliv na salmonelu ve vejcích zemìdìlské aktuality Vydává Ústav zemìdìlských a potravináøských informací, Slezská 7, Praha 2, uzpi@uzpi.cz, v elektronické podobì pouze jako soubor PDF. Vychází mìsíènì, cena 23 Kè, celoroèní pøedplatné 250 Kè Podle výzkumníkù z Izraele a Velké Británie se ukázalo, že slepice snášejí vìtší vejce, jestliže vnímají pach látky známé jako 2-metoxy-3-izobutylpyrazin (byla nalezena v lidské moèi). V pokusu s leghornskými kuøicemi, který trval pøes 4 mìsíce, byly chomáèe bavlnìné støiže postøíkány pyrazinem a zavìšeny vnì klece. Vejce snesená tìmito nosnicemi vážila v prùmìru o 4 gramy více než vejce snesená leghornskými nosnicemi, které nebyly vystaveny pùsobení pyrazinu (pøírùstky hmotnosti vajec byly 5 10 %). Autoøi výzkumu to vysvìtlují tím, že pach pyrazinu pozdrží pøíliv luteinizaèního hormonu, který uvolòuje vajíèka z vejcovodu, takže vyvíjející se vejce putuje vejcovodem déle a má více èasu k tomu, aby nashromáždilo více žloutku a albuminu. World Poultry, 16, 2000, è. 9, s. 8 Spolkový odrùdový ústav vydává poprvé Popis odrùd jádrového ovoce. Zahrnuje 149 odrùd jabloní a 38 odrùd hrušní vhodných pro komerèní i zahrádkáøské pìstování. Popisuje pìstitelské vlastnosti, ale i výnosnost, kvalitu plodù, chu, skladovatelnost, odolnost k chorobám a škùdcùm. Popisy jsou doplnìny barevnými fotografiemi. Zámìrem publikace je podat pøehled o souèasné nabídce odrùd a usnadnit pìstitelùm rozhodování pøi výbìru odrùd. TASPO, 2000, è. 35, s. 6 (EP ) Od roku 2005 bude v EU zakázána výroba a používání metylbromidu v ochranì rostlin. Evropský parlament rozhodl, že v roce 2001 se má použití metylbromidu snížit o 60 %, do roku 2003 pak o 75 % ve srovnání s rokem Opatøení k ochranì ozonové vrstvy zemské atmosféry se týká také chlorovaných a fluorovaných uhlovodíkù, které se využívají v chladicích a klimatizaèních zaøízeních. Jejich používání má skonèit do roku TASPO, 2000, è. 35, s. 6 (EP) Pøítomnost bakterie Lactobacillus v reprodukèním traktu nosnic mùže sloužit jako významný bezpeènostní mechanismus pøi redukování bakterie Salmonella enteritidis ve vejcích. Japonští výzkumníci z univerzity v Ósace provádìli výzkum, pøi kterém zjiš ovali, budou-li bakterie druhu Lactobacillus vyvíjet aktivity vùèi salmonele. Ve studii byly použity leghornské kuøice z komerèního hejna nosnic ve vìku týdnù v období vrcholné produkce, které byly ustájeny v klecích. Z nosnic byly získány vzorky reprodukèního traktu a byly analyzovány pro pøítomnost tøí rùzných druhù laktobacila, které byly izolovány z rùzných èástí traktu. Tyto bakterie pak byly vloženy do bakteriálního testovacího systému. Všechny kmeny laktobacila vykultivované z nosnic pùsobily na bakterii Salmonella enteritidis inhibiènì. Zajímavé bylo, že druh Lactobacillus salivarius mìl vìtší inhibièní charakteristiky vùèi Salmonella enteritidis než Lactobacillus acidophilus. Oba tyto organismy byly izolovány z kloaky sledovaných nosnic ve velkém množství. Poultry Digest, 59, 2000, è. 5, s. 6 1

2 V Evropì se používá pøíliš mnoho tukù v krmivech Krátké zprávy Nová øada žacích stolù Omezuje hygiena napájecích zaøízení výskyt Escherichia coli? Úspìšný boj proti koøenovým plevelùm Klonovaná kráva odolná vùèi zánìtùm mléèné žlázy Belgický ministr zemìdìlství Jaak Gabriels byl nepøíjemnì pøekvapen, když se seznámil se švýcarskou zprávou o užívání velkého množství tukù v krmivech pro zvíøata. Nyní žádá Evropskou komisi, aby podnikla kroky proti této praxi. Švýcarští vìdci sdìlili, že množství užívaných tukù v krmivech je desetkrát až stokrát vyšší, než povolují švýcarské normy. V Evropì neexistují žádné právní normy, které by stanovily maximální obsah tukù užívaných v krmivech pro zvíøata. Gabriels naléhal na evropského komisaøe Davida Byrne, aby v evropské legislativì co nejdøíve realizoval Consum program. Ten byl zaveden v roce 1999 v Belgii po aféøe s kontaminací krmiv dioxinem, která zpùsobila obrovské škody v prùmyslu. Feed Tech., 4, 2000, è. 8. s. 6 Novou øadu žacích stolù pro sklízecí øezaèky John Deere pøedstavuje firma Kemper. Tyto stoly budou rovnìž prodávány obchodní sítí John Deere. Nejnovìjší øada 300 zahrnuje ètyøøádkové modely 330, šestiøádkové modely 345 a osmiøádkové modely 360, zatímco desetiøádkové modely 375 budou v tomto roce k dispozici výhradnì pro sklízecí øezaèky John Deere. Mezi zlepšení provedená u této øady patøí nezávislé bubny s menším polomìrem a øezací nože s delší životností. Souèasnì s tìmito žacími stoly bude John Deere prodávat i samojízdné sklízecí øezaèky øady 50. Také ty byly zdokonaleny. Byly upraveny pøevodové rozsahy, které umožòují dosahovat vyšších pracovních rychlostí pøi nižších otáèkách motoru, a byla snížena i spotøeba paliva. Hlavní spojka je mìkèí, nùžkový nosník tlustší, pohybová výseè výhozné koncovky vìtší, se dvìma rychlostmi otáèení, a novì byl instalován ostøicí systém nožù. Ceny ètyø, šesti, osmi a desetiøádkových adaptérù jsou , , a GBP. Farmers Weekly, 134, 2001, è. 3, s. 73 (Š ) Nìkteøí odborníci si myslí, že rutinní èištìní tankù na pitnou vodu ve výkrmnách skotu by mohlo snižovat pøenos Escherichia coli O157:H7 nebo jiných støevních patogenù mezi skotem. Výzkumníci z univerzity v Nebrasce zjistili, že vydrhnutí tankù a užití dezinfekèních látek snížilo poèet coliformních bakterií v tancích bezprostøednì po tomto ošetøení ve srovnání s jejich pouhým opláchnutím. Ale množství bakterií se navrátilo k pùvodnímu poètu pøed èištìním již za 24 hodin, a to u všech typù tankù. V druhém pokusu výzkumný tým zjistil, že omezený pøístup zvíøat k vyèištìným tankùm mìl za výsledek pomalejší vzrùst poètu bakterií po èištìní v porovnání s tanky, ke kterým mìl skot stálý pøístup. Výzkumníci zdùraznili, že rutinní èištìní tankù na vodu ve výkrmnách je sice dùležité pro chutnost vody a jiné její kvality, ale pravdìpodobnì nemusí omezovat pøenos koliformních bakterií mezi zvíøaty pøi napájení. Feedstuffs, 72, 2000, è. 51, pøíloha, s. 3 U vytrvalých koøenových plevelù, jako jsou napø. bršlice a pýr plazivý, je okopávání pùdy zcela nesprávné, nebo napomáhá rozsekání koøenù na malé kousky, z kterých co nejdøíve vyrostou nové rostliny. Proto se nedoporuèuje zaplevelené plochy naráz pøekopat, nýbrž se musíme pokusit sí koøenù plevelù kousek po kousku vykopávat. Podaøí-li se nám obnažit provazec koøenù, snažíme se jej sledovat a pokud možno celý vytáhnout. I když pracujeme velmi peèlivì, vždy pøehlídneme kousek koøenu, který v pùdì zùstane. Proto se doporuèuje nastýlání celé plochy vrstvou organické hmoty vysokou 10 až 15 cm. K nastýlání se doporuèuje použít drcené kùry, posekané trávy nebo èerné nastýlací fólie. Koøeny, které zùstaly v pùdì, uhynou nedostatkem svìtla. Také je vhodné vysít rostliny na zelené hnojení, napø. øepku olejnou, øedkev olejnou, mezi jejichž hustým pøíkrovem listù nemohou plevele rùst. Mein schöner Garten, 29, 2000, è. 3, s. 80 (ES) Podle údajù amerického ministerstva zemìdìlství je 30 % zánìtù mléèné žlázy vyvoláno infekcí stafylokoky. Odhaduje se, že zánìty mléèné žlázy stojí mlékaøský sektor 200 dolarù na krávu a rok. Na univerzitì ve Vermontu v USA naklonovali krávu, která by mìla být 2

3 Krátké zprávy Reakce dojnic na hnojení pastvin sodíkem Vyšší produkce pøežvýkavcù v tropech za pomoci by-pass proteinù Využití kaštanovníku do vazeb Spor o patentování odolná vùèi zánìtu mléèné žlázy, a umožnit tak sektoru mlékaøství ušetøit miliardy dolarù. Výzkumníci naklonovali gen rezistence proti stafylokoku krávì Annie narozené v bøeznu roku Testy ukazují, že zvíøe je dokonale normální. Bude ale tøeba èekat ještì jeden rok, než kráva zaène produkovat mléko a bude možné zjistit, zda protein lyzostafin, který by mìla vyluèovat, bude úèinný proti stafylokokùm. Schweizerische Milchzeitung, 2001, è. 4, Le Laitier Romand, s. 3 Studie provedená ve Velké Británii mìla zhodnotit vliv hnojení pastvin sodíkem na mléènou užitkovost dojnic s vysokým a nízkým potenciálem pro mléènou užitkovost. Aplikace sodíku zvýšila pøíjem sušiny, prodloužila dobu pasení a urychlila zkracování porostu; zvýšila koncentraci sodíku, hoøèíku a vápníku a snížila koncentraci draslíku v porostu. Hnojení pastviny s porostem jílku vytrvalého sodíkem zvýšilo mléènou užitkovost a koncentraci tuku a snížilo poèet somatických bunìk v mléce pouze u dojnic s nízkým potenciálem pro produkci mléka a u krav s vysokým potenciálem pro produkci mléka zvýšilo perzistenci laktace. U obou skupin dojnic se zvýšila koncentrace laktózy v mléce. Závìr studie uvádí, že se optimální koncentrace sodíku u pasoucích se dojnic nezvyšuje s mléènou užitkovostí a zvýšení koncentrace sodíku v porostu bezprostøednì pøíznivì ovlivòuje krávy s nízkou mléènou užitkovostí. Výsledky studie jsou v souladu s døívìjšími poznatky. Zvýšený pøíjem krmiva se pøisuzuje lepšímu trávení nebo nepøímému vlivu sodíku na galaktopoézu. Pochopení vlivu sodíku na dojnice je významné pro stanovení optimální koncentrace sodíku v plodinách. Grass and Forage Science, 55, 2000, è. 4, s (Sch) Nejvìtším omezením pro živoèišnou výrobu v teplém a suchém klimatu je špatná výživa. Australská organizace CSIRO a indická organizace National Dairy Development Board vstoupily do spoleèného ambiciózního projektu, který má zlepšit produktivitu pasených zvíøat a zvýšit produkci masa, vlny a mléka v tìchto zemích se špatnou kvalitou krmiv. Tým australských a indických výzkumníkù vyvíjí systém, který umožní paseným zvíøatùm produkovat podstatnì více mléka, vlny a masa z krmiv vyrobených z vedlejších produktù, vèetnì pokrutin ze semen olejnatých plodin. Výzkumníci organizace CSIRO vypracovali techniku, která využívá tzv. chránìných by-pass proteinù, které se na rozdíl od normálních proteinù nerozloží hned v bachoru, ale dostanou se do støeva, kde z nich mohou mít zvíøata prospìch. Ten se následnì projeví ve formì vyšších pøírùstkù, vyšší produkce mléka, vlny a jiných produktù. Feed Mix, 8, 2000, è. 3, s. 6 Kaštanovník pravý (Castanea sativa) se zaèal používat i jako okrasná zeleò do kvìtinových kytic. Školkaøský závod v belgickém Waarschoot využívá parkové stromy kaštanovníku k øezu zelených vìtví od zaèátku záøí a vyváží je i do Nizozemska. Vìtvièky kaštanovníku s charakteristickými tmavozelenými, tuhými, protáhlými, jemnì pilovitými listy mají vysokou dekorativní hodnotu. Dodávají kvìtinovým kyticím koncem léta a na podzim exkluzivní sezonní akcent. Navíc jsou mimoøádnì trvanlivé. Der Gartenbau, 2000, è. 36, s. 30 (EP) Pan Arnold Denberger z nìmeckého Meckenheim si dal patentovat pìstování ovoce a zeleniny pod fólií. Svaz zemìdìlcù a vinaøù v Porýní-Falcku naproti tomu prohlašuje, že napø. pìstování chøestu pod fólií je dávno známý a proto nepatentovatelný postup. Protože zatím nedošlo k jednotnému mimosoudnímu stanovisku, Svaz zemìdìlcù a vinaøù považuje za nutné podat žalobu o negativní zjištìní. Na jeho základì žádá odmítnout poplatky a také pøíslušné varování, které pan Denberger pìstitelùm chøestu rozeslal. Svaz zároveò podává žalobu na neplatnost zapsání zmínìného patentu. 3 TASPO, 2000, è. 35, s. 2 (EP)

