Koordinační chemie K centrálnímu atomu může být vázáno více ligandů než odpovídá jeho oxidačnímu číslu. [Co II (gly) 3 ] -

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Koordinační chemie K centrálnímu atomu může být vázáno více ligandů než odpovídá jeho oxidačnímu číslu. [Co II (gly) 3 ] -"

Transkript

1 Koordinační chemie 1893 K centrálnímu atomu může být vázáno více ligandů než odpovídá jeho oxidačnímu číslu. Alfred Werner ( ) NP za chemii 1913 [Co II (gly) 3 ] - 1

2 Koordinační sloučeniny Experimentální výsledky nesouhlasí s dosavadní teorií nová teorie (model) Empirický vzorec Barva Počet molů iontů na 1 mol látky Počet molů AgCl, které lze snadno vysrážet z 1 molu látky CoCl 3.6NH 3 zlatohnědá 4 3 CoCl 3.5NH 3 fialová 3 2 CoCl 3.4NH 3 zelená 2 1 CoCl 3.3NH 3 zelená 0 0 ktaedr NH 3 Cl NH 3 Cl H 3 N Co Cl H 3 N Co Cl H 3 N Cl Cl NH 3 2

3 Koordinační sloučeniny [Co(NH 3 ) 6 ]Cl 3 [Co(NH 3 ) 5 Cl]Cl 2 [Co(NH 3 ) 4 Cl 2 ]Cl Kov v oxidačním stavu n+ (primární valence) Komplex má koordinační číslo m (sekundární valence) Ligandy vázány k centrálnímu atomu donor-akceptorovými vazbami 3

4 Koordinační sloučeniny Elektrická vodivost roztoků komplexních sloučenin 4

5 Koordinační sloučeniny Ligandy n+/- X +/- Náboj komplexu n Centrální kation nebo atom kovu Anion/kation opačného náboje Centrální kation kovu nebo neutrální atom je obklopen souborem ligandů. Každý ligand poskytne 2 elektrony do volných d-orbitalů kovu a vytvoří donor-akceptorovou vazbu. Počet ligandů = koordinační číslo 5

6 Koordinační sloučeniny v pevné fázi K 2 [PtCl 6 ] 6

7 Změna pořadí energetických hladin Ar [Ne] 3s 2 3p 6 (4s 0 ) K [Ar]4s 1 (3d 0 4p 0 ) Ca [Ar] 4s 2 (3d 0 4p 0 ) Sc [Ar] 3d 1 4s 2 (4p 0 ) Ti [Ar] 3d 2 4s 2 (4p 0 ) 7

8 Vyšší stabilita zpola zaplněných d-orbitalů Cr [Ar] 3d 5 4s 1 (4p 0 ) Cu [Ar] 3d 10 4s 1 (4p 0 ) 8

9 xidační stavy přechodných kovů Sc Ti V Cr Mn Fe Co Ni Cu Zn 3 2,3 4 1,2,3 4,5 1,2, 3,4, 5,6 1,2, 3,4, 5,6,7 2,3, 4,5,6 1,2,3,4 1,2 3,4 1,2 2 9

10 Výpočet počtu d-elektronů Kolik elektronů je ve valenční slupce Cr [Ar] 3d 5 4s 1 (4p 0 ) Kolik elektronů je odebráno při tvorbě kationtu: elektrony z s-orbitalu jsou odejmuty jako PRVNÍ Cr 3+ Kolik elektronů zůstane v d-orbitalech Cr 3+ [Ar] 3d 3 4s 0 (4p 0 ) Cr 3+ je tzv. d 3 kation 10

11 1 2 ox = en = H 2 N NH 2 komplex x.č. (Ligand) x.č. (M) počet d-elektronů [Cr 2 7 ] d 0 [Mn 4 ] d 0 [Ag(NH 3 ) 2 ] d 10 [Ti(H 2 ) 6 ] d 1 [Co(en) 3 ] d 6 [PtCl 2 (NH 3 ) 2 ] -1, 0 +2 d 8 [V(CN) 6 ] d 3 [Fe(ox) 3 ] d 5 11

12 Donor-akceptorová vazba donor-akceptorová vazba je ekvivalentní kovalentní vazbě Akceptor Volný orbital Donor Volný e pár Kovalentní vazba 12

13 Donor-akceptorová vazba NH 3 + BF 3 H 3 N _ > BF 3 VB teorie F F F F F F F F F H H H H H H H H H B M teorie N 13

14 Pt 2+ [Xe] 4f 14 5d 8 4s 0 d s p PtCl 4 2- dsp 2 hybridní orbitaly elektrony z Cl -, čtvercový d s p Ni 2+ [Ar] 3d 8 4s 0 NiCl 4 2- sp 3 hybridní orbitaly elektrony z Cl -, tetraedrický 14

15 Co 3+ [Ar] 3d 6 4s 0 d s p CoF 6 3- Co 3+ [Ar] 3d 6 4s 0 Co(NH 3 ) 6 3+ d s sp 3 d 2 hybridní orbitaly elektrony z F -, oktaedrický p L L L L L d 2 sp 3 hybridní orbitaly elektrony z NH 3, oktaedrický L 15

16 Monodentátní ligandy C oxid uhelnatý Cr C Ni(C) 4, Fe(C) 5, Mo(C) 6 P NH 3 amoniak PPh 3 fosfan H 2 voda SR 2 thioether 16

17 HSAB = Teorie tvrdých a měkkých kyselin a bazí R. Pearson 1963 Vysoká oxidační čísla centrálního atomu jsou stabilizována F, 2 Nízká oxidační čísla jsou stabilizována C, CN Tvrdá Měkká Kyselina Báze 17

18 Tvrdé donorní atomy NH 3, F -, H 2, H -, C 2-3 Malé donorní atomy Silně elektronegativní Málo polarizovatelné HSAB slabé Měkké donorní atomy C, PPh 3, I -, C 2 H 4, SRH, CN -, SCN - Velké donorní atomy Málo elektronegativní Snadno polarizovatelné stabilní komplexy komplexy stabilní komplexy Tvrdé kovy Fe(III), Mg(II), Cr(III), Al(III) Malé atomy (1. přech. řada) Vysoký náboj Měkké kovy Ag(I), Cu(I), Hg(II), Au(I) Velké atomy (2. a 3. přech. řada) Malý náboj 18

19 Neutrální bidentátní ligandy H 2 N NH 2 [PtCl 2 (en)] pětičlenný chelátový cyklus čtvercově planární komplex 1,2-diaminoethan = ethylendiamin = en Ph 2 P PPh 2 N N N N 1,2-difenylfosfinoethan dppe 2,2'-bipyridin bipy 1,10-fenanthrolin phen Chelatace - ligandy jsou vázány velmi pevně k centrálnímu atomu 19

20 Aniontové bidentátní ligandy H 3 C acetát = ac oxalát = ox 2- π-donorní bidentátní ligand C Fe C C [Fe(C) 3 (η 4 -C 4 H 6 )] 20

21 Multidentátní ligandy tetraanion kyseliny ethylendiamintetraoctové EDTA Hexadentátní - - N N - - M N N 21

22 Topologie komplexů komplexace chelatace makrocyklický efekt kryptátový efekt NH 3 n+ H 3 N M NH 3 H 3 N NH 3 NH 3 n+ H 3 N M NH 2 H 3 N H 2 N NH NH M NH NH n+ NH NH n + NH 3 n+ H 3 N M NH 2 H 2 N NH NH M NH NH NH NH 3 n+ H 2 N M NH 2 H 2 N N 22

