ANALÝZA A PROGNÓZA DEMOGRAFICKÉHO VÝVOJE ZLÍNSKÉHO KRAJE A JEHO OBCÍ

Transkript

1 ANALÝZA A PROGNÓZA DEMOGRAFICKÉHO VÝVOJE ZLÍNSKÉHO KRAJE A JEHO OBCÍ 2017 PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Web: rozvoj-obce.cz info@rozvoj-obce.cz

2 Zadavatel Zlínský kraj, Odbor ÚP Tř. Tomáše Bati 21, Zlín, IČ: Zpracovatel PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Švabinského 1749/19, Ostrava Moravská Ostrava, IČ: tel.: , web: rozvoj-obce.cz, info@rozvoj-obce.cz Společnost PROCES je členem mezinárodního společenství poradenských organizací a expertů spojených v PAAC CONSORTIUM, z. s. (web: paac.eu) Realizační tým Doc. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. Ing. Ivana Foldynová, Ph.D. Ing. Radek Fujak Ing. Petr Proske 2

3 Obsah Úvod Demografický vývoj Zlínského kraje Analýza populačního vývoje Prognóza vývoje počtu obyvatel Demografický vývoj obcí s rozšířenou působností Analýza populačního vývoje ORP ORP Bystřice pod Hostýnem ORP Holešov ORP Kroměříž ORP Luhačovice ORP Otrokovice ORP Rožnov pod Radhoštěm ORP Uherské Hradiště ORP Uherský Brod ORP Valašské Klobouky ORP Valašské Meziříčí ORP Vizovice ORP Vsetín ORP Zlín Prognóza vývoje počtu obyvatel ORP Bystřice pod Hostýnem ORP Holešov ORP Kroměříž ORP Luhačovice ORP Otrokovice ORP Rožnov pod Radhoštěm ORP Uherské Hradiště ORP Uherský Brod ORP Valašské Klobouky ORP Valašské Meziříčí ORP Vizovice ORP Vsetín ORP Zlín Přílohy

4 Úvod Populační vývoj obyvatelstva České republiky prochází závažnými změnami, které výrazně přispívají k celkové proměně společnosti. Přetvářející se podoba populačního vývoje je důsledkem společensko-ekonomického vývoje, na druhou stranu populační změny působí také zpátky na společensko-ekonomický vývoj společnosti. Proměny demografické situace jsou pozadím řady již aktuálních nebo latentních nepříznivých trendů, se kterými se Česká republika a její nižší územní celky musí, nebo v budoucnu budou muset, vypořádat. Jedním z nejintenzivnějších trendů, který klade na celou společnost vysoké nároky, je dlouhodobé snižování míry početní obnovy populace vedoucí k rychlému demografickému stárnutí populace. Tento trend není ojedinělým jevem České republiky, ale globálním trendem v rámci ostatních zemí Evropské unie. V budoucnu nelze očekávat radikální změnu tohoto negativního vývoje, jelikož současná mladá generace upřednostňuje rozdílné životná hodnoty, než generace předchozí. Životní styl je zcela odlišný, přednost dostává studium, cestování, kariéra nebo volný čas před dříve tradičním usedlým životem a založením rodiny. Co se týče jednotlivých nižších územních celků, větší vliv než přirozená měna obyvatel mají na populační vývoj migrační trendy. V některých krajích, mezi které patří například právě Zlínský kraj, dochází k odstěhovávání obyvatelstva, což v kombinaci se zápornou přirozenou měnou ústí do výrazného poklesu obyvatelstva na území kraje. Stárnutí a úbytek obyvatelstva jsou sociálními jevy, které mají výrazné negativní dopady do řady oblasti života celé společnosti, například v podobě nedostatku ekonomicky aktivních obyvatel, zvýšené nároky na sociální a zdravotní péči atd. Demografický a populační vývoj je významný trendem, který ovlivňuje společnost a jeho příčiny a důsledky je nutné řešit prostřednictvím efektivních opatření a strategií. Vytvořená demografická analýza a prognóza populačního vývoje obyvatelstva Zlínského kraje je důležitým podkladem pro dlouhodobé plánování a rozhodování v oblasti koncepčních a strategických změn a vývoje. Rozvojové plány obcí, měst, regionů a dalších prostorových jednotek se opírají o analytické posouzení demosociálních parametrů vázaných na obyvatelstvo. Řada demografických poznatků, především změny populační velikosti dané přirozenou měnou a migračním chováním, jsou výchozím momentem pro posouzení a vyhodnocení řady sociálních aktivit regionu. A především to platí pro oblast komunitního plánování rozvoje sociálních služeb, které jsou jedním z hlavních strategických plánů územních jednotek. Tento analytický dokument charakterizuje situaci oblasti v rozsahu nezbytném pro vytvoření výchozí poznatkové základny, z níž bude vycházet strategie dalšího rozvoje. Cílem analýzy není vyčerpávající přehled všech aspektů života v oblasti, ale spíše jejich cílený výběr, provázání a generalizace. Analýza a populační projekce obyvatel představena prostřednictvím tohoto dokumentu se opírají o analytické vyhodnocení základních měr vitality a migračního chování. Analýzy jsou založeny na nejaktuálnějších dostupných statistických datech, u kterých správnost na základě statistiky běžné evidence obyvatel garantuje Český statistický úřad, vč. vlastního statistického modelu. 4

5 Demografický vývoj Zlínského kraje 1.1. Analýza populačního vývoje V posledních dvou desítkách let probíhá ve Zlínském kraji dlouhodobý úbytek obyvatelstva. V roce 1997 klesla hodnota počtu obyvatel pod 600 tis. obyvatel, trend úbytku pokračoval i v následujících letech, jehož důsledkem je počet obyvatel na hodnotě necelých 585 tis. obyvatel. Výjimkou v pravidelném poklesu počtu obyvatel byly roky 2007 a 2008 s mírným nárůstem obyvatel, který má však na celkový vývoj populace ve Zlínském kraji jen minimální pozitivní dopad. Zlínských kraj tak přišel během zmíněných dvaceti let o více než 25 tis. obyvatel, což představuje relativní úbytek ve výši 2,65 % obyvatelstva. Tato hodnota dělá ze Zlínského kraje kraj s druhým nejvyšším relativním úbytkem obyvatelstva v letech 1995 až Graf 1.1: Vývoj počtu obyvatel ve Zlínském kraji Zdroj: Bilance obyvatelstva ČSÚ, data k daného roku Populační vývoj ovlivňují dvě složky změny počtu obyvatelstva, konkrétně přirozená a migrační měna. Přirozená měna je na území Zlínského kraje dlouhodobě záporná, tzn., že se na území kraje v jednotlivých letech narodí méně dětí, než je hodnota počtu osob v tomto roce zemřelých. Výjimkou jsou již zmíněné roky 2007, 2008 a dále také 2010, jediné v letech 1995 až 2015, kdy byla přirozená měna obyvatelstva kladná. V rámci meziročních rozdílů přirozené měny nelze najít jednoznačný trend, dochází k poklesům a nárůstům hodnot, kladnou hodnotu však překročí jen výjimečně. Migrační změna byla na území Zlínského kraje až do roku 2000 kladná, a svým působením mírnila úbytek obyvatelstva měnou přirozenou. Od roku 2001 začal počet z kraje vystěhovalých osob převyšovat přistěhovalé obyvatelstvo, což způsobilo s negativní přirozenou měnou zrychlení trendu snižování počtu obyvatel Zlínského kraje. Stejně jako v případě přirozené měny obyvatelstva, i migrační změny zaznamenaly výjimečné kladné hodnoty v letech 2007 a Za jeden z hlavních důvodů těchto kladných hodnot lze považovat rozvoj pracovních míst na území Zlínského kraje, které byly důvodem pro přistěhování se do kraje za prací (více viz graf 1.6). 1 Nejvyšší relativní úbytek obyvatelstva v letech 1995 až 2015 má Moravskoslezský kraj s hodnotou 6,21 %. 5

6 Graf 1.2: Přirozený, migrační a celkový přírůstek obyvatel ve Zlínském kraji Přirozený přírůstek Migrační přírůstek Celkový přírůstek Zdroj: Bilance obyvatelstva ČSÚ, data k daného roku Pozn.: Přirozený přírůstek: Rozdíl mezi narozenými a zemřelými obyvateli v daném roce. Migrační přírůstek: Rozdíl mezi přistěhovalými a odstěhovanými osobami mimo kraj v daném roce. Populační a demografické změny, zejména pak nízká porodnost související s negativní přirozenou měnou obyvatelstva a migrační trendy ovlivňují věkovou strukturu obyvatelstva Zlínského kraje. Hlavním problémem je výrazný pokles produktivní složky obyvatelstva v letech 15 až 64 let, který je patrný od roku Kromě přirozených důvodů poklesů této složky, kterými je nízký počet narozených osob v předchozích letech, kteří by do produktivního věku dospěli, je důležitým vlivem také migrace. Z kraje se vystěhovávají především osoby v produktivním věku, z důvodů související se studiem, lepšími pracovními příležitostmi apod. Ačkoliv v posledních letech dochází k nárůstu počtu obyvatel ve věkové kategorii do 14 let včetně, nedosahuje jeho hodnota nárůstu počtu obyvatelstva staršího 65 let. V celém sledovaném období dochází ke zvyšování indexu stáří na území Zlínského kraje. V roce 2004 došlo k překročení hodnoty indexu stáří 100 %, to znamená, že od tohoto roku žije na území kraje více osob starších 65 let než dětí do 15 let věku. V roce 2015 je Zlínský kraj druhým krajem s nejvyšší hodnotou indexu stáří. 6

7 Index stáří (65+ / 0-14 v %) Graf 1.3: Vývoj počtu obyvatel dle věku ve Zlínském kraji let let 65+ let Index stáří Zdroj: Demografická ročenka ČSÚ, data k daného roku Při bližším pohledu na vývoj počtu obyvatel v jednotlivých detailnějších věkových skupinách, je patrný pokles počtu obyvatel téměř ve všech skupinách do 39 let. Naopak v naprosté většině věkových skupin nad 50 let dochází k nárůstu obyvatel v těchto skupinách. Při pokračování tohoto trendu bude v budoucnu pokračovat celkové stárnutí obyvatelstva v kraji, které navíc bude podpořeno odstěhováváním osob na spodní hranici produktivního věku. Graf 1.4: Vývoj počtu obyvatel dle věku ve Zlínském kraji 2010, 2015 : Zdroj: Demografická ročenka ČSÚ, data k daného roku Věk 7

8 Na území Zlínského kraje dochází k rozvoji zaměstnanosti. V období let 2005 narostl počet zaměstnaných o 18 tis. osob, k největšímu rozvoji přispěla oblast zpracovatelského průmyslu, kde došlo k navýšení o 15,5 tis. zaměstnaných. Graf 1.5: Vývoj počtu zaměstnaných osob ve Zlínském kraji Ostatní činnosti Kulturní, zábavní a rekreační činnosti Zdravotní a sociální péče Vzdělávání Veřejná správa a obrana; pov. soc. zabezp. Administrativní a podpůrné činnosti Profesní, vědecké a technické činnosti Činnosti v oblasti nemovitostí Peněžnictví a pojišťovnictví Informační a komunikační činnosti Ubytování, stravování a pohostinství Doprava a skladování Velkoobchod a maloob.; opr. mot. vozidel Stavebnictví Zásob. vodou; činnosti souvis. s odpady Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla Zpracovatelský průmysl Zemědělství, lesnictví a rybářství : Zdroj: ČSÚ, 2015 Počet zaměstnanců v daném odvětví (tis.) 8

9 V některých ekonomických odvětvích ve zmíněném období došlo k úbytku obyvatelstva, nejvyšší absolutní úbytek zaměstnaných zaznamenalo odvětví Velkoobchodu a maloobchodu. Přehled absolutních a realitních hodnot souvisejících se zaměstnaností v jednotlivých ekonomických odvětvích je uveden v následující tabulce. Tabulka 1.1: Počet zaměstnaných osob v jednotlivých ekonomických odvětvích Počet zaměstnaných osob (tis.) Odvětví ABS Relativně Rozdil Rozdil Zemědělství, lesnictví a rybářství 9,7 7,6-2,1 3,7% 2,7% -1,0% Zpracovatelský průmysl 89,1 104,5 15,5 33,9% 37,3% 3,3% Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla 2,0 1,3-0,6 0,7% 0,5% -0,3% Zásob. vodou; činnosti souvis. s odpady 2,1 5,3 3,2 0,8% 1,9% 1,1% Stavebnictví 27,1 23,3-3,8 10,3% 8,3% -2,0% Velkoobchod a maloob.; opr. mot. vozidel 35,4 31,1-4,2 13,5% 11,1% -2,4% Doprava a skladování 13,4 12,1-1,3 5,1% 4,3% -0,8% Ubytování, stravování a pohostinství 10,3 12,0 1,8 3,9% 4,3% 0,4% Informační a komunikační činnosti 4,2 2,5-1,7 1,6% 0,9% -0,7% Peněžnictví a pojišťovnictví 3,5 4,5 1,0 1,3% 1,6% 0,3% Činnosti v oblasti nemovitostí 1,5 1,6 0,1 0,6% 0,6% 0,0% Profesní, vědecké a technické činnosti 5,9 8,1 2,2 2,2% 2,9% 0,7% Administrativní a podpůrné činnosti 4,6 5,2 0,6 1,8% 1,9% 0,1% Veřejná správa a obrana; pov. soc. zabezp. 14,5 13,5-1,0 5,5% 4,8% -0,7% Vzdělávání 16,2 19,2 3,0 6,2% 6,9% 0,7% Zdravotní a sociální péče 15,8 18,5 2,8 6,0% 6,6% 0,6% Kulturní, zábavní a rekreační činnosti 2,4 3,2 0,7 0,9% 1,1% 0,2% Ostatní činnosti 4,4 4,3-0,1 1,7% 1,5% -0,1% Celkem 262,6 280,6 18,0 100,0% 100,0% 0,0% Zdroj: ČSÚ,

