Hraboš polní jako klíčový druh hlodavce v agrocenózách. Doc. Ing. Josef Suchomel, Ph.D. doc. RNDr. Marta Heroldová, Ph.D. Mendelova univerzita v Brně

Transkript

1 Hraboš polní jako klíčový druh hlodavce v agrocenózách Doc. Ing. Josef Suchomel, Ph.D. doc. RNDr. Marta Heroldová, Ph.D. Mendelova univerzita v Brně

2 Hraboš polní (Microtus arvalis) březost dní (od 14 dní věku) rozmnož. doba i dnů počet mláďat: 1-14 (prům. 5-6) počet vrhů za rok: 3-4 (max. 7-8), plodnost samice (41) mláďat max ks/ha (2 5 let)

3 Výskyt a rozšíření hraboše polního Tougard et al. 2013; IUCN Red List 2017 Biolib 2017

4 Marta Heroldová Stanovištní preference Primární biotopy - refugia populací v období pesima - vždy vyšší početnost něž na sekundárních stanovištích - travnaté oblasti (původně), louky, půda nechaná ladem, meze, travnaté okraje polí, vojtěška, víceleté pícniny (i lesní paseky) - vyžaduje nenarušené plochy krátkostébelné vegetace!! Sekundární biotopy obilniny, řepka, luskoviny (hrách), okopaniny (mrkev), i cukrovka a brambory (při gradaci) stanoviště musí poskytnout dostatek potravy pro uspokojení energetických nároků nutných pro udržení základních tělesných funkcí, umožnit rozmnožování a poskytnout úkryt před predátory - příjem potravy je závislý na okolní teplotě od 4,4 g na den a dospělce (při 27 ⁰C) po 7,8g na den/dospělce (při O ⁰C)

5 Potravní preference až 79 různých druhů rostlin (herbivorní euryfág ) primární stanoviště louky: jetel luční, pampeliška lékařská (i 55%), trávy selektivní konzumace bylin a trav (pásy vegetace) = změna dostupnosti živin a druhového složení vegetace na loukách kvalita potravní nabídky v primárních biotopech = vyšší kvalita populace hrabošů (např. ve vojtěšce vyšší početnost i vyšší hmotnost než jinde) málo víme o využívání potravních zdrojů na sekundárních (obdělávaných) stanovištích v období jednotlivých růstových fází plodin řepka ozimá - významné náhradním stanovištěm z hlediska potravní báze (od vyklíčení až do sklizně se živí hraboši převážně listy jejich podíl postupně klesá z 90 na 50%) Jiří Skládanka Dieter TD

6 Vliv zemědělství na hraboše polního výskyt ovlivňuje: charakter a struktura krajiny, druhové složení pěstovaných plodin a konektivita jednotlivých porostů, zemědělské obhospodařování negativní vliv intenzivního zemědělství (populační dynamika, rozmnožování i migralita) těžké ztráty : orba nevýznamný vliv : sklizeň plodin, sečení travních porostů, mulčování přímý zemědělské práce nepřímý odstraňování potravní základny a vegetačního krytu (vyšší riziko napadení predátory, vyšší míra rizika a stresu při hledání potravy) Závažný dopad aplikace rodenticidů Sklenička P.

7 Vliv rodenticidů přípravky používané a registrované v EU odlišné typy, obdobná aplikace (východy z nor, požerové návnady apod. - ochrana necílových organismů) dočasný efekt snížená preference návnady, znovuosídlení ploch hrabošem (okolní neošetřené plochy, potomci přeživších zvířat) velkoplošné synchronizované zásahy (postižené plodiny, i přilehlá refugia, možnost následné aplikace) - riziko pro necílové druhy živočichů Málo je známo o tom, jakou rychlostí se populace hrabošů po aplikaci rodenticidů zotaví zdá se, že poměrně rychle. pytlonoši (Thomomys spp.) 86% ploch již po 6 měsících, rychle i krysy (Rattus spp.), hrabošík středomořský (Microtus duodecimcostatus), hraboš horský (M. montanus), hraboš Townsendův (M. townsendii) i myšice křovinná (Apodemus silvaticus) a norník rudý (Clethrionomys gareolus) Thomomys spp. Thomomys spp. M. townsendii

8 Vliv hraboše polního na agroekosystémy nezbytná součást agroekosystémů (i přes značné škody ) pozitivní: stř. a záp. Evropa složka potravy více jak 75 druhů predátorů (lasice, dravci, sovy) - p. specialisté profitují z cyklické hojnosti hrabošů zvýšeným rozmnožováním šíření rostlin, provzdušňování a mísení půdy, obohacování živinami z trusu hnízda a chodby útočiště pro drobné živočichy (drobní savci, plazi, obojživelníci, členovci) negativní: škody na zemědělských plodinách, přenos chorob na člověka a domácí zvířata predace snůšek na zemi hnízdících ptáků úbytek ohrožených druhů nepřímá hrozba úbytek hrabošů = úbytek potravy pro predátory a proto predace jiných, často i ohrožených druhů