23 Názvosloví komplexních sloučenin H 2 voda aqua- NH 3 amoniak ammin- C oxid uhelnatý karbonyl- S 2-4 síran sulfato- S thiosíran thiosulfato- P 3-4 fosforečnan fosfato- H 2 P - 4 dihydrogenfosforečnan dihydrogefosfato- CH 3 C - octan acetato- C šťavelan oxalato- (CH 3 ) 2 N - dimethylamid dimethylamido- F - fluorid fluoro- 2- oxid oxo- H - hydroxid hydroxo- 2-2 peroxid peroxo- H - 2 hydrogenperoxid hydrogenperoxo- H - hydrid hydrido- S 2- sulfid thio- S 2-2 disulfid disulfido- HS - hydrogensulfid merkapto- CN - kyanid kyano- SCN - thiokyanatan thiokyanato- 23

24 Názvosloví komplexních sloučenin K 3 [Fe(CN) 6 ] [Cr(en) 3 ]Cl 3 [Pt(NH 3 ) 4 ][PtCl 4 ] [Co(NH 3 ) 3 Cl 3 ] [Ni(C) 4 ] Na[Co(C) 4 ] K 4 [Ni(CN) 4 ] hexakyanoželezitan tridraselný (draselný) chlorid tris(ethylendiamin)chromitý tetrachloroplatnatan tetraamminplatnatý komplex triammin-trichlorokobaltitý tetrakarbonyl niklu (nebo nikl) tetrakarbonylkobaltid(1-) sodný tetrakyanonikl(4-) tetradraselný 24

25 Stabilita komplexů Konstanta stability komplexu = rovnovážná konstanta tvorby Vysoká hodnota K = stabilní komplex 25

26 Stabilita komplexů Konstanta stability komplexu ML n 26

27 Stabilita komplexů Celková konstanta stability komplexu 27

28 Stabilita komplexů 28

29 Stabilita komplexů 29

30 Chelátový efekt logk = 8.61 [Ni(H 2 ) 6 ] NH 3 [Ni(NH 3 ) 6 ] H 2 [Ni(H 2 ) 6 ] en logk = [Ni(en) 3 ] H 2 ΔG = RT lnk = ΔH TΔS ΔH stejná pro obě reakce (Ni- Ni-N) ΔS vysoká pro chelataci, vzniká více částic 30

31 Cheláty, makrocykly, kryptáty Nobelova cena za chemii 1987 Donald J. Cram Jean-Marie Lehn Charles J. Pedersen 31

32 Cheláty, makrocykly, kryptáty EDTA kyselina ethylendiamintetraoctová CH CH HC N N CH N Co N Chelatační terapie Pb otravy Chelatometrie Rozpouští CaC 3 32

33 Cheláty, makrocykly, kryptáty Metaloporfyriny: M = Fe (hem, cytochrom c), Mg (chlorofyl), Co (B 12 ) R 9 R 8 R 1 R 7 R 2 N N R 12 M R 10 N N R 6 R 3 R 5 R 11 R 4 33

34 Hemoglobin 34

35 Cheláty, makrocykly, kryptáty Valinomycin 35

36 Tvary molekul a iontů Prvky hlavních skupin >>>> VSEPR Přechodné prvky >>>>>>>>> Teorie ligandového pole 36

37 Nejdůležitější tvary komplexních částic L L L L L M L L L M L L ktaedrické komplexy h Tetraedrické komplexy T d 37

38 Nejdůležitější tvary komplexních částic Tetraedrický 109 o 28' C.N. 4 Čtvercově planární 90 o C.N. 4 Trigonálně bipyramidální 120 o + 90 o C.N. 5 Čtvercově pyramidální 90 o C.N. 5 ktaedrický 90 o C.N. 6 38

39 Nejdůležitější tvary komplexních částic Koordinační číslo 2 Cu(I), Ag(I), Au(I), Hg(II) 180 o lineární [CuCl 2 ] - [Au(CN) 2 ] - Koordinační číslo 3 trigonálně planární [Cu(CN) 2 ] - [HgI 3 ] - CN CN Cu C N Cu C N Cu C N Cu C N 120 o CN CN n 39

40 Nejdůležitější tvary komplexních částic Koordinační číslo 5 Trigonálně bipyramidální Čtvercově pyramidální axiální ligandy apikální ligand 90 o 90 o 120 o ekvatoriální ligandy Tyto dvě struktury mají velmi podobnou energii bazální ligandy 40

41 Izomerie komplexních sloučenin Konstituční (strukturní) izomerie Vazebná Koordinační Ionizační Prostorová (stereo) izomerie Geometrická ptická 41

42 Konstituční (strukturní) izomerie Vazebná: SCN -, N 2-, CN H 3 N H 3 N NH 3 NH 3 Co N NH 3 H 3 N H 3 N NH 3 NH 3 Co N NH 3 nitro- nitrito- 42

43 Konstituční (strukturní) izomerie Koordinační: [Pt(NH 3 ) 4 ][CuCl 4 ] [Cu(NH 3 ) 4 ][PtCl 4 ] Ionizační: [Co(NH 3 ) 5 S 4 ]Br [Co(NH 3 ) 5 Br]S 4 43

44 Prostorová (stereo) izomerie Geometrická: cis-trans, diastereomery 44

45 Protinádorové léky H 3 N Cl Pt H 3 N Cl Cisplatin H 3 N H 3 N Pt Carboplatin H 3 N H 3 N Pt Nedaplatin H 2 N N H 2 Pt xaliplatin Neaktivní látky H 2 H 3 N Cl Cl N Pt Pt NH 3 NH Cl NH 2 45

46 Prostorová (stereo) izomerie Cisplatina = kancerostatikum H 2 N H N N H 3 N H H N N Pt N NH 3 NH H H H N N NH 2 P - H H DNA H P H H - 46

47 Prostorová (stereo) izomerie Geometrická: mer-fac, diastereomery fac A B mer A B A M B A M B A B B A S fac mer N S L S M L N M L L L N L 47

48 Prostorová (stereo) izomerie ptická: enanciomery 48

49 ptická: enanciomery Prostorová (stereo) izomerie Nemá S n 49

50 ptická rotace Nepolarizované světlo šíření vln s vektory el.pole v mnoha směrech Polarizované světlo filtrem vybrán jen jeden pticky aktivní látka stáčí rovinu polarizovaného světla o určitý úhel Měření úhlu stočení analyzátorem druhý filtr 50

51 Popis vazby v komplexech 1) VB 2) Teorie krystalového pole (CFT = Crystal Field Theory) 1929, Hans Bethe Čistě elektrostatické interakce mezi ligandy a kovem 3) Teorie ligandového pole (LFT = Ligand Field Theory) 1935, modifikace J. H. Van Vleck Podíl kovalence 4) M 51

52 Teorie ligandového pole 52

53 d-orbitaly v oktaedrickém poli ligandů 53

54 Rozštěpení d-hladin v h poli e g Destabilizace 0.6 Δ o t 2g Stabilizace 0.4 Δ o 54

55 Stabilizační energie ligandového pole (CFSE = Crystal Field Stabilization Energy ) Δ o Δ o Slabé pole Δ o < P (párovací energie) Vysokospinové komplexy Silné pole Δ o > P (párovací energie) Nízkospinové komplexy 55