10 Migrační přírůstek Zaměstnanost (tis.) Se srovnání migračního přírůstu a zaměstnanosti na území Zlínského kraje lze identifikovat vzájemná souvislost. S rostoucí zaměstnaností lze sledovat trend kladných migračních přírůstků, naopak v období nižší zaměstnanosti je migrace záporná, například v období let 2000 až 2004, viz následující graf. V posledních letech probíhá na území Zlínského kraje další rozvoj zaměstnanosti, který se však zatím projevuje pouze zmenšováním trendu odstěhovávání obyvatel. Vzhledem k předchozímu průběhu trendu lze však v budoucnu očekávat kladná čísla migračního přírůstku v případě, že bude rozvoj zaměstnanosti v kraji dále pokračovat. Graf 1.6: Srovnání trendu migračního přírůstku a zaměstnanosti ve Zlínském kraji Mgrační přírůstek Zamestnanost Zdroj: ČSÚ,

11 Věk 1.2. Prognóza vývoje počtu obyvatel Současný trend stárnutí obyvatelstva na území Zlínského kraje bude v následujících letech pokračovat, a to zejména vlivem kombinace nárůstu počtu obyvatel starších 60 let, přičemž počty osob v jednotlivých skupinách pod touto věkovou hranicí. Nejvýraznější pokles je dle prognózy předpokládán ve věkové skupině 35 až 44 let, která do roku 2040 ztratí cca polovinu osob. V rámci věkové prognózy nelze sledovat výraznější rozdíly mezi vývojem v mužské a ženské populaci. Graf 1.7: Věková pyramida základní prognóza na rok 2040 Zlínský kraj 90 a více muži 2040 ženy 2040 muži 2015 ženy V rámci prognózy počtu obyvatel ve Zlínském kraji byly vytvořeny 3 scénáře populačního vývoje. Pro demografickou prognózu do roku 2030 s výhledem do roku 2040 byl vytvořen demografický model na úrovni ORP který zohledňoval míry úmrtnosti jednoletých věkových kohort dle pohlaví. Dále specifické míry a úhrnnou míru včetně migračního chování obyvatelstva. Demografická prognóza za ORP bylo přepočtena na jednotlivé obce dle jejich populační váhy, která byla prognózována regresním modelem. Vysvětlujícími proměnami regresního modelu byla současná populační váha obce ORP, průměrný vývoj hrubé míry přirozeného přírůstku za posledních 10 let a hrubá míra migračního salda za posledních 10 let. Regresní model byl testován na minulém období a jeho vysvětlovací schopnost pokrývala 99 % variability sledovaného jevu. Scénář A: Prognóza s migrací: Pro demografickou prognózu byly použity koeficienty na základě lokálních úmrtnostních tabulek z ČSÚ. Jako výchozí data byla použita jednoletá věková struktura obyvatelstva dle pohlaví od do Tyto výsledky zohledňují migrační chování obyvatelstva za předchozích 10 let. Tento scénář vychází ze statusu quo, tzn., pokud nebude realizována žádná rozvojová a proaktivní populační politika. Jedná se o pesimistickou variantu, která je založena na současném trendu. 11

12 Scénář B: Prognóza při vysoké míře K předchozímu scénáři A byla zvýšena úhrnná plodnost na 1,8, tato výše úhrnné je používána ve scénářích s vysokou mírou na území České republiky. Nutno říct, že pro stabilizaci území bez migračních ztrát by měla průměrná plodnost dosahovat hodnoty 2,1. Pro zvýšení míry úhrnné je nutné zvolit propopulační a prorodinnou aktivní politiku včetně výstavby bytů pro mladé rodiny s dětmi a vymezení ploch pro bydlení v dobré dojezdové vzdálenosti od měst, jelikož proces suburbanizace bude pokračovat a je třeba jej vhodným způsobem regulovat dle potenciálu území. Proces suburbanizace se týká zejména věkové skupiny osob 25 až 35 let s dítětem, případně dítě se narodí až po změně trvalého bydliště, dále mají tyto osoby většinou vyšší vzdělání a vyšší příjmy. Scénář C: Prognóza při stabilizaci migrace a míry Jedná se o proaktivní scénář, který je postaven na integrované politice rozvoje a kombinuje aktivní propopulační politiku na celém území kraje s rozvojovou politikou podporující tvorbu pracovních míst, zaměřenou na zvrácení negativních migračních trendů. Je zde zohledněn vliv naplnění průmyslové zóny Holešov, včetně posílení pracovních míst v ostatních městech, kde dochází ke koncentraci pracovních míst. Tyto principy koncentrace jsou patrné v celé České republice u měst nad obyvatel. V této variantě je zohledněn i nárůst počtu obyvatel migrací v zázemí měst, kde jsou koncentrovány pracovní příležitosti. Tento přístup zohledňuje požadavek mladých rodin s vyšším příjmem na kvalitní prostředí pro bydlení. Tímto jsou sníženy ztráty způsobeny odlivem obyvatelstva mimo území kraje. Rovněž respektuje trend reemigrace mladých osob s vyšším vzdělání ve věku 35 až 45 let, které se vrací z rozvojových aglomerací mimo území kraje (např. Praha, Brno) zpátky do svého rodiště za kvalitnějším životním prostředím a vhodnějšími podmínkami pro rozvoj rodin. Graf 1.8: Variantní prognóza počtu obyvatelstva Zlínský kraj Prognóza při stabilizaci migrace a míry Prognóza při vysoké míře Prognoza s migraci Skutečný (historický) vývoj počtu obyvatel

13 Demografický vývoj obcí s rozšířenou působností 2.1. Analýza populačního vývoje ORP Zlínský kraj se územně rozdělen na celkem 13 správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Dle počtu obyvatel je největším SO ORP Zlín. Vývoj počtu obyvatel v jednotlivých SO ORP kopíruje celokrajský trend poklesu počtu obyvatel. Jedinými SO ORP, kde mezi lety 2010 až 2015 došlo ke zvýšení počtu obyvatel, jsou SO ORP Zlín a SO ORP Vizovice, v ostatních správních obvodech dochází v tomto časovém úseků k úbytku obyvatel. Nejvíce vylidňujícími se SO ORP jsou Bystřice pod Hostýnem a Uherský Brod, které v letech 2010 až 2015 ztratily více než 2 % obyvatelstva. Graf 2.1: Vývoj počtu obyvatel v ORP Zlínského kraje v pětiletých řadách : Zdroj: Bilance obyvatelstva ČSÚ, data k daného roku Obec s rozšířenou působností Celokrajskému trendu odpovídají také jednotlivé SO ORP ve statistikách v oblasti věku. V letech 1995 až 2015 dochází ve všech SO ORP k meziročnímu zvýšení indexu stáří, za těchto 20 let došlo k cca dvojnásobnému nárůstu tohoto ukazatele ve všech SO ORP Zlínského kraje. Nejpříznivější situace je v současné době v SO ORP Vizovice, kde index staří jen mírně přesahuje hodnotu 100 %, tzn., že senioři svým počtem jen mírně převyšují počet dětí do 15 let věku. V ostatních SO ORP je převaha seniorů daleko vyšší, index stáří zde běžně přesahuje hodnotu 120 %. 13

14 Průměrný věk 36,5 38,2 39,9 41,5 43,1 37,2 38,6 40,0 41,2 42,4 36,9 38,5 40,1 41,4 42,6 36,2 37,8 39,7 41,4 42,7 36,1 38,1 39,9 41,2 42,7 36,0 37,9 39,8 41,2 42,6 37,0 38,5 40,0 41,2 42,6 36,9 38,3 39,8 41,2 42,7 35,0 36,5 38,2 39,7 41,1 36,2 37,8 39,1 40,4 41,8 35,9 37,3 38,4 39,5 41,0 36,2 37,7 39,3 40,7 41,9 38,2 39,8 41,2 42,1 43,0 Index stáří (65+ / 0-14 v %) Graf 2.2: Index stáří v ORP Zlínského kraje v pětiletých řadách : Obec s rozšířenou působností Zdroj: Demografická ročenka ČSÚ, data k daného roku Průměrný věk ve všech SO ORP Zlínského kraje přesahuje 41 let k roku Za posledních 20 let došlo v jednotlivých SO ORP k nárůstu průměrného věku o cca 5 let. Zvyšování průměrného věku je způsobeno především snižující se porodností související se změnami životního stylu společnosti v posledních dvou desetiletích. Graf 2.3: Průměrný věk v ORP Zlínského kraje v pětiletých řadách : Zdroj: Demografická ročenka ČSÚ, data k daného roku Obec s rozšířenou působností 14

15 Změna na obyvatel ORP Bystřice pod Hostýnem SO ORP Bystřice pod Hostýnem stejně jako většina ostatních SO ORP ve Zlínském kraji přichází o obyvatelstvo. Od roku 1995 přišel správní obvod o více než 600 obyvatel, nejvýraznější je pokles v posledních 5 letech, kdy došlo k úbytku více než 400 obyvatel. V některých letech tohoto období došlo k mírným meziročním nárůstům obyvatelstva, z celkového pohledu však nejsou tyto hodnoty významné a na celkový populační vývoj obyvatelstva SO ORP Bystřice nad Hostýnem nemají výraznější vliv. Graf 2.4: Vývoj počtu obyvatel v ORP Bystřice pod Hostýnem Zdroj: Bilance obyvatelstva ČSÚ, data k daného roku K úbytku obyvatelstva v posledních letech dochází jak vlivem záporné přirozené měny, tak odlivem obyvatelstva migrací. Přirozená měna je v SO ORP Bystřice pod Hostýnem dlouhodobě záporná, výjimkou je pouze rok Naopak migrační přírůstek byl kladný až do roku 2007 a mírnil negativní dopady záporné přirozené měny. Od roku 2007 se však ze SO ORP odstěhuje více lidí, než se přistěhuje, což společně se negativní přirozeným přírůstkem vyústilo ve zrychlení trendu úbytku obyvatel. Graf 2.5: Přirozený, migrační a celkový přírůstek obyvatel v ORP Bystřice pod Hostýnem Přirozený přírůstek Migrační saldo Celkový přírůstek Zdroj: Bilance obyvatelstva ČSÚ, data k daného roku 15

16 Index stáří (65+ / 0-14 v %) Stárnutí obyvatelstva v SO ORP Bystřice nad Hostýnem se projevuje nárůstem počtu seniorů, v roce 2015 jich o téměř více než v roce Ve stejném období došlo také k výraznému počtu poklesu počtu dětí do 14 let, konkrétně o více než dětí, což je cca třetinový pokles. Tyto dva trendy vzájemně způsobují nárůst indexu stáří, za poledních 20 let jeho hodnota stoupla více než dvojnásobně. K poklesu dochází také u počtu obyvatel v produktivní věku 15 až 64 let. Graf 2.6: Vývoj počtu obyvatel dle věku v ORP Bystřice pod Hostýnem let let 65+ let Index stáří Zdroj: Demografická ročenka ČSÚ, data k daného roku Na území SO ORP Bystřice nad Hostýnem ztrácí obyvatelstvo až na jedinou výjimku všechny obce, s výjimkou Loukova a Slavkova pod Hostýnem. Většina obcí v rámci SO ORP Bystřice nad Hostýnem ztrácí obyvatelstvo jak přirozenou, tak migrační změnou. Nejhorší je situace v obci Komárno, který v letech 2005 až 2015 ztratila 8 % svých obyvatel. Tabulka 2.1: Hodnoty přirozeného, migračního a celkového přírůstku obyvatelstva v letech 2005 a 2015 v SO ORP Bystřice nad Hostýnem Zdroj: Bilance obyvatelstva ČSÚ, (vlastní výpočet) Rozdíl mezi lety Přirozený přírůstek Migrační přírůstek Celkový přírůstek Blazice -6-3% 2 1% -4-2% Brusné -2-1% -5-1% -7-1% Bystřice pod Hostýnem -27 0% -6 0% -33 0% Chomýž -8-2% -12-3% -20-4% Chvalčov -31-2% -15-1% -46-3% Komárno -13-4% -26-8% -39-8% Loukov 34 3% -28-3% 6 2% Mrlínek -2-1% % -31-6% Osíčko -11-2% -22-5% -33-5% Podhradní Lhota -7-1% -26-5% -33-4% Rajnochovice 8 1% -18-3% -10 0% Rusava -18-3% -10-2% -28-4% Slavkov pod Hostýnem -1 0% 6 1% 5 0% Vítonice -12-3% 12 3% 0-1% 16

17 V následující tabulce se uveden počet a podíl obyvatel SO ORP Bystřice nad Hostýnem, kteří změnili své bydliště, včetně cílové destinace změny bydliště. Tabulka 2.2: Počet a podíl obyvatel vystěhovalých z SO ROP Bystřice pod Hostýnem v letech 1995 až 2015 Migrace z Bystřice pod Hostýnem Podíl V rámci SO ORP % V rámci kraje (mimo SO ORP) % Mimo kraj % Celkem % Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování, 2015 Na následující mapě jsou zobrazeny migrační směry z SO ORP Bystřice na Hostýnem. Obrázek 2.1: Mapa migračních proudů z SO ORP Bystřice nad Hostýnem Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování,