9 Škodlivost hraboše polního v mírném pásmu již od 200 jedinců/ha (40⁰ a 60 ⁰ s.š.) přímou konzumací stonků, listů ztráta produkce, snížení kvality úrody nepřímo sekundární poškození citlivé na virové, bakteriální, houbové choroby (víceleté plodiny, ovocné dřeviny, réva vinná) vliv na pastevní chov hospodářských zvířat v průběhu gradace znehodnocování venku skladovaného krmiva nižší dojivost skotu zvýšené náklady na pěstování plodin pole znovu zaorat a osít negativní vliv zemědělských dotací pozemky ponechané ladem poškozování kabelů a zemědělských strojů poškozování okrajů silnic a hrází (stavbou nor a podzemních chodeb) poškozování plodin - TTP, víceleté pícniny (vojtěška, jetel), řepka, ozimé obiloviny během populační exploze i další plodiny (cukrovka, listová a plodová zelenina, dřeviny) významný vliv na potravinovou bezpečnost v Evropě Španělsko 2007 gradace na více jak 3 mil ha půdy, rodenticidy aplikovány na více jak 1 mil. ha (náklady 15 mil EUR, kompenzace 9 mil EUR); Polsko úbytek produkce 0,2-6,4% = ztráty příjmu zemědělců 0,5-16% ČR - lokální ztráty řepka až 80%, pastviny, obilniny až 100%! = nejzávažnější druh obratlovce škodícího v evropském zemědělství!!!

10 Ochrana proti hrabošům v evropském zemědělství - rodenticidy - možnost aplikace ve velkém měřítku, relativně levné a dostupné (např. Německo a VB 2000 tun ročně) - agrotechnické zásahy orba - odstraňování vegetace TTP, víceleté pícniny snižuje početnost hlavně v refugiích populací - s využitím vysokých teplot (pálení, horká pára, horká voda), - mechanické (kosení, pastva) - chemické (herbicidy) - není znám vliv herbicidů na populace hraboše polního podle studií jiných druhů drobných savců bude ale pramalý = vše nežádoucí účinky na jiné organismy - biologická kontrola predátoři, parazité, patogeny omezené využití Hraboš polní = stále významný škůdce v zemědělství!!!

11 Škody v zemědělství Hraboš poškozuje porosty obilnin konzumací zelené biomasy i zahrnováním výhrabky při hloubení nor.

12 Při vyšších populačních hladinách dovede hraboš zničit značnou část úrody obilnin.

13 Myšice malooká je hojná v obilných polích JM. Pří konzumaci obilí odkusuje jen klásek který konzumuje na zemi a nebo si ho odnáší do zásoby. Konzumace klásku myšicí křovinnou vypadá podobně. Hraboš většinou konzumuje klásek v úkrytu nory.

14 Vojtěška je v průběhu vegetační doby poškozována okusem nadzemních, zelených částí a zahrnováním hlínou při budování nor. V zimním období se zde hraboš polní živí kořeny a pupeny.

15 V zimním období konzumuje hraboš kromě zelených listů také kořen nebo středovou část rostliny.

16 Konzumaci kukuřice drobnými savci snadno rozlišíme podle jemně odkousaných okrajů obalů. Někdy zanechají také trus. Obilky jsou sklízeny postupně.

17 Hraboš škodí v okopaninách a zelenině konzumací podzemních orgánů.

18 abundance of Microtus arvalis (ind./100 trapnights) abundance of Microtus agrestis (ind./100 trapnights) Škody na lesních kulturách Hraboši tvoří v populaci drobných savců lesních výsadeb 15% (průměr za 4 roky) 20% lesních výsadeb poškozeno za poslední roky (MZ ČR) y = 0,1358x + 3,5726 R² = 0, y = 3,0898x + 0,153 R² = 0, ,5 1 1,5 2 2, ,5 1 1,5 2 2,5 3 3,5 4 damaged saplings (%) damaged saplings (%)

19 Vliv sucha na potravní chování hlodavců. Škody ohryzem kůry ve vegetačním období

20 Potrava norníka rudého v lesních výsadbách ve vegetačním období jednoděložné jednoděložné semena dvouděložné kaprad jehličí dřeviny kořeny semena houby kůra míza 43% norníků konzumovalo mízu. Podíl v potravě byl 12% ostatní

21 Potrava hrabošů v lesních výsadbách ve vegetačním období jednoděložné dvouděložné semena houby kůra kořeny ostatní

22 Hraboši škodí i v sadech Ohryz báze jabloně hrabošem polním (drobné stopy po zubech) a kmene jabloně zajícem (hrubší stopy po zubech).