56 Stabilizační energie ligandového pole Vysokospinové komplexy Nízkospinové komplexy Slabé pole Silné pole Δ o roste 56

57 Slabé pole Silné pole e CFSE e CFSE d 1 t 1 2g Δ o t 1 2g Δ o d 2 t 2 2g Δ o t 2 2g Δ o d 3 t 3 2g Δ o t 3 2g Δ o d 4 t 3 2g e 1 g Δ o t 4 2g Δ o d 5 t 3 2g e 2 g Δ o t 5 2g Δ o d 6 t 4 2g e 2 g Δ o t 6 2g Δ o d 7 t 5 2g e 2 g Δ o t 6 2g e 1 g Δ o d 8 t 6 2g e 2 g Δ o t 6 2g e 2 g Δ o CFSE = (n t 2g ) 0.4 Δ o (n e g ) 0.6 Δ o e = počet nepárových elektronů 57

58 Stabilizační energie ligandového pole d 0 d 5 d 10 58

59 Rozštěpení d-hladin v h poli e g 3/5Δ o 2/5Δ o 10Dq t 2g [Ti(H 2 ) 6 ] 3+ d 1 t 2g1 e g 0 t 2g e g 1 růžový 243 kj mol 1 (Δ o ) log ε Frequency 20,300 cm -1 59

60 UV-vis spektrum [Ti(H 2 ) 6 ] 3+ 60

61 61

62 Rozštěpení d-hladin v T d poli t 2 2/5Δ t 3/5Δ t e Δ t = 4/9 Δ o T d komplexy jsou vždy vysokospinové žádný d-orbital nemířípřímo k ligandům (jako u h ) slabší interakce 62

63 d-orbitaly v tetraedrickém poli ligandů 63

64 Rozštěpení d-hladin v čtvercovém poli (d 8 ) Ni(CN) 4 2-,PdCl 4 2-, x2 -y2 x 2 -y2 b 1g Pt(NH 3 ) 4 2+,PtCl 4 2-, e g AuCl 4 - z 2 xy b 2g t 2g xy z 2 a 1g d 8 xz, yz xz, yz e g dtržení ligandů v ose z 64

65 18-ti elektronové pravidlo Cr(C) 6 Cr d 6 6x C 6x2 = 12 celkem 18 [Co(NH 3 ) 3 Cl 3 ] Co d 9 3x NH 3 3x 2 = 6 3x Cl 3x 1 = 3 celkem 18 65

66 Vliv ligandů na vlastnosti komplexů 66

67 Vliv ligandů na vlastnosti komplexů 67

68 Faktory ovlivňující velikost rozštěpení ligandového pole Spektrochemická řada ligandů: I - < Br - < S 2- < SCN - < Cl - < N 3-, F - < H - < ox, 2- < H 2 < NCS - < py, NH 3 < en < bpy, phen < N 2- < CH 3-, C 6 H 5- < CN - < C Centrální atom: 3d < 4d < 5d 2+ < 3+ < 4+ Mn 2+ < Ni 2+ < Co 2+ < Fe 2+ < V 2+ < Fe 3+ < Co 3+ < Mn 3+ < Mo 3+ < Rh 3+ < Ru 3+ < Pd 4+ < Ir 3+ < Pt 4+ Typ koordinace 4/9 Δ = Δ t Síla a délka vazby M-L 68

69 Elektronické přechody Elektronický přechod 69

70 70

71 71

72 Popis vazby v komplexech pomocí M 3 x np 1x ns 5x (n 1) d rbitaly kovu SALCA rbitaly ligandů 72

73 Valenční orbitaly kovu z s p x p y p z d xy d xz d yz x y d x2-y2 d z2 73

74 e g t 1u Sigma vazby M-L a 1g 74

75 Nevazebné d-orbitaly t 2g Neexistuje žádná vhodná kombinace A ligandů 75

76 t 1u * (n+1)p t 1u a 1g * (n+1)s a 1g e g * nd e g,t 2g Δ o t 2g a 1g, e g, t 1u e g t 1u a 1g M ML 6 6L 76

77 (n+1)p * t 2 t 2 a 1 * (n+1)s a 1 t 2 * nd e, t 2 Δ t e a 1, t 2 a 1 t 2 M ML 4 4L(LGs) 77

78 (n+1)p a 2u,e u e u * a 1g * a 2u (n+1)s a 1g b 1g * a 1g nd e g,a 1g,b 1g,b 2g Δ b 2g,e g a 1g, e g, t 1u e u b 1g M ML 4 (D 4h ) 4L(LGs) a 1g 78

79 M při π-vazbě pπ-dπ R -, RS -, 2-, F -, Cl -, Br -, I -, R 2 N - dπ-dπ R 3 P, R 3 As, R 3 S C H H dπ-π* C, RNC, pyridin, CN -, N 2, N 2 -, ethylen dπ-σ* H 2, R 3 P, alkany 79

80 LUM Volný e pár na C HM Volný e pár na 80 C

81 81

82 Ligandy s pi orbitaly Pi baze Pi kyselina 82

83 Zpětná pi donace M C Sigma donace M C 83

84 Jahn-Tellerova distorze Degenerované hladiny Částečně obsazené Nelineární molekuly δ 1 δ 1 Degenerace se odstraní Δ 0 deformací Δ 0 Δ 0 δ 2 84

85 85

86 Kinetika τ (s) H K Rb Na+ Cs Li + + Metal ion Ir Rh Cr Ru Ru 2+ Be At Fe Ga V Ni Mg Ti In Tm Yb Fe V Co Mn Ca Er Sr Ba Ho 3+ Cr Dy Tb Gd Cu Pt 2+ Pd Zn Cd Hg k H 2 (s ) 86

87 Mechanismy reakcí Mechanismus Disociativní (D) W(C) 6 W(C) + 5 C W(C) + 5 PPh 3 W(C) 5 (PPh 3 ) Asociativní (A) [Ni(CN) 4 ] CN - [Ni(CN) 4 ( 14 CN) ] 3- [Ni(CN) 4 ( 14 CN) ] 3- [Ni(CN) 3 ( 14 CN) ] 2- + CN - 87

88 Trans-zeslabení: schopnost ligandu zeslabit vazbu k jinému ligandu v trans poloze Trans-efekt: schopnost ligandu urychlit substituci jiného ligandu v trans poloze 88

89 Mechanismy reakcí Výměnný (I) meziprodukt ML n + Y MYL n-1 + L 89

90 Magnetické vlastnosti komplexů χ = M H Magnetická susceptibilita M = magnetizace H = intenzita mg pole χ Molární magnetická susceptibilita M = χ M ρ w χ N A M = 2 μ = 4 kt C T Magnetický moment ( S + 1) = n( 2) μ = 2 S n + 90

91 Magnetické vlastnosti komplexů 91

Koordinační chemie K centrálnímu atomu může být vázáno více ligandů než odpovídá jeho oxidačnímu číslu. [Co II (gly) 3 ] -

Koordinační chemie K centrálnímu atomu může být vázáno více ligandů než odpovídá jeho oxidačnímu číslu. [Co II (gly) 3 ] - Koordinační chemie 1893 K centrálnímu atomu může být vázáno více ligandů než odpovídá jeho oxidačnímu číslu. Alfred Werner (1866-1919) NP za chemii 1913 [Co II (gly) 3 ] - 1 Koordinační sloučeniny Experimentální

Více

Koordinační chemie K centrálnímu atomu může být vázáno více ligandů než odpovídá jeho oxidačnímu číslu. [Co II (gly) 3 ] -

Koordinační chemie K centrálnímu atomu může být vázáno více ligandů než odpovídá jeho oxidačnímu číslu. [Co II (gly) 3 ] - Koordinační chemie 1893 K centrálnímu atomu může být vázáno více ligandů než odpovídá jeho oxidačnímu číslu. Alfred Werner (1866-1919) P za chemii 1913 [Co II (gly) 3 ] - 1 Koordinační sloučeniny Experimentální