18 Změna na obyvatel ORP Holešov Na území SO ORP Holešov dochází od roku 2009, kdy skončil mírný trend postupného nárůstů obyvatel, naopak k relativně výraznému poklesu. V posledních 5 letech přisel správní obvod o cca 500 obyvatel, což je více než 2 % obyvatelstva. Ke dni má SO ORP Holešov obyvatel. Graf 2.7: Vývoj počtu obyvatel v ORP Holešov Zdroj: Bilance obyvatelstva ČSÚ, data k daného roku Výrazný pokles obyvatelstva v posledních 5 letech je způsoben především vystěhováváním. Zatím co hodnota se drží dlouhodobě v záporných hodnotách okolo 50 vystěhovalých osob ročně, úbytek migrací je v SO ORP Holešov patrný od roku Před tímto rokem byl dlouhodobě kladný a kompenzoval negativní přirozenou měnu, čímž docházelo k nárůstu obyvatel. Po roce 2010 však vlivem změny v migrační změny dochází k již zmíněnému poklesu počtu obyvatel. Graf 2.8: Přirozený, migrační a celkový přírůstek obyvatel v ORP Holešov Přirozený přírůstek Migrační saldo Celkový přírůstek Zdroj: Bilance obyvatelstva ČSÚ, data k daného roku 18

19 Index stáří (65+ / 0-14 v %) Věková struktura obyvatelstva kopíruje celokrajský trend, k nárůstu indexu stáří však dochází pozvolnějším způsobem než v ostatních SO ORP. Stejně jako jiných SO ORP však výrazně přibývá počtu obyvatel starších 65 let, na úkor obou zbývajících věkových skupin, viz následující graf. Graf 2.9: Vývoj počtu obyvatel dle věku v ORP Holešov let let 65+ let Index stáří Zdroj: Demografická ročenka ČSÚ, data k daného roku Na území SO ORP Holešov se nachází 6 obcí, které v letech 2005 až 2015 zaznamenaly úbytek obyvatel. V absolutních hodnotách je na tom nejhůř město Holešov, která v tom období ztratila 570 obyvatel, při relativním srovnání dochází k největšímu úbytku v obci Zahnašovice, která ve zmíněném období přišla o 10 % obyvatelstva. V ostatních obcích správního obvodu počet obyvatel roste, v některých obcích nárůst přesahuje 10 % (Martinice, Míškovice, Přílepy). Vzhledem k úbytku obyvatelstva v centru správního obvodu, obci Holešov, a přírůstku ve většině ostatních obcí lze předpokládat probíhající proces suburbanizace, kdy se obyvatelstvo stěhuje z centra území do jeho zázemí. Do území SO ORP Holešov se však také stěhuje část obyvatelstva pocházející z mimo hranic SO ORP Holešov. 19

20 Tabulka 2.3: Hodnoty přirozeného, migračního a celkového přírůstku obyvatelstva v letech 2005 a 2015 v SO ORP Holešov Rozdíl mezi lety Přirozený přírůstek Migrační přírůstek Celkový přírůstek Bořenovice -2-1% -1-1% -3-2% Holešov % % % Horní Lapač 12 5% -1 0% 11 4% Jankovice -8-2% 27 7% 19 5% Kostelec u Holešova -2 0% -33-3% -35-4% Kurovice -10-4% 24 9% 14 5% Lechotice 23 5% 6 1% 29 7% Ludslavice 11 2% 1 0% 12 2% Martinice 20 3% 85 11% % Míškovice 24 4% % % Němčice -1 0% -7-2% -8-2% Pacetluky 3 1% 15 6% 18 8% Prusinovice 4 0% 29 2% 33 3% Přílepy 19 2% 86 9% % Roštění 0 0% -30-4% -30-4% Rymice -2 0% 54 9% 52 9% Třebětice -13-5% 14 5% 1 0% Zahnašovice -13-4% -19-6% % Žeranovice -12-2% 33 4% 21 3% Zdroj: Bilance obyvatelstva ČSÚ, (vlastní výpočet) V následující tabulce se uveden počet a podíl obyvatel SO ORP Holešov, kteří změnili své bydliště, včetně cílové destinace změny bydliště. Tabulka 2.4: Počet a podíl obyvatel vystěhovalých z SO ORP Holešov v letech 1995 až 2015 Migrace z Holešova Podíl (%) V rámci SO ORP % V rámci kraje (mimo SO ORP) % Mimo kraj % Celkem % Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování,

21 Na následující mapě jsou zobrazeny migrační směry z SO ORP Holešov. Obrázek 2.2: Mapa migračních proudů z SO ORP Holešov Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování,

22 Změna na obyvatel ORP Kroměříž K má SO ORP Kroměříž obyvatel, což je oproti roku 1995 pokles o cca obyvatel. Dlouhodobý trend úbytku obyvatel byl zpomalen mírným obdobím nárůstu mezi lety 2005 a Od roku 2011 však opět nastal trend výrazného úbytku obyvatelstva, viz následující graf. Graf 2.10: Vývoj počtu obyvatel v ORP Kroměříž Zdroj: Bilance obyvatelstva ČSÚ, data k daného roku Úbytek obyvatelstva je způsoben především výrazně negativní přirozenou měnou obyvatelstva, v letech 2014 a 2015 však dochází k pozvolnému zmenšování tohoto trendu. Výrazně menší je úbytek obyvatelstva migrací, do roku 2011 byl migrační přírůstek dokonce dlouhodobě kladný. I tak však nedokázal ve většině let v kombinaci s přirozenou měnou zabránit úbytku obyvatelstva z území SO ORP Holešov. Graf 2.11: Přirozený, migrační a celkový přírůstek obyvatel v ORP Kroměříž Přirozený přírůstek Migrační saldo Celkový přírůstek Zdroj: Bilance obyvatelstva ČSÚ, data k daného roku 22

23 Index stáří (65+ / 0-14 v %) Od roku 2009 dochází ke zvyšování porodností a s tím k nárůstů počtu dětí do věku 14 let. Zároveň však dochází k intenzivnějšímu nárůstu počtu seniorů, v důsledku čehož dochází k nárůstu indexu stáří. Zbývající složka, tzn. osoby ve věku 15 64, v posledních letech ubývá, za posledních 20 let o osob. Graf 2.12: Vývoj počtu obyvatel dle věku v ORP Kroměříž let let 65+ let Index stáří Zdroj: Demografická ročenka ČSÚ, data k daného roku Na území SO ORP Kroměříž jsou jak obce s narůstajícím počtem obyvatelstva, tak obce, které o své obyvatelstvo přichází. Z pohledu přirozených měn jsou nad tím obce Cetechovice, Kunkovice a Pačlavice, které v letech 2005 až 2015 přišly vymíráním o více než pětinu svého obyvatelstva. Ve všech těchto obcích však trend úbytku obyvatelstva zmírňuje kladný přírůstek migrací. K obcím s nejvyšším záporným trendem přírůstku migrací patří Nítkovice, Počenice a Troubky-Zdislavice, které migrací ve zmíněném období ztratily více než 10 % obyvatelstva. Tyto obce mají navíc také záporné hodnoty přirozené měny obyvatelstva, tzn., že nelze v budoucnu očekávat výraznější zlepšení populačního vývoje v těchto obcích. Největším problémem populačního vývoje v obcích SO ORP Kroměříž je přirozená měna. Ve většině obcích je záporná, v případně kladných hodnot se jedná o nízké hodnoty v řádech jednotek procent. V řadě obcí jsou negativní přirozené změny regulovány migrací, existují však na území SO ORP Kroměříž obce, které mají negativní trendy v obou složkách celkové změny obyvatelstva. 23

24 Tabulka 2.5: Hodnoty přirozeného, migračního a celkového přírůstku obyvatelstva v letech 2005 a 2015 v SO ORP Kroměříž Rozdíl mezi lety Přirozený přírůstek Migrační přírůstek Celkový přírůstek Bařice-Velké Těšany -13-3% 16 3% 3 1% Bezměrov 24 4% -29-5% -5-1% Břest -15-2% -38-4% -53-6% Cetechovice % 22 12% % Dřínov -17-4% 12 3% -5-1% Honětice -8-11% 19 25% 11 14% Hoštice -3-2% -6-4% -9-6% Hulín 78 1% % % Chropyně 117 2% % % Chvalnov-Lísky -11-4% 5 2% -6-2% Jarohněvice 22 7% 36 11% 58 18% Karolín 9 4% 8 3% 17 7% Koryčany % 6 0% % Kostelany -3-1% 70 12% 67 11% Kroměříž % 741 3% 156 1% Kunkovice % 6 11% % Kvasice -97-4% 53 2% -44-2% Kyselovice -4-1% 10 2% 6 1% Litenčice -5-1% 35 7% 30 6% Lubná 13 3% 17 4% 30 6% Lutopecny -13-2% 46 8% 33 6% Morkovice-Slížany 25 1% 69 2% 94 3% Nítkovice -6-2% % % Nová Dědina 4 1% -8-2% -4-1% Pačlavice % % -14-2% Počenice-Tetětice -9-1% % % Prasklice -12-5% 15 6% 3 1% Pravčice 0 0% 8 1% 8 1% Rataje 45 4% 66 6% % Roštín -24-3% 29 4% 5 1% Skaštice 15 4% 3 1% 18 5% Soběsuky -2-1% 13 4% 11 3% Střílky -18-3% -33-5% -51-8% Střížovice 19 7% 12 4% 31 12% Sulimov 5 3% -9-6% -4-3% Šelešovice -7-2% 28 9% 21 7% Troubky-Zdislavice -9-2% % % Uhřice -7-3% 15 7% 8 4% Věžky 7 2% 41 10% 48 12% Vrbka -9-5% -5-3% -14-7% Záříčí -19-3% -45-6% -64-9% Zástřizly -10-7% 9 6% -1-1% Zborovice -25-2% -47-3% -72-5% Zdounky 35 2% -6 0% 29 1% Zlobice -7-1% 22 4% 15 2% Žalkovice 16 3% 2 0% 18 3% Zdroj: Bilance obyvatelstva ČSÚ, (vlastní výpočet) 24

25 V následující tabulce se uveden počet a podíl obyvatel SO ORP Kroměříž, kteří změnili své bydliště, včetně cílové destinace změny bydliště. Tabulka 2.6: Počet a podíl obyvatel vystěhovalých z SO Kroměříž v letech 1995 až 2015 Migrace z Kroměříže Podíl (%) V rámci SO ORP % V rámci kraje (mimo SO ORP) % Mimo kraj % Celkem % Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování, 2015 Na následující mapě jsou zobrazeny migrační směry z SO ORP Kroměříž. Obrázek 2.3: Mapa migračních proudů z SO ORP Kroměříž Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování,

26 Změna na obyvatel ORP Luhačovice SO ORP Luhačovice za posledních 20 let ztratilo téměř obyvatel. Po období s téměř neměnícím se počtem obyvatel došlo v roce v roce 2000 o výrazný úbytek obyvatel způsobený územní změnou v rámci SO ORP Luhačovice. Od roku 2000 následně dochází ke každoročnímu úbytku obyvatelstva, v roce 2015 bylo dni na území SO ORP Luhačovice obyvatel. Graf 2.13: Vývoj počtu obyvatel v ORP Luhačovice Zdroj: Bilance obyvatelstva ČSÚ, data k daného roku Hlavní vliv na změnu počtu obyvatel v SO ORP Luhačovice má vystěhovávání obyvatel. Zatímco přirozená měna se v jednotlivých letech pohybuje v intervalu od 15 do 50, migrační přírůstek obyvatel je dlouhodobě záporný. Graf 2.14: Přirozený, migrační a celkový přírůstek obyvatel v ORP Luhačovice Přirozený přírůstek Migrační saldo Celkový přírůstek Zdroj: Bilance obyvatelstva ČSÚ, data k daného roku 26

27 Index stáří (65+ / 0-14 v %) Index stáří v SO ORP Luhačovice stejně jako v ostatních správních obvodech dlouhodobě roste, za posledních 20 let se jeho hodnota více než zdvojnásobila. K tomuto trendu přispívá jak rostoucí počet seniorů, tak ubývající počet dětí mladších 15 let. Graf 2.15: Vývoj počtu obyvatel dle věku v ORP Luhačovice let let 65+ let Index stáří Zdroj: Demografická ročenka ČSÚ, data k daného roku Obce na území SO ORP Luhačovice lze až na výjimky rozdělit do dvou skupin. První skupinou jsou obce, které mají kladné jak migrační, tak přirozené změny obyvatelstva. Druhou skupinou jsou pak obce, které mají oba tyto ukazatele záporné. K obcím s nejvíce negativními trendy populačního vývoje patří Bohuslavice na Vláří, Biskupice a Luhačovice, které v letech 2005 až 2015 ztratily více jak 8 % populace. Obcí s nejpozitivnějším vývojem počtu obyvatel je Lipová, která v posledních 10 letech získala 16 % obyvatel, zejména jako důsledek výrazně pozitivního migračního trendu. Tabulka 2.7: Hodnoty přirozeného, migračního a celkového přírůstku obyvatelstva v letech 2005 a 2015 v SO ORP Luhačovice Rozdíl mezi lety Přirozený přírůstek Migrační přírůstek Celkový přírůstek Biskupice 1 0% -57-8% -56-8% Bohuslavice nad Vláří -27-7% -16-4% % Dolní Lhota 35 6% 6 1% 41 7% Horní Lhota 15 3% 8 1% 23 4% Lipová 7 2% 52 14% 59 16% Ludkovice -8-1% 35 5% 27 4% Luhačovice % % % Petrůvka -10-3% 9 3% -1 0% Podhradí 2 1% 1 0% 3 1% Pozlovice 11 1% 0 0% 11 1% Rudimov 4 2% 13 5% 17 7% Sehradice -8-1% -35-5% -43-6% Slavičín 72 1% % % Slopné -1 0% -5-1% -6-1% Šanov -17-4% -12-3% -29-6% Zdroj: Bilance obyvatelstva ČSÚ, (vlastní výpočet) 27