4 Oxytocin podávaný kravám po zabøeznutí škodí Zemìdìlská praxe Mastitis zhoršuje reprodukci krav Poznatky Upøesnìní odhadù svìtové bilance obilovin 2000/2001 Mezinárodní rada pro obiloviny (International Grains Council IGC) vydala v lednu zprávu o celosvìtové bilanci obilovin (bez rýže) v tržním roce 2000/2001, která ponìkud mìní pøedchozí odhady z listopadu. Specialista na reprodukci dojnic z americké organizace Select Sires zjistil, že oxytocin podávaný èerstvì zabøeznuvším kravám mùže vést k zvýšenému výskytu èasných úhynù embrya. Oxytocin stimuluje uvolnìní prostaglandinu z dìlohy jak do krevního øeèištì, tak do dìložního kanálku, kde je umístìno embryo. Vysoká koncentrace prostaglandinu mùže zpùsobovat regresi žlutého tìlíska a návrat k estru. Navíc jak oxytocin, tak prostaglandin stimulují kontrakce dìlohy, které mohou škodit vyvíjejícímu se embryu. Dairy Herd Management, 37, 2000, è. 12, s. 18 Podle výzkumu uskuteènìného odborníkem z univerzity v Tenessee (USA) zvyšuje subklinická a klinická mastitida bìhem èasné laktace poèet dní od otelení do první inseminace, poèet inseminací a poèet dní od otelení do zabøeznutí. Následující výsledky byly shrnuty na regionálním mítinku národní rady o mastitidì (National Mastitis Council) konaném v dubnu * Výskyt mastitidy pøed první inseminací prodlužuje dobu od otelení do první inseminace, zvyšuje poèet dní od otelení do zabøeznutí a zvyšuje poèet inseminací pøed zabøeznutím. Napøíklad poèet dní do první inseminace se zvýšil o 22,6 dní u krav, které mìly klinickou mastitidu pøed svou první inseminací ve srovnání s kravami bez klinické mastitidy. * Výskyt mastitidy bìhem servis periody toto období prodloužil a zdvojnásobil poèet inseminací pøed zabøeznutím ve srovnání se zdravými kravami. Napøíklad krávy s klinickou mastitidou po své první inseminaci mìly prùmìrnì 1,2 krát více inseminací do zabøeznutí než neinfikované krávy. * Reprodukèní užitkovost nebyla ovlivnìna, jestliže se mastitis vyskytla poté, co u krav byla potvrzena bøezost. * Gram-negativní a gram-pozitivní patogeny mastitidy snížily reprodukèní užitkovost obdobnì. * Subklinická a klinická mastitida snížily reprodukèní užitkovost stejnou mìrou. Dairy Herd Management, 37, 2000, è. 12, s. 14 Celková produkce obilovin klesla ve srovnání s pøedchozím rokem o 18 mil. t ( 1,3 %) na mil. t. Mezinárodní obchod se sníží o 1 mil. t ( 0,5 %) na 211 mil. t (nyní se sem zahrnuje také obchod mezi státy bývalého Sovìtského svazu). Spotøeba se naproti tomu mírnì zvýší (asi o 0,5 %) z na mil. t a pøesáhne úroveò produkce o 34 mil. t. Dùsledkem tìch to vztahù je pøedpokládané snížení svìtových zásob o 35 mil. t (o 12,7 %) na 241 mil. t, což je dosud nejnižší úroveò za nìkolik posledních let. Produkce pšenice se proti pøedchozímu roku snížila pouze o 5 mil. t ( 0,1 %) na 578 mil. t, obchod bude slabší o 2 mil. t ( 1,9 %), ale spotøeba by se mohla zvýšit o 6 mil. t (+ 1,0 %) na 597 mil. t. Koneèné zásoby Svìtová bilance výroby, obchodu, spotøeby a zásob obilovin (mil. t) 2000/2001 (odhad IGC) 1999/ / / Pšenice Produkce Obchod * Spotøeba Zásoby ** Krmné obiloviny Produkce Obchod * Spotøeba Zásoby ** Obiloviny celkem Produkce Obchod * Spotøeba Zásoby ** *) nyní zahrnuje obchod mezi státy SNS (bývalý Sovìtský svaz bez pobaltských republik) **) celkové zásoby jsou agregátem rùzných tržních rokù, nemusí tedy pøedstavovat zásoby k jednotnému datu se odhadují na 102 mil. t, což znamená proti pøedchozímu roku podstatné snížení o 28 mil. t ( 22 %). Produkce krmných obilovin (žito, jeèmen, oves, èirok, proso, tritikale, kukuøice) se rovnìž snížila, a to o 13 mil. t ( 1,5 %) na 869 mil. t. Mezinárodní obchod se ponìkud oživí. Pøedpokládá se zvýšení o 1 mil. t (+0,9 %) na 106 mil. t. Vzhledem k omezení spotøeby masokostních mouèek mùže být mezinárodní obchod s krm- 4

5 Svìtová produkce mléka v roce 2000 Poslední zpráva FAO o perspektivách výživy ve svìtì udává, že svìtová produkce všeho mléka (zahrnuje mléko kravské, ovèí, kozí, buvolí a velbloudí) v roce 2000 se zvýšila proti pøedchozímu roku asi o 1,8 %. nými obilovinami rozsáhlejší, než pøedpokládá lednový odhad IGC, což platí také o spotøebì. Nynìjší odhad uvádí, že svìtová spotøeba se zvýší proti loòskému roku pouze o 2 mil. t (+0,2 %) na 884 mil.t. Zásoby klesnou o 16 mil. ( 11,3 %) na 139 mil. t. Agra Europe, 2001, è. 1935, s. M/2 (Jav) Rùst zaznamenaly témìø všechny zemì. Celková svìtová produkce dosáhla 575 mil. t ve srovnání s 565 mil. t v roce 1999 a 558 mil. t v roce V nìkterých zemích støední a východní Evropy (v Litvì, Polsku, Slovensku a Jugoslávii) se hlavnì kvùli nadmìrnému suchu produkce mléka ve srovnání s pøedchozím rokem snížila. Ve dvou Svìtová produkce mléka podle odhadu FAO (mil. t) * ** Podíl (%) EU ,7 Indie ,7 USA ,0 Ruská federace ,4 Pákistán ,2 Brazílie ,8 Ukrajina ,1 Polsko ,1 Nový Zéland ,3 Austrálie ,9 Turecko ,7 Svìt celkem ,0 * mléko kravské, kozí, ovèí, buvolí a velbloudí ** odhad FAO Agra Europe, 2001, è. 1938, s. M/9 nejvìtších republikách SNS, Rusku a Ukrajinì, došlo k dalšímu poklesu produkce, což se vysvìtluje nezájmem mnoha podnikù a hospodáøství o chov dojnic kvùli ztrátovosti tohoto odvìtví. V Evropské unii je produkce mléka pod vlivem regulaèních kvót pomìrnì stabilní, ale toto spoleèenství má stále dominantní podíl na celosvìtové produkci (v roce 2000 èinil 21,7 %). V Indii, která je druhým nejvìtším svìtovým výrobcem (na svìtové produkci se podílí 13,7 %), se produkce zvýšila o 2 mil. t (+ 2,6 %). FAO odhaduje zvýšení produkce také v USA (+ 2,8 %), které zaujímají ve svìtovém žebøíèku s podílem 13 % tøetí místo. (Jav) Mezinárodní srovnání relativních výdajù obyvatel za potraviny Z mezinárodního srovnání vyplývá, že relativnì nejlevnìjší a nejdostupnìjší jsou potraviny v USA, kde v prùmìru musí obyvatelé pracovat pouze 40 dní v roce, aby si vydìlali dost penìz na nákup potravin pro celý rok. Prognóza výroby a spotøeby drùbežího masa v zemích støední a východní Evropy do roku 2007 Komise EU uveøejnila prognózu výroby a spotøeby drùbežího masa do roku 2007 v zemích støední a východní Evropy, které se ucházejí o èlenství v EU. Výroba tohoto regionu jako celku by se mohla proti roku 2000 zvýšit do roku 2007 o 14,4 %, ale spotøeba poroste pravdìpodobnì rychlejším tempem. Tak levné potraviny nejsou dosud v žádné zemi. Dostupnost potravin pro prùmìrného obyvatele srovnávaných zemi se zpravidla mìøí procentem z roèního pøíjmu, které musí spotøebitel vydat na nákup potravin. Podle tohoto ukazatele mají v žebøíèku vybraných zemí nejsnadnìjší situaci právì obyvatelé v USA, kde podíl výdajù za potraviny èiní 10,9 %. Následuje Velká Británie (11,2 %), Švédsko (14,6 %), Francie (14,8 %), Austrálie (14,9 %), Nový Zéland (15,4 %), Itálie (17,2 %), Nìmecko (17,3 %), Japonsko (17,6 %), Španìlsko (18,2 %), Izrael (20,5 %), Mexiko (24,5 %), Jižní Afrika (27,5 %) a Indie (51,3 %). Tato èísla vyjadøují kombinaci mnoha èinitelù, zejména úroveò mezd a pøíjmù ve vztahu k maloobchodním cenám a struktuøe spotøebního potravinového koše. Za národními prùmìry jsou skryty èasto velmi pøíkré rozdíly mezi rùznými vrstvami obyvatel, rodin a domácností. Do uvedených údajù nejsou vìtšinou zahrnuty výdaje za alkohol a tabákové výrobky, ale patøí sem kromì nákladù na nákup potravin také výdaje za stravování ve veøejných zaøízeních (školních a závodních jídelnách, restauracích apod.). Metodika výpoètu pro mezinárodní srovnávání sledovaného ukazatele dosud není jednotná, proto je nutné považovat publikované údaje pouze za orientaèní. Zásadnì však platí, že v chudých zemích musí vìtšina obyvatel pracovat mnohem delší dobu a vydat podstatnì vìtší èást výdìlku za potraviny než v hospodáøsky vyspìlých zemích s vyšší životní úrovní. Seed Wld, 2000, è. 12, s. 46 (Jav) Podle Komise EU vzroste celková výroba z 1,80 mil. t v roce 2000 na 2,06 mil. t v cílovém roce, zatímco úhrnná spotøeba se zvýší za pøíštích sedm let z 1,68 na 1,94 mil. t. Pøi splnìní tìchto pøedpokladù by míra sobìstaènosti v celém regionu støední a východní Evropy klesla ze 120 % v roce 2000 na 116 % v roce Globální èísla o stavu a vývoji odvìtví drùbežího masa v celém regionu poskytují ponìkud mylný obraz, protože mezi jednotlivými státy jsou znaèné rozdíly pokud jde o souèasnou i budoucí úroveò produkce a spotøeby i pokud jde o tempa rùstu a míru sobìstaènosti. V roce 2000 produkovaly drùbežího masa více než spotøebovaly pouze tøi zemì, a to Polsko, Slovinsko a Maïarsko. Nejvyšší míra sobìstaènosti byla zaznamenána v Maïarsku (196 %), které také mìlo nejvìtší problémy s odbytem tržních pøebytkù. V prog-nóze na nejbližších sedm let se pøedpokládá, že Maïarsko v roce 2007 vyrobí o 131 % 5