Více

Koordinační sloučeniny. Koordinační sloučeniny, dativní vazba, ligandy, názvosloví, tvary komplexů, teorie ligandového pole

Koordinační sloučeniny. Koordinační sloučeniny, dativní vazba, ligandy, názvosloví, tvary komplexů, teorie ligandového pole Koordinační sloučeniny Koordinační sloučeniny, dativní vazba, ligandy, názvosloví, tvary komplexů, teorie ligandového pole 16. března 2017 1 / 18 Koordinační sloučeniny Koordinační sloučeniny jsou známy

Více

sloučeniny které jsou složeny z částic tvořených centrálním atomem (iontem), který je koordinačně kovalentními (donor-akceptorová) vazbami vázán s

sloučeniny které jsou složeny z částic tvořených centrálním atomem (iontem), který je koordinačně kovalentními (donor-akceptorová) vazbami vázán s sloučeniny které jsou složeny z částic tvořených centrálním atomem (iontem), který je koordinačně kovalentními (donorakceptorová) vazbami vázán s atomy, ionty nebo atomovými skupinami, souhrnně označovanými

Více

Komplexní částice (koordinační)

Komplexní částice (koordinační) Komplexní částice (koordinační) - komplexní částice (ionty, molekuly ) vznikají koordinací ligandu na centrální atom vzniká donor-akceptorová kovalentní vazba kovalentní vazba lišící se pouze mechanismem

Více

ZÁKLADY KOORDINAČNÍ CHEMIE

ZÁKLADY KOORDINAČNÍ CHEMIE ZÁKLADY KOORDINAČNÍ CHEMIE Vznik komplexu: vazba se uskutečňuje donor-akceptorovým způsobem (z hlediska Lewisovy teorie kyselin a zásad jde o acidobazickou reakci) P 5 + P 6 P + P ligandy centrální atom

Více

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem

Více

KOMPLEXOTVORNÉ REAKCE

KOMPLEXOTVORNÉ REAKCE KOMPLEXOTVORNÉ REAKCE RNDr. Milan Šmídl, Ph.D. Cvičení z analytické chemie ZS 2014/2015 Komplexní sloučeniny - ligandy (L) se váží k centrálnímu atomu (M) - komplexem může být elektroneutrální nebo nabitý

Více

Koordinační neboli komplexní sloučeniny

Koordinační neboli komplexní sloučeniny Koordinační neboli komplexní sloučeniny Historie Zakladatelem chemie koordinačních sloučenin byl Alfred Werner na přelomu 19. a 20. století, v roce 1918 dostal za objevy v této oblasti Nobelovu cenu za

Více

Koordinacní slouceniny

Koordinacní slouceniny Katedra chemie FP TUL www.kch.tul.cz ACH 11 Koordinacní slouceniny Koordinacní slouceniny Koordinační sloučeniny Nadmolekulární sloučeniny Komplexní sloučeniny Supramolekulární chemické sloučeniny Alfred

Více

Koordinacní slouceniny

Koordinacní slouceniny ACH 11 Koordinacní slouceniny Koordinační sloučeniny Nadmolekulární sloučeniny Komplexní sloučeniny Supramolekulární chemické sloučeniny Alfred Werner 1893 NC 1914 za návrh oktaedrické struktury komplexů

Více

KOMPLEXNÍ SLOUČENINY OTÁZKY A ÚLOHY

KOMPLEXNÍ SLOUČENINY OTÁZKY A ÚLOHY KOMPLEXNÍ SLOUČENINY OTÁZKY A ÚLOHY 1 Na vzniku koordinačně kovalentní vazby se podílí dvě částice ta první má přebytek volných elektronů, zatímco ta druhá má volný orbital, do kterého tyto elektrony vstupují

Více

Názvosloví anorganických sloučenin

Názvosloví anorganických sloučenin Autor: Tematický celek: Petr Pomajbík Názvosloví anorganických sloučenin Učivo (téma): Anorganické názvosloví 2 Stručná charakteristika: Materiál má podobu pracovního listu, pomocí něhož si žáci procvičí

Více

anorganických sloučenin Iontové rovnice MUDr.Jan Pláteník, PhD Stavba hmoty: Atom Molekula Ion Sloučenina

anorganických sloučenin Iontové rovnice MUDr.Jan Pláteník, PhD Stavba hmoty: Atom Molekula Ion Sloučenina Opakování názvosloví anorganických sloučenin Iontové rovnice MUDr.Jan Pláteník, PhD Stavba hmoty: Atom Molekula Ion Sloučenina Směs (dispersní soustava) 1 Atom Nejmenšíčástice prvku, která vykazuje jeho

Více

Překryv orbitalů. Vznik vazby překryvem orbitalů na dvou různých atomech A, B Obsazeno dvojicí elektronů Ψ = Ψ A Ψ Β

Překryv orbitalů. Vznik vazby překryvem orbitalů na dvou různých atomech A, B Obsazeno dvojicí elektronů Ψ = Ψ A Ψ Β Překryv orbitalů Vznik vazby překryvem orbitalů na dvou různých atomech A, B Obsazeno dvojicí elektronů Ψ = Ψ A Ψ Β Podmínky překryvu: Vhodná symetrie, znaménko vlnové funkce Vhodná energie, srovnatelná,

Více

Koordinační sloučeniny. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do Vaší budoucnosti

Koordinační sloučeniny. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do Vaší budoucnosti Koordinační sloučeniny Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do Vaší budoucnosti Koordinační sloučeniny, komplexy L 4 L n M L 3 L 1 L 2 Koordinační sloučenina často také zvaná komplex nebo komplexní

Více

Skupenské stavy. Kapalina Částečně neuspořádané Volný pohyb částic nebo skupin částic Částice blíže u sebe

Skupenské stavy. Kapalina Částečně neuspořádané Volný pohyb částic nebo skupin částic Částice blíže u sebe Skupenské stavy Plyn Zcela neuspořádané Hodně volného prostoru Zcela volný pohyb částic Částice daleko od sebe Kapalina Částečně neuspořádané Volný pohyb částic nebo skupin částic Částice blíže u sebe

Více

anorganických sloučenin Iontové rovnice MUDr. Jan Pláteník, PhD. Stavba hmoty: Atom Molekula Ion Sloučenina

anorganických sloučenin Iontové rovnice MUDr. Jan Pláteník, PhD. Stavba hmoty: Atom Molekula Ion Sloučenina Opakování názvosloví anorganických sloučenin Iontové rovnice MUDr. Jan Pláteník, PhD. Stavba hmoty: Atom Molekula Ion Sloučenina Směs (dispersní soustava) 1 Atom Nejmenšíčástice prvku, která vykazuje jeho

Více

Inovace studijních materiálů. Názvosloví koordinačních sloučenin

Inovace studijních materiálů. Názvosloví koordinačních sloučenin Inovace studijních materiálů Tomáš Loučka 16. března 2012 Názvosloví koordinačních sloučenin Názvosloví koordinačních sloučenin vytváří Mezinárodní unie pro čistou a užitou chemii ( IUPAC, zkratka pro

Více

Bc. Miroslava Wilczková

Bc. Miroslava Wilczková KOMPLEXNÍ SLOUČENINY Bc. Miroslava Wilczková Komplexní sloučeniny Začal studovat Alfred Werner. Na základě získaných chemických a fyzikálních vlastností objasnil základní rysy jejich vnitřní struktury,

Více

Teorie chemické vazby a molekulární geometrie Molekulární geometrie VSEPR

Teorie chemické vazby a molekulární geometrie Molekulární geometrie VSEPR Geometrie molekul Lewisovy vzorce poskytují informaci o tom které atomy jsou spojeny vazbou a o jakou vazbu se jedná (topologie molekuly). Geometrické uspořádání molekuly je charakterizováno: Délkou vazeb

Více

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto Periodická soustava prvků Chemické prvky V současné době známe 104 chemických prvků. Většina z nich se vyskytuje v přírodě. Jen malá část byla

Více

Autor: Tomáš Galbička www.nasprtej.cz Téma: Názvosloví komplexních sloučenin Ročník: 2.