28 V následující tabulce se uveden počet a podíl obyvatel SO ORP Luhačovice, kteří změnili své bydliště, včetně cílové destinace změny bydliště. Tabulka 2.8: Počet a podíl obyvatel vystěhovalých z SO ORP Luhačovice v letech 1995 až 2015 Migrace z Luhačovic Podíl (%) V rámci SO ORP % V rámci kraje (mimo SO ORP) % Mimo kraj % Celkem % Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování, 2015 Na následující mapě jsou zobrazeny migrační směry z SO ORP Luhačovice. Obrázek 2.4: Mapa migračních proudů z SO ORP Luhačovice Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování, 2015 ORP Otrokovice Ačkoliv byl mezi lety 2006 až 2008 na území SO ORP Otrokovice trend mírného nárůstu obyvatelstva, z dlouhodobého hlediska správní obvod ztrácí obyvatelstvo stejně jako ostatní SO ORP k je o více než menší, něž tomu bylo v roce

29 Změna na obyvatel Graf 2.16: Vývoj počtu obyvatel v ORP Otrokovice Zdroj: Bilance obyvatelstva ČSÚ, data k daného roku Zmíněný kladný trend nárůstu počtu obyvatel v letech 2006 až 2008 byl způsoben poměrně vysokým počtem přistěhovalých osob do území SO ORP Otrokovice. Mimo tyto roky je však migrační přírůstek dlouhodobě záporný. Přirozená měna se v posledních 20 letech pohybuje kolem nulové hodnoty, od roku 2011 však klesá také do výrazně záporných hodnot, čímž ještě více prohlubuje úbytek obyvatel na území SO ORP Otrokovice. Graf 2.17: Přirozený, migrační a celkový přírůstek obyvatel v ORP Otrokovice Přirozený přírůstek Migrační saldo Celkový přírůstek Zdroj: Bilance obyvatelstva ČSÚ, data k daného roku I přes mírný nárůst počtu dětí do 15 let věku od roku 2007, vlivem výrazného nárůstu počtu seniorů došlo v posledních 20 letech k více než zdvojnásobení indexu stáří na území SO ORP Otrokovice. Výrazně na území správního obvodu klesá počet osob v produktivním věku 15 až 64 let., mezi roky 1995 až 2015 o více než osob. 29

30 Index stáří (65+ / 0-14 v %) Graf 2.18: Vývoj počtu obyvatel dle věku v ORP Otrokovice let let 65+ let Index stáří Zdroj: Demografická ročenka ČSÚ, data k daného roku Na území SO ORP Otrokovice se nachází pouze 2 obce se záporným migračním přírůstkem, konkrétně Napajedla a Otrokovice. V ostatních obcích je migrační změna pozitivní, a to v míře převyšující negativní trendy v přirozené měně obyvatelstva. Tzn., že všechny obce kromě 2 výše zmíněných v posledních 10 letech navýšily díky migraci počet svých obyvatel. Tabulka 2.9: Hodnoty přirozeného, migračního a celkového přírůstku obyvatelstva v letech 2005 a 2015 v SO ORP Otrokovice Rozdíl mezi lety Přirozený přírůstek Migrační přírůstek Celkový přírůstek Bělov 3 1% 48 15% 51 16% Halenkovice -8 0% 159 8% 151 8% Komárov -21-6% 45 13% 24 7% Napajedla % % % Oldřichovice 6 2% 18 5% 24 6% Otrokovice -64 0% % % Pohořelice -27-3% 80 9% 53 6% Spytihněv -13-1% 28 2% 15 1% Tlumačov 19 1% 5 0% 24 1% Žlutava 31 3% 89 8% % Zdroj: Bilance obyvatelstva ČSÚ, (vlastní výpočet) V následující tabulce se uveden počet a podíl obyvatel SO ORP Otrokovice, kteří změnili své bydliště, včetně cílové destinace změny bydliště. Tabulka 2.10: Počet a podíl obyvatel vystěhovalých z SO ORP Otrokovice v letech 1995 až 2015 Migrace z Otrokovic Podíl (%) V rámci SO ORP % V rámci kraje (mimo SO ORP) % Mimo kraj % Celkem % Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování,

31 Na následující mapě jsou zobrazeny migrační směry z SO ORP Otrokovice. Obrázek 2.5: Mapa migračních proudů z SO ORP Otrokovice Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování,

32 Změna na obyvatel ORP Rožnov pod Radhoštěm Oproti ostatním správním obvodům Zlínského kraje nelze sledovat výraznou negativní situaci ve vývoji počtu obyvatel. Hodnota počtu obyvatel se pohybuje se střídavými poklesy a nárůsty v hranicích intervalu změny 200 obyvatel. Ke dni mělo území SO ORP Rožnov pod Radhoštěm Graf 2.19: Vývoj počtu obyvatel v ORP Rožnov pod Radhoštěm Zdroj: Bilance obyvatelstva ČSÚ, data k daného roku Poměrné nízkým změnám počtu obyvatel odpovídají také oba dílčí ukazatele přirozená a migrační změna obyvatelstva. Zatímco se přirozená měna dlouhodobě pohybuje okolo nulové hodnoty, v roce 2001 došlo k výraznému úbytku obyvatel vystěhováním, naopak v roce 2004 nastal v území SO ORP Rožnov pod Radhoštěm výrazný, ovšem ojedinělý nárůst obyvatel. Graf 2.20: Přirozený, migrační a celkový přírůstek obyvatel v ORP Rožnov pod Radhoštěm Přirozený přírůstek Migrační saldo Celkový přírůstek Zdroj: Bilance obyvatelstva ČSÚ, data k daného roku 32

33 Index stáří (65+ / 0-14 v %) Postupný trend úbytku počtu dětí do 15 let věku se zastavil v roce 2008, od tohoto roku dochází každoročně k mírnému zvětšení této věkové skupiny. Na území SO ORP je však výrazně větší nárůst počtu seniorů, což má za následek přibližně dvojnásobné zvýšení indexu stáří. Naopak k poklesu počtu osob dochází u věkové skupiny let, mimo stárnutí způsobeným také negativní migrační měnou. Graf 2.21: Vývoj počtu obyvatel dle věku v ORP Rožnov pod Radhoštěm let let 65+ let Index stáří Zdroj: Demografická ročenka ČSÚ, data k daného roku V posledních 10 letech došlo na území SO ORP Rožnov pod Radhoštěm pouze v jediné obci k úbytku obyvatelstva, a to přímo ve městě Rožnov pod Radhoštěm. Úbytek obyvatelstva je zde způsobem především zápornou migrací. Jelikož je v ostatních obcích kladné migrační saldo, lze na území SO ORP Rožnov pod Radhoštěm předpokládat proces intenzivní suburbanizace. Vzhledem k faktu, že počet obyvatel ubývá i celkově na celém SO ORP Rožnov pod Radhoštěm, probíhá vystěhovávaní také za hranice SO ORP. Tabulka 2.11: Hodnoty přirozeného, migračního a celkového přírůstku obyvatelstva v letech 2005 a 2015 v SO ORP Rožnov pod Radhoštěm Rozdíl mezi lety Přirozený přírůstek Migrační přírůstek Celkový přírůstek Dolní Bečva 43 2% 35 2% 78 4% Horní Bečva -68-3% 83 3% 15 1% Hutisko-Solanec 5 0% 60 3% 65 3% Prostřední Bečva -4 0% 66 4% 62 4% Rožnov pod Radhoštěm 7 0% % % Valašská Bystřice 14 1% -14-1% 0 0% Vidče -13-1% 123 7% 110 6% Vigantice 8 1% % % Zubří 83 1% 130 2% 213 4% Zdroj: Bilance obyvatelstva ČSÚ, (vlastní výpočet) 33

34 V následující tabulce se uveden počet a podíl obyvatel SO ORP Rožnov pod Radhoštěm, kteří změnili své bydliště, včetně cílové destinace změny bydliště. Tabulka 2.12: Počet a podíl obyvatel vystěhovalých z SO ORP Rožnov pod Radhoštěm v letech 1995 až 2015 Migrace z Rožnova pod Radhoštěm Podíl (%) V rámci SO ORP % V rámci kraje (mimo SO ORP) % Mimo kraj % Celkem % Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování, 2015 Na následující mapě jsou zobrazeny migrační směry z SO ORP Rožnov pod Radhoštěm. Obrázek 2.6: Mapa migračních proudů z SO ORP Rožnov pod Radhoštěm Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování,

35 Změna na obyvatel ORP Uherské Hradiště Mezi lety 1995 až 2015 došlo v SO ORP Uherské Hradiště k poklesu o necelých 600 obyvatel, ke dni se jich na území SO ORP nachází Období s nejnižším počtem obyvatel lze vymezit vletech 2001 až 2006, poté došlo opět k výraznějším nárůstu. V roce 2010 trend přírůstku obyvatel ustal, a vystřídal ho mírný každoroční pokles. Graf 2.22: Vývoj počtu obyvatel v ORP Uherské Hradiště Zdroj: Bilance obyvatelstva ČSÚ, data k daného roku Poměrně příznivý stav ve vývoji počtu obyvatel v SO ORP Uherské Hradiště je dán především dlouhodobě kladným migračním přírůstkem, který do zde trval až do roku Poté však i tato hodnota začala dosahovat záporných hodnot. V kombinaci se záporným přirozeným přírůstkem, který lze v posledních 20 letech sledovat pouze s výjimkou mírného nárůstu v období , dochází od roku 2010 ke každoročnímu poklesu celkového počtu obyvatel. Graf 2.23: Přirozený, migrační a celkový přírůstek obyvatel v ORP Uherské Hradiště Přirozený přírůstek Migrační saldo Celkový přírůstek Zdroj: Bilance obyvatelstva ČSÚ, data k daného roku 35

36 Index stáří (65+ / 0-14 v %) Trend věkového vývoje populace a indexu stáří se nikterak neliší od trendu celokrajského. V případě počtu dětí do 15 let se hodnota mírně zvyšuje, daleko větší nárůst však probíhá v počtu seniorů, tedy osob starších 65 let. Tyto trendy mají za následek zvyšování indexu stáří a společně s vystěhováváním také úbytek produktivního obyvatelstva ve věku 15 až 64 let. Graf 2.24: Vývoj počtu obyvatel dle věku v ORP Uherské Hradiště let let 65+ let Index stáří Zdroj: Demografická ročenka ČSÚ, data k daného roku Skutečnosti, že na území SO ORP Uherské Hradiště dochází v posledních letech k mírnému poklesu obyvatel, odpovídají i trendy v jednotlivých obcích. Nachází se zde obce s kladnými a negativními celkovými přírůstky. Negativní celkové přírůstky se pohybují v řádu jednotek procent, výjimkou jsou obce Hostějov a Velehrad, kde celkový úbytek přesáhl hranici 10 %. Obcí s výrazně vysokým pozitivním celkovým přírůstkem patří Újezdec, který v letech 2005 až 2015 zvýšil počet obyvatel o více než pětinu, konkrétně o 22 %. 36

37 Tabulka 2.13: Hodnoty přirozeného, migračního a celkového přírůstku obyvatelstva v letech 2005 a 2015 v SO ORP Uherské Hradiště Rozdíl mezi lety Přirozený přírůstek Migrační přírůstek Celkový přírůstek Babice -34-2% 77 4% 43 2% Bílovice 37 2% 129 7% 166 9% Boršice -15-1% -15-1% -30-1% Boršice u Blatnice -6-1% 6 1% 0 0% Břestek 17 2% 72 9% 89 11% Březolupy -6 0% 106 6% 100 6% Buchlovice % % 16 1% Částkov -1 0% 4 1% 3 1% Hluk -6 0% 18 0% 12 0% Hostějov -5-13% 0 0% -5-13% Huštěnovice -19-2% 51 5% 32 3% Jalubí 75 4% 26 1% 101 6% Jankovice -4-1% 25 5% 21 4% Kněžpole 41 4% -30-3% 11 1% Kostelany nad Moravou 12 1% 5 1% 17 2% Košíky -30-8% 8 2% -22-6% Kudlovice 22 2% 49 5% 71 7% Kunovice -55-1% 473 9% 418 8% Medlovice -11-2% -1 0% -12-3% Mistřice -3 0% 34 3% 31 3% Modrá 28 4% 34 5% 62 9% Nedachlebice -38-5% 31 4% -7-1% Nedakonice 22 1% 88 5% 110 7% Ořechov 9 1% 34 5% 43 6% Ostrožská Lhota -53-4% -56-4% % Ostrožská Nová Ves 39 1% 64 2% 103 3% Osvětimany -7-1% 37 4% 30 3% Podolí -2 0% % % Polešovice 40 2% -10-1% 30 2% Popovice -18-2% -32-3% -50-5% Salaš -16-4% 48 12% 32 8% Staré Hutě -6-5% -4-3% -10-8% Staré Město 68 1% -52-1% 16 0% Stříbrnice -16-4% 33 8% 17 4% Stupava -11-7% 5 3% -6-4% Sušice -12-2% 75 12% 63 10% Svárov -9-4% -5-2% -14-6% Topolná -4 0% 60 4% 56 3% Traplice -12-1% 36 3% 24 2% Tučapy -8-3% 24 10% 16 6% Tupesy 36 3% -10-1% 26 2% Uherské Hradiště 147 1% % % Uherský Ostroh -99-2% -9 0% % Újezdec 21 9% 32 13% 53 22% Vážany 6 1% 51 11% 57 13% Velehrad % -25-2% % Zlámanec -1 0% 16 5% 15 5% Zlechov 36 2% 70 4% 106 6% Zdroj: Bilance obyvatelstva ČSÚ, (vlastní výpočet) 37