6 více, než staèí uplatnit na domácím trhu, a jeho exportní pøebytek dosáhne t. Naproti tomu Polsko a Slovinsko se pøemìní z exportéra na importéra a uspokojení vnitøní potøeby budou nuceny krýt dovozem. Vedle Maïarska dosáhne v roce 2007 plné sobìstaènosti také Èeská republika, ale její exportní kapacita bude malá. Ostatní srovnávané státy (Bulharsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Rumunsko a Slovensko) budou jako dosud závislé na dovozech. Prùmìrná spotøeba drùbežího masa v pøepoètu na jednoho obyvatele v zemích støední a východní Evropy v roce 2000 se sice zvýšila proti roku 1997 o 1,5 kg a dosáhla 16,0 kg, ale byla podstatnì nižší než prùmìr 21,5 kg v Evropské unii. Spotøeba v Maïarsku (25,7 kg) a Slovinsku (24,4 kg) však pøekroèila prùmìrnou spotøebu EU. Ve všech kandidátských zemích støední a východní Evropy se poèítá s perspektivním rùstem spotøeby na obyvatele. Maïarsko si uchová mezi ostatními zemìmi pozici nejvìtšího výrobce a exportéra drùbežího masa v rámci regionu støední a východní Evropy (jeho podíl se odhaduje na více než ètvrtinu celkové produkce regionu) a spotøeba na obyvatele v této zemi se pøiblíží k rekordním 30 kg. Výhled produkce a spotøeby drùbežího masa v zemích støední a východní Evropy do roku 2007 Produkce Spotøeba Deficit/pøebytek Spotøeba/obyv. (1000 t) (1000 t) (1000 t) (kg) Bulharsko ,1 15,2 Èeská rep ,6 22,0 Estonsko ,3 15,4 Maïarsko ,7 29,2 Lotyšsko ,3 10,2 Litva ,2 12,0 Polsko ,3 17,1 Rumunsko ,7 16,8 Slovensko ,5 18,0 Slovinsko ,4 27,9 Celkem ,0 18,4 Pramen: Evropská komise Poznatky Agra Europe, 2001, è. 1938, s. M/7 8 (Jav) Obiloviny zùstanou podle prognózy FAO v pøíštích desetiletích základním zdrojem svìtové spotøeby potravin Organizace OSN pro výživu a zemìdìlství (FAO) uveøejnila rozsáhlou studii, obsahující prognózu svìtové produkce a spotøeby potravin na pøíštích let. (FAO, Rome: Agriculture: Towards 2015/2030 publikováno jako technická prozatímní zpráva ) Studie zdùrazòuje, že obiloviny zùstanou až do roku 2030 základním zdrojem svìtové spotøeby potravin. Celosvìtová produkce všech obilovin (pšenice, rýže a krmné obiloviny) by se mìla za tøicet let zvýšit o 1 mld. t na celkem 2,84 mld. t, takže by proti souèasné úrovni 1,84 mld. t zvýšení pøedstavovalo více než 50 %. Pokud se tato prognóza splní, bude pøírùstek produkce vyšší než v minulých tøiceti letech. Úroveò produkce by zhruba odpovídala celosvìtové spotøebì, pøièemž vývoj produkce a spotøeby základních druhù obilovin v hlavních regionech se bude lišit. Podle prognózy FAO skoro polovina pøírùstku produkce pøipadne na potraviny, asi 44 % na krmiva pro hospodáøská zvíøata a zbývající èást se spotøebuje k jiným úèelùm (prùmyslové užití, osiva, odpad). Nejvìtší pøírùstek spotøeby se oèekává v rozvojových zemích, které však nebudou vyrábìt dostatek obilovin pro vlastní spotøebu a budou muset nadále znaèné množství dovážet. Závislost tìchto zemí jako celku bude proti minulosti ještì vìtší než dosud. Pøedpokládá se, že roèní importy obilovin do rozvojových zemí se zvýší z prùmìrných 107 mil. t v letech na 270 mil. t v roce Tradièní exportéøi (Severní Amerika, západní Evropa a Austrálie) by potøebovali vzhledem k pøebytkùm produkce nad spotøebou zvýšit svoje exporty ze 142 mil. t v letech na 280 mil. t v roce Rùst spotøeby pšenice Spotøeba pšenice v pøepoètu na jednoho obyvatele svìta se v minulých desetiletích zvyšovala, ale podle statistiky FAO došlo v letech 1995 až 1997 ve srovnání s obdobím k poklesu o 4 kg ( 3,8 %) na prùmìrných 101 kg. Tento vývoj byl ovlivnìn nedávným zhoršením hospodáøské situace v tranzitních ekonomikách s pokroèilou industrializací v regionu východní Asie (Jižní Korea, Tchajwan, Hongkong, Singapur). Dalším faktorem bylo zpomalení nebo dokonce pokles spotøeby na obyvatele v nìkterých zemích vyvážejících ropu, jako je Irák, a v nìkterých prùmyslovì vyspìlých zemích. Všeobecnì však v prùmyslovì vyspìlých zemích byl v posledních letech zaznamenán mírný rùst spotøeby pšenice na obyvatele v dùsledku rostoucího podílu spotøeby ke krmným úèelùm (v polovinì devadesátých let se v prùmyslovì vyspìlých zemích z celkové spotøeby pšenice zkrmilo v živoèišné výrobì 35 %, v Evropské unii 44 %). Zatímco v celosvìtovém rozsahu se spotøeba pšenice na obyvatele 6 zvýší podle prognózy FAO ( do 2015) o 4 kg, v rozvojových

7 Poznatky zemích se pøedpokládá zvýšení o 7 kg na 82 kg ze 75 kg a do roku 2030 se má dále zvýšit o 3 kg na 85 kg. Rùst této spotøeby budou muset rozvojové zemì zajiš ovat dovozem. V období do se agregátní spotøeba pšenice v rozvojových zemích zvýšila o 180 mil. t a èistý import se zvýšil o 23 mil. t. Letmý pohled na vývoj v nìkterých rozvojových zemích (mezi nimi v Indii, Èínì, Pákistánu, Argentinì, Saúdské Arábii, Sýrii, Turecku a Bangladéši), kde bìhem stejného období rostoucí produkce pokryla nebo pøesahovala pøírùstek spotøeby, zastírá zvýšenou závislost velké vìtšiny rozvojových zemí na importech pšenice. Ve skuteènosti se v této skupinì deficitních rozvojových zemí zvýšila spotøeba o 46 mil. t a èistý import o 31 mil. t. Podle prognózy FAO poroste spotøeba pšenice na obyvatele v nadcházejícím období v rozvojových zemích, v asijských zemích s tranzitní ekonomikou a v prùmyslovì vyspìlých zemích. V rozvojových zemích bude zvýšená spotøeba pšenice èásteènì nahrazovat spotøebu rýže. Pokrytí rostoucích potøeb pšenice budou rozvojové zemì jako celek zajiš ovat zvýšeným dovozem. Jejich èisté roèní dovozy vzrostou z 68 mil. t v letech (ze 40 mil. t v polovinì 70. let) na 125 mil. t v roce 2015 a 165 mil. t v roce V regionech, které nejsou sobìstaèné (subsaharská Afrika, východní Asie kromì Èíny, Latinská Amerika kromì Argentiny, Uruguaye a Paraguaye), bude rùst spotøeby doprovázen rùstem èistých importù, jako tomu bylo v minulosti. Zatímco v nìkterých zemích s vysokou spotøebou pšenice (Èína, jižní Asie, nìkteré zemì Blízkého východu a severní Afriky) rùst produkce a pokles èistého dovozu maskoval v minulých letech závislost rùstu spotøeby v rozvojových zemích na dovozech pšenice, v pøíštím období se situace podle prognózy FAO zmìní. Nìkteré zemì, které hrály v minulosti tuto roli, se pravdìpodobnì zmìní na èisté importéry (Indie, Saúdská Arábie a Sýrie). Závislost jižní Asie na dovozech pšenice se v budoucnu ještì zvýší, protože rùst produkce se zpomaluje kvùli vyèerpávání zdrojù (fungující závlahová zaøízení, nové výkonné odrùdy pšenice), které bìhem tzv. zelené revoluce pøispìly k pomìrnì znaènému zvýšení výnosù. Odhaduje se, že roèní pøírùstky produkce se sníží z minulých 3 4 % asi na 2 % v pøíštích patnácti letech. Takové tempo rùstu produkce však nebude staèit k uspokojení poptávky po pšenici v této hustì zalidnìné èásti Asie. Vyrovnávání a stabilizace spotøeby rýže Hlavním rysem vývoje svìtové spotøeby rýže na obyvatele v minulých letech byl podle FAO trend k vyrovnávání spotøeby mezi regiony. Tento trend se nejzøetelnìji projevil v zemích východní Asie. Svìtová spotøeba na obyvatele se zvýšila z 64 kg v letech na 66 kg v letech V rozvojových zemích se za stejné období prùmìrná spotøeba zvýšila z 81 na 82 kg. Vyrovnávání spotøeby v rozvojových zemích bìhem posledního desetiletí odráží pøedevším pokles spotøeby o 2 kg ve východní Asii (ze 108 na 106 kg) a rùst spotøeby v jižní Asii o 8 kg (ze 74 na 82 kg). Klesající spotøeba rýže na osobu se vysvìtluje hlavnì diverzifikací stravy v ekonomicky nejpokroèilejších východoasijských zemích, orientovaných v minulosti na rýži jako jednu z hlavních složek jídelníèku (Japonsko, Jižní Korea, Tchajwan) a v menší míøe také v Èínì, Thajsku a Brazílii. Pøes tyto trendy k vyrovnávání spotøeby rostla agregátní svìtová poptávka po rýži rychlejším tempem než poptávka po pšenici a krmných obilovinách, a to hlavnì proto, že rýže stále slouží pøedevším jako potravina v Asii, kde žije 60 % obyvatel celého svìta. Podle prognózy FAO se svìtová spotøeba rýže na obyvatele zvýší z let do roku 2015 pouze o 1 kg na 67 kg a od roku 2015 do roku 2030 se oèekává pokles o 2 kg na 65 kg. V rozvojových zemích se pøedpokládá pro období do roku 2015 pokles z 82 kg na 80 kg a v dalších 15 letech pokles o 4 kg na 76 kg. Projektovaný zpomalený rùst agregátní spotøeby do roku 2015 se vyvozuje z mírnìjšího rùstu prùmìrné spotøeby obyvatel Èíny. V ostatních východoasijských zemích a v jižní Asii spotøeba na obyvatele poroste rychlejším tempem než v Èínì. V období 2015 až 2030 by ale rýže mohla hrát ve východní a jižní Asii ménì prominentní úlohu ve stravování než dosud. Tento vývoj by se mohl promítnout v období