Autor: Tomáš Galbička www.nasprtej.cz Téma: Názvosloví komplexních sloučenin Ročník: 2. Názvosloví komplexních sloučenin Co je třeba znát? Koncovky u oxidačních čísel: I -ný III -itý V -ičný/-ečný VII -istý II -natý IV -ičitý VI -ový VIII -ičelý Ligandy Ligand = částice (atom, molekula, iont),

Více

Orbitaly, VSEPR 1 / 18

Orbitaly, VSEPR 1 / 18 rbitaly, VSEPR Rezonanční struktury, atomové a molekulové orbitaly, hybridizace, určování tvaru molekuly pomocí teorie VSEPR, úvod do symetrie molekul, dipólový moment 1 / 18 Formální náboj Rozdíl mezi

Více

Prvky, kyseliny, soli, komplexní sloučeniny. 1 / 14

Prvky, kyseliny, soli, komplexní sloučeniny.   1 / 14 Názvosloví Prvky, kyseliny, soli, komplexní sloučeniny http://z-moravec.net/ 25. října 2017 1 / 14 Prvky 2 / 14 Prvky Bohrium Bh Curium Cm Darmstadtium Ds Einsteinium Es Flerovium Fl Hassium Hs Kalifornium

Více

Orbitaly, VSEPR. Zdeněk Moravec, 16. listopadu / 21

Orbitaly, VSEPR. Zdeněk Moravec,  16. listopadu / 21 rbitaly, VSEPR Rezonanční struktury, atomové a molekulové orbitaly, hybridizace, určování tvaru molekuly pomocí teorie VSEPR, úvod do symetrie molekul, dipólový moment Zdeněk Moravec, http://z-moravec.net

Více

Základy analýzy potravin Přednáška 1

Základy analýzy potravin Přednáška 1 ANALÝZA POTRAVIN Význam a využití kontrola jakosti surovin, výrobků jakost výživová jakost technologická jakost hygienická autenticita, identita potravinářských materiálů hodnocení stravy (diety) Analytické

Více

John Dalton Amadeo Avogadro

John Dalton Amadeo Avogadro Spojením atomů vznikají molekuly... John Dalton 1766 1844 Amadeo Avogadro 1776 1856 Výpočet molekuly 2, metoda valenční vazby Walter eitler 1904 1981 Fritz W. London 1900 1954 Teorie molekulových orbitalů

Více

Chemie. Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou

Chemie. Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou Chemie Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou CHEMICKÁ VAZBA VY_32_INOVACE_03_3_07_CH Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou CHEMICKÁ VAZBA Volné atomy v přírodě

Více

Chemická vazba. John Dalton Amadeo Avogadro

Chemická vazba. John Dalton Amadeo Avogadro Chemická vazba John Dalton 1766-1844 Amadeo Avogadro 1776-1856 Výpočet molekuly 2, metoda valenční vazby Walter eitler 1904-1981 Fritz W. London 1900-1954 Teorie molekulových orbitalů Friedrich und 1896-1997

Více

Teorie hybridizace. Vysvětluje vznik energeticky rovnocenných kovalentních vazeb a umožňuje předpovědět prostorový tvar molekul.

Teorie hybridizace. Vysvětluje vznik energeticky rovnocenných kovalentních vazeb a umožňuje předpovědět prostorový tvar molekul. Chemická vazba co je chemická vazba charakteristiky chemické vazby jak vzniká vazba znázornění chemické vazby kovalentní a koordinační vazba vazba σ a π jednoduchá, dvojná a trojná vazba polarita vazby

Více

Chemická vazba. Důvody pro vazbu = menší energie atomů ve vázaném stavu než energie jednotlivých oddělených atomů

Chemická vazba. Důvody pro vazbu = menší energie atomů ve vázaném stavu než energie jednotlivých oddělených atomů Chemická vazba Důvody pro vazbu = menší energie atomů ve vázaném stavu než energie jednotlivých oddělených atomů Mechanismus tvorby vazby = sdílení, předávání nebo redistribuce valenčních elektronů Model

Více

Opakování

Opakování Slabé vazebné interakce Opakování Co je to atom? Opakování Opakování Co je to atom? Atom je nejmenší částice hmoty, chemicky dále nedělitelná. Skládá se z atomového jádra obsahujícího protony a neutrony

Více

Atom vodíku. Nejjednodušší soustava: p + e Řešitelná exaktně. Kulová symetrie. Potenciální energie mezi p + e. e =

Atom vodíku. Nejjednodušší soustava: p + e Řešitelná exaktně. Kulová symetrie. Potenciální energie mezi p + e. e = Atom vodíku Nejjednodušší soustava: p + e Řešitelná exaktně Kulová symetrie Potenciální energie mezi p + e V 2 e = 4πε r 0 1 Polární souřadnice využití kulové symetrie atomu Ψ(x,y,z) Ψ(r,θ, φ) x =? y=?

Více

Anorganická chemie Odpovědi k úlohám na konci kapitol (1-9)

Anorganická chemie Odpovědi k úlohám na konci kapitol (1-9) Anorganická chemie Odpovědi k úlohám na konci kapitol (1-9) KAPITOLA 1 1.1 Každý izotop: 24 e, 24 p; 26, 28, 29 a 30 n, ve stejném pořadí. 1.2 Pouze jeden izotop, např. P, Na, Be. 1.3 (a) 17 13Al, 13 p,

Více

ACH 02 VZÁCNÉPLYNY. Katedra chemie FP TUL www.kch.tul.cz VZÁCNÉ PLYNY

ACH 02 VZÁCNÉPLYNY. Katedra chemie FP TUL www.kch.tul.cz VZÁCNÉ PLYNY VZÁCNÉPLYNY ACH 02 Katedra chemie FP TUL www.kch.tul.cz VZÁCNÉ PLYNY 1 VZÁCNÉ PLYNY 2 Vzácné plyny 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 I II III IV V VI VII VIII I II III IV V VI VII VIII s 2 p

Více

Periodická soustava prvků

Periodická soustava prvků Periodická soustava prvků 1829 Döbereiner Triády: Li, Na, K; Ca, Sr, Ba; S, Se, Te; Cl, Br, I; 1870 Meyer - atomové objemy 1869, 1871 Mendelejev předpověď vlastností chybějících prvků (Sc, Ga, Ge, Tc,

Více

Chemická vazba. Důvody pro vazbu = menší energie atomů ve vázaném stavu než energie jednotlivých oddělených atomů

Chemická vazba. Důvody pro vazbu = menší energie atomů ve vázaném stavu než energie jednotlivých oddělených atomů Chemická vazba Důvody pro vazbu = menší energie atomů ve vázaném stavu než energie jednotlivých oddělených atomů Mechanismus tvorby vazby = sdílení, předávání nebo redistribuce valenčních elektronů Model

Více

Jméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření: Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_20_Ch_OB Ročník: I. Vzdělávací oblast: Přírodovědné

Jméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření: Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_20_Ch_OB Ročník: I. Vzdělávací oblast: Přírodovědné Jméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření: 07.02.2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_20_Ch_OB Ročník: I. Vzdělávací oblast: Přírodovědné vzdělávání Vzdělávací obor: Chemie Tematický okruh: Obecná