38 V následující tabulce se uveden počet a podíl obyvatel SO ORP Uherské Hradiště, kteří změnili své bydliště, včetně cílové destinace změny bydliště. Tabulka 2.14: Počet a podíl obyvatel vystěhovalých z SO ORP Uherské Hradiště v letech 1995 až 2015 Migrace z Uherského Hradiště Podíl (%) V rámci SO ORP % V rámci kraje (mimo SO ORP) % Mimo kraj % Celkem % Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování, 2015 Na následující mapě jsou zobrazeny migrační směry z SO ORP Uherské Hradiště. Obrázek 2.7: Mapa migračních proudů z SO ORP Uherské Hradiště Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování,

39 Změna na obyvatel ORP Uherský Brod V období let 1995 až 2015 klesl počet obyvatel SO ORP Uherský Brod o více než na hodnotu v roce Trend poklesu obyvatel je každoroční, bez výraznějších výkyvů. V posledních 5 letech se však úbytek obyvatel mírně zrychluje. Graf 2.25: Vývoj počtu obyvatel v ORP Uherský Brod Zdroj: Bilance obyvatelstva ČSÚ, data k daného roku Za posledních 20 let se každoročně na území SO ORP narodí méně dětí, než je v daném roce zemřelých osob. Od roku 2011 se k zápornému přirozené měně přidala také záporná měna migrační, čímž dochází ke zmíněnému zrychlení úbytku počtu obyvatel na území SO ORP Uherský Brod. Graf 2.26: Přirozený, migrační a celkový přírůstek obyvatel v ORP Uherský Brod Přirozený přírůstek Migrační saldo Celkový přírůstek Zdroj: Bilance obyvatelstva ČSÚ, data k daného roku 39

40 Index stáří (65+ / 0-14 v %) V ORP Uherský Brod je patrná nízká porodnost projevující se výrazným poklesem počtu dětí do 15 let, za posledních 20 let tento počet klesl o více než osob. Naopak o téměř osob narostl počet seniorů, na území SO ORP tak dlouhodobě dohází k nárůstu indexu stáří, za posledních 20 let stoupl přibližně dvojnásobně. Graf 2.27: Vývoj počtu obyvatel dle věku v ORP Uherský Brod let let 65+ let Index stáří Zdroj: Demografická ročenka ČSÚ, data k daného roku Hlavním problémem z hlediska populačního vývoje na území SO ORP Uherský Brod je nízká porodnost. Pouze v 5 obcích s celkových 30 lze v posledních 10 letech sledovat kladnou přirozenou měnu. Negativní trendy přirozeného přírůstku jsou do určité míry zmírněny kladnými migračními saldy, které je u poloviny obcí SO ORP Uherský Brod. Nejhorší populační vývoj lze sledovat v obci Žitková, která především vlivem přirozených změn přišla o pětinu obyvatel. Naopak nejpříznivější situace je v obcí Suchá Loz, který v těchto letech zvýšil svůj počet obyvatel o 10 %. K tomuto pozitivnímu trendu přispěla jako přirozená, tak migrační měna obyvatelstva. 40

41 Tabulka 2.15: Hodnoty přirozeného, migračního a celkového přírůstku obyvatelstva v letech 2005 a 2015 v SO ORP Uherský Brod Rozdíl mezi lety Přirozený přírůstek Migrační přírůstek Celkový přírůstek Bánov -11-1% 14 1% 3 0% Bojkovice -82-2% % % Březová 10 1% -76-8% -66-7% Bystřice pod Lopeníkem -39-5% 43 5% 4 0% Dolní Němčí 0 0% 23 1% 23 1% Drslavice 21 4% 13 2% 34 6% Horní Němčí -44-5% 27 3% -17-2% Hostětín -3-1% 0 0% -3-1% Hradčovice 22 2% 26 3% 48 5% Komňa -14-2% 35 6% 21 4% Korytná -50-5% 45 5% -5-1% Lopeník % 45 22% 12 6% Nezdenice % % -51-7% Nivnice -1 0% 61 2% 60 2% Pašovice -11-2% 21 3% 10 1% Pitín -1 0% -4 0% -5-1% Prakšice -12-1% 86 8% 74 7% Rudice -32-7% 3 1% -29-7% Slavkov -43-6% 21 3% -22-3% Starý Hrozenkov -13-1% 18 2% 5 1% Strání -37-1% % % Suchá Loz 21 2% 91 8% % Šumice -35-2% -23-1% -58-3% Uherský Brod -34 0% % % Vápenice 3 1% 4 2% 7 3% Veletiny -21-4% 24 4% 3 1% Vlčnov -18-1% 28 1% 10 0% Vyškovec -12-8% 4 3% -8-5% Záhorovice -11-1% 4 0% -7-1% Žítková % -5-3% % Zdroj: Bilance obyvatelstva ČSÚ, (vlastní výpočet) V následující tabulce se uveden počet a podíl obyvatel SO ORP Uherský Brod, kteří změnili své bydliště, včetně cílové destinace změny bydliště. Tabulka 2.16: Počet a podíl obyvatel vystěhovalých z SO ORP Uherský Brod v letech 1995 až 2015 Migrace z Uherského Brodu Podíl (%) V rámci SO ORP % V rámci kraje (mimo SO ORP) % Mimo kraj % Celkem % Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování,

42 Na následující mapě jsou zobrazeny migrační směry z SO ORP Uherský Brod. Obrázek 2.8: Mapa migračních proudů z SO ORP Uherský Brod Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování,

43 Změna na obyvatel ORP Valašské Klobouky Na území SO ORP Valašské Klobouky dochází od roku 2003 k pravidelnému úbytku obyvatel. Ke dni se zde nachází obyvatel, oproti roku 2003 se jedná o pokles o téměř 900 obyvatel. Vývoj počtu obyvatel v SO ORP Valašské Klobouky je zobrazen v následujícím grafu. Graf 2.28: Vývoj počtu obyvatel v ORP Valašské Klobouky Zdroj: Bilance obyvatelstva ČSÚ, data k daného roku Pokles obyvatel způsoben jak migrací, tak negativní přirozenou měnou obyvatelstva. Do roku 2003 přispívala migrace k počtu obyvatel pozitivně, do území SO ORP se přistěhovávalo více obyvatel, než se z něj vystěhovalo. Po roce 2004 se však trend obrátil a do současnosti již nebyla v žádném roce migrační změna kladná. Dlouhodobě negativní je i přirozená měna obyvatelstva, až mírné výjimky v některých letech, viz následující graf. Graf 2.29: Přirozený, migrační a celkový přírůstek obyvatel v ORP Valašské Klobouky Přirozený přírůstek Migrační saldo Celkový přírůstek Zdroj: Bilance obyvatelstva ČSÚ, data k daného roku 43

44 Index stáří (65+ / 0-14 v %) Stejně jako v případě ostatních SO ROP je i zde přítomný trend zvyšování indexu stáří obyvatelstva, a to jak vlivem úbytku dětí do 15 let, tak nárůstu počtu seniorů na 65 let. Oproti ostatním správním obvodům docházelo v až do roku 2006 k nárůstu počtu obyvatel ve věkové skupině let. Po roce 2006 se tento trend obrátil, v roce 2015 však na území SO ORP Valašské Klobouky bylo v této věkové skupině více osob, než v roce Graf 2.30: Vývoj počtu obyvatel dle věku v ORP Valašské Klobouky let let 65+ let Index stáří Zdroj: Demografická ročenka ČSÚ, data k daného roku Stejně jako v ostatních SO ORP, tak i v SO ORP Valašské Klobouky se nachází obce s kladnými i negativním celkovými přírůstky obyvatelstva. K nejvyšším relativním přírůstkům obyvatelstva v letech 2005 až 2015 v obcích Haluzice, Křekov a Valašské Příkazy, kde došlo ke shodnému nárůstu o 13 % obyvatel. Naopak nejméně příznivá situace je v obcích Nedašova Lhota a Štítná nad Vláří, které ve stejném období přišly o 9 % obyvatel. 44

45 Tabulka 2.17: Hodnoty přirozeného, migračního a celkového přírůstku obyvatelstva v letech 2005 a 2015 v SO ORP Valašské Klobouky Rozdíl mezi lety Přirozený přírůstek Migrační přírůstek Celkový přírůstek Brumov-Bylnice -34-1% % % Drnovice -2 0% -29-7% -31-8% Haluzice -3-4% 14 17% 11 13% Jestřabí -4-1% -6-2% -10-3% Křekov 7 4% 17 9% 24 13% Loučka % % 41 8% Návojná -12-2% 37 5% 25 3% Nedašov 24 2% -54-4% -30-2% Nedašova Lhota 27 4% % -60-9% Poteč 16 2% 16 2% 32 4% ytnice -23-4% 17 3% -6-1% Štítná nad Vláří-Popov -26-1% % % Študlov -5-1% -6-1% -11-2% Tichov -5-2% -13-4% -18-5% Újezd 14 1% -11-1% 3 0% Valašské Klobouky 17 0% % % Valašské Příkazy 5 2% 33 11% 38 13% Vlachova Lhota 3 1% -19-8% -16-7% Vlachovice -3 0% -30-2% -33-2% Vysoké Pole 18 2% 31 4% 49 6% Zdroj: Bilance obyvatelstva ČSÚ, (vlastní výpočet) V následující tabulce se uveden počet a podíl obyvatel SO ORP Valašské Klobouky, kteří změnili své bydliště, včetně cílové destinace změny bydliště. Tabulka 2.18: Počet a podíl obyvatel vystěhovalých z SO ORP Valašské Klobouky v letech 1995 až 2015 Migrace z Valašských Klobouk Podíl (%) V rámci SO ORP % V rámci kraje (mimo SO ORP) % Mimo kraj % Celkem % Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování,

46 Na následující mapě jsou zobrazeny migrační směry z SO ORP Valašské Klobouky. Obrázek 2.9: Mapa migračních proudů z SO ROP Valašské Klobouky Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování,

47 Změna na obyvatel ORP Valašské Meziříčí Trend poklesu obyvatel byl ve SO ORP Valašské Meziříčí krátkodobě narušen nárůstem v letech 2007 až V následujících letech však přišel trend úbytku obyvatelstva, který byl nejstrmější za posledních 20 let. V roce 2015 tak bylo na území SO ORO Valašské Meziříčí , o cca 700 méně než v roce Graf 2.31: Vývoj počtu obyvatel v ORP Valašské Meziříčí Zdroj: Bilance obyvatelstva ČSÚ, data k daného roku Zmíněny pozitivní trend vývoje počtu obyvatel v letech 2007 ž 2009 byla způsobena jak kladnou přirozenou měnou, tak vyšším počtem přistěhovalých osob oproti vystěhovalým. Po tomto období však oba trendy poklesly. Zatím co přirozená měna se pohybuje kolem nulové hodnoty, k výraznému poklesu došlo u migračních změn, což z nich dělá hlavní důvod poklesu obyvatel na území SO ORP Valašské Meziříčí. Graf 2.32: Přirozený, migrační a celkový přírůstek obyvatel v ORP Valašské Meziříčí Přirozený přírůstek Migrační saldo Celkový přírůstek Zdroj: Bilance obyvatelstva ČSÚ, data k daného roku 47

48 Index stáří (65+ / 0-14 v %) Od roku 2009 je na území SO ORP patrný trend mírného nárůstu počtu dětí do 15 let. Daleko výraznější je však nárůst seniorů nad 65 let, kterých za posledních 20 let přibylo více než Tyto trendy se tak stejně jako v ostatních SO ORP projevují výrazným zvýšením indexu stáří na cca dvojnásobek hodnoty z roku V posledních letech, zejména od roku 2010, je výrazný také pokles počtu obyvatel ve věkové skupině let. Graf 2.33: Vývoj počtu obyvatel dle věku v ORP Valašské Meziříčí let let 65+ let Index stáří Zdroj: Demografická ročenka ČSÚ, data k daného roku Ačkoliv SO ORP Valašské Meziříčí s celkového pohledu ztrácí obyvatelstvo, ve většině obcí lze na místní úrovni sledovat pozitivní trendy. Pouze ve 4 obcích došlo v posledních 10 letech k úbytku obyvatelstva, konkrétně se jedná o Kladeruby, Krhová, Kunovice a Valašské Meziříčí. Ve všech těchto obcích je tento negativní trend dán především zápornou migrační změnou. Tabulka 2.19: Hodnoty přirozeného, migračního a celkového přírůstku obyvatelstva v letech 2005 a 2015 v SO ORP Valašské Meziříčí Rozdíl mezi lety Přirozený přírůstek Migrační přírůstek Celkový přírůstek Branky -7-1% % 94 10% Choryně 9 1% 26 4% 35 5% Jarcová 15 2% 65 8% 80 10% Kelč 82 3% -16-1% 66 2% Kladeruby -8-2% -12-3% -20-5% Krhová -2 0% -20-1% -22-1% Kunovice 5 1% -46-7% -41-7% Lešná 6 0% 50 2% 56 3% Loučka -4-1% 42 5% 38 5% Mikulůvka 24 3% 78 10% % Oznice -4-1% 60 14% 56 13% Podolí 3 1% 3 1% 6 2% Police 14 2% 4 1% 18 3% Poličná 8 0% 15 1% 23 1% Střítež nad Bečvou 0 0% 70 8% 70 8% Valašské Meziříčí -28 0% % % Velká Lhota 15 3% 46 9% 61 12% Zašová 30 1% 168 6% 198 7% Zdroj: Bilance obyvatelstva ČSÚ, (vlastní výpočet) 48