8 Poznatky Nová daò z masa ve Španìlsku urèená k financování kontroly BSE Španìlsko zavádí novou daò z prodeje všech druhù masa, která by mìla pokrýt pøedpokládané výdaje 360 mil. EUR na financování naøízených opatøení proti šíøení BSE. Podle sdìlení ministra financí je zavedení nové danì nutné k tomu, aby byly tyto mimoøádné náklady uhrazeny, protože státní rozpoètový deficit trvající už 25 let má být letos vyrovnán a v letošním rozpoètu nejsou tudíž zdroje na krytí výdajù souvisejících s kontrolou BSE. až 2030 do poklesu spotøeby rýže na obyvatele jak ve svìtovém mìøítku, tak v rozvojových zemích. Spotøeba krmných obilovin poroste Spotøeba krmných obilovin (statisticky sem patøí všechny obiloviny kromì pšenice a rýže), které jen èásteènì slouží pøímo jako potravina a zužitkují se pøevážnì v živoèišné výrobì, se bìhem minulých desetiletí zvyšovala a podle projekce FAO v pøíštích tøiceti letech nadále poroste. Avšak v období až došlo k poklesu spotøeby ze 165 na 155 kg. Dùvodem tohoto posledního snížení svìtové spotøeby a pøerušení vzestupného trendu z pøedchozích desetiletí je podobnì jako u pšenice hlavnì nedávná ekonomická recese v nejvíce prùmyslovì vyvinutých asijských zemích, kde slabší spotøeba živoèišných produktù se promítla do omezení spotøeby krmných obilovin. Ekonomika tìchto zemí se pomalu zotavuje a oèekává se, že tento pøíznivý vývoj se projeví také v rozvoji živoèišné výroby a v rùstu spotøeby krmiv. Podle prognózy FAO se svìtová spotøeba krmných obilovin na obyvatele zvýší ze 155 kg v letech na 164 kg v roce 2015, kdy by se dostala na úroveò o 1 kg nižší než v období V období následujícím po roce 2015 by se mohla spotøeba pomìrnì prudce zvyšovat až na 176 kg v roce Užití krmných obilovin v pøepoètu na obyvatele v rozvojových zemích jako celku se trvale zvyšovalo a za desetiletí až došlo k rùstu z 80 na 92 kg. Rùst této spotøeby má podle projekcí FAO pokraèovat také v pøíštím období. Do roku 2015 by mìla prùmìrná spotøeba dosáhnout 107 kg a pro rok 2030 se pøedpovídá 120 kg. Hybnou silou celkového rùstu spotøeby krmných obilovin v minulosti bylo jejich zvýšené využívání ke krmným úèelùm. Pøi celkovém zvýšení spotøeby krmných obilovin za období až o 92 mil. t se v rozvojových zemích zvýšila spotøeba o 120 mil. t (z tohoto množství bylo 86 mil. t spotøebováno ve formì krmiv, pøièemž v samotné Èínì bylo zkrmeno 54 mil. t), ale v zemích s probíhající industrializací došlo v téže dobì k poklesu o 47 mil. t, zatímco v prùmyslovì vyspìlých zemích se naproti tomu spotøeba zvýšila o 18 mil. t. Aèkoli krmné obiloviny se užívají všeobecnì hlavnì jako krmivo, v nìkterých rozvojových regionech jsou nepostradatelným zdrojem potravin pro lidi. V subsaharské Africe a jižní Asii pøedstavují obiloviny statisticky zaøazené do krmných obilovin významnou složku lidské výživy. V subsaharské Africe je z celkové spotøeby krmných obilovin 80 % spotøebováno pøímo jako potravina. World Grain, 2000, è. 9, s (Jav) Vláda naøídila provedení více než kontrolních testù a byla vybavena øada nových laboratoøí, ale ve Španìlsku je dosud nedostateèná kapacita pro spálení až zvíøat, která mají být zlikvidována na základì vládního programu porážek. Od roku 1992 bylo ve Španìlsku identifikováno celkem 9 pøípadù BSE, z toho 7 v lednu Zveøejnìní nových pøípadù v letošním roce se projevilo v poklesu spotøebitelské poptávky po hovìzím mase o 30 %. Po zavedení nového zákona o zacházení se specifickými rizikovými materiály (SRM) ve všech èlenských státech od 1. øíjna 2000 a po schválení nových požadavkù na základì programu vykupování zvíøat za úèelem likvidace není vyjasnìno, zda a nakolik budou èlenské státy schopny financovat dodateèné náklady. Ve Velké Británii, kde tyto náklady existují už od roku 1996, je vláda hradila na úrovni vyúètování výdajù za destrukci (avšak nikoli za práci pøi odstranìní SRM, kterou financovaly jatky). Naproti tomu ve Francii se vybírá na uhrazení pøíslušných nákladù daò na maloobchodní úrovni (vìtšinu tìchto daní platí maloobchodník), která zahrnuje potvrzené náklady na extrakci SRM. Vlády Nizozemska, Dánska a Belgie zvažují uplatnìní francouzského modelu. Agra Focus, 2001, è. 2, s. 38 (Jav) 8

9 Slovenské pivovary zvyšují výrobu a export piva Poznatky Nabídka hovìzího masa na Slovensku pøevyšuje poptávku Vývoj pøípadù BSE v Evropské unii a Švýcarsku za období 1992 až 2000 Na Slovensku se loni prodalo pro vnitøní spotøebu 4,299 mil. hl piva domácích znaèek (+ 4,2 % proti roku 1999). Slovenské pivovary rovnìž dodaly na trh hl piva vyrobeného v licenci a dovoz podle pøedbìžných odhadù dosáhl asi hl. Spotøeba piva v SR se tak pohybovala na úrovni 4,72 mil. hl, což znamená, že každý obyvatel vypil podle statistiky v prùmìru zhruba 87,4 litrù piva (+ 3,1 % ve srovnání s pøedchozím rokem). Tyto údaje se opírají o zprávu Slovenského sdružení výrobcù piva a sladu. Celkový odbyt slovenských pivovarù dosáhl v uplynulém roce 4,522 mil. hl, což je v porovnání s rokem 1999 zvýšení o hl (o 4,7 %). Licenèní výroba se zvýšila o 20,5 %. V loòském roce se také zvýšil export piva ze Slovenska, a to o 10,3 % na hl. Objem exportu je však stále nižší než objem importu, který na Slovensko smìøuje hlavnì z Èeské republiky. V minulém roce pokraèovala na slovenském trhu koncentrace. Šest nejprodávanìjších znaèek zaznamenalo nejvìtší rùst celkového odbytu. Nìkteré ménì úspìšné znaèky zaznamenaly pokles prodeje. Na exportu se více než tøemi ètvrtinami podílel pivovar Zlatý Bažant, který se spolu s pivovarem Šariš též podìlil o licenèní výrobu. Koncern Heineken, druhý nejvìtší svìtový výrobce piva, který ke znaèkám Zlatý Bažant a Corgoò loni pøidal Gemer a Martiner, obsadil více než 45 % slovenského trhu. Pivovar Šariš, který patøí jihoafrickému koncernu SAB, dosáhl v minulém roce tržní podíl 16 % a na topo¾èanský Topvar pøipadlo 14 % slovenského trhu piva. Ro¾nícke noviny, 2001, è. 20, s. 1, a è. 24, s. 5 (Jav) Vliv krize na trhu s hovìzím masem v dùsledku výskytu choroby šílených krav (BSE) v západní Evropì se už zaèíná projevovat také na Slovensku. Nabídka totiž zaèíná vysoko pøekraèovat poptávku a znaèná èást nakoupeného masa konèí v mrazírnách. Nákupní cena skotu klesla bìhem nìkolika dnù na zaèátku února o 1,8 % a v nejbližším období se oèekává další výrazný pokles. Vyplývá to z údajù Agrárních tržních informací Slovenska (ATIS). Trh ovlivòuje také rušení objednávek masa ze školních jídelen a nízká koupìschopnost obyvatelstva. Podle zpráv masokombinátù klesly objednávky odbìratelù hovìzího výsekového masa o 40 až 50 % a nìkteré menší jatky skot vùbec neporážely. Pøi srovnání ètvrtého a druhého lednového týdne cena mírnì vzrostla jen v pøípadì jateèných býkù (o 0,2 %), ale cena jalovic klesla o 2,5 % a krav o 1,8 %. Nákupní cena jateèných býkù bude podle ATIS klesat díky vyhlášení minimální ceny pomaleji než ceny jateèných krav a jalovic. Pokles odbytu masa a masných výrobkù vyvolá podle ATIS výrazný tlak na nákupní ceny, které budou mít klesající tendenci. Nákup jateèných prasat ve ètvrtém týdnu letošního roku mírnì vzrostl, ale nabídka i nadále mírnì pøevyšuje poptávku. Pøesto, že se stále vyskytují extrémy mezi minimální a maximální cenou, vìtšina obchodù s jateènými prasaty se realizuje v rozpìtí 45 až 48 SKK/kg živé hmotnosti. Ve tøetím a ètvrtém týdnu letošního roku prudce stoupl dovoz živých prasat z ÈR se dovezlo na Slovensko kusù, což je více než trojnásobek dovozu ve srovnání s prvními dvìma lednovými týdny. Také dovoz vepøového masa se ve dvoutýdenním porovnání témìø zdvojnásobil (ve druhém a tøetím týdnu se dovezlo celkem 755 t). Odbyt vepøového masa se sice nesnížil tak výraznì jako hovìzího, ale ceny zaèaly klesat témìø v celém sledovaném sortimentu výsekového masa. Ro¾nícke noviny, 2001, è. 30, s. 2 (Jav) Údaje o poètu zjištìných pøípadù BSE v Evropské unii a Švýcarsku bìhem období 1992 až 2000 potvrzují, že v celé Evropské unii a Švýcarsku dohromady dochází od roku 1996 k postupnému ubývání pøípadù zjištìných v jednotlivých letech. V roce 2000 se poèet nových pøípadù snížil proti roku 1999 o 821 (o 31 %) na Za celé období bylo potvrzeno pøípadù, z toho (98,3 %) ve Velké Británii. V roce 2000 sice klesl poèet novì zjištìných pøípadù BSE v této zemi o 42,5 % na pøípadù, v Severním Irsku však došlo ke zøetelnému rùstu nových pøípadù (z 6 v 1999 na 22), což se vysvìtluje hlavnì intenzivním testováním rizikových skupin skotu 9 v roce Protože ale poèet nových pøípadù v celé Velké Británii

10 Poznatky od roku 1996 postupnì klesá a znaènì se snížil zvláštì poèet pøípadù u skotu narozeného po srpnu 1996, britští pøedstavitelé se optimisticky domnívají, že výskyt BSE mùže v roce 2001 klesnout pod úroveò ostatních èlenských státù EU. Proti roku 2000 se snížil poèet nových pøípadù také v Portugalsku (ze 170 v roce 1999 na 136) a ve Švýcarsku (z 50 na 33). Oba státy však jsou stále v popøedí pokud jde o celkový poèet pøípadù objevených za celé sledované období (v Portugalsku 503, ve Švýcarsku 366). V dalších dvou státech (Francii a Irsku) bylo bìhem roku 2000 objeveno více pøípadù než v pøedchozím roce (zvýšení z 31 na 162, resp. z 95 na 152) a za celé období tu bylo zjištìno celkem 242 a 599 pøípadù. Belgie ohlásila v roce 2000 dvojnásobné zvýšení výskytu BSE proti roku 1999 (ze 3 na 9) a za celé období zde bylo zaregistrováno 19 pøípadù. Velkou pozornost šíøení BSE vìnují v Nìmecku, kde bylo do roku 2000 zjištìno celkem 13 pøípadù (z toho 6 u importovaných zvíøat). Nová ministrynì zemìdìlství Kûnastová pøedpovídá, že letos se mùže v Nìmecku objevit až 500 nových pøípadù. Nìmecká vláda zpøísnila dozor nad BSE zejména naøízením o povinném provádìní rychlotestù u všeho poraženého skotu nad 20 mìsícù (v EU nad 30 mìsícù). V Nizozemsku bylo za celé období 1992 až 2000 registrováno 8 pøípadù BSE, v Dánsku, Itálii a Španìlsku po dvou pøípadech. Ve Švédsku, Rakousku, Lucembursku, Øecku a Finsku nebyly do 1. ledna 2001 objeveny žádné pøípady BSE, ale také pro tyto zemì, které dosud mají status free BSE, platí všechna naøízení orgánù EU proti šíøení nemoci šílených krav. Pokud jde o ukazatel intenzity rozšíøení BSE (poèet pøípadù na milion kusù skotu nad 2 roky v pøíslušné zemi za období posledních 12 mìsícù), výpoèty ukazují, že výskyt BSE ve Francii (kde se nejvíce rozšíøila panika obyvatel z obávaného pøenosu na lidi) není zdaleka tak drastický jako v Irsku nebo Portugalsku. Evropská komise udává toto relativní rozšíøení BSE v minulém roce (v nìkterých pøípadech jsou zapoèítány i pøípady zjištìné v lednu 2001): Velká Británie celkem 247,5 (z toho Severní Irsko 26,4 a Aglie, Skotsko a Wales 288,7); Portugalsko 167,9; Irsko 43,2; Švýcarsko 34,6; Francie 15,2; Belgie 6,0; Dánsko 2,1; Nìmecko 2,1; Nizozemsko; Španìlsko 1,5 a Itálie 0,6. Poèet potvrzených pøípadù BSE v èlenských státech EU a Švýcarsku do roku a) Celkem Vel. Británie Irsko Portugalsko 3* 3* Francie Belgie Nizozemsko Dánsko 1* Itálie 0 0 2* Nìmecko 1* 0 3* 0 0 2* Španìlsko Švýcarsko Celkem a) prozatímní èísla z poloviny ledna 2001, to znamená, že mohou být ještì ohlášeny nìkteré další nové pøípady; * dovezená zvíøata; + nìkterá z nakažených zvíøat byla dovezena Pramen: Komise EU Agra Focus, 2001, è. 2, s. 12 (Jav) Pøíležitost pro export amerického hovìzího masa Prezident U.S. Meat Export Federation uvedl, že pøibližnì 40 zemí pøestalo nakupovat hovìzí maso v zemích EU v dùsledku výskytu BSE ve stádech skotu v Evropì a otevírá se tak tržní pøíležitost pro t hovìzího masa z USA. Dále øíká, že se v Evropì po zavedení programu hromadné likvidace starších kusù skotu v zájmu likvidace BSE brzy projeví nedostatek hovìzího masa a otevøe se další tržní pøíležitost pro výrobce tohoto masa v USA. USA mohou být dodavatelem hovìzího masa do zemí, které již nenakupují v EU; množství nabízeného produktu na tomto úseku pøedstavuje asi % z exportù hovìzího z USA v roce 2000.