Více

PÍSEMNÁ ČÁST PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY Z CHEMIE bakalářský studijní obor Bioorganická chemie 2011

PÍSEMNÁ ČÁST PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY Z CHEMIE bakalářský studijní obor Bioorganická chemie 2011 Kód uchazeče:... Datum:... PÍSEMNÁ ČÁST PŘIJÍMACÍ ZKUŠKY Z CHEMIE bakalářský studijní obor Bioorganická chemie 2011 30 otázek maximum: 60 bodů čas: 60 minut 1. Napište názvy anorganických sloučenin: (4

Více

Víceatomové molekuly s jedním centrálním atomem

Víceatomové molekuly s jedním centrálním atomem Molekuly 2 Víceatomové molekuly s jedním centrálním atomem l u tříatomových molekul se uplatňuje směr vazby l dvě atomové spojnice (vazby) svírají vazebný úhel O H H Hybridizace l MO-LCAO se v empirických

Více

Chemická vazba. Důvody pro vazbu = menší energie atomů ve vázaném stavu než energie jednotlivých oddělených atomů

Chemická vazba. Důvody pro vazbu = menší energie atomů ve vázaném stavu než energie jednotlivých oddělených atomů Chemická vazba Důvody pro vazbu = menší energie atomů ve vázaném stavu než energie jednotlivých oddělených atomů Mechanismus tvorby vazby = sdílení, předávání nebo redistribuce valenčních elektronů Model

Více

U 218 - Ústav procesní a zpracovatelské techniky FS ČVUT

U 218 - Ústav procesní a zpracovatelské techniky FS ČVUT Sloučeniny, jejichž stavební částice (molekuly, ionty) jsou tvořeny atomy dvou různých chemických prvků. Obecný vzorec: M m X n M - prvek s kladným oxidačním číslem OM X - prvek se záporným oxidačním číslem

Více

Mgr. Jakub Janíček VY_32_INOVACE_Ch1r0118

Mgr. Jakub Janíček VY_32_INOVACE_Ch1r0118 Chemická vazba Mgr. Jakub Janíček VY_32_INOVACE_Ch1r0118 Chemická vazba Většina atomů má tendenci se spojovat do větších celků (molekul), v nichž jsou vzájemně vázané chemickou vazbou. Chemická vazba je

Více

Geochemie endogenních procesů 1. část

Geochemie endogenních procesů 1. část Geochemie endogenních procesů 1. část geochemie = použití chemických nástrojů na studium Země a dalších planet Sluneční soustavy počátky v 15. století spjaté zejména s kvalitou vody a půdy rozmach a první

Více

02 Nevazebné interakce

02 Nevazebné interakce 02 Nevazebné interakce Nevazebné interakce Druh chemické vazby Určují 3D konfiguraci makromolekul, účastní se mnoha biologických procesů, zodpovědné za uspořádání molekul v krystalu Síla nevazebných interakcí

Více

Chemická vazba. Molekula vodíku. Elektronová teorie. Oktetové pravidlo (Kossel, Lewis, 1916) Pevnost vazby vazebná energie.

Chemická vazba. Molekula vodíku. Elektronová teorie. Oktetové pravidlo (Kossel, Lewis, 1916) Pevnost vazby vazebná energie. Elektronová teorie ktetové pravidlo (Kossel, Lewis, 1916) Chemická vazba sdílení 2 valenčních e - opačného spinu 2 atomy za vzniku stabilní elektronové konfigurace vzácného plynu Spojení atomů prvků v

Více

Jméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření: 08.03.2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_09_Ch_OB Ročník: I. Vzdělávací oblast: Přírodovědné

Jméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření: 08.03.2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_09_Ch_OB Ročník: I. Vzdělávací oblast: Přírodovědné Jméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření: 08.03.2013 Číslo DUMu: VY_32_INOVACE_09_Ch_OB Ročník: I. Vzdělávací oblast: Přírodovědné vzdělávání Vzdělávací obor: Chemie Tematický okruh: Obecná

Více

PÍSEMNÁ ČÁST PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY Z CHEMIE bakalářský studijní obor Bioorganická chemie 2011

PÍSEMNÁ ČÁST PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY Z CHEMIE bakalářský studijní obor Bioorganická chemie 2011 Kód uchazeče:... Datum:... PÍSEMNÁ ČÁST PŘIJÍMACÍ ZKUŠKY Z CHEMIE bakalářský studijní obor Bioorganická chemie 2011 30 otázek maximum: 60 bodů čas: 60 minut 1. Napište názvy anorganických sloučenin: (4

Více

Orbitaly ve víceelektronových atomech

Orbitaly ve víceelektronových atomech Orbitaly ve víceelektronových atomech Elektrony jsou přitahovány k jádru ale také se navzájem odpuzují. Repulzní síly způsobené dalšími elektrony stíní přitažlivý účinek atomového jádra. Efektivní náboj

Více

DOUČOVÁNÍ KVINTA CHEMIE

DOUČOVÁNÍ KVINTA CHEMIE 1. ÚVOD DO STUDIA CHEMIE 1) Co studuje chemie? 2) Rozděl chemii na tři důležité obory. DOUČOVÁNÍ KVINTA CHEMIE 2. NÁZVOSLOVÍ ANORGANICKÝCH SLOUČENIN 1) Pojmenuj: BaO, N 2 0, P 4 O 10, H 2 SO 4, HMnO 4,

Více

Iontové reakce. Iontové reakce. Protolytické reakce. Teorie kyselin a zásad. Kyseliny dle Brønstedovy. nstedovy-lowryho teorie. Sytnost (proticita(

Iontové reakce. Iontové reakce. Protolytické reakce. Teorie kyselin a zásad. Kyseliny dle Brønstedovy. nstedovy-lowryho teorie. Sytnost (proticita( Iontové reakce Iontové reakce Reakce v roztocích elektrolytů Protolytické (acidobazické) reakce reaktanty si vyměňují Redoxní (oxidačně redukční) reakce reaktanty si vyměňují e Srážecí reakce ionty tvoří

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání

Více

Úvod do studia organické chemie

Úvod do studia organické chemie Úvod do studia organické chemie 1828... Wöhler... uměle připravil močovinu Organická chemie - chemie sloučenin uhlíku a vodíku, případně dalších prvků (O, N, X, P, S) Příčiny stability uhlíkových řetězců:

Více

Valenční elektrony a chemická vazba

Valenční elektrony a chemická vazba Valenční elektrony a chemická vazba Ve vnější energetické hladině se nacházejí valenční elektrony, které se mohou podílet na tvorbě chemické vazby. Valenční elektrony často znázorňujeme pomocí teček kolem

Více

ABSORPČNÍ A LUMINISCENČNÍ SPEKTROMETRIE V UV/Vis OBLASTI SPEKTRA

ABSORPČNÍ A LUMINISCENČNÍ SPEKTROMETRIE V UV/Vis OBLASTI SPEKTRA ABSORPČNÍ A LUMINISCENČNÍ SPEKTROMETRIE V UV/Vis OBLASTI SPEKTRA -2014 ABSORPČNÍ SPEKTROMETRIE ACH/IM 1 Absorpce záření ve Vis oblasti Při dopadu bílého světla na vzorek může být záření zcela odraženo

Více

Periodický systém víceelektronové systémy elektronová konfigurace periodický systém periodicita fyzikálních a chemických vlastností

Periodický systém víceelektronové systémy elektronová konfigurace periodický systém periodicita fyzikálních a chemických vlastností Periodický systém víceelektronové systémy elektronová konfigurace periodický systém periodicita fyzikálních a chemických vlastností obrázky molekul a Lewisovy vzorce molekul v této přednášce čerpány z:

Více

Učební osnovy Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemický kroužek ročník 6.-9.