49 V následující tabulce se uveden počet a podíl obyvatel SO ORP Valašské Meziříčí, kteří změnili své bydliště, včetně cílové destinace změny bydliště. Tabulka 2.20: Počet a podíl obyvatel vystěhovalých z SO ORP Valašské Meziříčí v letech 1995 až 2015 Migrace z Valašského Meziříčí Podíl (%) V rámci SO ORP % V rámci kraje (mimo SO ORP) % Mimo kraj % Celkem % Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování, 2015 Na následující mapě jsou zobrazeny migrační směry z SO ORP Valašské Meziříčí. Obrázek 2.10: Mapa migračních proudů z SO ORP Valašské Meziříčí Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování,

50 Změna na obyvatel ORP Vizovice SO ORP Vizovice je jediným správním obvodem na území Zlínského kraje, ve kterém dochází k dlouhodobému nárůstu počtu obyvatel. Za posledních 20 let se jejich počet zvýšil o více než 800 na ke dni Graf 2.34: Vývoj počtu obyvatel v ORP Vizovice Zdroj: Bilance obyvatelstva ČSÚ, data k daného roku Nárůst počtu obyvatel v SO ORP Vizovice je způsoben především migračními trendy. Přirozená měna obyvatel je zde mírně kladná, počet obyvatel získaných přistěhováním je však daleko vyšší. V posledních letech však oba tyto trendy ustupují, od roku 2012 je migrační měna téměř nulová, a převyšuje ji měna přirozená. Graf 2.35: Přirozený, migrační a celkový přírůstek obyvatel v ORP Vizovice Přirozený přírůstek Migrační saldo Celkový přírůstek Zdroj: Bilance obyvatelstva ČSÚ, data k daného roku 50

51 Index stáří (65+ / 0-14 v %) Nárůst počtu obyvatel se projevuje také na věkové struktuře obyvatelstva v SO ORP Vizovice, jako v jednom z mála správním obvodů na území Zlínského kraje zde dochází k nárůstu počtu osob ve věku 15 až 64 let. Stejně jako v ostatních SO ORP dochází ke zvyšování indexu stáří, tento nárůst však není tak výrazný jako v ostatních SO ORP. Hodnota indexu stáří je aktuálně jen mírně nad hodnotou 100 %. Graf 2.36: Vývoj počtu obyvatel dle věku v ORP Vizovice let let 65+ let Index stáří Zdroj: Bilance obyvatelstva ČSÚ, data k daného roku Fakt, že je SO ORP Vizovice územím s nejpozitivnějším populačním vývojem v rámci Zlínského kraje, dokazuje také naprostá převaha obcí s pozitivním celkovým přírůstkem za posledních 10 let. Pouze ve 3 z 16 obcí došlo v tomto období k úbytku obyvatelstva. Pozitivní trendy jsou zde dány především pozitivními migračními trendy. Tabulka 2.21: Hodnoty přirozeného, migračního a celkového přírůstku obyvatelstva v letech 2005 a 2015 v SO ORP Vizovice Rozdíl mezi lety Přirozený přírůstek Migrační přírůstek Celkový přírůstek Bratřejov -24-3% 18 2% -6-1% Březová 3 1% 22 4% 25 5% Dešná 0 0% 16 8% 16 8% Hrobice -30-6% 23 5% -7-1% Jasenná 22 2% 16 2% 38 4% Lhotsko -2-1% 25 9% 23 9% Lutonina 1 0% 30 7% 31 7% Neubuz 7 2% 15 3% 22 5% Podkopná Lhota -14-4% -2-1% -16-5% Slušovice 115 4% -75-3% 40 1% Trnava 4 0% 3 0% 7 1% Ublo -10-4% 42 15% 32 11% Veselá 32 4% 64 8% 96 12% Vizovice 72 2% 145 3% 217 5% Všemina 38 3% 15 1% 53 5% Zádveřice-Raková -15-1% 124 9% 109 8% Zdroj: Bilance obyvatelstva ČSÚ, (vlastní výpočet) 51

52 V následující tabulce se uveden počet a podíl obyvatel SO ORP Vizovice, kteří změnili své bydliště, včetně cílové destinace změny bydliště. Tabulka 2.22: Počet a podíl obyvatel vystěhovalých z SO ORP Vizovice v letech 1995 až 2015 Migrace z Vizovic Podíl (%) V rámci SO ORP % V rámci kraje (mimo SO ORP) % Mimo kraj % Celkem % Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování, 2015 Na následující mapě jsou zobrazeny migrační směry z SO ORP Vizovice. Obrázek 2.11: Mapa migračních proudů z SO ORP Vizovice Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování,

53 Změna na obyvatel ORP Vsetín SO ORP Vsetín ztrácí v posledních 20 letech každoročně obyvatelstvo. Úbytek je poměrně výrazný, hodnota počtu obyvatel v roce 2015 je o více než nižší než počet obyvatel v roce Za posledních 20 letech nedošlo ani k jednomu meziročnímu nárůstu počtu obyvatel. Graf 2.37: Vývoj počtu obyvatel v ORP Vsetín Zdroj: Bilance obyvatelstva ČSÚ, data k daného roku Úbytek obyvatelstva v SO ORP Vsetín je způsoben zejména zápornou migrační měnou. V letech 2008 až 2010 bylo na území SO ORP Vsetín dokonce období s kladnou přirozenou měnou obyvatelstva, výrazná migrace však tento trend převýšila a stále docházelo k úbytku obyvatelstva. Graf 2.38: Přirozený, migrační a celkový přírůstek obyvatel v ORP Vsetín Přirozený přírůstek Migrační saldo Celkový přírůstek Zdroj: Bilance obyvatelstva ČSÚ, data k daného roku 53

54 Index stáří (65+ / 0-14 v %) Úbytek obyvatelstva se výrazně projevuje na snižování počtu produktivních obyvatel ve věku 15 až 64 let. Vzhledem k nízké porodnosti ubývá také počet dětí do 15 let, naopak počet seniorů prudce stoupá, za posledních 20 let o více než Důsledkem těchto trendů je zvyšování indexu stáří v území. Graf 2.39: Vývoj počtu obyvatel dle věku v ORP Vsetín let let 65+ let Index stáří Zdroj: Bilance obyvatelstva ČSÚ, data k daného roku Negativní trendy v populačním vývoji SO ORP Vsetín jsou způsobeny zejména zápornými přirozenými přírůstky, které převažují ve většině obcí. V některých obcích zápornou přirozenou měnu převyšují kladné migrační salda, čímž se obce dostávají do kladných čísel celkového přírůstku. Nejvíce vylidňující se obce jsou Malá Bystřice a Karolinka, které ztratily v letech 2005 až 2015 více než 10 %. Naopak žádná obec v tomto období nezískala více než 10 % obyvatel. 54

55 Tabulka 2.23: Hodnoty přirozeného, migračního a celkového přírůstku obyvatelstva v letech 2005 a 2015 v SO ORP Vsetín Rozdíl mezi lety Přirozený přírůstek Migrační přírůstek Celkový přírůstek Bystřička 17 2% 25 2% 42 4% Francova Lhota -5 0% -21-1% -26-2% Halenkov -22-1% 78 3% 56 2% Horní Lideč 64 5% % -37-3% Hošťálková 31 1% 130 6% 161 7% Hovězí 35 1% -12-1% 23 1% Huslenky -20-1% 163 7% 143 6% Jablůnka -28-1% 80 4% 52 3% Janová 16 2% 41 5% 57 7% Karolinka % % % Kateřinice -4 0% 87 8% 83 8% Lačnov 7 1% -65-8% -58-7% Leskovec -24-4% 9 1% -15-2% Lhota u Vsetína -39-5% 55 7% 16 2% Lidečko 7 0% -92-5% -85-5% Liptál -8-1% 81 6% 73 5% Lužná -18-3% 62 10% 44 7% Malá Bystřice % -7-2% % Nový Hrozenkov -32-1% 20 1% -12 0% Pozděchov -17-3% 38 6% 21 4% Prlov 18 3% -2 0% 16 3% Pržno % 57 9% -7-1% Ratiboř 53 3% 52 3% 105 6% Růžďka -14-2% 21 2% 7 1% Seninka -18-6% 17 5% -1 0% Střelná -2 0% -36-6% -38-7% Ústí -22-4% 65 10% 43 7% Valašská Polanka 2 0% 80 6% 82 6% Valašská Senice -5-1% -10-2% -15-3% Velké Karlovice -79-3% -50-2% % Vsetín 23 0% % % Zděchov -17-3% -21-4% -38-6% Zdroj: Bilance obyvatelstva ČSÚ, (vlastní výpočet) V následující tabulce se uveden počet a podíl obyvatel SO ORP Vsetín, kteří změnili své bydliště, včetně cílové destinace změny bydliště. Tabulka 2.24: Počet a podíl obyvatel vystěhovalých z SO ORP Vsetín v letech 1995 až 2015 Migrace ze Vsetína Podíl (%) V rámci SO ORP % V rámci kraje (mimo SO ORP) % Mimo kraj % Celkem % Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování,

56 Na následující mapě jsou zobrazeny migrační směry z SO ORP Vsetín. Obrázek 2.12: Mapa migračních proudů z SO ORP Vsetín Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování,

57 Změna na obyvatel ORP Zlín Na území SO ORP Zlín docházelo do roku 2005 ke každoročnímu úbytku obyvatelstva. Od roku 2006 se počet obyvatel téměř ustáli, se střídavými poklesy a nárůsty se pohybuje kolem hodnoty 99 tis. obyvatel. Graf 2.40: Vývoj počtu obyvatel v ORP Zlín Zdroj: Bilance obyvatelstva ČSÚ, data k daného roku Úbytek obyvatelstva do roku 2005 byl způsobem zejména výrazně negativní přirozenou měnou obyvatelstva, kdy počet zemřelých osob převyšoval počet narozených v řádu stovek. Tento trend se však každoročně pravidelně mírnil, v posledních letech se také několikrát dostal do kladných hodnot. Migrační změna se pohybuje kolem nulových hodnot, výjimkou období od roku 2001 do roku 2006, kdy probíhalo intenzivnější odstěhovávání obyvatel z území SO ORP Zlín. Graf 2.41: Přirozený, migrační a celkový přírůstek obyvatel v ORP Zlín Přirozený přírůstek Migrační saldo Celkový přírůstek Zdroj: Bilance obyvatelstva ČSÚ, data k daného roku 57

58 Index stáří (65+ / 0-14 v %) V SO ORP Zlín dochází ke stárnutí obyvatelstva a zvyšování indexu stáří. Za posledních 20 let zde přibylo více než seniorů. Od roku 2006 dochází také k nárůstu počtu dětí do 5 let věku, což mírně snižuje trend nárůstu indexu stáří oproti ostatním SO ORP. Graf 2.42: Vývoj počtu obyvatel dle věku v ORP Zlín let let 65+ let Index stáří Zdroj: Bilance obyvatelstva ČSÚ, data k daného roku V rámci SO ORP Zlín nedochází k výraznějším změnám celkového počtu obyvatel, ke změnám však dochází uvnitř v rámci jednotlivých obcí. Probíhá zde suburbanizační proces, město Zlín ztrácí obyvatelstvo migrací, přičemž naopak ve většině ostatních obcí dochází k migračním nárůstům obyvatelstva. 58

59 Tabulka 2.25: Hodnoty přirozeného, migračního a celkového přírůstku obyvatelstva v letech 2005 a 2015 v SO ORP Zlín Rozdíl mezi lety Přirozený přírůstek Migrační přírůstek Celkový přírůstek Bohuslavice u Zlína -10-1% 2 0% -8-1% Březnice 15 1% 98 8% 113 9% Březůvky 1 0% 37 5% 38 6% Dobrkovice -16-6% -9-3% % Doubravy 19 3% 60 11% 79 14% Držková -6-2% 37 10% 31 9% Fryšták 28 1% 171 5% 199 5% Hostišová 22 4% 48 9% 70 14% Hřivínův Újezd 0 0% -13-2% -13-2% Hvozdná 33 3% % % Kaňovice -2-1% 8 3% 6 2% Karlovice -2-1% 28 12% 26 11% Kašava 7 1% 4 0% 11 1% Kelníky -10-7% -9-6% % Lhota -3 0% 88 10% 85 10% Lípa 0 0% % % Lukov % % 54 3% Lukoveček -12-3% 24 6% 12 3% Machová 49 8% 79 12% % Mysločovice -4-1% 81 13% 77 12% Ostrata 5 1% 33 8% 38 10% Provodov -20-3% 38 5% 18 2% Racková 20 2% 49 6% 69 8% Sazovice 29 4% 19 3% 48 6% Šarovy -2-1% 20 8% 18 7% Tečovice 6 0% 66 5% 72 5% Velký Ořechov 35 5% 11 1% 46 6% Vlčková 6 2% 19 5% 25 6% Zlín % % % Želechovice nad Dřevnicí -40-2% -10-1% -50-3% Zdroj: Bilance obyvatelstva ČSÚ, (vlastní výpočet) V následující tabulce se uveden počet a podíl obyvatel SO ORP Zlín, kteří změnili své bydliště, včetně cílové destinace změny bydliště. Tabulka 2.26: Počet a podíl obyvatel vystěhovalých z SO ORP Vsetín v letech 1995 až 2015 Migrace ze Zlína Podíl (%) V rámci SO ORP % V rámci kraje (mimo SO ORP) % Mimo kraj % Celkem % Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování,