11 Poznatky Geneticky modifikovaná sója ano èi ne? Snad k nejvíce diskutované otázce pøi pìstování sóji patøí geneticky modifikované odrùdy sóji. Pøístup amerických, kanadských a nìkterých dalších, napø. argentinských pìstitelù, distributorù, odborníkù i konzumentù sóji se znaènì liší od evropského od zpracovatelù po spotøebitele, vèetnì legislativy rùzných zemí a EU. Problémem pro vývozce hovìzího masa z USA mohou být zvýšené požadavky mezinárodních trhù na ovìøení pùvodu jateèného zvíøete a potvrzení nezávadnosti potraviny. Odvìtví výroby hovìzího masa má v souèasnosti omezené možnosti vyhovìt tìmto požadavkùm a hodlá zavést identifikaci zvíøat na národní úrovni. V souèasnosti však existují v USA spoleènosti, které jsou zdrojem hovìzího masa vyrobeného v rámci Programu USDA pro výkrm skotu bez užití hormonálních stimulátorù rùstu, v nìmž mùže být zjištìn a ovìøen pùvod produktu až na úroveò farmy. Program vznikl jako odezva na zákaz EU používat hormonální rùstové stimulátory a maso ovìøené jako vyrobené bez použití hormonálních pøípravkù se nyní vyváží do EU. Podle prezidenta U.S. Meat Export Federation lze oèekávat další zvyšování poptávky po americkém hovìzím mase, jelikož zásoby hovìzího v EU se stále snižují a zemì, v nichž platí pravidla pro identifikaci zvíøat a spotøebitelé upøednostòují výrobky se známým pùvodem, hledají náhradu za hovìzí z EU. Feedstuffs, 73, 2000, è. 6, s. 4 (Sch) Také u nás již nabízejí odbìr semen sóji nìkteré firmy, napø. ALTIS Kolín s. r. o., avšak s podmínkou (odbìrateli jejích produktù ze sóji jsou mj. i firmy Nestlé a Danone), že pocházejí z odrùd, které nebyly získány metodami genetického inženýrství. O dùvodech odmítání tìchto odrùd bylo publikováno i u nás již více zpráv, proto bude zajímavé dozvìdìt se více i z druhé strany. Americký odborník, zástupce Americké asociace pro sóju (American Soybean Association ASA) v Bruselu, objasòuje ve svém pøíspìvku, proè ASA podporuje transgenní sóju. Tento autor uvádí mimo jiné i zajímavou skuteènost. Genetické modifikace, nazývané také genetické manipulace, nejsou nic nového. Již v 19. století došel geniální šlechtitel Gregor Mendel v roce 1885 k závìru, že urèité, pouhým okem nezbadatelné èástice pøedávají urèité znaky (vlastnosti) z generace na generaci. A bylo to v roce 1973, kdy vìdci poprvé pøenesli gen (specifickou oddìlenou èást DNA) z jednoho organismu do druhého. Farmáøi v USA, stejnì jako všude na svìtì, vítají nové technologie, zejména ty, které vedou k prùkaznému zvýšení pøíjmù. Kolem roku 1986 se zemìdìlský prùmysl zabýval získáním rostlin sóji rezistentních k herbicidùm využitím biotechnologických metod. V roce 1994 dalo schválení jak americké ministerstvo zemìdìlství (USDA), tak ministerstvo pro potraviny a léèiva (FDA), o rok pozdìji také Agentura pro ochranu životního prostøedí (EPA). Po stovkách testù pokrývajících prakticky veškeré aspekty nové technologie byla tato nová sója pøipravena pro komerèní využití v USA. V roce 1996 bylo první osivo získané tímto postupem, Roundup Ready Soybeans, vyseto pro komerèní úèely. Americký prùmysl pøitom chápal že Evropa, jako nejvýznamnìjší dovozce sóji a jejích produktù, potøebuje rovnìž schválit tyto produkty nové technologie. To se také stalo. Nový produkt byl pøedložen Velké Británii k pøezkoušení. V dubnu 1996 vydává pøíslušný výbor EU rozhodnutí 96/281/EC a posléze udìluje i souhlas pro tržní využití. Avšak navzdory tomu nebyla tato záležitost dovedena do konce. Vzhledem k tomu, že se otázky nezávadnosti z hlediska výživy a životního prostøedí staly v Evropì pøedmìtem tak rozsáhlé diskuse, mùže být užiteèná krátká pøehledná informace o systému schvalování a zodpovìdných institucí v USA. Pøíslušný úsek ministerstva zemìdìlství USA (Animal and Plant Health Inspection Agency APHIS) nese plnou zodpovìdnost za to, že nové odrùdy nepøedstavují žádné riziko pro životní prostøedí. Reguluje veškerý pohyb mezi státy, dovozy a polní testy mj. i rostlin získaných metodami genového inženýrství. Ministerstvo pro potraviny a léèiva (Food and Drug Administration FDA) zodpovídá mj. i za to, že obyvatelstvo je zásobeno potravinami nezávadnými pro lidské zdraví. Agentura pro ochranu životního prostøedí (EPA) schvaluje pesticidy i odrùdy získané metodami genového inženýrství s tím, aby zajistila vždy ochranu lidí i životního prostøedí. Urèuje rovnìž povo- 11 lené limity reziduí pesticidù v plodinách.

12 Poznatky Souèasný stav v USA a v Evropì Ameriètí farmáøi rychle pøijali tuto novou technologii a plochy geneticky modifikované sóji se od roku 1996 rychle zvyšovaly. Podle zpráv v americkém odborném tisku tento trend pokraèuje i nadále. V Argentinì byla nová technologie akceptována snad ještì rychleji. Na druhé stranì by se zdálo, že v Evropì už je málo co dodat k informacím, které již existují díky mimoøádné publicitì vìnované Roundup Ready sóje a dalším geneticky modifikovaným produktùm. Avšak v mnohých rozhovorech s širokou veøejností americký odborník pozoroval, že mnohým lidem není jasné, co dobrého pøi takovém množství údajných rizik této nové technologie vidí ameriètí farmáøi jako pøínos. V následující èásti pøíspìvku proto uvádí americký odborník pøínosy, které umožòuje využití geneticky modifikovaných plodin, v tomto pøípadì sóji. Systém hospodaøení Nová, ke glyphosatu (úèinná látka herbicidu Roundup) tolerantní sója umožòuje farmáøi hospodaøit lépe než dosud, kdy musel použít více aplikací rùzných herbicidù. Nyní mùže uskuteènit aplikaci v optimálním termínu. Na regulaci plevelù je nyní zapotøebí ménì hodin, ménì strojù a ménì energie. Životní prostøedí Pøedevším se s tak úèinným pøípravkem proti plevelùm snižuje celková potøeba aplikací herbicidù. Není již zapotøebí uskuteèòovat více aplikací rùzných druhù herbicidù. Navíc, lepší potlaèování plevelù znamená mj. i ménì plevelù ve sklízené plodinì. Tím se snižují problémy zahrnující potenciální toxicitu v dùsledku kontaminace. Pìstování Roundup Ready sóji umožòuje využít minimalizaèních systémù zpracování pùdy, popø. bezorebných technologií. Tyto postupy omezují erozi a smyv pùdy. Odhadem by do roku 2020 bylo tìmito postupy ochránìno asi 37 mil. t cenné vrchní vrstvy pùdy. Omezení prací na poli ušetøí 33 litrù paliva na hektar, což znamená omezení úniku uhlíku ( tun v období do roku 2020 ) do atmosféry v podobì oxidu uhlièitého. Pìstitelé již také zaznamenali zvýšení poètu ptactva a drobné fauny díky tomu, že pùda zùstává více v klidu. Kombinace minimalizaèních nebo bezorebných systémù a jedné aplikace herbicidù znamenají i úsporu fosilních paliv. Na rozdíl od mnoha jiných herbicidù se gyphosat rychle odbourává a nezanechává proto rezidua v pùdì ani v podzemních vodách. Ekonomika Stejnì jako zemìdìlci na celém svìtì, usilují i ameriètí pìstitelé o maximální produkci s minimálními náklady. Z èetných studií vìnovaných úsporám díky pìstování Roundup Ready sóji vyplynulo, že úspora mùže èinit 14,00 30,00 USD na hektar (po odeètení vysokých nákladù na osivo). Pìstitelé sóji se rozhodli rychle pro pìstování Roundup Ready sóji a jistì by využívali i další slibnou geneticky modifikovanou produkci, pokud by ji pøíznivì pøijaly i spotøebitelé ve svìtì. Pokraèující debaty o její nezávadnosti, zejména v Evropì, však výraznì brzdí pokrok. Závìrem lze shrnout: První generace geneticky modifikovaných plodin nabízí výhody nižších nákladù pro pìstitele, avšak žádné zøetelné výhody pro konzumenty. Také tato skuteènost jistì pøispìla k diskusím. GM-odrùdy byly chápány jako pøínos jen pro producenty. Další generace genetických modifikací by se však již mìla týkat vlastností, které budou zvyšovat hodnotu produktu a mohly by proto být lépe pøijímány i konzumenty. Obecnì budou zamìøeny na zlepšení výživné hodnoty a zpracovatelských vlastností. Bude to mj. vyšší obsah tuku sója s obsahem oleje nad 80 % ve srovnání s 23 % u tradièních odrùd. Tento produkt bude rovnìž zdravìjší díky nižšímu obsahu nasycených mastných kyselin proti tradièním odrùdám (33 %), má mít 12

13 Poznatky Možnosti regulace pýru plazivého Zemìdìlství v mnoha zemích Evropy se již po staletí potýká s problémy zpùsobenými zaplevelením pozemkù jedním z nejvýznamnìjších vytrvalých plevelù pýrem plazivým. Ztráty na výnosech, k nimž dochází v dùsledku zaplevelení zemìdìlských ploch pýrem plazivým, lze omezit nejen dodržováním pravidel støídání plodin a vhodnou technologií zpracování pùdy, ale pøedevším aplikací úèinných herbicidù (napø. Roundupu). i vyšší obsah napø. škrobu, sacharózy a lepku, ale i lyzinu a lepší vlastnosti pro prùmyslové zpracování. Rozhodnutí pøed výsevem: pìstovat geneticky modifikovanou (GM) sóju nebo tradièní odrùdy touto otázkou se zabývá èlánek kanadských odborníkù. I když se jejich závìry týkají podmínek v Kanadì, pøesto mohou posloužit i našim pìstitelùm pro orientaci v dané situaci. Chcete pìstovat geneticky modifikované odrùdy sóji? Jestliže ano, jste si jisti jejich odbytem? Tuto dvojici otázek si musí vyøešit každý pìstitel. Koncem roku 2000 se konalo v Ontariu setkání všech, jichž se tato problematika týká, s cílem probrat vše, co s danou otázkou souvisí. Úèastníky tohoto setkání byly státní i soukromí šlechtitelé, zástupci obchodu s osivem, zpracovatelé sóji z Ontaria, distributoøi semen a krmiv, vývozci a reprezentanti obou vlád (provinciální i federální). Pøestože se toto fórum zabývalo více problémy, zásadní závìry pro rozhodování pìstitelù pro následující sezonu jsou tyto: 1. Dva nejvìtší zpracovatelé sóji v Ontariu (ADM a CanAmera) bu dou v následující sezonì i nadále pøijímat sóju jak z geneticky mo difikovaných, tak tradièních odrùd. 2. Pro pìstitele je dùležité se domluvit s pøíslušným dealerem o podmínkách pro odbìr sóji (modifikovaná nebo nemodifikovaná). Nìkteøí dealeøi se mohou rozhodnout pro oznaèení urèitých zaøízení jako prostých modifikované sóji a mohou poskytovat prémie za urèité nemodifikované odrùdy. 3. Trh se vyvíjí ve prospìch nemodifikovaných odrùd sóji. 4. Závìrem nejspíše nejdùležitìjší: každý producent sóji na základì své vlastní situace musí ohodnotit náklady a zisk z GM sóji. Je zcela nepochybné, že využívání sóji rezistentní vùèi herbicidùm je vynikajícím nástrojem v jeho pìstitelském systému. Pøesto je však opravdu nutné zvážit, zda pìstování právì tìchto odrùd je ekonomicky nejvýhodnìjší variantou, danou mírou zaplevelení pozemku a zvoleným zpùsobem hospodaøení (tradièní, minimalizaèní, bezorebné systémy hospodaøení na pùdì apod.). Zkušenostem s pìstováním sóji v zahranièí i v Èeské republice je vzhledem ke stoupajícímu zájmu o tuto plodinu vìnována samostatná publikace (Zemìdìlské informace è. 19/2001), doplnìná pøehledem použitých odborných pramenù. (FA) Již nìkolik let je možné pozorovat vyšší intenzitu zaplevelení pozemkù tímto nebezpeèným plevelem. Dùvodem toho je vìtší zastoupení obilovin v osevním sledu, minimální technologie zpracování pùdy a také èasté uvádìní ploch do klidu bez aktivního zazelenìní. Konkurence v pøíjmu živin a vody Pýr plazivý má vysoké nároky na vodu a živiny a vysokou konkurenèní schopnost. Tato plevelná rostlina se rozmnožuje pøedevším vegetativnì pomocí oddenkù. Jediný segment mùže v prùbìhu roku zamoøit až 10 m 2 pùdy. Pøi silném zaplevelení mùže hmotnost biomasy oddenkù dosahovat až 16 t. ha 1. Na délku by toto množství pøedstavovalo až 4000 km oddenkù na hektar. To svìdèí o významu hubení pýru v rámci strategie ochrany rostlin. Pøitom za práh škodlivosti je považováno již 15 oddenkù na m 2. Likvidace by mìla být zahájena vèas, a to nejen proto, že v dùsledku konkurence o vodu a živiny dochází ke znaèným ztrátám na výnosech pìstovaných plodin, ale také proto, že pýr je hostitelskou rostlinou nìkterých škùdcù a fytopatogenních hub (napø. houby Gaeumannomyces graminis pùvodce èernání pat stébel). Navíc dochází ke snížení kvality sklízeného produktu. Kromì toho vznikají další náklady a problémy pøi sklizni v dùsledku obrùstání pýru. Roundup Ultra osvìdèený pøípravek Nìkolikaleté zkušenosti z praxe dokládají, že aplikací herbicidu Roundup Ultra lze dosáhnout likvidace pýru jednoduchým, nenákladným a spolehlivým zpùsobem. Nìmeètí odborníci doporuèují cílenou apli- 13