Učební osnovy Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemický kroužek ročník 6.-9. Učební osnovy Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemický kroužek ročník 6.-9. Školní rok 0/03, 03/04 Kapitola Téma (Učivo) Znalosti a dovednosti (výstup) Počet hodin pro kapitolu Úvod

Více

Chemie = přírodní věda zkoumající složení a strukturu látek a jejich přeměny v látky jiné

Chemie = přírodní věda zkoumající složení a strukturu látek a jejich přeměny v látky jiné Otázka: Obecná chemie Předmět: Chemie Přidal(a): ZuzilQa Základní pojmy v chemii, periodická soustava prvků Chemie = přírodní věda zkoumající složení a strukturu látek a jejich přeměny v látky jiné -setkáváme

Více

Repetitorium chemie IV. Stručné základy klasické kvalitativní analýzy anorganických látek

Repetitorium chemie IV. Stručné základy klasické kvalitativní analýzy anorganických látek Repetitorium chemie IV. Stručné základy klasické kvalitativní analýzy anorganických látek Připomínka českého chemického názvosloví Oxidační vzorec přípona příklad stupeň oxidu I M 2 O -ný Na 2 O sodný

Více

Klasifikace struktur

Klasifikace struktur Klasifikace struktur typ vazby iontové, kovové, kovalentní, molekulové homodesmické x heterodesmické stechiometrie prvky, binární: X, X, m X n, ternární: m B k X n,... Title page symetrie prostorové grupy

Více

ANODA KATODA elektrolyt:

ANODA KATODA elektrolyt: Ukázky z pracovních listů 1) Naznač pomocí šipek, které částice putují k anodě a které ke katodě. Co je elektrolytem? ANODA KATODA elektrolyt: Zn 2+ Cl - Zn 2+ Zn 2+ Cl - Cl - Cl - Cl - Cl - Zn 2+ Cl -

Více

Ukázky z pracovních listů B

Ukázky z pracovních listů B Ukázky z pracovních listů B 1) Označ každou z uvedených rovnic správným názvem z nabídky. nabídka: termochemická, kinetická, termodynamická, Arrheniova, 2 HgO(s) 2Hg(g) + O 2 (g) H = 18,9kJ/mol v = k.

Více

Triviální Voda (H 2 O) Amoniak Soda. Systematické. Většina názvů se skládá ze 2 slov Výjimka: např. chlorovodík např. jodid draselný (KI)

Triviální Voda (H 2 O) Amoniak Soda. Systematické. Většina názvů se skládá ze 2 slov Výjimka: např. chlorovodík např. jodid draselný (KI) Názvosloví anorganických sloučenin České názvosloví je jednoznačné Názvosloví anorganických sloučenin Triviální Voda (H 2 O) Amoniak Soda Systematické Většina názvů se skládá ze 2 slov Výjimka: např. chlorovodík

Více

Chemická vazba Něco málo opakování Něco málo opakování Co je to atom? Něco málo opakování Co je to atom? Atom je nejmenší částice hmoty, chemicky dále nedělitelná. Skládá se z atomového jádra obsahujícího

Více

Kvalitativní analýza - prvková. - organické

Kvalitativní analýza - prvková. - organické METODY - chemické MATERIÁLY - anorganické - organické CHEMICKÁ ANALÝZA ANORGANICKÉHO - iontové reakce ve vodných roztocích rychlý, jednoznačný a často kvantitativní průběh kationty, anionty CHEMICKÁ ANALÝZA

Více

ZÁKLADNÍ CHEMICKÉ POJMY A ZÁKONY

ZÁKLADNÍ CHEMICKÉ POJMY A ZÁKONY ZÁKLADNÍ CHEMICKÉ POJMY A ZÁKONY Klíčová slova: relativní atomová hmotnost (A r ), relativní molekulová hmotnost (M r ), Avogadrova konstanta (N A ), látkové množství (n, mol), molární hmotnost (M, g/mol),

Více

[ ] d[ Y] rychlost REAKČNÍ KINETIKA X Y

[ ] d[ Y] rychlost REAKČNÍ KINETIKA X Y REAKČNÍ KINETIKA Faktory ovlivňující rychlost chemických reakcí Chemická povaha reaktantů - reaktivita Fyzikální stav reaktantů homogenní vs. heterogenní reakce Teplota 10 C zvýšení rychlosti 2x 3x zýšení

Více

Periodická soustava prvků

Periodická soustava prvků Periodická soustava prvků Lavoisier 1789 33(21) prvků Traité Élémentaire de Chimie (1789) první moderní učebnice chemie Dalton 1808-36 prvků Berzelius 1813-14 - 47 prvků Mendělejev 1869-63 prvků Poslední

Více

Molekuly 2. Víceatomové molekuly s jedním centrálním atomem. Hybridizace. Hybridizace sp 3. Hybridizace

Molekuly 2. Víceatomové molekuly s jedním centrálním atomem. Hybridizace. Hybridizace sp 3. Hybridizace Molekuly 2 Víceatomové molekuly s jedním centrálním atomem u tříatomových molekul se uplatňuje směr vazby dvě atomové spojnice (vazby) svírají vazebný úhel O ybridizace MOLCAO se v empirických úvahách

Více

2.3 CHEMICKÁ VAZBA. Molekula bílého fosforu P 4 a kyseliny sírové H 2 SO 4. Předpona piko p je dílčí jednotkou a udává velikost m.

2.3 CHEMICKÁ VAZBA. Molekula bílého fosforu P 4 a kyseliny sírové H 2 SO 4. Předpona piko p je dílčí jednotkou a udává velikost m. 2.3 CHEMICKÁ VAZBA Spojováním dvou a více atomů vznikají molekuly. Jestliže dochází ke spojování výhradně atomů téhož chemického prvku, pak se jedná o molekuly daného prvku (vodíku H 2, dusíku N 2, ozonu

Více

Molekulová absorpční spektrometrie (Spektrometrie ve viditelné a UV oblasti)

Molekulová absorpční spektrometrie (Spektrometrie ve viditelné a UV oblasti) Molekulová absorpční spektrometrie (Spektrometrie ve viditelné a UV oblasti) Využívá se (především) absorpce elektromagnetického záření roztoky stanovovaných látek. Látky jsou přítomny ve formě molekul

Více

DUM VY_52_INOVACE_12CH01

DUM VY_52_INOVACE_12CH01 Základní škola Kaplice, Školní 226 DUM VY_52_INOVACE_12CH01 autor: Kristýna Anna Rolníková období vytvoření: říjen 2011 duben 2012 ročník, pro který je vytvořen: 8. a 9. vzdělávací oblast: vzdělávací obor:

Více

Přehled užitečných informací z chemie (kompilace: Martin Slavík, TUL 2005)

Přehled užitečných informací z chemie (kompilace: Martin Slavík, TUL 2005) Tabulka 1 Přehled užitečných informací z chemie (kompilace: Martin Slavík, TUL 2005) Zabarvení iontů ve vodném roztoku Prvek Ion Zabarvení Fe II [Fe(H 2 O) 6 ] 2+ světle zelené Fe III [Fe(H 2 O) 5 OH]

Více

Vzorce a tvary víceatomových molekul nekovů Lewisova teorie kyselin a bází

Vzorce a tvary víceatomových molekul nekovů Lewisova teorie kyselin a bází Vzorce a tvary víceatomových molekul nekovů Lewisova teorie kyselin a bází Lewisovy vzorce Teorie rezonance Teorie Lewisových kyselin a bází Tvary molekul pomocí teorie VSEPR ybridizace A Teploty tání