60 Na následující mapě jsou zobrazeny migrační směry z SO ORP Zlín. Obrázek 2.13: Mapa migračních proudů z SO ORP Zlín Zdroj: ČSÚ, vlastní zpracování, Prognóza vývoje počtu obyvatel ORP Bystřice pod Hostýnem Z pohledu věkové prognózy SO ORP Bystřice nad Hostýnem bude v roce 2030 na území správního obvodu více obyvatel ve všech věkových kategoriích nad 50 let, a to bez ohledu na pohlaví. Naopak počet osob mladších 50 let výrazně poklesne, což přispívá k trendu stárnutí obyvatelstva a zároveň bude mít vliv na přirozenou měnu obyvatelstva, u které lze vzhledem ke stárnutí obyvatelstva očekávat dlouhodobý negativní trend. 60

61 Věk Graf 2.43: Věková pyramida základní prognóza na rok 2030 ORP Bystřice pod Hostýnem muži 2030 ženy 2030 muži 2015 ženy a více V případě, že budou aktuální trendy přirozené a migrační změny obyvatelstva dále pokračovat, bude v následujících letech docházek k úbytku obyvatelstva na území správního obvodu, do roku 2030 lze předpokládat pokles až o osob (viz oranžová křivka následujícího grafu). V případě, že při prognóze budeme počítat s dosažením nadměrné míry, vývoj počtu obyvatel bude stále ovlivněn negativním trendem migračních změn (zelená křivka). Nejoptimálnější prognóza počítá s nadprůměrnou plodností a stabilizaci migračního proudů prostřednictvím tvorby pracovních míst a možností bydlení, tato varianta představuje do roku 2030 mírný nárůst počtu obyvatel v SO ORP Havlíčkův Brod. 61

62 Graf 2.44: Variantní prognóza počtu obyvatelstva ORP Bystřice pod Hostýnem Prognóza při stabilizaci migrace a míry Prognóza při vysoké míře Prognoza s migraci Skutečný (historický) vývoj počtu obyvatel V následující tabulce jsou uvedeny všechny tři varianty prognózy pro jednotlivé obce SO ORP Bystřice pod Hostýnem. Tabulka 2.27: Variantní prognóza počtu obyvatelstva dle obcí ORP Bystřice pod Hostýnem Prognóza počtu obyvatel na rok s migraci při vysoké míře při stabilizaci migrace a míry Blazice Brusné Bystřice pod Hostýnem Chomýž Chvalčov Komárno Loukov Mrlínek Osíčko Podhradní Lhota Rajnochovice Rusava Slavkov pod Hostýnem Vítonice

63 Věk ORP Holešov Věkovou prognózu do roku 2030 SO ORP Holešov lze rozdělit do dvou částí. První částí jsou věkové skupiny mladší 44 let, u kterých do tohoto roku dojde k výraznému poklesu počtu obyvatel. Naopak téměř u všech věkových skupin nad 44 let dochází k výrazným nárůstům počtu osob. Výjimkou je věková skupina 60 až let, počet jejich zástupců do roku 2030 poklesne. V rámci prognózy nelze sledovat výraznější vliv pohlaví obyvatel. Graf 2.45: Věková pyramida základní prognóza na rok 2030 ORP Holešov 90 a více muži 2030 ženy 2030 muži 2015 ženy Při pokračování současných trendů bude počet obyvatel SO ORP Holešov dále klesat, v roce 2030 by mohl mít hodnotu obyvatel (oranžová křivka). I nejpříznivější varianta se stabilizací přirozeného a migračního přírůstku lze v roce 2030 počítat s mírným úbytkem obyvatelstva (modrá křivka). Vzhledem k poměrně stabilnímu populačnímu vývoji na území SO ORP se jednotlivé varianty prognóz příliš neliší. 63

64 Graf 2.46: Variantní prognóza počtu obyvatelstva ORP Holešov Prognóza při stabilizaci migrace a míry Prognóza při vysoké míře Prognoza s migraci Skutečný (historický) vývoj počtu obyvatel V následující tabulce jsou uvedeny všechny tři varianty prognózy pro jednotlivé obce SO ORP Holešov. Tabulka 2.28: Variantní prognóza počtu obyvatelstva dle obcí ORP Holešov Prognóza počtu obyvatel na rok s migraci při vysoké míře při stabilizaci migrace a míry Bořenovice Holešov Horní Lapač Jankovice Kostelec u Holešova Kurovice Lechotice Ludslavice Martinice Míškovice Němčice Pacetluky Prusinovice Přílepy Roštění Rymice Třebětice Zahnašovice Žeranovice

65 Věk ORP Kroměříž Nárůst počtu obyvatel lze dle zpracované prognózy očekávat pouze v některých věkových skupinách, jedná se především o starší obyvatelstvo v důchodovém věku. Naopak ve většině věkových skupin nižšího věku bude docházet ke snižování počtu osob, což kopíruje krajský a také celorepublikový trend stárnutí obyvatelstva. Graf 2.47: Věková pyramida základní prognóza na rok 2030 ORP Kroměříž 90 a více muži 2030 ženy 2030 muži 2015 ženy Všechny tři varianty prognózy představují do roku 2030 na území SO ORP Kroměříž úbytek obyvatelstva. Nejhorší varianta, označená v následujícím grafu oranžovou barvou, počítá v případě pokračování aktuálních trendů v přirozeném a migračním přírůstku do roku 2030 úbytek téměř obyvatel. V případě stabilizace migrace a lze předpokládat úbytek cca obyvatel, způsobený úmrtností vzhledem ke stárnutí obyvatelstva. 65

66 Graf 2.48: Variantní prognóza počtu obyvatelstva ORP Kroměříž Prognóza při stabilizaci migrace a míry Prognóza při vysoké míře Prognoza s migraci Skutečný (historický) vývoj počtu obyvatel V následující tabulce jsou uvedeny všechny tři varianty prognózy pro jednotlivé obce SO ORP Kroměříž. Tabulka 2.29: Variantní prognóza počtu obyvatelstva dle obcí ORP Kroměříž Prognóza počtu obyvatel na rok s migraci při vysoké míře při stabilizaci migrace a míry Bařice-Velké Těšany Bezměrov Břest Cetechovice Dřínov Honětice Hoštice Hulín Chropyně Chvalnov-Lísky Jarohněvice Karolín Koryčany Kostelany Kroměříž Kunkovice Kvasice Kyselovice Litenčice

67 Prognóza počtu obyvatel na rok s migraci při vysoké míře při stabilizaci migrace a míry Lubná Lutopecny Morkovice-Slížany Nítkovice Nová Dědina Pačlavice Počenice-Tetětice Prasklice Pravčice Rataje Roštín Skaštice Soběsuky Střílky Střížovice Sulimov Šelešovice Troubky-Zdislavice Uhřice Věžky Vrbka Záříčí Zástřizly Zborovice Zdounky Zlobice Žalkovice ORP Luhačovice Stejně jako v ostatních SO ORP, i v Luhačovicích bude v budoucnu docházet ke stárnutí obyvatelstva. Přibývat bude obyvatelstva ve věku nad 45 let, výjimkou je věkový skupina 55 až 64 let, kde dojde ke snížení počtu zástupců. Nejvýraznější úbytky obyvatelstva lze v prognóze sledovat v produktivním věku let, což v budoucnu může znamenat řadu ekonomických problémů. 67

68 Věk Graf 2.49: Věková pyramida základní prognóza na rok 2030 ORP Luhačovice muži 2030 ženy 2030 muži 2015 ženy a více V případě, že budou stávající trendy na území SO ORP Luhačovice dále pokračovat, území do roku 2030 ztratí dalších cca obyvatel. Případné zvýšení na nadprůměrnou úroveň odpovídající úhrnné by došlo k určité stabilizaci populačního vývoje, v roce 2030 by byl počet obyvatel jen mírně nižší. Případná úspěšná podpora pozitivního trendu migrace prostřednictvím nových pracovních míst a bydlení by v případě nejpříznivější prognózy znamenala narůst obyvatelstva na území SO ORP. 68

69 Graf 2.50: Variantní prognóza počtu obyvatelstva ORP Luhačovice Prognóza při stabilizaci migrace a míry Prognóza při vysoké míře Prognoza s migraci Skutečný (historický) vývoj počtu obyvatel V následující tabulce jsou uvedeny všechny tři varianty prognózy pro jednotlivé obce SO ORP Luhačovice. Tabulka 2.30: Variantní prognóza počtu obyvatelstva dle obcí ORP Luhačovice Prognóza počtu obyvatel na rok s migraci při vysoké míře při stabilizaci migrace a míry Biskupice Bohuslavice nad Vláří Dolní Lhota Horní Lhota Lipová Ludkovice Luhačovice Petrůvka Podhradí Pozlovice Rudimov Sehradice Slavičín Slopné Šanov

70 Věk ORP Otrokovice V rámci SO ORP Otrokovice dojde do roku 2030 k nárůstu obyvatelstva ve věkové skupině let, 50 až 59 let a také ve skupině všech obyvatel starších 70 let. Ve všech ostatních věkových skupinách počet obyvatel klesá. Tyto změny předvídají do roku 2030 výrazné stárnutí obyvatelstva. Graf 2.51: Věková pyramida základní prognóza na rok 2030 ORP Otrokovice 90 a více muži 2030 ženy 2030 muži 2015 ženy Negativní je také prognóza stavu počtu obyvatel v případě, že budou na území SO ORP pokračovat aktuální populační trendy. Do roku 2030 může území správního obvodu ztratit až obyvatel. V případě, že se zde podaří stabilizovat jak migrační, tak přirozenou změnu obyvatelstva, v nejpozitivnější prognóze lze předpokládat do roku 2030 mírný nárůst počtu obyvatel. 70

71 Graf 2.52: Variantní prognóza počtu obyvatelstva ORP Otrokovice Prognóza při stabilizaci migrace a míry Prognóza při vysoké míře Prognoza s migraci Skutečný (historický) vývoj počtu obyvatel V následující tabulce jsou uvedeny všechny tři varianty prognózy pro jednotlivé obce SO ORP Otrokovice. Tabulka 2.31: Variantní prognóza počtu obyvatelstva dle obcí ORP Otrokovice Prognóza počtu obyvatel na rok s migraci při vysoké míře při stabilizaci migrace a míry Bělov Halenkovice Komárov Napajedla Oldřichovice Otrokovice Pohořelice Spytihněv Tlumačov Žlutava

72 Věk ORP Rožnov pod Radhoštěm V prognóze věkového vývoje do roku 2030 v SO ROP Rožnov pod Radhoštěm dochází k nárůstu počtu obyvatel nad 50 let, s výjimkou věkové skupiny let. V kombinaci s výraznými úbytky počtu osob v nižších věkových kategoriích tento trend představuje pokračování stárnutí obyvatelstva, které probíhá v posledních letech. Graf 2.53: Věková pyramida základní prognóza na rok 2030 ORP Rožnov pod Radhoštěm 90 a více muži 2030 ženy 2030 muži 2015 ženy Všechny varianty prognózy do roku 2030 pro SO ORP Rožnov pod Radhoštěm představují pokles počtu obyvatel v území. Při současném trendu migračních a přirozených změn přijde SO ORP o cca obyvatel, naopak při nejpříznivější variantě bude úbytek pouze cca 300 obyvatel. 72

73 Graf 2.54: Variantní prognóza počtu obyvatelstva ORP Rožnov pod Radhoštěm Prognóza při stabilizaci migrace a míry Prognóza při vysoké míře Prognoza s migraci Skutečný (historický) vývoj počtu obyvatel V následující tabulce jsou uvedeny všechny tři varianty prognózy pro jednotlivé obce SO ORP Rožnov pod Radhoštěm. Tabulka 2.32: Variantní prognóza počtu obyvatelstva dle obcí ORP Rožnov pod Radhoštěm Prognóza počtu obyvatel na rok s migraci při vysoké míře při stabilizaci migrace a míry Dolní Bečva Horní Bečva Hutisko-Solanec Prostřední Bečva Rožnov pod Radhoštěm Valašská Bystřice Vidče Vigantice Zubří

74 Věk ORP Uherské Hradiště V rámci SO ORP Uherské Hradiště lze ve věkové prognóze sledovat stejné trendy, jako v ostatních SO ORP. V budoucnu bude docházet ke stárnutí obyvatelstva, projevujícím se nárůstu počtu obyvatel ve věkových skupinách nad 50 let, s výjimkou skupiny 60 až 64 let, kde dojde k mírnému poklesu počtu obyvatel. Naopak k velmi výrazným poklesům dojde ve věkových skupinách od 25 do 44 let věku, v ostatních skupinách jsou poklesy méně výrazné. Graf 2.55: Věková pyramida základní prognóza na rok 2030 ORP Uherské Hradiště 90 a více muži 2030 ženy 2030 muži 2015 ženy V nejhorší variantě prognózy, která počítá s pokračováním aktuálních trendů, přijde SO ORP Uherské Hradiště do roku 2030 o více než obyvatel. V případě, že by se podařilo stabilizovat přirozený i migrační přírůstek, po počátečním nárůstů by ke konci období do roku 2030 začínalo docházet opět k úbytku obyvatel vlivem vymírání. Nejpozitivnější prognóza předpokládá do roku 2030 úbytek necelých obyvatel. 74

75 Graf 2.56: Variantní prognóza počtu obyvatelstva ORP Uherské Hradiště Prognóza při stabilizaci migrace a míry Prognóza při vysoké míře Prognoza s migraci Skutečný (historický) vývoj počtu obyvatel V následující tabulce jsou uvedeny všechny tři varianty prognózy pro jednotlivé obce SO ORP Uherské Hradiště. Tabulka 2.33: Variantní prognóza počtu obyvatelstva dle obcí ORP Uherské Hradiště Prognóza počtu obyvatel na rok s migraci při vysoké míře při stabilizaci migrace a míry Babice Bílovice Boršice Boršice u Blatnice Břestek Březolupy Buchlovice Částkov Hluk Hostějov Huštěnovice Jalubí Jankovice Kněžpole Kostelany nad Moravou Košíky Kudlovice Kunovice Medlovice