14 Poznatky Bažanka roèní problematický plevel v porostech cukrovky Již nìkolik let se bažanka roèní vyskytuje na hlinitých a sprašových pùdách v øepaøských výrobních oblastech ve zvýšené míøe. Pøíèinou tohoto jevu jsou napø. zmìny ve zpracování pùdy a hnojení, jednostranné osevní postupy a vliv selektivních herbicidù. kaci tohoto pøípravku již pøi nízké intenzitì zaplevelení. Významnou roli však hraje rùstová fáze pýru. Registrace v mnoha plodinách, ekologické pøednosti a úèinnost tohoto pøípravku proti pýru a vytrvalým polním plevelùm vede k jeho výraznému prosazování na trhu. Monitor nový pøípravek proti pýru plazivému Pìstitelùm pšenice je nyní novì k dispozici herbicid Monitor s velmi dobrým úèinkem proti pýru plazivému. Tento pøípravek je však možné použít také proti sveøepùm, chundelce metlici, lipnicovitým, výdrolu jeèmene, svízeli pøítule, heømánkùm a dalším plevelùm. Zvláštností pøípravku Monitor je možnost ošetøení pšenice v rané fázi rùstu. V dùsledku toho lze zabránit ztrátám na výnosech již v roce aplikace. Výsledky pokusù ukázaly, že díky aplikaci tohoto pøípravku vzrostl výnos pøi støedním zaplevelení o jednu ètvrtinu proti neošetøené kontrole. Monitor je mísitelný se všemi na trhu bìžnými fungicidy a s regulátory rùstu na bázi CCC. S tímto pøípravkem je možné kombinovat také graminicidy (napø. proti psárce polní a ovsu hluchému) a celou øadu dalších herbicidù. Rovnìž aplikace v roztoku ledku amonného je možná. Monitor a Roundup Ultra se doplòují. Pro úspìšné potlaèování pýru v prùbìhu celého roku lze doporuèit jarní aplikaci herbicidu Monitor v kombinaci s ošetøením pøed sklizní, popø. na strništì pøípravkem Roundup Ultra. Pokusy a zkušenosti z praxe dokládají, že oba tyto pøípravky se díky svému systemickému úèinku ideálnì doplòují. Getreide Magazin, 7, 2001, è. 1, s (DK) Bažanka roèní vytváøí velké množství semen, která mohou pøežívat v pùdì pøibližnì 10 let. Semena klíèí zpravidla pozdì na jaøe v období, kdy jsou teploty a vlhkost obzvláštì pøíznivé. Na stanovištích s lehce záhøevnou pùdou vzchází bažanka roèní døíve než na chladnìjších hlinitých pùdách nebo parahnìdozemích. Za pøíznivých podmínek však mùže vzcházet od kvìtna do øíjna vyskytuje se tedy v rùzných rùstových fázích v porostech cukrovky po celý rok. Malé rostliny cukrovky jsou v dùsledku vyšších nárokù na teplotu a živiny ménì konkurenceschopné než intenzivnì rostoucí plevel. Ten záhy pøerùstá cukrovku a rychle vytváøí témìø souvislý porost. Rostliny cukrovky reagují na konkurenci plevelù nejcitlivìji v rùstové fázi 4 6 pravých listù a zaplevelení cukrovky v této fázi rùstu pak mùže vést k trvalým škodám. Vzhledem k tomu, že bažanka vzchází po celou vegetaèní dobu, je zde velké nebezpeèí pozdního zaplevelení. Tento problém mùže být ještì výraznìjší, pokud se v dùsledku nedostatku vody nebo napadení cukrovky háïátky uvolní zapojení øádkù, což umožní novou vlnu vzcházení tohoto plevele. Pozorování z posledních let rovnìž dokládají, že pøi pøímém výsevu cukrovky vzchází ménì bažanky. Pøíèinou toho by mohlo být i to, že povrch pùdy je v dùsledku srážek utužen, což ztìžuje vzcházení tohoto plevele. Na plochách se silným výskytem bažanky roèní je možné zvážit tradièní zpracování pùdy jako pøípadné øešení tohoto problému. Protože nový pøípravek, který by bažanku roèní již pøi klíèení trvale potlaèoval, není v souèasné dobì k dispozici, je k dosažení co nejlepšího úèinku nutné zkoušet dostupné pøípravky, pøípadnì jejich kombinace. Jako osvìdèené kombinace se ukázaly Betanal Progress nebo Powertwin + Debut (v dávce g.ha 1 ) + adjuvant (0,25 l.ha 1 ). U pøípravku Debut se pøitom prokázalo, že vykazuje dostateènou úèinnost nejen pøi klíèení plevele, ale i v rùstové fázi prvních pravých listù. Bažanka roèní, ale i další plevele reagují na pøípravek Debut úplnì jinak než na ostatní herbicidy do cukrovky. Debut zastavuje do nìkolika hodin veškerý další rùst plevelných rostlin. Rostliny jsou zkroucené, zbarvené do žluta až do èervena. Proces odumírání rostlin však mùže trvat dnù. To mùže v praxi vést k pochybnostem, zda byla aplikace úèinná, a èasto následuje další ošetøení, které však vìtšinou nemá smysl. Podle názoru nìmeckých odborníkù je proto vhodnìjší poèkat, dokud není naprosto jisté, že silnì poškoze- 14 né rostliny bažanky roèní již nebudou pokraèovat v rùstu. Top Agrar, 2001, è. 2, s (DK)

15 Zpracování krve a výroba krevních derivátù Krevní deriváty se ve velké míøe užívají po celém svìtì. Roènì je v 50 zemích svìta krmeno 200 mil. prasat v prùmìru 150 g krevní plazmy. V posledních 15 letech nebyly ani pøi zvýšeném využití hlášeny zdravotní problémy, ale naopak se v mnoha pøípadech zjistilo po užití plazmy jako krmného pøídavku zlepšení zdravotního stavu zvíøat. Do norem NRC (1998) a FEDNA (1999) byla plazma zahrnuta jako krmná složka. Poznatky U krve se sleduje možnost pøenosu bakteriálních a virových nemocí. Nejbìžnìjším kritériem bakteriálního zneèistìní je celkový poèet bakterií, enterobakterií a salmonel ve vzorku o hmotnosti 25 g. Virologickými studiemi se zjistilo, že postupem sprejového sušení pøi výrobì derivátù se nièí infekènost viru Pseudorabies, PRRS a parvovirù. Krev, podobnì jako mléko, je málo rizikovým materiálem pro pøenos spongiformních encefalopatií vèetnì BSE. U živých a živì narozených zvíøat, která prošla pøed porážkou kontrolou a pocházejí z oblastí, ve kterých není omezení pohybu zvíøat z dùvodu BSE, existuje malé riziko infekce. U skotu se navíc doporuèuje zabití tak, aby nedošlo k proražení lebeèní dutiny. Pokud se týká dioxinù, byla v roce 1999 provedena analýza evropské krevní plazmy a v žádné várce nebyl zjištìn obsah PCB. Vzhledem k tomu, že se dioxiny akumulují v tuku a krev (i sušená) má nízký obsah tuku, je riziko malé. Smìrnice Evropské unie 90/667/EU uvádí pravidla pro použití a zpracování živoèišného odpadu, obchodování s ním a prevenci patogenù v krmivech živoèišného pùvodu. Smìrnice klasifikuje krev následovnì: Krev s nízkým rizikem pochází od zdravých zvíøat, u nichž byla pøed zabitím provedena úøední kontrola a nebyly zjištìny žádné vážné pøenosné nemoci lidí nebo zvíøat; tato krev mùže být užita jako živoèišné krmivo. Krev s vysokým rizikem pochází od zvíøat, která pøed zabitím neprošla zdravotní kontrolou nebo je ze zvíøat trpících závažnou pøenosnou nemocí na lidi nebo zvíøata. Krev musí být zlikvidována ve spalovnì nebo zpracována pøi teplotì 135 C, tlaku 3 atm po dobu 20 minut. Nejvýznamnìjším odvìtvím užívajícím krevní deriváty (hlavnì jako želatinaèní èinidlo v masech a jako pøirozená barviva) je potravináøský prùmysl. Ve vlhkých krmivech pro domácí mazlíèky jsou užívány jako želatinátory a èinidla zadržující vodu a jsou složkou suchých krmiv. Nejvìtší rùst ve využití krevních derivátù vykazuje krmiváøský prùmysl, hlavnì pøi výrobì krmiv pro prasata. Dále se výrobky z krve využívají jako náhražky kolostra, hnojivo, v kosmetickém prùmyslu (jako želírující a pìnící èinidlo), v diagnostice (bovinní sérový albumin a imunoglobuliny), v papírenském prùmyslu (klih) a v biotechnologických postupech (reagens). Pøi zpracování krve a výrobì krevních derivátù se klade dùraz pøedevším na nezávadnost tìchto produktù. Krev se získává na jatkách v hygienických podmínkách ze zvíøat, která prošla veterinární kontrolou a mají potvrzený zdravotní stav. Automatickým zaøízením se do krve pøidávají antikoagulanty citráty a fosforeènany. Krev se ihned chladí na teplotu 4 C a shromažïuje se v nerezových nádržích; nepøetržitì se míchá a pøechází do izotermického nerezového pøepravního zaøízení, v nìmž se pøepravuje do zpracovatelského podniku. Pøepravní zaøízení se užívá jen pro pøevoz krve a je pravidelnì automaticky èištìno systémem CIP. Bezprostøednì po pøevozu do zpracovatelského podniku se provádí kontrola kvality (QC Quality Control) a test zaruèené kvality (QA Quality Assurance); zjiš uje se teplota, barva, ph a srážení; otestovaná krev mùže být buï vyskladnìna, nebo v pøípadì, že neprojde testy QC a QA, je využita v jiném zaøízení na výrobu krevní mouèky a zpracována v dávkovém systému pøi teplotì 133 C po dobu 20 minut pøi tlaku 3 atm, nebo v nepøetržitém systému pøi teplotì 100 C po dobu 150 minut. Po vyskladnìní prochází krev uzavøeným systémem do chladicích a míchacích nerezových tankù a dále se zrpacovává odstøeïováním a sprejovým sušením. Z hlediska nezávadnosti koneèného produktu je významné, že se krev (vèetnì výrobkù) od získání na jatkách až do koneèného produktu pohybuje vždy v uzavøeném systému jen s dvojím pøevozem první na jatkách z tanku do pøevozního zaøízení a druhý z pøevozního zaøízení do zpracovatelského podniku. Feed Tech, 4, 2000, è. 8, s (Sch) 15