Více

Teorie krystalového pole (ligandového)

Teorie krystalového pole (ligandového) Teorie krystalového pole (ligandového) Literatura Title page Svatopluk Krupička: Fyzika feritů a příbuzných magnetických kysličníků Antonín A. Vlček: Struktura vlastnosti koordinačních sloučenin C.E. Housecroft,

Více

STANOVENÍ CHLORIDŮ. Odměrné argentometrické stanovení chloridů podle Mohra

STANOVENÍ CHLORIDŮ. Odměrné argentometrické stanovení chloridů podle Mohra STANOVENÍ CHLORIDŮ Odměrné argentometrické stanovení chloridů podle Mohra Cíl práce Stanovte titr odměrného standardního roztoku dusičnanu stříbrného titrací 5 ml standardního srovnávacího roztoku chloridu

Více

ATOMOVÁ SPEKTROMETRIE

ATOMOVÁ SPEKTROMETRIE ATOMOVÁ SPEKTROMETRIE Atomová spektrometrie valenčních e - 1. OES (AES). AAS 3. AFS 1 Atomová spektra čárová spektra Tok záření P - množství zářivé energie (Q E ) přenesené od zdroje za jednotku času.

Více

Absorpční fotometrie

Absorpční fotometrie Absorpční fotometrie - v ultrafialové (UV) a viditelné (VIS) oblasti přechody mezi elektronovými stavy +... - v infračervené (IČ) oblasti přechody mezi vibračními stavy +... - v mikrovlnné oblasti přechody

Více

chartakterizuje přírodní vědy,charakterizuje chemii, orientuje se v možných využití chemie v běžníém životě

chartakterizuje přírodní vědy,charakterizuje chemii, orientuje se v možných využití chemie v běžníém životě Kapitola Téma (Učivo) Znalosti a dovednosti (výstup). Úvod do chemie Charakteristika chemie a její význam Charakteristika přírodních věd charakteristika chemie Chemie kolem nás chartakterizuje přírodní

Více

VI. skupina PS, ns 2 np4 Kyslík, síra, selen, tellur, polonium

VI. skupina PS, ns 2 np4 Kyslík, síra, selen, tellur, polonium VI. skupina PS, ns 2 np4 Kyslík, síra, selen, tellur, polonium O a S jsou nekovy (tvoří kovalentní vazby), Se, Te jsou polokovy, Po je typický kov O je druhý nejvíce elektronegativní prvek vytváření oktetové

Více

OBECNÁ CHEMIE František Zachoval CHEMICKÉ ROVNOVÁHY 1. Rovnovážný stav, rovnovážná konstanta a její odvození Dlouhou dobu se chemici domnívali, že jakákoliv chem.

Více

Počítání elektronů aneb o struktuře a reaktivitě organokovů

Počítání elektronů aneb o struktuře a reaktivitě organokovů Počítání elektronů aneb o struktuře a reaktivitě organokovů Rh = 9 3* P = 6 = 1 Počet el. 16 Celk náboj 0 3*P - -1 - ox stav +1 Cr = 6 2*Bz = 12 Počet el. 18 Celk náboj 0 2*Bz - - ox stav 0 Jiří Pospíšil

Více

Struktura atomů a molekul

Struktura atomů a molekul Struktura atomů a molekul Obrazová příloha Michal Otyepka tento text byl vysázen systémem L A TEX2 ε ii Úvod Dokument obsahuje všechny obrázky tak, jak jsou uvedeny ve druhém vydání skript Struktura atomů

Více

ACH 03 ALKALICKÉ KOVY. Katedra chemie FP TUL

ACH 03 ALKALICKÉ KOVY. Katedra chemie FP TUL ACH 03 ALKALICKÉ KOVY Katedra chemie FP TUL www.kch.tul.cz ALKALICKÉ KOVY s 1 Li I II III IV V VI VII VIII I II III IV V VI VII VIII 1 H n s n p He 2 Li Be B C N O F Ne 3 Na Mg (n-1) d Al Si P S Cl Ar

Více

2. Polarita vazeb, rezonance, indukční a mezomerní

2. Polarita vazeb, rezonance, indukční a mezomerní 32 Polarita vazeb a reaktivita 2. Polarita vazeb, rezonance, indukční a mezomerní efekty ktetové pravidlo je užitečné pro prvky druhé periody (,, ) a halogeny. Formální náboj atomu určíme jako rozdíl počtu

Více

1. ročník Počet hodin

1. ročník Počet hodin SOUSTAVY LÁTEK A JEJICH SLOŽENÍ rozdělení přírodních látek a vlastnosti chemických látek soustavy látek a jejich složení STAVBA ATOMU historie pohledu na atom složení a struktura atomu stavba atomu VELIČINY

Více

Periodický systém víceelektronové systémy elektronová konfigurace periodický systém periodicita fyzikálních a chemických vlastností

Periodický systém víceelektronové systémy elektronová konfigurace periodický systém periodicita fyzikálních a chemických vlastností Periodický systém víceelektronové systémy elektronová konfigurace periodický systém periodicita fyzikálních a chemických vlastností obrázky molekul a Lewisovy vzorce molekul v této přednášce čerpány z:

Více

jádro a elektronový obal jádro nukleony obal elektrony, pro chemii významné valenční elektrony

jádro a elektronový obal jádro nukleony obal elektrony, pro chemii významné valenční elektrony atom jádro a elektronový obal jádro nukleony obal elektrony, pro chemii významné valenční elektrony molekula Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti seskupení alespoň dvou atomů

Více

Chemická vazba. Příčinou nestability atomů a jejich ochoty tvořit vazbu je jejich elektronový obal.

Chemická vazba. Příčinou nestability atomů a jejich ochoty tvořit vazbu je jejich elektronový obal. Chemická vazba Volné atomy v přírodě jen zcela výjimečně (vzácné plyny). Atomy prvků mají snahu se navzájem slučovat a vytvářet molekuly prvků nebo sloučenin. Atomy jsou v molekulách k sobě poutány chemickou

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Předmět: LRR/CHPBI/Chemie pro biology 1 I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Přechodné kovy I n v e s t i

Více

KOMPLEXY EUROPIA(III) LUMINISCENČNÍ VLASTNOSTI A VYUŽITÍ V ANALYTICKÉ CHEMII. Pavla Pekárková

KOMPLEXY EUROPIA(III) LUMINISCENČNÍ VLASTNOSTI A VYUŽITÍ V ANALYTICKÉ CHEMII. Pavla Pekárková KOMPLEXY EUROPIA(III) LUMINISCENČNÍ VLASTNOSTI A VYUŽITÍ V ANALYTICKÉ CHEMII Pavla Pekárková Katedra analytické chemie, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, Kotlářská 2, 611 37 Brno E-mail: 78145@mail.muni.cz

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo šablony: 26 Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tematický celek: Anotace: CZ.1.07/1.5.00/3.010

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Název materiálu: Opakovací test

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda. Vyučovací předmět: Chemie. Třída: tercie. Očekávané výstupy. Poznámky. Přesahy. Žák: Průřezová témata

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda. Vyučovací předmět: Chemie. Třída: tercie. Očekávané výstupy. Poznámky. Přesahy. Žák: Průřezová témata Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Chemie Třída: tercie Očekávané výstupy Uvede příklady chemického děje a čím se zabývá chemie Rozliší tělesa a látky Rozpozná na příkladech fyzikální

Více