76 Prognóza počtu obyvatel na rok s migraci při vysoké míře při stabilizaci migrace a míry Mistřice Modrá Nedachlebice Nedakonice Ořechov Ostrožská Lhota Ostrožská Nová Ves Osvětimany Podolí Polešovice Popovice Salaš Staré Hutě Staré Město Stříbrnice Stupava Sušice Svárov Topolná Traplice Tučapy Tupesy Uherské Hradiště Uherský Ostroh Újezdec Vážany Velehrad Zlámanec Zlechov ORP Uherský Brod Ve všech věkových skupinách až do 49 let věku dojde dle prognózy v následujících letech úbytek obyvatelstva, nejvýraznější budou poklesy obyvatel ve věku 20 až 44 let. Obyvatel ubyde také ve věkové skupině od 60 do 69 let. Všechny ostatní skupiny budou předmětem nárůstu počtu jejich zástupců, v kombinaci s předchozím zmíněným trendem tak vzniká výrazné stárnutí obyvatelstva způsobené nízkou porodností. 76

77 Věk Graf 2.57: Věková pyramida základní prognóza na rok 2030 ORP Uherský Brod muži 2030 ženy 2030 muži 2015 ženy a více Při pokračování současných trendů populačního vývoje ztratí SO ORP Uherský Brod do roku 2030 téměř obyvatel. V případě, že budou prostřednictvím vzniku nových pracovních míst podpořeny trendy pozitivního migračního vývoje a s tím související zvýšenou porodností vzhledem k přílivu mladých lidí s potenciálem založení rodiny, dojde kde stabilizaci populačního vývoje, který by do roku 2030 mohl vyústit do mírného nárůstu počtu obyvatel. 77

78 Graf 2.58: Variantní prognóza počtu obyvatelstva ORP Uherský Brod Prognóza při stabilizaci migrace a míry Prognóza při vysoké míře Prognoza s migraci Skutečný (historický) vývoj počtu obyvatel V následující tabulce jsou uvedeny všechny tři varianty prognózy pro jednotlivé obce SO ORP Uherská Brod. Tabulka 2.34: Variantní prognóza počtu obyvatelstva dle obcí ORP Uherský Brod Prognóza počtu obyvatel na rok s migraci při vysoké míře při stabilizaci migrace a míry Bánov Bojkovice Březová Bystřice pod Lopeníkem Dolní Němčí Drslavice Horní Němčí Hostětín Hradčovice Komňa Korytná Lopeník Nezdenice Nivnice Pašovice Pitín Prakšice Rudice Slavkov

79 Prognóza počtu obyvatel na rok s migraci při vysoké míře při stabilizaci migrace a míry Starý Hrozenkov Strání Suchá Loz Šumice Uherský Brod Vápenice Veletiny Vlčnov Vyškovec Záhorovice Žítková ORP Valašské Klobouky K výraznějšímu nárůstu počtu osob bude do roku 2030 v SO ORP Valašské Klobouky docházet především ve věkových skupinách nad 65 let. V oblasti věku let budou změny méně výrazné, ať už se jedná o nárůst či úbytek obyvatelstva. Pod hranicí 35 let bude počet zástupců poměrně výrazně ubývat, přesto bude trend stárnutí obyvatelstva mírnější, než je tomu u ostatních SO ORP. 79

80 Věk Graf 2.59: Věková pyramida základní prognóza na rok 2030 ORP Valašské Klobouky muži 2030 ženy 2030 muži 2015 ženy a více V případě, že v rámci SO ORP Valašské Klobouky dojde ke stabilizaci migračních změn, čeká území v následujících letech pozitivní populační vývoj, který bude znamenat do roku 2030 nárůst počtu obyvatel o cca osob. Při pokračování současných negativních trendů hrozí území OS ORP Valašské Klobouky vylidňování, do roku 2030 může přijít o obyvatel. 80

81 Graf 2.60: Variantní prognóza počtu obyvatelstva ORP Valašské Klobouky Prognóza při stabilizaci migrace a míry Prognóza při vysoké míře Prognoza s migraci Skutečný (historický) vývoj počtu obyvatel V následující tabulce jsou uvedeny všechny tři varianty prognózy pro jednotlivé obce SO ORP Valašské Klobouky. Tabulka 2.35: Variantní prognóza počtu obyvatelstva dle obcí ORP Valašské Klobouky Prognóza počtu obyvatel na rok s migraci při vysoké míře při stabilizaci migrace a míry Brumov-Bylnice Drnovice Haluzice Jestřabí Křekov Loučka Návojná Nedašov Nedašova Lhota Poteč ytnice Štítná nad Vláří-Popov Študlov Tichov Újezd Valašské Klobouky Valašské Příkazy Vlachova Lhota

82 Věk Prognóza počtu obyvatel na rok s migraci při vysoké míře při stabilizaci migrace a míry Vlachovice Vysoké Pole ORP Valašské Meziříčí Ve všech věkových skupinách pod 60 let bude v následujících letech docházet k úbytku počtu obyvatelstva, k nejvýraznějšímu úbytku dojde u osob ve věku 35 až 44 let. Na území SO ORP se tak v kombinaci s nárůstem obyvatel starších 60 let projevu výrazný trend stárnutí obyvatelstva. Graf 2.61: Věková pyramida základní prognóza na rok 2030 ORP Valašské Meziříčí 90 a více muži 2030 ženy 2030 muži 2015 ženy Negativní je také prognóza stavu počtu obyvatel v případě, že budou na území SO ORP pokračovat aktuální populační trendy. Do roku 2030 může území správního obvodu ztratit až obyvatel. V případě, že se zde podaří stabilizovat jak migrační, tak přirozenou změnu obyvatelstva, v nejpozitivnější prognóze lze předpokládat do roku 2030 mírný nárůst počtu obyvatel, o cca 400 osob. 82

83 Graf 2.62: Variantní prognóza počtu obyvatelstva ORP Valašské Meziříčí Prognóza při stabilizaci migrace a míry Prognóza při vysoké míře Prognoza s migraci Skutečný (historický) vývoj počtu obyvatel V následující tabulce jsou uvedeny všechny tři varianty prognózy pro jednotlivé obce SO ORP Valašské Meziříčí. Tabulka 2.36: Variantní prognóza počtu obyvatelstva dle obcí ORP Valašské Meziříčí Prognóza počtu obyvatel na rok s migraci při vysoké míře při stabilizaci migrace a míry Branky Choryně Jarcová Kelč Kladeruby Krhová Kunovice Lešná Loučka Mikulůvka Oznice Podolí Police Poličná Střítež nad Bečvou Valašské Meziříčí Velká Lhota Zašová

84 Věk ORP Vizovice V SO ORP Vizovice se bude v následujících letech dále prohlubovat trend stárnutí populace. Ve všech věkových skupinách osob nad 50 let bude docházet stárnutím k nárůstu zástupců těchto skupin, naopak v nižších věkových skupinách dojde k úbytku obyvatelstva. Graf 2.63: Věková pyramida základní prognóza na rok 2030 ORP Vizovice 90 a více muži 2030 ženy 2030 muži 2015 ženy Vzhledem k pozitivnímu vývoji počtu obyvatel v SO ORP Vizovice lze i v následujících letech předpokládat nárůst obyvatelstva. Po prvotním nárůstu může vzhledem k věkové struktuře obyvatelstva začít docházet k poklesu, přesto všechny varianty prognózy předpokládají minimálně udržení současného počtu obyvatelstva. 84

85 Graf 2.64: Variantní prognóza počtu obyvatelstva ORP Vizovice Prognóza při stabilizaci migrace a míry Prognóza při vysoké míře Prognoza s migraci Skutečný (historický) vývoj počtu obyvatel V následující tabulce jsou uvedeny všechny tři varianty prognózy pro jednotlivé obce SO ORP Vizovice. Tabulka 2.37: Variantní prognóza počtu obyvatelstva dle obcí ORP Vizovice Prognóza počtu obyvatel na rok s migraci při vysoké míře při stabilizaci migrace a míry Bratřejov Březová Dešná Hrobice Jasenná Lhotsko Lutonina Neubuz Podkopná Lhota Slušovice Trnava Ublo Veselá Vizovice Všemina Zádveřice-Raková

86 Věk ORP Vsetín V rámci vývoje věkové struktury na území SO ORP Vsetín lze sledovat dvě výraznější změny. Na jednu strany bude docházet k úbytku osob zejména ve věku 25 až 44 let, naopak k výraznému nárůstu dojde v počtech osob starších 70 let. Kombinace těchto změna má za důsledek stárnutí obyvatelstva, v následujících letech tak dojde k dalšímu prohlubování tohoto trendu. Graf 2.65: Věková pyramida základní prognóza na rok 2030 ORP Vsetín 90 a více muži 2030 ženy 2030 muži 2015 ženy V případě stabilizace migračních a přirozených změn obyvatelstva v území lze v následujících letech předpokládat mírný nárůst počtu obyvatel, cca o 800 osob. Pokud však dojde k prohlubování současných negativních trendů, může SO ORP Vsetín přijít až o obyvatelstva. 86

87 Graf 2.66: Variantní prognóza počtu obyvatelstva ORP Vsetín Prognóza při stabilizaci migrace a míry Prognóza při vysoké míře Prognoza s migraci Skutečný (historický) vývoj počtu obyvatel V následující tabulce jsou uvedeny všechny tři varianty prognózy pro jednotlivé obce SO ORP Vsetín. Tabulka 2.38: Variantní prognóza počtu obyvatelstva dle obcí ORP Vsetín Prognóza počtu obyvatel na rok s migraci při vysoké míře při stabilizaci migrace a míry Bystřička Francova Lhota Halenkov Horní Lideč Hošťálková Hovězí Huslenky Jablůnka Janová Karolinka Kateřinice Lačnov Leskovec Lhota u Vsetína Lidečko Liptál Lužná Malá Bystřice Nový Hrozenkov

88 Prognóza počtu obyvatel na rok s migraci při vysoké míře při stabilizaci migrace a míry Pozděchov Prlov Pržno Ratiboř Růžďka Seninka Střelná Ústí Valašská Polanka Valašská Senice Velké Karlovice Vsetín Zděchov ORP Zlín Proces stárnutí obyvatelstva se v rámci SO ORP Zlín projeví především výrazným nárůstem osob ve věku 50 až 59 let, k nárůstů bude docházet také u osob ve věku nad 70 let. V ostatních kategoriích bude docházet k úbytku počtu obyvatel, nejvýrazněji pak ve věkových skupinách 25 až 44 let. 88

89 Věk Graf 2.67: Věková pyramida základní prognóza na rok 2030 ORP Zlín 90 a více muži 2030 ženy 2030 muži 2015 ženy 2015 Vzhledem k věkové struktuře obyvatelstva předpokládá prognóza do roku 2030 ve všech variantách úbytek obyvatelstva. SO ORP Zlín do roku 2030 přijde minimálně o cca obyvatel, nejméně příznivá prognóza dokonce předpokládá úbytek více než obyvatel vlivem negativních přirozených i migračních změn. Graf 2.68: Variantní prognóza počtu obyvatelstva ORP Zlín Prognóza při stabilizaci migrace a míry Prognóza při vysoké míře Prognoza s migraci Skutečný (historický) vývoj počtu obyvatel

90 V následující tabulce jsou uvedeny všechny tři varianty prognózy pro jednotlivé obce SO ORP Zlín. Tabulka 2.39: Variantní prognóza počtu obyvatelstva dle obcí ORP Zlín Prognóza počtu obyvatel na rok s migraci při vysoké míře při stabilizaci migrace a míry Bohuslavice u Zlína Březnice Březůvky Dobrkovice Doubravy Držková Fryšták Hostišová Hřivínův Újezd Hvozdná Kaňovice Karlovice Kašava Kelníky Lhota Lípa Lukov Lukoveček Machová Mysločovice Ostrata Provodov Racková Sazovice Šarovy Tečovice Velký Ořechov Vlčková Zlín Želechovice nad Dřevnicí

91 Věk 3. Přílohy Příloha 1: Věková pyramida základní prognóza na rok 2040 ORP Bystřice pod Hostýnem muži 2040 ženy 2040 muži 2015 ženy a více Příloha 2: Variantní prognóza počtu obyvatelstva ORP Bystřice pod Hostýnem Prognóza při stabilizaci migrace a míry Prognóza při vysoké míře Prognoza s migraci Skutečný (historický) vývoj počtu obyvatel

92 Věk Příloha 3: Variantní prognóza počtu obyvatelstva dle obcí ORP Bystřice pod Hostýnem Prognóza počtu obyvatel na rok 2040 při stabilizaci při vysoké míře s migraci migrace a míry Blazice Brusné Bystřice pod Hostýnem Chomýž Chvalčov Komárno Loukov Mrlínek Osíčko Podhradní Lhota Rajnochovice Rusava Slavkov pod Hostýnem Vítonice Příloha 4: Věková pyramida základní prognóza na rok 2040 ORP Holešov 90 a více muži 2040 ženy 2040 muži 2015 ženy

93 Příloha 5: Variantní prognóza počtu obyvatelstva ORP Holešov Prognóza při stabilizaci migrace a míry Prognóza při vysoké míře Prognoza s migraci Skutečný (historický) vývoj počtu obyvatel Příloha 6: Variantní prognóza počtu obyvatelstva dle obcí ORP Holešov Prognóza počtu obyvatel na rok 2040 při stabilizaci při vysoké míře s migraci migrace a míry Bořenovice Holešov Horní Lapač Jankovice Kostelec u Holešova Kurovice Lechotice Ludslavice Martinice Míškovice Němčice Pacetluky Prusinovice Přílepy Roštění Rymice Třebětice Zahnašovice Žeranovice