16 Nová technologie pro využití vajeèných skoøápek Poznatky Reakce rùzných genotypù prasat na stres Vývoj imunity brojlerù vùèi kokcidióze v závislosti na léèebném programu a podestýlce Zástupce firmy Cutler Egg Products Inc. informoval Mezinárodní výbor pro vejce o možnosti øešení problému s odpadními vajeènými skoøápkami. Navrhovaná technologie umožòuje kompletní separaci membrán od skoøápek bez narušení významných vlastností obou složek. K oddìlení membrán a skoøápek dochází pøed zahøíváním a umožòuje opìtné využití % vedlejšího produktu. Vzhledem k tomu, že vajeèné skoøápky obsahují pøibližnì 98 % èistého uhlièitanu vápenatého, má jejich recyklace velký význam pro výrobu rùzných produktù, jako jsou zubní pasty, barvy, papír a další. Vajeèné membrány jsou vzhledem k obsahu tøí typù kolagenu využitelné napø. v plastické chirurgii, pøi výrobì krémù a kolagenových injekcí; nacházejí uplatnìní i v potravináøském prùmyslu (obal párkù). Pro dokonalé využití navržené technologie a získávání kvalitního výrobku za vyrovnanou cenu je dùležitá stálá dodávka vajeèných skoøápek, která pøedpokládá vznik joint venture spoleènosti, která bude mít licence a bude obchodovat s veškerými výrobky ze skoøápek a membrán. Zatím vznikla spoleènost Ovogen s jedním úøadem v USA a dalším plánovaným ve V. Británii. Další informace lze získat na internetu na adrese: World Poultry, 16, 2000, è. 1, s. 33 (Sch) Na univerzitì v Purdue provedli pro National Pork Producers Council studii zabývající se vlivem stresu (stimulovaným po zabití elektrickým proudem) a genotypu na kvalitu vepøového masa u halotan negativních prasat. Studie mìla ovìøit reakci rùzných genotypù jateèných prasat se stejnou schopností rùstu svaloviny na stres vyvolaný krátce po zabití a jejich schopnost tvorby kvalitního masa. V pokuse elektricky stimulovali v rùznou dobu po zabití 150 jateèných tìl prasat tøí genetických linií, shodných v osvalení a složení tìla. První genetickou linii tvoøili køíženci po otcích køížencích na koneèné pozici a matkách plemene landrace, druhou linii køíženci po otcích duroc x velké bílé a prasnicích yorkshire x landrace a tøetí linii køíženci po kancích duroc a prasnicích yorkshire x duroc x landrace. Jateèná tìla byla stimulovaná elektrickým proudem (13 pulzù) pøi 100 V po dobu 15 minut, 100 V po dobu 25 minut, 200 V po dobu 15 minut nebo 200 V po dobu 25 minut. Vzorky masa byly odebrány na pozici 10. žebra 24 hodin po zabití a hodnotila se ztráta vody vykapáním, barva, tuhost a mramorování. Ukázalo se, že stimulace elektrickým proudem ovlivòuje hodnotu ph a teplotu svalu. Jednotlivé genotypy vykazovaly rozdílnou reakci na stimulaci elektrickým proudem a podle výzkumníkù jsou nìkteré genotypy na tento podnìt citlivìjší a z hlediska kvality masa výsledky zpochybòují oprávnìnost rozsáhlého využívání elektrického omraèování ve vìtšinì jateckých provozù v USA. Nat. Hog Fmr, 45, 2000, è. 12, s. 32 (Sch) Získání imunity vùèi kokcidióze zpùsobované druhem Eimeria u brojlerù chovaných na nové nebo použité podestýlce pøi užití rùzných antikokcidiálních léèebných programù bylo studováno výzkumnými pracovníky organizace Department of Poultry Science na univerzitì v Kansasu. Tyto programy zahrnovaly jednoduchý antikokcidiální lék (buï syntetický, nebo ionofor) ve starteru a krmivu pro rostoucí brojlery nebo kyvadlový program obsahující syntetický lék následovaný ionoforem nebo naopak. Žádný z léèebných programù nezabránil množení kokcidií (to bylo dokázáno výskytem oocyst ve støevech testovaných brojlerù a v podestýlce). Brojleøi byli stimulováni každý týden smìsí E. maxima, E. acervulina a E. tenella, aby se urèilo, zda se u nich vyvinula imunita. Brojleøi odchovaní bez použití léèebných prostøedkù na staré podestýlce si vyvinuli ochrannou imunitu v pìti týdnech, ale brojlerùm chovaným na nové podestýlce to trvalo sedm týdnù. Kromì tìch, kteøí dostávali ionofor následovaný syntetickým lékem, si všechny skupiny léèených brojlerù vyvinuly imunitu do sedmi týdnù bez ohledu na užitý léèebný program a bez ohledu na to, zda byli ustájeni na nové nebo na staré podestýlce. Imunita proti E. maxima byla získána rychleji než imunita proti dalším dvìma testovaným druhùm. 16 Poultry Digest, 59, 2000, è. 5, s. 8

17 Genetická selekce nosnic na snížení osteoporózy Poznatky Zlatá medaile pro kance-robota Omega-3 mastné kyseliny v lidské výživì Podle zprávy pracovníkù výzkumného ústavu Roslin Institute ve Skotsku mùže být osteoporóza u nosnic chovaných v klecích ovlivnìna výživou a genetickou selekcí. Syndrom osteoporózy je charakterizován progresivní ztrátou strukturované kosti bìhem snáškového období. Jedna z nejdùležitìjších pøíèin ztráty kosti je vysoká míra vkládání vápníku do vajeèných skoøápek spolu se zvyšující se produkcí vajec. Struktura kostí slábne s vyèerpáváním vápníku z kostního základu. Autoøi tvrdí, že výskyt osteoporózy mùže pomoci snížit nutrièní program. Za prvé navrhují dodávání zvláštního zdroje vápníku kuøicím. Za druhé doporuèují zvýšení obsahu vápníku v krmné dávce a využívání svìtelných programù. Také tvrdí, že další praktická øešení mùže poskytnout genetika. Autoøi uvádìjí, že po tøech generacích selekce na zvýšenou pevnost kostí se snížil výskyt pøípadù øídnutí kostí o % v komerèních chovných podmínkách a v rùzných systémech ustájení. Autoøi nediskutovali o tom, jak by genetická selekce mohla ovlivnit produkci vajec a další charakteristiky užitkovosti. Poultry Digest, 59, 2000, è. 5, s První kanec-robot na svìtì byl vystaven na výstavì EuroTier 2000 v Hannoveru v Nìmecku a získal jednu ze tøí zlatých medailí, udìlených v regulérní soutìži uskuteènìné organizátory výstavy hospodáøských zvíøat Innovations for livestock producers. Ta odmìòuje ty výrobky a technologie, které zlepšují produktivitu práce, zvyšují produkci pøi snižování nákladù a zlepšují zdraví zvíøat. Model kance v životní velikosti Scippy je urèen k tomu, aby køižoval chodbami stájí pro prasnice a pøitom vysílal sexuálnì stimulující chrochtání a pach. To pøivádí prasnice do správné nálady a povzbuzuje je k øíji pro umìlou inseminaci. Ale na rozdíl od skuteèného kance robot Scippy nepotøebuje krmení, neprodukuje hnùj a nemusí chodit pravidelnì spát. Scippy je pohánìn baterií. Fotoelektrické buòky na jeho pøedku i zádi zjistí, kdy dosáhne konce ulièky, ve kterém bodì se má otoèit a pak putovat zpìt kolem prasnic. Pach pochází z aerosolu syntetického sexuálního pachu, který je rozprašován horizontálnì každých pìt sekund nebo ménì èasto, podle potøeby. Nahrané kanèí chrochtání je vydáváno nepøetržitì. Baterie vydrží 30 hodin. Výrobce (holandská spoleènost Schippers) tvrdí, že nìkolikamìsíèní zkoušky na farmách v Holandsku prokázaly zlepšení užitkovosti o více než jedno sele na prasnici díky vyššímu procentu oplodnìní. Spoleènost Schippers prodala v prvních tøech mìsících v Holandsku okolo 120 robotù Scippy v cenì 1300 liber za kus. Farmers Weekly, 133, 2000, è. 20, s. 44 Na mítinku sympozia organizace Poultry Science Association konaného ve Fayetville byly prezentovány dva materiály, které se zabývaly významem omega-3 mastných kyselin pro lidské zdraví. První materiál Dr. Simoupulose, svìtové autority v oboru lidské výživy, ukázal jak se lidská výživa a lidské požadavky zmìnily pøi vývoji od stadia lovce a sbìraèe ke stravovacím návykùm v dnešním industrializovaném svìtì. Od roku 1800 se dramaticky zvýšil pøíjem energie z tuku. Od roku 1990 vzrostl pøíjem trans-mastných kyselin pøibližnì na 10 % energie z tuku. Souèasnì s tìmito zmìnami se velmi snížil pøíjem vitaminù C a E. Také se zmìnila skladba pøíjmu tuku. Velmi se zvýšila spotøeba n-6 mastných kyselin na úkor n-3 mastných kyselin. Jak n-6, tak n-3 mastné kyseliny jsou nenasycené, ale pøíjem typu n-6 se zvýšil jako výsledek pokusù spoleènosti snížit spotøebu nasycených tukù a tím snížit hladinu sérového cholesterolu. Avšak tyto zmìny neovlivnily všechny oblasti svìta stejnì. Jsou prezentovány údaje, které ukazují, jak je pomìr n-6 mastných kyselin ku n-3 mastným kyselinám spojen s úmrtností na kardiovaskulárními choroby. Ve Spojených státech a Evropì, kde mùže být pomìr n-6 mastných kyselin ku typu n-3 až 50 : 1, je zjištìn 45% podíl úmrtnosti na kardiovaskulární choroby. V Japonsku je tento pomìr je 12 : 1 a úmrtnost na tyto choroby je 12 %. U grónských Eskymákù (kteøí jsou stále vìtšinou lovci-sbìraèi) je pomìr 1 : 1 a mortalita na kardiovaskulární choroby je pouze 7 %. Autor doporuèuje pomìr 17 mastných kyselin n-6 k n-3 ne vìtší než 2 : 1. Druhý materiál (Lewis

18 Poznatky Tøi kroky k prevenci a léèení mastitidy Vliv vlhkosti podestýlky na výskyt salmonely a escherichia coli et al.) diskutuje o problému spotøeby n-3 mastných kyselin zvláštì s ohledem na spotøebitele støedozápadu USA, kteøí mají nízkou spotøebu ryb, nejdùležitìjšího zdroje n-3 mastných kyselin. Ukazuje se, že spotøeba vajec obohacených tìmito kyselinami je schopna zvýšit pøíjem tìchto kyselin a pravdìpodobnì snížit vliv nìkterých faktorù vztahujících se ke kardiovaskulárním chorobám. Tyto materiály budou jistì pøedmìtem zájmu tìch, kteøí se zabývají produkcí vajec obohacených n-3 mastnými kyselinami nebo i jiných potravin, ve kterých jsou tyto mastné kyseliny obsaženy ve zvýšeném množství. World Poultry, 16, 2000, è. 10, s. 28 Mohla by homeopatická léèba být odpovìdí na otázky prevence a léèení obvyklých infekcí jako je mastitida? Tøi rùzné kategorie lékù a léèebných postupù proti mastitidì byly prezentovány na odborném setkání na Broomfield College ve V. Británii pracovníkem firmy Ainsworth s homeopathic farmacy, která se zabývá výrobou homeopatických veterinárních léèiv. Snadným poèáteèním krokem, který mùže snížit vysoký poèet somatických bunìk v mléce krav, je využití nosody. Nosody jsou prostøedky vyrobené z infekèních materiálù, jako jsou bakterie mastitidy. Ty pùsobí jako vakciny a zvyšují rezistenci vùèi infekci. Kapsle prostøedku Udder Health, nosody spoleènosti Ainsworth, mùže být vložena do napájecího žlabu jednou týdnì a po poèáteèním zvýšení poèet somatických bunìk snížit. Dalším krokem je zabývat se poètem somatických bunìk u jednotlivých zvíøat. Dojnice s vysokým poètem tìchto bunìk by mìly být léèeny lokálnì pùsobícími prostøedky. Tyto léky se zamìøují na specifické problémy a jsou užívány u celkovì zdravých zvíøat, která mají doèasné potíže. Pro chovatele nyní existuje širokospektrá léèba pro klinickou a subklinickou mastitidu. Lokální prostøedek jako Udder Care mùže být užíván spoleènì s nosodou. Podávání prostøedkù záleží na jejich formì (tablety, prášek, tekutina), ale všechny jsou úèinnì absorbovány membránami sliznic napø. ústní a nosní dutiny. Všechny prostøedky pokraèují v pùsobení i po poslední dávce a jestliže nastane zlepšení, sníží se dávky nebo se léèení zastaví. Jestliže tento prostøedek nepùsobí, pak si musí chovatel položit nìkolik otázek, napø. jaký typ mastitidy se vyskytuje, v jakém stadiu je infekce. Protože mastitida prochází tøemi stadii a každé ukazuje rozdílné pøíznaky, musí být použity odpovídající prostøedky. Pro akutní stavy, jako je napøíklad klinická mastitis, se používají se prostøedky o vyšší potenci. Aby léèba byla úèinná, je nezbytné stanovit odpovídající diagnózu. Pøitom je frekvence dávek dùležitìjší než jejich poèet. Pøípravek pro akutní pøípady mùže být poskytnut každou pùlhodinu, v ménì akutních pøípadech dvakrát až tøikrát za den. Krávy s vleklým prùbìhem mastitidy nebo krávy v celkovì nedobrém stavu jsou léèeny konstituèními zdravotními prostøedky. Tyto koncentráty se zamìøují na celý organismus zvíøete, na stav nemoci a na fyzický a psychický stav zvíøete. Každá kategorie zvíøete má sklon k urèitým poruchám a je léèena použitím zvláštních prostøedkù o vysoké potenci po krátké èasové období. Farmers Weekly, 133, 2000, è. 19, s. 48 Na univerzitì veterinární mediciny ve Virginii byl v roce 2000 proveden výzkum, který ukázal významný vliv vlhkosti podestýlky a aktivity vody v ní na rùst a pøežívání patogenních bakterií, bzvláštì salmonely a Escherichia coli. Bylo zjištìno, že salmonela není náhodnì nebo uniformnì rozmístìna v celém ustájovacím prostoru drùbeže, ale koncentruje se v oblastech, kde jsou pøíznivé podmínky pro její rùst a množení. To je vlhkost podestýlky (vìtší než 35 %) a vysoká aktivita vody (hodnoty A w vìtší než 90). Escherichia coli byla také koncentrována v oblastech o vysoké vlhkosti. Tyto podmínky mohou být modifikovány úpravou ventilace, a to její rychlosti, která by pøesahovala 0,5 m/s a tak zajistila dostateèné odpaøování podestýlky a snížení množství patogenù. To je významné zvláštì v oblastech s vysokou koncentrací hnoje a v místech blízkých zaøízení na vodu, kde mùže voda unikat. 18 World Poultry, 16, 2000, è. 10, s. 28

19 Extrakt z juky zlepšuje úèinnost krmiva u kuøat Živozní prostøedí Rùstové faktory v mlezivu skotu Genetická selekce nosnic se sníženou lámavosti kostí Vliv vitaminu K 3 na osteoporózu nosnic Tureètí výzkumníci uskuteènili studii, která mìla urèit vliv extraktu z rostliny Yucca schidigera s pøídavkem antibiotika zinc bacitracin nebo bez nìj v krmných dávkách na kuøata brojlerù a urèit hodnoty ph podestýlky. Výzkumníci zjistili, že krmné dávky doplnìné 60 a 120 ppm extraktu z juky neovlivnily pøírùstek tìlesné hmotnosti nebo pøíjem krmiva, ale kuøata využívala krmivo úèinnìji než kontrolní skupina. Množství abdominálního tuku bylo nižší u kuøat brojlerù krmených krmnými dávkami doplnìnými 60 a 120 ppm extraktu z juky ve srovnání s kuøaty krmenými kontrolními krmnými dávkami a krmnými dávkami s pøídavkem 60 a 120 ppm extraktu z juky a antibiotika zinc bacitracin. Výzkumníci uèinili závìr, že pøídavek 60 nebo 120 ppm extraktu z juky mùže zlepšit úèinnost krmiva a snížit množství abdominálního tuku pøi snížení hodnot ph v podestýlce. Feedstuffs, 72, 2000, è. 51, pøíloha s. 4 Rùstové faktory jsou látky velmi zajímavé pro výživu, chov zvíøat a medicínu. Jde o fyziologicky aktivní peptidy, které ovlivòují významné reakce v organismu dokonce i v malém množství. Tyto peptidy mohou podporovat zacelování ran, prùbìh bunìèného cyklu, diferenciaci bunìk nebo jejich rùst. Urèité z nich mají urèující vliv na rùst mladých zvíøat, jejich zdraví a pøírùstky. A proto se hledala metoda, jak koncentrovat tyto rùstové faktory a využít je v chovu skotu. Pracovník Federální stanice mlékaøského výzkumu v Liebefeldu ve Švýcarsku prezentoval techniky vypracované bìhem nìkolikaleté výzkumné práce, kterými by bylo možno izolovat rùstové faktory z kolostra. Tìžištì tìchto metod tkví v procesu ultrafiltrace s rovnomìrným tlakem na celou membránu. Tato velmi pøesná metoda umožòuje získat koncentrát obsahující 2 ml rùstového faktoru IGF-1 na litr. Je v souèasnosti využíván ústavem chovu hospodáøských zvíøat univerzity v Bernu. Pøíštími problémy, které nyní pøed výzkumníky stojí, jsou zvýšení koncentrace rùstových faktorù v koncentrátu a zvýšení jeho èistoty. Schweizerische Milchzeitung, 2001, è. 4, Le Laitier Romand s. 3 Výzkum prezentovaný vìdci ze skotského Roslin Institutu, pracujícími ve spolupráci se šlechtiteli nìmecké spoleènosti Lohman Tierzucht ukázal, že selekce na charakteristiky kostry by mohla vytvoøit nosnice se sníženou pravdìpodobností výskytu zlomenin kostí. Prozatímní výsledky z šesté generace selektování tento výsledek naznaèily. Dvì linie byly selektovány v opaèných smìrech na index kostí (tj. na vysoký a nízký index), kostní index (BI) zahrnující radiografickou hustotu kosti a pevnost dvou vzorkových kostí. V šesté generaci všechny složky BI ukázaly vysoce významné rozdíly mezi liniemi selektovanými na vysoký a nízký BI u obou pohlaví. Délka kostí nebyla ovlivnìna, ale tìlesná hmotnost samic v linii s vysokým BI se zvýšila asi o 100 g proti linii s nízkým BI. Avšak nejzajímavìjší byla pozorování týkající se zlomenin kostí v situaci, kdy nosnice šesté generace byly vyjímány z klecí. Aèkoli byly vyjímány z klecí opatrnì, vyskytlo se mnoho zlomenin humeru pøi mávání køídly. Avšak výskyt zlomenin v linii s vysokým BI byl nižší než jedna tøetina proti linii s nízkým BI. V linii s vysokým BI neexistovaly žádné èerstvé zlomeniny prsní kosti, ale v linii s nízkým BI se jich objevilo 8,3 %. Výskyt starých fraktur prsních kostí nebo zkroucených prsních kostí zjištìný po porážce nosnic byl sedmkrát vyšší v linii s nízkým BI. To znamená, že selekèní program pøíznivì ovlivnil škody nejen pøi odstraòování nosnic z klecí, ale bìhem celého jejich života. Tento výzkum velmi pøispívá k probíhajícímu úsilí zlepšit welfare nosnic bìhem jejich života a zvláštì bezprostøednì pøed porážkou. World Poultry, 17, 2001, è. 1, s. 25 Vývoj osteoporózy u nosnic vytváøí vážný problém welfare, protože bìhem chytání a transportu mùže velmi snadno dojít k zlomeninám kostí. Navíc kvùli pøítomnosti úlomkù kostí ve vykostìném mase dochází ke snižování kvality finálního výrobku. Výzkum skotského Roslin Institutu, který zjiš oval vliv vitaminu K3 na osteoporózu, mùže pomoci snižování jejího výskytu. Nosnicím byl v krmných 19 dávkách poskytnut doplnìk vitaminu K3 nebo kombinace vitaminu K3

20 s velkým podílem vápníku a fluoru. Kontrolní skupina tyto doplòky nedostávala. Nejrùznìjší mìøení kostí byla provedena v 15 týdnech (pøed poèetím snášky), 25 týdnech a 70 týdnech. Oba typy doplòovaných krmných dávek zvyšovaly obsah strukturální kosti v proximálním tarzometatarzu mìøený v 15 týdnech. Koncem 25. týdne byla již zaznamenána ztráta kosti, ale skupiny krmené doplòky ztrácely kostní hmotu pomaleji než kontrolní. Koncem 70. týdne skupiny krmené kombinovaným doplòkem mìly nìkteré charakteristiky kostí numericky vyšší proti kontrolním skupinám, ale ukazovaly znaènou variabilitu. Pevnost vajeèných skoøápek nebyla doplòky ovlivnìna. World Poultry, 17, 2001, è. 1, s. 25 Genetická selekce mùže ovlivnit výskyt mastitidy Poznatky Odborník na genetiku mléèného skotu z Pen State University v USA uskuteènil v roce 2000 studii s 1795 kravami, která zkoumala spojení genetických faktorù s klinickou mastitidou. Krávy byly sledovány ve dvou laktacích a byly zaznamenávány všechny pøípady mastitidy. Bylo hodnoceno celkem 283 otcù. V pokusech bylo zjištìno, že u dcer otcù, kteøí pøenášejí vysoký poèet somatických bunìk, existuje skoro dvakrát vìtší pravdìpodobnost, že budou mít mastitidu, ve srovnání s dcerami otcù, kteøí pøenášejí nízký poèet somatických bunìk. Navíc studie zjistila, že otcové, kteøí pøenášejí delší produktivní život, mìlèí vemeno, hlubší vemenní brázdu a pevnì pøipojené pøední ètvrtì vemene, mìli dcery s významnì nižším výskytem klinických pøípadù mastitidy. To potvrzuje platnost pøedpovídaných schopností pøedávat poèet somatických bunìk. Ale odborník nedoporuèuje tuto skuteènost užívat jako primární selekèní nástroj, ale jako jednu charakteristiku v indexu a ponechat si všechny charakteristiky v perspektivì. Dairy Herd Management, 37, 2000, è. 12, s. 8 Traktory Landini øady Ghibli Tyto traktory se v roce 2000 objevovaly témìø na každé významné výstavì. Nahrazují výkonnìjší øadu 80, která byla uvedena pøed deseti lety, a vyplòují výkonovou mezeru mezi modely Globus a Mythos. Uspoøádání koncových pøevodù Traktor Landini Ghibli Modely DT80, DT90 a DT100 mají výkony 57, 65 a 68 kw. Modely Ghibli mají stejnou pøevodovku a zadní nápravu jako modely øady 80, ale jsou vybaveny jinou kabinou a kapotou, která kopíruje trend designu moderních traktorù. Traktory Ghibli jsou pohánìny motory Perkins øady , vyvíjejícími maximální toèivý moment pøi 1400 ot.min -1. Mají spalovací komoru Quadram napomáhající dobrému spalování paliva pøi nižším obsahu škodlivin ve výfukových plynech. Výkon se pøenáší jednou ze tøí volitelných mechanických pøevodovek reverzaèní plus plazivé a pro vyšší rychlosti nebo redukované, celkem 24 pøevodových stupòù pro jízdu dopøedu a 12 pro jízdu zpìt. Standardní pøevodovka pro vyšší rychlosti nabízí až 40 km.h -1, zatímco pøevodovka s redukovanými rychlostmi umožòuje velmi pomalou jízdu již od 0,3 km.h -1. Kabina nad pøevodovkou byla upravena tak, aby vyhovovala nároèným ergonomickým požadavkùm a aby poskytla prostor pro ergonomicky øešené ovládací prvky. Výhled dozadu na závìsy byl zlepšen pøesunutím nádrže na palivo z pùvodního místa pod zadním oknem smìrem dovnitø pod kabinu. Všechny traktory jsou nyní vybavovány integrálním brzdným systémem s kotouèovými brzdami vpøedu, nyní umístìnými do diferenciálu. Rozvor traktoru je pouze 2,3 m a tomu byla uzpùsobena i konstrukce koncových pøevodù traktoru. Èelní okno traktoru lze pøi nadmìrném teplu vyklápìt, tøebaže je kabina vybavena klimatizaèním zaøízením na modelu DT90 a volitelnì i na modelech DT80 a DT100. Landini se pøíkladnì stará o pohodlí øidièe. Sloupek øízení i sedadlo øidièe lze snadno nastavit podle postavy øidièe. Støešní okno ulehèuje práci øidièe s pøipevnìným èelním nakládaèem. Spouštìní motoru zaèíná postavením øadící páky do neutrální polohy. Hydraulická soustava má zubové èerpadlo dodávající 54 l oleje.min -1, tøíbodový závìs, který uzvedne 2,6 tuny a pomocí dalších dvou hydraulických zvedacích válcù uzvedne 3,7 t. Výsledek testù provedených novináøi z Farmers Weekly potvrdil vhodnost tohoto traktoru pro farmáøe se støední nebo menší výmìrou pùdy. 20